OSHB 8 C 108/2025-131

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Orlíkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o vyklizení nemovitých věcí

I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek Anonymizováno zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům Anonymizováno adresa, a pozemek Anonymizováno orná půda, vše nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí vedeném u právnická osoba na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa a katastrální území adresa, a tyto vyklizené žalobkyni předat do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám advokátky Jméno advokátky částku 24 965 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vyklidit nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí vedeném u právnická osoba, na listu vlastnictví Anonymizováno jako pozemek Anonymizováno zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům čp. Anonymizováno, a pozemku parc. č. Anonymizováno orná půda, vše v katastrálním území adresa, obec adresa. Odkazovala přitom na dohodu o vypořádání společného jmění ze dne 19. 2. 2025, kterou se žalovaným uzavřela, a kde se žalovaný zavázal odstěhovat z uvedených nemovitostí do 31. 5. 2025 bez nároku na jakoukoli bytovou náhradu. Tak však neučinil, přestože ho žalobkyně k vyklizení vyzvala (výzva z 15. 6. 2025).

2) dle čl. III dohody účastníci shodně prohlásili, že měli ke dni zániku manželství společnou pohledávku vůči svému synovi tituly před jménem jméno FO, to z důvodů zápůjčky 1.000.000 Kč, když vlastníkem této pohledávky ve výši 1.000.000 Kč se ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství stal žalovaný, a syn účastníků tituly před jménem jméno FO jako vedlejší účastník dohody podpisem dohody výslovně potvrdil, že svým rodičům ke dni rozvodu jejich manželství dlužil částku 1.000.000 Kč a tento jeho dluh trval i ke dni podpisu této dohody, a tituly před jménem jméno FO se výslovně zavázal zaplatit uvedený dluh na účet svého otce ke dni 28. 2. 2025; dále jméno FO potvrdil, že na účtu vedeném na jeho jméno je uložena částka 400.000 Kč náležející jeho rodičům;

3) dle čl. V. se žalobkyně zavázala zaplatit žalovanému vypořádací podíl ze zaniklého SJM ve výši 1.400.000 Kč na úschovní účet advokátky Jméno advokátky, nejpozději do 28. 2. 2025;

4) dle čl. VI. měla ke svému bydlení žalobkyně užívat dům čp. Anonymizováno; žalovaný se z tohoto domu zavázal odstěhovat nejpozději do 31. 5. 2025 bez nároku na jakoukoli bytovou náhradu a současně se zavázal si z této adresy odhlásit do téhož data trvalý pobyt;

5. Kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal (§ 1040 odst. 1 zák.č.89/20112 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z.).

6. Judikatura standardně zastává názor, že ochranu vlastnického práva, jde-li o nemovitost, nelze požadovat žalobou o vydání věci, ale je třeba se domáhat jejího vyklizení (viz Spáčil, J., a kolektiv, Občanský zákoník III., Věcná práva (§ 976-1474), Komentář, C.H.Beck., 1.vydání 2013, k §1040).

7. Podanou žalobou se tak žalobkyně správně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vyklidit nemovité věci (pozemky a dům) nacházející se v k. ú. adresa, obec adresa. Žalobkyně přitom odkazovala na dohodu o vypořádání společného jmění, kterou účastníci uzavřeli dne 19. 2. 2025, poté, co jejich manželství bylo rozvedeno. Na základě této dohody a současně uzavřené kupní smlouvy se žalobkyně stala výlučným vlastníkem těchto nemovitostí (domu čp.Anonymizováno s pozemky).

8. Pro předmět sporu pak bylo předně podstatné ujednání VI. dohody o vypořádání SJM, kterým se žalovaný zavázal dům čp. Anonymizováno vyklidit do 31. 5. 2025. Přitom nebylo pochybností, že tak neučinil dosud.

9. Obsah uvedeného ujednání neskýtal žádnou pochybnost o tom, jaká povinnost z něho pro žalovaného vyplývala. Ten se pokusil důsledky uvedeného ujednání odvrátit tím, že napadl jeho platnost. Tvrdil, že dohodu o vypořádání SJM (včetně dotčeného čl. VI.) uzavřel v tísni za nápadně nevýhodných podmínek a pod psychickým nátlakem.

10. Při jednání 21. 10. 2025 bylo žalovanému s odkazem na judikaturu (viz Nejvyšší soud v rozhodnutích pod sp.zn. 23 Cdo 2885/2022, 24 Cdo 411/2021, 21 Cdo 2250/2018, 24 Cdo 440/2019, 22 Cdo 1590/2001) vysvětleno, že psychický nátlak ve sm. aktuální právní úpravy má za následek relativní neplatnost právního jednání, které se musí dotčený dovolat. Bylo tak na žalovaném, aby v tomto směru doplnil tvrzení a důkazy. Stejně jako k tvrzení o psychickém nátlaku samotnému – tedy že dohodu uzavřel pod vlivem hrozby, která byla natolik závažná, že v něm vzbudila důvodnou obavu, pod jejímž vlivem napadané jednání učinil. V případě tísně a nápadně nevýhodných podmínek bylo třeba prokázat, že žalovanému poskytované plnění dle dotčené dohody bylo v hrubém nepoměru oproti hodnotě převáděného majetku, když nestačilo pouhé početní srovnání, ale bylo třeba zohlednit i další okolnosti věci. Současně zde musela existovat osoba, která z napadaného jednání profitovala, zneužila tísně, nezkušenosti převádějící osoby a musela o tísni hrubém nepoměru vědět a přesto jich využít.

11. Žalovaný tvrdil, že relativní neplatnost vůči žalobkyni namítl v březnu 2025. To žalobkyně popřela. Žalovaný přes poučení soudu toto své tvrzení nijak neprokázal.

12. Okolnosti psychického nátlaku žalovaný vylíčil tak, že v domě čp. Anonymizováno od července 2024 netekla voda. To přes existenci věcného břemene bezplatného časově neomezeného práva braní vody a čerpání vody ze studně postavené na parc. č. Anonymizováno a práva bezplatného časově neomezeného užívání nemovitosti zapsané jako parc. č. Anonymizováno k vedení vodovodní přípojky podzemním způsobem pro vlastníky parcely č. Anonymizováno (viz smlouva mezi rodiči žalobkyně a účastníky - tehdy manžely - ze dne 11. 3. 1998. Žalovaný vylíčil, že neměl vodu pro hygienu, úklid, mělo dojít i k poškození kotle na vytápění domu čp. Anonymizováno, měly byly poškozeny vodovodní baterie. Měl se zhoršit i jeho zdravotní stav. Obnovení dodávky vody měl otec žalobkyně podmiňovat právě podpisem dohody o vypořádání SJM.

13. Pokud šlo o dodávku vody do domu čp. Anonymizováno, nebylo pochybnosti o existenci věcného břemene shora. Současně ale bylo prokázáno, že v braní a čerpání vody ze studny na parc. č. Anonymizováno nic nebránilo. Šlo jen o to, že rodiče žalobkyně, jejichž dům byl též vodou ze studny zásobován, se rozhodli začít brát vodu ze standardního vodovodního řádu, o čemž byl žalovaný v dostatečném časovém předstihu informován. Stejně jako o tom, co je třeba aby učinil po technické stránce, aby ze studny mohla být voda odebírána. Povinnost takového technického zajištění podle soudu z věcného břemene nevyplývá. Žalovaný tak však sám neučinil, přestože si důsledků musel být a byl nepochybně vědom.

14. Tíseň pak v právním jednání má za následek neplatnost absolutní (§ 1796, § 588 o.z., Nejvyšší soud v rozhodnutí sp.zn. 23 Cdo 2885/2022). Žalovaný tíseň spatřoval ve špatném zdravotním stavu v době, kdy měl dohodu o vypořádání uzavřít. Přitom v řízení sám uvedl, že nebyl nikdy v pracovní neschopnosti, což by v případě závažného zdravotního stavu nepochybně nastalo. Pokud pak mělo jít o hrubý nepoměr mezi plněním, kterého se mělo dostat žalovanému, a hodnotou plnění, kterého se dostalo žalobkyni, žalovaný odkazoval na odhad obvyklé ceny převáděných nemovitostí (ať už kupní smlouvou či dohodou o vypořádání SJM). Ten ale vypovídal o hodnotě nemovitostí v roce 2023, zatímco napadané úkony byly z r. 2025.

15. Nelze přehlédnout ani to, že v případě dohody o vypořádání SJM měl žalovaný dostat na vyrovnání částku 1.400.000 Kč (a také nečinil sporným, že dostal). Současně se ale stal i vlastníkem části movitých věci, zejména i pohledávky ve výši 1.000.000 Kč vůči synovi účastníků, dále pak částky 400.000 Kč uložené na účtu tohoto syna. A v neposlední řadě i finančních prostředků na účtech vedených na jeho jméno, kde byly nepochybně i společné prostředky účastníků, jejichž výše v podstatě ani v době vypořádání nebyla konkrétně známa.

16. Nakonec bez povšimnutí nemůže zůstat ani skutečnost, že účastníci jednali o vypořádání dlouhodobě, soudu byly předloženy první písemnosti již z května 2024. Následovala pak dlouhodobá a četná korespondence mezi právní zástupkyní žalobkyně a žalovaným, ale i žalobkyní a žalovaným. Z ní je zřejmé, že to byl žalovaný, kdo podpis dohody o vypořádání cíleně oddaloval. To, že žalobkyně opakovaně žádala, aby konečně k vypořádání došlo, jinak se obrátí na soud, jí nemůže jít k tíži. Takovouto možnost jí zcela legitimně poskytuje právní řád (§ 740 o.z.).

17. Za situace, kdy obranná tvrzení žalovaného neobstála a není zde žádný legitimní důvod, pro který by mohl žalovaný žalobou dotčené nemovité věci užívat, soud shledal požadavek žalobkyně zcela po právu a žalobě vyhověl.

18. Vzhledem k plnému úspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 5.000 Kč, a dále pak náklady jejího právního zastoupení, jejichž výši soud stanovil dle vyhl.č.177/1996 Sb. v aktuálním znění takto: odměna advokáta za šest úkonů po 2.300 Kč (§ 7 bod 5, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1a,d, g cit. vyhlášky za převzetí zastoupení, účast při dvou soudních jednáních, z toho jedno přesahující 2 hodiny, 3x písemné podání – žalobu + stanovisko k vyjádření žalovaného + závěrečný návrh na výzvu soudu, tarifní hodnota stanovena v souladu s nálezem ÚS sp.zn. IV.ÚS 70/24), 6 x 450 Kč náhrada hotových výdajů (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky), a částka 3.465 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).

19. Lhůtu k vyklizení soud stanovil žalovanému v obvyklé délce (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) s tím, že pro jiné rozhodnutí nebyl důvod. Žalovaný si je od podpisu dohody o vypořádání SJM vědom, dokdy musí dům čp. Anonymizováno vyklidit, přičemž tento termín již dávno uplynul. Měl tak pro řešení své bytové situace dostatečně dlouhou dobu.

20. Žalovaný je povinen v obvyklé lhůtě uhradit i náklady řízení (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), a to k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.