MSBR 41 C 13/2021-28

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Jakubíčkem jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupeného advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 1.990 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.990 Kč, s 10,00 % úrokem z prodlení ročně z částky 1.990 Kč od 9. 9. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.990 Kč. Uvedeného plnění se žalobce domáhal z titulu neuhrazeného plnění podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále„ ZPOV“), neboť žalovaný přesto, že měl být vlastníkem a provozovatelem vozidla registrační značka, VIN: V bankovní účet, tak za uvedené vozidlo v období od 1. 3. 2019 do 26. 3. 2019 nehradil pojistné, přestože k tomu byl podle ustanovení § 4 citovaného zákona povinen. Dluh žalovaného vůči žalobci tak činí 1.690 Kč. Dále žalobci náleží částka 300 Kč jako náklad spojený s uplatněním pohledávky.

2. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) se žalovaný nevyjádřil a žalobce vyslovil s takovým postupem souhlas již v návrhu). Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

3. Z upomínky k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP vyplývá, že žalovaný byl vyzván dne 25. 7. 2019 k úhradě částky 1.990 Kč ve prospěch garančního fondu, když uvedená listina mu byla řádně doručená. Zároveň bylo z předžalobní upomínky zjištěno, že v souvislosti s touto věcí byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného za období od 1. 3. 2019 do 26. 3. 2019 ve výši 1.690 Kč. Zjevné z žalobcem založených listinných důkazů také je, že výzva České kanceláře pojistitelů k úhradě dluhu obsahovala řádný rozpis toho, co, z jakého titulu, za jaké vozidlo a za jaké období má žalovaný dlužit. Zároveň ze systému údajů o pojištění vozidel nevyplývá, že by mělo být vozidlo žalovaného (výše specifikované) v období po datu 1. 3. 2019 pojištěné ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. Jako vlastník a provozovatel je v evidenci vedený žalovaný.

4. Soud v projednávané věci podřadil závěry o skutkovém stavu pod následující právní normy.

5. Ustanovení § 1 odst. 2 ZPOV stanovuje povinnost vlastníka či provozovatele vozidla, pojistit vozidlo dle tohoto zákona.

6. Podle dikce § 4 odst. 1 ZPOV vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti své vozidlo pojistit a dle odst. 4 tohoto ustanovení také náklady kanceláře spojené s vymáháním příspěvku.

7. Dle ustanovení § 4 odst. 6 ZPOV povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle odstavce 7 téhož ustanovení pak výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

8. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. je denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 86 Kč.

9. Podle § 1970 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ocitne-li se dlužník v prodlení s plněním má věřitel právo požadovat po dlužníku zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. Co se týká této věci, tak soud měl dostatečným způsobem postaveno na jisto, že žalovaný by měl být provozovatelem vozidla uvedeného v žalobě. Žalobce splnil svoji povinnost podle ustanovení § 4 odst. 6 a 7 ZPOV, když žalovaného vyzval k úhradě příspěvku. Žalovaný je tedy ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 ZPOV osobou povinnou k úhradě příspěvku ve výši 1.690 Kč (denní sazba poplatku 65 Kč po dobu 26 dní) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč, přičemž soud tyto náklady shledal přiměřenými. Soud tak žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 1.990 Kč. Jelikož se žalovaný dostal s úhradou dluhu svého dluhu do prodlení, přiznal soud žalobci i nárok na zaplacení zákonných úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.), za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. a. t. 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve výši po 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1.489 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.