OSBK 3 C 44/2026-50

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, st. příslušník Anonymizováno bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 10 104 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 10 104 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 0 Kč.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Blansku plnou náhradu nákladů řízení, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 104 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaný je provozovatelem nákladního automobilu RZ SPZ, přičemž toto vozidlo nemělo v období od datum do datum uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jméno žalobkyně vyzvala dne datum žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 9 804 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, avšak žalovaný nezaplatil žádnou částku.

2. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Bulharska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Podle článku 4 odst. 1 Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis) mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Pokud žalovaný své poslední známé bydliště opustil dříve, než na něj byla podána žaloba, a neinformoval svého smluvního partnera o adrese svého nového bydliště, pravomoc rozhodnout o žalobě směřující proti spotřebiteli mají soudy členského státu, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště spotřebitele (srov. mutatis mutandis zejména usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Nd 25/2014 ze dne 25. června 2014). Žalovaný měl poslední své známé bydliště na adrese uvedené shora, proto je pravomoc zdejšího soudu dána. Rozhodným právem je dle ust. čl. 4 Nařízení EP a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) právo české.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že pobyt žalovaného není znám, byl mu pro řízení ustanoven opatrovník. Opatrovník žalovaného nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že není postaveno najisto, že žalovaný byl v předmětném období provozovatelem vozidla, tedy že je pasivně legitimován v této věci.

4. Z jednání dne datum se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Rozsudkem Okresního soud v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka ve sporu mezi žalobkyní Okszána Verescagina a žalovaným jméno FO, soud určil, že žalobkyně není vlastníkem, ani provozovatelem silničního motorového vozidla - nákladního automobilu tovární značky Anonymizováno, typ Anonymizováno, RZ SPZ. Podle odůvodnění rozsudku byl žalovaný posledním známým vlastníkem vozidla, neboť v řízení bylo prokázáno, že vlastnické právo k vozidlu nabyl na základě ústní darovací smlouvy od předchozího vlastníka společnosti právnická osoba

6. Žalovaný je od datum až do současné doby zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel nákladního automobilu RZ SPZ, VIN: VIN kód.

7. Jméno žalobkyně s odkazem na nepojištění předmětného vozidla v období od datum do datum, tedy za 114 dnů, zaslala dne datum žalovanému na adresu adresa výzvu k zaplacení zákonného příspěvku ve výši 9 804 Kč. Výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.

8. Z poštovního podacího archu vyplývá, že výzva byla doporučeně odeslána právnická osoba dne datum na adresu Jméno žalovaného, adresa.

9. Žalobkyně zaslala předžalobní upomínku ze dne datum adresovanou žalovanému na adresu Jméno žalovaného, adresa, jak vyplývá z upomínky a podacího lístku.

10. Žalovaný není evidován v Informačním systému základních registrů České republiky.

Anonymizovaný odstavec

12. Podle § 101 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

13. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy k prokázání doručení výzvy k zaplacení příspěvku nepojištěných žalovanému, o této povinnosti soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o.s.ř. s ohledem na jeho omluvenou absenci u jednání. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že se výzva k zaplacení příspěvku nepojištěných dostala do dispoziční sféry žalovaného.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona písm. a) zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZákOdpŠk) provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo").

15. Podle § 6 odst. 2 ZákOdpŠk se má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.

16. Podle § 2 odst. 15 zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.

17. Podle § 45 odst. 2 ZákOdpŠk provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. (4) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva. Podle § 46 Zák OdpŠk (1) Zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti. (2) Výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.

18. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl v předmětném období zapsán jako provozovatel výše uvedeného vozidla, přičemž porušil povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v období od datum do datum. Z tohoto důvodu mu tedy ex lege vznikla povinnost zaplatit příspěvek nepojištěných ve smyslu § 45 odst. 2 ZákOdpŠk.

19. Nicméně splatnost tohoto příspěvku je vázána na výzvu ve smyslu § 46 ZákOdpŠk. V řízení však nebylo prokázáno, že by výzva k zaplacení příspěvku byla žalovanému doručena. Vzhledem k tomu, že žalovaný není evidován v Informačním systému základních registrů, nelze mít za to, že by se zasláním na adresu adresa výzva dostala do dispoziční sféry žalovaného. Navíc v době zasílání výzvy i upomínek byl žalovaný ve výkonu trestu odnětí svobody. Doručení této výzvy nelze mít za nahrazené ani doručením žaloby, protože žaloba neobsahuje všechny náležitosti stanovené ust. § 46 odst. 2 ZákOdpŠk a navíc byla doručena procesnímu opatrovníku žalovaného.

20. Vzhledem k tomu, že výzva k zaplacení příspěvku nebyla žalovanému doručena, a nenastala tedy doposud hmotněprávní podmínka splatnosti předmětné pohledávky, musel soud žalobu v plném rozsahu zamítnout (výrok I.)

21. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, přičemž ze spisu nevyplývá, že by plně úspěšnému žalovanému vznikly nějaké náklady, proto soud přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 0 Kč.

22. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle § 155 odst. 1 o. s. ř. obsah rozhodnutí ve věci samé vysloví soud ve výroku rozsudku. Ve výroku také rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení; rozhodne-li jen o základu náhrady nákladů řízení, určí její výši v samostatném usnesení.

23. Náklady řízení, které platil stát, představují náklady opatrovníka ustanoveného žalovanému. Vzhledem k tomu, že náklady opatrovníka dosud nebyly advokátu vyplaceny, a nelze vyloučit odvolání účastníků do výše těchto nákladů, nelze v tuto chvíli přesně určit jejich výši.

24. Proto soud rozhodl pouze o základu náhrady nákladů řízení tak, že uložil žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná, povinnost nahradit státu náklady řízení v plné výši. Přesná částka náhrady nákladů a její splatnost bude určena samostatným usnesením, jakmile bude soudu známa.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.