OSBV 16 C 58/2022-117

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka spolu s úroky z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši částka, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, ohledně úroku 11,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 10 % ročně a ohledně úroku z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu Brno-venkov dne datum, postoupenou zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému, a doplněnou v průběhu řízení domáhal po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši částka a úroku 11,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru číslo, na základě níž žalobce poskytl dne datum žalovanému peněžní prostředky ve výši částka ke splacení peněžitých závazků vyplývajících ze smlouvy číslo, a to ve výši částka bezhotovostně na účet č. bankovní účet, a bezúčelově ve výši částka bezhotovostně na běžný účet č. bankovní účet. Úrok byl sjednán v sazbě 11,9 % ročně. Žalovaný na uvedenou smlouvu zaplatil pouze částku částka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se dostavil pouze zástupce žalobce. Žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.

3. Žalobce je bankou a existuje od datum (zjištěno z obchodního rejstříku). Žalobce pro žalovaného vedl ode dne datum běžný účet číslo nazvaný„ Poštovní účet“ (zjištěno z žádosti o založení poštovního účtu ze dne datum a z oznámení o otevření účtu ze dne datum). Mezi žalobcem a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo, v níž se žalobce zavázal poskytnout datum žalovanému úvěr ve výši částka, a to tak že částku částka poskytne na předčasné splacení všech peněžitých závazků žalovaného vyplývajících ze smlouvy uzavřené mezi účastníky dne datum číslo převodem na účet číslo bankovní účet a zbývající částku poskytne bezúčelově na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 11,9 % ročně ve anonymizováno pravidelných měsíčních splátkách, z toho anonymizováno splátek po částka a poslední ve výši částka, vždy k 24. dni v měsíci, počínaje dnem datum (zjištěno z uveden smlouvy o úvěru).

4. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného žalobcem č. bankovní účet za období od datum do datum soud zjistil, že z tohoto účtu byla dne datum poukázána na účet č. bankovní účet částka částka a na účet č. bankovní účet částka částka, což bylo doloženo i výpisem z účtu č. bankovní účet Celkem tedy žalobce poskytl z titulu uvedené úvěrové smlouvy částku částka.

5. V žádosti o úvěr je uvedeno, že zasílací adresa žalovaného je adresa žalovaného, že žalovaný pobírá starobní důchod ve výši částka, že žije v nájemním bytě, že v domácnosti žijí 2 osoby, že čistý měsíční příjem druhé osoby v domácnosti činí částka. Žádné údaje o výdajích žalovaného nebo jeho domácnosti v žádosti uvedeny nejsou (zjištěno z uvedené žádosti). Z dokumentu označeného jako Informace z Credit Bureau soud zjistil, že žalobce u žalovaného vedl v době poskytnutí úvěru 4 existující kontrakty s měsíčními splátkami celkem částka a s nesplacenou jistinou částka, že vycházel z informace, že žalovaný je ženatý, důchodce, jeho měsíční důchod činí částka, čistý měsíční příjem ostatních osob v domácnosti je částka, bydlí v nájemním bytě a žádné údaje o konkrétních běžných výdajích žalovaného nebyly v tomto dokumentu uvedeny.

6. Z výzvy ze dne datum a z kopie poštovní obálky soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě dlužných splátek a upozornil jej na možné zesplatnění celého úvěru. Z dokumentu označeného jako„ oznámení o zesplatnění úvěru“ ze dne datum soud zjistil, že žalobce úvěr ke dni datum zesplatnil a žalovaného vyzval k úhradě částky částka, coby k vrácení celé zbývající části poskytnuté částky a jejího příslušenství. Z kopie obálky poštovní zásilky soud zjistil, že uvedené oznámení bylo žalovanému zasláno na adresu adresa žalovaného. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne datum a z podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce.

7. Z dalších provedených důkazů soud již žádné další relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.

8. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku a sjednaných poplatků na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do datum (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Byť v citovaných ustanoveních je až do datum neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.

12. Soud posoudil učiněná zjištění s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů a zmíněnou judikaturu Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie a dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by se žalobce jako poskytovatel úvěru řádně zabýval úvěruschopností žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ, jelikož z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by vůbec zjišťoval běžné výdaje žalovaného, že by po žalovaném doložení těchto výdajů požadoval a z žádného z předložených důkazů takové výdaje nevyplývají. Soud proto považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za sjednanou neplatně.

13. Podle § 2991 odst.1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první OZ, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce žalovanému na základě neplatné úvěrové smlouvy ze dne datum poskytl dne datum částku částka, sám žalobce uvedl, že žalovaný na předmětnou smlouvu zaplatil celkem částku částka a v řízení nebylo zjištěno, že by bylo na uvedenou smlouvu zaplaceno více, je žalovaný povinen zaplatit žalobci rozdíl mezi mu poskytnutou a jím vrácenou částkou, tj. zaplatit částku částka, proto soud žalobě ohledně této částky vyhověl (výrok I.).

15. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by se výzva věřitele k úhradě uvedené částky dostala do dispoziční sféry žalovaného dříve, než doručením žaloby, což bylo datum, je dle názoru soudu žalovaný v prodlení od následujícího dne a je tedy povinen žalobci zaplatit i úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, což je úroková sazba požadovaná žalobcem, která je nižší, než zákonná úroková sazba. Soud proto žalobci tento úrok z prodlení přiznal.

16. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II.).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný. Pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud v tomto případě považuje za vhodné, s ohledem na výši požadovaných úroků a úroků z prodlení, vycházet ze součtu jistiny a těchto úroků a úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Předmětem řízení tak byla částka částka a žalobce byl úspěšný ohledně částky částka, což je 45 % předmětu řízení. Úspěch žalovaného tak činil 55 % a měl by tak podle uvedeného ustanovení právo na náhradu 10 % svých nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.