OSJI 18 C 52/2026-28

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 13 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 4. 2025 do 15. 12. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 244,74 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. číslo. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky žalobkyně webová stránka, na nichž se žalovaný registroval, zvolil si parametry smlouvy a zadáním vygenerovaného SMS kódu zaslaného na jeho telefonní číslo smlouvu ve webovém rozhraní žalobkyně podepsal. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému dne datum na jeho bankovní účet č. č. účtu peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do datum spolu se smluvním úrokem ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že ve lhůtě splatnosti žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil, a to ani dodatečně k předžalobní upomínce. Žalobkyně tedy žalobou uplatňuje neuhrazenou jistinu ve výši 10 000 Kč a neuhrazený úrok ve výši 3 000 Kč. Jako příslušenství pohledávky žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 4. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto postupoval podle s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků.

3. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru č. číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně měla žalovanému jako klientovi poskytnout na jeho bankovní účet č. č. účtu peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč se splatností do datum, kdy kromě jistiny úvěru měl žalovaný uhradit i úrok ve výši 1,00 % denně, tj. celkem měl zaplatit částku 13 000 Kč. Písemné vyhotovení smlouvy předložené soudu obsahuje pouze podpis žalobkyně. Na místě podpisu žalovaného je smlouva opatřena datem a časem zadání podpisového kódu ze strany žalovaného, telefonní číslem, na které byl kód zaslán, a IP adresou, z níž byl uskutečněn podpis smlouvy ze strany žalovaného. V hlavičce smlouvy je žalovaný identifikován svým jménem a příjmením, rodným číslem, trvalým bydlištěm, průkazem totožnosti a dále uvedl své telefonní číslo, email a číslo bankovního účtu. Nedílnou součástí smlouvy je formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z něhož soud zjistil shrnutí smluvního ujednání.

4. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že z účtu žalobkyně byly dne datum zaslány na účet č. č. účtu peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Ze sdělení právnická osoba bylo zjištěno, že majitelem tohoto bankovního účtu byl ke dni provedené bankovní transakce žalovaný.

5. Z výzvy ze dne 5. 12. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobkyně naposledy před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu do tří dnů. Z potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že výzva byla odeslaná žalovanému dne 9. 12. 2025.

6. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně poskytla dne datum na bankovní účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne datum dohodnuto právě s žalovaným. Na základě takového ujednání měla žalobkyně na účet žalovaného poskytnout uvedené peněžní prostředky a žalovaný měl tyto prostředky vrátit společně s úrokem nejpozději do datum. Ujednání mezi stranami probíhalo elektronicky na internetové stránce žalobkyně, ze strany žalovaného mělo být podepsáno zadáním vygenerovaného SMS kódu zaslaného na telefonní číslo uvedené žalovaným. Ve lhůtě splatnosti žalobkyně neevidovala žádnou platbu žalovaného. Žalovaný byl naposledy před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu výzvou ze dne 5. 12. 2025. Dle výzvy měl dluh uhradit do 3 dnů (výzva byla odeslána žalovanému dne 9. 12. 2025).

7. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 462/2023 Sb. účinném od 1. 9. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

8. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

10. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona o spotřebitelském úvěru. Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným elektronicky prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu nepodepsal způsobem uvedeným výše.

14. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že žalobkyně skutečně jednala s žalovaným (zejména pokud jde o provedenou bankovní transakci). Z písemného vyhotovení smlouvy předloženého soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které nebylo ze strany žalovaného řádně podepsáno. Údajný podpis smlouvy ze strany žalovaného zadáním vygenerovaného SMS kódu není způsobilý zajistit ochranu právního jednání před jeho případnou změnou tak, jak uvádí zákon č. 297/2016 Sb. S ohledem na tyto skutečnosti nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tj. že nedošlo k následné změně smlouvy. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobkyně tedy neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyně sice doložila, že v březnu 2025 jednala s žalovaným, avšak neprokázala, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu. Přestože ustanovení § 104 zákona o spotřebitelském úvěru nespojuje s nedodržením písemné formy neplatnost smlouvy, soud má za to, že v tomto případě vůbec nebyla prokázána vůle žalovaného posuzovanou smlouvu o úvěru uzavřít. Jedná se tedy o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.

15. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění (jako je i úrok). Žalobkyně přesto prokázala, že poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Soud má za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Žalobkyně má tedy právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Vzhledem k tomu, že žalovaný nárok žalobkyně nerozporoval, ani netvrdil a neprokázal, že by na dlužnou částku již cokoli uhradil, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poskytnutou neuhrazenou jistinu ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala. K tomu došlo výzvou k zaplacení ze dne 5. 12. 2025. Výzva byla odeslána dne 9. 12. 2025 a s přihlédnutím k fikci doručení dle ustanovení § 573 o. z. mohla být žalovanému doručena nejdříve dne 12. 12. 2025. Dle výzvy měl žalovaný dluh uhradit do 3 dnů, v této lhůtě však žalovaný nic neuhradil a následujícím dnem se dostal do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky 10 000 Kč až od 16. 12. 2025 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby přiznanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

16. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud žalobu z výše uvedených důvodů ve zbývajícím rozsahu zamítnul.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky v celkové výši 14 463,10 Kč (zaplacení jistiny 10 000 Kč, úroku 3 000 Kč a úroku z prodlení soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 1 463,10 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 10 671,09 Kč (jistiny ve výši 10 000 Kč a úroku z prodlení soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 671,09 Kč). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 73,8 %, čemuž odpovídá úspěch žalovaného v rozsahu 26,2 %. Žalobkyně tak má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalovanému, po započtení jeho procesního úspěchu, právo na náhradu 47,6 % jí vzniklých nákladů řízení.

18. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce v souladu s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za celkem tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3 × 400 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 AT ve výši 13 000 Kč a sazba odměny za úkon byla určena podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 AT. Dále by žalobkyni v souladu s § 14b odst. 6 písm. a) AT náležela náhrada hotových výdajů v paušální výši 3 × 100 Kč, z uvedených částek pak v souladu s § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. náhrada za DPH o sazbě 21 % ve výši 315 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkové náklady na straně žalobkyně by tak činily 2 615 Kč.

19. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (47,6 %) ve výši 1 244,74 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.