MSPH 14 Co 325/2025-61

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa manžela ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ a ⟪LB:lb_006⟫ manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa manželky ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_010⟫ o rozvod manželství, o odvolání manželky proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 17. července 2025, č. j. 27 C 251/2024-44,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje; ve výroku I s tím, že se rozvádí manželství jméno FO, narozeného Datum narození manžela, a Jméno manželky, narozené Datum narození manželky, adresa a zapsané v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části adresa ve svazku číslo roč. rok strana/list číslo poř. č. číslo.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I rozvedl manželství Jméno manžela, narozeného Datum narození manžela, a Jméno manželky, rozené rodné přijmení, narozené Datum narození manželky, uzavřené datum před Úřadem městské části adresa, výrokem II rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o návrhu manžela na rozvod manželství uzavřeného datum. Manžel tvrdil, že manželka je patrně stižena duševním onemocněním, které si nepřipouští a neřeší. Jedná se o letitý problém, který se nedaří vyřešit. Péče o nezletilé dcery je v posledních měsících výlučně na manželovi, jemuž byly svěřeny do péče; manželka se o nezletilé nestará. S nezletilými se od manželky odstěhoval, rok již spolu nežijí. Nepřeje si v manželství zůstávat. S ohledem na psychické zdraví své a nezletilých nevidí jinou možnost než rozvod.

3. Manželka s rozvodem nesouhlasila. Tvrdila, že manželství není natolik rozvráceno, lze ho obnovit, na čemž má zájem. Příčinou rozvratu není její duševní stav; problémy nastaly až v posledních letech. Zachování manželství je v zájmu nezletilých a jejího vztahu s nimi. Rozvodem jí bude způsobena poměrně závažná újma – finanční a též dojde k přerušení kontaktu s dětmi. Její šance pracovně se uplatnit se snížily tím, že se léta starala o děti a domácnost. Manžel jí sdělil, že si bude chtít ponechat společný dům, nabídl jí však minimální vypořádání. Na rozvratu manželství se převážně nepodílela. Manžel ji nepodpořil. Navrhla využití institutu § 755 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).

4. Soud I. stupně vzal za prokázané, že manželé dle oddacího listu vydaného Městskou částí adresa uzavřeli manželství dne datum, mají dvě dcery - jméno FO, narozenou datum, a jméno FO, narozenou datum, které byly pro dobu před rozvodem a pro dobu po rozvodu rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne 25. 11. 2024, č. j. spisová značka ve spojení s rozsudkem Městského soudu v adresa ze dne 13. 3. 2025, č. j. spisová značka, svěřeny do péče manžela; manželce bylo stanoveno výživné a byl upraven její styk s dcerami. Opatrovník nezletilých dcer v opatrovnickém řízení – městská část adresa v rámci opatrovnictví neevidoval žádné zvláštní důvody, pro které by byl rozvod rodičů v rozporu se zájmy nezletilých dětí – jméno FO a jméno FO /§ 755 odst. 2 písm. a) o.z./.

5. Manžel při výslechu mj. uvedl, že problémy nejspíš začaly dříve, než si je začal uvědomovat. Nicméně poslední čtyři až pět roků „pozoroval nařčení ženy“, že jim někdo ničí a bere věci. Manželka obviňovala manžela, děti, svou sestru a neteře, že ničí věci, že dělají díry do oblečení; manžela obviňovala také z toho, že má jiné ženy. Bylo tam neustálé obviňování, scény a hádky a stupňovalo se to. Byly tomu přítomny i děti. Pokud neposlouchali, co manželka říká, tak manželka začala vyhrožovat, že si ublíží, případně dělala naschvály, záměrně zničila věci, např. rozstříhala dětem plavky nebo jim rozšlapala mušle a škeble. Manžel vyzval manželku, aby začala něco dělat se svým duševním stavem. Nabízel jí, že jí zavolá odbornou pomoc. Dal jí ultimátum. To nesplnila, a tak se v červenci 2024 s dcerami odstěhovali. Děti šly k manželově matce; manžel bydlel v hotelu nebo u své matky anebo ve společném domě, podle toho, jestli manželka byla, nebo nebyla doma. Počátkem září 2024 se manžel s dětmi přestěhovali do jiného bytu. Teď, když jsou pryč, se jemu i dětem ulevilo; děti netrpí. Manžel od července 2024 s manželkou nežije, snaží se jí vyhýbat; rozhodně spolu nehospodaří. Pokud ho v posledním roce manželka žádala, aby řešili problémy formou společné terapie, tak ji manžel vyzval, ať manželka zajistí nějaký termín. Manžel „nedokáže si opravdu představit setrvání dál v manželství“.

6. Manželka při výslechu vypovídala ne vždy uspořádaně a k věci. Uvedla mj., že byla dlouhodobě v domácnosti vzhledem k tomu, že se starala o děti a o svou věk matku. Uvedla také, že situace se začala zhoršovat po covidu (pozn.: jaro 2023). V domácnosti jim někdo likvidoval různé věci. To samé probíhalo i u manželčiny sestry. Z výpovědi manželky vyplynulo, že dceru jméno FO viní z ničení věcí, čehož si prý jméno FO je vědoma. Manžela vinila ze lhaní v různých záležitostech a z vyhrožování. Vyjadřovala obavy, že rozvod by pro ni znamenal psychickou újmu. Trpí už teď, když nevídá děti. Rozvod by na ni měl velmi velký finanční dopad. Nastoupila opět do práce.

7. Soud I. stupně konstatoval, že provedl všechny označené důkazy a že věrohodnost provedených listinných důkazů nebyla ničím zpochybněna. Pokud jde o výpovědi manželů, tak podle soudu oba vypovídali ze svého hlediska upřímně. V případě manželky však soud I. stupně vyslovil podezření, že její výpověď má znaky nadměrné vztahovačnosti a podezíravostí, popř. i žárlivosti, protože nevyšel najevo žádný důvod, proč by měl manžel nebo dcery dělat věci, ze kterých je manželka vinila. V tomto směru nepovažoval manželčinu výpověď za věrohodnou.

8. S odkazem na § 755 odst. 1 a 2 o.z. dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a že nelze očekávat jeho obnovení, přičemž nejsou splněny zákonné podmínky pro to, že by manželství nemohlo být rozvedeno.

9. Manžel nechce v manželství setrvávat; nechce být k tomu nucen. V rozvodu vidí jediné řešení pro zachování svého duševního a fyzického zdraví i zdraví společných dětí. Podle manžela trvají manželské problémy čtyři až pět let, což manželka potvrdila vyjádřením, že problémy nastaly v posledních letech; jde tedy o letité problémy. Manželé spolu jeden rok nežijí v žádném směru. Manžel se vyhýbá kontaktům s manželkou. S manželkou se kvůli jejímu chování nechtějí stýkat ani dcery, což bylo zjištěno v opatrovnickém řízení. V řízení o rozvod manželství vůči sobě manželé nevyjádřili něco pozitivního. Manželka sice uváděla, že chce zachovat manželství, ale z jejích tvrzení ani z jejího výslechu nebylo patrné, že by k manželovi cítila nějaké citové spříznění, vřelost či sympatii.

10. Nesouhlasila-li manželka s rozvodem s ohledem na zájmy nezletilých s tím, že dojde k přerušení jejího kontaktu s nimi, pak soud I. stupně konstatoval, že k uvedenému již došlo, neboť nezletilé byly soudem svěřeny do péče manžela. Opatrovnický soud přitom zjistil, že přáním nezletilých je být jen s otcem (manželem), že se odmítají s matkou (manželkou) stýkat, mají k ní čím dále horší vztah a nemají valný zájem se s ní jakkoli stýkat. Městská část adresa jako jejich opatrovník neevidovala žádné zvláštní důvody, pro které by byl rozvod rodičů v rozporu s jejich zájmy. V tomto směru tak soud I. stupně neshledal nesouhlas manželky s rozvodem důvodným (§ 755 odst. 2 písm. a) o.z.).

11. K nesouhlasu manželky s rozvodem uplatněnému s ohledem na finanční stránku věci, soud I. stupně uvedl, že není nic neobvyklého, způsobí-li rozvod manželům finanční újmu. Pokud by manželka nebyla schopna po rozvodu se sama živit nebo jí byla rozvodem způsobena závažná újma, lze takovou situaci řešit jiným způsobem než nuceným zachováním manželství, např. výživným rozvedeného manžela. Manželčinu obavu z toho, že si manžel bude chtít ponechat společný dům a jí nabídne minimální vypořádání, lze zažehnat např. návrhem na vypořádání společného jmění manželů soudem. Na tomto základě uzavřel, že podmínky dle § 755 odst. 2 písm. a) o.z. – správně § 755 odst. 2 písm. b) o.z. poznámka odvolacího soudu, nejsou splněny, neboť nebylo prokázáno, že by se manželka na rozvratu manželských povinností převážně nepodílela; současně z toho, co bylo manžely tvrzeno, nevyplynuly mimořádné okolnosti, jež by svědčily pro zachování manželství.

12. Manželství je přinejmenším poslední rok, po který manželé spolu nežijí, formální svazkem a nemůže plnit svůj účel, manžel rozhodně odmítá v manželství setrvat, k němuž ho nelze nutit. Již proto je obnovení manželského soužití vyloučené.

13. Soud I. stupně proto manželství účastníků rozvedl, když neshledal zákonné důvody, pro něž manželství nelze rozvést.

14. O nákladech řízení rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu s přihlédnutím k tomu, že neshledal existenci okolností, jež by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovaly.

15. Proti tomuto rozsudku podala včasné a přípustné odvolání manželka. Za nesprávný označila závěr soudu I. stupně o tom, že manželství je hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželka poukazovala v řízení na to, že manželství vykazuje sice problémy, mnoho let předtím však bylo bezproblémové, ještě v nedávné domě měli manželé spolu intimní kontakt a manželství lze zachránit, na čemž má manželka zájem a navrhovala možnost manželské terapie. Soud I. stupně při zjišťování existence rozvratu vyšel pouze z výpovědi manžela, nesprávně vyhodnotil věrohodnost její svědecké výpovědi, když svůj závěr o tom, že její výpověď je částečně nevěrohodná, přesvědčivě a dostatečně neodůvodnil, neuvedl, která část její výpovědi je nevěrohodná a která nikoli. Rozsudek soudu I. stupně je v tomto směru nepřezkoumatelný.

16. V řízení před soudem I. stupně uváděla, že rozvod manželství je v závažném rozporu s jejím zájmem, že by jím byla způsobena zvlášť závažná újma, zejména v tom směru, že dojde k definitivnímu odloučení od nezletilých dětí, ocitne se prakticky bez finančních prostředků, neboť má minimální příjem a nedaří se jí dlouhodobě najít plnohodnotné pracovní uplatnění, což má původ v manželství, neboť se mnoho let starala o domácnost a dcery, z nichž jedna je vážněji nemocná. Soud I. stupně nepřihlédl ani k jejímu tvrzení, že manželství bylo uzavřeno v kostele, manželka považuje manželství za slib na celý život a rozvodem jí bude způsobena vážná psychická újma.

17. Uváděla též, že jsou dány mimořádné okolnosti svědčící pro zachování manželství dle § 755 odst. 2 písm. a) a b) o.z., soud I. stupně se jejím tvrzením odmítl zabývat a vést o těchto skutečnostech řádné dokazování a nepřipustil jí navržené důkazy ohledně jejích příjmů.

18. Soud I. stupně měl podrobněji provést dokazování výslechem účastníků, resp. provést důkazy, které navrhla. Provedené dokazování je nedostačující pro závěr o rozvratu manželství, který soud dovodil pouze na základě výslechu jejího manžela.

19. Navrhla, aby byl její výslech doplněn.

20. Závěrem navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

21. Manžel navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Za nepřípadné označil dovolávání se § 755 odst. 2 o.z. Manželka má možnost s dětmi se pravidelně stýkat v rámci soudem upraveného styku. Bude-li pracovat na vztahu s dcerami, tyto jistě uvítají větší rozsah styku. Soud I. stupně si před vydáním rozhodnutí opatřil vyjádření opatrovníka nezletilých, který žádné zvláštní důvody, pro něž by nemělo být manželství rozvedeno, neevidoval. Není pravdou, že nemožnost manželky dlouhodobě získat zaměstnání má svůj původ v manželství. Manželka má problém nejen získat zaměstnání, ale též si ho udržet, a to pro své problematické chování a jednání. O domácnost a nezletilé bylo potřebné se zvýšeně starat v době, kdy dcery byly malé. Nyní chodí řadu let do základní školy, mají doučování a manželka tak měla a mohla zvýšit svou pracovní aktivitu. Manželka není nemajetná, vlastní ½ domu v adresa a nemovitost, kterou mají ve společném jmění manželů. Manželka netvrdí existenci mimořádných okolností, které by svědčily ve prospěch zachování manželství. Přítomnost manželky vyvolává v manželovi duševní nepohodu.

22. Při jednání před odvolacím soudem manželka uvedla, že manželství bylo uzavřeno po dlouhodobé známosti v kostele, čímž dala slib na celý život. Rozvodem manželství by jí byla způsobena újma, neboť nemá žádné prostředky na žití, v manželství se starala o děti, když bylo zjištěno postižení dcery, nebyl manžel schopen zajistit hlídání. Manžel jí také lhal. Děti jsou v pubertálním věku, vymýšlely si „situace“ na ni a její matku, která trpí alzheimerem. Manžel pak uvedl, že k rozvodu přistoupil po zralé úvaze a rozvod je dobrý i z pohledu potřeb nezletilých. Manželce umožňuje vídání s nezletilými v čase, který jí vyhovuje. Skutečnost, že s manželkou uzavřeli církevní sňatek, rozvod manželství nevylučuje.

23. Odvolací soud podle § 397 z.ř.s., § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dokazování částečně zopakoval (§ 213 odst. 2 o.s.ř.) a z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

24. Manželství účastníků bylo uzavřeno datum v kostele sv. adresa a je zapsané v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části adresa ve svazku číslo roč. rok strana/list číslo poř. č. číslo. (oddací list)

25. Rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne 25. listopadu 2024, č. j. spisová značka, byly nezletilé dcery účastníků jméno FO a jméno FO mj. pro dobu po rozvodu manželství účastníků svěřeny do péče otce – zde manžela a matce – zde manželce byla uložena povinnost přispívat počínaje právní mocí rozsudku o rozvodu manželství zde účastníků na výživu každé z nezletilých částkou 2 000 Kč. Dále byl upraven styk matky – zde manželky s nezletilými tak, že je oprávněna se s nimi stýkat v období od listopadu 2024 do konce ledna 2025 v každém lichém týdnu v roce vždy v sobotu od 10 do 18 hodin a od února 2025 v každém lichém kalendářním týdnu v roce vždy od pátku od 18 hodin do neděle 18 hodin s tím, že místem převzetí a předání nezletilých je adresa adresa. Obvodní soud pro adresa vyšel mj. ze zjištění, že zde účastníci spolu nebydlí, nežijí, nevedou společnou domácnost, zde manžel se s nezletilými v létě 2024 odstěhoval do nájemního bytu ve vlastnictví kamaráda, předtím zde účastníci s nezletilými střídavě bydleli v rodinných domech v adresa a v adresa. Nezletilé se se zde manželkou odmítají stýkat bez přítomnosti další dospělé osoby, chování zde manželky nezletilé hodnotily tak, že zde manželka „tropí scény“ na veřejnosti, zvyšuje na ně hlas, vyhrožuje, je nepříjemná, nezletilé si přejí, aby tomu tak nebylo. Nezletilá jméno FO má diagnostikovanou pineální cystu na mozku, trpí nerovnoměrným psychomotorickým vývojem, ADHD a centrálním hypotonickým syndromem, ve škole využívá asistenta pedagoga. Nezletilá jméno FO má problémy s ledvinovými kameny. Ve výroku o péči nezletilých pro dobu po rozvodu nabyl rozsudek právní moci 18. 1. 2025. (rozsudek Obvodního soudu pro adresa ze dne 25. listopadu 2024, č. j. spisová značka)

26. K odvolání zde manžela byl shora citovaný rozsudek Obvodního soudu pro adresa rozsudkem Městského soudu v adresa ze dne 13. března 2025, č. j. spisová značka, změněn mj. pokud jde o úpravu výživného pro dobu po rozvodu manželství zde účastníků tak, že zde manželce byla uložena povinnost platit na každou z nezletilých výživné ve výši 3 000 Kč, a dále ve výroku o styku zde manželky s nezletilými, který byl napříště upraven tak, že zde manželka je oprávněna se s nezletilými stýkat v každém lichém týdnu v roce ve čtvrtek od 15 hodin do 18 hodin s tím, že místem převzetí a předání nezletilých je adresa adresa. Ve výroku o výživném pro dobu po rozvodu a o styku nabyly shora uvedené rozsudky právní moci 7. 4. 2025. Městský soud v adresa při svém rozhodování vyšel ze skutkových zjištění, že postoj nezletilých ke zde manželce je ovlivněn dosavadními negativními zkušenostmi, obě nezletilé vyjádřily přání být pouze se zde manželem, odmítly jakoukoli (i asistovanou) formu styku se zde manželkou, nedokázaly si představit vídat se se zde manželkou ani na krátkou dobu (jméno FO připustila, že by zvládla být se zde manželkou maximálně 30 minut asi jen za přítomnosti zde manžela, jméno FO si takové setkání nedokázala představit ani na krátkou dobu, z případného setkávání se zde manželkou měla strach). Obě nezletilé se vyjádřily tak, že po zde manželce jim smutno nebude, zde manželka při proběhlých setkáních požadovala ihned po příjezdu, aby jí odevzdaly mobilní telefony, v průběhu styků hodně křičela, vyhrožovala, že si něco udělá, byla sprostá, nezletilé se jí bály. Při telefonickém rozhovoru jméno FO se zde manželkou v únoru 2025 tato byla hodně agresivní, křičela, vyhrožovala, že se půjde zabít. Dle nezletilých se stav zde manželky stále zhoršuje, je čím dál agresivnější, její výbuchy přicházejí nečekaně, podle jméno FO by k obnově jejich vztahů mohlo dojít, podstoupila-li by zde manželka léčbu a začala-li by se chovat „normálně“. Právě s ohledem na zjištění, že nezletilé mají ke zde manželce čím dále tím více horší vztah, nemají valný zájem se s ní stýkat, přistoupil odvolací soud ke změně úpravy styku nezletilých se zde manželkou. (rozsudek Městského soudu v adresa ze dne 13. března 2025, č. j. spisová značka)

27. Z výpovědi manželky odvolací soud zjistil, že se snažila navázat kontakt s manželem, ten to však odmítl. Snaží se navázat i kontakt s dětmi - vzhledem k tomu, že nyní měnila zaměstnání, probíhají kontakty tak, že dcerám zavolá, kde a v kolik se sejdou, třeba i v pět hodin odpoledne. S dcerami se pak 2 hodiny věnuje jejich zájmům, ony samozřejmě nechtějí, neboť jsou v pubertálním věku; u jméno FO už v době, kdy je měla doma, došlo ke zhoršení v prospěchu, viděla to i paní na doučování. Zjistila, že dcery mají mezi sebou rivalitu, nechodí ani domů společně. Když má dcery zvlášť, vyjde i se dcerou jméno FO, která je tvárná a zvídavá. Dětem se vždy plně věnovala, manžel pracoval, a to i o víkendech, protože šetřili na dům. Dcery jsou nyní nonstop na internetu na telefonu, proto se jim snaží telefon brát a potom jim ho vracet, aby měly prostor si povídat, učit se. Problémy s dětmi se snažila řešit hned. jméno FO má cystu na mozku, navštěvovala s ní lékaře i psychologické poradny. Cítila, že manžel jí lže, měla doma záchvaty vzteku, chtěla to řešit, byla i na právnická osoba, a to před odstěhováním dětí, manžel jí řekl, že s ní nikam chodit nebude. Byla se poradit i s psycholožkou, ale nikam pravidelně nedochází, žádnou medikaci nechce. Manželství chtěla narovnat, protože do budoucna by v případě rozvodu nebyli kompletní rodina. S manželem se před jeho odchodem chtěla domluvit, aby do domácnosti v adresa nevodil „pofidérní lidi“ – „Označení“, neboť se domnívá, že tito jí kradli, ničili věci, a dokonce něco nebezpečného nasypali do jídla. S manželem se někdy vídá při předávce dětí. Manželka je od 15. 9. 2025 zaměstnána ve zkušební době, zaměstnavatele nechce uvádět, její příjem činí 27 000 Kč hrubého, pracovní poměr má sjednán na plný úvazek na dobu určitou. Od června 2025 pracovala v právnická osoba, dlouhodobě „od covidu“ nemůže najít zaměstnání na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, dle manželky je tomu tak proto, že je zde plno národ. Má středoškolské vzdělání s maturitou v oblasti bankovnictví, začínala v roce 1997 v právnická osoba. Celou dobu se pohybuje v pojišťovnictví, bankovnictví. V loňském roce od října 2024 pracovala na IČO pro „právnická osoba“, její příjem nestačil na pokrytí zdravotního a sociálního pojištění. Minimálně od září 2024 se s manželem intimně nestýkají, od léta 2024 spolu nehospodaří. S manželem by chtěla vztah narovnat, je si vědoma komunikační propasti.

28. Z výpovědi manžela odvolací soud zjistil, že po odstěhování ze společné domácnosti v červenci 2024 jeho kontakty s manželkou neprobíhají, neboť v její přítomnosti trpí. I dětem se po odstěhování výrazně ulevilo, do styku se zde manželkou je nutí, a to i nad rámec styku upraveného soudem. Nedokáže si představit žádnou variantu, jak by manželství mohlo nadále trvat. Intimně se s manželkou nestýkají od odchodu ze společné domácnosti, kdy nezletilé šly k jeho matce a on sám přespal pár nocí v hotelu název, jinak pobýval v domě v adresa, kde se však snažil vyhýbat manželce. Z jeho úhlu pohledu má manželka dlouhodobě problém se pracovně etablovat, a proto bylo finanční zabezpečení rodiny na něm. Od odstěhování spolu nehospodaří. V rodině se dlouhodobě s dětmi necítili dobře, manželka tropila nepříjemné scény, stále někoho obviňovala, vyhrožovala, že si ublíží. Před podáním návrhu na rozvod manželství si promluvil s dcerami, které mu řekly, že to měl udělat dávno. Možnost obnovení manželského soužití si manžel nedokáže představit, zvláště po těch obviněních ze strany manželky (od plánování fyzické likvidace přes znásilnění národ po napadení v adresa, skopnutí ze schodů), manželka podávala oznámení na úřad v adresa, nic však prokázáno nebylo. Všechna obvinění se objevila v době, kdy se začaly řešit záležitosti ohledně dětí, předtím se to nedělo. Dcera jméno FO má pineální cystu, není handikepovaná, má jen horší jemnou motoriku. jméno FO má problém s ledvinami, v současné době s ní absolvoval sono vyšetření. Manželka se o děti od narození starala, byla doma - nejprve byla na mateřské, potom z její strany byla nulová snaha se pracovně etablovat, neměla tuto potřebu, a tak s dětmi chodila po lékařích. Dojít jednou za rok s dítětem na magnetickou rezonanci dle něj nepředstavuje výraznou zátěž, i když péče byla psychicky náročnější. Nyní s nezletilými navštěvuje lékaře sám, manželka mu nepředala zdravotnickou dokumentaci, ztratily se též rodné listy dětí i oddací list. I když manželka byla doma, platil dcerám dlouhodobě paní na doučování, protože manželka na ně neměla čas. Manželku vyzýval, aby vyhledala odbornou pomoc, manželka to odmítala.

29. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k následujícím závěrům.

30. Odvolací soud předně neshledal rozsudek soudu I. stupně nepřezkoumatelným. Z obsahu odvolání je zřejmé, jak a proč bylo rozhodnuto, a je to jasné i odvolacímu soudu. (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 100/2013, či usnesení ze dne 17. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3466/2013). Námitka, že soud I. stupně neuvedl, které konkrétní části výpovědi manželky považoval za nevěrohodné, důvodná není, neboť soud I. stupně vyložil, že tuto shledává nevěrohodnou ohledně dělání věcí, ze kterých manželka manžela a dcery vinila.

31. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem I. stupně, že manželství účastníků je ve smyslu § 755 odst. 1 o.z. hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Uvedený závěr soudu I. stupně je za situace, kdy manželé spolu nejméně jeden rok společně nežijí, nevedou rodinnou domácnost, nebydlí v jedné domácnosti, společně nehospodaří a intimně se nestýkají, vídají se jen výjimečně při předání nezletilých dcer, a manžel opakovaně a jednoznačně odmítá možnost obnovení manželského soužití, ba si ani nedokáže představit jeho další trvání, zcela správný. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené nesdílí názor manželky, že manželství lze zachránit, neboť tomu brání kategorický nesouhlas manžela s dalším trvání manželství.

32. Setrvání v manželství a zajištění opětovného naplnění jeho funkcí (neboť právě o to v případě obnovení manželského soužití musí jít, a to se všemi důsledky pro manžele z toho vyplývajícími ve smyslu § 687 odst. 2 o.z.) nelze vynutit negativním soudním rozhodnutím o návrhu na rozvod manželství, zejména když manžel v přítomnosti manželky trpí, nedokáže si představit další trvání manželství, a sama manželka si je vědoma přinejmenším jí popisované „komunikační propasti“. Žádné soudní rozhodnutí nemůže účastníky přimět k tomu, aby jejich vzájemné vztahy nabyly takového charakteru, že by si projevovali úctu, byli ochotni žít spolu a toto společné žití by jim přinášelo pocit rodinné pohody, bezpečí, lásky, štěstí, úcty a vzájemné blízkosti, podpory a pomoci.

33. Za příčinu rozvratu manželství účastníků odvolací soud považuje objektivní důvody, a to chování manželky v několika posledních letech, které, jak sama připustila, bylo naplněno jejími záchvaty vzteku, jež mj. popsaly i nezletilé děti účastníků v opatrovnickém řízení. V takovém prostředí se nejen manžel, ale též nezletilé dcery dlouhodobě necítili dobře, a chování manželky bylo i důvodem, proč se nezletilé s ní nechtěly v průběhu opatrovnického řízení stýkat.

34. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně neshledal existenci okolností, které by ve smyslu § 755 odst. 2 o.z. vylučovaly rozvod manželství účastníků.

35. V řízení bylo totiž prokázáno, a vyplývá to i ze správných skutkových zjištění soudu I. stupně, že opatrovník nezletilých jmenovaný jim pro řízení o úpravu jejich poměrů pro dobu po rozvodu, neshledal existenci takových zájmů nezletilých, daných zvláštními důvody, s nimiž by byl rozvod manželství jejich rodičů v rozporu. Naopak v řízení vyšlo najevo, že nezletilé si přejí zůstat se zde manželem a se zde manželkou se v podstatě ani vídat nechtějí, zde manžel je ke styku nutí. Rozvod samotný k manželkou namítanému „definitivnímu odloučení od nezletilých“ nevede, manželka má s nezletilými upravený styk a z dokazování vyplynulo, že styky manželky s nezletilými probíhají i mimo rámec soudem upraveného styku. Je pouze na manželce, jakým způsobem bude na sobě pracovat, jak se jí podaří obnovit důvěru nezletilých v ní a opětovně vybudovat vzájemně láskyplný vztah, oproštěný od jejích nečekaných výbuchů, které vedly k obavám nezletilých ze zde manželky. Rozvod manželství účastníků tak není vyloučen ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) o.z.

36. Po doplněném dokazování odvolací soud neshledal existenci žádných mimořádných okolností svědčících ve prospěch zachování manželství ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) o.z. V řízení bylo prokázáno, že manželka je schopna se sama živit, je schopna najít si zaměstnání a je tedy jen na ni, aby si je také udržela. Námitka, že po rozvodu se ocitne prakticky bez finančních prostředků, tak důvodná není, protože jednak manželé společně nehospodaří již nejméně rok, manželka tudíž musela mít nějaký zdroj příjmů, a jednak je zajištěna příjmem z pracovního poměru v měsíční výši 27 000 Kč hrubého. Okolnost, že manželství bylo uzavřeno v kostele a že manželka je proto považuje za slib na celý život, též nepředstavuje mimořádnou okolnost svědčící pro zachování manželství, zejména za situace, kdy manželství již dnes představuje pouze formální svazek, nenaplňující dlouhodobě žádnou ze svých funkcí uvedenou v § 655 o.z., když povinnost péče o nezletilé děti překračuje hranice manželského svazku a je dána pokrevním a citovým poutem účastníků k nezletilým a nevyplývá z vědomí o jejich vzájemné povinnosti vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti ve smyslu § 687 odst. 2 o.z., což dokládá i samotný průběh opatrovnického řízení. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se soudem I. stupně, že rozvodem manželství obvykle dochází ke změnám ve finanční oblasti života manželů, nicméně již soud I. stupně správně poukázal na to, že manželčiným obavám ze způsobu vypořádání společného majetku účastníků lze předejít návrhem na jeho soudní vypořádání, řízení, o němž je ovládáno pravidly upravenými § 742 o.z., zejména výchozím pravidlem o rovnosti podílů.

37. V řízení bylo v neposlední řadě prokázáno, že o poměrech nezletilých dcer pro dobu po rozvodu manželství účastníků již bylo pravomocně rozhodnuto. Rozvod manželství účastníků tak není vyloučen ani ve smyslu § 755 odst. 3 o.z.

38. Z výše vyložených důvodů odvolací soud shledává věcně správným výrok soudu I. stupně o rozvodu manželství účastníků, a proto jej dle § 219 o.s.ř. potvrdil ve znění umožňujícím přesnou identifikaci manželství v souladu s údaji zapsanými v oddacím listu ohledně místa a času jeho uzavření a zapsání v příslušné matriční knize. Věcně správným odvolací soud shledal i výrok o nákladech řízení, a proto i ten jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil.

39. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 23 z.ř.s. Odvolací soud neshledal existenci takových okolností, jež by zcela výjimečně odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů v odvolacím řízení úspěšnému manželovi.

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. (§ 30 odst. 1 z.ř.s.)