OSCB 26 C 599/2022-384

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Janem Kočerem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokáta A Anonymizováno Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované A, IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši

8,12 % ročně z částky částka od datum do datum,

10,62 % ročně z částky částka od datum do datum,

12,12 % ročně z částky částka od datum do datum,

12,62 % ročně z částky částka od datum do datum,

12,37 % ročně z částky částka od datum do datum,

11,27 % ročně z částky částka od datum do datum,

10,27 % ročně z částky částka od datum do datum a ve výši, která odpovídá základní sazbě Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zvýšené o devět procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je závislá na základní sazbě Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pro první den příslušného kalendářního pololetí, ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. jméno FO. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

i. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno),

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím.

2. Žalobu odůvodnila tím, že žalované dodala zboží, za něž žalovaná nezaplatila. Požadovala zaplacení kupní ceny. Konkrétně za období od datum do datum jí vznikly pohledávky ve výši částka, přičemž požaduje částku sníženou o dobropisy ve výši částka. Dne datum jí vznikly další pohledávky ve výši částka, přičemž pohledávky ve výši částka započetla proti vzájemným pohledávkám žalované. Požaduje proto neuhrazenou část kupní ceny ve výši částka [Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno + Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno (Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno)].

3. Žalovaná ani přes výzvy z datum a datum dlužnou částku nezaplatila.

4. Koupě se v souladu s čl. 4 odst. 1. písm. a) nařízení Řím I[footnoteRef:1] řídí německým právem. [1: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).]

5. Žalobkyně požadovala též roční úrok z prodlení ve výši devíti procentních bodů nad základní sazbu (která se každý půl rok mění) z žalované částky od datum do zaplacení. Odkázala na § 288 odst. 1 a 2 a na § 247 BGB[footnoteRef:2]. [2: Bürgerliches Gesetzbuch in der Fassung der Bekanntmachung vom 2. Januar 2002 (BGBl. I S. 42, 2909; 2003 I S. 738), das zuletzt durch Artikel 9 des Gesetzes vom 16. Juli 2024 (BGBl. 2024 I Nr. 240) geändert worden ist.]

6. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

7. Za prvé uvedla, že žalobkyni chybí věcná legitimace, neboť žalující stranou měl být insolvenční správce. Současně upozornila, že německé insolvenční řízení vedené proti žalobkyni může bránit projednání věci [obdobně jako § 109 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)].

8. Za druhé vznesla námitku promlčení, a to přinejmenším za období do datum.

9. Za třetí namítla, že žalobkyně neprokázala dodání zboží (kdy a jaké zboží dodala). Chybí objednávky, žalobkyně je ani blíže nespecifikuje (neuvádí mezi kým byly realizovány, co bylo jejich obsahem). Z dodacích listů není zřejmé, že by zboží bylo žalované dodáno. Nejsou podepsané ani potvrzené (což uvádí i sama žalobkyně), nic neprokazují. Žalobkyně ani nespecifikovala zboží, které podle svého tvrzení dodala. Sama ostatně přiznává, že není schopna prokázat dodání zboží. Existence faktur k prokázání nároku nepostačuje.

10. Za čtvrté uvedla, že jí nebyla doručena výzva z datum.

11. Za páté vznesla námitku započtení. Proti pohledávce žalobkyně na zaplacení kupní ceny (nároku v projednávané věci) ve výši částka (sestávající z jistiny v částce částka a úroku z prodlení za období od datum do datum ve výši částka) započetla přípisem z datum (který byl žalobkyni téhož dne doručen) ve stejné výši část své pohledávku z titulu náhrady škody (výše této pohledávky činí celkem částka).

12. K tomu uvedla, že žalobkyně byla od datum do datum vlastníkem žalované (její mateřskou společností). Žalovaná měla postavení Anonymizováno pro žalobkyni, která od ní odebírala většinu produkce (fakticky fungovala jako její rozšířená dílna). Žalobkyně způsobila žalované škodu tím, že jí určovala ceny, za které od ní v období od datum do datum výrobky nakupovala. Tyto ceny nepokrývaly ani výrobní náklady.

13. Žalobkyně námitky žalované odmítla.

14. Za prvé uvedla, že se může domáhat nároku v projednávané věci. Je proti ní od datum vedeno insolvenční řízení formou tzv. samosprávy. Nadále tedy jedná samostatně, správce má pouze dohledovou funkci. V této souvislosti odkázala na § 270 odst. 1, 270f a 275 InsO[footnoteRef:právnická osoba: Insolvenzordnung vom 5. Oktober 1994 (BGBl. I S. 2866), die zuletzt durch Artikel 6 des Gesetzes vom 15. Juli 2024 (BGBl. 2024 I Nr. 236) geändert worden ist.]

15. Za druhé odmítla, že by žalobní nárok byl promlčený. Promlčení pohledávek by postupně nastalo až v roce Anonymizováno, avšak žaloba byla podána datum (stejný den byla doručena i žalované). Odkázala na § 195, § 199 odst. 1, § 188 odst. 2, § 204 odst. 1 a § 167 BGB.

16. Za třetí uvedla, že žalovaná byla až do datum její dceřinou společností. Vzájemný (vnitropodnikový) obchod probíhal neformálně. Mezi stranami bylo nepochybné, jaké zboží, k jakému účelu a za jakou cenu bylo dodáváno. Žalovaná poptávala zboží na základě prostých (často telefonických) objednávek, žalobkyně jí ho dodávala (aniž by si strany předání potvrzovaly) a následně vystavila faktury. Současně i žalovaná měla pohledávky za žalobkyní. Pohyb zboží byl totiž obousměrný. V praxi si tyto vzájemné pohledávky započetly (počínaje nejstaršími), a rozdíl byl poté vyrovnán. Jelikož žalobkyně dodávala žalované více, měla převis pohledávek.

17. Za čtvrté uvedla, že výzvu z datum žalované doručila.

18. Za páté namítla neplatnost (nezpůsobilost) započtení. Tvrzená pohledávka žalované nebyla splatná (žalovaná ji zesplatnila až přípisem z datum). Pohledávka byla (nejpozději od datum, tedy ještě před splatností) též promlčená (z procesní opatrnosti namítá její promlčení). Dále uvedla, že pohledávka je nejistá a neurčitá, tudíž není způsobilá k započtení. Existenci škody neuznává. Z tvrzení a důkazů žalované ji nelze dovodit. Konkrétně uvedla, že žalovaná netvrdí (ani neprokazuje), že by k nařízení prodejních cen docházelo ze strany žalobkyně. Zpochybnila i znalecký posudek, který žalovaná ve svůj prospěch předložila: z posudku plyne, že znalec neověřoval podklady získané od žalované, ale bez dalšího z nich vycházel. I pokud by škoda existovala, odpovídal by za ni (bývalý) statutární orgán žalované.

19. Žalovaná k bodu Za třetí uvedla, že žalobkyně (všeobjímajícím) poukazem na obchodní vztah mezi stranami obchází povinnost tvrdit a prokázat dodání zboží v projednávané věci.

20. K bodu Za páté uvedla, že oznámení pohledávky věřiteli není podle německého práva podmínkou započtení. Dodala, že pohledávky žalované byly splatné od datum, datum, resp. datum. Promlčení, které by nastalo po splatnosti pohledávky, nemá na možnost započtení vliv. Má proto za to, že se pohledávky stran setkaly. Dále uvedla, že znalecký posudek považuje za dostatečný doklad své pohledávky, námitky žalobkyně odmítla. Nakonec dodala, že se mezi účastnicemi jednalo o vztah ovládající a ovládané osoby. jméno FO. Dosavadní průběh řízení

21. Okresní soud v Českých Budějovicích („nalézací soud“ nebo „soud“) rozhodl rozsudkem z datum, č. j. spisová značka. Žalobě vyhověl.

22. Krajský soud v Českých Budějovicích („odvolací soud“) usnesením z datum, č. j. spisová značka, rozsudek nalézacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

23. Věc je proto nalézacím soudem projednávána po druhé.

iii. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno),

24. Podstatou projednávané věci je spor o zaplacení kupní ceny za zboží. Žalobkyně (prodávající) tvrdí, že žalované (kupující) dodala zboží, za něž nedostala zaplaceno. Žalovaná se brání tím, že žalobkyně neprokázala dodání zboží, a proti pohledávce (nároku) žalobkyně na zaplacení kupní ceny vznesla námitku započtení.

25. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

26. Struktura (této části) rozsudku je následující. Soud se předně zabýval vlivem insolvenčního řízení vedeného proti žalobkyni na projednávanou věc (část III. B.). Dále se věnoval klíčovým sporným otázkám: nároku na zaplacení kupní ceny (část III. C.) a námitce započtení (část III. D.). Nakonec posoudil nárok na zaplacení úroku z prodlení (část III. E.).

27. Jelikož se důvod, pro který odvolací soud zrušil rozsudek nalézacího soudu, týkal pouze námitky započtení (část III. D.), nalézací soud ve zbytku v podstatě zopakoval svou dosavadní argumentaci.

28. Soud se předně zabýval tím, zda insolvenční řízení vedené proti žalobkyni brání projednání posuzované věci a zda je s ohledem na něj žalobkyně aktivně legitimována. Dospěl k závěru, že výhrada žalované není důvodná.

29. Proti žalobkyni je ve Spolkové republice Německo (SRN) vedeno insolvenční řízení formou samosprávy (Eigenverwaltung) [viz rozhodnutí z 2. a datum, čl. 25 až 27 (v německém jazyce na čl. 14 až 16)].

30. Žalobkyně přesvědčivě vysvětlila, že se (sama) může domáhat nároku v projednávané věci (viz shrnutí v bodě 14 výše). Rozptýlila i pochybnosti vznesené soudem (viz protokol o jednání z datum, str. 4, a vyjádření žalobkyně z datum, body 3. až 6.). Soud tak nemá důvod pochybovat o tom, že insolvenční řízení vedené proti žalobkyni nebrání projednání posuzované věci. V podrobnostech odkazuje na zmíněnou argumentaci žalobkyně.

31. Soud zdůrazňuje, že občanské soudní řízení je ovládáno zásadou dispoziční a projednací. Obsah a kvalita argumentace stran do značné míry předurčuje nejen předmět projednávané věci, ale i obsah rozhodnutí soudu. Je odpovědností stran, aby specifikovaly skutkové (popř. i právní) důvody (viz i bod 38 níže), které jim mohou být ku prospěchu. Na obecnou argumentaci (obecné námitky) proto reaguje i soud obecným způsobem.

32. Soud proto k námitkám žalované (viz bod 7 výše) jen ve stručnosti uvádí, že v souladu s německým insolvenčním právem se v případě samosprávy (Eigenverwaltung) dlužník (zde žalobkyně) může domáhat svých nároků v soudním řízení a je stranou sporu, přičemž správce plní jen dohledovou funkci (viz § 270 odst. 1, 270f a 275 InsO).

33. Pokud žalovaná upozorňovala, že projednání věci může bránit pravidlo německého insolvenčního práva, které je obdobou § 109 insolvenčního zákona, přestože na žádné takové pravidlo konkrétně neupozornila, postačí připomenout, že § 109 insolvenčního zákona nebrání dlužníku uplatnit své právo žalobou.

34. Podstatou projednávané věci je spor o zaplacení kupní ceny za zboží, které žalobkyně (podle svého tvrzení) dodala žalovaná. Konkrétně se domáhá zaplacení částky ve výši částka.

35. Podle čl. 4 odst. 1. písm. a) nařízení Řím I: … smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště.

36. Za obvyklé bydliště obchodní společnosti se považuje místo její ústřední správy (čl. 19 odst. 1. nařízení Řím I). Žalobkyně má sídlo v SRN [viz výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, čl. 29 a 71 (v německém jazyce na čl. 12 a 70), a úplný výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, čl. 281 až 283 (v německém jazyce na čl. 278 až 280)]. V SRN je proti ní též vedeno insolvenční řízení (viz bod 29 výše; srov. též čl. 3 odst. 1. nařízení o insolvečním řízení[footnoteRef:4]). Koupě se proto řídí německým právem. [4: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne datum o insolvenčním řízení.]

37. Soud tedy projednávanou věc posoudil podle německého občanského zákoníku (BGB).

38. V této souvislosti soud uvádí, že jeho úkolem není znát německé právo [viz § 121 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), a contrario]. Je proto v prvé řadě úkolem stran, aby o normách německého práva, z nichž vyvozují pro sebe příznivé právní důsledky, soud zpravily (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze datum, sp. zn. spisová značka). To platí tím spíše, jsou-li zastoupeny právními profesionály (advokáty). Pro úplnost soud poznamenává, že text právních předpisů německého práva čerpal z internetové stránky www.gesetze-im-internet.de (viz též přípis Ministerstva spravedlnosti z datum; čl. 58 spisu; text je zde dostupný v německém originále a anglickém překladu).

39. V případě koupě věci je kupující povinen zaplatit kupní cenu (§ 433 BGB). Žalovaná (kupující) odmítla kupní cenu zaplatit. Uvedla, že žalobní nárok je promlčený (část III. C. 1.) a že žalobkyně neprokázala dodání zboží (část III. C. 2.).

40. Soud dospěl k závěru, že výhrady žalované nejsou důvodné.

41. Žalovaná namítla promlčení nároku žalobkyně (přinejmenším) za období od datum do datum.

42. Soud žalovanou poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ohledně nedostatečných tvrzení a důkazních návrhů. Žalovaná totiž nevylíčila, z jakých skutečností (konkrétních skutkových okolností) odvíjí promlčení nároku (tím spíše je nedoložila). Zcela obecná (jednovětá) námitka poukazující pouze na časové období (viz vyjádření žalované k žalobě z datum, čl. jméno FO., bod 4.) není dostatečná (viz protokol o jednání z datum, str. 18).

43. Jelikož žalovaná k výzvě soudu svá tvrzení nedoplnila, nemohla být (již proto) se svou argumentací v této části úspěšná. V tomto směru ji tíží břemeno tvrzení (a důkazní). Je totiž na ní, aby skutečnosti, z nichž vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky, tvrdila a prokázala (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka; nebo z datum, sp. zn. spisová značka, č. 48/2023 Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek, body 29 až 32). Těmi jsou i skutkové okolnosti, na nichž staví svou obranu v podobě promlčení žalobního nároku (např. ohledně počátku, běhu nebo konce promlčecí lhůty). To platí tím spíše, je-li žalovaná zastoupena právním profesionálem (advokátem).

44. Nad rámec projednávané věci soud uvádí, že pohledávky žalobkyně (a to ani za období roku 2019) nejsou promlčeny.

45. Žalobkyně (z vlastní iniciativy) přesvědčivě vysvětlila, proč její nárok není promlčený (viz shrnutí v bodě 15 výše). S touto argumentací, proti níž žalovaná nic nenamítala, se soud ztotožnil a v podrobnostech na ni odkazuje. I v této souvislosti soud zdůrazňuje, že je odpovědností stran, aby specifikovaly skutkové (popř. i právní) důvody, které jim mohou být ku prospěchu (viz body 31 a 38 výše).

46. Soud proto jen ve stručnosti konstatuje, že pokud jde o (nejstarší uplatněné) pohledávky žalobkyně z roku 2019, promlčecí lhůta by uplynula datum (viz § 195, § 199 odst. 1 a § 188 odst. 2 BGB). Ještě před jejím uplynutím však byla podána žaloba (dne datum; viz čl. 1) a (navíc) doručena žalované (dne datum; viz doručenka, čl. 126). Žalobní nárok tak není promlčený (viz též § 204 odst. 1 a § 167 BGB).

47. Žalovaná postavila svou obranu na tom, že žalobkyně neprokázala dodání zboží, a tím oprávněnost jí vydaných faktur. Žádný jiný argument nevznesla. Nejenže tedy nenabídla vlastní vylíčení průběhu skutkových událostí (které by jí bylo ku prospěchu), ale ani nepopřela skutkovou verzi, kterou vylíčila (a ve svůj prospěch nabídla) žalobkyně. Takový způsob (skutkové) obrany je sice v civilním sporném řízení možný (a není ani nijak výjimečný), není však bez rizika. Především klade na účastníka řízení požadavek, aby byl ve svém postoji zvláště důsledný. Jeho následná argumentace totiž může (poměrně snadno) takový postoj zpochybnit, popřít nebo dokonce zcela vyprázdnit. Právě o takový případ jde i v projednávané věci.

48. Žalovaná poté, co sveřepě trvala na tom, že žalobkyně neprokázala dodání zboží (viz především protokol o jednání z datum), uvedla, že proti pohledávce (nároku) žalobkyně na zaplacení kupní ceny započetla část své pohledávky (z titulu náhrady škody) ve stejné výši, kterou má vůči žalobkyni (viz vyjádření žalované z 5. 3. a datum; viz též přípis z datum, včetně dokladu o odeslání a doručení, čl. 189 až 191).

49. Námitka započtení v procesní rovině značí, že žalovaná žalobní nárok uznává, tvrdí však, že má proti němu pohledávku, pro níž je třeba žalobní nárok zamítnout (viz komentář k § 98 in JIRSA, J. a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. jméno FO. § 79–180 občanského soudního řádu. 3. vydání. adresa: právnická osoba, 2019, str. 116). Soud si je vědom toho, že tento závěr platí pouze v situaci, nemá-li účastník proti žalobnímu nároku více námitek a námitka započtení není vnesena jako eventuální (viz Jirsa, 2019, str. 117). Právě o takovou situaci se v projednávané věci ve skutečnosti jedná. Oproti situaci, kdy by žalovaná nabídla vlastní verzi skutkových událostí nebo by skutkovou verzi žalobkyně alespoň popřela, totiž nemohou námitky spočívající v neprokázání dodání zboží a v započtení vedle sebe (jako eventuální) obstát. Je totiž nadbytečné, aby žalobkyně nadále prokazovala nárok, který žalovaná (vznesením námitky započtení) uznala a jinak (věcně) nesporovala. Jinak řečeno vznesením námitky započtení žalovaná předchozí (formální) námitku neprokázání dodání zboží vyprázdnila. Již jen proto není tato její výhrada důvodná.

50. Tento závěr platí tím spíše, že žalovaná námitku započtení ani jako eventuální neformulovala. Naopak jej sama (nepřímo) stvrdila. Uvedla totiž, že námitkou započtení reagovala na průběh probíhajícího řízení a vytkla žalobkyni, že při předložení projednatelné žaloby se strany mohly posunout procesně dále (viz protokol o jednání z datum, str. 3). A dodala (v rámci sporu o samotné započtení, konkrétně v otázce, zda se pohledávky účastnic setkaly), že rozhodující je, zda její pohledávky byly splatné a nepromlčené v době od datum do datum, kdy pohledávky žalobkyně splatné a nepromlčené byly (viz vyjádření žalované z datum, čl. jméno FO., bod 2.).

51. Ba co více. Žalovaná v posledku skutkovou verzi žalobkyně sama podpořila.

52. Žalobkyně uvedla, že mezi účastnicemi probíhal vzájemný (vnitropodnikový) obchod, neboť žalovaná byla dceřinou společností žalobkyně. Žalovaná poptávala zboží na základě prostých (neformálních) objednávek, žalobkyně jí ho dodávala (aniž by si strany předání potvrzovaly) a následně vystavila faktury. Současně i žalovaná měla pohledávky za žalobkyní, pohyb zboží byl totiž obousměrný. V praxi si tyto vzájemné pohledávky započetly (počínaje nejstaršími) a rozdíl byl poté vyrovnán. Jelikož žalobkyně dodala žalované více, měla převis pohledávek.

53. Žalovaná potvrdila, že byla dceřinou společností žalobkyně v období od datum do datum (viz vyjádření žalované z datum, čl. jméno FO.). Žalobkyně uvedla, že dceřinou společností byla až do datum (viz žaloba z datum, bod 4.), což plyne i ze smlouvy o převodu obchodních podílů z datum (viz bod 2.1, čl. 175 až 177). Z výpisu z obchodního rejstříku žalované soud zjistil, že žalobkyně byla zapsána jako jediný společník žalované do datum (viz čl. 178 až 181).

54. Soud na tomto místě uvádí, že se žalobkyně domáhala zaplacení pohledávek, které jí vznikly v období od datum do datum ve výši částka a které jí vznikly dne datum ve výši částka. V posledku však požadovala částku ve výši ve výši částka, neboť ji snížila o dobropisy (tj. účetní doklady, které jsou svou povahou „zápornými“ fakturami) ve výši 19 650,75 právnická osoba tomu soud poznamenává, že pro projednávanou věc není významné, zda existovala i pohledávka žalované vůči žalobkyni v částce částka a jaký byl její osud. Nalézací sporné řízení (oproti řízení o úschovách) totiž neslouží k tomu, aby žalobkyně plnila dluh. Předmětem projednávané věci jsou proto všechny pohledávky za období od datum do datum a z datum byť ve výši částka, neboť soud je žalobním návrhem vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).

55. V této souvislosti tak postačí vyjít z toho, že mezi účastnicemi je nesporné, že žalovaná byla v období od datum do datum (kdy žalobkyni podle jejího tvrzení vznikly pohledávky ve výši částka) dceřinou společností žalobkyně (viz bod 53 výše). Podle žalované se mezi účastnicemi jednalo o vztah ovládající a ovládané osoby (viz vyjádření žalované z datum, čl. jméno FO., bod právnická osoba tomto období měla žalovaná postavení montovny pro žalobkyni, fakticky fungovala jako její rozšířená dílna [viz vyjádření žalované z datum, čl. jméno FO.; shodně viz přípis z datum, čl. 189 a 190, a znalecký posudek z datum, č. č. účtu („znalecký posudek“), čl. 192 až 221]. Ze znaleckého posudku soud dále zjistil, že ekonomická činnost žalované byla významně závislá na skupině (str. 9), žalobkyně byla v roce 2018 významným dodavatelem žalované (str. 9), 60 až 70 % vstupů nakupovala ze skupiny (str. 14), přičemž žalobkyně byla uvedena jako dodavatel (str. 14). Z účetních závěrek žalované, které tvořily přílohu znaleckého posudku, soud zjistil rozsah pohledávek a dluhů žalované z obchodních vztahů: k datum činil rozdíl – (mínus) částka, k datum činil rozdíl – (mínus) částka a k datum činil rozdíl – (mínus) částka (čl. 206 až 215).

56. Již jen výše shrnutá tvrzení žalované a jí předložené důkazy svědčí o tom, že mezi stranami existoval vzájemný (oboustranný) obchodní vztah. Rovněž objem obchodů, tedy výše pohledávek a dluhů žalované z obchodních vztahů, svědčí o oprávněnosti nároku žalobkyně. To vše (nad rámec výše uvedeného závěru, který je pro projednávanou věc stěžejní, viz body 47 až 50 výše) dosvědčuje, že nárok žalobkyně je po právu.

57. Soud dodává, že tomuto závěru odvolací soud přisvědčil a zčásti jej doplnil a upřesnil (viz usnesení č. j. spisová značka, bod 7).

58. Soud tedy dospěl k závěru, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni kupní cenu v částce částka. Výši nároku soud zjistil z žalobkyní předložených faktur (viz faktury uvedené v protokolu o jednání z datum, str. 5 až 8), proti nimž žalovaná v tomto směru nic nenamítala.

59. V této souvislosti soud jen pro úplnost dodává, že upozorňovala-li žalovaná, že jsou na fakturách uvedeny ceny u položek přesto, že bylo dodáno 0 kusů, soud ověřil, že v takovém případě žalobkyně žádnou částku nefakturovala. Pokud jde o fakturu č. IBAN-4465, nevzbuzuje žádné pochybnosti: žalobkyně fakturovala částku částka. Pokud žalovaná brojila proti označení zboží číslem či zkratkou, považuje jej soud za dostatečné. Je totiž jasné, nezaměnitelné a odpovídá označení na dodacích listech, na něž faktury odkazují [přičemž vzájemné přiřazení faktur a dodacích listů je mezi stranami nesporné (viz protokol o jednání z datum, str. 8)].

60. Pro úplnost soud dodává, že se s ohledem na shora uvedené dalšími argumenty žalobkyně ve prospěch jejího nároku pro nadbytečnost nezabýval.

61. Z výše uvedeného již vyplynulo, že žalovaná v projednávané věci uplatnila námitku zániku žalobního nároku v důsledku započtení. Proti pohledávce žalobkyně na zaplacení kupní ceny započetla část své pohledávky (z titulu náhrady škody) ve stejné výši, kterou má vůči žalobkyni. Uvedla, že v období od datum do datum způsobila žalobkyně žalované škodu tím, že jí určovala prodejní ceny výrobků, které nepokrývaly ani výrobní náklady.

62. Podle čl. 17 nařízení Řím I: Pokud se strany na právu na započtení nedohodly, řídí se započtení právem rozhodným pro pohledávku, vůči které se uplatňuje započtení. Pasivní (hlavní) pohledávkou (tj. pohledávkou, proti které je započítáváno) je pohledávka žalobkyně na zaplacení kupní ceny. Tato pohledávka se řídí německým právem (viz bod 36 výše). Proto se německým právem řídí i započtení.

63. Podle čl. 4 bodu 1. nařízení Řím jméno FO[footnoteRef:5]: … je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla …. Jelikož (žalovanou tvrzená) škoda vznikla v České republice (sídlo žalované je v adresa, viz výpis z obchodního rejstříku žalované, čl. 28, čl. 38 a čl. 178 až 181; činnost vykonávala v České republice, viz vyjádření žalované z datum, čl. jméno FO.), řídí se pohledávka žalované na náhradu škody českým právem (shodně i vyjádření žalované z datum, čl. jméno FO., bod 2.). [5: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne datum o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím jméno FO).]

64. Soud dospěl v pořadí prvním rozsudku k závěru, že námitka zániku žalobního nároku v důsledku započtení není důvodná. K zániku závazku nedošlo, neboť započtení nebylo účinné. A to proto, že aktivní pohledávka (protipohledávka) (tj. pohledávka žalované užitá k započtení) nebyla splatná a byla promlčená (viz rozsudek č. j. spisová značka, část jméno FO.D.).

65. S tímto závěrem odvolací soud nesouhlasil. Dospěl k závěru, že splatnost aktivní pohledávky stanoví § 71 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích); žalovaná tak započetla pohledávku, která byla splatná a stála proti pasivní pohledávce jako nepromlčená (viz usnesení č. j. spisová značka, body 8 a 9).

66. Odvolací soud se nezabýval tím, zda započtení brání jiné pravidlo německého práva, neboť na něj žalobkyně neupozornila (viz usnesení č. j. spisová značka, bod 12). V posléze zaslaném vyjádření z datum žalobkyně svou argumentaci doplnila. Soud nepřehlédl, že v souladu s § 390 BGB[footnoteRef:6] nemůže být k započtení použita pohledávka, proti níž stojí námitka [viz též Staudinger/Gursky (2016) BGB § 390 Rn. 2, 3 a 21]. Na toto pravidlo však úzce navazuje odpovídající procesní úprava německého práva (viz i zmínky v české odborné literatuře: ŠILHÁN, J., Započtení pohledávky „nejisté nebo neurčité“, Právní rozhledy, ročník 2018, č. hodnota, především poznámka pod čarou č. hodnota; HANDLAR, J. Procesní likvidita a její uplatnění při započtení protipohledávky, Právní rozhledy, ročník 2021, č. hodnota-16). Jelikož se projednávaný spor řídí českým procesním právem, nelze jej již proto v posuzované věci použít. Ostatně i sama žalobkyně má za to, že je třeba se nejprve zabývat aktivní pohledávkou věcně (viz vyjádření z datum, body 10. a 11.). [6: Ustanovení § 390 BGB zní: Eine Forderung, der eine Einrede entgegensteht, kann nicht aufgerechnet werden.]

67. Odvolací soud dále zavázal nalézací soud, aby se pohledávkou žalované zabýval věcně. Dovodil, že dosavadní tvrzení a důkazní návrhy žalované týkající se jí tvrzeného nároku na náhradu škody nejsou dostatečné. Je proto úkolem nalézacího soudu žalovanou poučit (viz usnesení č. j. spisová značka, body 17 a 18 v návaznosti na body 13 až 16), přičemž tomuto postupu nebrání ani již nastalá koncentrace řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř. (viz usnesení č. j. spisová značka, bod 12).

68. Nalézací soud proto v souladu se závěrem odvolacího soudu poučil žalovanou podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. tak, že je povinna

ii. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno),

69. Žalovaná nejprve požádala o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Soud její žádosti nevyhověl (viz protokol o jednání z datum, str. 2). Žalovaná již od vyhlášení usnesení odvolacím soudem dne datum (viz čl. 331), resp. od doručení usnesení č. j. spisová značka dne datum (viz doručenka připojená k čl. 335), přesně věděla, v jakých konkrétních směrech je její povinností argumentaci doplnit. Jelikož se jednání nalézacího soudu konalo datum, měla k přípravě dostatek času. Dovolávala-li se toho, aby soud postupoval stejně jako v případě žalobkyně, které poskytl lhůtu k doplnění žaloby (viz protokol o jednání z datum), soud shledal, že stávající situace je odlišná. Oproti žalobkyni totiž byla žalovaná předem upozorněna, v jakých konkrétních směrech je její povinností argumentaci doplnit (viz tento bod výše). Nakonec žalovaná sama prokázala, že si byla své povinnosti vědoma, neboť se na jednání soudu (byť nedostatečně, k tomu viz body 70 až 75 níže) připravila (viz protokol o jednání z datum, str. 3, a vyjádření žalované z datum).

70. Posléze tedy žalovaná svou argumentaci doplnila. Má za to, že označení konkrétních jednotlivých prodejů není třeba. Dále na svou podporu označila čtyři okruhy důkazů (viz protokol o jednání z datum, str. 3).

71. Soud dospěl k závěru, že tvrzení a důkazní návrhy žalované nejsou ani přes výzvu a následné opakované upozornění soudu dostatečná (viz protokol o jednání z datum, str. 2 a 3; srov. též usnesení Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka).

72. Za prvé pokud žalovaná namísto označení konkrétních jednotlivých prodejů namítla, že to není třeba, není její polemika pro věc podstatná (určující). Odvolací soud již dospěl k závěru, že je tak povinna učinit. Tímto právním názorem je nalézací soud v dalším průběhu řízení přísně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.; přiměřeně srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z datum, č. j. spisová značka, č. 1723/2008 Sb. NSS). Jinak by rozhodnutí odvolacího soudu ztratilo smysl. Proto soud současně zamítl návrh žalované na provedení důkazů vyjádřením (na čl. 362) a výslechem zpracovatele znaleckého posudku; pro projednávanou věc totiž nejsou (ze stejného důvodu) významné (určující).

73. Za druhé nic dalšího žalovaná na svou podporu neuvedla. To znamená, že v dalších směrech (viz bod 68 výše, odrážky ii. a iii.) dokonce neuvedla vůbec nic.

74. Pokud jde o důkazní návrhy výslechem jednatele žalované jméno FO a e-mailovými zprávami (včetně příloh, na čl. 363 až 376) soud návrh na jejich provedení zamítl, neboť žalovaná nevylíčila rozhodné skutečností, na jejichž podporu důkazy navrhla. V této souvislosti soud pro úplnost připomíná, že úkolem účastníka řízení je ve svůj prospěch uvést konkrétní tvrzení a na jejich podporu označit důkazy. Za tímto účelem je potřeba nejprve přednést konkrétní tvrzení a až následně na jejich podporu označit konkrétní důkazy. Vylíčení rozhodných skutečností nelze opomenout. Nelze je ani nahradit odkazem na důkazy. Soud totiž není oprávněn (natož povinen) dohledávat v důkazech skutková tvrzení účastníka, a tím (za něj a v jeho prospěch) skutkový děj rekonstruovat.

75. Z výše uvedeného plyne, že žalovaná nevylíčila a (tím spíše) neprokázala, k čemu byla povinna (viz bod 68 výše). Nemohla proto být s jí tvrzeným nárokem na náhradu škodu, potažmo námitkou započtení, již proto úspěšná.

76. S ohledem na shora uvedené se soud dalšími námitkami žalobkyně, které vznesla proti tvrzenému nároku žalované, pro nadbytečnost nezabýval.

77. Jelikož žalovaná nezaplatila dluh včas, má žalobkyně též právo na úhradu úroku z prodlení z žalované částky od datum do zaplacení. Úroková sazba se každý půl rok mění (§ 288 odst. 1 a 2 BGB). Výše úroku z prodlení činí 9 % nad základní sazbu (zveřejněnou Německou centrální bankou), přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je závislá na základní sazbě pro první den příslušného kalendářního pololetí. Základní sazba podle § 247 odst. 2 BGB činila:

 od datum: - 0,88 %,

 od datum: 1,62 %,

 od datum: 3,12 %,

 od datum: 3,62 %,

 od datum: 3,37 %,

 od datum: 2,27 %,

 od datum: 1,27 % a

 od datum: 1,27 %

[údaje jsou dostupné z internetové stránky www.bundesbank.de; viz též protokol o jednání z datum, str. 5, protokol o jednání z datum, str. 2, protokol o jednání z datum, str. 3, a přehled úrokových sazeb, čl. 74 a 75 (v německém jazyce na čl. 72 a 73)].

78. Žalovaná v této souvislosti namítala, že jí nebyla doručena výzva z datum.

79. Soud dospěl k závěru, že pro posouzení věci není tato otázka významná. Splatnost pohledávek žalobkyně totiž nastala již v období od datum do datum (viz faktury uvedené v protokolu o jednání z datum, str. 5 až 8). Ostatně i zde platí, že žalovaná nárok žalobkyně uznala (viz body 48 až 50 výše), a to již od datum (viz vyjádření žalované z datum, čl. jméno FO., a přípis z datum, čl. 189 a 190). To přirozeně nic nemění na tom, že je soud vázán žalobním návrhem (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení až od datum (nikoli za dřívější období).

iv. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno),

80. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že je žaloba důvodná. Proto jí v celém rozsahu vyhověl.

81. Pro úplnost soud dodává, že provedl i celou řadu dalších listinných důkazů[footnoteRef:7], neučinil z nich však žádné skutkové zjištění. Proto se ani nezabýval výhradami žalované, které proti těmto listinným důkazům vznesla. Současně soud dodává, že některé důkazy neprováděl (viz protokol o jednání z datum, str. 17, a protokol o jednání ze datum, str. 3 a 5, včetně zde uvedených důvodů). Nakonec soud uvádí, že návrh na provedení některých dalších důkazů zamítl [viz protokol o jednání z datum, str. 10 a 17, a protokol o jednání ze datum, str. 4 a 5, včetně zde uvedených důvodů; nad rámec postačí uvést, že důkaz výslechem znalce (ze znalecké kanceláře právnická osoba) by byl nadbytečný z výše uvedených důvodů (viz bod 72)]. [7: Jednalo se o důkazy založené na čl. 69, zadní straně (v německém jazyce na čl. 69, přední straně), čl. 11 (v německém jazyce na čl. 33), čl. 101 až 113 (v německém jazyce na čl. 114 až 125), čl. 117 až 119, čl. 120, čl. 30 až 32, čl. 17 a 18, čl. 233 až 235 (čl. 242 až 244), čl. 19 až 23 (v německém jazyce na čl. 5 až 9), čl. 159, přední straně (v německém jazyce na čl. 164, zadní straně). Dále se jednalo o dodací listy uvedené v protokolu o jednání z datum, str. 8 až 10, a doposud nezmíněné. A nakonec ze seznamu příloh žalobkyně předložených spolu s podáním z datum se jednalo o soubory č. hodnota, 2, 8 a 9 (zde též v německém jazyce).]

82. Soud ještě dodává, že s výjimkou faktur a dodacích listů žalovaná nesouhlasila s provedením důkazů originály listin v německém (nebo anglickém) jazyce. Zároveň s výjimkou faktur a dodacích listů nesouhlasila s provedením důkazů listinami, které žalobkyně přeložila do českého jazyka. Má za to, že jde o prostý překlad, který nezajišťuje objektivní soulad originálu a překladu. Žádala, aby byl zajištěn úřední překlad.

83. Žalobkyně uvedla, že předložila originály listin a prosté české překlady, které sama opatřila (ve většině případů se jedná o „strojový“ překlad učiněný internetovým překladačem). Překlad považuje za dostačující. Žádný předpis nestanoví, že lze překlad učinit jen soudním překladatelem.

84. Soud vyšel z toho, že důkaz lze zásadně provést jen listinami v českém jazyce. Důkaz listinami v cizím jazyce je možné provést, nevyjádří-li nesouhlas účastník, jenž listinu nepředložil (viz rozsudek Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka).

85. Na druhou stranu občanský soudní řád použití prostého překladu listiny nezapovídá. Ukládá toliko soudu, aby oběma stranám (účastníkům) zajistil jednání v jejich mateřštině a stejné možnosti k uplatnění jejich práv (§ 18 odst. 1 věty druhá a třetí o. s. ř.).

86. Žalobkyně přeložila listiny pomocí strojového překladače, což žalovaná nijak nezpochybnila. V současné době digitálních technologií nelze takový postup, který zjevně přispívá hospodárnosti řízení, paušálně odmítnout (a vyžadovat v každém jednotlivém případě překlad listiny soudním překladatelem). Je totiž obecně známou skutečností, že veřejnosti aktuálně dostupné verze velkých jazykových překladačů (např. Google Translate nebo DeepL Translate) jsou relativně spolehlivým přiblížením se obsahu překládaného textu. Byť se nejedná o překlady dokonalé, není třeba je dále ověřovat, ledaže konkrétní pochybnosti o nich namítne účastník, který listinu nepředložil, nebo vyjdou-li tyto pochybnosti v průběhu řízení jinak najevo.

87. Výše uvedený závěr platí přinejmenším v kontextu, jaký byl dán v projednávané věci. Tyto listiny měly samy o sobě pro závěry soudu v posledku v podstatě jen formální (nanejvýše podpůrný) význam. Pro věc nadto nebyly nijak zásadní v těchto listinách použité výrazy (jejich různé významy apod.), ale jen povšechná informace, kterou tato listina nesla. Žalovaná proti překladu listin žádné konkrétní námitky nevznesla, a to přesto, že byť je českou obchodní společností má úzké vztahy k německy mluvícímu prostředí (např. jejím jediným společníkem je německá obchodní společnost; viz výpis z obchodního rejstříku žalované, čl. 28, čl. 38 a čl. 178 až 181) a její zástupce dosvědčil, že spolehlivě rozumí německým originálům i českému překladu (viz protokol o jednání z datum, str. 5). V posledku i sama žalovaná na svou podporu předložila originály v německém jazyce a jejich prosté překlady (viz e-mailové zprávy na čl. 363 až 367).

88. Pokud jde o listiny, z nichž soud v posledku vycházel při skutkovém posouzení věci, provedl důkaz listinami v cizím (německém) jazyce pouze v rozsahu, v jakém s ním žalovaná souhlasila (viz protokol o jednání z datum, str. 3). Listiny, které byly přeloženy do českého jazyka a soud z nich vycházel (viz body 29, 36 a 77 výše), měly pro závěr soudu v posledku v podstatě jen formální (nanejvýše podpůrný) význam, netýkaly se jádra sporu a proti správnosti překladu (natož povšechné infomační hodnotě, z níž soud vycházel) žalovaná nic nenamítala, proto soud jejich prostý překlad považoval za dostačující.

89. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů v plné výši [pro úplnost soud poznamenává, že žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky předem vyzvala (viz výzva z datum, včetně doručenky, čl. 13, 135 až 141)]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka (čl. 41) a z nákladů zastoupení advokátem ve výši částka (viz body 90 až 94 níže).

90. Zástupce žalobkyně učinil v řízení dvacet dva úkonů právní služby, kterými jsou:

v. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno),

vi. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno),

vii. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno),

viii. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno),

ix. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno),

x. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno),

xi. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno),

xii. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno),

xiii. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno),

xiv. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno),

xv. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno),

xvi. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno),

xvii. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno) a

xviii. částka (z tarifní hodnoty Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno).

Výše mimosmluvní odměny tedy celkem činí částka. Pro úplnost soud dodává, že tarifní hodnota odpovídá výši peněžitého plnění, tj. částce částka, přepočtené na českou měnu podle kurzu vyhlášenou Českou národní bankou (kurz je dostupný z internetové stránky www.cnb.cz) v době započetí úkonu právní služby (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu), tj. ke dni, kdy byl učiněn [shodně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka, na který žalobkyně upozornila (viz přípis z datum)].

Odměna se dále zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů: za každý z výše uvedených úkonů pod body i. až xiv. o částka (podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do datum) a za každý z výše uvedených úkonů pod body xv. až xviii. o částka (podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od datum). Celkem tedy o částka [(Anonymizováno x Anonymizováno) + (Anonymizováno x Anonymizováno)].

91. Zástupci žalobkyně dále náleží cestovní výdaje ve výši

 částka (2x cesta na jednání soudu v roce adresa a zpět v délce 2 x 302 km, kombinovaná spotřeba 5,3 l/100 km, palivo natural 95 v ceně částka/l, základní náhrada částka/km),

 částka (4x cesta na jednání soudu v roce adresa a zpět v délce 4 x 302 km, kombinovaná spotřeba 5,3 l/100 km, palivo natural 95 v ceně částka/l, základní náhrada částka/km),

 částka (1x cesta na jednání soudu v roce adresa a zpět v délce 1 x 302 km, kombinovaná spotřeba 5,3 l/100 km, palivo natural 95 v ceně částka/l, základní náhrada částka/km) a

 částka (1x cesta na jednání soudu v roce adresa a zpět v délce 1 x 302 km, kombinovaná spotřeba 5,3 l/100 km, palivo natural 95 v ceně částka/l, základní náhrada částka/km).

Výše cestovních výdajů tedy celkem činí částka.

92. Zástupci žalobkyně dále náleží náhrada za čas strávený cestou z jeho sídla (adresa) do místa jednání soudu (Jméno žalované B) a zpět ve výši částka {48 půlhodin (8 půlhodin x 6 jednání) x částka [§ 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném do datum]; 16 půlhodin (8 půlhodin x 2 jednání) x částka [§ 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném od datum]}.

93. Zástupci žalobkyně dále náleží náhrada za čas promeškaný v důsledku zpoždění zahájení jednání dne datum (čl. 250 až 252 a protokol o jednání z datum, str. 1) ve výši částka [3 půlhodiny; § 14 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 14 odst. 3 advokátního tarifu].

94. Zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH (viz čl. 10 a 297), k nákladům řízení se tedy přičítá DPH v sazbě 21 %, tj. částka (viz též § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu).

95. Celková částka náhrady nákladů řízení tedy činí částka. Tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

96. Soud dodává, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem za doplnění žaloby z datum, kterým reagovala na výzvu soudu (čl. 56). Žalobu totiž doplnila o tvrzení a důkazy, které mohla a měla uplatnit již v žalobě. Dále jí nepřiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem za podání z datum (označené Shrnutí žalobního návrhu před jednáním). Žalobkyně v něm pouze opakuje svou dosavadní argumentaci (kterou nadto ústně přednesla na jednání dne datum), proto toto podání nebylo potřebné k účelnému uplatňování (bránění) práva. Dále jí nepřiznal ani náhradu nákladů zastoupení advokátem za podání z datum, kterým reagovala na výzvu soudu (viz protokol o jednání ze datum, str. 2). Žalobu totiž doplnila o tvrzení, které mohla a měla uplatnit nejpozději při jednání dne datum. Nakonec jí nepřiznal ani náhradu nákladů zastoupení advokátem za další poradu s klientem dne datum, a to již proto, že ji nedoložila.

97. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se oprávněná domáhat svého práva podáním návrhu na výkon rozhodnutí (exekuci).