MSBR 19 C 72/2021-153

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobce:Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_006⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_009⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_010⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_011⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_012⟫ o zrušení a přikázání podílového spoluvlastnictví za náhradu

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem, a to pozemkům ⟪LB:lb_001⟫ - parc. č. AnonymizovánoAnonymizováno7, ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2 ⟪LB:lb_002⟫ - parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Anonymizováno, katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa, katastrální území adresa na listu vlastnictví č. hodnota, se zrušuje.

II. Podílové spoluvlastnictví k uvedeným pozemkům se vypořádává tak, že:

a) výlučným vlastníkem pozemku parc. č. AnonymizovánoAnonymizováno, ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2, zapsaném v katastru nemovitostí, vedeném Anonymizováno katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa, katastrální území adresa na listu vlastnictví č. hodnota, se od právní moci tohoto výroku rozsudku stává žalobkyně,

b) žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádání spoluvlastnictví k pozemku parc. č. 323/3, ostatní plocha, o výměře 37 m2, zapsaném v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa, katastrální území adresa na listu vlastnictví č. hodnota, částku ve výši 47.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

c) pozemek parc. č. Anonymizováno ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2, zapsán v katastru nemovitostí vedeném adresa ⟪LB:lb_001⟫ - do vlastnictví žalobkyně se přikazuje geometrickým plánem vyhotoveným zeměměřičským inženýrem tituly před jménem adresa, pod číslem hodnota-Anonymizováno odsouhlaseným dne 23.3.2022 pod č. Anonymizováno Anonymizováno, katastrální pracoviště adresa, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, nově vytvořený pozemek označený p.č. Anonymizováno, o výměře Anonymizováno m2, ⟪LB:lb_002⟫ - do vlastnictví žalobkyně se přikazuje geometrickým plánem vyhotoveným zeměměřičským inženýrem tituly před jménem adresa, pod číslem hodnota-Anonymizováno a odsouhlaseným dne 23.3.2022 pod č. Anonymizováno Anonymizováno, katastrální pracoviště adresa, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, nově vytvořený pozemek označený p.č. Anonymizováno, o výměře Anonymizováno m2, ⟪LB:lb_003⟫ - do vlastnictví žalované se přikazuje geometrickým plánem vyhotoveným zeměměřičským inženýrem tituly před jménem adresa, pod číslem hodnota-Anonymizováno a odsouhlaseným dne 23.3.2022 pod č. Anonymizováno Anonymizováno, katastrální pracoviště adresa, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, nově vytvořený pozemek označený p.č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2, ⟪LB:lb_004⟫ - do vlastnictví žalované se přikazuje geometrickým plánem vyhotoveným zeměměřičským inženýrem tituly před jménem adresa, pod číslem hodnota-Anonymizováno a odsouhlaseným dne 23.3.2022 pod č. Anonymizováno Anonymizováno, katastrální pracoviště adresa, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, nově vytvořený pozemek označený p.č. Anonymizováno, o výměře Anonymizováno m2,

d) Žalobkyně je povinna na vyrovnání podílu zaplatit žalované částku ve výši 15.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna ČR-Městskému soudu v Brně zaplatit na náhradě nákladů státu za znalečné částku ve výši 18.262,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna ČR-Městskému soudu v Brně zaplatit na náhradě nákladů státu za znalečné částku ve výši 18.262,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 3. 2021 domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, a to pozemku parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2 a pozemku parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Anonymizováno katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa, katastrální území adresa na listu vlastnictví č. hodnota (dále jen „pozemky“). Žalobce je vlastníkem ideální poloviny těchto pozemků, kdy vlastnictví nabyl na základě kupní smlouvy číslo hodnota ze dne 13. 10. 2017. Právní účinky zápisu k okamžiku 26. 10. 2017. Vlastníkem zbývající ideální poloviny shora popsaných pozemků je žalovaná, a to na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 11. 7. 1995, č.j. spisová značka, ve věci projednání dědictví.

2. Předmětné pozemky udržuje žalobce ve veřejném zájmu pro potřeby široké veřejnosti. Žalovaná nijak pozemky neužívá, nijak se nepodílí na jejich správě a údržbě. Správu a údržbu předmětných pozemků zajišťuje žalobce prostřednictvím Úřadu městské části adresa. Údržbu komunikace nacházející se na pozemcích zajišťuje společnost právnická osoba.

3. Přes předmětné pozemky jsou vedeny inženýrské sítě, a to: dešťová kanalizační stoka IBAN, kabel veřejného osvětlení (na pozemku p.č. Anonymizováno), horkovodní rozvod (potrubí 2x IBAN) uložen v železobetonovém kanále o rozměrech 1,0 m x 0,45 m ve vlastnictví společnosti Anonymizováno adresa, a.s. (nachází se na hranici pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno), podzemní vedení VN (vysokého napětí), podzemní vedení NN (nízkého napětí), podzemní sdělovací vedení (na pozemku p.č. Anonymizováno, vysokotlaký plynovod DN 150, PN 40 a DN 100, PN 40 (na pozemku p.č. Anonymizováno Žalobce nepovažuje nadále za účelné se žalovanou setrvávat v podílovém spoluvlastnictví a navrhuje, aby soud přikázal spoluvlastnický podíl žalované do vlastnictví žalobce. Dle žalobce, nejsou v tomto případě naplněny zákonné podmínky pro rozdělení věci, když předmětné pozemky tvoří jeden funkční celek– obytný soubor adresa a dále reálné rozdělení věci není „dobře možné“ ve smyslu ust. § 1147 občanského zákoníku. Dle názoru žalobce tato podmínka rovněž není splněna ani u jednoho z pozemků, a to z následujících důvodů: přes pozemek p.č. Anonymizováno vede místní komunikace, přes pozemek vede veřejný chodník. Dále reálné rozdělení není možné s ohledem na tvar pozemku. Pokud jde o pozemek p.č. Anonymizováno tady brání reálnému rozdělení dle žalobce malá výměra předmětného pozemku (Anonymizováno m2) a jeho tvar a vedení místní komunikace přes pozemek. Předmětný pozemek je jako veřejné prostranství udržován žalobcem. Z uvedených důvodů je na místě podílové spoluvlastnictví zrušit a vypořádat s tím, že žalobce navrhl, aby nemovité věci byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví a žalobce by na úplném vypořádání podílového spoluvlastnictví vyplatil žalované částku stanovenou znaleckým posudkem.

4. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že souhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví k předmětným pozemkům. Žalovaná je však názoru, že je v tomto případě zcela možné a reálné rozdělit pozemek p.č. Anonymizováno v k.ú. adresa. Pozemky, na kterých se nachází komunikace a chodníky, tyto pozemky nechť jsou v rámci rozdělení přikázány do vlastnictví žalobce. Pokud jde o pozemky, kde se nachází veřejná zeleň, nechť jsou přikázány do vlastnictví žalované. Žalovaná rozhodně nesouhlasí s tvrzením žalobce, že nejsou zde splněny podmínky, pro rozdělení věci.

5. Následně žalovaná prostřednictvím písemného podání ze dne 7. dubna 2022 předložila soudu návrh na rozdělení předmětných pozemků, a to na základě geometrického plánu č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno vyhotoveného zeměměřičským inženýrem tituly před jménem adresa, IČ IČO, se sídlem adresa, ve kterém navrhuje rozdělení předmětného pozemku s p.č. Anonymizováno výměře Anonymizováno m2 v katastrálním území adresa na:

a) pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa

b) pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa

c) pozemek s p.č. Anonymizováno ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú adresa

d) pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa.

6. Dle žalované, na základě vyhotoveného geometrického plánu lze usuzovat, že reálnému rozdělení pozemku nic nebrání a fakticky je možné pozemek rozdělit s ohledem na jeho rozlohu, celkovou plochu a tvar tak, aniž by došlo k jeho znehodnocení. Z geometrického plánu vyplývá, že rozdělením mohou vzniknout čtyři samostatné věci a současně rozdělení pozemku uvedeným způsobem umožňuje zachovat jeho povahu, charakter a funkčnost.

7. S ohledem na výše uvedené se žalovaná domnívá, že nic nebrání tomuto způsobu vypořádání spoluvlastnictví k pozemku se žalobkyní.

8. Žalovaná dále navrhuje vypořádat spoluvlastnictví k rozdělenému pozemku následovně: pozemek s p.č. Anonymizováno výměře Anonymizováno m2 a pozemkem s p.č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2, nechť připadne do výlučného vlastnictví žalované (celková plocha obou pozemků je Anonymizováno Anonymizováno m2) pozemek s p.č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 a pozemek s p.č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2, nechť připadne do výlučného vlastnictví žalobkyni (celková plocha obou pozemků je Anonymizováno m2).

9. Žalovaná se domnívá, že takové rozdělení by bylo zcela nejvhodnější s ohledem na skutečnost, že pozemek s p.č. Anonymizováno celou svou plochou představuje veřejnou komunikaci, která by z důvodu správy komunikace měla připadnout právě do vlastnictví žalobkyně.

10. Žádný ze spoluvlastníků nebude rozdělením vážně poškozen, neboť na pozemku s p.č. Anonymizováno, pozemku s p.č. Anonymizováno a pozemku s p.č. Anonymizováno se nenachází žádná stavba nebo budova, pouze se jedná o travnatou plochu. Součet ploch pozemků je takřka stejný (rozdíl 11 m2) ve prospěch žalobkyně. Takové dělení pozemku se jeví žalované jako spravedlivé.

11. Z níže uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota pro k. ú. adresa prokazující stav k datu k datu 23. 10. 2020, se podává, že účastníci řízení jsou ideálními spoluvlastníky pozemků a to pozemku parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2 a pozemku parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Anonymizováno, katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa, katastrální území adresa na listu vlastnictví č. hodnota. Žalobce je vlastníkem ideální poloviny těchto pozemků, kdy vlastnictví nabyl na základě kupní smlouvy číslo hodnota ze dne 13. 10. 2017. Právní účinky zápisu k okamžiku 26. 10. 2017. Vlastníkem zbývající ideální poloviny shora popsaných pozemků je žalovaná, a to na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 11. 7. 1995, č.j. spisová značka, ve věci projednání dědictví. O těchto skutečnostech nebylo mezi účastníky sporu.

13. Ze znaleckého posudek č. hodnota-Anonymizováno znalkyně tituly před jménem jméno FO, znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, ze dne 11. 4. 2016, včetně dodatku č. hodnota ke znaleckému posudku ze dne 2. 2. 2017, se podává, že byla stanovena cena obvyklá k pozemkům p.č. Anonymizováno Anonymizováno včetně součástí v katastrálním území adresa, když ke dni ocenění 11.4.2016 byla tato cena ve výši 2.690.600 Kč, dle dodatku č.hodnota pak ke dni ocenění 2. 2. 2017 byla tato cena ve výši 2.712.600 Kč.

14. Z rozhodnutí Anonymizováno/č. účtu ze dne 4. 10. 2010, se podává mezi účastníky nesporná skutečnost, že přes pozemek p.č. Anonymizováno vede místní komunikace.

15. Dle situačního plánku, jehož podkladem je katastrální mapa (založeno na č.l. 23 p.v. spisu), se podává barevné označení všech okolních pozemků ve vlastnictví žalobce.

16. Z vyjádření společnosti právnická osoba. ze dne 13. 4. 2016 (založeno na č.l. 24 spisu) se podává, že na části pozemku p.č. Anonymizováno k.ú. adresa se nachází MK III. třídy 2 ks adresa (vozovka, chodník) ve správě společnosti právnická osoba. Na části pozemku p.č. Anonymizováno.ú. adresa se nachází MK III. třídy 2 ks adresa (vozovka, chodník) ve správě společnosti právnická osoba. Naopak na pozemcích p.č. Anonymizováno k.ú. adresa se nenacházejí žádné kabelové vedení ve správě společnosti právnická osoba. Pouze na pozemku p.č. Anonymizováno k.ú. adresa se nachází 3 ks UV s přípojkami do kanalizace právnická osoba.

17. Z vyjádření společnosti právnická osoba. ze dne 14. 4. 2016, se podává, že tato společnost vyjadřuje souhlas se záměrem nabytí pozemků p.č. Anonymizováno v k.ú. adresa do vlastnictví žalobkyně.

18. Z vyjádření společnosti právnická osoba. ze dne 13. 4. 2016, včetně situačního plánku, se podává, že tato společnost potvrzuje existenci vodohospodářské infrastruktury ve správě Anonymizováno v dané lokalitě předmětných pozemků.

19. Z vyjádření právnická osoba ze dne 11. 4. 2016 (založeno na č.l. 26 spisu) se podává sdělení této společnosti, že na pozemku p.č. Anonymizováno v k.ú. adresa se nachází zařízení veřejného osvětlení.

20. Z vyjádření společnosti právnická osoba. ze dne 11. 4. 2016, se podává, že na hranici pozemku p.č. Anonymizováno se nachází horkovodní rozvod (potrubí 2x IBAN) uložen v železobetonovém kanále o rozměrech 1,0 m x 0,45 m ve vlastnictví společnosti právnická osoba. Na uvedeném pozemku vázne věcné břemeno ze zákona platného v době výstavby (elektrizační zákon) spočívající v umístění horkovodu včetně dalšího zařízení, které nebylo ve smyslu dříve platných předpisů zapisováno do evidence nemovitostí. Věcné břemeno bylo zřízeno za účelem strpění umístění zařízení a provozování teplárenského zařízení distribuční soustavy. Ve smyslu § 98 odst. 4 zák. č. 458/2000 Sb. v platném znění (energetický zákon) zůstává toto věcné břemeno nedotčeno.

21. Z vyjádření společnosti právnická osoba ze dne 2. 5. 2016, včetně situačního plánku, se podává, že na předmětných pozemcích se nachází podzemní vedení VVN, podzemní vedení NN, podzemní sdělovací vedení.

22. Z vyjádření společnosti Anonymizováno s.r.o. ze dne 27. 4. 2016, včetně situačního plánku (založeno na č.l. 29 p.v. spisu až 31 spisu) se podává, že na pozemku p.č. Anonymizováno se nachází vysokotlaký plynovod DN 150, PN 40 a DN 100, PN 40.

23. Z barevné katastrální mapy založené na č.l. 57 spisu, se podává přesná poloha a podoba předmětných pozemků.

24. Dle sdělení stavebního úřadu, Anonymizováno adresa-Anonymizováno, odbor stavební ze dne 2. 5. 2022 (tak jak je založeno na č.l. 68 spisu), které si soud vyžádal ke sdělení stanoviska k rozdělení pozemku parc. č. AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno k.ú. adresa dle předloženého GP č. hodnota-Anonymizováno je dělení pozemků dle předloženého výše uvedeného geometrického plánu možné, za předpokladu podané žádosti o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků dle vyhl. č. 503/2006 Sb. přílohy č. hodnota., přičemž dle ust. § 82 odst. 2 stavebního zákona musí být žadatelem podané žádosti všichni vlastníci dotčeného pozemku nebo musí být přílohou žádosti dle části B bodu 1 souhlas všech vlastníků dotčeného pozemku vyznačený na situačním výkrese dokumentace.

25. Dle geometrického plánu č. hodnota-Anonymizováno vyhotoveného zeměměřičským inženýrem tituly před jménem adresa, IČ IČO, se sídlem adresa, ze dne 17. 3. 2022, je navrhováno rozdělení předmětného pozemku s p.č. Anonymizováno výměře Anonymizováno m2 v katastrálním území adresa na:

a) pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa

b) pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa

c) pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú adresa

d) pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa.

26. Ze znaleckého posudku č. č. účtu ze dne 27. 7. 2023 (tak jak je založen na č.l. 98 až 125 spisu) znalecké kanceláře právnická osoba., znalecká kancelář, IČ: IČO, který vypracovaly tři znalci společně a to tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO ve spojení s geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno bylo zjištěno, že předmětné pozemky lze reálně rozdělit a jejich obvyklá cena je za pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa částka 1.710.000 Kč, za pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa částka 1.720.000 Kč, za pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú adresa, částka 1.100.000 Kč a za pozemek s p.č. Anonymizováno ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa, částka 1.080.000 Kč, tak jak je uvedeno na straně 17 znaleckého posudku. K závěrům, že pozemky lze reálně rozdělit dospěla znalecká kancelář z údajů, které vycházely ze spisového materiálu, ale také z provedeného místního šetření, k jehož konání byli přítomni zástupci účastníků.

27. Právě na základě místního šetření se podává popis pozemků. Pozemky se nachází v zastavěném území města mezi stávající zástavbou bytových domů a objektů občanského vybavení a garážemi. Pozemky jsou umístěny pod a kolem asfaltové komunikace a chodníku z betonové zámkové dlažby adresa, která spojuje adresa. Na části těchto pozemků se nachází tato komunikace s chodníkem, zbytek pozemků se nachází kolem této komunikace a je zastavěn. Pozemky se nacházejí ve svahu a sousedí s pozemky převážně ve vlastnictví žalobce a dále třetích vlastníků. Tyto sousední pozemky jsou využívány jako veřejná parkoviště, plochy pro garážové objekty, plocha pro plynárenské zařízení a plochy veřejné zeleně. Jak již bylo uvedeno, předmětný geometrický plán č. hodnota-Anonymizováno rozděluje pozemek parc. č. Anonymizováno na čtyři menší pozemky a to pozemek p.č. Anonymizováno/Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2, pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2, pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 a pozemek s p.č. Anonymizováno ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2. Dle výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. hodnota se jedná o pozemky p.č. Anonymizováno/Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 - ostatní plocha, dle územního plánu města Brna se pak jedná o plochu hromadou odstavnou a parkovací plocha čistého bydlení, skutečné využití pozemků je pak veřejné prostranství s komunikací. Dále se jedná o pozemek parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2, dle územního plánu města Anonymizováno se pak jedná o plochu ostatní městské zeleně, jejíž skutečné využití je veřejné prostranství s komunikací. Dle územního plánu se oceňované nemovité věci nachází u pozemku parc. č. Anonymizováno ploše hromadné odstavné a parkovací o výměře Anonymizováno m2, dále ploše čistého bydlení o výměře Anonymizováno m2 a komunikace o výměře Anonymizováno m2. Pozemek parc. č. Anonymizováno je v převážné ploše užíván jako asfaltová komunikace s chodníkem o výměře Anonymizováno m2, zbylá část je plocha ostatní městské zeleně o ploše AnonymizovánoAnonymizovánom2. adresa autobusu se nachází cca 200 m od pozemků a zastávka tramvaje se nachází cca 300 m od pozemku. Pokud jde o ocenění nemovitých věcí obvyklou/tržní cenou, je provedeno v souladu s oceňovacími předpisy, tj. se zákonem č. 151/1997 Sb., v platném znění a vyhláškou č. 441/2013 Sb., v platném znění.

28. Ohledně stanovení ceny obvyklé předmětných pozemků, byla použita metoda srovnávací, kdy znalecká kancelář měla dostatek srovnávacího materiálu a bylo vycházeno ze sjednaných cen obdobně nabízených pozemků, když jde celkem hodnota pozemků srovnatelných svým charakterem, polohou, stavem, velikostí a lokalitou (srov. tabulka na str. 11 znaleckého posudku).

29. Znalec se dále vyjádřil k tomu, zda předmětné pozemky tvoří s něčím funkční celek. Znalec pak vychází z toho, že pojem funkční celek se obvykle používá v případě ocenění stavby např. rodinného domu, se kterou souvisí pozemky, které na stavbu navazují a jsou užívány společně se stavbou. Obecně tedy pozemky nacházející se ve funkčním celku doplňují užívání pozemku ze stavbou, přičemž u oceňovaných pozemků se nenachází žádná stavba, kterou by charakterem svého užívání doplňovaly. Všechny stavby v okolí jsou užívány bez ohledu na oceňované pozemky - jedná se o stavby na pozemcích parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, vše v k.ú. adresa. právnická osoba proto uzavírá, že výše uvedené pozemky netvoří s ničím funkční celek. Podmínka stavby a navazujících pozemků zde není splněna, neboť se jedná o pozemky veřejně užívané, stejně jako jiné obdobné pozemky ve městě, které přímo nesouvisí s žádnou stavbou.

30. Pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2, ostatní plocha, jiná plocha, v obci adresa a k.ú. adresa, zapsané na LV č. hodnota, pro obec adresa a k.ú. adresa, u právnická osoba Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa je možné v souladu se stavebním zákonem a souvisejícími předpisy reálně rozdělit (fakticky i funkčně). Dokladem nutným k rozdělení je geometrický plán podaný na katastr nemovitostí, místním šetřením bylo zjištěno, že pozemky lze rozdělit tak, aby vznikly samostatné věci v právním smyslu v souladu s obecně závaznými právními předpisy, a to způsobem, jak navrhuje žalovaná na základě geometrického plánu č. hodnota-Anonymizováno vyhotoveného zeměměřickým inženýrem tituly před jménem adresa, IČ: IČO, se sídlem adresa.

31. Pozemek parc. č. Anonymizováno je dle platného územního plánu města Anonymizováno veden z převážné části v ploše stavebně stabilizované, funkce: plocha pro hromadné odstavné a parkovací garáže, pak komunikace a z malé části v ploše stavební stabilizované, funkce: plochy čistého bydlení. Pozemek parc. č. Anonymizováno je dle platného územního plánu města Anonymizováno veden z převážné části v ploše stavební stabilizované, funkce: komunikace a z malé části v ploše nestavební funkce: plocha ostatní městské zeleně. V novém územním plánu jsou všechny oceňované pozemky jednotně v ploše stavební stabilizované, funkce: plocha dopravní infrastruktury. Předmětné pozemky jsou buď součástí komunikace nebo na ni navazují. Část pozemku, která je aktuálně vedená v ploše čistého bydlení je vzhledem ke svojí poloze ve svahu mezi stávající komunikací a parkovištěm pro výstavbu bydlení nevhodná a současně je reálně využívána jako veřejné prostranství - jedná se o plochu mezi komunikací a parkovištěm. Z těchto uvedených důvodů tak i v případě části pozemků s odlišnou funkcí byly pozemky oceněny jednotně jako plochy veřejného prostranství a dopravní infrastruktury. Reálné rozdělení nemovitých věcí by neovlivnilo její hodnotu hodnota nemovitých věcí by se jejich rozdělením nesnížila, jelikož na realitním trhu se v tomto segmentu (plochy veřejného prostranství) vliv výměry na ceně v podstatě neprojevuje.

32. Znalecká kancelář tedy dochází k závěru, že výše uvedené pozemky netvoří s ničím funkční celek. Podmínka stavby a navazujících pozemků zde není splněná, neboť se jedná o pozemky veřejně užívané, stejně jako jiné obdobné pozemky ve městě, které přímo nesouvisí s žádnou stavbou. Na místním šetření bylo zjištěno, že pozemky lze rozdělit tak, aby vznikly samostatné věci v právním smyslu v souladu s obecně závaznými právními předpisy, a to způsobem, jak navrhuje žalovaná na základě geometrického plánu č. hodnota-Anonymizováno vyhotoveného zeměměřickým inženýrem tituly před jménem adresa, IČ: IČO, se sídlem adresa. Dále znalecká kancelář odkázala na sdělení stavebního úřadu, Anonymizováno adresa-Anonymizováno, odbor stavební ze dne 2. 5. 2022 (tak jak je založeno na č.l. 68 spisu), dle kterého je dělení pozemků dle předloženého výše uvedeného geometrického plánu možné.

33. Znalecká kancelář stanovila obvyklou cenu pozemku dle geometrického plánu č. hodnota-Anonymizováno vyhotoveného zeměměřickým inženýrem tituly před jménem adresa, IČ: IČO, se sídlem adresa, tak, že obvyklá cena nemovitých věcí pozemku p.č. Anonymizováno ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa je ve výši 1.710.000 Kč, u pozemku s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa stanovil je ve výši 1.720.000 Kč, u pozemku s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú adresa, ve výši 1.100.000 Kč a u pozemku s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa, ve výši 1.080.000 Kč.

34. V případě nerozdělení pozemku parc. č. Anonymizováno aktuální celkovou výměrou Anonymizováno m2 je stanovená obvyklá cena nemovitých věcí pozemku parc. č. Anonymizováno k datu ocenění ve výši 5.600.000 Kč.

35. Dle znaleckého posudku č. č. účtu ze dne 27. 7. 2023 obvyklá cena nemovitých věcí a to pozemku parc. č. Anonymizováno je k datu ocenění stanovena ve výši 94.000 Kč.

36. Pokud jde o odhadované náklady reálného rozdělení, soud vychází z ceny účtované geodetem, která slovy právního zástupce činní částku řádově okolo 10.000 Kč, když tato by následně byla navýšena o správní poplatek ve vztahu ke stavebnímu úřadu.

37. Další důkazy soud neprováděl, a to ani výslechem znalce znalecké kanceláře právnická osoba. ke znaleckému posudku č. č. účtu, když obě strany soudu výslovně sdělily, že proti vyhotovenému znaleckému posudku nemají námitek a výslech znalce nepovažovaly za nutný (písemná sdělení na č.l. 133 a 139 spisu). Dále je soudu z úřední povinnosti známo, že žalobce je solventní, tj. disponuje dostatečnými peněžními prostředky, a to i pro případ uložení povinnosti, vyplatit žalované na úplném vypořádání podílového spoluvlastnictví částku odpovídající ceně obvyklé stanovené znalcem v rámci této projednávané věci dle znaleckého posudku č. č. účtu ze dne 27. 7. 2023. právnická osoba z důvodu, že mezi účastníky řízení byl spor toliko o způsobu vypořádání jejich spoluvlastnictví, nikoliv o jakákoliv skutková tvrzení.

38. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

39. Soud projednávanou věc posuzoval v souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v platném znění (dále jen NOZ), neboť jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014.

40. Dle ust. § 1115 NOZ osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

41. Dle ust. § 1121 NOZ každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

42. Dle ust. § 1140 odst. 1 NOZ nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

43. Dle ust. § 1140 odst. 2 NOZ každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

44. Dle ust. § 1142 odst. 1 NOZ jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

45. Dle ust. § 1143 NOZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

46. Dle ust. § 1144 odst. 1 NOZ je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle odst. 2 cit. ustanovení rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

47. Dle ust. § 1147 NOZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

48. Dle ust. § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

49. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že je na místě podané žalobě vyhovět a podílové spoluvlastnictví účastníků řízení zrušit. V řízení bylo prokázáno, že tito jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí zapsaných a to pozemku parc. č. Anonymizováno ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2 a pozemku parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Anonymizováno, katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa, katastrální území adresa na listu vlastnictví č. hodnota. Účastníci řízení jsou ideálními spoluvlastníky uvedených nemovitostí. Žalobce je vlastníkem ideální poloviny těchto pozemků, kdy vlastnictví nabyl na základě kupní smlouvy číslo hodnota ze dne 13. 10. 2017. Právní účinky zápisu k okamžiku 26.10.2017. Vlastníkem druhé ideální poloviny shora popsaných pozemků je žalovaná, a to na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 11. 7. 1995, č.j. spisová značka, ve věci projednání dědictví.

50. Předmětem tohoto řízení bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků řízení, kdy oba shodně již neměli nadále zájem o setrvání v tomto právním vztahu a v souladu s ust. § 1140 odst. 1 NOZ, kdy nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, soud rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení. Jedná se o jeden ze základních principů podílového spoluvlastnictví, který ve svém usnesení ve věci spis. zn. I. ÚS 617/10 ze dne 28. 6. 2010 potvrdil též Ústavní soud ČR. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a podílové spoluvlastnictví účastníků řízení zrušil.

51. Občanský zákoník výslovně uvádí dva způsoby zrušení spoluvlastnictví. Prvním z nich je dohoda všech spoluvlastníků, druhým pak zrušení spoluvlastnictví rozhodnutím soudu. Jak vyplývá z důvodové zprávy k NOZ, v soukromoprávních vztazích je třeba dát přednost dohodě, proto může soud zrušit spoluvlastnictví pouze v případě, kdy se spoluvlastníci mezi sebou navzájem nedohodnou. Podání návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví však není podmíněno předchozí neúspěšnou snahou o dosažení dohody s ostatními spoluvlastníky.

52. V souladu s ust. § 1143 NOZ pokud soud tedy rozhodne o zrušení spoluvlastnictví, musí též rozhodnout o způsobu jejich vypořádání. Způsoby možného vypořádání spoluvlastnictví jsou v NOZ dány taxativním výčtem: ⟪LB:lb_001⟫ - rozdělení věci ⟪LB:lb_002⟫ - přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, ⟪LB:lb_003⟫ - prodej věci ve veřejné dražbě.

53. V případě, že soud rozhoduje o zrušení spoluvlastnictví, je výše uvedené pořadí závazné a soud jej při přistupování k jednotlivým způsobům vypořádání musí dodržet.

54. Pokud jde o pozemek parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Anonymizováno, katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa, katastrální území adresa na listu vlastnictví č. hodnota, obě strany sporu shodně navrhli přikázání nemovité věci žalobci za náhradu. Obě strany sporu se shodly na tom, že rozdělení tohoto pozemku není dobře možné, technicky proveditelné a rozdělením tohoto pozemku by se podstatně snížila hodnota věci.

55. Soud po provedeném dokazování se ohledně nemožnosti rozdělení tohoto pozemku s názory účastníků ztotožnil. Rozdělení takového pozemku není možné, neboť je v převážné ploše užíván jako asfaltová komunikace a zbylá část o ploše 5 m2 je plocha ostatní městské zeleně. Navíc rozdělením takového pozemku by se vzhledem k jeho velikosti snížila jeho hodnota.

56. Soud tedy po zjištění, že rozdělení podzemku parc. č. Anonymizováno ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2 není možné, přikročil k druhému způsobu vypořádání, a přikázal tento pozemek dle výroku II. písm. a) do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to jednak v souladu s návrhem obou účastníku a jednak s ohledem na charakter pozemku, když je v převážné ploše užíván jako asfaltová komunikace.

57. Dle znaleckého posudku č. č. účtu ze dne 27. 7. 2023 je obvyklá cena pozemku parc. č. Anonymizováno k datu ocenění stanovena ve výši 94.000 Kč. Z uvedeného důvodu byla dle výroku II. písm. b) žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalované na vypořádání spoluvlastnictví k tomuto pozemku polovina obvyklé ceny této nemovitosti, a to částka ve výši 47.000 Kč.

58. Pokud jde o druhý pozemek parc. č. Anonymizováno ostatní plocha, o výměře Anonymizováno m2, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Anonymizováno, katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa, katastrální území adresa na listu vlastnictví č. hodnota, žalovaná navrhovala způsob vypořádání pozemku a to reálným rozdělením dle geometrického plánu č. hodnota-Anonymizováno vyhotoveného zeměměřičským inženýrem tituly před jménem adresa, IČ IČO, se sídlem adresa, ze dne 17.3.2022, a to na:

a) pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa

b) pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa

c) pozemek s p.č. Anonymizováno ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú adresa

d) pozemek s p.č. Anonymizováno ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa.

59. Dle znaleckého posudku č. č. účtu ze dne 27. 7. 2023 (tak jak je založen na č.l. 98 až 125 spisu) znalecké kanceláře právnická osoba. znalecká kancelář, IČ: IČO, který vypracovaly tři znalci společně a to tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, vyplývá jednoznačný závěr, že pozemky lze rozdělit tak, aby vznikly samostatné věci v právním smyslu v souladu s obecně závaznými právními předpisy a to způsobem, jak navrhuje žalovaná na základě geometrického plánu č. hodnota-58/022 vyhotoveného zeměměřičským inženýrem tituly před jménem adresa, IČ IČO, se sídlem adresa, ze dne 17. 3. 2022.

60. Na tomto místě soud uvádí, že dle ust. § 1144 odst. 1 NOZ zakazuje rozdělení věci, pokud by se tím podstatně snížila její hodnota. Při posuzování, zda by k takovému snížení hodnoty došlo, bude soud vycházet zejména z povahy konkrétní věci. Výkladem a contrario k ustanovení § 1147 NOZ pak lze dospět k závěru, že rozdělení věci je třeba provést vždy, je-li to „dobře možné“. Je tedy třeba, aby rozdělení bylo nejen fakticky možné a technicky proveditelné, ale také aby bylo opodstatněno s ohledem na využití věci (musí být dána faktická i funkční dělitelnost věci). Znalecká kancelář na straně 13 znaleckého posudku výslovně uvádí, že reálné rozdělení nemovitých věcí by neovlivnilo jejich hodnotu, hodnota nemovitých věcí by se jejich rozdělením nesnížila, jelikož na realitním trhu se v tomto segmentu (plochy veřejného prostranství) vliv výměry na ceně v podstatě neprojevuje.

61. Ve smyslu § 1142 o. z. rozdělení není možné, jestliže má společná věc jako celek sloužit k určitému účelu. Dle výkladu gramatického, logického, systematického a dle účelu a smyslu, za použití komentářové literatury a judikatury vyšších soudů, vypořádání spoluvlastnictví způsobem rozdělení společné věci musí být možné a také dobře možné. Pokud tomu tak není, soud nemůže použít tento způsob a přistoupí k v pořadí dle zákona dalšímu způsobu. Zákon upravuje některé případy, kdy vypořádání spoluvlastnictví způsobem rozdělením společné věci není možné, a to, pokud společná věc má jako celek sloužit k určitému účelu.

62. Výrazy „jako celek sloužit k určitému účelu“ ani „dobře možné“ zákon nedefinuje. Dle výkladu výše uvedených zákonných ustanovení, za pomoci komentářové literatury a judikatury vyšších soudů, použitím výrazů „jako celek sloužit k určitému účelu“ se má na mysli takový celek, respektive funkční celek, kde funkční souvislost představuje takový vztah dvou věcí, kdy jedna věc v podstatě umožňuje druhé plnit jejich funkci. Ve vztahu funkční souvislosti ekonomická užitná hodnota jedné věci oddělením od druhé věci podstatně snížena. Může se jednat jak o vztah oboustranné závislosti, kdy ani jedna z věcí nemůže samostatně plnit řádně svou funkci, tak o vztah jednostranné závislosti, kdy jedna věc může plnit svou funkci samostatně, zatím co druhá nikoli. S námitkou žalobkyně, že uvedený pozemek nelze rozdělit, neboť se v daném případě jedná o jeden funkční celek, který označuje žalobkyně jako „obytný soubor adresa“, se soud neztotožnil. Konkrétně celek, respektive funkční celek – sídliště – je třeba chápat jako celek zahrnující nejen obytné objekty, objekty občanské a technické vybavenosti, ale i plochy nacházející se mezi těmito objekty, pokud v rámci sídliště plní nějakou konkrétní funkci. Pozemkem, který tvoří s objekty výstavby jeden funkční celek, je nutno rozumět jednak stavební pozemek či též pozemek zastavěný stavbou, a dále přilehlé pozemky, jež tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení. Je proto třeba u nárokovaného pozemku přihlížet k celkové funkční provázanosti i s ostatními pozemky a stavbami, které tvoří vzájemně provázaný soubor staveb (areál, např. i sídliště), a to i s přihlédnutím k veřejnému zájmu, který v takovémto případě představuje jedno z výkladových kritérií. Sídlištěm se obecně rozumí komplex staveb a pozemků, který lze jako takový souhrnně zvát areálem. Sama existence sídliště, jako rozsáhlého souboru budov a pozemku, které spolu tvoří jeden funkční celek, sice bez dalšího nevylučuje vydání některých (např. okrajových) pozemků, ale vyžaduje mimořádné pečlivé zvážení konkrétních místních podmínek, potažmo toho, zda lze některý pozemek nebo jeho část oddělit bez toho, že by byla dotřena funkční propojenost jednotlivých staveb či ostatních pozemků, a dále bez toho, že by došlo k porušení některé z funkcí, které sídliště jako areál plní (bydlení, komunikace, odpočinek-relaxace, atp.) (srovnat rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 159/03, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 574/2015, 28 Cdo 3016/2012, 28 Cdo 574/2015). Dále dle výkladu, za pomoci komentářové literatury a judikatury vyšších soudů, se u výrazu „dobře možné“ má namysli, že je rozdělení vhodné, tedy zejména např., že nově vzniklé věci bude možno řádně užívat, že náklady na rozdělení věci nebudou nepřiměřeně vysoké, že bude zachován dosavadní účel využití, aby nebyly pozemky příliš rozdrobeny, aby byly účelně využitelné jak vzhledem k tvaru, tak i rozloze, aby měly možnost stálého přístupu. Tedy takové, aby se rozdělení v konečném důsledku nejevilo vlastně jako nespravedlivé. Naproti tomu se tím nemá na mysli, že musí jít o rozdělení nejvhodnější čili optimální, že nemůže být jeho užívání omezeno vůbec, že v případě pozemku musejí být nově vzniklé pozemky nejvíce účelně využitelné, že musí být nově vzniklé věci identické (srovnat komentář k § 1147 v elektronickém systému (ASPI), rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1943/2015, 22 Cdo 3736/2016, 22 Cdo 3736/2016, 22 Cdo 5439/2015).

63. V daném případě tak bylo na místě spoluvlastnictví vypořádat způsobem rozdělením společné věci, neboť nejde o případ, že by společná věc měla jako celek sloužit k určitému účelu, tak jak je popsáno v předchozím odstavci tohoto rozhodnutí. Předmětný pozemek je na území žalobce jako Anonymizováno, sídliště adresa, pozemek je umístěn kolem asfaltové komunikace a chodníku. Na části tohoto pozemku se nachází tato komunikace s chodníkem, zbytek pozemku se nachází kolem této komunikace. Pozemek se nachází ve svahu. Sousední pozemky jsou využívány jako veřejná parkoviště, plochy pro garážové objekty, plocha pro plynárenské zařízení a také plochy veřejné zeleně. Jedná se o pozemek nijak veřejně nevyužívaný, neboť právě jeho součástí je veřejná komunikace a chodník, když veřejná komunikace protíná středem tohoto pozemku. Velká část pozemku obklopuje plynárenské zařízení. Části pozemku, které obklopují komunikaci plní spíše funkci oddělení této komunikace buďto od velké plochy pro garážové objekty, nebo plochy s parkovacím stáním. Nejbližší obytné domy se nachází ve větší vzdálenosti navíc prakticky odděleny dalším parkovacím stáním, nadto až za další jinou pozemní komunikací. Současně se jedná o pozemek zapsaný jako ostatní plocha, je veden z převážné části v ploše stavební stabilizované, funkce: plocha pro hromadné odstavné a parkovací garáže, a komunikace a z malé části v ploše stavební stabilizované, funkce: plochy čistého bydlení. Pozemek je buď součástí stávající komunikace nebo na ni navazuje. Pokud jde o část pozemku, která je aktuálně vedená v ploše čistého bydlení, tak tato část je vzhledem ke svojí poloze ve svahu mezi stávající komunikací a parkovištěm pro výstavbu bydlení nevhodná a současně je reálně využívána jako veřejné prostranství, jde o plochu mezi komunikací a parkovištěm. Reálně se tedy jedná o plochu veřejného prostranství a dopravní infrastruktury.

64. Soud, na základě uvedeného, uzavřel, že i s ohledem na vyjádření znalecké kanceláře, uvedený pozemek netvoří s něčím funkční celek. Podmínka stavby a navazujících pozemků zde není splněna, neboť se jedná o pozemky veřejně užívané, stejně jako jiné obdobné pozemky ve městě, které přímo nesouvisí s žádnou stavbou. Soud má za to, že se nejedná o takovou společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, a proto by nebylo její rozdělení možné.

65. Dále nejde ani o případ, že by se tím rozdělením podstatně snížila hodnota tohoto pozemku jako společné věci, když níže uvedeným rozdělením, a to i v níže uvedené variantě je zachován účel jeho využití i jeho funkce, jeho stav a i cena nově vzniklých pozemků v součtu činí cenu rozdělovaného předmětného pozemku (§ 1144 odst. 1 část věty po čárce a contrario o. z.).

66. Konečně nejde ani o případ, že by rozdělení nebylo dobře možné, když předmětný pozemek je na území žalobce jako Anonymizováno, sídliště adresa, a soud měl za prokázáno, že vypořádání předmětného pozemku rozdělením tohoto pozemku ve variantě na podkladě znaleckého posudku a podle nebo pomocí geometrického plánu dle znaleckého posudku, je vhodné, tedy dobře možné, když zároveň nemusí jít o rozdělení nejvhodnější, tedy nejlépe možné čili optimální. Rozdělením nově vzniklé pozemky bude možno jako samostatné věci řádně užívat, nic se na jejich účelu užívání, způsobu ani jejich funkcích nemění, bude ke každému z nich možnost stálého přístupu, rozdělení pozemku neznemožní ani neomezuje vedení inženýrských sítí. Navíc nejde ani o případ, že by rozdělení bylo na újmu nějaké osobě, která má věcné právo k předmětnému pozemku, když žádné omezení zapsáno v katastru nemovitostí není a existující vedení inženýrských sítí na pozemku nebude nijak znemožněno či omezeno (§ 1150 o. z.).

67. Soud jen dodává, že má za to, že předmětný pozemek je veřejným prostranstvím, kdy je přístupný každému bez omezení k obecnému užívání, bez ohledu na vlastníka, to však nijak neodporuje tomu, že rozdělení předmětného pozemku je dobře možné, neboť při tom rozdělení pozemku se u nově vzniklých pozemků účel užívání jako veřejného prostranství nijak nezmění, nebude znemožněn nebo omezen. Jednoduše řečeno, nebude mít rozdělení předmětného pozemku na tento účel užívání žádný vliv.

68. Soud tak provedl vypořádání spoluvlastnictví způsobem rozdělením předmětného pozemku, kdy v daném případě, vzhledem k tomu, že jde o pozemek, bylo třeba splnit podmínky vyžadované v jiných obecně závazných právních předpisech, konkrétně v katastru nemovitostí a ve stavebním zákoně, a soud tak vyžádal předběžný názor stavebního úřadu na rozdělení předmětného pozemku a dále vycházel z geometrického plánu, aby rozdělení předmětného pozemku a vznik nových pozemků jako nemovitých věcí mohl být zapsán do katastru nemovitostí a každý ze spoluvlastníků tak mohl nabýt vlastnické právo k jemu připadnuvšímu pozemku.

69. V rámci znaleckého zkoumání bylo prokázáno, že předmětné pozemky, které jsou ve spoluvlastnictví účastníků řízení, lze reálně rozdělit tak, aby vznikly samostatné věci v právním smyslu, a toto reálné rozdělení lze provést fakticky i funkčně. Věcí v právním smyslu je to, co může být předmětem majetkových práv, především vlastnického práva. Obecně je pro věc v právním smyslu typické, že si ji lze přivlastnit, a tedy i ovládat. Pozitivní definice věci je uvedena v ust. § 489 NOZ, kdy věcí je vše, co je rozdílné od osoby a co slouží potřebám lidí. Negativní definice věci spočívá v její odlišnost od jiných věcí, kdy věcí v právním smyslu není součást věci (viz ust. § 491 NOZ a ust. § 505−509 NOZ). Pro úplnost soud uvádí, že příslušenství věci (viz ust. § 510−513 NOZ) oproti tomu je věcí v právním smyslu, přičemž se má za to, že sdílí právní osud věci hlavní (§ 510 odst. 2 NOZ).

70. Po obdržení předběžného sdělení stavebního úřadu, že rozdělení možné je a bude stavebním úřadem schváleno, byl předmětný pozemek dle geometrického plánu rozdělen na nové pozemky, a to:

a) pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa

b) pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa

c) pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú adresa

d) pozemek s p.č. Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa.

71. Z těchto nových pozemků je na místě, aby připadl první v pořadí do vlastnictví žalované, druhý v pořadí do vlastnictví žalobkyně a třetí v pořadí do vlastnictví žalobkyně a čtvrtý v pořadí do vlastnictví žalované. Pokud jde o pozemek s p.č. AnonymizovánoAnonymizováno ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2 v k.ú adresa, jedná se o pozemek, na kterém se nachází pozemní veřejná komunikace, když z důvodu správy komunikace je účelné, aby připadla do vlastnictví žalobkyně. Pokud jde o zbylé tři pozemky, na nich se nenachází žádná stavba, jedná se o srovnatelné travnaté plochy. Soud proto dále rozhodl, že spoluvlastnictví se vypořádává na podkladě geometrického plánu jako nedílné součásti rozsudku jako v podobě přílohy, způsobem rozdělením předmětného pozemku na nové pozemky a který z nově vzniklých pozemků připadá do vlastnictví kterého z účastníků jako dosavadních spoluvlastníků tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok II. pod písm. c) tohoto rozhodnutí).

72. Na tomto místě soud dále připomíná rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1338/2021, kde se tento soud věnoval otázce vypořádání spoluvlastnictvím rozdělením pozemku. Dle cit. rozhodnutí nelze pozemek označit za nedělitelný jen pro to, že rozdělení považoval nižší soud za neúčelné. Nejvyšší soud tedy judikoval, že při rozhodování o (ne)dělitelnosti nezastavěného pozemku nelze brát do úvahy jen možnost fyzického užívání nově vzniklých pozemků po jeho rozdělení, nýbrž je třeba zohlednit i jiné možnosti jeho využití, přinášející prospěch, např. nájem či pacht. Rozdělením pozemku navíc vzniknou čtyři různé ucelené celky, jednoduchého tvaru. Hodnota rozdělovaných pozemků se jejich rozdělení nikterak nesníží. Současně nevzniknou žádné mimořádné náklady spojené s dělením pozemků. Dle cit. rozhodnutí Nejvyššího soudu je nutné při úvaze, zda je nezastavěný pozemek dělitelný či nikoliv, brát v potaz i jiné možnosti než jen jeho přímé užívání, např. investiční charakter pozemku při očekávaném zvýšení jeho ceny v důsledku připravované změny územního plánu, možnost jeho přenechání k užívání jiné osobě apod. Nejvyšší soud uzavřel, že je třeba vycházet zejména z toho, že jde o vypořádání soukromoprávního stavu a uplatňování soukromého práva, které je nezávislé na právu veřejném a je tak třeba přihlížet k zájmům samotných účastníků a jejich vůli. Soud má tedy v projednávané věci za to, že předmětné rozhodnutí Nejvyššího soudu lze aplikovat i na projednávanou věc s tím, že jak bylo uvedeno shora, soud má za prokázané, že lze nemovité věci reálně rozdělit, kdy žalovaná má zájem nadále vlastnit předmětné pozemky, a to v rozsahu jejího podílu s přihlédnutím k jejímu historickému vlastnictví tohoto pozemku nabytého děděním.

73. S ohledem na uvedené tedy soud dospěl k závěru, že reálné rozdělení věci je možné, a proto soud neuvažoval o dalších možnostech, a to přikázání věci do vlastnictví kterémukoliv z účastníků řízení, který měl zájem o jejich přikázání, a to za náhradu. Soud dospěl k závěru, že nelze přisvědčit názoru, že by žalované snad svědčilo toliko tzv. holé vlastnictví (viz. předcházející odst. 72 tohoto rozhodnutí). Dále soud uvádí, že soud může přikázat věc do vlastnictví spoluvlastníka bez ohledu na to, zda v řízení vystupuje jako žalobce či žalovaný, nemůže ji však přikázat do vlastnictví osobě, která není spoluvlastníkem. Nejvyšší soud dokonce uvedl, že pro rozhodnutí, komu má být věc přikázána, není rozhodující ani výše podílů, ani účelné využití věci, ale jde o souhrn skutečností, které jsou v dané věci relevantní, s tím, že soud může věc přikázat do výlučného vlastnictví i tomu spoluvlastníkovi, kterému zákonná kritéria nesvědčí (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 22 Cdo 879/2005 ze dne 16. 4. 2006).

74. Vzhledem k tomu, že součet obvyklé ceny nemovitostí přikázaných do vlastnictví žalobkyně činí částku 2.820.000 Kč a součet obvyklé ceny nemovitostí přikázaných do vlastnictví žalované činí částku 2.790.000 Kč, činní rozdíl ve prospěch žalobkyně částku ve výši 30.000 Kč. Soud proto stanovil na vyrovnávacím podílu povinnost vyplatit žalované částku ve výši 15.000 Kč (výrok II. písm. d) tohoto rozhodnutí).

75. S ohledem na vše shora uvedené soud dospěl k závěru, že je tedy na místě zrušené spoluvlastnictví (výrok I.) vypořádat, a to jednak pokud jde o pozemek parc. č. 323/3 o výměře 37 m2 přikázáním do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II., písm. a) rozhodnutí) a zároveň žalované přiznat náhradu ve výši 47.000 Kč. V dalším soud rozhodnul o reálném rozdělením předmětných nemovitých věcí (výrok II. písm. c) rozhodnutí) s tím, že na vypořádání podílu žalobkyni uložil povinnost uhradit žalované částku ve výši 15.000 Kč (výrok II. písm. d) rozhodnutí).

76. Výrok III. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. s tím, že dle nálezu Ústavního soudu I. ÚS 262/20 ze dne 1.12.2020 musí být v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o. s. ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 NOZ). Vzhledem k tomu, že soud podanému návrhu na zrušení spoluvlastnictví vyhověl a současně rozhodl o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, kteří měli v řízení totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný). S ohledem na shora uvedené tedy soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení.

77. Výrokem IV. a V. o náhradě nákladů státu za znalečné soud rozhodl v souladu s ust. § 148 o.s.ř. tak, že jelikož procesní úspěch žalobce i žalované byl stejný, náklady řízení státu, které byly soudem vynaloženy na znalečné, soud poměrně rozdělil v rozsahu ½ ve vztahu ke každému účastníku řízení.

78. Soud dle usnesení č.j. spisová značka ze dne 11.9.2023, které nabylo právní moci dne 7. 10. 2023, přiznal soud znalecké kanceláři právnická osoba., IČ: IČO za vypracování znaleckých posudku č. č. účtu částku ve výši 36.525 Kč. Celkem tedy bylo ze strany státu – ČR-Městského soudu v Brně na nákladech státu vyplacena uvedená částka. Podíl každého z účastníků, který je povinen státu zaplatit, představuje částku ve výši 18.262,50 Kč.

79. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.