OSCL 35 C 156/2026-12

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Klikovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 13 971,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 971,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 971,80 Kč od 13. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná neoprávněně odebírala plyn poté, kdy byl ukončen vztah mezi obchodníkem s plynem a odběratelem; pokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k jeho demontáži a zaslepení přípojky, nelze fakticky zabránit odběru plynu. Žalobkyni dle jejího názoru vznikl nárok na náhradu škody, která je tvořena odebraným plynem na adrese Adresa žalované, v období od 14. 44. 2025 do 31. 12. 2025 ve výši 6 977 kWh. Výpočet vyplývá z odečtu stavu plynoměru při demontáži dne 8. 1. 2026. Dosud však žalovaná neuhradila ničeho.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila žádným způsobem.

Soud ve věci rozhodl dle ust. § 115a o.s.ř., neboť strany neměly proti tomuto postupu námitek.

Vzhledem k pasivitě žalované bylo v řízení vycházeno z listin předložených žalobkyní. Z oznámení o neoprávněném odběru a distribuci plynu ze dne 31. 10. 2025 soud zjistil, že žalobkyni požádal obchodník s plynem, právnická osoba., o přerušení dodávky plynu do shora uvedeného odběrného místa, a to z důvodu nezajištěné dodávky, ke dni 13. 11. 2025. Žalovaná byla dopisy žalobkyně informována, že počínaje dnem 14. 11. 2025 do dne provedení skutečné demontáže plynoměru bude další distribuce plynu v odběrném místě kvalifikována jako neoprávněná a množství plynu, spotřebované za tuto dobu, je škodou, kterou bude nutno nahradit. Žalovaná byla v rozhodném období uživatelkou odběrného místa, jak plyne z e-mailu majitele objektu doloženého výpisem z katastru nemovitosti. Dne 8. 1. 2026 pak byl plynoměr na odběrném místě demontován s tím, že stav počítadla činil 12 430 m3. Žalobkyně žalované vyúčtovala nedoplatek ve výši 13 971,8 Kč, splatnost nastala 12. 3. 2026. Navzdory opakovaným výzvám žalovaná vyúčtovanou částku žalobkyni neuhradila. K tvrzením byly doloženy fotografie a zaslaným listinám (faktuře, výzvám) také podací archy. Žalované byla zaslána také předžalobní výzva.

Po právní stránce soud věc posoudil podle § 74 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), dále podle vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu a podle vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem. Otázku úroku z prodlení pak soud posoudil zejména podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci došlo k neoprávněnému odběru na odběrném místě, které v předmětnou dobu užívala (do 31 12. 2025) dle sdělení vlastníka nemovitosti žalovaná. Uvedený neoprávněný odběr je třeba klást k tíži žalované, jakožto předchozí odběratelky. Z uvedených důvodů je žalovaná povinna uhradit v penězích vzniklou škodu ve smyslu ust. § 74 odst. 7 energetického zákona. Náhrada škody byla správně stanovena žalobkyní postupem dle ust. § 5 vyhlášky č. 108/2011 Sb., jako rozdíl počáteční spotřeby, zjištěné ke dni ukončení dodávky plynu na základě smlouvy a změřené spotřeby konečné.

Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení právního zástupce žalobkyně aplikoval ustanovení § 14b a. t., protože řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní – jak je soudu z úřední činnosti známo – ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 971,80 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočce Liberec, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.