MSPH 5 A 172/2019-68

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: Drda - Agro, s.r.o., IČO: 29204101 se sídlem nám. Svobody 57, Slušovice proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 – Nové Město o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2019, č. j. 61783/2019-MZE-14132, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

I. Základ sporu

Státní zemědělský intervenční fond (dále „prvostupňový správní orgán“) rozhodnutím ze dne 20. 9. 2019, č. j. SZIF/2019/0556634, výrokem I poskytl žalobkyni dotaci v rámci opatření ekologické zemědělství pro rok 2018 v celkové výši 10 964,50 Kč a ve výroku II rozhodl o odečtení přiznané výše dotace od částky dotace, kterou byla žalobkyně povinna vrátit na základě jiného pravomocného rozhodnutí. Žalovaný v záhlaví uvedeném rozhodnutí (nyní žalobou napadené rozhodnutí) toto rozhodnutí potvrdil a odvolání žalobkyně zamítl. Proti rozhodnutí žalovaného žalobkyně brojí podanou žalobou.

Ze správního spisu plyne, že žalobkyně dne 14. 5. 2018 požádala o poskytnutí dotace pro rok 2018 v rámci opatření ekologické zemědělství podle nařízení vládyč. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění účinném do 28. 2. 2019 (dále jen „nařízení vládyč. 76/2015 Sb.“). Žalobkyně v žádosti deklarovala mimo další i díly půdních bloků s kulturou intenzivní sady EZ-IS o celkové výměře 13,70 ha a díly půdních bloků s kulturou intenzivní sady PO-IS o celkové výměře 11,68 ha. Ve formuláři pro prokázání produkce ovoce a jahod v rámci opatření ekologické zemědělství ze dne 15. 1. 2019 uvedla, že převládající druh ovoce u intenzivních sadů (IS) byla slivoň, které vyprodukovala celkem 41,5 tun. Rozhodnutím ze dne 17. 4. 2019, č. j. SZIF/2019/0300268, prvostupňový správní orgán přiznal žalobkyni dotaci ve výši 10 638,56 Kč. Toto rozhodnutí však zrušil žalovaný rozhodnutím ze dne 26. 8. 2019, č. j. 44202/2019-MZE-14132, a vrátil věc prvostupňovému správnímu orgánu k dalšímu řízení, a to z toho důvodu, že prvostupňový správní orgán nesprávně snížil poskytovanou dotaci o 3 % podle § 20 odst. 4 písm. c) nařízení vládyč. 76/2015 Sb. Dne 28. 8. 2019 podala žalobkyně žádost o změnu žádosti o dotaci spočívající v tom, že půdní bloky původně deklarované s kulturou PO-IS (intenzivní sady) nově požadovala zařadit do půdních bloků s kulturou PO-OS (ostatní sady). Dne 5. 9. 2019 vzala žalobkyně žádost o dotaci zpět v rozsahu tří půdních bloků původně deklarovaných s kulturou PO-IS v celkové výměře 6,64 h. Dne 6. 9. 2019 vzala zpět změnu žádosti ze dne 28. 8. 2019. Následně prvostupňový správní orgán vydal rozhodnutí ze dne 20. 9. 2019, na které navazovalo rozhodnutí žalovaného napadené žalobou.

Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí uvedl, že žalobkyně v žádosti o poskytnutí dotace svým podpisem stvrdila, že se seznámila s podmínkami poskytnutí dotace, o kterou žádá a zavázala se tyto podmínky dodržovat. Současně prohlásil, že řádně zkontrolovala všechny údaje uvedené v žádosti a tyto údaje vyjadřují její pravou a skutečnou vůli. Portál farmáře umožňuje žadatelům vytvořit předtiskový formulář jednotné žádosti a její následné elektronické podání. Jedná se o pomoc žadatelům, která podle žalovaného žadatele nezbavuje odpovědnosti za vyplněné údaje. Současně lze žádost podat i ručně vyplněnou. V žádosti žadatel musí uvést, zda u dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury ovocný sad žádá o dotaci na intenzivní sady nebo ostatní sady. Nařízení vládyč. 76/2015 Sb. v § 15 rozlišuje ovocné sady na sady intenzivní a sady ostatní. Pro poskytnutí dotace musí žadatel prokázat minimální úroveň vlastní produkce ovoce jak u sadů intenzivních [§ 15 odst. 2 písm. j) nařízení vládyč. 76/2015 Sb.], tak u sadů ostatních [§ 15 odst. 3 písm. i) nařízení vládyč. 76/2015 Sb.], a to v minimální výši referenční hodnoty uvedené v přílozeč. 9 tohoto nařízení. Povinnost prokázat minimální úroveň produkce ovoce je povinností žadatele. Za tímto účelem každý žadatel předkládá „Formulář pro prokázání produkce ovoce a jahod v rámci opatření Ekologické zemědělství“, kde žadatel uvede převládající druh ovoce a objem produkce v tunách. Žalobkyně v žádosti o dotaci uvedla všechny díly půdních bloků ovocných sadů (celkem 25,38 ha) jako sady intenzivní. Na výměře celkem 21,03 ha byla pěstována slivoň švestka, pro kterou je stanoven minimální výnos v sadu intenzivním ve výši 2 t/ha. Žalobkyní prokázaná produkce 41,5 t odpovídá výnosu pouze 1,973 t/ha. Dle žalovaného tak žalobkyně nesplnila podmínky dotace a tato jí nebyla ohledně ovocných sadů intenzivních přiznána.

K žádosti žalobkyně o změnu žádosti o dotaci ze dne 28. 8. 2019 žalovaný uvedl, že prováděcí nařízení Komise (EU) č. 809/2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost (dále jen „nařízení Komiseč. 809/2014“), stanovuje, že po podání jednotné žádosti nebo žádosti o platbu mohou být jednotlivé zemědělské pozemky nebo jednotlivé platební nároky v jednotné žádosti nebo žádosti o platbu doplněny nebo upraveny, pokud jsou splněny požadavky v rámci dotčených režimů přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova. Tyto změny mohou být provedeny pouze do 31. 5. daného roku, avšak v případě, že již příslušný orgán informoval příjemce o případech nesouladu v jednotné žádosti nebo žádosti o platbu nebo pokud příjemci oznámil svůj úmysl provést kontrolu na místě nebo pokud tato kontrola na místě odhalí nesoulad, nejsou přípustné žádné změny podle odstavce 1 u těch zemědělských pozemků, kterých se daný nesoulad týká. Tím, že prvostupňový správní orgán vydal první rozhodnutí ze dne 17. 4. 2019 byla žalobkyně informována o nesouladu v žádosti, resp. byla informován o skutečnosti, že dotace nemůže být poskytnuta z důvodu nesplnění podmínek z důvodů v něm uvedených. Fakt, že rozhodnutí prvostupňového správního orgánu bylo na základě podaného odvolání zrušeno, nemůže mít dle žalovaného vliv na skutečnost, že žalobkyně byla o nesouladu tímto rozhodnutím informována. Právní účinky tohoto oznámení trvají nadále. Žalobkyní navrhovaným postupem (že by mohla změnit žádost poté, co bylo první rozhodnutí o dotaci zrušeno) by došlo k popření smyslu a účelu právní úpravy týkající se sankčního systému plynoucího z příslušných nařízení Komise, jakou jsou např. č. 640/2014, 809/2014, 1306/2013.

K námitce zmatečnosti, kterou žalobkyně spatřovala v tom, že prvostupňový správní orgán ve svém rozhodnutí uvedl, že žalovaný vydal dne 26. 8. 2019 rozhodnutí, „kterým uvedené odvolání proti rozhodnutí Fonduč.j.: SZIF/2019/0300268 zrušilo a věc vrátilo Fondu k novému rozhodnutí.“, žalovaný uvedl, že se jedná o zjevnou chybu v psaní, jelikož žalovaný mohl zrušit pouze rozhodnutí prvoinstančního orgánu na základě podaného odvolání, nikoliv odvolání samotné.

Žalovaný nesouhlasil s žalobkyní, že by zcela vyhověl prvnímu odvolání, když odvolání bylo shledáno důvodným z jednoho důvodu, a proto byla věc vrácena k dalšímu řízení, ale v další části týkající se prokázání minimální úrovně produkce ovoce bylo již konstatováno, že dotace na intenzivní sady byla zamítnuta správně.

II. C Další vady rozhodnutí

Žalobkyně dále namítá, že se žalovaný nevypořádal se všemi jejími námitkami (zejména porušení nařízení Komiseč. 809/2014) a nereagoval na námitku nicotnosti, kterou uvedla v doplnění odvolání ze dne 21. 11. 2019. Žalobkyně rovněž nesouhlasí s tvrzením uvedeným v žalobou napadeném rozhodnutí, že nebylo zcela vyhověno žalobkyni v předchozím zrušujícím rozhodnutím, když žalobkyně žádala o zrušení rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, což se i stalo. Žalobkyně považuje rozhodnutí žalovaného za nezákonné, jelikož vadu zmatečnosti a nicotnosti rozhodnutí prvostupňového správního orgánu považuje za pouhou chybu v psaní. Prvostupňový správní orgán ve svém druhém rozhodnutí totiž uvedl, že bylo zrušeno odvolání a nikoliv první rozhodnutí prvostupňového správního orgánu. Žalobkyně rovněž v žalobě namítala, že správní orgány překročily lhůty dané k vydání rozhodnutí, jelikož o žádosti o změnu užívání pozemku rozhodly po 1,5 letech, o prvním odvolání po cca 5 měsících a ani poslední podané odvolání nebylo vyřízeno v zákonné lhůtě 60 dní. Žalobkyně dodala, že dlouhodobě čelí šikanóznímu jednání ze strany prvostupňového správního orgánu, který i neoprávněně vyplácel dotace jinému subjektu na úkor žalobkyně.

Oznámení o nesouladu se týká prokázání minimálního objemu sklizně, tedy formuláře pro prokázání produkce ovoce a jahod v rámci opatření ekologické zemědělství ze dne 15. 1. 2019. Netýká se změny výměry pozemků. Podle čl. 3 bodu 2 nařízení Komiseč. 809/2014 správní orgán nepovolí zpětvzetí žádosti, pokud jde o ty části dokladů, jichž se nesoulad týkal, proto měl správní orgán přihlédnout ke změně žádosti ze dne 28. 8. 2019. Dle žalobkyně mohla taktéž změnit žádost o dotaci dle čl. 3 bodu 2 nařízení Komiseč. 809/2014 kdykoliv. Není tedy pravda, že tak mohla učinit jen do 31. 5. Žalobkyně v podané replice následně dodala, že žádost o změnu ze dne 28. 8. 2019 není podstatná, jelikož ji vzala zpět dne 6. 9. 2019.

Žalovaný k této námitce uvedl, že doručením prvního prvostupňového rozhodnutí ze dne 17. 4. 2019 byla žalobkyně informována o nesouladu v žádosti o dotaci. Tuto skutečnost nelze nijak vrátit. Zrušení daného rozhodnutí nemá vliv na skutečnost, že o nesouladu byla žalobkyně již informována. Vzhledem k tomu a v souladu s čl. 15 nařízení Komiseč. 809/2014 nemohly správní orgány přihlížet ke změně žádosti a částečnému zpětvzetí žádosti.

III. C Další vady rozhodnutí

Žalobkyně dále namítá, že se žalovaný nevypořádal se všemi jejími vznesenými námitkami v odvolání. Konkrétněji uvádí porušení nařízení Komiseč. 809/2014. V podaném odvolání ohledně daného nařízení žalobkyně namítala, že mělo být přihlédnuto k jejímu částečnému zpětvzetí ze dne 5. 9. 2019 a že byla nesprávně vypočtena výše minimální úrovně vlastní produkce. K těmto námitkám se však žalovaný vyjádřil, jak plyne z rekapitulace jeho rozhodnutí uvedené v kapitole I. Základ sporu tohoto rozsudku. Tato námitka tak není důvodná.

Žalobkyně rovněž namítala, že žalovaný nijak nereagoval na její námitku nicotnosti, kterou vznesla v doplnění odvolání ze dne 21. 11. 2019. K tomu soud uvádí, že žalobkyně žádnou takovou námitku v doplnění odvolání neuvedla. Vada nicotnosti je velmi závažná vada, ke které jsou správní orgány a i soudy nuceny přihlédnout z moci úřední. Pakliže však dospějí k závěru, že takovou vadu napadené rozhodnutí neobsahuje, nejsou povinni tuto úvahu v rozhodnutí výslovně uvést (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2009, čj. 1 Afs 145/2008-135, č. 1851/2009 Sb. NSS).

Žalobkyně rovněž nesouhlasí s tvrzením uvedeným v žalobou napadeném rozhodnutí, že nebylo zcela vyhověno žalobkyni v předchozím zrušujícím rozhodnutím, když žalobkyně žádala o zrušení rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, což se i stalo. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí konkrétně uvedl následující: „Dále odvolací orgán uvádí, že není pravda, že rozhodnutím Ministerstva zemědělstvíč.j. 44202/2019-MZE-14132 ze dne 26. 8. 2019 odvolací orgán zcela vyhověl prvnímu podanému odvolání. V tomto rozhodnutí bylo konstatováno, že deklarace veškeré zemědělské půdy obsahovala díl půdního blokuč. 510-1160 1214/4 s výměrou 5,1 ha, jednalo se tedy o předchůdce dílu půdního blokuč. 510- 1160 1214/36 s výměrou 4,73 ha, který byl platný pro rok 2018. Odvolatel tak deklaroval v Jednotné žádosti veškerou jím užívanou půdu a nebyl tak dán důvod pro postup podle § 20 odst. 4 písm. c) nařízení vlády. V tomto bodě bylo odvolání shledáno jako důvodné a z tohoto důvodu bylo vráceno na SZIF k novému posouzení, resp. určení výše dotace. Nicméně v dalším bodě, týkajícím se prokázání minimální úrovně produkce ovoce bylo již v tomto rozhodnutí konstatováno, že dotace na kulturu ovocný sad intenzivní byla správně zamítnuta.“ Z uvedené citace je naprosto zřejmé, že žalovaný sice zrušil první rozhodnutí prvostupňového správního orgánu pro jednu vadu rozhodnutí, avšak žalobkyni nepřisvědčil ani v druhé námitce, kterou neseznal důvodnou. Uvedením obratu „není pravda, že by zcela vyhověl“ je tak bez nejmenších pochybností myšleno právě to, že žalovaný nepřisvědčil žalobkyni v obou odvolacích bodech, ale pouze v jednom, přestože to mělo za důsledek zrušení napadeného rozhodnutí v celém rozsahu. V tomto vyjádření tak městský soud nespatřuje nic nezákonného, natož aby to mělo za důsledek zrušení nyní žalobou napadeného rozhodnutí.

Prvostupňový správní orgán v druhém rozhodnutí ze dne 20. 9. 2019 uvedl následující: „Ministerstvo zemědělství (dále jen „Ministerstvo“) na základě tohoto odvolání proti rozhodnutí Fonduč. j. SZIF/2019/0300268 podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) zákonač. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), vydalo dne 26. 08. 2019 rozhodnutíč. j. 44202/2019-MZE-14132, sp. zn. 8RV17366/2019-14132 (nabytí právní moci dne 27. 08. 2019), kterým uvedené odvolání proti rozhodnutí Fonduč. j.: SZIF/2019/0300268 zrušilo a věc vrátilo Fondu k novému rozhodnutí.“ [důraz přidán] Žalobkyně považuje za vadu zmatečnosti a nicotnosti to, že prvostupňový správní orgán uvedl slovní obrat, že bylo „odvolání zrušeno“, nikoliv „rozhodnutí zrušeno“, kvůli kterému měl žalovaný druhé rozhodnutí prvostupňového správního orgánu zrušit. Jelikož tak neučinil, je jeho rozhodnutí nezákonné. Městský soud souhlasí s žalovaným, že se jedná o naprosto zjevnou chybu v psaní, která nijak nezpůsobuje nesrozumitelnost, či dokonce zmatečnost nebo nicotnost. Z celého odstavce je zcela pochopitelné, co chtěl prvostupňový správní orgán vyjádřit. Žalobkyně v podané žalobě namítá, že dospěl-li žalovaný k názoru, že dané vyjádření prvostupňového správního orgánu nebylo správné, měl je opravit. To se však i stalo, když žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí uvedl, že se jedná o chybu v psaní a uvedl, co tímto vyjádřením bylo myšleno a jak mělo být správně uvedeno. V této souvislosti soud podotýká, že správní řízení je ovládáno zásadou jednotnosti řízení. Tato zásada znamená, že řízení představuje jeden celek až do vydání rozhodnutí a pojímá se dohromady (ve svém komplexu). V zásadě tedy není vyloučeno, aby odvolací správní orgán napravil vady řízení před správním orgánem prvního stupně. Případné nedostatky odůvodnění prvostupňového rozhodnutí mohou být napraveny druhostupňovým rozhodnutím (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003-56, č. 534/2005 Sb. NSS, a rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 12. 2007, č. j. 4 As 48/2007-80, ze dne 26. 3. 2008, č. j. 9 As 64/2007-98, či ze dne 29. 11. 2012, č. j. 4 Ads 97/2012-66, nebo ze dne 7. 3. 2019, č. j. 1 Azs 459/2018-26).

Žalobkyně rovněž namítala, že správní orgány překročily lhůty dané k vydání rozhodnutí, jelikož o žádosti o změnu užívání pozemku rozhodly po 1,5 roce, o prvním odvolání po cca 5 měsících a ani poslední podané odvolání nebylo vyřízeno v zákonné lhůtě 60 dní. Lhůty dané k vydání rozhodnutí dle § 71 zákonač. 500/2004 Sb., správního řádu, jsou lhůtami pořádkovými, jejichž překročení v zásadě nezpůsobuje nezákonnost rozhodnutí vydaných po lhůtě. V posuzované věci žalobkyně požádala o dotaci dne 14. 5. 2018 a konečné pravomocné rozhodnutí žalovaného bylo vydáno 28. 11. 2019. I kdyby se měla lhůta k vydání rozhodnutí počítat právě od podání žádosti o dotaci, jednalo by se o řízení trvající cca 1,5 roku, což není dle soudu tak dlouhá doba, která by teoreticky mohla zasáhnout do jakýchkoliv práv žalobkyně. Překročení lhůt k vydání rozhodnutí opravňuje žalobkyni bránit se proti takto dlouhému řízení, a to podáním podnětu k učinění opatření proti nečinnosti dle § 80 odst. 3 správního řádu, a následně i podanou žalobou proti nečinnosti dle § 79 s. ř. s. Soud pouze poznamenává, že žalobkyně nic takového neučinila.

Žalobkyně dodala, že dlouhodobě čelí šikanóznímu jednání ze strany prvostupňového správního orgánu, který neoprávněně vyplácel dotace jinému subjektu na úkor žalobkyně. K této námitce soud uvádí, že skutečnost, že žalované správní orgány vyplácejí neoprávněně dotace jinému subjektu, nemá s posuzovanou věcí nic společného a taková skutečnost nemůže způsobit nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí. Z předloženého správního spisu a ostatně ani z tvrzení žalobkyně neplyne, že by žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno s účelem šikanovat žalobkyni, jelikož soud na základě podaných žalobních námitek přezkoumal napadené rozhodnutí a neseznal v něm žádnou vadu nebo vadu předchozího řízení, jež by způsobila jeho nezákonnost. Ani tato námitka tak není důvodná.

Městský soud pouze doplňuje, že žalobkyně v podané žalobě nesporuje, že by se oznámení o nesouladu netýkalo půdních bloků, u kterých chtěla dne 5. 9. 2019 vzít zpět žádost o dotaci. Žalobkyně jen namítala, že se týkalo prokázání minimálního objemu sklizně, tedy formuláře pro prokázání produkce ovoce a jahod dne 15. 1. 2019, a netýkalo se tak změny výměry pozemků ze dne 28. 8. 2019 [bod 9 písm. b) žaloby]. Nad rámec toho i tak však soud je názoru, že správní orgány správně částečné zpětvzetí žádosti o dotaci ze dne 5. 9. 2019 nepovolily, jelikož oznámení o nesouladu se věcně týkalo právě i těch půdních bloků, ohledně kterých chtěla žalobkyně vzít svoji žádost o dotaci zpět.

Žalobkyně sporuje, že správní orgány měly přihlédnout k její žádosti o změnu ze dne 28. 8. 2019. Následně však v replice k vyjádření žalovaného uvedla, že tato žádost o změnu není podstatná, jelikož ji dne 6. 9. 2019 vzala zpět. S tímto soud souhlasí. I kdyby k žádosti o změnu mohly správní orgány přihlédnout (což žalovaný s ohledem na čl. 15 nařízení Komiseč. 809/2014 sporuje), není tato žádost o změnu pro posouzení věci podstatná, jelikož ji žalobkyně vzala zpět a správní orgány k ní tak správně nepřihlédly (ať již z důvodu jejího zpětvzetí, nebo s ohledem na uvedený čl. 15 nařízení Komiseč. 809/2014).

Žádost o dotaci podává žadatel na formuláři vydaném prvostupňovým správním orgánem pro příslušný kalendářní rok (§ 6 odst. 1 nařízení vládyč. 76/2015 Sb.). Nařízení vlády nestanoví, že se žádost musí podávat pouze prostřednictvím elektronického systému podávání žádostí bez možnosti změnit informace v něm uvedené, popř. bez možnosti změnit informace získané z evidence LPIS a automaticky vložené do žádosti o dotaci. Jsou-li všechny informace uváděné v elektronickém systému podávání žádostí změnitelné, je nutné dospět k závěru, že žalobkyně byla za údaje uvedené v dané žádosti odpovědná a zodpovídala za jejich správnost.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

Městský soud neseznal žádnou ze vznesených námitek důvodnou, proto z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně v řízení úspěch neměla, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec jeho úřední povinnosti, proto mu soud podle § 60 odst. 7 s. ř. s. náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 15.06.2023

Mgr. Gabriela Bašnáv.r. ⟪LB:lb_001⟫ předsedkyně senátu