KSUL 17 Co 318/2025-162

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivety Hendrychové a soudců JUDr. Jitky Válkové a Mgr. Otty Plachého ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce, IČO IČO žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 124 722,25 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 16. 9. 2025, č. j. 22 C 92/2023-129, č. j. 22 C 92/2023 ze dne 16.09.2025,

I. Rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 16. 9. 2025, č. j. 22 C 92/2023-129, se v části výroku I., kterou byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 109 742,25 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 109 742,25 Kč od datum do zaplacení a náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč, vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, potvrzuje.

II. Rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 16. 9. 2025, č. j. 22 C 92/2023-129, se v části výroku I., kterou byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 14 980 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 980 Kč od datum do zaplacení, mění tak, že v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta A náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 62 251,80 Kč.

1) Neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

a) ušlý zisk (rozdíl kupní a prodejní ceny telefonu): 1 520 Kč,

b) úrok, který žalobce musel jméno FO zaplatit: 7 940 Kč,

c) náhrada nákladů jméno FO v řízení před oběma stupni: 45 321,50 Kč,

d) náklady právního zastoupení žalobce v soudním sporu s jméno FO: 54 119 Kč,

e) náklady státu, které žalobce musel uhradit soudu: 841,75 Kč, celkem tedy 109 742,25 Kč.

Nad rámec uvedeného má žalobce nárok na vrácení kupní ceny telefonu, a to z titulu odstoupení od kupní smlouvy ze dne datum ve výši 14 980 Kč.

2) K účinkům podle odstavce 1 soud při hlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

3. Po zjištěních učiněných na základě provedených důkazů (body 4. až 33. odůvodnění rozsudku) učinil soud I. stupně skutkový závěr, a to, že žalobce dne datum objednal u žalované nový mobilní telefon Anonymizováno za kupní cenu 14 980 Kč. Tento byl žalobci dodán na dobírku. Dne datum žalobce prodal předmětný telefon jméno FO za kupní cenu 16 500 Kč. Následně jméno FO zjistil, že telefon nebyl nový, když prvně byl aktivován již datum ve Anonymizováno a reklamoval telefon u žalobce dne datum (reklamace sepsaná až datum). E-mailem ze dne datum se žalobce obrátil na žalovanou a žádal o utvrzení, že je telefon nový, neboť má za to, s ohledem na zjištění u autorizovaného servisu, že tomu tak není. Žalovaná odpověděla žalobci e-mailem ze dne datum, že telefon je nový. Žalobce reklamaci jméno FO neuznal s odkazem na toto vyjádření žalované. Dne datum jméno FO podal vůči žalobci žalobu vedenou pod sp. zn. spisová značka o zaplacení částky 16 500 Kč s příslušenstvím, z titulu odstoupení od kupní smlouvy ze dne datum, neboť mu nebyl prodán nový telefon. V rámci tohoto řízení dne datum žalovaná k výzvě soudu sdělila, že telefon byl dodán nový. Zároveň dne datum právnická osoba sdělil (k výzvě soudu), že předmětný telefon byl prvně aktivován ve Anonymizováno dne datum. První jednání ve věci spisová značka se konalo dne datum. Dne datum žalobce žádal žalovanou o potvrzení, že jde o nový telefon, popř. aby vstoupila do řízení spisová značka jako vedlejší účastník. Dne datum žalovaná sdělila k dotazu žalobce, že telefon mu byl prodán jako nový. Dne datum žalobce vyzval žalovanou k vedlejšímu účastenství v řízení. Soud nechal zpracovat znalecký posudek, který byl soudu doručen dne datum a jímž bylo potvrzeno, že telefon není nový. Znalecký posudek byl právnímu zástupci žalobce doručen dne datum. Dne datum žalobce uplatnil u žalované vady telefonu, zároveň odstoupil od kupní smlouvy a vyzval žalovanou k vrácení kupní ceny telefonu ve lhůtě do datum. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala. V řízení spisová značka bylo žalobě vyhověno, a to rozsudkem č. j. spisová značka ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu č. j. spisová značka a žalobci byla uložena povinnost uhradit jméno FO částku 16 500 Kč s úrokem z prodlení, náklady řízení za řízení v 1. stupni ve výši 38 288,50 Kč, náklady řízení státu (za znalecký posudek) ve výši 841,75 Kč a náklady řízení v řízení před odvolacím soudem ve výši 7 033 Kč. Dne datum žalobce uhradil jméno FO celkem částku 69 761,50 Kč a dne datum uhradil státu za znalecký posudek částku 841,75 Kč. Dne datum uhradil žalobce svému advokátovi za 1,5 úkonu právní služby celkem částku 6 353 Kč, dne datum za 2,5 úkonu právní služby celkem částku 10 588 Kč, dne datum za 7,5 úkonu právní služby celkem částku 31 763 Kč a dne datum uhradil za 1 úkon právní služby a cestovné celkem částku 5 415 Kč. Výzvou ze dne datum žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 127 500,95 Kč do datum. Žalovaná ničeho neuhradila.

4. Soud shledal žalobu důvodnou, když bylo v řízení prokázáno, že si žalobce u žalované objednával telefon nový, avšak byl mu prodán telefon použitý, což bylo prokázáno jednak Sdělením právnická osoba ze dne datum ve spojení se znaleckým posudkem č. Anonymizováno ze dne datum, jenž byl vyhotoven v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka. Soud proto uzavřel, že žalovaná poskytla žalobci vadné plnění (§ 2095 ObčZ ve spojení s § 2099 odst. 1 ObčZ), přičemž se jedná o podstatné porušení smlouvy, když žalobce ve své objednávce výslovně vymínil telefon nový. Je zřejmé, že pokud by tomuto tak nebylo, žalobce by o jeho koupi zájem neměl. Skutečnost, že v daném případě jde o podstatné porušení smlouvy byla konstatována i v rozsudku odvolacího soudu v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka (č. j. spisová značka ze dne datum).

5. Soud se též zabýval včasností oznámení vady žalované ve smyslu § 2112 odst. 1 obč. z. a § 2106 odst. 1 obč. z. Uzavřel, že v daném případě vytkl žalobce vady až po uplynutí zákonem stanovené lhůty k oznámení vad a žalovaná ve smyslu § 2112 odst. 1 Obč. z. toto opožděné oznámení vad namítla. Soud se však zabýval námitkou dobrých mravů, kterou v řízení vznesl žalobce a dospěl k závěru, že skutečnost, že žalovaná opakovaně utvrzovala žalobce o tom, že mu prodala nový telefon, že bylo po více jak Anonymizováno let vedeno řízení spisová značka, odůvodňuje závěr soudu o existenci mimořádných okolností svědčících o rozporu námitky žalované o pozdním vytčení vad s dobrými mravy. Soud má totiž za prokázané, že se žalobce na stav telefonu u žalované informoval záhy poté, co u něj jméno FO uplatnil reklamaci telefonu, a to e-mailovým podáním ze dne datum. Žalobkyně jej následujícího dne, tj. datum, e-mailem utvrdila v tom, že telefon byl nový, nikdo jej nepoužíval. Stejné utvrzení žalovaná poskytla i písemným podáním ze dne datum, a to v rámci soudního řízení spisová značka (k výzvě soudu), dále dne datum e-mailem adresovaným žalovanou (jméno FO) tituly před jménem jméno FO.

6. Soud zdůraznil, že to byla žalovaná, kdo od prvopočátku, aniž by sama ověřila stav telefonu u autorizovaného servisu (což učinit mohla a měla), utvrzovala žalobce, že mu prodala nový telefon, což by jistě nemohla učinit, kdyby sama ověřila stav telefonu u autorizovaného servisu podle jeho sériového čísla. Na základě tohoto utvrzení však žalobce zamítl reklamaci jméno FO a následně se bránil v proti němu vedeném soudní řízení spisová značka. Dle názoru soudu nelze připustit, aby nečinnost žalované, která porušila právo (prodala použitý telefon) včetně jejího opakovaného utvrzování žalobce (o prodeji nového telefonu), této přinesla majetkovou výhodu – i když bylo prokázáno, že plnila vadně, vada byla podstatná a bránila tak realizaci účelu smlouvy, povinnost zaplatit za plnění by žalobci jako kupujícímu zůstala, aniž by bylo vadné plnění jakkoli kompenzováno, a aniž by se žalobce (kupující) dopustil jakéhokoliv porušení svých povinností. Právní ochrana nemůže být poskytována tomu, kdo právo porušuje, na úkor toho, jehož právo bylo porušeno. Proto soud uzavřel, že pokud se žalovaná dovolává ve svůj prospěch skutečností, které jsou pouze důsledkem porušení její zákonné povinnosti na samém počátku smluvního vztahu (prodej použitého zboží), snaží se těžit z vlastní nepoctivosti, což je v rozporu s ustanovením § 6 odst. 2 ObčZ. Proto soud k námitce žalované o pozdním uplatnění práv z vad dodaného zboží nepřihlížel a žalobce má právo na přiznání práva z vadného plnění a žalovaná je tudíž v důsledku včasného odstoupení od smlouvy žalobcem povinna vrátit žalobci kupní cenu telefonu ve výši 14 980 Kč. Zbylé částky 109 742,25 Kč se žalobce domáhal z titulu náhrady škody představující rozdíl kupní a prodejní ceny telefonu 1 520 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení 7 940 Kč + náhrada nákladů v řízení spisová značka ve výši 45 321,50 Kč + náklady právního zastoupení žalobce v řízení spisová značka ve výši 54 119 Kč + náklady za znalecký posudek 841,75 Kč), když má soud za prokázané, že žalovaná porušila smluvní povinnost svou nečinností při žalobcem žádané součinnosti ve vztahu ke stavu telefonu a v utvrzování žalobce, že telefon byl v době jeho prodeje nový. V příčinné souvislosti s porušením této povinnosti vznikla žalobci škoda ve výši 109 742,25 Kč (§ 2913 ObčZ). Tato škoda je tvořena výše popsanými jednotlivými nároky, které žalobce v řízení prokázal.

7. Okresní soud v Chomutově žalobě včetně úroků z prodlení a nákladů spojených na uplatnění pohledávky vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vzhledem k plnému úspěchu žalobce.

8. Ve lhůtě stanovené zákonem podala žalovaná proti rozsudku odvolání. K nároku žalobce na odstoupení od smlouvy, kdy soud I. stupně aplikoval korektiv dobrých mravů upozornila na závěry Nejvyššího soudu ČR v rozsudku ze dne 20. 5. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1161/2019, dle kterého v případě, kdy kupující neoznámí vady včas, jeho právo odstoupit od smlouvy bez dalšího zanikne a skutečnost, zda námitka prodávajícího o nevčasnosti oznámení vad odporuje dobrým mravům, je v tomto směru zcela nerozhodná. Žalovaná má též za to, že výrok rozsudku okresního soudu není v souladu se zákonem, když neodpovídá vypořádání synallagmatického vztahu. Též je názoru, že žalobci nelze přiznat v rámci náhrady škody to, co lze přiznat z titulu odpovědnosti za vady.

9. K porušení smluvní povinnosti, kterou z její strany shledal soud I. stupně, žalovaná upozornila, že soud zjevně došel ke kontradiktornímu závěru, kdy na jedné straně tvrdí, že žalovaná „porušila smluvní povinnost svou nečinností při žalobcem žádané součinnosti ve vztahu ke stavu telefonu a v utvrzování žalobce“, a zároveň, že žalovaná porušila smluvní povinnost tím, že „utvrzovala žalobce, že telefon byl v době prodeje nový“ - obé zároveň však nemůže platit, kdy buď platí, že žalovaná žalobci neposkytovala součinnost ke stavu telefonu, nebo jej vadně utvrzovala, když není zřejmé, kde a jak měla být tvrzená povinnost sjednána, přičemž soud zcela pominul svá zjištění z Anonymizováno, kde je popsán postup při reklamaci. Byl to tedy žalobce, který měl podle těchto smluvních podmínek postupovat.

10. K příčinné souvislosti a rozsahu škody žalovaná zopakovala svou argumentaci před soudem I. stupně, kdy nelze dle jejího názoru akceptovat postup žalobce, který na jedné straně odstupuje od smlouvy a tvrdí porušení smlouvy na základě znaleckého osudku a na druhé straně neakceptuje závěry znaleckého posudku a rozsudku soudu I. stupně a vyvolá odvolací řízení. Též má za to, že žalobci byla neoprávněné přiznána náhrada škody z uhrazené DPH. Navrhla, aby odvolací soud zrušil napadený rozsudek a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, popř. její změnil a žalobu zamítl.

11. K odvolání žalované se vyjádřil žalobce. Upozornil, že odvolání žalované je postaveno na bagatelizaci vlastní odpovědnosti a dezinpretaci skutkového děje. Zdůraznil, že předmětná vada, která nemá charakteristiku obvyklé vady, byla u žalované uplatněna, avšak žalobce byl žalovanou ujištěn, že telefon tuto vadu nemá, což žalobce uvrhlo do z dnešního pohledu zbytečného sporu. Následně zůstala žalovaná fakticky nečinná, nezajímala se o vývoj věci, a to do té doby, dokud veškeré náklady nesl sám žalobce. Dále žalobce uvedl, že nechápe argument, že měl zařízení reklamovat prostřednictvím Anonymizováno; takový Anonymizováno není smluvním partnerem žalobce, navíc z repliky žalovaného na prvotní informaci o existenci vady se rozhodně nepodává, že by žalobce byl odkazován na Anonymizováno (a ten tak například odmítl učinit), ale je to zaměstnanec žalovaného, který věcně reaguje a věc „řeší“. Lze též říci, že vada spočívající v jiném, než udávaném stáří telefonu není totéž, jako prasklé sklo – tu autorizovaný servis při nejlepší vůli nevyřeší.

12. Též nesouhlasí s námitkou prekluze dle § 2111 Obč. z., neboť prekluze se nemůže dovolávat ten, kdo svým aktivním jednáním nebo pasivitou sám způsobil, že kupující nemohl vadu uplatnit dříve. Žalovaná žalobce vědomě ujišťovala, že telefon je nový (viz mailová komunikace), a tím bránila žalobci v jakémkoliv jiném postupu, než který zvolil. Ustanovení § 6 odst. 2 obč. z. zakazuje těžit z vlastní nepoctivosti, o což se žalovaná pokouší.

13. K jednotlivým svým právním krokům pak žalobce uvedl, že je nečinil samoúčelně, ale v důsledku nějaké informace, kterou obdržel, nejednalo se o žádné kverulantství, a proto má za to, že veškerá jednání učinil včas, a že námitky žalovaného, směrem k nevčasnosti (ale vlastně i námitky ostatní) považuje za rozporné s dobrými mravy. Žalovaný se fakticky dovolává formalit jen proto, aby nemusel hradit škodu, kterou fakticky způsobil, její existenci popírá, čímž způsobil vznik nákladů na straně žalobce. Žalovaná, byť je Anonymizováno, odmítá nést následky svého jednání, přestože to byla ona, kdo prodala použitý a repasovaný telefon, ani jednou neověřila stav telefonu u Anonymizováno, ač (na rozdíl od žalobce) mohla, poskytovala žalobci nepravdivá ujištění a odmítla spolupráci po výzvě k účastenství ve sporu. K nároku na DPH žalobce uvedl, že tuto částku skutečně zaplatil a co se týká DPH u nákladů na právní zastoupení není zde nárok na odpočet této daně, neboť se nejedná o „průtokovou daň“. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku, když jej považuje za věcně správný.

14. Odvolací soud přezkoumal dle § 212 a násl. o. s. ř. napadený rozsudek a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

15. V prvé řadě odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně řádně a dostatečně zjistil skutkový stav věci a ten nedoznal změn ani po částečném zopakování důkazů odvolacím soudem, a to potvrzením objednávky č. Anonymizováno (č. l. 8), vyrozuměním o existenci skrytých vad dodaného zboží (č. l. 79) a potvrzením o doručení tohoto oznámení (č. l. 31).

16. Odvolací soud se však zcela neztotožnil s právními závěry vyslovenými soudem I. stupně.

17. Jak již bylo shora konstatováno, žalobní nárok představoval požadavek žalobce na vrácení kupní ceny telefonu z titulu odstoupení od kupní smlouvy ve výši 14 980 Kč s příslušenstvím a náhrady škody ve výši 109 742,25 Kč s příslušenstvím.

18. Ohledně nároku žalobce na vrácení kupní ceny telefonu ve výši 14 980 Kč s příslušenstvím pro odstoupení od kupní smlouvy z titulu odpovědnosti žalované z vadného plnění odvolací soud přisvědčuje argumentaci žalované.

19. Dle § 2106 odst. 1 Obč. z.

Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo

a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,

b) na odstranění vady opravou věci,

c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo

d) odstoupit od smlouvy.

20. Dle § 2111 Obč. z.

Neoznámil-li kupující vady věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy.

21. Dle § 2112 Obč. z.

22. V posuzované věci soud I. stupně skutkově uzavřel, že žalobce vytkl vady koupené věci až po uplynutí zákonem stanovené lhůty k oznámení vad a žalovaná ve smyslu § 2112 odst. 1 Obč. z. toto opožděné oznámení vad namítla.

23. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1161/2019 vyplývá, že pokud kupující neoznámí vady včas prodávajícím, zanikne mu právo odstoupit od smlouvy bez dalšího, přičemž skutečnost, zda prodávající namítl nevčasné oznámení vad, či zda jeho námitka odporuje dobrým mravům, je v tomto směru zcela nerozhodná, neboť § 441 odst. 1 obch. zák. s ní nespojuje žádné účinky.

24. Dle názoru odvolacího soudu je uvedený judikát Nejvyššího soudu aplikovatelný i na danou věc, když § 2111 Obč. z. navazuje na § 441 odst. 1 obch. z. a v § 2112 odst. 1 Obč. z. je stanovena objektivní dvouletá lhůta k včasnému oznámení vad. Odvolací soud proto přisvědčil v této otázce argumentaci žalované, že v případě zániku práva žalobce odstoupit od smlouvy nelze aplikovat korektiv dobrých mravů.

25. Dále se odvolací soud zabýval nárokem žalobce na náhradu škody. Ohledně tohoto nároku žalobce žalovaná argumentovala v prvé řadě § 1925 Obč. z., dle kterého právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody, avšak čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

26. V posuzované věci však dle odvolacího soudu není tato námitka žalované namístě. Při souběhu nároků ve smyslu § 1925 Obč. z., k němuž často dochází, je odškodnitelnou škodou škoda, která vznikla jako následek vadného plnění a spočívá nikoli ve vadnosti samotného plnění, nýbrž v jiném zásahu do majetkové či osobnostní sféry věřitele, např. ve znehodnocení věci, ušlém zisku a podobně (viz. Občanský zákoník Komentář 2. vydání Petrov.Výtisk.Beran a kolektiv). V projednávané věci požadovaná škoda představovala ušlý zisk žalobce úrok, který žalobce zaplatil jméno FO, náhradu nákladů řízení jméno FO v řízení u Okresního soudu vAnonymizovánoAnonymizováno sp. zn. spisová značka před soudy obou stupňů, náklady státu ve shora uvedeném řízení a náklady právního zastoupení v tomto řízení samotného žalobce. Dle názoru odvolacího soudu se tedy jedná o škodu, která vznikla jako následek vadného plnění žalované, která prodala žalobci použitý, tedy nikoli nový telefon žalobci, který následně toto zařízení prodal jméno FO, jenž byl v řízení vedeném u Okresního soudu v Anonymizováno pod sp. zn. spisová značka, jakož i v řízení odvolacím zcela úspěšný.

27. Skutečnost, že žalobce prodal jméno FO použitý, tedy nikoli nový telefon, který ten samý den koupil od žalované, byla jednoznačně prokázána v řízení vedeném u Okresního soudu v Anonymizováno pod sp. zn. spisová značka. V nyní posuzované věci soud I. stupně přiznal žalobci náhradu škody v celém požadovaném rozsahu. Odvolací soud se tedy následně k námitkám žalované zabýval oprávněností nároku žalobce ohledně rozsahu požadované náhrady škody.

28. K požadovanému nároku na ušlý zisk (rozdíl mezi kupní a prodejní cenou telefonu) má za to, že lze přiznat tomuto nároku oprávněnost, když žalobce byl povinen vrátit jméno FO kupní cenu telefonu bez generovaného zisku žalobce.

29. K nákladům řízení žalobce ve věci sp. zn. spisová značka, a to jak nahrazenými jméno FO, státu, tak vynaloženými na vlastní právní zastoupení, je odvolací soud názoru, že tyto náklady jsou v příčinné souvislosti s vadným plněním žalované, která ještě i v průběhu tohoto prvoinstančního řízení na dotaz Okresního soudu v Anonymizováno dne datum sdělovala tomuto soudu, že předmětný telefon je nový a nikdo jej nepoužíval, tak jak tuto skutečnost deklarovala ve svém e-mailu žalobci dříve dne datum, tedy před zahájením řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka, tak i v podání e-mailem dne datum adresovaným právnímu zástupci žalobce tituly před jménem jméno FO. Nelze tudíž žalobci za této situace vytknout, že ve shora uvedeném předchozím řízení v postavení žalovaného nadále pokračoval.

30. Jak konstatoval ve svých skutkových zjištěních soud I. stupně, najisto byla vada potvrzena až znaleckým posudkem z Anonymizováno ve spojení se sdělením Anonymizováno ze dne datum. Žalovaná vyčítá žalobci, že i přes tato zjištění (na která však nijak nezareagovala) žalobce v řízení nadále pokračoval a proti rozsudku Okresního soudu v Anonymizováno ze dne Anonymizováno, sp. zn. spisová značka podal odvolání, které však bylo neúspěšné. Žalobce jako odvolatel v tomto odvolacím řízení přitom argumentoval závěry znaleckého posudku, z nichž mimo jiné vyplynulo, že při znaleckém zkoumání nebyl předmětný telefon opatřen originálním displejem a výměna displeje, jako nejdražší části telefonu, byla provedena neodborně. Dle žalobce se tedy nejednalo o totožnou věc, kterou by mohl jméno FO vrátit ve stavu, která by pouze odpovídala přiměřenému opotřebení. Odkázal přitom na příslušnou judikaturu Nejvyššího soudu. K výměně displeje přitom mělo dojít až po odstoupení od kupní smlouvy jméno FO vůči žalobci.

31. Za této situace má odvolací soud za to, že obrana žalobce v odvolacím řízení nebyla zjevně bezdůvodná a nejednalo se ze strany žalobce o nepřiměřený postup, když se pokusil shora uvedenou argumentací zvrátit výsledek prvostupňového řízení, byť byl v odvolacím řízení neúspěšný. Koneckonců v případě jeho úspěchu v odvolacím řízení by na tom v rozsahu náhrady škody profitovala i sama žalovaná, přestože zůstala v nápomoci žalobci zcela pasivní, a naopak opakovaně ujišťovala jak žalobce, tak i Okresní soud v Anonymizováno, že prodaný telefon byl zcela nový a nepoužitý.

32. Na základě shora uvedeného dospěl odvolací soud k závěru, že nárok žalobce na náhradu škody v rozsahu uplatněném žalobou je po právu.

33. K námitkám žalovaném ohledně nedodržení postupu dle jejího Anonymizováno ze strany žalobce, odvolací soud uvádí, že tuto argumentaci nepovažuje za příhodnou. V dané věci se nejednalo o vadu spočívající v poruše funkcí nebo poškození věci, a navíc sama žalovaná ubezpečila žalobce dne datum, že dle jejich databáze byl předmětný telefon zakoupen jako nový.

34. Na základě shora uvedených skutečností odvolací soud potvrdil dle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně v části výroku I., kterou byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 109 742,25 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody spolu s 1 200 Kč jako nákladů na uplatnění pohledávky. Odvolací soud dále změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadený rozsudek v části výroku I., kterou byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 14 980 Kč s příslušenstvím představující kupní cenu telefonu na základě odstoupení od smlouvy pro vadné plnění.

35. Vzhledem, byť k částečné změně napadeného rozsudku, odvolací soud přistoupil k rozhodování o nákladech řízení i před soudem I. stupně, jakož rozhodoval i o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Žalobce měl v řízení před soudy obou stupňů úspěch v rozsahu 88 %, žalovaná v rozsahu 12 %. Čistý úspěch žalobce je tedy v rozsahu 76 %. Žalobci v řízení před soudem I. stupně vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 65 224,50 Kč (viz bod č. 70 napadeného rozsudku). Náklady odvolacího řízení žalobce představují částku 17 041 Kč tvořenou dvěma úkony právní služby po 6 100 Kč, za vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu (§ 7, 10 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění), dvěma režijními paušály po 450 Kč (§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění) a cestovném adresa ve výši částka, to vše spolu s DPH částka. Celkově tedy žalobci vznikly náklady řízení před soudy obou stupňů v částce 82 265,50 Kč, přičemž z této částky představuje 76 %, dle úspěchu žalobce, částku 62 521,80 Kč. Žalované byla tedy uložena v souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 62 521,80 Kč. Místo a lhůta k plnění byly stanoveny dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti výroku I. lze za podmínek § 237 o. s. ř. podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).

Proti výroku II. není dovolání přípustné.

Dovolání podané výlučně proti výroku III. není přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).