OSDC 19 C 211/2022-619

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, Anonymizováno Datum narození žalobkyně Anonymizováno Adresa žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokátky se Anonymizováno Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného A, Anonymizováno Datum narození žalovaného A Anonymizováno Adresa žalovaného A 1 Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokáta se Anonymizováno Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ o určení vlastnictví

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí ideálního spoluvlastnického Anonymizováno ve AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánona Anonymizováno č.p. Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, v Anonymizováno Anonymizováno adresa, stojící na pozemku parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno, který je zapsán v katastru nemovitostí vedeném Anonymizováno Anonymizováno pro Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno adresa Anonymizováno Anonymizováno č. hodnota, pro obec adresa, kat. území adresa, se zamítá.

II. Žaloba na určení, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí ideálního spoluvlastnického podílu ve výši Anonymizováno na budově Anonymizováno č.Anonymizováno.Anonymizovánoč.Anonymizováno., jiná Anonymizováno, v části Anonymizováno adresa, stojící na pozemku parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno, který je zapsán v katastru nemovitostí vedeném Anonymizováno Anonymizováno pro Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno adresa na LV č. hodnota, pro obec adresa, kat. území adresa, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 382 324 Kč k rukám zástupce žalovaného, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Anonymizováno Anonymizováno v adresa náhradu nákladů řízení ve výši 3 745 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 9.7.2022 domáhala určení, že je výlučnou vlastnicí ideálního spoluvlastnického podílu ve výši Anonymizováno na budově č.p. Anonymizováno, rodinný dům, v části obce adresa I., stojící na pozemku parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno, který je zapsán v katastru nemovitostí vedeném Anonymizováno Anonymizováno pro Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno adresa na LV č. hodnota, pro obec adresa, kat. území adresa a dále určení, že je výlučnou vlastnicí ideálního spoluvlastnického podílu ve výši Anonymizováno na budově bez č.p./č.e., jiná stavba, v části obce adresa Anonymizováno., stojící na pozemku parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno, který je zapsán v katastru nemovitostí vedeném Anonymizováno Anonymizováno pro Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno adresa na Anonymizováno č. hodnota, pro obec adresa, kat. území adresa. V žalobě uvedla, že žalobkyně a žalovaný žili od roku 1998 ve společné domácnosti jako druh a družka. Dne 9. 2. 2003 se z jejich vztahu narodil dnes již zletilý jméno FO. V dubnu roku 2020 se žalovaný rozhodl partnerský vztah s žalobkyní ukončit a ze společné domácnosti se odstěhoval. Za trvání soužití žalobkyně s žalovaným svépomocí vybudovali za společné finanční prostředky a s pomocí rodiny žalobkyně rodinný dům a dvougaráž na č. LV Anonymizováno v k.ú. adresa. V katastru nemovitostí jsou obě nemovité věci vedeny pouze na jméno žalovaného, a to z toho důvodu, že žalovaný si na část výstavby domu zapůjčil finanční prostředky od banky, před kterou z důvodu své vlastní bonity vystupoval jako jediný budoucí vlastník obou nemovitých věcí. Žalobkyně byla v tu dobu na mateřské dovolené s jejich synem a žalovaný žalobkyni sdělil, že právě tato skutečnost značně snižuje jeho, případně jejich šance na získání hypotečního úvěru, protože žalobkyně v tu dobu nevydělávala žádné finanční prostředky. A že právě z tohoto důvodu musí být on zapsán do katastru nemovitostí jako jediný vlastník předmětných nemovitostí a také pouze on bude vůči bance vystupovat jako jediný dlužník. To vše do doby úplného uhrazení hypotečního úvěru, kdy následně bude spoluvlastnické právo žalobkyně do katastru nemovitostí řádně zapsáno. Takto žalovaný žalobkyni a celé rodině vysvětlil důvod, pro který nebyla žalobkyně do katastru nemovitostí od počátku k uvedeným nemovitostem zapsána jako spoluvlastník. Vzhledem k tomu, že žalovaný po celou dobu soužití s žalobkyni prezentoval, a to i veřejně, že dům a pozemek, na kterém dům stojí včetně dvougaráže, jsou jejich společným majetkem, že žalobkyně je fakticky 50 % spoluvlastnicí tohoto celého majetku, neměla žalobkyně žádných pochybností o tom, že po doplacení hypotečního úvěru, který byl opakovaně refinancován, bude v katastru nemovitostí zapsána jako ideální spoluvlastník uvedených nemovitostí ve výši ½. Poté, co se žalovaný rozhodl vztah s žalobkyní ukončit, spolu účastníci vedli opakovaně debatu na téma vyplacení žalované ze společného majetku. Vzhledem k tomu, že žalovaný avizoval, že by si dům rád ponechal k dalšímu užívání, neusilovala žalobkyně v tuto dobu o zápis jejího spoluvlastnického podílu do katastru nemovitostí, žádala pouze o vyplacení jejího podílu z aktuální tržní ceny obou nemovitostí. Žalovaný tedy ani v tuto dobu neavizoval, že by původní dohodu mezi účastníky jakkoli měnil. Shoda však nepanovala o aktuální tržní ceně obou nemovitostí a žalobkyně tak nabídku žalovaného na vyplacení částky 1 000 000 Kč odmítla. Následně nechala žalovaná vypracovat odborné vyjádření k určení aktuální tržní hodnoty obou nemovitých věcí a skrze svou právní zástupkyni žalovaného oslovila s návrhem smírného jednání ve věci. K jejímu velkému překvapení žalovaný žalobkyni v odpovědi sdělil, že popírá jakoukoliv dřívější dohodu ohledně faktického spoluvlastnictví obou nemovitých věcí a vyzval žalobkyni, aby mu doložila jaké finanční prostředky, kdy a na co v souvislosti s budováním obou nemovitostí vynaložila s tím, že pokud mu shora uvedené prokáže, bude ochoten tyto investice případně vyplatit. Následně žalované zaslal výpověď z nájmu pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa, na kterém rodinný dům a dvougaráž stojí. Nájemní smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne 19. 7. 2007 a to proto, aby žalobkyně mohla jednat se stavebním úřadem ve věci výstavby dotčeného rodinného domu v pozici stavebníka. Shora uvedený pozemek získal žalovaný darem od svých rodičů, kteří pozemek fakticky darovali oběma účastníkům řízení, nicméně z důvodů shora uvedených byl zapsán do katastru nemovitostí pouze na žalovaného. Ten také svým vlastním rodičům tvrdil, že pozemek do úhrady hypotečního úvěru nesmí být zapsán na žalobkyni. Žalobkyně neměla s tímto majetkovým uspořádáním v rodině problém, o čestných úmyslech žalovaného nijak nepochybovala a jeho vysvětlení se jí zdálo logické, stejně tak zbytku rodiny, včetně rodičů žalovaného. Tedy, i tento pozemek byl nakonec zapsán do výlučného vlastnictví žalovaného. Dohoda mezi účastníky jak ohledně pozemku, tak ohledně domu a dvougaráže tedy byla taková, že nemovitosti společně vybudují, budou je společně jako rodina užívat, když vlastnické právo žalobkyně bude oficiálně zapsáno do katastru nemovitostí ke všem nemovitým věcem až po doplacení hypotečního úvěru tak, aby žalovaný nemusel bance vysvětlovat, z jakého důvodu nebyla žalobkyně od počátku vedena jako spoluvlastník nemovitosti a také spoludlužník hypotečního úvěru. Ačkoliv k doplacení posledního hypotečního úvěru došlo 31. 1. 2021, žalovaný na žalobkyni doposud vlastnické právo nepřevedl a jak vyplývá z předsoudní komunikace viz níže, do budoucna tak nehodlá ani učinit. Konkrétně budování rodinného domu a dvougaráže prováděli účastníci následovně. Veškeré finanční prostředky, které účastníci vydělali (žalobkyně se po mateřské dovolené vrátila do práce), byly použity na chod domácnosti, úhradu základních potřeb členů rodiny, splátku hypotečního úvěru a ve zbytku byly použity na výstavbu domu a dvougaráže. jméno FO zapůjčené finanční prostředky pro výstavbu obou nemovitostí nestačily. Jenom v roce 2004 byly předpokládané náklady vyčísleny částkou 2 200 000 Kč, dům byl nakonec zkolaudován až v roce 2012. Žalobkyně použila nad rámec svých výdělků na výstavbu domu také finanční prostředky ze svých stavebních spoření. V roce 2003 obdržela ze stavebního spoření částku 116 000 Kč a tuto použila pro nákup materiálu na hrubou stavbu. V roce 2010 obdržela částku 150 000 Kč a tuto použila na nákup materiálu pro vybudování druhého nadzemního podlaží domu. V roce 2011 bylo ukončeno stavební spoření syna účastníků řízení a částka 207 000 Kč byla použita na vybudování dvougaráže. Matka žalobkyně hradila následně vybudování sauny v hodnotě cca 20 000 Kč. Po celou dobu rodinu také dále finančně podporovala. Od května 2018 do února 2020 zasílala na účet žalovaného dokonce pravidelně částku 2 500 Kč jako další finanční podporu pro různé úpravy a opravy domu, když dále zasílala nepravidelně i částky vyšší či nižší, dle požadavků žalovaného, na co konkrétně chtěl finanční podporu použít. Partner matky žalobkyně se na výstavbě rodinného domu podílel také, a to svou vlastní prací společně s žalovaným. Žalovaný nebyl v tu dobu v kontaktu s vlastní rodinnou pro spory vedené ohledně majetku a tak jediná podpora, ať už finanční či fyzická, pocházela ze strany rodiny žalobkyně. Pokud se týká plateb za materiál, který účastníci hradili, tak tento byl převážně hrazen na pokyn žalovaného v hotovosti jednotlivým dodavatelům, všechny doklady o úhradách však žalovaný z domu odnesl, patrně v domnění, že tak žalobkyni znemožní prokázání těchto úhrad pro případ podání žaloby. Žalobkyně předně uvádí, že se usilovně snažila vést s žalovaným smírné jednání, když žalobu považovala až za nejkrajnější řešení celé věci. Žalovanému opakovaně nabízela jednání, když byla ochotna diskutovat jak o tržní ceně nemovitosti, tak o výši jejího vypořádacího podílu a způsobu jeho vyplacení. Vycházela z toho, že po 22 letech společného soužití, v rámci kterého se narodil účastníkům řízení také syn, je třeba vyvinout maximální úsilí k uzavření dohody a tím udržení alespoň základních rodinných vazeb, byť by to znamenalo, že se jí možná nedostane vyplacení zcela spravedlivého podílu. Bohužel žalovaný nebyl ochoten o smírném řešení věci jakkoliv diskutovat a namísto toho žalobkyni a syna vyzval k okamžitému vystěhování z nemovitosti. Žalovaný v rámci svých nepravdivých tvrzení dokonce popřel i vědomost o tom, že do nemovitostí byly investovány finanční prostředky ze stavebního spoření žalobkyně a jejich syna. Žalobkyně tedy pochopila, že žalovaný není a nebude ani ochoten se s ní majetkově jakkoliv vypořádat a tedy podání žaloby v této věci bylo nakonec nevyhnutelné. Na předžalobní upomínku žalovaný nijak nereagoval, respektive doporučený dopis si záměrně na poště nevyzvedl, nicméně předžalobní upomínka byla doručena také jeho právní zástupkyni, tedy o jejím obsahu byl informován v dostatečném předstihu před podáním žaloby. V předžalobní upomínce navrhované souhlasné prohlášení tedy nebylo podepsáno a stejně tak žalobkyně neobdržela ani žádnou nabídku na vyplacení z jejího spoluvlastnického podílu. Naléhavý právní zájem spatřuje žalobkyně v tom, že je mezi účastníky evidentně sporné, kdo je vlastníkem shora uvedených nemovitostí, když zápis v katastru nemovitostí neodpovídá jím tvrzeným skutečnostem, tedy, že od počátku účastníci nemovité věci budovali společně, společně užívali a přistupovali k nim jako spoluvlastníci a od počátku tedy byla jejich skutečná vůle vlastnit uvedený majetek společně tzv. napůl. Bez rozhodnutí soudu je vlastnické právo žalobkyně ohroženo a tato se bez rozhodnutí soudu nemůže svého práva objektivně domoci. V dané věci je dle žalobkyně zřejmé, že přesto, že účastníci neuzavřeli písemnou dohodu o společné výstavbě, uzavřeli tuto konkludentně a stavebníky v občanskoprávním smyslu byli tedy oba, když se oba podle svých možností podíleli na výstavbě předmětných budov stejným dílem. Účastníci v době výstavby žili společně v úmyslu takto bydlet i nadále, společně se dohodli na výstavbě rodinného domu s tím, že se na jeho výstavbě také společně podíleli. Žalobkyně se podílela jak finančně, tak i fakticky s přihlédnutím ke skutečnosti, že v době, kdy výstavba domu postupně započala, prodělala těhotenství, porod a následně se starala o narozeného syna a domácnost účastníků, po ukončení rodičovské dovolené nastoupila zpět do práce, přičemž se nejednalo o pouhou výpomoc z její strany. Na věci ničeho nemění ani skutečnost, že od roku 2012, kdy byla stavba zkolaudována, je až doposud v katastru nemovitostí evidován jako vlastník pouze žalovaný. Je třeba zdůraznit, že katastr nemovitostí v době výstavby nebyl postaven na zásadě materiální pravdy, tedy na tom, že stav evidovaný v katastru nemovitostí je vždy totožný se stavem skutečným; na tom se přitom ničeho nezměnilo ani s přijetím nového katastrálního zákona (zákon č. 256/2013 Sb.), takže i v současnosti se stav evidovaný v katastru nemovitostí nemusí shodovat se stavem skutečným. Nesoulad stavu evidovaného v katastru nemovitostí a stavu skutečného může být bezesporu indicií o tom, že určitá osoba neměla v okamžiku vzniku stavby v občanskoprávním slova smyslu právně relevantní vůli nabýt zhotovovanou věc do svého vlastnictví, nejedná se však o skutečnost rozhodující, neboť důvody odlišné evidence v katastru nemovitostí mohou být rozličné. Důvody, pro které se žalobkyně nedovolávala dříve změny zápisu v katastru nemovitostí jsou logické a odpovídají běžnému stavu věcí v dlouhodobém partnerském soužití, kdy k sobě mají partneři takovou důvěru, že si mezi sebou nepodepisují písemné smlouvy, ale uzavírají tyto ústně, konkludentně v domnění, že druhý partner jejich důvěry nikdy nezneužije.

Anonymizovaný odstavec

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

4. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

5. Určovací žaloba je dle ust. § 80 o.s.ř. preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji, než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnou úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 8.12.2021 má soud za prokázané, že k tomuto dni byl zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník pozemku p.č. hodnota, pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, rodinný dům, v části obce adresa, a pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, to vše na LV č. hodnota pro obec adresa a katastrální území adresa, žalovaný (srov. výpis na č.l. 31).

7. Pokud se tedy žalobkyně dovolává toho, že tento v katastru nemovitostí zapsaný stav neodpovídá stavu právnímu, přičemž se dovolává svého spoluvlastnictví k uvedeným nemovitostem, je právě žaloba na určení spoluvlastnictví právním prostředkem, na základě něhož lze v případě úspěchu žaloby realizovat změnu zápisu v katastru nemovitostí. Proto soud dovodil, že naléhavý právní zájem na určení v daném případě je dán.

8. Pokud jde o spornou otázku, zda a od jaké doby účastníci řízení vedli společnou domácnost, uvedl žalovaný v prvním vyjádření k žalobě, že účastníci vedli společnou domácnost, přičemž takto reagoval na údaj žalobkyně uvedený v žalobě, že spolu účastníci řízení žili ve společné domácnosti jako druh a družka od roku 1998 (srov. č.l. 4 z.str. a č.l. 63). Žalobkyně přitom tvrdila, že spolu účastníci bydleli v bytě na adrese adresa již od roku 1998 (srov. č.l. 138). Až posléze žalovaný začal tvrdit, že účastníci začali společně bydlet až asi v roce 2008, a to v rozestavěném rodinném domě ještě před kolaudací objektu a později, než účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu ze dne 19.4.2007 (srov. č.l. 135 z.str. a 136).

9. Ze zprávy Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa ze dne 20.3.2023 plyne, že žalobkyně byla zaměstnána v období od 1.1.1993 do 29.4.1994 u společnosti Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. a v období od 1.1.2004 do 20.3.2023 u právnická osoba pro Anonymizováno Anonymizováno (srov. zpráva na č.l.165).

10. Ze spisu Anonymizováno Anonymizováno v adresa vedeného pod sp.zn. spisová značka má soud za prokázané, že dne datum se účastníkům řízení narodil syn adresa.

11. Z návrhu na úpravu rodičovské zodpovědnosti ze dne 4.6.203 má soud za prokázané, že tímto návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 5.6.2003, ve kterém se žalobkyně domáhala soudního rozhodnutí o svěření syna jméno FO Anonymizováno, narozeného datum, do své výchovy s tím, aby žalovanému bylo vyměřeno výživné ve výši částka, žalobkyně uvedla ohledně žalovaného jakožto osoby otce nezletilého jméno FO, že „S otcem dítěte nežijeme ve společné domácnosti a prozatím neuvažujeme, že spolu budeme žít nebo uzavírat sňatek. adresa je zdravé dítě, o které pečuji osobně. Otec se na jeho výchově přiměřeně podílí. Výživné jako takové otec neplatí, avšak podílí se na nákladech na dítěte“ (srov. návrh na č.l. 72).

12. Ze zprávy právnická osoba adresa o prošetření poměrů žalobkyně ze dne 21.7.2003 plyne, že úřad tehdy dospěl k závěru, že žalobkyně žije se svým synem a současně se svou matkou v bytě na adrese adresa, kdy se zde o svého syna řádně stará a v pořádku je i domácnost v uvedeném bytě (srov. zpráva na č.l. 7 spisu Anonymizováno adresa sp.zn. spisová značka). Z protokolu o jednání soudu ze dne datum plyne, že žalobkyně vůči zprávě shora uvedeného obsahu neměla na jednání žádné připomínky (srov. protokol na č.l. 8 spisu Anonymizováno adresa sp.zn. spisová značka).

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

15. Ze shora citovaných důkazů by se mohlo zdát, že účastníci řízení spolu skutečně nevedli v letech 2003-2004 společnou domácnost.

16. Žalobkyně na podporu svého tvrzení uvedla, že v řízeních o péči o syna a ve správním řízení, která soud citoval shora, uváděla tehdy účelově nepravdu a že na to dnes není pyšná. Pravdou ale je, že již tehdy s žalovaným společně žili a vedli společnou domácnost.

17. Soud proto pečlivě zvažoval i další okolnosti plynoucí z dokazování a dospěl k závěru, že žalobkyně účelovost tehdejších tvrzení o tom, že žalovaným nevedli společnou domácnost prokázala.

18. Jak již soud uvedl výše, má z rozsudku Anonymizováno Anonymizováno v adresa ze dne datum č.j. spisová značka má soud za prokázané, že se účastníkům řízení, kteří za dobu svého soužití neuzavřeli sňatek, narodil dne datum syn jméno FO.

19. Svědkyně jméno FO (sestra žalobkyně) uvedla, že účastníci řízení spolu začali chodit někdy před rokem 2000 a v roce 2003 se jim narodil syn. Kdy spolu začínali bydlet to úplně netuší, ale určitě to bylo už v době, než se sestře narodil syn. Svědkyně tehdy pracovala na Anonymizováno Anonymizováno, tak nad tím, adresa, to bylo v bytě, to bylo pana Anonymizováno, jeho rodičů nějak byt, tak v tom bytě začali bydlet spolu. Sestra v tom bytě bydlela komplet, určitě tam měla všechny svoje věci, synovy věci, jestli měla nějaký věci nepotřebný ještě v domě rodičů ve adresa, to asi měla, no. Tam (v tom bytě) bydleli účastníci řízení, dokud nepostavili ten dům.

20. Svědek jméno FO (syn účastníků): Tak co si pamatuju, což je asi třeba od dvou let, tak že jsme vždycky bydleli ve společné domácnosti, bydleli jsme na ulici v adresa, kousek nad Anonymizováno Anonymizováno (původně uvedl adresa a následně opravil na Anonymizováno) a potom někdy okolo mých pěti, čtyř, pěti let, jestli jsem mohl jít nějak jako do školy, jestli jsem končil školku, je to možný, tak to jsme se potom přestěhovali vlastně do toho rozestavěného baráku. Do rozestavěného rodinného domu ano (č.l. 287 z.str.).

21. Svědkyně jméno FO (matka žalobkyně) uvedla, že „já jsem poznala, že byli spolu v listopadu 98, když jsem se přestěhovala do adresa, to už bydleli spolu. Myslím, že ve AnonymizovánoAnonymizováno(ulici). Žili spolu v bytě v paneláku Anonymizováno ulice. Tam bydleli do doby, než postavili barák. Do baráku se stěhovali ještě, když ho měli rozestavěnej, jejich syn byl asi dvouletej nebo tříletej, když se stěhovali.

22. Z výslechu svědka jméno FO (bývalý druh matky žalobkyně) plyne, že v době, kdy se s matkou žalobkyně seznámil, žila matka žalobkyně v bytě v Anonymizováno ulici v adresa S matkou žalobkyně žil téměř 20 let a již, když se s ní seznámil, tak žalobkyně žila s žalovaným ve společné domácnosti v panelovém bytě za náměstím v adresa. Bylo to ještě v době, než žalobkyně otěhotněla.

23. Svědkyně jméno FO (společná známá obou účastníků) uvedla, že účastníci řízení žili spolu v bytě po rodičích žalovaného ve Anonymizováno ulici, a to minimálně 2 roky možná i dýl, než se jim narodil syn Anonymizováno.

24. Svědkyně Anonymizováno uvedla, že žalobkyni zná od roku 1995, a v roce 1998 nebo 1999 už bydleli (žalobkyně s žalovaným), měli společný byt blízko Anonymizováno Anonymizováno.

25. Svědkyně jméno FO (dřívější kamarádka žalobkyně) uvedla, že když se připravoval dům, tak žalobkyně s žalovaným společně žili v bytě v paneláku, a to ještě se synem minimálně rok, když se narodil. Jejich syn se narodil rok po našem, takže v roce Anonymizováno kolem 17. února nebo tak nějak. Vím, že když jejich syn byl ještě mimino, že jsme ještě jezdili (na návštěvy) do paneláků.

Anonymizovaný odstavec

27. Svědkyně jméno FO uvedla, že když se s účastníky řízení seznámila (tj. v době, kdy začali stavět ten dům), žili už v partnerském vztahu.

28. Svědek jméno FO uvedl, že to bral tak, že jsou (žalobkyně a žalovaný) spoluinvestoři tý stavby (zemědělské usedlosti a pozdějšího RD) a takto žalobkyně tehdy vystupovala. Vím, že ta rodina (rodina žalovaného) tam těch pozemků v té oblasti měla mraky, takže jsem z toho vycházel, že tím pádem nějakým způsobem společně žijou (žalobkyně s žalovaným). Svědek však účastníky ve společné domácnosti nikdy nenavštívil.

29. Svědek tituly před jménem jméno FO uvedl, že když dva lidi spolu žijou, stavějí dům, tak jsem si to (že stavějí jako spoluvlastníci) dovodil logickou úvahou. Nevěděl jsem, o jaký vztah šlo, domníval jsem se, že jsou (účastníci řízení) manželé.

30. Svědek jméno FO (bývalý kolega žalovaného z práce uvedl, že v době, kdy on pomáhal žalovanému na stavbě (v roce 2004), tak byl žalovaný s žalobkyní partnery a bydleli spolu někde v adresa v nějakém bytě.

31. Svědek jméno FO uvedl, že v době, kdy pomáhal na stavbě domu žalovanému (rok 2004), tak žalovaný s žalobkyní už měli dítě a tvořili pár.

32. Svědkyně jméno FO uvedla, že žalobkyně s žalovaným začali společně bydlet v panelovém domě na adrese Anonymizováno ještě, než se jim narodilo dítě, kdy ona bydlela ve stejném panelovém domě.

33. Při svém účastnickém výslechu žalovaný vypovídal o rozsahu možného společného soužití značně neurčitě a nedokázal tak ani zodpovědět dotaz, zda žalobkyně jezdila do bytu na adrese adresa jenom na víkend, jednou za měsíc, nebo tam trávila všechny víkendy, nebo tam byla od pondělí do neděle (srov. č.l. 182 z.str.). Stejně tak nebyl schopen uvést, v jakém kontaktu byl se společným synem účastníků, byť připustil, že jeho věci měla žalobkyně jak v bytě na adrese adresa (kde měla dle žalovaného žalobkyně bydlet), tak i v bytě, který užíval žalovaný (na adrese adresa). Žalovaný si dále nedokázal vzpomenout, zda hradil výživné na syna v době, než se účastníci nastěhovali do rozestavěného domu, byť současně uvedl, že přispíval nad rámec.

34. Z fotografií přeložených žalobkyní vyplývá, že po narození syna jméno FO udržovaly účastníci řízení časté kontakty, když dle zachycených situací na fotografiích z období od 31.10.2003 do 9.2.2006 lze konstatovat, že ke kontaktům docházelo nejen na různých veřejných místech (i v rámci výletů a dovolené), ale rovněž v bytě na fotografiích zachyceném, byť zde v převažujících případech při rodinných oslavách (Vánoce 2003, 20004, 2005, narozeniny syna únor Anonymizováno a Anonymizováno). Na fotkách (zejména č.l. 1-14 příloh žalobkyně) je dle obou účastníků zachycen byt na adrese Anonymizováno v adresa, kdy z návštěv je patrné, že zde na návštěvách byly zejména členové rodiny žalobkyně. Určitě by bylo přirozenější, aby se takové oslavy v situaci, kdy dle žalovaného měla žalobkyně bydlet sama se synem, odehrály nikoliv v bytě žalovaného, ale v bytě žalobkyně. I z toho soud dovozuje, že výpovědi svědků jsou pořízenými fotografiemi důkazně podpořeny.

35. Z výslechu shora uvedených svědků, zejména jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, a jméno FO ve spojení s fotografiemi a prvotním potvrzením ze strany žalovaného, že společnou domácnost účastníci vedli ve vyjádření k žalobě, tedy soud dovodil, že účastníci řízení spolu žili ve společné domácnosti již před narozením jejich syna jméno FO, a to v bytě v panelovém domě v adresa.

36. Z darovací smlouvy ze dne 8.10.2003 plyne, že pozemek p.č. Anonymizováno/Anonymizováno o tehdejší výměře 3 964 m2 darovala žalovanému na základě darovací smlouvy ze dne 8/.10.2003 matka žalovaného (jméno FO), přičemž právní účinky vkladu práva nastaly ke dni 8.10.2003 (srov. smlouva na č.l. 32 a 75).

37. Žalobkyně v řízení tvrdila, že rodiče žalovaného zamýšleli darovat předmětný pozemek oběma účastníkům řízení a že k tomuto měli přikročit po vysvětlení ze strany žalovaného, že by darování oběma partnerům nebylo kvůli jednání o hypotečním úvěru výhodné. Ve shodě s tím také vypovídala při svém účastnickém výslechu.

38. Žalovaný tyto skutečnosti při svém výslechu popřel.

Anonymizovaný odstavec

40. Svědkyně jméno FO uvedla, že ty pozemky byly původně restituovaný pozemky maminky žalovaného a údajně měly být věnovány na stavbu toho domu, a to oběma účastníkům řízení, když se o tom bavila s matkou žalovaného.

41. Svědek jméno FO (syn účastníků) potvrdil verzi žalobkyně, že pozemek měl být ze strany matky žalovaného darován oběma účastníkům, kdy však vzhledem k věku tohoto svědka v době darování se nutně jednalo o skutečnost, kterou svědek vnímal pouze zprostředkovaně, když uváděl, že to snad mohl začít vnímat asi ve věku 10-11 let, avšak neví, od koho se tuto skutečnost dozvěděl (zda od babičky či jiné osoby v rodině). Ani tento svědek ničeho nepotvrdil ohledně účelovosti darování jen žalovanému kvůli hypotečnímu úvěru. V řízení pak byl zjištěn aktuální zjevně nepřátelský vztah tohoto svědka k žalovanému.

42. Svědek jméno FO (bratr žalovaného) uvedl, že předmětný pozemek byl žalovanému darován, když darování předcházela taková rodinná sešlost, kde nám to bylo ze strany našich rodičů nabídnuto. Já s mojí manželkou jsme to odmítli, takže si to pak řešili oni (žalobkyně s žalovaným) spolu dál. Rodiče to darování nabízeli nám všem, tedy svým dvěma synům a jejich partnerkám. Druhý bratr, ten byl v Anonymizováno, ten měl vizi jinýho pozemku. Rodiče tehdy chtěli, abysme oba bratři bydleli nahoře (tj. v blízkosti rodičů). Měli tenkrát vizi, že budeme bydlet vedle nich a nabídli nám tohleto, ať si prostě tady na tý parcele postavíme domky. Jak by se právně takové darování uskutečnilo, to se neřešilo. Sám tento svědek potvrdil, že má od roku 2011 s žalovaným výrazně negativní vztahy v důsledku sporu o garáž, která je předmětem nynějšího řízení, neboť svědek má pocit, že tuto v minulosti zakoupil a žalovaný si ji pak přivlastnil bez jeho vědomí.

43. Ačkoliv se svědkyně jméno FO (matka žalobkyně) k darování pozemku ze strany matky žalovaného nevyjádřila, ve své výpovědi uvedla, že její dcera se s žalovaným o tom domě bavili jako o společném bydlení a že to brala jako jejich společný byt, barák. Na přímý dotaz, zda je jí něco známo ohledně dohody mezi dcerou (žalobkyní) a jejím bývalým přítelem (žalovaným) ve vztahu k té nemovitosti (rodinnému domu) uvedla, že není.

44. Svědek jméno FO (bratr žalovaného) uvedl, že bratři dostali od rodičů každej část pozemku na to, aby s ním nakládali podle svýho. Já tuhletu část jsem nedostal, protože obdobnou nabídku rodičů odmítnul, neboť v té době bydlel v Anonymizováno. Je to tak 25 let zpátky. Věděl jsem, že jakoby bratr někoho má, ale já jsem byl v Anonymizováno, já jsem sem dojížděl jako málokrát a doopravdy jenom na otočku na ten víkend a my jsme se jako málo stýkali nebo skoro vůbec. Neví, zda rodiče chtěli darovat pozemky i bratrově partnerce, protože on ani nevěděl, že spolu jsou, že byly v bytě po našich rodičích, on tohleto neviděl, ani jej to nějak jako spíš nezajímalo. Mělo to být darováno jen bratrům.

45. Svědkyně jméno FO uvedla, že dům stavěli (účastníci) od samýho začátku. “Vím, že Anonymizováno (žalovaný) dostal pozemek od rodičů”. Dále uvedla, že Anonymizováno (žalovaný) snad tvrdil, že má hypotéku na sebe, ale jak to měli mezi sebou, jsme se nikdy nebavili.

46. Je tedy patrné, že o verzi tvrzené žalobkyní, že matka žalovaného chtěla darovat pozemek oběma účastníkům zde jsou navzájem rozdílná svědectví osob, které mají ke každému z účastníků nikoliv nestranný vztah, když se kromě samotných účastníků a navzájem rozporných verzí bratrů žalovaného jedná o svědectví zprostředkovaná, tedy o tom, co jim bylo sdělováno ze strany třetích osob. Výslech dárkyně nebyl realizován, když ta již není pro svůj zdravotní stav svědectví o událostech schopna poskytnout. Proto soud dospěl k závěru, že při existenci písemné darovací smlouvy, v níž absentuje údaj o účelu darování (tj. ve prospěch někoho jiného než obdarovaného), nedokázala s touto smlouvou rozporná svědectví o tvrzené skutečné vůli dárkyně (darovat pozemek i žalobkyni) prokázat skutečnost, že darování bylo učiněno jen osobě žalovaného z důvodu tvrzených žalobkyní (že zde bylo vysvětlení žalovaného, že pouze on má figurovat jako obdarovaný kvůli úvěrování) soud přesvědčit pro jiný závěr než že skutečná vůle dárkyně tehdy byla darovat pozemek jen svému synovi.

47. Pokud se žalobkyně v řízení dovolávala řady logických vysvětlení jiného průběhu věcí, než který plyne z listinných důkazů (např. že v dlouhodobých vztazích založených na důvěře se nesepisují všechny dohody písemně), je soud nucen konstatovat, že v tomto světle by se právě obdobně soudu jevilo logickým, že pokud zde nejsou nějaké zvláštní důvody pro opačný postup, rodič daruje pravidelně svůj majetek pouze svému potomkovi, a nikoliv i jeho partnerovi. Žalobkyni se pak v situaci, kdy pouze její syn potvrdil verzi žalobkyně, že v rodině to bylo vždycky tak, že je to náš dům a až se splatí hypotéka, půlka se přepíše na matku (žalobkyni), existence těchto zvláštních důvodů neprokázala, když proti ní a jejímu synovi svědčila samotná darovací smlouva, vyjádření žalovaného a absence skutečnosti, že by si nechala žalobkyně svou verzi během dlouhodobého soužití písemně od žalovaného potvrdit. Podstatnou okolností pak je i skutečnost, že v době darování ještě neprobíhaly žádné, a to ani přípravné aktivity účastníků na budoucí výstavbu na darovaném pozemku, na nichž se žalobkyně skutečně spolupodílela (viz níže), a zejména skutečnost, že v tu dobu mohl těžko žalovaný přesvědčovat žalobkyni (a dárkyni) o tom, že bude lepší darovat pozemek pouze jemu kvůli lepší pozici žadatele při hypotečním úvěrování, když k zavření smlouvy o hypotečním úvěru přikročil žalovaný až v roce 2005 (viz níže).

48. Pokud jde o okolnosti, které mohou mít význam pro posouzení otázky, komu a k jakému okamžiku vznikne vlastnické právo k nově budované stavbě poukázala žalobkyně v žalobě na následující rozhodnutí Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 22. 8. 2017, sp.zn. 22 Cdo 3201/2017 uvedl, že pro posouzení, zdali ke stavbě vzniklo výlučné vlastnictví či podílové spoluvlastnictví vícero osob, hraje důležitou roli otázka, zdali byla stavba postavena svépomocně nebo byla postavena na základě smlouvy o dílo; v případě, že se staví svépomocí nabývá vlastnictví k nově zhotovené věci originárně ten, kdo ji vytvořil. Jde-li o stavbu, nabývá k ní takto vlastnictví stavebník v občanskoprávním smyslu, tedy ten, který stavbu uskutečnil s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1174/2001 uveřejněný pod č. C 1 536 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck). Vlastníkem stavby se stává stavebník bez ohledu na to, zda stavěl z vlastního nebo cizího materiálu (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 22 Cdo 761/2001 uveřejněný pod č. C 1 524 v Souboru). Při posouzení vlastnických a jiných právních vztahů ke stavbě vzniklé společnou činností více osob je třeba vycházet z obsahu dohody uzavřené mezi těmito osobami. Taková dohoda, která nemusí být písemná (může být i ústní, popř. konkludentní), založí spoluvlastnictví, je-li z jejího obsahu (příp. s přihlédnutím k dalším zjištěným skutečnostem) zřejmé, že účastníci dohody chtěli založit spoluvlastnický vztah. Není třeba, aby se účastníci dohodli o výši podílů (viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1174/2001 uveřejněný pod č. C 1 536 v Souboru). To, že účastníci spolu zřizují stavbu, kterou hodlají společně užívat, je zpravidla důkazem o existenci konkludentní (mlčky, nevýslovně uzavřené) dohody o spoluvlastnictví stavby, nevyplývá-li z okolností věci něco jiného. Závěr o existenci takové dohody lze podle konkrétních okolností případu učinit i s ohledem na chování účastníků po dokončení stavby (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3610/2014 uveřejněné pod č. C 14 603 v Souboru). Pro posouzení, kdo je stavebníkem, není samo o sobě rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení, resp. obdobný akt podle stavebního zákona (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4053/2011, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 22 Cdo 764/2011). Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1174/2001 (uveřejněném pod č. C 1 536 v Souboru), uvedl následující: „Pokud však stavbu provádí více osob, které o vlastnictví k nové stavbě neuzavřely žádnou dohodu, přičemž z okolností věci není zřejmé, že mělo jít o stavbu ve vlastnictví jen některých z těchto osob (jako v případě pouhé výpomoci se stavebními pracemi), nelze vyloučit závěr, že stavebníky v občanskoprávním smyslu jsou všechny tyto osoby, které se stávají podílovými spoluvlastníky stavby (resp. pokud jde o manžele, je podíl předmětem jejich společného jmění). Tak tomu bude zejména, pokud více osob bez dohody o vlastnictví ke stavbě zřídí stavbu za účelem jejího společného užívání a podílí se na jejím vzniku vlastní prací i dodáním materiálu, nevyplývá-li z okolností věci ohledně vlastnických vztahů ke stavbě něco jiného. Samotná skutečnost, že se stavebníci dohodli pouze o ‚společném užívání‘, aniž by cokoliv sjednali o vlastnictví ke stavbě, ještě nevylučuje vznik jejich spoluvlastnictví. Při posuzování takovýchto mezních případů je třeba vždy přihlížet ke všem okolnostem věci.“ V takovém případě je stavebníkem osoba, která se fakticky podílí na zřízení stavby, není-li z dohody nebo z okolností zřejmé, že tato osoba jen pomáhá jinému (např. řemeslník, sousedská či rodinná výpomoc). Podílení se na výstavbě pak může mít více podob, zejména prací, dodáním materiálu a jiným financováním stavby či vytvořením prostoru, aby se jiný rodinný příslušník mohl výstavbě věnovat (například vaření a péče o další rodinné záležitosti). (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2258/2007 uveřejněný pod č. C 5 213 v Souboru, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2473/2006, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3710/2011).

49. Soud pak je však k těmto pro věc významným rozhodovacím návodům nucen přidat ještě další, na který naopak v řízení poukazoval žalovaný, když ten dovozoval význam skutkových zjištění soudu k okamžiku, kdy stavba (původně zemědělská a posléze přestavěná na rodinný dům a také stavba kůlny/garáže) vznikla jako věc v právním smyslu.

50. Pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako věci je pak rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. Tímto minimálním okamžikem je u nadzemních staveb, kterou je i posuzovaná budova, stav, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Od tohoto okamžiku, v němž se již vytvořila i vlastnická práva ke stavbě, jsou pro takto vytvořenou oblast vlastnických vztahů veškeré další stavební práce bezvýznamné, i když náklady na ně mnohonásobně převýší náklady již vynaložené. Vše, co v důsledku přístavby, přestavby jiné stavební změny nebo dokončovacích prací tak ke stavbě přiroste, stává se její součástí a vlastnicky náleží tomu, komu patřila stavba jako věc v okamžiku svého vzniku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu pod sp.zn. 22 Cdo 2534/2000).

51. Žalovaná strana se pro účely posouzení otázky vzniku stavby (rodinného domu) dovolávala zejména obsahu ocenění nemovitosti ze dne 11.5.2005 zpracovaného ze strany jméno FO pro žalovaného jako objednatele pro účely úvěrového řízení u právnická osoba.. Z tohoto dokladu má soud za prokázané, že nejpozději ke dni 9.5.2005 byla rozestavěná zemědělská stavba na st.p.č. adresa ve fázi rozestavěnosti, kdy již byla zhotovena hrubá stavba včetně střechy. V podrobnostech ocenění uvádí, že na stavbě byly ze 100 % provedeny následující části stavby: základy s vodorovnou izolací, svislé konstrukce, stropy, zastřešení, krytina střech a okna (srov. č.l. 76 a 250-265, zejm. str. 10 ocenění).

52. Pro soud však byly pro danou otázku podstatnější důkazy v podobě dalších fotografií o průběhu výstavby. Z fotografií předložených žalobkyní totiž plyne, že stavba se do stadia, kdy na ní již bylo patrné uspořádání (stavebně technické a funkční) prvního nadzemního podlaží, dostala v září roku 2004, když 7.9.2004 se započalo se zděním obvodových zdí (srov. foto str. 38) a ve dnech 14.9. a 15.9.2004 se zdění obvodových stěn dokončovalo a proběhla příprava na betonáž stropu nad 1. nadzemním podlažím, která se realizovala dne 16.9.2004 (srov. foto str. 38-42).

53. Pokud jde tedy o stavbu rodinného domu, byly z hlediska okolností, které by měl soud zvažovat při řešení otázky, kdo se stal vlastníkem předmětné stavby originárním způsobem, jednalo se z hlediska času o skutečnosti, které nastaly do shora uvedeného okamžiku (září 2004).

54. Pokud jde o vznik stavby kůlny/garáže jako věci v právním smyslu, zde žádné důkazy o průběhu výstavby poskytnuty nebyly, a tak soud může vycházet především z dokladů o úředním povolení této stavby a dokladů o povolení dokončené stavby k jejímu užívání, když právě v časovém intervalu mezi těmito daty lze rozhodnou dobu nalézt.

55. Z výslechu svědkyně jméno FO ve spojení s jejím čestným prohlášením ze dne 15.6.2022 (srov. č.l. 11) a listinami ze spisu stavebního úřadu právnická osoba v adresa (průvodní zpráva z března 2006 na č.l. 484, protokol z místního šetření ze dne datum na č.l. 520) plyne, že tato svědkyně v roce 2003-2004 spolupracovala s žalobkyní na projektové dokumentaci k zemědělské stavbě (pozdějšímu RD), kdy projekt byl poté předložen jako dokumentace, která je součástí stavebního povolení této stavby. Že žalobkyně s touto svědkyní v postavení projektantky výstavbu konzultovala plyne rovněž z e-mailové korespondence mezi žalobkyní a svědkyní ze dne 20.1.2004, 21.1.2004 a 5.2.2004 ( srov. e-mailová komunikace na č.l. 567-572).

56. Z výslechu svědka tituly před jménem jméno FO (pracovník stavebního úřadu v adresa) ve spojení s jeho čestným prohlášením ze dne 15.6.2022 a ve spojení s rozhodnutími o povolování stavby - srov. níže) má soud za prokázané, že tento svědek s žalobkyní od roku 2003 jednal o umístění stavby, územním souhlasu, změně užívání a stavebním povolení, a to ohledně jak rodinného domu, tak i ohledně kůlny/garáže (srov. prohlášení na č.l. 14).

57. Z výslechu svědka jméno FO ve spojení s jeho čestným prohlášením ze dne 20.6.2022 a ve spojení s dokumentem označeným jako požárně bezpečnostní řešení má soud za prokázané, že tento svědek s žalobkyní v roce 2004 (a to v době do května 2004, kdy dokument byl vyhotoven) spolupracoval na projektové dokumentaci k předmětné zemědělské stavbě. Při výslechu svědek uvedl, že tam byla taková zvláštní záležitost, protože tehdejším územním plánem bylo stanoveno, že ta část města byla určená vysloveně jenom pro rekreační využití a tenkrát přišla žalobkyně s tím, že by tam postavili nějakou stavbu, která charakterově spíš odpovídala rodinnému domu. Tam prakticky nebylo možný v tý době ten rodinný dům postavit podle toho územního plánu, tak se to dělalo jakoby zemědělská stavba, což samozřejmě byla trochu nestandardní záležitost. Z výpovědi tohoto svědka se tedy nabízí závěr, že pokud by v době, kdy žalovaný předmětný pozemek od své matky nabyl do vlastnictví, ještě žalovaný neuvažoval o jeho využití ke stavbě rodinného domu (jak žalovaný tvrdil), tak nejméně v květnu roku 2004 již dle tohoto svědka projektová příprava zemědělské stavby směřovala k budoucímu využití jako rodinného domu. Ostatně sám žalobce připustil, že když se pak původně zemědělská usedlost měla měnit na rodinný dům, tak se již vlastně nic v domě dispozičně neměnilo.

58. Z výslechu svědkyně tituly před jménem jméno FO ve spojení s jejím četným prohlášením ze dne 15.6.2022 (srov. č.l. 13) a ve spojení s rozhodnutím právnická osoba ze dne 22.6.2004 a 12.7.2004 – srov. č.l. 481 a 482) má soud za prokázané, že tato svědkyně jednala z pozice pracovnice vodoprávního úřadu s žalobkyní v roce 2004 při povolování vrtané studny na pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa, když výsledkem těchto jednání byla rozhodnutí o povolení k nakládání s pozemními vodami ze dne 22.6.2004 a rozhodnutí o stavebním povolení ze dne 12.7.2004 (na vrtanou studnu s odběrem vody).

59. Z čestného prohlášení jméno FO ze dne 23.3.2023 a jeho dalšího prohlášení ze dne 28.8.2023 má soud za prokázané, že tato osoba na žádost žalovaného realizovala v roce 2004 elektrickou přípojku ke stavbě (včetně vyhrabání díry v délce cca 5 metrů pro kabel) a právě žalovaný osobně mu za tyto práce zaplatil. (srov. prohlášení na č.l. 191 a č.l.333).

60. Z žádosti ze dne 27.7.2004 má soud za prokázané, že dne 28.7.2004 byla právnická osoba adresa doručena žádost o stavební povolení, kdy v žádosti byl označen jako stavebník žalovaný a žádost se týkala zemědělské stavby pro skladování rostlinných produktů, včetně přípojek na IS na pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa. Žádost je vypisována ručně žalobkyní (srov. žádost na č.l. 95 a 483).

61. Z rozhodnutí právnická osoba adresa ze dne datum č.j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno má soud za prokázané, že žalovanému bylo tímto rozhodnutím vydáno jako stavebníkovi stavební povolení pro stavbu – zemědělská stavba pro skladování rostlinných produktů, vč. přípojek na IS a zpevněné plochy, vše na části pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa, ulice Jméno žalovaného B, adresa (srov. stavební povolení na č.l. 34 a 89).

62. Z výpovědi svědka adresa plyne, že jej žalovaný ve fázi, kdy již měl hotový základy stavby, oslovil, aby mu svědek pomohl se zalitím základové desky a zhotovil hrubou stavbu a fasádu, což svědek i provedl. Hrubá stavba zahrnovala zdivo včetně podkroví, stropy, věnec. Za veškerou práci mu zaplatil žalovaný.

63. Z daňového dokladu (faktury) právnická osoba. č. hodnota vystavené dne 30.4.2004 má soud za prokázané, že touto fakturou vyúčtovala tato společnost žalovanému částku 199 354,10 Kč dle smlouvy o dílo č. Anonymizováno/Anonymizováno, která se měla týkat části hrubé stavby RD na pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa.(srov. faktura jako příloha žalovaného).

64. Ze sdělení právnická osoba. ze dne 24.11.2023 plyne, že předmětná smlouva o dílo č. Anonymizováno/Anonymizováno se již v jejich archivu nenachází (srov. sdělení na č.l. 394), když z výslechu svědka tituly před jménem jméno FO (předseda správní rady této společnosti – viz- výpis z OR na č.l. 457) plyne, že jeho společnost určitě neprováděla na předmětné stavbě žádnou stavební činnost (tj. dílo), ale pouze dodávala materiál.

65. V přehledu žalovaným evidovaných subjektů/dodavatelů, kteří mu tehdy měli dodávat na stavu materiál, plyne, že mezi ně patřila i právnická osoba. ke dni datum (srov. č.l. 216). Dle vyjádření žalovaného právnická osoba. tehdy skutečně dodala na stavbu pouze materiál, když se jednalo o kompletní zdivo Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno perodrážka (srov. záznam z jednání soudu dne Anonymizováno.Anonymizováno). Z fotografií předložených žalobkyní ze dne 24.8.2004 plyne, že v tuto dobu byla na stavbě zhotovena příprava na zhotovení základové desky domu spočívající ve vyzdění dvou řad KB bloků po obvodu půdorysu budoucího domu, kdy uvnitř takto vymezeného prostoru byla uskutečněna příprava na betonáž desky (zásyp štěrkem, umístění podložených kari sítí). Ještě téhož dne pak došlo k zalití takto připraveného prostoru betonovou směsí do úrovně obvodového zdiva z KB bloků (srov. fotografie na str. 36 jako příloha žalobkyně), která však nebyla dodána právnická osoba., ale společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. (srov. níže). Pokud tedy právnická osoba. cenu za nějaký materiál na stavbu fakturovala již dne 30.4.2004, nejednalo se skutečně o cenu za zhotovování nějakých částí díla (dle uváděné smlouvy o dílo), ale muselo se jednat o materiál dodaný na stavbu, jak o tom mluvil žalovaný.

66. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 30.3.2004 plyne, že shora uvedená faktura byla dne 30.3.2004 zaplacena, když z dokladu plyne, že částka 199 354 Kč byla přijata právnická osoba. od žalovaného (srov. příloha žalovaného).

67. Z daňového dokladu (faktury) společnosti právnická osoba č. hodnota vystavené dne 10.9.2004 ve spojení se stvrzenkou ze dne 10.9.2004 má soud za prokázané, že touto fakturou vyúčtovala společnost právnická osoba žalovanému částku 15 779,50 Kč za dodávku betonových směsí, kdy na stvrzence uvedla, že dne 10.9.2004 cenu dodávky ve výši 15 779,50 Kč obdržela od žalovaného (srov. faktura a stvrzenka jako přílohy žalovaného). Z výslechu svědka jméno FO plyne, že tato dodávka betonových směsí byla uskutečněna na stavbu tímto řidičem. V tomto případě se jednalo dle časových a věcných souvislostí o beton na zalití základů stavby do úrovně obvodového zdiva z KB bloků, které proběhlo v srpnu 2004 (srov. výše).

68. Z daňového dokladu (faktury) společnosti právnická osoba č. hodnota vystavené dne 20.9.2004 ve spojení s dodacím listem č. hodnota ze dne 16.9.2004, dodacím listem č. hodnota ze dne 16.9.2004, pracovním výkazem č. hodnota a stvrzenkou č. hodnota a ve spojení s výslechem svědka jméno FO a fotografií místa stavby má soud za prokázané, že dne 16.9.2004 přivezl řidič shora uvedené společnosti jméno FO na stavbu na pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa ve dvou případech betonové směsi, jejichž dodání potvrdil žalovaný podpisem na dodacích listech, kdy cenu za dodávku betonových směsí vyúčtovala společnost žalovanému fakturou na částku 15 324,50 Kč, kdy na stvrzence uvedla, že cenu dodávky ve výši 15 324,50 Kč obdržela od žalovaného (srov. faktura, dodací listy, pracovní výkaz a stvrzenka jako přílohy žalovaného, fotografie staveniště na č.l. 42 z.str.). V tomto případě se jednalo dle fotografií ze dne 16.9.2004 (příloha žalobkyně) o beton na zalití stropu prvního nadzemního podlaží (srov. fotografie č. hodnota).

69. V přehledu žalovaným evidovaných subjektů/dodavatelů, kteří mu tehdy měli dodávat na stavu materiál plyne, že mezi ně patřila společnost právnická osoba ke dni 16.9.2004 (srov. č.l. 216).

70. Z daňového dokladu (faktury) společnosti právnická osoba č. hodnota vystavené dne 20.9.2004 ve spojení se stvrzenkou č. hodnota má soud za prokázané, že touto fakturou vyúčtovala společnosti žalovanému částku 3 570 Kč za přistavení čerpadla betonových směsí, kdy na stvrzence uvedla, že cenu ve výši 3 570 Kč obdržela od žalovaného (srov. faktura a stvrzenka jako přílohy žalovaného).

71. Mezi účastníky řízení nepanovala shoda ohledně skutečnosti, kdo předmětný materiál od těchto společností objednával a kdo za něj tehdy jejich dodavateli zaplatil.

72. Z úplných výpisů z obchodního rejstříku právnická osoba. (dále jen Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.) a právnická osoba (dále jen Anonymizováno Anonymizováno.AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno.) má soud za prokázané, že tituly před jménem jméno FO působil v roce 2004 jako předseda představenstva této společnosti a současně byl v tuto dobu i jednatelem společnosti Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., přičemž Anonymizováno Anonymizováno.AnonymizovánoAnonymizováno byla v tuto dobu jedním ze společníků Anonymizováno (srov. výpisy z OR na č.l. 457 a 462).

73. Svědek tituly před jménem jméno FO uvedl, že betonové směsi tehdy objednávala určitě žalobkyně, která určitě za ně i platila, byť placení asi nebyl přítomen. K okolnosti, proč byl na daňových dokladech uváděn jako osoba plátce žalovaný svědek tituly před jménem jméno FO uvedl, že se tak stalo asi proto, že to mohlo být přání investora, za kterého považuje žalovaného i žalobkyni, přičemž ale pana Anonymizováno nezná a nikdy s ním nejednal a ani tyto věci s ním neřešil.

74. Svědek jméno FO uvedl, že žalobkyně s ním snad v období let cca 2002-2004 konzultovala věci ohledně dodávek betonu od společnosti Anonymizováno Anonymizováno.AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno. u které tehdy pracoval, jednali spolu o cenách betonu, službách, čerpadlech, autodomíchávačích. Bavili se spolu jenom na začátku, jaký betony kam padnou, jaký to bude jakoby, jak to má fungovat, u koho se to objednává. Přivedl žalobkyni za panem jméno FO a ty už potom spolu ty dodávky řešili. Kdo dodávku betonu platil a jakým způsobem, to už neví, jen přepokládá, že to bylo ze strany žalobkyně, protože s panem žalovaným nikdy nejednal.

75. Svědek jméno FO uvedl, že žalobkyně u firmy Anonymizováno Anonymizováno (dříve Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánorAnonymizovánoAnonymizováno.) objednala v průběhu času nejen dodávky betonových směsí (a to snad v letech Anonymizováno,Anonymizováno), ale později i další materiály (zásypové materiály - štěrk, písek). Objednávku betonových směsí konzultoval se svým nadřízeným tituly před jménem jméno FO, cenové otázky ze svého postavení nebyl oprávněn řešit. Neví, jak bylo.

76. Svědci tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO a svědek jméno FO měli při řešení těchto zakázek pocit, že žalobkyně objednávky řeší pro stavbu domu, který stavěla i pro sebe (s žalovaným), když svědci tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO věděli, že v tu dobu měla žalobkyně vztah s žalovaným.

77. Žalobkyně uvedla, že cenu (betonu) a objednávání prováděla osobně buďto s panem tituly před jménem jméno FO, nebo když tam nebyl tituly před jménem jméno FO, tak výjimečně s jméno FO. Domlouvala jak cenu, tak množství, který vypočítal bývalý partner, při přebírání byl převážně pan jméno FO nebo bývalý partner. A ví, že u zalívání stropu jsme byli všichni. A platbu si nejsem jistá, jestli jsem prováděla osobně, ale všechny doklady byly s ohledem na čerpání úvěru vystavený na pana jméno FO Anonymizováno.

78. Z výslechu svědků tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO a jméno FO ve spojení účastnickým výslechem žalobkyně má tak soud za prokázané, že právě žalobkyně objednala u společnosti Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno. v roce 2004 (patrně v září) betonové směsi na stavbu budované zemědělské stavby, když sice soud připouští, že se určité rozpory ve výpovědích těchto svědků vyskytovaly, ale vzhledem k vzdálené době, jíž se svědectví týkala, se jedná o nesrovnalosti nikterak významné.

79. Soud naopak v situaci, kdy samotná žalobkyně projevila pochyby o tom, kdo za dodané betonové směsi platil jejich kupní cenu, nemá tuto okolnost v řízení za zjištěnou.

80. Shora popsané skutečnosti dokladují, že žalobkyně se od zahájení výstavby zemědělské stavby do doby, kdy se tato stala věcí v právním smyslu (září 2004) přispěním v podobě jednání s projektantem, zhotovitelem požárně bezpečnostního řešení, zástupci dotčených úřadů a dodavateli materiálů na výstavbě zemědělské stavby spolupodílela, když její přínos v tomto směru nelze bagatelizovat s ohledem na skutečnost, že měla k těmto osobám bližší vztah než žalovaný a současně měla vzdělání stavebního zaměření a také vzdělání poskytující jí orientaci v právní evidenci nemovitostí.

81. Soud má z účastnického výslechu žalobkyně ve spojení s listinnými důkazy za prokázané, že žalobkyně dosáhla středoškolského vzdělání v oboru stavebnictví (srov. č.l. 177 z.str.).

82. Žalobkyně doložila, že dne 24.5.1990 úspěšně složila maturitní zkoušku na Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno (srov. maturitní vysvědčení na č.l. 548).

83. Z pracovní smlouvy ze dne 3.9.1990 má soud za prokázané, že žalobkyně byla od 1.9.1990 zaměstnána u právnická osoba v adresa jako samostatný referent odboru výstavby (srov. pracovní smlouva na č.l. 556).

84. Z pracovní smlouvy ze dne 2.5.1994 má soud za prokázané, že žalobkyně byla od 2.5.1994 u společnosti právnická osoba. (právní předchůdce Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno. – viz. úplný výpis z OR na č.l. 457) zaměstnána jako stavební technička (srov. pracovní smlouva na č.l. 551)

85. Z pracovní smlouvy ze dne 1.9.1994 ve spojení s potvrzením o vzniku a trvání pracovního poměru ze dne 7.12.2000 má soud za prokázané, že žalobkyně byla od 1.9.1994 zaměstnancem právnická osoba v adresa, v roce 1998 absolvovala odborné školení se zaměřením „katastr nemovitostí“, v roce 2000 byla zaměstnána na pozici referent katastru nemovitostí (srov. pracovní smlouva na č.l. 542, osvědčení ze dne 2.4.1998 na č.l. 549, potvrzení na č.l. 243). Tuto práci pak vykovánala i v letech následujících (dokladováno nejméně do roku 2020 – srov. žádost o změnu pracovní doby na č.l. 543 z.str., dohoda ze dne 30.3.2005, popis pracovní činnosti ke dni 1.12.2011 na č.l.544 z.str., osvědčení ze dne 7.12.2015 na č.l. 550, charakteristika služebního místa ze dne 4.8.2020 na č.l. 545).

86. Z vyjádření samotné žalobkyně plyne, že dělá v oddělení právních vztahů k nemovitostem a povoluji a kontroluji vklady. Ze shora uvedených listinných důkazů tak má soud ve spojení s prohlášením žalobkyně za prokázané, že z pracovního postavení žalobkyně u katastrálního úřadu její známo, jakým procesem dochází ke změně vlastnictví v katastru nemovitostí.

87. V řízení nebylo sporu o tom, že převážnou část prací na zemědělské stavbě realizoval žalovaný, což jinak vedle účastnického výslechu žalovaného plyne i z výslechu svědků jméno FO Anonymizováno jméno FO, jméno FO a adresa.

Anonymizovaný odstavec

89. Svědkyně jméno FO (sestra žalobkyně) bez nějakého časového zařazení uvedla, že to stavěli (oba účastníci) společně, vždycky se tak vyjadřovali. Pracovali tam oba dva, ale co tam dělala sestra, to si už nepamatuje.

90. Svědek jméno FO uvedl, že žalobkyně tam (na stavbě domu) dělala to, co bylo na tý stavbě potřeba, kromě řemeslných prací. Svědek sám pak na stavbě rodinného domu zhotovil bezplatně dřevěné schodiště, zábradlí, poskytnul neurčené množství střešních trámů a provedl v neurčeném rozsahu jejich hoblování. Že tento svědek zhotovil schodiště potvrzovala ve své výpovědi i sestra žalobkyně jméno FO.

91. Svědkyně jméno FO uvedla, že ve sporu účastníků jde o dům, který stavěli spolu. Byla během výstavby domu na místě v cca 30 případech a viděla zde pracovat nejen žalovaného, ale i žalobkyni, byť žádné konkrétní činnosti neuvedla.

92. Svědek jméno FO uvedl, že pak (po období bydlení v bytě) si postavili (žalobkyně s žalovaným) baráček, odstěhovali se nahoru a byt nějak vyměnili nebo to nevím, byl to městský byt. Oba (žalobkyně i žalovaný) tam vždycky žili, oba to (rodinný dům) stavěli. Vnímal jsem je, že to staví spolu, ale jako rozpitvávat čí jsou to peníze nebo tak, to mi nikdo nikdy neříkal a nikdy jsem se na to neptal.

93. Svědkyně jméno FO uvedla, že do kontaktu s účastníky řízení se dostala prvně až když se tam (v ulici Jméno žalovaného B, v adresa) začal stavět ten dům, když vlastně tam společně jako budovali ten domov pro rodinu. Pokud jde o žalobkyni, ta dělala takové ženské práce, třeba natírala latě.

94. Matka žalobkyně uvedla, že to (dům i garáž) účastníci spolu stavěli tak i financovali, ale ona do toho nikdy nekoukala nebo neviděla nebo nechtěla vidět. Konkrétní činnost žalobkyně na stavbě uvést nedokázala.

95. Na základě shodných tvrzení stran má soud za prokázané, že za dobu trvání společného soužití neměly účastníci řízení žádný společný bankovní účet v tom smyslu, že by s prostředky na něm, mohli disponovat oba účastníci.

96. Žalobkyni se pak v řízení nepodařilo prokázat, že shromažďovaly s žalovaným finanční prostředky dohromady či že prostředky na účtu jednoho z nich považovaly za společně, když toto tvrzení žalobkyně v rámci účastnického výslechu zůstalo bez podpory dalších důkazů a žalovaný to při svém výslechu popřel.

97. Pokud jde o finanční stránku výstavby, plyne z průvodní souhrnné a technické zprávy z března 2004, že předpokládané náklady na výstavbu budou činit 2 200 000 kč (srov. zpráva na č.l. 50).

98. Pokud jde o financování výstavby zemědělské stavby, nebylo mezi účastníky sporu o tom, že na ni použil žalobce prostředky hypotečního úvěru.

99. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum má soud za prokázané, že dne datum uzavřel žalovaný s právnická osoba. smlouvu o úvěru, na základě níž se banka zavázala poskytnout žalovanému hypoteční úvěr ve výši 500 000 Kč na výstavbu budovy na pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa (srov. smlouva na č.l. 80 a 214). Z článku V. této smlouvy plyne, že k zajištění splacení hypotečního úvěru ze strany žalovaného bylo ve prospěch banky k pozemku p.č. AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno a rozestavěné stavbě na tomto pozemku zřízeno zástavní právo.

100. Z dalších listinných důkazů plyne, že shora uvedený prvotní úvěr nebyl jediný, který byl žalovaný nucen v průběhu výstavby nejen zemědělské stavby, ale později rovněž kůlny, získat.

101. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 20.6.2007 má soud za prokázané, že dne 20.6.2007 uzavřel žalovaný s právnická osoba. smlouvu o úvěru, na základě níž se banka zavázala poskytnout žalovanému hypoteční úvěr ve výši 750 000 Kč na úhradu závazku plynoucího ze smlouvy o úvěru ze dne 3.6.2005 za účelem výstavby budovy na pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa a dostavby tohoto domu (srov. smlouva na č.l. 81, 168 a 241). Rovněž tato smlouva zachovávala ve prospěch banky zástavní právo (srov. článek V. smlouvy).

102. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg.č. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum má soud za prokázané, že dne datum uzavřel žalovaný s Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno. smlouvu o úvěru, na základě níž se banka zavázala poskytnout žalovanému hypoteční úvěr ve výši 860 000 Kč s tím, že v rozsahu částky 760 000 Kč bude úvěr použit na vypořádání úvěru na investice do nemovitosti, a to budovy č.p. Anonymizováno na pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa (srov. smlouva na č.l. 193). Rovněž tato smlouva zřizovala ve prospěch banky zástavní právo, a to již k budově č.p. Anonymizováno na pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemkům p.č. Anonymizováno/Anonymizováno a p.č. Anonymizováno/Anonymizováno (srov. článek VII. smlouvy).

103. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg.č. Anonymizováno/Anonymizováno-AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum má soud za prokázané, že dne datum uzavřel žalovaný s Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno. smlouvu o úvěru, na základě níž se banka zavázala poskytnout žalovanému hypoteční úvěr ve výši 600 000 Kč s tím, že v rozsahu částky 480 000 Kč bude úvěr použit na vypořádání úvěru na investice do nemovitosti, a to budovy č.p. Anonymizováno na pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa (srov. smlouva na č.l. 232). Rovněž tato smlouva zřizovala ve prospěch banky zástavní právo k pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je budova č.p. Anonymizováno a pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno (srov. článek VIII. smlouvy).

104. Ze smlouvy o úvěru č. Anonymizováno ze dne datum má soud za prokázané, že dne datum uzavřel žalovaný s právnická osoba. smlouvu o úvěru, na základě níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 692 000 Kč, který v rozsahu částky 180 000 Kč měl být použit na úhradu závazků plynoucího pro žalovaného ze smlouvy uzavřené s Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.AnonymizovánoAnonymizováno a ve zbývajícím rozsahu se jednalo o bezúčelový úvěr (srov. smlouva na č.l. 229).

Anonymizovaný odstavec

106. Vedle hypotečních úvěrů tvrdil žalovaný, že v průběhu výstavby použil na ni (ať již na stavbu zemědělskou či později na stavbu RD či kůlny) prostředky čerpané ze smluv o stavebním spoření.

107. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření ze dne 29.12.1998 má soud za prokázané, že žalovaný měl u Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. uzavřenu smlouvu o stavebním spoření č. hodnota s cílovou částkou 300 000 Kč (srov. návrh na č.l. 78 a 245). Z dopisu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. ze dne 7.4.2004 plyne, že platnost smlouvy o stavebním spoření skončila dne 15.4.2004 a stav účtu stavebního spoření dosahoval ke dni vypořádání částky částka (srov. dopis na č.l. 245 z.str.).

108. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření ze dne 18.12.2003 má soud za prokázané, že žalovaný měl u Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. uzavřenu smlouvu o stavebním spoření č. hodnota s cílovou částkou 150 000 Kč (srov. návrh na č.l. 77 a 246). Z dopisu právnická osoba. ze dne 15.4.2009 a konečného výpisu z účtu stavebního spoření plyne, že platnost smlouvy o stavebním spoření skončila dne 24.4.2009 a stav účtu stavebního spoření dosahoval ke dni vypořádání částky 133 487,94 Kč (srov. dopis na č.l. 247 a konečný výpis na č.l. 248).

109. Ze smlouvy o úvěru ze dne 20.9.2006 má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s Anonymizováno, a.s. smlouvu o úvěru, na základě níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč (srov. smlouva na č.l. 210 z.str.). Z dopisu banky ze dne 22.9.2006 plyne, že banka částku 100 000 Kč žalovanému poukázala dne 20.9.2006 (srov. dopis na č.l. 210).

110. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření ze dne 27.3.2009 má soud za prokázané, že žalovaný měl u právnická osoba. uzavřenu smlouvu o stavebním spoření č. hodnota s cílovou částkou 196 000 Kč (srov. návrh na č.l. 79 a 206). Z dopisu právnická osoba. ze dne 24.10.2011 plyne, že platnost smlouvy o stavebním spoření skončila dne 21.10.2011 a stav účtu stavebního spoření dosahoval ke dni vypořádání částky 207 858,93 Kč (srov. dopis na č.l. 84).

111. Z dopisu právnická osoba. ze dne datum a konečného výpisu z účtu stavebního spoření plyne, že žalovaný měl u právnická osoba. uzavřenu smlouvu o stavebním spoření č. hodnota, přičemž platnost smlouvy o stavebním spoření skončila dne 17.3.2017 a stav účtu stavebního spoření dosahoval ke dni vypořádání částky 88 155,28 Kč (srov. dopis na č.l. 243 a konečný výpis na č.l. 244).

112. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření č. hodnota ze dne 10.4.2009 má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právnická osoba. smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, na základě níž se stavební spořitelna zavázala poskytnout žalovanému překlenovací úvěr ve výši 196 000 Kč (srov. smlouva na č.l. 207).

113. Z dopisu právnická osoba. ze dne 30.8.2011 a ze dne 26.10.2011 ve spojení s výpisem z účtu žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný čerpal od této banky na základě smlouvy č. hodnota spotřebitelský úvěr, který hradil měsíčními splátkami v částce 2 141 Kč a tento úvěr zcela doplatil ke dni 3.10.2011 (srov. dopisy na č.l. 212 a 213 a výpis na č.l. 211-212).

114. Ze shora uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaný měl před započetím výstavby v roce 2004 k dispozici kromě případných úspor v nezjištěné výši prostředky stavebního spoření (ze smlouvy ze dne 29.12.1998 č. hodnota) ve výši 130 514,24 Kč. Dále má za prokázané, že v průběhu výstavby naspořil či obdržel jako úvěr shora uvedené částky plynoucí z úvěrových smluv a smluv o stavebních spořeních. Zda došlo skutečně a v jakém konkrétním rozsahu k použití těchto prostředků na výstavbu však soud v řízení nemá za prokázané.

115. Pokud jde o prostředky žalobkyně, má soud z dopisu Všeobecné stavební spořitelny právnická osoba. ze dne 12.11.2003 za prokázané, že žalobkyně měla u této stavební spořitelny na základě uzavřené smlouvy č. hodnota stavební spoření, kdy platnost smlouvy skončila dne 21.11.2003 a stav účtu stavebního spoření dosahoval ke dni 21.11.2003 částky 116 151,34 Kč (srov. dopis na č.l. 27).

116. Z dopisu právnická osoba. ze dne 8.6.2010 má soud za prokázané, že žalobkyně měla u této Anonymizováno Anonymizováno na základě uzavřené smlouvy č. hodnota Anonymizováno Anonymizováno, kdy platnost smlouvy skončila dne 7.6.2010 a stav účtu stavebního spoření dosahoval ke dni 7.6.2010 částky 150 380,25 Kč (srov. dopis na č.l. 29).

117. Ze shora uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně měla před započetím výstavby v roce 2004 k dispozici kromě případných úspor v nezjištěné výši prostředky stavebního spoření (ze smlouvy č. hodnota) ve výši 116 151,34 K

118. Z vyjádření zástupce žalovaného ve spojení s výslechem žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně na dostavbu rodinného domu použila prostředky ze svého druhého stavebního spoření (smlouvy č. hodnota) v rozsahu částky 150 000 Kč (srov. vyjádření na č.l. 69 a výslech na č.l. 184).

119. Z výslechu svědka jméno FO Anonymizováno (syn účastníků) plyne, že ten z doslechu od svých rodičů potvrdil informaci o tom, že na budování domu šlo právnická osoba z peněz otce, tak i z peněz matky, kdy matka převážně hradila ošacení, jídlo apod.. Nevnímal investice od rodičů jako realizované pouze jedním z nich.

120. Matka žalobkyně uvedla, že účastníci to (dům) určitě spolu stavěli i financovali, ale že ona do toho nikdy nekoukala nebo nechtěla vidět. Sama pak zmatečně připustila, že určitě také nějak na stavbu finančně přispěla, ale vůbec nedokázala uvést, jakými konkrétními příspěvky. Dále uvedla, že v tom rodinném domě jí patří sauna, kterou financovala ze svých prostředků.

121. Svědkyně jméno FO uvedla, že Anonymizováno (žalovaný) vždycky tvrdil, že měli oba dva (účastníci řízení) stavební spoření a prostě přidávali. V jakém rozsahu však neví, protože se na to nikdy neptala a víceméně jí to nezajímalo.

122. Z dopisu právnická osoba. ze dne 24.10.2011 má soud za prokázané, že syn účastníků (jméno FO) měl u této stavební spořitelny na základě uzavřené smlouvy č. hodnota Anonymizováno Anonymizováno, kdy platnost smlouvy skončila dne 21.10.2011 a stav účtu Anonymizováno Anonymizováno dosahoval ke dni datum částky 207 858,93 Kč (srov. dopis na č.l. 30).

123. Ze závazné objednávky č. hodnota ze dne 14.3.2012 ve spojení se zálohovou fakturou ze dne 14.3.2012 a oznámeními o zadání příkazu k úhradě ze dne 15.3.2012 má soud za prokázaném, že žalovaný objednal dne 14.3.2012 u společnosti Anonymizováno právnická osoba. dodání (koupi) automobilu tov zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno za cenu 367 000 Kč, kdy dodavatel vystavil žalovanému dne 14.3.2012 zálohovou fakturu na částku 250 000 Kč, kterou žalovaný uhradil prostřednictvím plateb ze dne 15.3.2012 v částce 200 000 kč a částce 50 000 Kč (srov. doklady na č.l. 85-87). Žalobkyně popřela tvrzení žalovaného, že prostředky na zakoupení shora uvedeného vozidla pocházely z prostředků stavebního spoření jejich syna (č.l. 139). Soud tak nemá v řízení za zjištěné, zda a jakým způsobem byly ze strany jednoho či druhého účastníka použity prostředky stavebního spoření jejich syna.

124. Ze shora uvedených listinných důkazů ve spojení s výslechem žalovaného a shora uvedených svědků tak soud má za prokázané, že v průběhu výstavby žalobkyně naspořila shora uvedené částky plynoucí ze smluv o stavebních spoření, kdy skutečnost, zda došlo k použití těchto prostředků na výstavbu má soud prokázánu pouze v případě částky 150 000 Kč ze Anonymizováno spoření č. smlouvy AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.

125. Pokud jde o další proces zhotovení zemědělské stavby (po září 2004) vycházel soud z následujících zjištění.

126. Z výslechu svědka jméno FO ve spojení s jeho čestným prohlášením ze dne 19.3.2023 má soud za prokázané, že tento svědek pomáhal v roce 2004 žalovanému na stavbě rodinného domu v ulici Jméno žalovaného B v adresa, konkrétně se zhotovením střešní konstrukce (krovů) včetně instalace střešní krytiny právnická osoba a osazení střešních oken Velux (srov. prohlášení na č.l. 190).

127. Z výslechu svědka Anonymizováno (Anonymizováno) ve spojení s jeho čestným prohlášením ze dne 17.6.2022 (srov. č.l. 10) a ve spojení s dokladem označeným jako vytyčení staveb na p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa (srov. č.l. 511) má soud za prokázané, že tento svědek byl v pozici geodeta osloven a na žádost žalobkyně vyhotovil v roce 2005 geometrický plán č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno pro zaměření rozestavěné stavby (rodinného domu).

128. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud ve spojení s níže uvedenými listinami za prokázané, že o záznamu vlastnického práva žalovaného k tehdy ještě rozestavěné stavbě na pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa bylo Anonymizováno Anonymizováno rozhodnuto v řízení pod sp.zn. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno poté, co byla katastrálnímu úřadu předložena žádost o zápis rozestavěné budovy do katastru nemovitostí ze dne 16.3.2005 a její přílohy, jimiž bylo čestné prohlášení žalovaného ze dne 16.3.2005, geometrický plán a stavební povolení ze dne 10.9.2004 (srov. výpis na č.l. 31, ref. soudce na č.l. 146, odpověď katastrálního úřadu na č.l. 150, žádost o zápis na č.l. 151 a 341, čestné prohlášení na č.l. 151 z.str. a 341 z.str., Anonymizováno na č.l. 152 a 342 a stavební povolení na č.l. 153 a 343). Záznam vlastnického práva byl proveden dne 23.3.2005 (srov. zpráva Anonymizováno Anonymizováno na č.l. 340´). V čestném prohlášení ze dne 16.3.2005 žalovaný prohlásil, že budova na pozemku p.č. Anonymizováno/AnonymizovánoAnonymizovánov k.ú. adresa je již v takovém stupni rozestavěnosti, že je patrné stavebně technické a funkční uspořádání nadzemního podlaží. Žalobkyně uvedla, že věděla, že k zápisům výlučně žalovaného jako vlastníka k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí docházelo, přičemž jí to (žádost) tehdy jako pracovnici katastrálního úřadu procházelo rukama a podávala to do práce na podatelnu (srov. účastnický výslech žalobkyně na č.l. 180 z.str.). Žalobkyně dále uvedla, že žádost o zápis vypisovala a podepsala za žalovaného (srov. jednání dne datum). Žalovaný to nedokázal potvrdit.

129. Z výslechu svědkyně jméno FO ve spojení s jejím čestným prohlášením ze dne 15.6.2022 (srov. č.l. 11) plyne, že tato svědkyně v letech 2006-2007 spolupracovala s žalobkyní ohledně projektové dokumentace pro změnu užívání zemědělské stavby na rodinný dům. Z prohlášení oprávněné osoby ze dne datum (č.l. 107) a protokolu z místního šetření ze dne datum včetně prezenční listiny (srov. č.l. 520 - 528) plyne, že tato svědkyně byla jako oprávněná osoba přítomna kolaudaci stavby rodinného domu v roce 2011. Že žalobkyně s touto svědkyní v postavení projektantky výstavbu i v období po září 2004 konzultovala plyne rovněž z e-mailové korespondence mezi žalobkyní a svědkyní ze dne 4.3.2006, 2.12.2010, 15.12.2011 20.1.2004, 21.1.2004 a 5.2.2004 (srov. e-mailová komunikace na č.l. 573-576, 603-612).

130. Z žádosti ze dne 18.4.2007 má soud za prokázané, že dne 18..4.2007 byla právnická osoba adresa doručena žádost o povolení změny zemědělské stavby na rodinný dům, kdy v žádosti byly označeni jako stavebníci jak žalovaný, tak i žalobkyně. Žádost je vypisována ručně žalobkyní (srov. žádost na č.l. 509).

131. Ze smlouvy o nájmu pozemku ze dne 19.4.2007 má soud za prokázané, že dne 19.4.2007 uzavřeli účastníci řízení smlouvu, na základě níž žalovaný jako pronajímatel a vlastník pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno a p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa pronajal žalobkyni tyto pozemky za účelem výstavby rodinného domu, na jehož výstavbě se bude žalobkyně nájemce (žalobkyně) finančně podílet s tím, že nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Nájem byl sjednán ve výši 1 Kč ročně (srov. smlouva na č.l. 28).

132. Ze spisu právnická osoba v adresa, Anonymizováno Anonymizováno (sp.zn. AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, Anonymizováno-Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno-Anonymizováno) má soud za prokázané, že po podání shora uvedené žádosti byla do spisu Anonymizováno Anonymizováno doručena smlouva o nájmu pozemku ze dne datum, z níž plynulo, že žalobkyně je nájemcem předmětné stavby, o jejíž změnu účastníci řízení stáli (srov. spis st. úřadu a č.l. 510). Ačkoliv tato smlouva nezakládala pro žalobkyni postavení účastníka stavebního řízení (viz. vymezení účastníků řízení v ustanovení § 109 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon) mohla pro stavební úřad být minimálně podkladem pro zdůvodnění skutečnosti, proč se i žalobkyně oproti stavu při žádosti o vydání stavebního povolení, stala stavebníkem v řízení o povolení změny stavby. Sestra žalobkyně pak při výslechu popřela, že by uzavření takové nájemní smlouvy účastníkům (či žalobkyni) v minulosti poradila či doporučila.

133. Z rozhodnutí právnická osoba adresa ze dne datum č.j. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno má soud za prokázané, že ve vztahu k oběma účastníkům řízení jako stavebníkům bylo tímto rozhodnutím k jejich žádosti doručené úřadu dne 18.4.2007 vydáno rozhodnutí o povolení změny nedokončené stavby (zemědělská stavby pro skladování rostlinných produktů na stavební parcele č. Anonymizováno/Anonymizováno, vč. přípojek na IS a zpevněné plochy, vše na části pozemku p.č. AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánov k.ú. adresa, ulice Jméno žalovaného B, adresa) v tom rozsahu, že bude provedena změna ve využití a charakteru původně povolené zemědělské stavby na rodinný dům s bytovou jednotkou o velikostiAnonymizováno1 + Anonymizováno s kompletním příslušenstvím. Zastavěná plocha bude zachována v rozsahu 79 m2, v RD budou provedeny vnitřní rozvody vody, kanalizace, ÚT a elektrická instalace. Změna nedokončené stavby měla být dle podmínek povolení provedena stavebníkem svépomocí za výpomoci odborně způsobilých osob. Odborný dozor bude vykonávat psaní jméno FO (srov. rozhodnutí na č.l. 38).

134. Z výslechu svědka jméno FO ve spojení s jeho čestným prohlášením ze dne 20.6.2022 a ve spojení s dokumentem označeným jako požárně bezpečnostní řešení (srov. č.l. 499-503) má soud za prokázané, že tento svědek s žalobkyní v roce 2007 (a to v době do dubna 2007, kdy dokument byl vyhotoven) spolupracoval na projektové dokumentaci pro účely změny užívání objektu (zemědělské stavby) na rodinný dům

135. Z výslechu svědkyně tituly před jménem jméno FO ve spojení s jejím četným prohlášením ze dne 15.6.2022 (srov. č.l. 13) a ve spojení s rozhodnutím právnická osoba ze dne 17.4.2007, a ze dne 25.10.2011 – srov. č.l. 504 a 514) má soud za prokázané, že tato svědkyně jednala z pozice pracovnice vodoprávního úřadu s žalobkyní v roce 2007 při povolování a kolaudaci stavby vodního díla na pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa (septik, pískový filtr, vsakovací zářez), kdy kolaudace tohoto vodního díla proběhla v roce 2011.

136. Oba účastníci při svých výsleších potvrdili, že do rozestavěného rodinného domu se přestěhovali v roce 2008. Z výslechu syna účastníků plyne, že se tam stěhovali oba účastníci současně. Ke stavu rozestavěnosti domu v době nastěhování svědkyně jméno FO uvedla, že dole měli provizorní ložnici, obývák a nahoře to nějak chystali teprve pokojíček a ložnici, a budovali tam ještě koupelnu. Takže spíš žili dole, když měli ten spodek (kuchyň, obývák) hotovej.

137. Z žádosti ze dne 11.11.2011 má soud za prokázané, že dne 14.11.2011 byl právnická osoba adresa doručen návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí ohledně stavby rodinného domu, kdy v žádosti byly označeni jako stavebníci jak žalovaný, tak i žalobkyně (srov. žádost na č.l. 516).

138. Z rozhodnutí právnická osoba adresa ze dne 27.4.2011 č.j. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno má soud za prokázané, že ve vztahu k oběma účastníkům řízení jako účastníkům správního řízení bylo tímto rozhodnutím k jejich žádosti ze dne 11.4.2011 vydáno rozhodnutí o připojení sjezdu z pozemku č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa na místní komunikaci (srov. rozhodnutí na č.l. 42).

139. Z rozhodnutí právnická osoba adresa ze dne datum č.j. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno má soud za prokázané, že ve vztahu k oběma účastníkům řízení jako žadatelům bylo tímto rozhodnutím k jejich žádosti doručené úřadu dne 14.11.2011 vydáno kolaudační rozhodnutí, kterým bylo povoleno užívání stavby rodinného domu s bytovou jednotkou o velikosti Anonymizováno + Anonymizováno.k. situované na pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa včetně přípojek na IS a zpevněné přístupové a příjezdové komunikace. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 11.1.2012 (srov. rozhodnutí na č.l. 44 a 103).

140. Shora popsané skutečnosti dokladují, že žalobkyně se i v době po září 2004, kdy se rozestavěná zemědělská stavba stala věcí v právním slova smyslu, až do kolaudace stavby rodinného domu v lednu 2012 přispěním v podobě jednání s projektantem, zhotovitelem požárně bezpečnostního řešení, zástupci dotčených úřadů a dodavateli materiálů na výstavbě spolupodílela, když počínaje žádostí o povolení změny zemědělské stavby na rodinný dům ze dne 18.4.2007 byla s vědomím žalovaného (dovozovaným z obsahu jím podepsané nájemní smlouvy a společné žádosti ze dne 17.4.2007) prezentována vůči stavebnímu úřadu jako stavebník stavby.

141. Pokud jde o okolnost, zda a jakým způsobem dávali účastníci řízení najevo, že jsou podílovými spoluvlastníky budované stavby, byla soudu poskytnuta čestná prohlášení osob, které byly následně vyslýchány v pozici svědků (adresa, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO – srov. čestná prohlášení na č.l. 10-16 a č.l. 46), když výslechem těchto osob vyšlo najevo, že pokud se v čestných prohlášeních uvádělo, že žalobkyně při jednání (se svědky) vystupovala vždy jako spoluvlastník nemovitosti, že se jednalo o formulaci, kterou do prohlášení napsala žalobkyně, když svědci nebyli schopni potvrdit, že by o vlastnických poměrech k nemovitosti vlastně něco věděli.

142. Z výslechu svědka tituly před jménem jméno FO (pracovník Anonymizováno Anonymizováno v adresa) ve spojení s jeho čestným prohlášením ze dne 15.6.2022 plyne, že pokud svědek v čestném prohlášení podepsal žalobkyní naformulovanou větu, že žalobkyně při jednáních vystupovala jako spoluvlastník uvedených nemovitostí, tak to dle svědka platí až od doby změny původní zemědělské stavby na rodinný dům, kde už papírově vůči stavebnímu úřadu vystupovali oba účastníci jako stavebníci.

143. Z výslechu svědkyně jméno FO ve spojení s jejím čestným prohlášením ze dne 15.6.2022 (srov. č.l. 11) plyne, že pokud tato svědkyně v čestném prohlášení podepsala žalobkyní naformulovanou větu, že se žalovaný potvrzovaných jednání nikterak neúčastnil, ve své výpovědi u soudu uvedla, že účastníci řízení stavěli svépomocí, řešili vybavení toho domu a tak nějak postupně prostě to realizovali. Se žalobkyní ona řešila ty papírový věci a jako, stavbu třeba řešili dohromady nebo s panem Anonymizováno potom tu garáž. Je tedy zjevné, že věta o striktním neúčastnění se shora uvedených jednání ze strany žalovaného není v případě této svědkyně zcela pravdivá.

144. Svědkyně Anonymizováno uvedla, že účastníci v době, kdy už společně bydleli v bytě nad katastrálním úřadem, začali stavět nebo prostě zařizovat si ten dům, a to mohlo být někdy 2005. Z jejich chování prostě jsme je brali jako manžele a že to všechno zařizujou společně. Co vím, tak nějaký ty organizační věci, zápis do katastru, jednání se stavebním úřadem, to dělala žalobkyně.

145. Svědkyně jméno FO uvedla, účastníci řízení se bavili tak, že je to jejich prostě jejich společný bydlení.

146. Žalobkyni se tak dle soudu nepodařilo prokázat, že by žalovaný v minulosti prezentoval žalobkyni jako spoluvlastnici ať již budované zástavby či posléze dokončeného rodinného domu. Stejně tak neprokázala, že by k takové prezentaci docházelo ze strany žalobkyně vůči jiným osobám v přítomnosti žalovaného, aniž by ten proti takovému stavu věcí vznesl výhrady. Prokázána byla pouze ta skutečnost, že počínaje dnem 17.4.2007 vystupovali oba účastníci vůči stavebnímu úřadu v pozici společných stavebníků. Žalobkyni se však podařilo prokázat to, že stavbu budovali s úmyslem v ní společně bydlet, což následně až do svého rozhodu v dubnu 2020 účastníci řízení uskutečnili.

147. Pokud jde o výstavbu kůlny/garáže vyházel soud z níže uvedených skutečností.

Anonymizovaný odstavec

149. Z výslechu žalovaného a jeho bratra má soud za prokázané, že materiál z takto zakoupené montované haly následně žalovaný použil na výstavbu pozdější kůlny (garáže).

150. Z výslechu svědkyně jméno FO ve spojení s jejím čestným prohlášením ze dne 15.6.2022 (srov. č.l. 11), ve spojení s průvodní zprávou z března 2006 (srov č.l. 484-488), jejím prohlášením oprávněné osoby ze dne 12.12.2011 (č.l. 519) a prezenční listiny ze dne 22.12.2011 (srov. č.l. 529) plyne, že tato svědkyně v letech 2005-2006 spolupracovala s žalobkyní na projektové dokumentaci kolny (garáže), která je součástí stavebního povolení této stavby. Svědkyně po dobu výstavby vykonávala odborný dozor a byla přítomna rovněž její kolaudaci v roce 2011.

151. Z čestného prohlášení jméno FO ze dne 16.6.2022 (srov. č.l. 12) ve spojení s dokumentem označeným jako požárně bezpečnostní řešení (srov. č.l. 489-497) má soud za prokázané, že tato osoba s žalobkyní v roce 2006 (a to v době do srpna 2006, kdy dokument byl vyhotoven) spolupracovala na projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení stavby kůlny.

152. Z žádosti ze dne 18.9.2006 má soud za prokázané, že dne 19.9.2006 byla právnická osoba adresa doručena žádost o stavební povolení, kdy v žádosti byl označen jako stavebník žalovaný a žádost se týkala stavby kůlny na pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa (srov. žádost na č.l. 101 a 498).

153. Z výslechu svědka tituly před jménem jméno FO (pracovník Anonymizováno Anonymizováno v adresa) ve spojení s jeho čestným prohlášením ze dne 15.6.2022 a ve spojení s rozhodnutími stavebního úřadu o povolování stavby - srov. níže) má soud za prokázané, že tento svědek s žalobkyní jednal o stavebním povolení ohledně stavby kůlny (srov. prohlášení na č.l. 14).

154. Z oznámení právnická osoba adresa ze dne 19.10.2006 má soud za prokázané, že městský úřad na základě shora uvedené žádosti zahájil sloučené územní a stavební řízení (srov. oznámení na č.l. 102).

Anonymizovaný odstavec

156. Z čestného prohlášení jméno FO ze dne 23.3.2023 a jeho dalšího prohlášení ze dne 28.8.2023 má soud za prokázané, že tato osoba na žádost žalovaného realizovala v roce 2011 výkopové práce při vybudování vjezdu do garáže a právě žalovaný osobně mu za tyto práce zaplatil. Žalovaný (a nikdo další) se těchto prací rovněž aktivně účastnil (srov. prohlášení na č.l. 191 a č.l.333).

157. Z výpovědi svědka adresa plyne, že vypomáhal žalovanému při stavbě garáže, ale tu si z větší části postavil žalovaný sám. Za veškerou práci mu zaplatil žalovaný.

158. Z výslechu svědka jméno FO ve spojení s jeho čestným prohlášením ze dne 19.3.2023 má soud za prokázané, že tento svědek pomáhal v roce 2010 žalovanému na stavbě garáže u rodinného domu v ulici Jméno žalovaného B v adresa, konkrétně se zhotovením střešní konstrukce, a to z trámů, které si žalovaný vytěžil v lese a nechal je následně na pile nařezat (srov. prohlášení na č.l. 190).

159. Z čestného prohlášením jméno FO ze dne 22.3.2023 má soud za prokázané, že tento svědek kolem roku 2010 na žádost žalovaného instaloval u nově vybudované garáže garážová vrata u objektu žalovaného, kdy při této zakázce jednal pouze s žalovaným (srov. prohlášení na č.l. 192).

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

164. Shora popsané skutečnosti dokladují, že žalobkyně i v případě projektové přípravy a následně při výstavbě stavby kůlny v období let 2006 – 2011 přispěním v podobě jednání s projektantem a zástupci stavebního a katastrálního úřadu na výstavbě spolupodílela, když počínaje žádostí, byť na rozdíl od stavby rodinného domu nedošlo k tomu, že by se vůči stavebnímu úřadu prezentovala jako stavebník stavby.

165. Rozdíl oproti výstavbě zemědělské stavby (pozdějšího RD) pak spočívá i v tom, že podstatná stavební část použitá při výstavbě kůlny (materiál z plechové montované haly zakoupený žalovaným od jeho matky) byla ve výlučném vlastnictví žalovaného a že žalovaná neprokázala žádný podíl na samotném procesu výstavby této stavby ve formě spolufinancování, vlastní stavební činnosti či jejího zajištění ze strany rodinných příslušníků či dodavatelů (zhotovitelů) z její strany jí obstaraných.

166. Pokud se žalobkyně dovolávala toho, aby soud dovodil jí tvrzené premisy i ze vzájemné komunikace účastníků z doby, kdy došlo k ukončení jejich vztahu, vycházel soud z následujících důkazů.

167. Z emailové zprávy žalovaného ze dne 5.4.2021 má soud za prokázané, že žalovaný v této zprávě sděluje jméno FO (sestra žalobkyně) přehled stavebních prací, které byly realizovány na objektu na adrese adresa a navrhuje jejich vypořádání. Ze zprávy ze dne 3.6.2021 plyne, že jméno FO měla vůči žalovaného návrhu výhrady (srov. zprávy na č.l. 82 – 83).

Anonymizovaný odstavec

169. Z SMS zpráv má soud za prokázané, že žalovaný na výzvu žalobkyně v předžalobní fázi řízení nabízel vypořádání v tom smyslu, že pokud by vycházel z ceny nemovitostí v částce 3 000 000 Kč, tak by žalobkyni nabídnul částku 1 000 000 Kč a auto v ceně 200 000 Kč (srov. zprávy na č.l. 142).

170. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 21.1.2022 má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně sdělila tímto dopisem žalovanému, že převzala zastoupení žalobkyně mimo jiné ve věci sporu o vypořádání podílového spoluvlastnictví k rodinnému domu a dvougaráži na LV Anonymizováno k k.ú. adresa a tlumočila žalovanému, že jím nabízenou částku 1 000 000 Kč nepovažuje žalobkyně za spravedlivé vypořádání (srov. dopis na č.l. 24).

171. Z dopisu žalobkyně ze dne 24.1.2022 má soud za prokázané, že žalobkyně reagovala na dopis právnická osoba. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno požadavek na to, aby se vystěhovala z domu žalovaného, odmítavě, když zejména argumentovala tím, že jsou s žalovaným faktickými podílovými spoluvlastníky předmětného domu (srov. dopis na č.l. 17).

172. Z dopisu zástupce žalovaného (tituly před jménem jméno FO) ze dne 9.3.2022 má soud za prokázané, že právní zástupce žalovaného se obrátil na právního zástupce žalobkyně v reakci na výzvu k vypořádání podílového spoluvlastnictví a bezdůvodného obohacení, kdy sice nevyloučila možnost mimosoudního jednání, ale uvedla, že žalovaný je výlučným vlastníkem nemovitostí, o které se jedná, včetně staveb, které jsou součástí pozemků (srov. dopis na č.l. 22).

173. Z emailové zprávy ze dne 10.3.2022 má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně se obrátila na právního zástupce žalovaného (tituly před jménem jméno FO) a tlumočila, že předala vyjádření ze dne 9.3.2022 své klientce (žalobkyni) s výzvou reagovat na požadavky žalovaného (srov. zpráva na č.l. 53).

174. Z emailové zprávy ze dne 15.3.2022 má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně zaslala právnímu zástupci žalovaného (tituly před jménem jméno FO) vyjádření, ve kterém tlumočí, že žalobkyně je postojem žalovaného, pokud tvrdí, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí překvapena, když nemovitosti nabývali účastníci společně a společně hradili náklady na jejich pořízení a žalovaný byl zapsán do katastru nemovitostí jako výlučný vlastník pouze z důvodu jeho vystupování vůči bance, u níž se ucházel o hypoteční úvěr. Žalobkyně byla však po celou dobu ujišťována, že má na domě 50 % podíl a jakmile bude doplacena poslední část hypotečního úvěru a nemovitost bude zbavena zástavního práva, bude její spoluvlastnický podíl zapsán (srov. zpráva na č.l. 52).

175. Z emailové zprávy zástupce žalovaného (tituly před jménem jméno FO) ze dne 19.4.2022 má soud za prokázané, že právní zástupce žalovaného sdělil právnímu zástupci žalobkyně, že žalovaný je výlučným vlastníkem nemovitostí a že žalobkyni se nikdy žádných příslibů a ujišťování, že jí patří 50 % podíl na nemovitostech nedostalo. Pozemek, na kterém dům stojí, dostal žalovaný darem, od svých rodičů. Sdělení obsahovalo rovněž výzvu, aby žalobkyně specifikovala, na jaké investice měla v minulosti ze svých prostředků přispět (srov. zpráva na č.l. 51).

176. Z dopisu žalovaného ze dne 10.3.2022 má soud za prokázané, že žalovaný adresoval žalobkyni výpověď smlouvy o nájmu pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa uzavřené dne datum, když hodlá užívat předmětný pozemek a ostatní nemovitosti v jeho vlastnictví pro vlastní potřebu. Současně vyzval žalovanou k vyklizení předmětných nemovitostí do konce výpovědní lhůty (srov. výpověď na č.l. 23).

177. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 13.6.2022 má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně uskutečnila vůči žalovanému předžalobní výzvu, jejíž součástí byla výzva k podpisu souhlasného prohlášení o vzniku ideálního spoluvlastnického podílu ve výši Anonymizováno k rodinnému domu a dvougaráži ve prospěch žalobkyně s tím, že pokud k tomu nedojde ve stanovené 5- ti denní lhůtě, bude k soudu podána žaloba na určení vlastnictví (srov. dopis na č.l. 21). Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 16.6.2022 má soud za prokázané, že předžalobní výzva byla na vědomí zasílána rovněž zástupci žalovaného (srov. dopis na č.l. 20, doklad o sledování zásilek na č.l. 55 a dodejka na č.l. 25).

178. Z emailové zprávy žalovaného ze dne 14.6.2022 má soud za prokázané, že žalovaný touto zprávou žalobkyni sdělil, že vzhledem ke konci výpovědní lhůty z nájmu si dne 30.6.2022 přijde nemovitost převzít, a to včetně garáže a všech klíčů. (srov. zpráva na č.l. 54).

179. Z emailové zprávy žalobkyně ze dne 29.6.2022 má soud za prokázané, že žalobkyně touto zprávou potvrzuje žalovanému, že jeho zprávu ze dne 14.6.2022 obdržela a že bere na vědomí, že budou od 30.6.2022 dům užívat opět společně. S poukazem, že ji žalovaný doposud nevyplatil z jejího podílu na domě, nemá prostředky na odstěhování se, když uvedla, že dům je z poloviny také její (srov. zpráva na č.l. 54).

180. Z této komunikace se žalobkyně dovolávala skutečnosti, že pokud jí byla ze strany žalovaného nabízena k vyplacení částka 1 000 000 Kč, tak to svědčí o potvrzení dohody tvrzené žalobkyní (tj. o budoucím podílovém spoluvlastnictví po doplacení hypotečního úvěru). Soud však musí konstatovat, že nic takového se z této nabídky, a to ani ve spojení se shora uvedenými soudem zjištěnými skutečnostmi dovodit nedá. Stejně tak může nabídka na vyplacení částky 1 000 000 Kč bez potvrzení podílového spoluvlastnictví žalobkyni svědčit o zcela jiných skutečnostech, a to například o tom, že žalovaný nezpochybňoval v tu dobu finanční či jiný podíl žalobkyně na obstarání v žalobě uvedeného či jiného majetku a měl, i s ohledem na společného doposud nezaopatřeného potomka, zájem na bezkonfliktním vypořádání bez právních sporů. Stejně mohla mít ale taková nabídka souvislosti zcela jiné.

181. Pokud tedy soud rekapituluje skutečnosti, které dle shora citovaných úvah Nejvyššího soudu mohou vést při výstavbě stavby svépomocí ke vzniku podílového spoluvlastnictví na nyní posuzovaný případ, podařilo se sice žalobkyni v řízení prokázat, že poskytla při výstavbě zemědělské stavby (pozdější rodinný dům) nikoliv zanedbatelnou pomoc, a to již v době, než se tato stavba stala věcí v právním slova smyslu. Pomoc poskytla v době, kdy se již účastníkům narodil syn a kdy společně žili ve společné domácnosti.

182. Nepodařilo se jí však prokázat ústní dohody s žalovaným, které v žalobě tvrdila, a to dohodu o tom, že pokud byl do katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku a staveb pouze žalovaný, stalo se tak po vzájemné dohodě účastníků, a to pouze z důvodů vylepšení pozice při vyjednávání s bankou ohledně hypotečního úvěru. Stejně tak neprokázala dohodu v tom směru, že žalovaný převede na žalobkyni po doplacení hypotečního úvěru polovinu nejen staveb, ale i darovaných pozemků, a to darovací smlouvou (č.l. 131 z.str. a 132), když tato skutečnost zůstala v řízení prokazována pouze jejím účastnickým výslechem a synem účastníků, neboť žádný ze svědků navržených ze strany žalobkyně k této okolnosti nebyl schopen ničeho uvést. Syn účastníků sice potvrdil verzi žalobkyně, že v rodině to bylo vždycky tak, že je to náš dům a až se splatí hypotéka, půlka se přepíše na matku (žalobkyni), kdy však, jak již soud výše konstatoval, vzhledem k věku tohoto svědka v době tvrzeného sjednání ústní dohody o budoucím převodu na žalobkyni, se nutně jednalo o skutečnost, kterou svědek vnímal pouze zprostředkovaně, když uváděl, že to snad mohl začít vnímat asi ve věku 10-11 let, avšak neví, od koho se tuto skutečnost dozvěděl (zda od babičky či jiné osoby v rodině). Podstatnou roli pak sehrála rovněž skutečnost, že tento svědek v době svého výslechu měl jednoznačně kladný vztah k žalobkyni a naopak vůči žalovanému nezastíral zášť. V situaci, kdy z jím uváděných tvrzení mohl mít svědek (a žalobkyně) prospěch, jej soud rozhodně nepovažoval za nestranného svědka a jeho svědectví při popření ze strany žalovaného soud shledal jako účelové a nevěrohodné.

183. Ostatně pokud jde o věrohodnost výslechu samotné žalované, ani tuto nemůže soud hodnotit vzhledem k zjištěným skutečnostem zcela nekriticky. Z listinných důkazů z opatrovnického řízení týkajících se syna účastníků plyne, že zprávy poskytnuté tehdy ze strany žalobkyně soudu ohledně soužití účastníků řízení (uváděla, že účastníci řízení spolu nežili ve společné domácnosti) nebyly pravdivé a skutečnost byla jiná (tj. že spolu žili ve společné domácnosti). Žalovaná dále při svém účastnickém výslechu nejprve uváděla, že nemá žádné nemovitosti (kromě těch, které jsou předmětem řízení), avšak následně k dotazům zástupce žalovaného připustila, že takové nemovitosti vlastní, a to sice byt o velikosti 1 + 1 v adresa a Anonymizováno v Anonymizováno adresa (srov. č.l. 179 a 180 z.str.).

Anonymizovaný odstavec

185. Pokud jde o hodnocení věrohodnosti tvrzení, je i v případě žalovaného možné dovodit, že jak v minulosti, tak rovněž v nynějším řízení ne všechny okolnosti uváděl pravdivě. Jednak se spolupodílel na oklamání soudu v opatrovnickém řízení ohledně toho, zda spolu tehdy účastníci řízení žili či nikoliv a v nynějším řízení se pak tuto skutečnost (dřívější lež účastníků) účelově snažil využít ve svůj prospěch.

186. Při nikterak pozitivním hodnocení věrohodnosti každého z účastníků je to však žalobkyně, kterou v řízení stíhá procesní neúspěch v situaci, kdy pro její nárok podstatná tvrzení nebyla schopna prokázat. Pokud totiž neprokázala existenci ústních dohod s žalovaným ve shora zmíněném smyslu, zůstávají jí prokázané skutečnosti (o pomoci žalobkyně při výstavbě a společné vůli účastníků žít ve zhotovované stavbě společně jako rodina) pro možnost soudu učinit závěr o existenci spoluvlastnictví žalobkyně ke stavbám uvedeným v žalobě nedostatečná. Je tomu tak proto, že tyto žalobkyní prokázané skutečnosti se dají stejně tak vysvětlit způsobem, že žalobkyně svou pomoc poskytla z důvodu existence partnerského vztahu účastníků, kdy takovou pomoc si osoby, které k sobě mají citový vztah, poskytují, a to každý takovým způsobem, který mají k dispozici (v případě žalobkyně především znalost osob z odvětví výstavby a orientace ve stavebních záležitostech a oblasti právních vtahů k nemovitostem).

187. Je z časových a dalších souvislostí zjevné, že žalovaný podával návrh na zápis rozestavěné stavby (zemědělské stavby) do katastru nemovitostí v době těsně předcházející uzavření smlouvy o Anonymizováno úvěru, když právě pozemek a rozestavěná stavba představovaly předmět zajištění (zástavního práva). Proti verzi žalobkyně, že se s žalovaným dohodli, že bude zapsán do katastru jako vlastník pouze žalovaný z důvodu lepší bonity žadatele o úvěr (kterou soud shledal jako neprokázanou) však stála verze založená na (nejen) listinných podkladech, a to sice, že žalovaný se nechal zapsat jako výlučný vlastník rozestavěné stavby z toho důvodu, že se stavba stavěla na pozemku v jeho výlučném vlastnictví.

188. Řada svědků uváděla různým způsobem (viz. výše), že měly dojem, že účastníci stavěli dům společně. Svědek jméno FO pak v rámci vysvětlování svého čestného prohlášení uvedl, že za spoluvlastníka považoval žalobkyní až od okamžiku, kdy jako spolustavebník podala s žalovaným žádost o povolení změny stavby na rodinný dům. Tato žádost byla podána v dubnu 2006, stejně tak jako v tu dobu uzavřeli účastníci smlouvu o nájmu pozemku, na kterém se dostavba stavby realizovala. Pokud by soud z této žádosti dovozoval, že představuje důkaz o tom, že účastníci se chtěli stát podílovými spoluvlastníky budované stavby, pak sice tato žádost (a následné figurování obou účastníků v řízení jako spolustavebníci) představuje důkaz naznačující vůli obou účastníků být stavebníky, ale pokud je taková vůle projevena až v dubnu roku 2007, stalo se tak až poté co se již rozestavěná stavby stala věcí v právním smyslu (září 2004). Z nájemní smlouvy pak plyne, že nájemce (žalobkyně) se na nákladech stavby teprve bude podílet, aniž by se potvrzovala skutečnost, že se tak již v nějakém rozsahu stalo. Proto ani tato okolnost nevedla soud k závěru o tom, že by účastníci řízení měli na počátku výstavby (před zářím 2004) společnou vůli stavět stavbu, která by byla jejich podílovým spoluvlastnictvím.

189. V případě stavby kůlny/garáže pak ani změna postoje účastníků vyjadřovaná pozicí stavebníka vůči stavebnímu úřadu naplněna nebyla, když po celou dobu výstavby až do její kolaudace zůstal jediným stavebníkem žalovaný.

190. V těžké důkazní situaci, ve které se žalobkyně v řízení nacházela (když se snažila pokazovat skutečnosti, které se převážně ústní cestou měly odehrát v daleké minulosti) pak žalobkyni v očích soudu nepomohla ani skutečnost, že se na žalovaného s tvrzením, že je spoluvlastnicí předmětných staveb obrátila až poměrně dlouho poté, co byl hypoteční úvěr, k jehož zajištění vázlo na nemovitostech zástavní právo, zcela splacen (únor 2021), což byl dle nynějších tvrzení žalobkyně okamžik, po němž se měla naplnit ústní dohoda účastníků o tom, že poté se stane spoluvlastnicí nemovitostí.

191. Na základě shora uvedených skutečností proto soud dospěl k závěru, že žalobkyně se nestala spoluvlastníkem v žalobě uvedených staveb, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

192. Dalším důvod, pro který bylo možné žalobu zamítnout, spočívá na tvrzení žalobkyně o tom, že zde byla dohoda účastníků o tom, že bude na ni vlastnické právo (ke spoluvlastnickému podílu o velikosti jedné poloviny) ze strany žalovaného převedeno po doplacení úvěru darovací smlouvou. I kdyby žalobkyně existenci takové dohody, která popírá společnou vůli stát se spoluvlastníky v okamžiku vzniku stavby v prvním smyslu, prokázala (což se nestalo), musela by takto rovněž svou žalobu upravit a formulovat ji nikoliv jako nynější žalobu na určení svého spoluvlastnictví, ale jako žalobu na uložení povinnosti, aby soud nahradil vůli žalovaného uzavřít s žalobkyní dohodnutou darovací smlouvu. Protože však žalobkyně svou žalobu nikterak v tomto smyslu neměnila, není soud nucen se zabývat do detailu právními skutečnostmi, které by bylo nutné zohlednit. Přesto však pro úplnost uvádí následující.

193. Dle § 50a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejich podstatných náležitostech.

194. Dle § 50a odst. 2 obč. zák. nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.

195. Dle § 40 odst. 1 obč. zák. neby-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný.

196. Ze shora uvedených ustanovení plyne, že smlouva, na základě níž se měly strany dohodnout, že po doplacení hypotečního úvěru převede žalovaný na žalobkyni spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny k nemovitostem, které jsou předmětem žaloby, by se musela uzavřít v písemné podobě, jinak by byla neplatná.

197. Soud tedy i z těchto důvodů dovozuje, že žalobě nebylo možné vyhovět.

198. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

199. Náklady řízení na straně žalovaného jsou tvořeny náklady na zastoupení advokátem, které sestávají z odměny podle § 7, 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. vycházející z tarifní hodnoty ve výši 3 000 000 Kč (vychází z poloviny hodnoty nemovitostí, jež jsou předmětem žaloby, která dosahovala částky 6 250 000 Kč, po částečném omezení požadavku na náhradu nákladů řízení vyjádřeném v závěrečném návrhu žalovaného – srov. č.l. 430 z.str.) ve výši 304 500 Kč (odměna za 15 úkonů právní služby po 20 300 Kč – převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě ze dne 5.9.2022 včetně jeho doplnění v podání ze dne 26.9.2022, účast na jednání soudu dne datum v rozsahu 2 úkonů právní služby, účast na jednání soudu dne datum, sepis vyjádření ze dne 28.3.2023, účast na jednání soudu dne datum v rozsahu 2 úkonů právní služby, účast na jednání soudu dne datum v rozsahu 2 úkonů právní služby, účast na jednání soudu dne datum, účast na výslechu svědka jméno FO dne datum, účast na jednání soudu dne datum, účast na jednání soudu dne datum, sepis závěrečného návrhu), z náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky ve výši 4 500 Kč za shora uvedených 15 úkonů právní služby po 300 Kč, z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 525 Kč za cestu na jednání soudu dne datum na trase adresa a zpět v délce 70 km vozidlem tov.zn. Ford Mondeo, RZ: SPZ (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 467/2022 Sb. v částce 5,20 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 5,4 l/100km a ceně za 1l NM dle shora uvedené vyhlášky v částce 44,10 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 525 Kč za cestu na jednání soudu dne datum na trase adresa a zpět v délce 70 km vozidlem tov.zn. Ford Mondeo, RZ: SPZ (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 467/2022 Sb. v částce 5,20 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 5,4 l/100km a ceně za 1l NM dle shora uvedené vyhlášky v částce 44,10 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 525 Kč za cestu na jednání soudu dne datum na trase adresa a zpět v délce 70 km vozidlem tov.zn. Ford Mondeo, RZ: SPZ (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 467/2022 Sb. v částce 5,20 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 5,4 l/100km a ceně za 1l NM dle shora uvedené vyhlášky v částce 44,10 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 494 Kč za cestu na jednání soudu dne datum na trase adresa a zpět v délce 70 km vozidlem tov.zn. Ford Mondeo, RZ: SPZ (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 467/2022 Sb. v částce 5,20 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 5,4 l/100km a ceně za 1l NM dle shora uvedené vyhlášky v částce 34,40 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 494 Kč za cestu na jednání soudu dne datum na trase adresa a zpět v délce 70 km vozidlem tov.zn. Ford Mondeo, RZ: SPZ (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 467/2022 Sb. v částce 5,20 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 5,4 l/100km a ceně za 1l NM dle shora uvedené vyhlášky v částce 34,40 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 631 Kč za cestu na výslech svědka jméno FO dne 15.1.2024 na trase adresa a zpět v délce 82 km vozidlem tov.zn. Ford Mondeo, RZ: SPZ (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 398/2023 Sb. v částce 5,60 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 5,4 l/100km a ceně za 1l NM dle shora uvedené vyhlášky v částce 38,70 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 538 Kč za cestu na jednání soudu dne datum na trase adresa a zpět v délce 70 km vozidlem tov.zn. Ford Mondeo, RZ: SPZ (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 398/2023 Sb. v částce 5,60 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 5,4 l/100km a ceně za 1l NM dle shora uvedené vyhlášky v částce 38,70 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 538 Kč za cestu na jednání soudu dne datum na trase adresa a zpět v délce 70 km vozidlem tov.zn. Ford Mondeo, RZ: SPZ (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 398/2023 Sb. v částce 5,60 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 5,4 l/100km a ceně za 1l NM dle shora uvedené vyhlášky v částce 38,70 Kč), a z náhrady za ztrátu času dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 2 700 Kč za ztrátu času v rozsahu 27 půlhodin; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 382 324 Kč.

200. Podle § 148 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu vznikly za řízení náklady na svědečné v celkové částce 3 745 Kč (svědkyně jméno FO v částce 1 456 Kč, svědkyně jméno FO v částce 2 015 Kč a svědek jméno FO v částce 274 Kč. S ohledem na procesní neúspěch žalobkyně pak náhradu těchto nákladů uložil žalobkyni.

201. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.