OSBV 8 C 147/2020-434

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_004⟫ 2. jméno žalovaného, narozený datum narození bytem adresa ⟪LB:lb_005⟫ 3. jméno žalovaného, narozený datum narození bytem adresa ⟪LB:lb_006⟫ 4. jméno žalované, narozená datum narození bytem adresa zastoupená zákonnou zástupkyní Jméno zákoného zástupce bytem Adresa zákoného zástupce ⟪LB:lb_007⟫ o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k: ⟪LB:lb_001⟫ - pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, objekt k bydlení ⟪LB:lb_002⟫ - pozemku parc. č. hodnota, zahrada, vše zapsáno na LV č. hodnota vedeném pro obec adresa, k.ú. adresa Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj Katastrální pracoviště adresa, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej pozemku parc. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 298 m2, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno – rodinný dům, zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na LV č. hodnota pro katastrální území adresa, ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek zpeněžení bude po stržení nákladů prodeje rozdělen mezi žalobkyni a žalované tak, že žalobkyni připadne podíl 2/12 na výtěžku zpeněžení, žalovanému č. 1 připadne podíl ½ na výtěžku zpeněžení, žalovanému č. 2 připadne podíl 2/12 na výtěžku zpeněžení, žalovanému č. 3 připadne podíl 1/12 na výtěžku zpeněžení a žalované č. 4 připadne podíl 1/12 na výtěžku zpeněžení.

III. Nařizuje se prodej pozemku parc. č. hodnota – zahrada o výměře 770 m2, zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na LV č. hodnota pro katastrální území adresa, ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek zpeněžení bude po stržení nákladů prodeje rozdělen mezi žalobkyni a žalované tak, že žalobkyní připadne podíl 2/12 na výtěžku zpeněžení, žalovanému č. 1 připadne podíl ½ na výtěžku zpeněžení, žalovanému č. 2 připadne podíl 2/12 na výtěžku zpeněžení, žalovanému č. 3 připadne podíl 1/12 na výtěžku zpeněžení a žalované č. 4 připadne podíl 1/12 na výtěžku zpeněžení.

IV. Návrh na zřízení služebnosti inženýrských sítí k pozemku parc. č. hodnota, v obci adresa, k.ú. adresa, jako k pozemku služebnému ve prospěch pozemku parc. č. hodnota, zahrada, jako k pozemku panujícímu, obě nemovitosti zapsány ke dni právní moci tohoto rozsudku na LV č. hodnota, pro obec adresa, k.ú. adresa, a to tak, že služebnost inženýrských sítí zakládá právo vést přes služebný pozemek přípojky vodovodu, kanalizace, plynu, elektřiny a telefonní přípojku, a dále právo provádění úprav, oprav, údržby, rekonstrukce a modernizace inženýrské sítě, za účelem zlepšení její výkonnosti, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku, ke kterým činí spoluvlastnický podíl její a 2. žalovaného 2/12 vzhledem k celku, spoluvlastnický podíl 1. žalovaného ½ vzhledem k celku a spoluvlastnický podíl žalovaných č. 3) a 4) u každého z nich 1/12 vzhledem k celku. Žalobkyně uvedla, že tyto nemovitosti užívá a měla by zájem o jejich výlučné užívání i do budoucna. Bydlí v domě č. p. Anonymizováno, jenž je součástí pozemku parc. č. hodnota, jedná se o její rodný dům, kde žije celý svůj život a ráda by zde jakožto výlučný vlastník také dožila. Reálné dělení nemovitostí vzhledem k jejich povaze není možné, objekt bydlení nelze rozdělit tak, aby každý ze spoluvlastníků mohl efektivně využívat z této stavby část, odpovídající jeho podílu. Žalobkyně nesouhlasila s návrhem žalovaného č. 1), aby se stal výlučným vlastníkem pozemku parc. č. hodnota a žalobkyně výlučným vlastníkem pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, protože kromě žalobkyně, která v domě žije, o nemovitosti pečuje a provádí údržbu, nemá nikdo z žalovaných k nemovitostem žádnou citovou vazbu a zahrada s domem tvoří funkční celek. Zahrada slouží k lepšímu využití domu, a naopak blízkost rodinného domu zase zlepšuje využití zahrady. Jejich rozdělením mezi žalobkyni a žalovaného č.1) by došlo k podstatnému znehodnocení jednotlivých nemovitostí, zejména ke ztrátě hodnoty parcely č. hodnota, jejíž součástí je rodinný dům, neboť přilehlá zahrada má pro dům vysokou přidanou hodnotu. Podstatné snížení hodnoty nemusí nutně znamenat pouze snížení ceny ve smyslu ust. § 492 odst. 1 občanského zákoníku, ale může spočívat také v omezení nebo zbavení možností jejího řádného užívání, funkčnosti či účelného využití. Je proto na místě aplikovat na danou situaci ustanovení § 1142 odst. 1 a § 1144 zákona č. 89/2012 Sb.

Žalobkyně zpočátku požadovala buď všechny nemovitosti, které lze podle ní efektivním způsobem využívat pouze společně, jako dosud, nebo pozemek parc. č. hodnota rozdělit. Na tom, kde by měla vést nově vzniklá hranice pozemků v terénu tak, aby vznikly nové celky, se s žalovaným č. 1) shodli (dle nákresu žalobkyně čl. 278 a nákresu žalovaného č. 1 čl. 290), ovšem s tím, že oba žádali pozemek parc. č. hodnota a nikdo z nich neměl zájem o pozemek parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno. Žalobkyně požadující nakonec přikázání jen pozemku parc. č. hodnota s tím, že vyplatí podíly ostatních spoluvlastníků, nebyla schopna doložit k tomuto dostatek prostředků.

2. Žalovaný č. 1) nejdříve souhlasil s návrhem, aby se žalobkyně stala výlučným vlastníkem pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, ale žádal, aby jemu jako vlastníku id. ½ všech projednávaných nemovitostí byl přikázán pozemek parc. č. hodnota, na který je přístup zezadu z veřejné cesty. Žalobkyně zatím užívá i nezastavěnou část pozemku parc. č. hodnota a pozemek parc. č. hodnota. Žalovaný č. 1) žádný způsob využití nemovitostí zatím neplánoval, nikdy na místě samém nebyl, a protože žalobkyně ho tam nepustila, neměl ani možnost nemovitosti spravovat. Žalobkyně by přikázáním všech nemovitostí získala jako zahradu pozemek o výměře téměř 1000 m2 spolu s nezastavěnou částí pozemku parc. č. hodnota, tedy výměru v okresním městě nadstandartní. Nabídl žalobkyni případné oddělení části pozemku parc. č. hodnota pro její potřeby, a to asi 7x 13,6 m, tedy cca 100 m2, aby měla větší zahradu a nesnížila se hodnota domu, což je podle stavebního úřadu za splnění určitých podmínek možné. Pozemek parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno žalovaný č. 1) nepožadoval, ledaže by žalobkyně nebyla solventní vyplatit podíly ostatních spoluvlastníků.

3. Žalovaní č. 2), 3) a 4) souhlasili, aby si nemovitosti nechala a bydlela tam žalobkyně, pokud má na výplatu podílu a bydlí tu. Žalovaní č. 2) a 3) za stavu, kdy žalobkyně není solventní k vyplacení podílů, navrhli prodej nemovitostí. Opatrovnice nezletilé žalované č. 4) nepovažuje zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v rozporu se zájmy nezletilé.

4. V průběhu řízení po uplynutí více než 3 let a po vypracování 1. znaleckého posudku č. Anonymizováno ze dne datum tituly před jménem jméno FO strany svá stanoviska změnily, a to nejdříve na požadavek, aby z pozemku parc. č. hodnota byla oddělena část 135 m2 a připojena k pozemku parc. č. hodnota. Žalovaný č. 1) uvedl, že akceptuje, aby část oddělená z pozemku parc. č. hodnota účelově sloužila s pozemkem parc. č. hodnota, a to nejvýše taková část, kterou žalobkyně intenzivně využívá a na níž jsou umístěny vedlejší stavby, tedy tak, že nová hranice by po oddělení pozemků vedla v místě za stavbami a rozsahem oddělené části pozemku parc. č. hodnota by nedošlo ke znehodnocení jeho zbývající druhé oddělené části. Žalobkyni by tak byla přikázána oddělená část o výměře 135 m2 z pozemku parc. č. hodnota a pozemek parc. č. hodnota o výměře 298 m2 spolu s domem na něm stojícím, tedy získala by nemovitosti o celkové výměře 433 m2 a žalovaný č. 1) by si z pozemku parc. č. hodnota o původní výměře 770 m2 ponechal 635 m2 po oddělení části 135 m2. U posledního jednání ve věci dne datum žalovaný č. 1) uvedl, že přehodnotil své stanovisko a v současnosti nežádá do svého vlastnictví žádnou z projednávaných nemovitostí. Protože žalobkyně neprokázala způsobilost k výplatě podílů ostatních spoluvlastníků, o pozemek parc. č. hodnota s domem nemá žádný ze spoluvlastníků zájem a žalobkyně nemá prostředky k výplatě podílů, nezbývá než prodat nemovitosti v dražbě a výtěžek rozdělit podle podílů. Požadavek na zřízení služebnosti inženýrských sítí je s ohledem na vzniklou situaci bezpředmětný, a navíc je otázka inženýrských sítí řešitelná i jiným způsobem než zřízením věcného břemene.

5. Podle § 1140 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odstavec 2 věta prvá může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví.

6. Podle § 1142 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

7. Podle § 1143 cit. zákona, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

8. Podle § 1144 odstavec 1, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1144 odstavec 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

9. Podle § 1145, při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

10. Podle § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

11. Soud provedl důkaz níže uvedenými listinami, z nichž učinil následující skutková zjištění, a to: ⟪LB:lb_001⟫ - výpisem z obchodního rejstříku 1. žalovaného (čl. 102), zapsaného dnem datum, který jako podnikající právnická osoba podniká v administrativní správě a službách organizačně hospodářské povahy. ⟪LB:lb_002⟫ - výpisem z LV č. hodnota (čl. 9) prokazujícím, že projednávané nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví účastníků, spoluvlastnický podíl u žalobkyně a žalovaného č. 2) činí 2/12, u žalovaného č.1) ½ a u žalovaných č. 3) a 4) 1/12 vzhledem k celku. Pozemek parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří (dále „Pozemek parc. č. hodnota s domem“) má výměru 298 m2 a pozemek parc. č. hodnota (dále „Zahrada“) výměru 770 m2. ⟪LB:lb_003⟫ - výzvou ze dne datum (čl. 7) se žalobkyně na ostatní tehdejší spoluvlastníky obrátila s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví tak, že se stane jejich výlučným vlastníkem, na to jí dne datum (čl. 8) žalovaný č. 1) sdělil, že souhlasí, aby se stala vlastníkem Pozemku s domem, ovšem s tím, že vlastníkem Zahrady se stane žalovaný č.1). ⟪LB:lb_004⟫ - ze snímku ortomapy a katastrální mapy (čl. 100, 101) je patrno, že oba pozemky jsou přístupné z cesty patřící Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ - e-mailovou komunikací mezi žalovaným č. 1) a stavebním úřadem v adresa ze dne datum a datum (čl. 421), tedy z doby před zahájením řízení, se žalovaný č. 1) obrátil na stavební úřad s dotazem na možnost postavení rodinného domu na Zahradě a s dotazem, jsou-li zde potřebné inženýrské sítě. V odpovědi mu bylo sděleno, že pozemek se nachází ve stabilizované ploše označené jako plocha bydlení a z hlediska funkčního využití by umístění rodinného domu na pozemek bylo v souladu s územním plánem, jehož součástí jsou i další hlediska, která bez předložení projektové dokumentace nelze adekvátně posoudit. Možnost výstavby domu se prokáže nebo neprokáže v rámci územního řízení. Z analytických podkladů a technických map města plyne, že na přilehlém pozemku ve vlastnictví města adresa parc. č. Anonymizováno se nachází kanalizace a dále tento pozemek kříží vedení NN elektrické energie k objektům číslo popisné Anonymizováno a číslo popisné Anonymizováno. Vodovod ani plynovod se zde nenachází a možnost napojení sítí je nutno ověřit u jejich správců. ⟪LB:lb_006⟫ - žádostí ze dne datum (čl. 147) požádal žalovaný č. 1) stavební úřad v adresa o vyjádření, zda by něco bránilo vydání rozdělení Zahrady, pokud by se z ní geometrickým plánem oddělila výměra 100 m2, na kterou odpověděl dne datum (čl. 166) Městský úřad adresa, odbor stavební a životní prostředí odkazem na úpravu podmínek pro dělení nebo zcelování pozemků stanovenou vyhláškou č. 503/2006 Sb. s tím, že o dělení pozemku lze rozhodnout pouze na žádost podanou všemi vlastníky. ⟪LB:lb_007⟫ - výpisem z bankovního účtu č. č. účtu (čl. 409) vedeného u společnosti Anonymizováno., na němž byl ke dni datum zůstatek částka. ⟪LB:lb_008⟫ - znaleckým posudkem č. Anonymizováno ze dne datum (čl. 182) stanovil znalec tituly před jménem jméno FO cenu Pozemku s domem a Zahrady, tedy všech nemovitostí dohromady, pokud by byly ve vlastnictví jednoho vlastníka, částkou částka. Z důvodu úmrtí znalce jej nebylo možno k nesrovnalostem posudku vyslechnout a ve věci byl ustanoven další znalec tituly před jménem Anonymizováno. ⟪LB:lb_009⟫ - ze znaleckého posudku č. Anonymizováno ze dne datum (čl. 329) znalce tituly před jménem jméno FO nebylo zjištěno, že by dělení souboru nemovitostí nebylo reálné ani že by došlo k podstatnému snížení jejich hodnoty (k obdobnému závěru dospěl ve svém vyjádření ze dne datum -čl. 234 Anonymizováno), když oddělená část bude účelově sloužit k Pozemku s domem, nedojde ke znehodnocení věci.

Znalecký posudek byl zadáván v době, kdy zájemci o nemovitosti nezpochybňovali, že nedojde-li ke znehodnocení nemovitostí, dojde k dělení Zahrady a připojení oddělené části k Pozemku s domem, neboť toto řešení navrhovala jak žalobkyně, tak i žalovaný č. 1) a v době, kdy žalobkyně prezentovala svou připravenost k výplatě podílů, následně vypracování oddělujícího geometrického plánu zmařila.

Podle znalce by po dělení měl Pozemek s domem výměru 433 m2 (tj. pokud zvažoval oddělení části Zahrady o výměře 135 m2 a přiřazení k Pozemku s domem s dosavadní výměrou 298 m², tj. 135 m² +298 m²). Pokud by k Pozemku s domem náležel větší pozemek, pohybovala by se obvyklá cena při horní hranici intervalu. Zahrada by po oddělení části o výměře 135 m2 měla výměru 635 m2. Zahrada není napojena na inženýrské sítě, je nutno se napojit na vodovod z rodinného domu, případně vybudovat studnu, což je zohledněno do ceny srážkou ve výši 10 % pomocí koeficientu KVP). Přístup na Zahradu je zajištěn z veřejné komunikace.

Obvyklá cena Pozemku s domem o výměře 433 m2 by byla částka, obvyklá cena Zahrady o výměře 635 m² by byla částka. S použitím porovnávací metody ocenil znalec Pozemek i s domem o výměře 433 m2 částkou částka a Zahradu o výměře 635 m² částkou částka. Pokud by k rozdělení nedošlo, tedy pokud by k domu náležel menší pozemek, pohybovala by se obvyklá cena Pozemku s domem na spodní hranici intervalu a cena Zahrady s větší výměrou na horní hranici intervalu. Obvyklá cena Pozemku s domem o výměře 298 m2 je bez dělení částka, obvyklá cena Zahrady o výměře 770 m² je částka.

K zadání, zda oba pozemky i se stavbou domu tvoří společnou věc, která má jako celek sloužit určitému účelu znalec uvedl, že nemovitosti tvoří jednotný funkční celek, dům jako součást pozemku parc. č. hodnota slouží k bydlení a pozemek parc. č. hodnota jako zahrada domu. Nicméně zahrada má vlastní přístup z veřejné komunikace a je vedena v územním plánu města jako stavební pozemek. V případě rozdělení Zahrady přijde dům o možnost přístupu ze zahrady, což nemá zásadní vliv na obvyklou cenu, většina domů z porovnávací metody přístup ze zahrady nemá. Jiná negativa rozdělení nebyla shledána. Na účelné využití nemovitých věcí nemá vliv, zda jsou užívány jedním nebo více vlastníky. Každá část má samostatný přístup a je samostatně uživatelná. V případě rozdělení se celková obvyklá cena takřka nezmění, změní se pouze poměr cen jednotlivých částí. Při uvažovaném rozdělení nedojde ke zhodnocení nemovitostí o více než 15 %.

12. Žalobkyně poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 959/2014, podle něhož by od domu neměla být oddělena Zahrada ani tehdy, když na dům bezprostředně nenavazuje. Podle žalobkyně je na její straně dána priorita možnosti volby, protože nemovitosti užívá a má k nim citovou vazbu a jsou primárně určeny k zajištění její bytové potřeby, zatímco žalovaný č. 1) jen skupuje nemovitosti v exekuci, nemají pro něj význam, jde jen o komoditu pro vytváření zisku, což dokladovala výpisy z listů vlastnictví a nabývací tituly (čl. 253-277, 279-284) k tomu, že nabyl vlastnické právo po většinou příklepem v dražbě. Jen toto samo o sobě by pro prioritní volby žalobkyně nepostačovalo, když navíc žalovaný č. 1) nabyl svůj podíl zákonným způsobem a hledisek pro vypořádání spoluvlastnictví je více.

Žalobkyně se k nemovitostem sice chovala jako výlučný vlastník, prezentovala osobní vazby k nim, neumožnila dalšímu spoluvlastníkovi přístup ani za účelem ohledání, následně postoj změnila a navrhla, aby se vlastníkem Pozemku s domem, kde žalobkyně bydlí, stal žalovaný č. 1), ten by měl tak dům dosud užívaný žalobkyní rekonstruovat, když podle strany 17 znaleckého posudku (čl. 344) jde o dům určený ke kompletní rekonstrukci.

13. Po ztrátě zájmu žalovaného č. 1) o Zahradu pozbyla většina provedených důkazů, jako je e-mailová komunikace, žádosti o vyjádření stavebního úřadu, výpis z bankovního, ocenění nemovitostí i dále uvedené výhrady žalobkyně k ocenění opodstatnění, a stejně tak i zpracování oddělujícího geometrického plánu. Nezbývá než doufat, že dosavadní postup ze strany žalobkyně nesleduje záměrné protahování řízení, jehož cílem by nebylo ani tak nedosažení zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jako spíše dosažení odškodnění za délku sporu, protahovaného zejména žalobkyní samotnou, která měnila požadavky, blokovala zpracování celého znaleckého posudku tak, jak byl zadán, tedy oddělujícího geometrického plánu v době, kdy byl ještě prezentován zájem na oddělení části Zahrady, mj. i opakovaně pozdě hrazenými zálohami na znalecké posudky až po urgencích, což může kromě snahy o dosažení průtahů svědčit také o nejistotě v otázce solventnosti žalobkyně, která snad už od počátku věděla, že na výplatu podílů nebude mít prostředky, nicméně až do března tohoto roku ujišťovala, že tyto prostředky má a až v podání z června tohoto roku (čl. 400) začala namítat, že solventnost nemůže prokázat za stavu, kdy nezná výši částky na vypořádání, ačkoli v té době měla k dispozici znalecký posudek, na jehož základě si mohla tuto částku vypočítat nebo není-li toho schopna a měla-li k posudku výhrady, pak alespoň přibližnou výši si odhadnout. Nejprve požadovala přikázání nemovitostí jako celku do svého vlastnictví, bránila se jejich rozdělení s poukazem na jejich možné znehodnocení, což vyvolalo zadání úkolu znalci zabývat se i touto možností, odkazovala na osobní vazbu k nemovitostem, následně přistoupila k návrhu žalovaného č. 1) na rozdělení Zahrady oddělením její části o výměře 135m2 a u jednání dne datum prostřednictvím svého zástupce se rozhodla zvážit alternativu oddělení části Zahrady a jejího přičlenění k Pozemku s domem, navrženou žalovaným č. 1) k zajištění většího užívacího komfortu žalobkyně, požadující v té době i Pozemek s domem, věděla tedy, že má zvážit stav, kdy by se vlastníkem zbytku Zahrady stal žalovaný č. 1) a žalobkyně by získala Pozemek s domem o větší výměře, následně změnila stanovisko a požadovala toto řešení „prohodit“, tedy tak, aby se vlastníkem Pozemku s domem a oddělené části Zahrady stal 1. žalovaný a žalobkyně vlastníkem zbytku Zahrady. Od počátku řízení přitom muselo být žalobkyni známo, že při vypořádání půjde o částku v řádu milionů korun, přesto požadovala nejdříve oba pozemky, ačkoli neměla prostředky na výplatu ani jednoho z nich s tím, že se jí nepodařilo dosáhnout na úvěrově financování, na což však nemohla spoléhat ani v době podání žaloby. Hodnotu Zahrady zjištěnou znaleckým posudkem zpochybňovala dostatečným nezohledněním absence vodovodní přípojky, ačkoli znalec zmínil jako možné řešení vybudování studny. Uvedl, že působí i jako smluvní odhadce v bankovním sektoru a nejpřísnější kritéria na ocenění pozemků pro rezidenční výstavbu má dle něj právnická osoba., dle její metodiky pozemek je vhodná zástava v okamžiku, kdy vlastník pozemku doloží stavební povolení k vybudování studny vč. rozpočtu na její vybudování. U ostatních bank je dostačující zohlednit absenci inženýrských sítí adekvátním způsobem do ceny pozemku tak, jak to bylo provedeno v posudku. Ve městě je dlouhodobě minimální nabídka stavebních pozemků pro výstavbu domů, každoročně jsou obchodovány pozemky v jednotkách kusů, což se promítá do ceny. Znalecký posudek příslušnými koeficienty dostatečně zohlednil celkový charakter pozemku a jeho vybavenost.

Žalobkyně k posudku namítala, že Zahrada není napojena na inženýrské sítě, je tu jen možnost připojení na nízké napětí a kanalizaci, tj. lze zajistit přístup k elektřině a odvádění odpadních vod, ale ne k dodávce vody, což omezuje možnost využití pozemku k výstavbě. Napojení na vodovod není plánováno, tj. neexistuje žádný schválený projekt, který by v dohledné době umožnil připojení pozemku k veřejné vodovodní síti. Připojení přes dům není v praxi realizovatelné z důvodu nutného souhlase vlastníka a u vybudování studny znalec neanalyzuje, zda je možné ji tu vyhloubit, chybí informace o hydrogeologických podmínkách, zda je dostatečně vydatný zdroj vody a nelze předjímat výsledek přísných legislativních požadavků a povolovacích procesů. Bez zajištěného přístupu k vodě není podle žalobkyně možné na Zahradě realizovat výstavbu, získat stavební povolení ani provést samotnou výstavbu. Nelze uvažovat o tom, že by šlo o stavební pozemek. Jeho cenu bez připojení na inženýrské sítě zohlednil znalec jen 10 % srážkou pomocí koeficientu KVP, což je nedostatečné. Podle posudku je pozemek situován v záplavovém území, ale nebylo zohledněno, že to může podstatně ovlivnit jeho užitnou hodnotu, možnosti využití i cenu.

14. Znalec podal u jednání dne datum ústní znalecký posudek, kdy na závěrech svého posudku setrval. Uvedl, že podle územního plánu je Zahrada určena k zastavění a znalec nechápe, proč by to nemohlo být, když v téže ulici stojí již dva domy, kdy jeden je napojen na uliční vodovod, druhý bez vodovodu. Pokud žalobkyně zpochybňuje stavební charakter pozemku, nedoložila žádný doklad ze stavebního úřadu o tom, že zde nelze stavět. Pozemky bez inženýrských sítí jsou běžně obchodovatelné. Lidé staví v zahrádkářských koloniích, kde nejsou zpevněné plochy ani inženýrské sítě a jejich cena neklesá pod Anonymizováno Kč a pozemek parametrů Zahrady se pod částka dnes nesežene. Zahrada se nachází v záplavovém území číslo 3, ale v povodňovém území se nachází skoro celá adresa a nijak se to při prodeji pozemků nezohledňuje. Z pozemků použitých při srovnání cen pozemku, jejichž prodej byl realizován bylo dosaženo ceny částka a jde přitom o pozemky nacházející se také v záplavovém území. Konfigurace Zahrady je navíc taková, že stoupá směrem nahoru. Pokud jde obecně o absenci inženýrských sítí a situování pozemku v záplavovém území, jde také o otázku nabídky a poptávky, kdy evidentně kupujícím nevadí, že kupovaná nemovitost se nachází v záplavovém území, příp. jsou schopni učinit proti tomu opatření. Znalec vychází ze zrealizovaných prodejů tak, jak se to dělá při srovnávací metodě a v dané věci bylo zjištěno, že poptávka převažuje nad nabídkou, takže absence inženýrských sítí ani záplavové území cenu jednak nijak nesnížily, a navíc byla absence inženýrských sítí do posudku již promítnuta.

15. O přikázání Pozemku s domem žalovanému č. 1) by soud neuvažoval už proto, že o něj nemá a od počátku ani neměl zájem a díky přístupu žalobkyně bránící mu v přístupu neměl ani možnost se se stavem této nemovitosti seznámit. Za stavu, kdy žalobkyně přehodnotila svůj dříve prezentovaný vroucí vztah k místu, kde bydlí a ani ona Pozemek s domem nepožaduje, nezbylo než zvolit poslední z možnosti vypořádání, a prodat jej ve veřejné dražbě. Jednak je úvaha o reálném rozdělení, ať už pozemku se stavbou domu, tak i zahrady nesmyslná, když nelze očekávat, že by bylo možno dělit a užívat přesně podíly 1/12, 2/12 a ½, podíl spoluvlastníků je ideální, a ne reálný a dům lze užívat kompletně jen jako celek, když se nepředpokládá, že obsahuje 6 stejně velkých pokojů, kuchyní, příslušenství apod., a jednak žádný ze spoluvlastníků nemá o Pozemek s domem zájem, včetně zde bydlící žalobkyně. Pokud nemá žalobkyně zajištěno jiné bydlení, může nabídka nemovitosti obydlené dosavadní spoluvlastnicí v neprospěch všech spoluvlastníků ovlivnit výši ceny nabízené v dražbě, jestliže si nemovitosti bude případný vydražitel pořizovat s vidinou, že jde o nemovitosti sice právně nezatížené, ale fakticky se bude muset o jejich vyklizení postarat.

16. Žalobkyně navrhla při rozdělení společné věci pro zachování hodnoty pozemku, pro jeho řádné užívání a z důvodu nutnosti jeho zasíťování, aby tu v budoucnu mohly být zřízeny inženýrské sítě zřízení služebnosti ve smyslu ust. § 1145 ve spoj. s ust. § 1267 o. z. ve prospěch pozemku panujícího parc. č. hodnota k pozemku služebnému parc. č. hodnota. Zřízení tohoto břemene by tak umožňovalo nabýt pozemek sice nezasíťovaný, nicméně který bude možno zasíťovat v budoucnu bez toho, aniž by toto nový vlastník pozemku parc. č. hodnota s domem znemožňoval. Podání tohoto návrhu (týden před nařízeným jednáním a s nedostatky) se jeví jako snaha řízení dále komplikovat za situace, kdy žalobkyně věděla, že nemá prostředky na vyplacení žádné z nemovitostí a sotva jí tak budou přikázána, takže zřízení služebnosti nemá pro ni žádné opodstatnění.

17. O vrácení přeplatku složených záloh žalobkyni a žalovaným č. 1), 2) a 3) bude rozhodnuto poté, co bude známa celá výše znalečného, tedy poté, kdy bude přiznáno a proplaceno znalečné i za podání ústního znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO na jednání soudu dne datum.

18. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a s odkazem nález Ústavního soudu II. ÚS 572/19 ze dne 12.12.2019, rozhodnutí IV. ÚS 404/22 a na stanovisko Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne 13.9.2023, podle nichž se rozhodnutí o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemůže odvíjet toliko od úvahy soudu o tom, co bylo mezi účastníky sporné a jaké řešení v tomto ohledu přijal soud, ale naopak se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni spoluvlastníci mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a zpravidla se jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka. Nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.