OSJC 217 C 2/2026-108

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Hrbkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 117 242 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení

a) částky ve výši 10 167 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 167 Kč ode dne 16. 5. 2025 do zaplacení,

b) částky ve výši 2 674,35 Kč

c) úroku ve výši 52,84 % p. a. z částky 77 434,48 Kč od 16. 5. 2025 do 8. 6. 2025.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala v bodě 1) žaloby zaplacení částky ve výši 40 355 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 83 024 Kč ode dne 16. 5. 2025 do 15.1.2026 a z částky 40 355 Kč ve výši 12 % ročně od 16.1.2026 do zaplacení, v bodě 2) žaloby částky 21 377 Kč a v bodě 3) žaloby úroku ve výši 20 % p.a z částky 77 434,48 Kč od 16.05.2025 do 08.06.2025, úroku ve výši 12 % p.a z částky 77 434,48 Kč od 09.06.2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 16.05.2025 dosáhne částky 297 273,00 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 42 669 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 42 669 Kč ve výši 12 % ročně od 16. 1. 2026 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 2. 2026 domáhala zaplacení částky 93 191 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 16. 5. 2025 do zaplacení, dále smluvní pokuty ve výši 24 051,35 Kč, smluvního úroku ve výši 72,84 % ročně z částky 77 434,48 Kč od 16. 5. 2025 do 8. 6. 2025 ve výši 3 604,08 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 77 434,48 Kč od 9. 6. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 16. 5. 2025 dosáhne částky 297 273 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 17. 7. 2024 uzavřena úvěrová smlouva. Žalovanému měly být poskytnuty peněžní prostředky 80 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž smlouva sjednávala úrokovou sazbu 72,84 % ročně. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně přestal své povinnosti ze smlouvy řádně a včas plnit; žalobkyně jej proto upomínala, vyzvala k úhradě dlužných částek a následně přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaný na dluh uhradil celkem 37 331 Kč.

2. Podáním ze dne 19. 5. 2026 vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět. Uvedla, že tak činí v reakci na výzvu soudu, a to zejména tak, že snižuje uplatněnou úrokovou sazbu o 52,84 procentního bodu, tedy z původních 72,84 % ročně na 20 % ročně. Původně žalovanou částku 93 191 Kč žalobkyně vyčíslila jako součet zbývající jistiny 77 434,48 Kč, zbývajícího smluvního úroku 14 015,24 Kč, smluvní pokuty 998 Kč, nákladů na vymáhání 400 Kč a úhrady za pojištění 344 Kč. Po snížení úrokové sazby na 20 % ročně žalobkyně nově vyčíslila smluvní úrok částkou 3 848 Kč a celkový základní nárok upravila na částku 83 024 Kč. Žalobkyně dále vzala zpět žalobu ohledně smluvní pokuty ve výši 2 674,35 Kč. V důsledku částečného zpětvzetí tak nadále požadovala zaplacení částky 83 024 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 16. 5. 2025 do zaplacení, dále úrok ve výši 20 % ročně z částky 77 434,48 Kč za dobu od 16. 5. 2025 do 8. 6. 2025 a úrok ve výši 12 % ročně z částky 77 434,48 Kč od 9. 6. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 16. 5. 2025 dosáhne částky 297 273 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud v souladu s § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení v daném rozsahu částečně zastavil (výrok I.).

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 17. 7. 2024 a jejího dodatku č. hodnota, příloze ke smlouvě, oznámení o schválení úvěru s dodejkou, předsmluvního formuláře, splátkového kalendáře, dokladu o odeslání ověřovací platby, kopie občanského průkazu, zaslané ověřovací SMS soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 72,84 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 5 333 Kč. Bod 6.1 smlouvy obsahoval ujednání o smluvní pokutě za každou splátku, u níž se dlužník ocitne v prodlení o délce 30 dnů, bod 6.2 smlouvy právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením o délce 15 dnů, bod 6.3 smlouvy možnost zesplatnění úvěru a bod 6.5 smlouvy ujednání o smluvní pokutě za každý den prodlení po zesplatnění úvěru.

6. Z hodnocení klienta, z karty klienta, z dokladů o příjmech zaměstnavatele, z prohlášení klienta, z pojištění schopnosti splácet úvěr, z výpisů SOLUS a NRKI soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici dostatek informací o příjmech žalovaného.

7. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému částku 80 000 Kč dne 17. 7. 2024.

8. Z výzvy ze dne 10. 4. 2025 a z výzvy ze dne 12. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužných splátek a upozorňovala ho na možnost zesplatnění celého úvěru.

9. Z oznámení ze dne 14. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru a vyzvala ho k okamžité úhradě.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 1. 2026 a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě ještě před podáním žaloby.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

15. Podle čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách členské státy stanoví, že nepřiměřené podmínky použité ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem nejsou podle jejich vnitrostátních právních předpisů pro spotřebitele závazné a že smlouva zůstává pro strany závaznou za stejných podmínek, může-li nadále existovat bez dotyčných nepřiměřených podmínek.

16. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Shora uvedená skutková zjištění soud na základě citovaných ustanovení posoudil takto: Žaloba je důvodná pouze částečně.

19. Podle soudní praxe je nepřiměřenou taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou (s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček), obvykle se tato hranice pohybuje kolem trojnásobku obvyklé úrokové míry (srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kde úrok přesahující 60 % ročně byl shledán jako rozporný s dobrými mravy). V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému 80 000 Kč, avšak požadovala splatit částku 247 728 Kč (bez smluvních sankcí). Úroková sazba činila 72,84 % ročně, ačkoliv podle údajů ČNB činila v březnu 2025 průměrná úroková sazba úvěrů na spotřebu cca 10 % ročně. Sama žalobkyně pak v průběhu řízení svůj požadavek upravila na 20 % ročně. Soud v daném případě hodnotí sazbu 72,84 % ročně jako zjevně se příčící dobrým mravům, a tedy absolutně neplatnou.

20. Dále se soud zabýval tím, zda tato neplatnost působí i neplatnost celé smlouvy o úvěru a dospěl k závěru, že celá smlouva o úvěru je absolutně neplatné právní jednání podle § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z. pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy. Vyšel přitom z rozsudku SDEU ze 14. 6. 2012, C-618/10, právnická osoba proti jméno FO kde SDEU uzavřel, že „článek 6 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu [...], jež vnitrostátnímu soudu umožňuje, aby při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule“. Podle SDEU by totiž přístup, který by umožňoval soudům změnit obsah zneužívajícího ustanovení, neměl dostatečně preventivní účinek ve smyslu čl. 7 směrnice 93/13, neboť by neodrazoval poskytovatele úvěru od toho, aby taková zneužívající ustanovení sjednávali. Ke shodným závěrům dospěl SDEU například i v rozsudku ze 7. 11. 2019, C-349/18 až C-351/18, NMBS proti Kanyeba, Nijs, Dedroog. Nutným důsledkem tohoto přístupu (nemožnosti změny ujednání o úroku) je neplatnost celé smlouvy o úvěru.

21. Soudu je z úřední činnosti známo, že podnikání žalobkyně spočívá programově v poskytování úvěrů s nemravně vysokým úrokem, aplikace § 576 o. z. je proto vyloučena, neboť není naplněna hypotéza této právní normy (žalobkyně ví, že úrok je nemravný, a přesto takový úrok sjednává). Není proto třeba zjišťovat, zda by žalobkyně úvěrovou smlouvu uzavřela, kdyby ujednání o úroku 72 % neobsahovala. K tomu lze dále odkázat na závěry z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, č. j. 47 Co 87/2023-81.

22. Mezi účastníky existuje právní poměr z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z. Žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla částku 80 000 Kč, přičemž žalovaný hradil 37 331 Kč. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 42 669 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy soud pro účely stanovení data prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ve světle citovaných zákonných ustanovení soud vycházel z okamžiku, kdy žalobkyně požadovala úhradu celého dluhu, přičemž žalovaný tento okamžik nesporoval. Soud vycházel z domněnky doby dojití dle § 573 o. z, když výzva byla žalobkyní odeslána 12. 1. 2026. Dle zmíněného ustanovení totiž platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle domněnky dojití proto došla výzva žalovanému dne 15. 1. 2026. Listina obsahovala výzvu k okamžité úhradě dluhu, přičemž žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem 16. 1. 2026 do prodlení. Žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok III.).

23. Výrokem II pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající ve sjednaném úroku, s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně tohoto oprávněně domáhala, nedůvodné.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Při stanovení poměru úspěchu soud přihlédl nejen k výsledku řízení po částečném zastavení, ale též k tomu, že žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět a v tomto rozsahu procesně zavinila zastavení řízení. Celkově tak úspěch žalovaného v řízení převažuje nad žalobkyní. Ovšem vzhledem k tomu, že žalovanému v soudním řízení žádné náklady nevznikly, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

25. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.