OSBK 712 C 34/2023-120

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce trvale bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_002⟫ adresa pro doručování: Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ adresa pro doručování Adresa žalované ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku částka se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce uvedl, že žalovaná dne datum podepsala „příslib vyplacení částky“ částka, v němž se zavázala zaplatit žalobci tuto částku formou měsíčních splátek ve výši částka splatných k 15. dni každého měsíce počínaje datum a konče nejpozději datum. Současně si účastníci v příslibu ujednali, že žalobce bude aktivně spolupracovat na prodeji spoluvlastnického podílu žalované na nemovitých věcech specifikovaných v příslibu, a v případě úspěšného prodeje tohoto podílu bude nezaplacená část přislíbené částky uhrazena žalobci naráz z výtěžku z prodeje. Žalovaná žalobci před podáním žaloby uhradila částka, přičemž v srpnu Anonymizováno byly nemovité věci prodány, avšak žalovaná zbytek přislíbené částky ve výši částka žalobci dosud nezaplatila. Ke sjednání příslibu došlo tak, že bratr žalované jméno FO uzavřel v minulosti s žalobcem smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu žalobce poskytl částku částka. Protože bratr žalované nebyl schopen dluh žalobci uhradit, dohodl se s žalobcem a žalovanou, že se ve prospěch žalované vzdá dědictví po svém zemřelém otci jméno FO, a žalovaná tak nabude místo něj spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ na výše uvedených nemovitých věcech. Dále bylo ujednáno, že žalovaná následně celý spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech o velikosti ½ prodá a z výtěžku prodeje žalobci vyplatí částka. Protože částku částka žalovaná žalobci v minulosti již vyplatila, byl sjednán shora uvedený příslib vyplacení částky částka žalovanou.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že příslib na zaplacení částka s žalovaným podepsala, ale žalobce jí měl podle jejich domluvy předložit směnky dokládající dluh jejího bratra vůči němu, na jejichž základě mu vyplatí uvedenou částku, což neučinil, a proto mu nic nezaplatila, jedná se o neodůvodněné obohacení žalobce a podvodné jednání. Dále namítala, že ve sporu není pasivně legitimována a okresní soud není věcně příslušný, neboť příslib je spjat s předloženými směnkami, přičemž není ručitelkou ze směnek. Příslib zaplacení částky částka je absolutně neplatný pro rozpor s dobrými mravy, protože jednání žalobce v souvislosti s pozůstalostním řízením krátilo ostatní věřitele jejího bratra a může naplňovat znaky trestného činu, žalobce by neměl těžit ze svého nepoctivého jednání. Pro případ, že by soud daný příslib neshledal absolutně neplatným, namítla jeho relativní neplatnost, protože jej podepsala v tísni a pod nátlakem, neboť jí bylo sděleno, že žalobce jinak zmaří pozůstalostní řízení a prodej nemovitosti. Samotný příslib podle ní nemůže být považován za přistoupení k dluhu ani převzetí dluhu, neboť nesplňuje zákonné náležitosti takového právního jednání. Dluh ze směnek svého bratra nikdy neuznala a jeho případné uznání bratrem má vliv jen mezi ním a žalobcem. Namítla rovněž, že nebyla sjednána ztráta výhody splátek a žalobce tak požaduje zaplacení dosud nesplatných splátek. Konečně žalovaná namítla, že částka uvedená v příslibu je neurčitá, když není zřejmé, jaké směnky se týká.

3. Anonymizováno usnesením ze dne datum, č. j. Anonymizováno, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí v této věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy podle § 9 odst. 1 o. s. ř. s odůvodněním, že nejde o spor ze směnky, neboť žalobce v žalobě nepožaduje zaplacení plnění ze směnky jako cenného papíru, ale z kauzálního závazku.

4. Žalovaná se k prvnímu jednání ve věci nařízenému na den datum bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně předvolána, soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z příslibu vyplacení částky sjednaného dne datum mezi žalobcem (jakožto vydlužitelem) a žalovanou (jakožto přislíbitelem) soud zjistil, že žalovaná se zavázala zaplatit žalobci částku částka formou měsíčních splátek ve výši částka splatných k 15. dni každého měsíce počínaje dnem datum a konče nejpozději dnem datum; současně se žalobce s žalovanou dohodli, že žalobce bude aktivně spolupracovat na prodeji spoluvlastnického podílu žalované na nemovitých věcech na adrese adresa, přičemž v případě úspěšného prodeje tohoto podílu žalovaná nezaplacenou část přislíbené částky žalobci uhradí naráz z výtěžku z prodeje nemovitých věcí. Vedle podpisů účastníků je ručně doplněný text „svědek ze právnická osoba., zástupce zmocněnce“ a dále (dle shodného tvrzení účastníků) vlastnoruční podpis jméno FO.

6. Kupní smlouvou uzavřenou dne datum mezi žalovanou jako prodávající a právnická osoba, IČO IČO, jako kupující, bylo prokázáno, že žalovaná prodala spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na nemovitých věcech na adrese adresa, zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa a katastrální území adresa, a to pozemcích p. č. St. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, rodinný dům, a p. č. Anonymizovánodále jen „předmětné nemovité věci“), za kupní cenu částka. Z plné moci udělené dne datum jednatelem obchodní společností právnická osoba, jméno FO, soud zjistil, že za kupující kupní smlouvu uzavřel zmocněnec právnická osoba, narozený rodné přijmení datum.

7. Listinou označenou jako Poslední výzva k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce žalovanou vyzval k uhrazení přislíbené částky částka ve lhůtě do datum z důvodu, že žalovaná v srpnu Anonymizováno svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitých věcech prodala, a podle uvedeného příslibu je proto splatná celá zbývající část přislíbené částky ve výši částka. Z podacího lístku soud zjistil, že výzva byla žalované odeslána doporučeně poštou dne datum.

8. Podstatným obsahem spisu vedeného u Okresního soudu ve adresa pod sp. zn. spisová značka bylo prokázáno, že v pozůstalostním řízení po otci žalované jméno FO, zemřelém dne datum, soud pravomocným usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, schválil dohodu zákonných dědiců uzavřenou mezi bratrem žalované jméno FO, zastoupeným žalobcem coby obecným zmocněncem, a žalovanou, zastoupenou právnická osoba. (jednající vedoucí Anonymizováno jméno FO), o rozdělení pozůstalosti, na jejímž základě jméno FO nenabyl z pozůstalosti žádný majetek a žalovaná nabyla (mimo jiné) spoluvlastnický podíl o velikosti ½ předmětných nemovitých věcí v obvyklé ceně částka.

9. Z informace o pozemku z www.cuzk.cz soud zjistil, že k datu datum byli v katastru nemovitostí zapsáni na LV Anonymizováno pro obec adresa a katastrální území adresa jako rovnodílní spoluvlastníci předmětných nemovitých věcí jméno FO (dle výpovědi svědka jméno FO teta žalované) a právnická osoba

10. Uznáním dluhu ze dne datum bylo prokázáno, že (svědek) jméno FO ke dni podpisu listiny dlužil žalobci částku částka, představující dluh ze směnky ze dne datum na částku částka, splatné dne datum, a ze směnky ze dne datum na částku částka, splatné dne datum, na jejichž základě žalobce jakožto věřitel poskytl dlužníkovi bezúročně částku částka. jméno FO svůj dluh vůči žalobci uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit žalobci po vzdání se dědického podílu na předmětných nemovitých věcech ve prospěch žalované, o čemž s ní bude sepsán samostatný dokument.

11. Z potvrzení o třech platbách ze dne datum, datum a datum předložených žalobcem soud zjistil, že v uvedených dnech byly na účet žalobce z účtu vedeného na jméno žalované (majitelky účtu) platby s připojenými zprávami „Anonymizováno i“ (datum), „Anonymizováno“(datum). Z Anonymizováno o platbě ze dne datum předloženého žalobcem soud zjistil, že na účet žalobce byla připsána částka poukázaná z účtu vedeného na jméno jméno FO s připojenou zprávou „jméno FO, záloha na splátku dluhu“.

12. Listinou označenou jako Pokus o smír ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky částka a soudního poplatku ve výši částka, tj. celkem částky částka s tím, že pokud žalovaná uvedenou částku uhradí do datum, nebude po ní požadovat zaplacení úroku z prodlení.

13. Z přehledu exekucí svědka jméno FO soud zjistil, že měl ke dni datum v systému provozovaném obchodní společností právnická osoba. evidováno celkem hodnota probíhajících exekučních řízení.

14. Výslechem svědka jméno FO (bratra žalované) bylo prokázáno, že svědek si od žalobce krátce po smrti svého otce právnická osoba půjčil částku částka, vystavil mu 2 směnky znějící v součtu na tuto částku a slíbil žalobci, že mu peníze vrátí po skončení dědického řízení, protože věděl, že zdědí ¼ domu po otci. V té době měl svědek dluhy, v insolvenčním řízení je však dosud neřešil. Žalobce svědkovi sdělil, že v dědickém řízení vše vyřeší za něj, svědek to tedy nechal žalobce vyřizovat. Následně mu žalobce řekl, že se u notáře s žalovanou dohodli, že žalovaná bude žalobci něco splácet, dům se napíše na ni, a až jej žalovaná prodá, doplatí žalobci zbytek. U tohoto jednání svědek nebyl, vše mu popisoval žalobce, s žalovanou se nestýkají, viděl ji naposledy na otcově pohřbu. Žalovanou v pozůstalostním řízení zastupovala právnička paní jméno FO.

15. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že tvrzení žalobce ohledně okolností vzniku a obsahu závazku mezi ním a žalovanou byla v řízení prokázána, neboť mají oporu jak ve výpovědi svědka jméno FO, který popsal okolnosti vzniku jeho dluhu vůči žalobci a domluvu na způsobu jeho zaplacení prostřednictvím žalované, tak i v jednotlivých listinných důkazech, které spolu navzájem korespondují a tvoří pravdivý, logický a věrohodný celek. Sama žalovaná přitom nijak nezpochybnila uzavření příslibu vyplacení částky. Tvrzení žalobce podporují i čtyři platby postupně uskutečněné žalovanou na účet žalobce, a to jednak úhrada částky částka ze dne datum, tj. z doby předcházející schválení dohody dědiců o rozdělení pozůstalosti, a také další tři další platby ze dne datum, datum a datum, které co do tvrzené výše, jejich datace i deklarovaného účelu odpovídají měsíčním splátkám dohodnutým v příslibu zaplacení částky. Následně žalovaná dne datum uzavřela kupní smlouvu, kterou prodala spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitých věcech kupující právnická osoba Předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou téhož dne, žalobce žalovanou vyzval k uhrazení dlužné částky částka ve lhůtě do datum s tím, že v opačném případě se obrátí s žalobou na soud.

16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce následovně.

17. Podle § 548 odst. 1 věty první zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Podle § 548 odst. 2 o. z. je podmínka odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.

18. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

20. Podle § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

21. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

22. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 2054 odst. 2 o. z., plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

24. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení vlády“) odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Soud se nejprve zabýval námitkami žalované, pokud jde o otázku platnosti příslibu vyplacení částky sjednaného mezi žalobcem a žalobkyní dne datum, a dospěl k závěru, že nejde o právní jednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. či z důvodu, že žalovaná měla jednat v tísni a pod nátlakem ze strany žalobce. Ohledně prvního důvodu neplatnosti má soud za to, že právní jednání nelze posoudit jako odporující dobrým mravům v tom smyslu, že by jeho předmět sice nebyl v přímém rozporu se zákonem, ani jej neobcházel, ale bylo porušeno společenské určení právního jednání, příp. vztahu, který z něj má vzniknout (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 30 Cdo 3136/2006). Z ujednání mezi žalobcem a žalovanou totiž těžili oba účastníci, neboť žalobkyně se v pozůstalostním řízení stala vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na předmětných nemovitých věcech namísto pouhé ¼, která jí vyplývala ze zákonné dědické posloupnosti, celý spoluvlastnický podíl o velikosti ½ následně prodala, a oproti tomu žalobce získal namísto nesolventního dlužníka nového dlužníka (žalovanou), od níž mohl očekávat splnění dluhu, zvláště pokud mu žalovaná již dříve uhradila prostřednictvím 3. osoby částku částka. Spatřovala-li žalovaná důvod rozporu s dobrými mravy v tom, že právním jednáním byli kráceni další věřitelé jejího bratra, tak jednak došlo k jejich krácení společným postupem obou účastníků, tedy na základě smlouvy dědiců o rozdělení pozůstalosti ze dne datum, ale podstatná je především skutečnost, že pro takový případ zákon stanoví možnost obrany věřitelů prostřednictvím institutu relativní neúčinnosti (§ 589 o. z.). Stanoví-li zákon pro ochranu věřitelů dlužníka před jednáním, které zkracuje možnost uspokojení jejich práv, speciální pravidla, jichž se věřitelé musejí aktivně dovolávat, nepřichází v úvahu takové jednání současně posoudit z téhož důvodu jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Soud přitom nezjistil ani jiný důvod absolutní neplatnosti právního jednání účastníků, k němuž by byl povinen přihlížet i bez námitky některé ze stran.

26. Soud zároveň posuzované právní jednání neshledal ani relativně neplatným. Žalovaná důvod relativní neplatnosti spatřovala v tom, že smlouvu uzavřela v tísni a pod nátlakem, neboť jí bylo sděleno, že žalobce jinak zmaří pozůstalostní řízení a prodej nemovitosti. Pokud jde o tíseň, platí, že má význam pouze v případech upravených § 1796 o. z., který však na danou věc nedopadá. Namítla-li žalovaná, že jednala pod nátlakem žalobce, muselo by mít takové jednání intenzitu bezprávné výhrůžky tělesného či duševního násilí ve smyslu § 587 odst. 1 o. z., žalovaná však toto tvrzení neprokázala ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., a o neunesení důkazního břemene soud žalovanou nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její neomluvenou nepřítomnost. Samotná možnost prodloužení pozůstalostního řízení obstrukčním jednáním žalobce zákonem předvídané intenzity bezprávné výhrůžky nedosahuje.

27. Soud s ohledem na shora uvedenou argumentaci předmětné právní jednání účastníků právně posoudil jako platnou a účinnou nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 1 o. z., jíž se žalovaná zavázala žalobci uhradit částku částka, a to postupně v měsíčních splátkách po částka s tím, že žalobce se současně bude aktivně podílet na prodeji spoluvlastnického podílu žalované na předmětných nemovitých věcech, a v případě prodeje mu žalovaná zaplatí celou zbývající dlužnou částku naráz z výtěžku prodeje (dále jen „smlouva“). K tomu soud poznamenává, že právní jednání neposoudil jako přistoupení k dluhu, jeho převzetí či uznání, neboť smlouva představovala zcela nový a nezávislý závazkový právní vztah ujednaný mezi žalobcem a žalovanou, nikoliv změnu v osobě dlužníka či utvrzení stávajícího dluhu ve vztahu k závazku sjednanému mezi žalobcem a svědkem jméno FO. I proto soud jako důvodnou neposoudil ani námitku žalované, že částka uvedená v příslibu je neurčitá (když není zřejmé jaké směnky se týká), neboť jak uvedl již Anonymizováno, v tomto případě se žalobce nedomáhá plnění ze směnky, ale ze smlouvy uzavřené mezi ním a žalovanou.

28. Na základě této smlouvy žalovaná poskytla žalobci před zahájením řízení dílčí plnění v podobě tří splátek po částka v měsících březnu, dubnu a květnu Anonymizováno, čímž došlo podle § 2054 odst. 2 o. z. z její strany ke konkludentnímu uznání zbytku dluhu ve výši částka, jelikož jiný hospodářský důvod těchto plateb mezi žalobcem a žalovanou nebyl zjevně dán a z okolností lze usoudit, že tímto plněním žalovaná uznala i zbytek dluhu.

29. Současně soud shledal, že byla splněna odkládací podmínka sjednaná ve smlouvě ve smyslu § 548 odst. 1 a 2 o. z., na jejímž základě žalobce od žalované může požadovat namísto jednotlivých splátek, s nimiž se žalovaná dostala do prodlení od měsíce června 2023, zaplacení celé zbývající částky částka. Dne datum totiž žalovaná uzavřela ve smlouvě předpokládanou kupní smlouvu, kterou prodala spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitých věcech kupující právnická osoba Ve smlouvě tedy sice nebyla sjednána ztráta výhody splátek ve smyslu § 1931 o. z., jak namítala žalovaná, avšak účastníci si namísto toho sjednali odkládací podmínku, při jejímž splnění byla žalovaná povinna žalobci uhradit celou dlužnou částku namísto dosavadního plnění ve formě měsíčních splátek.

30. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky částka předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou téhož dne žalované, s tím, aby tak učinila do datum, jinak se obrátí s žalobou na soud. Protože žalovaná ani po tomto datu žalobci ničeho neplnila, ocitla se podle § 1968 věty první o. z. následujícím dnem v prodlení.

31. Žalobce současně po žalované požadoval zaplacení úroku z prodlení, přičemž soud nezjistil, že by žalovaná za prodlení ve smyslu § 1970 věty první o. z. nebyla odpovědná. Účastníci si mezi sebou neujednali výši úroků z prodlení, proto požadoval žalobce zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 věty druhé o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož k prodlení žalované došlo ve druhém pololetí roku 2023, činí výše úroku z prodlení 15 % ročně z dlužné částky ode dne, kdy se žalovaná s jejím zaplacením ocitla v prodlení.

32. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu tedy soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, jelikož se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a naopak veškeré námitky žalované soud shledal nedůvodnými. Proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení vyhověl žalobě v celém rozsahu včetně příslušenství a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou jistinu včetně zákonného úroku z prodlení ve lhůtě k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.).

33. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a dále z nákladů účelně vynaložených k uplatnění práv žalobce, které sestávají jednak z nákladů nezastoupeného účastníka řízení podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“), a to: ⟪LB:lb_001⟫ - návrh ve věci samé a jedno písemné podání (datum, datum) podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky ⟪LB:lb_002⟫ - výzva k plnění (datum) podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky ⟪LB:lb_003⟫ - příprava účasti na jednání (datum) podle § 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky ⟪LB:lb_004⟫ - účast na třech jednáních před soudem nepřesahujících dvě započaté hodiny (datum, datum a datum) podle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky, celkem tedy hodnota úkonů à částka, a dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do datum (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty dle § 8 a. t. ve výši částka, sestávající z částky částka za 4 následující úkony právní služby: ⟪LB:lb_005⟫ - převzetí a přípravu zastoupení (datum) podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., ⟪LB:lb_006⟫ - 2 x písemné vyjádření (datum a datum) podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., ⟪LB:lb_007⟫ - účast na jednání soudu nepřesahující dvě započaté hodiny (datum) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně 4 paušálních náhrad výdajů à částka dle § 13 odst. 4 a. t.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce) u soudu.