MSBR 63 C 56/2023-44

Court:
Městský soud v Brně
Case number:
63 C 56/2023-44
Decision date:
6 May 2024
ECLI:
ECLI:CZ:MSBR:2024:63.C.56.2023.1
Text language:
cs

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Juditou Fadrusovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:Jméno žalobkyně, narozené Datum narození žalobkyně, ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobkyně, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené advokátem Jméno advokáta, ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem v Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:Anonymizováno – Jméno žalované, ⟪LB:lb_007⟫ IČO: IČO žalované, ⟪LB:lb_008⟫ se sídlem v Adresa žalované ⟪LB:lb_009⟫ o 62.256,-Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 62.256,-Kč s úrokem z prodlení od 8.6.2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 200,-Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 28.2.2023 a doplněnou podáním doručeným soudu dne 7.3.2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 62.256,-Kč s 15% úrokem z prodlení od 8.3.2023 do zaplacení jako náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tom, že soudní řízení vedené u Městského soudu v Brně pod spisovou značkou spisová značka (dále jen „posuzované řízení“) trpělo bezdůvodnými průtahy. Žalobu odůvodnil s tím, že řízení vedené u Městského soudu v Brně bylo čtyřikrát delší, než kolik mělo nejvýše trvat podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva, přičemž neexistovaly mimořádné okolnosti, které by bránily rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Proto se žalobkyně výzvou ze dne 2.9.2022 adresovanou žalované domáhala náhrady za průtahy v předmětném řízení ve výši 123.256,-Kč - z čehož bylo žalovanou žalobkyni již přiznáno 61.000,-Kč - kdy žalovaná při stanovení výše odškodnění vycházela ze základní částky 15.000,-Kč, což žalobkyně vnímá jako nepřiměřeně nízké. Žalobkyně má za to, že je třeba vycházet z částky vyšší než 15.000,-Kč, čemuž také odpovídá socioekonomický vývoj v České republice, kdy soud při svém rozhodování o výši odškodnění musí zhodnotit všechny okolnosti - v této souvislosti zejména snižující se hodnotu české koruny v čase. Skutečnost, že v předmětném řízení nebylo možno připojit spis, nelze přičítat k tíži žalobkyně, tato skutečnost nemohla mít vliv na složitost sporu a je to výhradně otázka organizační struktury soudnictví. Je namístě zvýšit základní částku o 20 %, neboť sama žalobkyně nezapříčinila délku řízení, a je odpovědností žalované, že řízení trvalo tak dlouhou dobu. Žalobkyně se cítí délkou nečinnosti soudních orgánů poškozena, neboť setrvávala v nejistotě, jak bude ve věci rozhodnuto a ve stresu, který s tím souvisel, měla problémy se spánkem, měla pocit, že řízení nikdy neskončí, a že jí odškodnění nebude poskytnuto. Proto žádá přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

2. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 20.7.2023, č.j. spisová značka byla žaloba zamítnuta, proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání a usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 16.1.2024, č.j. spisová značka byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Žalovaná se nezříkala své odpovědnosti a žalobkyni vyplatila odpovídající částku adekvátní délce řízení i všem okolnostem tohoto řízení. Má za to, že částka žalobkyni již vyplacená představuje přiměřené a dostačující zadostiučinění a to i vzhledem k tomu, že se jednalo o věc složitou, čemuž odpovídal jak rozsah rozsudku, tak i spisový materiál. Poskytované zadostiučinění nemá být ekonomickým zvýhodněním, ale omluvou za způsobenou újmu, při stanovení výše poskytnutého zadostiučinění bylo přihlédnuto ke všem okolnostem případu a žalovaná neshledala žádné důvody k výjimečnému navyšování zadostiučinění.

4. Účastníci shodně tvrdili, že žalobkyně uplatnila svůj nárok na poskytnutí náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem u žalované dne 7.9.2022. Dle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal tedy toto shodné tvrzení účastníků za své skutkové zjištění.

5. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti:

Ze spisu Městského soudu v Brně, vedeného pod spisovou značkou spisová značka bylo zjištěno, že poté, co žalobkyně uplatnila dne 11.7.2016 u žalované nárok na náhradu škody v podobě poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z titulu nepřiměřené délky trestního řízení vedeného před Okresním soudem adresa-venkov pod spisovou značkou spisová značka a uplatněný nárok nebyl v zákonné 6 měsíční lhůtě posouzen, byla Městskému soudu v Brně dne 12.1.2017 doručena žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 128.000,-Kč s úrokem z prodlení od 12.1.2017 coby náhrada nemajetkové újmy způsobené průtahy v řízení vedeném u Okresního soudu adresa-venkov pod spisovou značkou spisová značka. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 21.12.2020, č.j. spisová značka byla žaloba zamítnuta, proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 31.3.2021 odvolání a rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 22.6.2022, č.j. spisová značka byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Rozsudek soudu I. i II. stupně nabyl právní moci dne 30.8.2022.

6. Z obsahu stanoviska právnická osoba ze dne 21.2.2023, č.j. Anonymizováno bylo zjištěno, že Ministerstvo spravedlnosti hodnotilo délku předmětného řízení jako nepřiměřenou s tím, že odpovídající výše zadostiučinění v penězích činí 61.000,-Kč a tato částka byla žalobkyni vyplacena.

7. Soud při svém rozhodování vycházel z příslušných ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění zákona č. 118/2020 Sb. (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“).

8. Podle ustanovení § 13 zákona o odpovědnosti za škodu, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odstavec 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odstavec 2).

9. Podle ustanovení § 31a zákona o odpovědnosti za škodu, se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odstavec 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odstavec 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odstavec 3).

10. Při svém rozhodování se soud zabýval otázkou, zda došlo k porušení práva žalobkyně spočívající v nepřiměřeně dlouhém soudním řízení. Řízení ve věci Městského soudu v Brně vedeném pod spisovou značkou spisová značka bylo zahájeno dne 12.1.2017. Vycházeje ze závěrů Krajského soudu v Brně, vyjádřených v usnesení ze dne 16.1.2024, č.j. spisová značka je třeba do délky posuzovaného kompenzačního řízení zahrnout i fázi předběžného projednání nároku u žalované, tedy dobu od 11.7.2016 a řízení bylo skončeno právní mocí rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22.6.2022, č.j. spisová značka, to je dne 30.8.2022. Každé řízení trvá určitou dobu a vycházeje ze závěrů stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13.4.2011, Cpjn 206/2010, je třeba dobu jednoho až dvou let považovat za obecně přijatelnou, když i v případech přiznání odškodnění nemajetkové újmy dle § 31a zák. č. 82/1998 Sb. se výše odškodnění za první dva roky krátí na polovinu. Posuzované řízení trvalo od 11.7.2016 do 30.8.2022, celková délka řízení činí 6 let, 1 měsíc a 19 dnů a tuto dobu lze hodnotit jako nepřiměřeně dlouhou, čímž byly naplněny podmínky stanovené v § 13 zákona o odpovědnosti za škodu činící žalovanou odpovědnou za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

11. Jedním z nejdůležitějších kritérií pro stanovení formy a případné výše odškodnění dle ustanovení § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu je význam předmětu řízení pro účastníka. Předmětem posuzovaného řízení byl nárok žalobkyně na poskytnutí zadostiučinění za nepřiměřenou délku dříve probíhajícího trestního řízení. Zvýšený význam mají pro účastníka řízení významná již svou povahou, jako jsou věci trestní, opatrovnické, pracovněprávní spory, věci osobního stavu, sociálního zabezpečení a věci týkající se zdraví nebo života nebo taková řízení, která s přihlédnutím k vysokému věku účastníka nebo jeho zdravotnímu stavu, je třeba vyřídit přednostně. Žalobkyně jistě nesla určitou dávku nejistoty stran výsledku sporu, avšak soudem nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by měla být důvodem pro zvýšené stresové zatížení žalobkyně, než je očekávatelné v souvislosti s probíhajícím civilním soudním řízením (nebyla ohrožena osobní svoboda žalobkyně, řízení nespadalo do kategorie tzv. statusových řízení, předmětem posuzovaného řízení nebyla věc týkající se života či zdraví a ani věk žalobkyně nebo její zdravotní stav nemá na význam řízení vliv). Pokud žalobkyně akcentovala značný význam předmětného soudního řízení pro její osobu s poukazem na skutečnost, že setrvávala v nejistotě, jak bude ve věci rozhodnuto a ve stresu, který s tím souvisel, měla problémy se spánkem, a úkorně pociťovala, že řízení nikdy neskončí, a že jí odškodnění nebude poskytnuto, uváděné skutečnosti nebyly v řízení nijak doloženy a tedy ani prokázány. Každé soudní řízení přináší jeho účastníkům jisté stresové zatížení a nezřídka i nejistotu, zda řízení skončí pro toho kterého účastníka úspěchem. I v posuzovaném řízení vystupovala žalobkyně v procesním postavení žalobce a jistě nesla určitou dávku nejistoty stran výsledku sporu, avšak tato nejistota nijak nevybočovala z běžného rámce, naopak v tomto řízení se žalobkyně domáhala finanční náhrady za dlouhotrvající trestní řízení, nebyla objektivně ohrožována případným negativním výsledkem tohoto řízení ani citelnými náklady řízení (řízení je osvobozeno od soudních poplatků a povaha řízení nevyžaduje odborné právní zastoupení), a to ani v případě jejího neúspěchu.

12. Poskytované odškodnění kompenzující stav nejistoty, ve které byla žalobkyně nepřiměřeně dlouhým řízením udržována, a újmu spojenou s touto nejistotou, má především odpovídat významu předmětu řízení pro poškozeného. Výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě není stanovena pevnými částkami, základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, se pohybuje v rozmezí mezi 15.000,-Kč až 20.000,-Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13.4.2011, sp. zn. Cpjn 206/2011). Význam posuzovaného řízení pro žalobkyni soud shledal snížený z důvodů uváděných v předcházejícím odstavci a také proto, že řízení, v němž se žalobkyně domáhá náhrady za dlouhodobé odškodňovací řízení, nelze stavět na roveň běžného sporného řízení. Při stanovení výše zadostiučinění vycházel soud ze základní částky ve výši 15.000,-Kč.

13. Základní částka zadostiučinění pro řízení trvající 6 let a 1 měsíc a 19 dnů tedy odpovídá částce 77.042,-Kč {15.000 + (4 x 15.000) + (15.000: 12) + 19[(15.000: 12):30] = 77.042}. Vzhledem k sníženému významu posuzovaného řízení pro žalobkyni, byla základní částka ponížena o 5%. Dále soud snížil základní částku zadostiučinění z důvodu skutkové složitosti řízení. V rozsudku ze dne 20.7.2023, č.j. spisová značka soud zřejmě nedostatečně vysvětlil svou úvahu stran skutkové složitosti posuzovaného řízení, jak je patrno z odůvodnění usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.1.2024, č.j. spisová značka. V posuzovaném řízení soud rozhodoval o žalobkyní nárokované náhradě nemajetkové újmy způsobené průtahy v trestním řízení vedeném u Okresního soudu adresa-venkov proti 16 obžalovaným. Ve věci bylo rozhodováno ve třech stupních soudní soustavy a následně bylo minimálně u třech okresních soudů (Městského soudu v Brně, Obvodního soudu pro adresa a Obvodního soudu pro adresa) vedeno řízení o náhradu nemajetkové újmy. Soudem bylo posuzované řízení hodnoceno jako extrémně složité z hlediska časové náročnosti proto, že k rozhodnutí ve věci bylo třeba shromáždit potřebný spisový materiál, jehož dostupnost byla ztěžována dalšími probíhajícími řízeními, jak je zjevné ze záznamů na č.l 74, 176, 205, 206 a 219 posuzovaného spisu. Z tohoto důvodu a s ohledem na skutečnost, že posuzované řízení probíhalo v době, v níž byla přijata krizová opatření v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky a přijetí vládních krizových opatření se týkalo i účasti u soudních jednání (od 12.3.2020 do 31.7.2020), přičemž v této souvislosti žádala o odročení jednání na dobu, kdy přijatá krizová opatření pominou, jak žalobkyně (žádost ze dne 16.3.2020 na č.l. 216 posuzovaného spisu) tak protistrana (žádost ze dne 13.3.2020 na č.l. 214 posuzovaného spisu), snížil soud základní částku o dalších 20%.

14. Žalobkyně poukazovala na vliv ekonomického vývoje a tomu odpovídající potřebu promítnout inflaci do hodnoty náhrady. Při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy a na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá znehodnocení měny v důsledku inflace vliv (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2019, sp. zn. spisová značka). Z toho důvodu nebyla otázka inflace ve výši základní částky zohledňována.

15. Stanovená základní částka ve výši 77.042,-Kč byla proto snížena o 25% (5 + 20 = 25) a výše odškodnění náležející žalobkyni tedy po zaokrouhlení činí 57.789,-Kč [77.052 – (25% z 77.052) = 57.789]. Protože je tato částka již pokryta náhradou, která byla žalobkyni žalovanou ve výši 61.000,-Kč vyplacena, byla žaloba ohledně požadovaných 62.256,-Kč jako nedůvodná zamítnuta.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšná žalovaná právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované spočívají v úhradě 4 úkonů po 300,-Kč podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a), b), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (příprava věci, vyjádření ve věci, účast u jednání dne 13.7.2023, 29.4.2024). Celkem tedy náhrada náležející žalované činí 1.200,-Kč (4 x 300 = 1.200).

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15-ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně svou povinnost stanovenou mu vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.

Městský soud v Brně