OSBN 8 C 311/2025-63

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 46 851,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a od datum do zaplacení z částky částka, pohledávky ve výši částka a úroku ve výši 72,84 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok ve výši 12 % p.a z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.

III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku částka (z toho představovala požadovaná dlužná jistina částku částka a smluvní pokuty částku částka) s příslušenstvím (smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, charakterizovanými ve výroku II tohoto rozsudku, a náklady spojenými s uplatněním pohledávky v částce částka) a nahradit jí náklady řízení. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru při výši úrokové sazby 72,84 % p.a. a pojistným za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve 48 měsíčních splátkách po částka (z toho představovala splátka pojistného částku částka). Žalovaný porušil svou povinnost úvěr splácet, když se ocitl v prodlení s úhradou několika splátek, přičemž do zesplatnění úvěru uhradil na svůj dluh celkem pouze částka. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky zasláním předžalobní výzvy. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr prověřila na základě dokladů a informací získaných od něho, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Konkrétně byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázi NRKI, žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu zjistil, že žalobkyně je evidována jako subjekt – nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný podepsali dne datum prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno“ a označením číslem hodnota, na základě které mohl žalovaný od žalobkyně obdržet peněžní prostředky ve výši částka. Obdržené prostředky pak měl žalovaný vrátit spolu s úrokem a pojistným ve 48 měsíčních splátkách po částka. Sjednána byla úroková sazba 72,83 % p.a. a měsíční platba na pojistné za pojištění schopnosti splácet úvěr v částce částka. Rozčlenění všech měsíčních splátek na části s uvedením konkrétní výše splátky úroku, pojistného a jistiny bylo uvedeno ve splátkovém kalendáři. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne datum byla na bankovní účet č. č. účtu převedena částka částka, a to s uvedením variabilního symbolu var. symbol.

5. Z přihlášky do pojistného programu soud zjistil, že dne datum žalovaný podepsal prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „Anonymizováno“, která představovala žádost o sjednání pojištění, respektive přistoupení k pojistné smlouvě č. č. účtu, v rámci které vystupuje žalobkyně jako pojistník a právnická osoba., IČO: IČO, jako pojistitel. Podrobnosti o pojištění byly uvedeny v informačním dokumentu o pojistném produktu.

6. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný zaplatil žalobkyni v období od datum do datum celkem částku částka. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že žalobkyně žalovaného dopisem ze dne datum vyzývala k úhradě zbylé části poskytnutých prostředků a úroku, jakož i k úhradě částky částka jako smluvní pokuty a částky částka jako náhrady nákladů, neboť měl být v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů. Ještě před zmíněnou výzvou byl žalovaný žalobkyní opakovaně upozorňován (výzvami ze dnů datum, datum, datum a datum) na možnost požadování zbylé části poskytnutých prostředků a úroku najednou, ocitne-li se v prodlení s úhradou kterékoli splátky o 65 dnů.

7. Z předžalobní výzvy včetně podacího archu soud zjistil, že k úhradě několika částek s odkazem na „smlouvu č. hodnota“ byl žalovaný vyzván prostřednictvím upomínky zaslané zástupkyní žalobkyně dne datum prostřednictvím osoby právnická osoba.

8. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému pracovala s informacemi, že žalovaný má příjem ze zaměstnání (od města adresa) v částce částka měsíčně, výdaje v částce částka měsíčně (z toho tvořila částka částka životní minimum, částka částka výdaje na bydlení a částka částka výdaje na splátky), a že bydlí v pronájmu. Z vybraných pohybů na účtu soud zjistil, že na bankovní účet žalovaného č. č. účtu byla převedena dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka, vždy s poznámkou „adresa“. Z výpisu z nebankovního registru soud zjistil, že žalovaný měl ke dni datum splácet nebankovním společnostem peněžní prostředky v celkové částce částka. Z kopie OP soud zjistil, že jde o kopii dokladu totožnosti žalovaného, platnost dokladu byla vyznačena na období od datum do datum.

9. Z oznámení o schválení úvěru, předsmluvního formuláře, prohlášení klienta, důkazu o odeslání částka, přílohy č. hodnota k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, základních informací o klientovi a ze zaslané SMS (informace o vyplacení) soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí v této věci.

10. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.

11. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného zkoumala dostatečným způsobem, neboť nedostatečně ověřila jeho výdaje, když se v této souvislosti zjevně spoléhala pouze na žalovaným uváděná tvrzení. Již skutečnost, že žalobkyně měla před poskytnutím úvěru k dispozici informaci o tom, že žalovaný vynakládá na splátky jiných úvěrů částku částka měsíčně, měla být pro ni dostatečným upozorněním, aby zkoumala výdaje žalovaného o to důkladněji. Soud při jednání poskytl žalobkyni prostřednictvím její zástupkyně poučení podle § 118a o. s. ř., avšak žalobkyně uvedla, že žádné návrhy na doplnění dokazování nemá.

16. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému jako jistinu úvěru částka. Jelikož žalovaný žalobkyni uhradil na poskytnutou jistinu částku částka, má povinnost vrátit žalobkyni zbylou část jistiny v částce částka. Z opatrnosti lze uvést, že na poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru byly započteny veškeré platby ze strany žalovaného včetně plateb žalobkyní původně zaúčtovaných jako platby na pojistné. Závazek žalovaného v podobě sjednaného pojištění byl totiž založen absolutně neplatným právním jednáním, neboť toto navazovalo na absolutně neplatnou smlouvu o úvěru a zavazovalo tak k plnění od počátku nemožnému (případné pojistné plnění nemohlo být od počátku ze strany pojistitele poskytnuto, jelikož pojištění se vztahovalo výlučně k absolutně neplatné smlouvě o úvěru). Dále lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni plnil jinak, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky částka, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému (v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem) do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovanému právo na jejich náhradu nepřiznal, ačkoli byl procesně úspěšnější, neboť mu žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).