MSPH 36 Co 69/2026-184

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Mottla a soudců Mgr. Štěpána Hnaníčka a Mgr. Martina Šalamouna ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Orgán veřejné moci, IČO IČO orgánu veřejné moci sídlem Adresa orgánu veřejné moci, jednající Orgán veřejné moci, sídlem Adresa orgánu veřejné moci ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 491 325 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_005⟫ o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. listopadu 2025, č. j. 28 C 119/2025-144,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1 350 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 491 325 Kč s příslušenstvím (výrok I) a neúspěšného žalobce zavázal, aby žalované na náhradu nákladů řízení uhradil 900 Kč (výrok II).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal, aby mu žalovaná plnila 491 325 Kč s příslušenstvím jako doplatek poskytnuté relutární náhrady nemajetkové újmy, způsobené mu nepřiměřenou délkou předchozího odškodňovacího řízení (vedeného před Orgán veřejné moci pod sp. zn. spisová značka), když celkový požadavek si vyčíslil částkou 688 925 Kč a žalovaná mu za imateriální újmu vytrpěnou (respektive presumovanou) nejistotou o rozsah přiměřené finanční reparace již dobrovolně před podáním žaloby vyplatila finanční náhradu 197 600 Kč. Žalobce argumentoval zejména nutností navýšení základní částky za rok kompenzačního řízení a její valorizací. Žalovaná nárok neuznala s tím, že poskytnuté zadostiučinění plně odpovídá zákonným kritériím i judikatuře, a navrhla zamítnutí žaloby.

3. Soud prvního stupně učinil rozhodná skutková zjištění zejména z obsahu spisu posuzovaného kompenzačního řízení, zahájeného žalobou doručenou Orgán veřejné moci dne datum a ukončeného rozhodnutím Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Vzal za prokázané skutkové okolnosti popsané pod body 5 až 7 rozsudku, na které odvolací soud plně odkazuje. Zjištěný skutkový stav posoudil podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, čl. 38 odst. 2 Listiny a § 5, § 13 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., přičemž přihlédl i ke stanovisku Orgán veřejné moci sp. zn. spisová značka. Uzavřel, že celková nesporná délka řízení 14 let, byla vzhledem k jeho okolnostem nepřiměřená, a představovala tak nesprávný úřední postup. Žalovaná nárok žalobce na relutární náhradu nesporovala a vyplatila mu před podáním žaloby (v rámci předběžném projednání nároku) finanční reparaci ve výši 197 600 Kč.

4. Při určení přiměřené peněžité satisfakce soud prvního stupně stanovil základní částku odškodnění ve výši 18 000 Kč za rok trvání řízení, přičemž za první dva roky užil poloviční sazbu. Základní částku 234 000 Kč snížil o 10 % pro skutkovou a právní složitost věci a o 20 % z důvodu jejího projednání na všech stupních soudní soustavy, odvolacím, dovolacím i Orgán veřejné moci. Za rozhodné považoval zejména to, že posuzované kompenzační řízení zahrnovalo jak nárok na imateriální újmu, tak majetkovou škodu, bylo v něm prováděno rozsáhlejší dokazování včetně výslechů svědků a znaleckého posudku, bylo rozhodováno mezitímním rozsudkem a vedle rozhodování ve věci samé též o procesních otázkách. Význam řízení hodnotil jako standardní (nikoli zvýšený), a z tohoto hlediska proto ke korekci základní částky nepřistoupil. Výslednou částku 163 800 Kč považoval za zcela pokrytou již před podáním žaloby žalovanou dobrovolně poskytnutým vyšším plněním (197 600 Kč). Neshledal důvod pro valorizaci základní roční částky v návaznosti na inflaci ani pro další zvýšení z důvodu významu věci pro žalobce. Žalobu proto jako nedůvodnou zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle zásady úspěchu ve věci, vyjádřené v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal plně úspěšné žalované jejich náhradu ve výši 900 Kč, vypočtenou dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb.

5. Žalobce napadl rozsudek včasným blanketní odvoláním, které na výzvu soudu doplnil podáním ze dne datum. Ohradil se především proti stanovení základní částky zadostiučinění, když prvostupňovému soudu vytkl, že nenavýšil roční sazbu relutární náhrady o 70 % v návaznosti na růst životní úrovně a inflaci. Argumentoval tím, že částky uvedené ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka, již neodpovídají současné hospodářské realitě. Namítl dále, že mu nelze přičítat k tíži projednání věci ve více instancích, neboť toliko využíval svých procesních práv; odkázal při tom na rozsudek Orgán veřejné moci sp. zn. spisová značka. Zpochybnil i snížení pro složitost řízen s tím, že se v posuzovaném náhradovém řízení nejednalo o mimořádně složitou věc a provedení výslechů či znaleckého dokazování představuje běžný procesní postup. jméno FO tvrdil, že původní v posuzovaným řízení odškodňovaný spor měl mimořádný osobní význam pro něj a jeho rodinu, a požadoval zvýšení o dalších 50 %. Navrhl změnu rozsudku tak, aby bylo žalobě plně vyhověno.

6. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku. Uvedla, že dobrovolně vyplacená částka je při zohlednění všech zákonných kritérií dostatečná. Ztotožnila se s právním posouzením soudu prvního stupně, zejména s odmítnutím valorizace roční základní částky, s hodnocením složitosti a víceinstančnosti věci i s absencí konkrétních okolností odůvodňujících mimořádný význam řízení pro žalobce. Uplatnila náhradu nákladů odvolacího řízení.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a odvolání žalobce neshledal důvodným.

8. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy řádně hodnotil v souladu s ust. § 132 o. s. ř. a učinil správný skutkový závěr, když v odůvodnění rozhodnutí pak v souladu s ust. § 157 odst. 2 o. s. ř. uvedl, které skutečnosti má za prokázané a proč. V jeho odůvodnění jsou skutková zjištění jasná, přehledná, z nich učiněný skutkový závěr je jejich logickým, výstižným shrnutím a je i dostatečným podkladem a východiskem pro právní hodnocení věci. Navíc průběh posuzovaného soudního řízení nebyl mezi účastníky sporný, spornou zůstala pouze otázka dostatečnosti (přiměřenosti) poskytnutého finančního zadostiučinění, a to s ohledem na celkovou délku posuzovaného řízení a hodnocení zákonem stanovených zákonných kritérií § 31a odst. 2, 3 OdpŠk.

9. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se za vzniklou nemajetkovou újmu poskytuje přiměřené zadostiučinění. V případech nemajetkové újmy vzniklé průtahy při výkonu veřejné moci se podle § 31a odst. 3 téhož zákona přihlíží zejména k celkové délce řízení, jeho složitosti, jednání poškozeného, postupu orgánů veřejné moci a významu předmětu řízení pro poškozeného. Peněžité zadostiučinění náleží, nebylo-li možné újmu nahradit jinak a nejeví-li se samotné konstatování porušení práva jako dostačující (§ 31a odst. 2 zákona).

10. Mezi účastníky nebyl sporu o tom, že v posuzovaném řízení nastalo porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě ani o tom, že peněžité zadostiučinění je přiléhavou formou náhrady. Předmětem odvolacího přezkumu zůstala opět výlučně přiměřenost výše již poskytnuté finanční satisfakce.

11. Odvolací soud se neztotožnil s námitkou žalobce, že základní roční částka měla být mechanicky zvýšena o 70% inflaci, resp. změnu životní úrovně. Ustálená judikatura Orgán veřejné moci nadále vychází z částek vymezených stanoviskem spisová značka, přičemž samotné znehodnocení měny, změna životní úrovně ani doba, která od přijetí stanoviska uplynula, samy o sobě neodůvodňují jejich valorizaci. Srov. zejména rozsudek Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka, usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Tento závěr potvrdil i Orgán veřejné moci v nálezu pléna ze dne datum, sp. zn. spisová značka.

12. Soud prvního stupně se uvedenými východisky řídil. Přiléhavě zvolil roční sazbu 18 000 Kč, tedy částku uvnitř judikaturou užívaného rozpětí 15 000 až 20 000 Kč, když zohlednil i délku řízení. Žalobce neuvedl žádnou konkrétní okolnost, která by mimo vlastní polemiku s ustáleným výkladem odůvodňovala sazbu 34 000 Kč, natož 51 000 Kč za rok.

13. Důvodná není ani námitka směřující proti zohlednění složitosti a víceinstančnosti posuzovaného řízení. Složitost je objektivní okolností a zahrnuje složitost skutkovou, právní i procesní. Skutková složitost může spočívat rovněž v rozsahu dokazování. Zapojení více soudních instancí a vlastní složitost věci lze při posuzování kritéria § 31a odst. 3 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. hodnotit samostatně; řízení před další instancí zásadně vyžaduje dobu potřebnou pro předložení věci, přezkum a promítnutí jeho výsledku do dalšího řízení (srov. rozsudek Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

14. Současně platí, že víceinstančnost nelze zohlednit v neprospěch poškozeného, jestliže byla vyvolána pochybením soudů, které je přičitatelné státu, zejména závažnou procesní vadou, nerespektováním závazného právního názoru nebo nepřezkoumatelností rozhodnutí. Srov. rozsudky Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Takové okolnosti však žalobce v tomto řízení konkrétně netvrdil ani nedoložil, a ani v řízení nebyly zjištěny. Samotné využití opravných prostředků účastníkem se mu sice nepřičítá k tíži jako jeho jednání, avšak objektivně prodlužuje dobu nutnou k projednání a rozhodnutí věci na dalších stupních.

15. Z obsahu spisu je nepochybné, že věc byla rozhodována opakovaně před soudem prvního stupně a odvolacím soudem, dále dovolacím soudem a v omezeném rozsahu též Orgán veřejné moci; vedle meritorních otázek byly řešeny procesní otázky. Předmětem řízení nebyla jen nemajetková, ale i majetková újma. Bylo prováděno listinné dokazování, vyslechnuta řada svědků a vypracován znalecký posudek. Soud prvního stupně proto správně rozlišil skutkovou složitost věci a víceinstančnost řízení a přezkoumatelně vysvětlil jejich vliv. Snížení základní částky o 10 % a 20 % nepředstavuje vzhledem k těmto zjištěním nepřiměřenou korekci.

16. V této souvislosti je nezbytné připomenout obecně známou skutečnost, že každý opravný prostředek objektivně prodlužuje řízení nikoli o týdny, nýbrž o měsíce, neboť každý z účastníků je v poskytnuté lhůtě oprávněn se k němu vyjádřit, věc je předkládána funkčně nadřízenému soudu a po přidělení zákonným soudcům je v rámci rozhodování o opravném prostředku po studiu materie věc nařízena k projednání na volný jednací termín; čas vyžaduje i vlastní vypracování rozhodnutí, vrácení spisu soudu nižšího stupně a následné rozeslání písemného rozhodnutí všem účastníkům řízení či jejich zástupcům. V daném případě tak platí judikaturní závěr dovolacího soudu, podle kterého státu nemůže být přičitatelná ta část řízení, po kterou se vypořádával s opravnými prostředky účastníka, pokud tak činil po přiměřenou dobu (viz např. rozsudek Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

17. Stejně tak každé procesní rozhodnutí odsouvá pravomocné skončení věci o časový úsek, který soud musí objektivně vynaložit na jeho zpracování a doručení účastníkům; tento proces je pak nezbytně spojen s procesními lhůtami poskytnutými účastníkům k vyjádření či k jejich replikám.

18. Nelze přisvědčit ani námitce mimořádného významu řízení. Posuzované řízení bylo řízením kompenzačním, a tedy nejde o druh řízení, u kterého by byl zvýšený význam pro účastníka presumován [není typovým řízením se zvýšeným významem předmětu řízení pro poškozeného; srov. část IV písm. d) Stanoviska, a usnesení Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka]. V takovém případě nese poškozený břemeno tvrzení a důkazní břemeno o konkrétních skutečnostech, které význam řízení v jeho osobních poměrech zvyšují (srov. rozsudek Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka či ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Žalobce žádné konkrétní relevantní okolnosti svědčící o zvýšeném významu kompenzačního řízení nenabídl, když jím tvrzené útrapy souvisely s nepřiměřenou délkou původního již odškodněného správního řízení. Lze tak plně přisvědčit prvostupňovému soudu, že nebyly dány žádné okolnosti odůvodňující požadované padesátiprocentní zvýšení. Soud prvního stupně proto správně z tohoto kritéria základní částku nemodifikoval.

19. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že soud prvního stupně přiléhavě vyhodnotil kritéria § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. a správně uzavřel, že žalovaná poskytla žalobci před zahájením řízení zcela postačující, dokonce i vyšší zadostiučinění; zamítnutí žaloby je proto ve výroku věcně správné. Nic na tom nemění ani skutečnost, že se soud prvního stupně dopustil při výpočtu celkové doby, a tedy i základní částky drobné nepřesnosti, když v rozporu s judikaturou dovolacího soudu při určení celkové délky posuzovaného řízení nezohlednil dobu předběžného projednání nároku u příslušného úřadu (viz rozsudek Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Při sazbě 18 000 Kč za rok by její zohlednění znamenalo zvýšení základní částky o 9 000 Kč. Ani tato korekce však nemůže vést, byť jen k částečnému vyhovění žalobě, neboť žalované již poskytnuté zadostiučinění ve výši 197 600 Kč převyšuje soudem určenou částku 163 800 Kč o 33 800 Kč. Nadto při zachování soudem použitých třicetiprocentních korekcí by se výsledné zadostiučinění zvýšilo jen o 6 300 Kč na 170 100 Kč.

20. Odvolací soud proto napadený meritorní zamítavý výrok (I) postupem dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil. Shodně postupoval i ve vztahu k nákladovému výroku (II), když soud prvního stupně správně aplikoval procesní ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

21. O nákladech odvolacího řízení rozhodl podle zásady úspěchu ve věci vyjádřené v ust. § 142 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná po celou dobu řízení nezpochybňovala odpovědnostní titul (existenci nesprávného úředního postupu), před podáním žaloby již žalobce plně odškodnila, a i v tomto stádiu řízení byla zcela úspěšná. Žalované proto přiznal na nákladech řízení tři paušální náhrady po 450 Kč za vyjádření, přípravu na jednání a účast na něm. Při stanovení této výše paušální náhrady vyšel odvolací soud ze závěrů Orgán veřejné moci, které byly publikovány v usnesení ze dne datum, sp. zn. sp. spisová značka. Celkové náklady odvolacího řízení tak činí 1 350 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává u soudu prvního stupně a rozhoduje o něm Nejvyšší soud.

Dovolání není přípustné v části týkající se výroku o nákladech řízení [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].