OSJH 13 C 171/2025-36

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A ⟪LB:lb_004⟫ pro 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhá na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím, s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO Anonymizováno, sídlem adresa (dále jen „společnost Anonymizováno“) a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, kterou žalobkyně není schopna doložit, a na základě toho byla žalovanému poskytnuta částka částka. Žalovaný žalobkyni, ani její právní předchůdkyni neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno fikcí). Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z potvrzení o provedené platbě prostřednictvím platební brány jméno FO ze dne datum, bylo zjištěno, že společnost Anonymizováno dne datum v 13:44 hod. odeslala na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol částku částka.

4. Ze sdělení právnická osoba., ze dne datum, bylo zjištěno, že majitelem účtu vedeného u právnická osoba pod č. č. účtu, byl žalovaný. Tento účet byl založen dne datum a zrušen dne datum.

5. Z výpisu z účtu uvedeného v přechozím odstavci bylo zjištěno, že žalovaný na tento účet obdržel dne datum platbu ve výši částka; platba je označena variabilním symbolem var. symbol a poznámkou „půjčka dle smlouvy Anonymizováno od právnická osoba“.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi postupitelem, společností Anonymizováno, a postupníkem, společností právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa (dále jen „společnost Anonymizováno“), včetně příloh, bylo zjištěno, že společnost Anonymizováno postoupila společnosti Anonymizováno, mj. pohledávku, která je předmětem tohoto řízení.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi postupitelem, společností Anonymizováno, a postupníkem, žalobkyní, včetně příloh, bylo zjištěno, že společnost Anonymizováno postoupila žalobkyni, mj. pohledávku, která je předmětem tohoto řízení.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, z předžalobní výzvy ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že žalovanému byly dne datum odeslány písemnosti: oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva. Žalovanému tímto bylo oznámeno, že pohledávka, která je předmětem tohoto řízení byla postoupena žalobkyni a současně byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky do tří dnů s upozorněním, že pokud žalovaný této výzvě nevyhoví, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.

9. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:

10. Společnost Anonymizováno a žalovaný projevili dne datum vůli uzavřít smlouvu o úvěru a na základě toho společnost Anonymizováno žalovanému poskytla dne datum částku ve výši částka. Platba je opatřena poznámkou „půjčka dle smlouvy Anonymizováno od právnická osoba“.

11. Pohledávka za žalovaným pak byla platně postoupena společnosti Anonymizováno a následně žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

12. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky do tří dnů s upozorněním, že pokud žalovaný této výzvě nevyhoví, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.

13. Nebylo prokázáno, že by žalovaný na úhradu této pohledávky cokoliv zaplatil.

14. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

15. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dále jen: „o. z.“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného k datu uzavření smlouvy (dále jen: „z. s. ú.“). Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně (podnikatel – ustanovení § 420 odst. 1 o. z.), je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr, žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 o. z.).

16. Podle ust. § 2 z. s. ú. se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle ust. § 87 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).

Ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka).

19. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle ust. § 1970 o. z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi stranami byla ve shora uvedeném případě uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, když společnost Anonymizováno a žalovaný projevili vůli tuto smlouvu uzavřít, a když společnost Anonymizováno žalovanému poskytla platbu ve výši částka, přičemž tato platba byla opatřena poznámkou, z níž vyplývá, že tyto finanční prostředky, které byly žalovanému poskytnuty, jsou „půjčkou“. Ve smyslu z. s. ú. se tak jedná o smlouvou o spotřebitelském úvěru, a v takovém případě je věřitel povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

24. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, pak soud uzavřenou smlouvu shledal absolutně neplatnou, když žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně při ověřování úvěruschopnosti žalovaného postupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat, a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Poskytovatel úvěru, potažmo jeho právní nástupce, nese v tomto ohledu důkazní břemeno a musí si být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o plnění povinnosti posoudit úvěruschopnost s odbornou péčí. Soudní dvůr v rozsudku ze dne datum ve věci Anonymizováno (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další) vyložil článek 8 směrnice 2008/48, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané pouze spotřebitele, může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady), čímž má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.

25. Při jednání konaném u zdejšího soudu dne datum pak nemohla být žalobkyně vyzvána k případnému doplnění tvrzení (popř. označení důkazů), o tom, jakým způsobem byla ověřována úvěruschopnost žalovaného, a jaké konkrétní informace v tomto směru právní předchůdkyně žalobkyně o žalovaném získala, neboť se k jednání nedostavila. Nezbývá tak než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně jakýmkoliv způsobem ověřovala úvěruschopnost žalovaného, coby spotřebitele. Tento deficit žalobkyně ostatně již avizovala v žalobě. Protože právní předchůdkyně žalobkyně (jako poskytovatel úvěru) nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách (resp. ji neprokázala), nelze, než výše uvedenou spotřebitelskou smlouvu, odporující § 580 odst. 1 o. z., vyhodnotit jako neplatnou, přičemž soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu.

26. Žalovaný předmět výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pohledávka byla platně postoupena žalobkyni a žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Pokud žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku částka a nezaplatil ničeho, je jeho povinností vrátit žalobkyni částku částka.

27. Co se týče úroku z prodlení, v tomto směru soud odkazuje na rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka. Protože dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena ani prokázána, soud ji určil. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebyly shledány. Ohledně žalobkyní požadovaného úroku z prodlení tak žaloba byla zamítnuta.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 a § 137 odst. 2, 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci, co se týče základu nároku, plný úspěch. Žaloba byla částečně zamítnuta pouze co do úroku z prodlení, a v tomto směru je částečný úspěch žalovaného zanedbatelný. Na žalobkyni tak soud pohlíží jako na zcela úspěšnou. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, který účtoval náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu. Soud vycházel z toho, že žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) je zcela totožná s jinými žalobami podanými žalobkyní, když jednotlivé žaloby se liší pouze identifikací žalovaného, časovými údaji, popř. výši žalované částky a příslušenství. Ve všech případech pak žalobkyně používá opakující se skutková tvrzení, právní argumentaci, i shodnou koncepci žaloby (v tomto směru soud odkazuje např. na žalobu podanou žalobkyní a u zdejšího soudu vedenou pod sp. zn. č. účtu). Z těchto důvodů soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel z ust. § 14b advokátního tarifu. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 2 úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení (převzetí a příprava zastoupení a předžalobní upomínka) po částka v souladu s § 14b advokátního tarifu účinného do datum a za jeden úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení (žaloba) za částka dle ust. § 14b advokátního tarifu účinného od datum. Dále byla žalobkyni přiznána paušální náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení po částka. Advokát dále doložil, že je plátcem DPH, a daň vyúčtoval; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, a to ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení. Dále byl nákladem řízení žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši částka. Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.