OSCR 111 C 16/2025-70

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 7.1.2026 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: ⟪LB:lb_002⟫ Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: ⟪LB:lb_005⟫ Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_006⟫ o 81 899 Kč s příslušenstvím, takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 50 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 23.7.2024 do zaplacení to vše do patnácti dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

II. Ke zpětvzetí žaloby se řízení zastavuje v části, v níž žalobkyně žádala na žalované zaplacení 11 187 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 23.7.2024 do zaplacení, jakož i částky 20 712,54 Kč a úroku ve výši 68,34 % p.a z částky 50 000 Kč od 23.7.2024 do 15.8.2024 ve výši 2 187,12 Kč, úrok ve výši 14,75 % p.a z částky 50 000 Kč od 16.8.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23.7.2024 dosáhne částky 176 371 Kč.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 194,14 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do patnácti dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

Návrhem z 14.7.2025 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení: a) 61 187 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně za dobu od 23.7.2024 do zaplacení, b) 20 712,54 Kč, a požadovala i c) úrok ve výši 68,34 % ročně z částky 50 000 Kč od 23.7.2024 do 15.8.2024 ve výši 2 187,12 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 16.8.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23.7.2024 dosáhne částky 176 371 Kč.

Právním titulem žalované pohledávky byla smlouva o úvěru na základě níž žalobkyně poskytla žalované dne 17.4.2024 částku 50 000 Kč, z níž ničeho nezaplatil.

Soud žalobkyni vyzval k doplnění návrhu, neboť smlouva vyhlížela neplatnou pro nesplnění předsmluvní podmínky prověření úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně vzala 22.11.2025 žalobu částečně zpět v části nároku, v níž se opíral o neplatnou úvěrovou smlouvu a soud podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) řízení zastavil (výrok II.). Ke zpětvzetí z 26.11.2025 v němž žalobkyně předchozí zpětvzetí omezila o nezaplacené pojistné soud nepřihlížel (§ 41a odst. 4 o.s.ř.). Nárok na pojistné navíc akcesoricky vázne na platnosti úvěrové smlouvy a nelze od ní oddělit, takže i kdyby zůstal předmětem řízení, byl by nedůvodný.

V části nedotčené zpětvzetím se žaloba opírala o nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši poskytnuté a nevrácené částky, včetně úroků z prodlení v zákonné výši za dobu počínající uplynutím přiměřené lhůty k vrácení právně bezdůvodně vyplacené částky, do zaplacení a soud žalobě v části nedotčené zpětvzetím vyhověl, na základě § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále „občanský zákoník“ či jen „o.z.“), podle něhož má žalovaná povinnost vydat bezdůvodné obohacení, kdy z § 1970 o.z. žalované plyne povinnost platit i úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení číslo 351/2013 Sb., neboť z listin a podání obsažených ve spise neplyne nic, z čehož by bylo možno dovodit, že schopnosti žalované vrátit tuto částku tvořily v době po uplynutí poskytnuté částky zákonnou překážku vrácení plnění vyplacené částky a pro aplikaci podmínky stanovené § 87 zákona o spotřebitelském úvěru tak nebyl pro absenci tvrzení žalované podklad. Soud proto v souladu s rozhodovací praxí uplatňovanou setrvale od doby posuzování žalob na vrácení bezdůvodného obohacení ze smluv uzavřených podle zákona o spotřebitelském úvěru uložil žalované povinnost k zaplacení na základě § 2991 a § 1970 občanského zákoníku (výrok I.) a po předchozích výzvách tak učinil v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání.

Soud rovněž uložil žalované na základě § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. povinnost k náhradě nákladů řízení, které žalobkyni vznikly, kdy vzhledem k částečnému zastavení řízení činil celkový úspěch žalobkyně 22,1%, což je poměr, v němž má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení vzniklých jednak zaplacením 4 095 Kč za soudní poplatek (SOP) a jednak třemi úkony právní služby, za něž náleží odměna ve výši dané § 7 a § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále „a.t.“), tj. 2,5 krát 4 380 Kč (plná výše odměny za přípravu s převzetím věci a podání žaloby a poloviční odměna za předžalobní výzvu) a k tomu dle § 13 a.t. paušální náhrada tři krát 450 Kč, což s DPH 21% z odměny a náhrady (§ 137 o.s.ř.) činí celkem 14 883 Kč společně se SOP 18 978 Kč z nichž 22,1% je 4 194,14 Kč (výrok III.).

O lhůtě k plnění soud při absenci tvrzení žalované rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení v potřebném počtu stejnopisů prostřednictvím Okresního soudu v Chrudimi ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí soudně.