OSCL 11 C 1/2025-252

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Sovičkovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_006⟫ o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, vše v k.ú. adresa, se zrušuje.

Nařizuje se prodej těchto nemovitých věcí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje bude po odečtení nákladů spojených s prodejem a dražbou rozdělen mezi žalobkyni a žalovaného, a to v rozsahu odpovídajícím jejich spoluvlastnických podílů.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v adresa náhradu nákladů řízení ve výši 15 610 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v adresa náhradu nákladů řízení ve výši 18 610 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 2.5.2025, ve znění následně připuštěné změny, se žalobkyně domáhala, aby soud zrušil a vypořádal spoluvlastnictví k pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemku p.č. AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, vše v k.ú. adresa. Žalobkyně původně navrhovala způsob vypořádání přikázáním nemovitých věcí do jejího vlastnictví při úhradě vypořádacího podílu žalovanému. Žalovaný proti samotnému zrušení spoluvlastnictví v průběhu řízení v zásadě nic nenamítal, stejně jako proti navrhovanému způsobu vypořádání, pokud by to bylo za adekvátní náhradu. Postupně pak účastníci s ohledem na průběh dokazování měnili svá stanoviska ohledně způsobu vypořádání, žalobkyně navrhla nařízení prodeje ve veřejné dražbě, žalovaný přikázání nemovitostí do jeho vlastnictví, od čehož však následně ustoupil.

2. Z výpisu z Katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci jsou vlastníky předmětných nemovitostí, a to každý velikostí podílu id. ½, přičemž o spoluvlastnictví předmětných nemovitostí ani velikosti jejich spoluvlastnických podílů nebylo mezi účastníky sporu. Účastníci dále nečinili spornou ani reálnou nedělitelnost předmětných nemovitých věcí s ohledem na to, že se jedná o rodinný dům určený pro jednu domácnost, s oplocenou zahradou, přičemž pozemky tvoří související celek využívaný jako zahrada rodinného domu. Závěr o nedělitelnosti lze pak učinit též ze znaleckých posudků v řízení podaných a předložených, konkrétně ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, a to zejména z popisu nemovitostí, kdy se jedná o „volně stojící, nepodsklepený rodinný dům členitého nepravidelného půdorysu s obytným podkrovím a integrovanou garáží; dispozičně RD Anonymizováno+ Anonymizováno,…“ či „samostatně stojící rodinný dům, nepodsklepený, přízemní se sedlovou střechou a využitým podkrovím. Rodinný dům, využití k bydlení s hodnotným příslušenstvím, pergolou, bazénem a dalšími vnějšími úpravami, vymezením místností v jednotlivých podlaží např. (jedna kuchyně), jakož i z fotografií předmětných nemovitých věcí, tedy zachycení exteriéru i interiéru, tj. zejména stavební řešení domu a rozložení místností, umístění domu na pozemcích tvořících zahradu okolo domu s příslušnými součástmi a vybavením.

3. Ve věci byl k zadání soudu vypracován znalecký posudek tituly před jménem jméno FO ohledně určení aktuální obvyklé ceny nemovitostí, přičemž znalkyně dospěla k obvyklé ceně 8 700 000 Kč k 19.1.2025. Se zpracováním a závěry znaleckého posudku žalovaný nesouhlasil, k čemuž následně předložil podklady ohledně nesprávného výpočtu užitné plochy srovnávaných vzorků nemovitostí a dále znalecký posudek tituly před jménem jméno FO ze dne 14.7.2026 o hodnotě nemovitých věcí ve výši 10 800 000 Kč. Proti tomuto znaleckému posudku a jeho závěrům ani jeden z účastníků již nic nenamítal a na výslechu znalce netrval. Posudek tituly před jménem jméno FO splňuje všechny náležitosti, k jeho obsahové stránce ani způsobu zpracování a vyhodnocení účastníci připomínky neměli, a z jeho závěrů tak lze v řízení vycházet.

4. S ohledem na uvedené i výše popsanou změnu procesních postojů účastníků v průběhu řízení, tedy skutečnost, kdy v době rozhodování neměl ani jeden ze spoluvlastníků zájem na přikázání věci do jeho vlastnictví, se soud již vlastním hodnocením závěrů obou znaleckých posudků blíže nezabýval a od provedení dalších účastníky předložených důkazů pro nadbytečnost upustil (inzerce prodeje nemovitostí, Odhad tituly před jménem Anonymizováno, revizní znalecký posudek). Na základě uvedeného pak soud dospěl k tomuto skutkovému zjištění a právnímu hodnocení:

5. Účastníci jsou spoluvlastníky pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, vše v k.ú. adresa (dále jen Předmětných nemovitých věcí), přičemž ze stavebního uspořádání, umístění rodinného domu, podobě a využití předmětných nemovitých věcí lze uzavřít, že tyto, ačkoliv se jedná o souvislé pozemky s dvoupodlažní budovou, nejsou reálně a smysluplně dělitelné (bez ohledu na to, zda by se jednalo o reálné dělení či uvažování o transformaci na bytové jednotky). Ani jeden z účastníků nemá zájem o přikázání nemovitých věcí do svého vlastnictví při úhradě odpovídajícího vypořádacího podílu. Vzhledem k uvedenému tak soudu nezbylo než rozhodnout o vypořádání zrušeného spoluvlastnictví nařízením prodeje ve veřejné dražbě, když jiný postup (tj. reálné rozdělení či přikázání jednomu ze spoluvlastníků) v daném případě s ohledem na stav nemovitých věcí a postoj účastníků nepřipadal v úvahu, neboť k přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků je třeba jeho souhlasu.

6. Podle ust. § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

7. Podle ust. § 1140 odst 2 o.z. každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

8. Podle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

9. Podle ust. § 1144 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

10. Podle ust. § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže jí soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnut, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

11. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

12. Podle ust. § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

13. Soud není návrhem na konkrétní způsob vypořádání vázán. Je však vázán posloupností způsobů vypořádání. Žalovaný po změně stanoviska žalobkyně uváděl, že by se účastníci měli pokusit o prodej nemovitosti tzv. z volné ruky a avizoval svou spolupráci při takovém postupu. Žalobkyně však dohodu o tomto způsobu vypořádání a navrhovaný způsob odmítla a na svém stanovisku setrvala.

14. K uvedenému soud dodává, že prodej z volné ruky předpokládá domluvu obou spoluvlastníků – účastníků, neboť se jedná o zrušení a způsob vypořádání spoluvlastnictví dohodou ve smyslu ust. § 1141 o.z., tedy předpokládá se písemná dohoda a vůle spolupracovat na takovém postupu. Mimosoudní spolupráci za tímto účelem však nelze na účastnících jakkoliv vynucovat, zejména v případě, kdy žalobkyně svůj postoj k uvedenému jednoznačně projevila a jeho změnu zjevně ani nezvažovala. Pokud tedy žalobkyně zvolila a setrvala na volbě zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudem, je tato její volba plně legitimní, neboť i nezájem dalšího setrvání ve spoluvlastnictví a volba způsobu jeho zrušení a vypořádání jest výkonem vlastnického práva.

15. Pokud tak žalovaný v závěru s ohledem na postoj žalobkyně dával soudu ke zvážení, zda návrhu žalobkyně vyhovět s odvoláním na možné chování v rozporu s ust.§ 3, 6 odst. 1,2, 7 a 8 o.z. tj. s odkazem na principy soukromého práva, podle kterých nemá být poskytována ochrana nepoctivému jednání a jednání spočívajícím ve zjevném zneužití práva, pak s těmito vyslovenými závěry nelze souhlasit. Ačkoliv není obecně aplikace uvedených ustanovení i v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vyloučena, na danou situaci tyto nedopadají

16. Žalobkyně nemá zájem setrvat ve spoluvlastnictví a ani žalovaný proti zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v průběhu řízení ničeho nenamítal. Právě ze zásady výslovně zakotvené v ust. § 1140 o.z. vyplývá, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, pokud se nejedná o výjimky z této zásady (např. předchozí ujednání spoluvlastníků, rozhodnutí soudu, podmínky zakotvené v ust. § 1140 odst. 2 o.z.). Pro zcela zjevné zneužití práva lze žalobu zamítnout pouze zcela výjimečně při restriktivním výkladu ust. § 8 o.z. např. tam, kde je jednoznačně zřejmé, že nositel tohoto práva nemá ve skutečnosti žádný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu. To, za jakou cenu bude možné následně nemovité věci nabýt, je závislá na ochotě případných zájemců a ani nyní nijak neověřený předpoklad výsledku nižšího uspokojení oproti prodeji z volné ruky nečiní z postoje žalobkyně výkon práva, kterému by měla být odepřena ochrana. Ostatně možnost exekučně nabýt předmětné nemovité věci při dražebním jednání mají též oba účastníci. Obdobně, pokud žalovaný naznačoval možnost nepoctivého jednání žalobkyně, tomuto nelze přisvědčit. V daném případě i vzhledem k vývoji soudního řízení nelze na žalobkyni požadovat spolupráci ve formě uzavření dohody o vypořádání spoluvlastnictví z volné ruky, z obsahu spisu je zřejmé, že jakékoliv dohody nebyli účastníci schopni dosáhnout ani před podáním žaloby. Postoj žalobkyně nelze považovat za motivovaný toliko snahou o poškození žalovaného a pouhá okolnost, že veřejná dražba může být pro spoluvlastníky (nebo jednoho z nich) méně výhodná nebo že druhý spoluvlastník je ochoten věc prodat z volné ruky, v daném smyslu nepostačuje. Zákon koneckonců pro případ absence dohody výslovně předvídá soudní prodej ve veřejné dražbě, nejsou-li dány důvody pro jiný způsob vypořádání. Návrh na takový způsob vypořádání proto ani s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem tohoto případu nelze považovat za zneužívající ani nepoctivý. Žalobkyně měla zájem na přikázání nemovitých věcí do svého vlastnictví při úhradě spoluvlastnického podílu v určité výši. Nelze proto vzhledem k průběhu řízení žalobkyni klást za vinu, že nebyla schopna či ochotna úhrady vypořádacího podílu, který odpovídá provedenému dokazování a své stanovisko v průběhu řízení změnila, jakož ani to, že z jí prezentovaných důvodů (vzájemná komunikace a požadavky žalovaného) nemá zájem na jiném způsobu zrušení a vypořádání spoluvlastnictví než soudní cestou.

17. Závěrem nutno dodat, že dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví lze uzavřít i dodatečně, tj. nejen do právní moci rozhodnutí ve věci, nýbrž i po právní moci rozhodnutí soudu o nařízení prodeje společné věci ve veřejné dražbě, která doposud nebyla realizována. Pokud tedy účastníci do realizace nařízení dražby, resp. do prodeje předmětných nemovitostí, opět změní své stanovisko, nic jim nebrání takovou dohodu uzavřít.

18. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a to s přihlédnutím k povaze řízení (iudicium duplex), kdy nelze při rozhodnutí o zrušení spoluvlastnictví vycházet ze zásady plného úspěchu ve věci jedné ze stran (srov. stanovisko plána Ústavního soudu Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne 13.9.2023).

19. Vzhledem k uvedenému pak soud veden tímto principem rozhodl též o povinnosti účastníků k úhradě nákladů řízení hrazených státem ve smyslu ust. § 148 o.s.ř., tj. každému uložil zaplatit polovinu nákladů hrazených státem na znalečné tituly před jménem jméno FO (polovinu z celkového znalečného 37 220 Kč), při zohlednění žalobkyní dříve uhrazené zálohy na provedení důkazu ve výši 3 000 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě.