OSKD 17 C 36/2024-142

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně ⟪LB:lb_004⟫ trvale bytem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_005⟫ zastoupené advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_006⟫ se sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_009⟫ trvale bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_010⟫ fakticky bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_011⟫ zastoupenému advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_012⟫ se sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_013⟫ žaloba na plnění (náhrada nemajetkové újmy) ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu újmy na zdraví a návrhem na vydání platebního rozkazu

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 177,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 177,56 Kč ve výši 15 % ročně od 18. 2. 2023 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 36 822,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 822,44 Kč od 18. 2. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v adresa 984 Kč účelně vynaložených nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že konkrétní výše bude vyčíslena v písemném vyhotovení rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně náklady řízení ve výši 8 447 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Ve vztahu k žalobkyni se České republice – Okresnímu soudu v Kladně náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 13. 6. 2023 č. j. spisová značka ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2023 č. j. 9 To 254/2023–330 uznán vinným přečinem vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku, přičemž odvolací Krajský soud v Praze rozhodnutí ve výroku o náhradě škody zrušil a odkázal žalobkyni na občanskoprávní řízení; dovolání žalovaného Nejvyšší soud odmítl. Nezákonné jednání žalovaného spočívalo v tom, že dne 11. 3. 2022 před domem žalobkyně kopal do vrat a předal jí písemný vzkaz obsahující ultimátum k úhradě částky 180.000 Kč, hrozbu dražby její nemovitosti, nastěhování bezdomovců a slovní výhrůžku „jméno FO, několik let mi dlužíte peníze, cca 180 000 Kč. Dne 6. 4. 2022 proběhne dražba Vaší krásné chaloupky a jsou dvě možnosti: 1. do 16. 3. 2022 mi peníze vrátíte nebo 2. koupím vaši nemovitost za vyvolávací cenu a potom??????????? Kontaktujte mě na t. č. hodnota, jak jste se rozhodla.“ Následně žalobkyni řekl, že pokud mu peníze nevrátí, koupí v dražbě její podíl na nemovitosti, ve které bydlí, nastěhuje tam bezdomovce a se žalobkyní skončí, berle už nebude potřebovat. Toto jednání vyvolalo u žalobkyně tísnivý pocit a obavu o život. Znalecký posudek MUDr. jméno FO ze dne 6. 12. 2022, vypracovaný v průběhu trestního řízení, konstatoval, že žalobkyně v době zpracování posudku trpěla periodickou depresivní poruchou a posttraumatickou stresovou poruchou (dále jen „PTSD“), která se projevovala úzkostnými stavy, depresí, poruchami spánku, flashbacky, hypervigilitou, poruchou koncentrace, sebeobviňováním a narušením intimního života. Od března 2022 byla intenzita příznaků výrazně vyšší a významně ovlivňovala kvalitu života žalobkyně. Odvolací soud zdůraznil, že žalovanému lze klást k tíži pouze zhoršení příznaků PTSD po datu 11. 3. 2022. Až teprve doplněk znaleckého posudku z roku 2024 potvrdil, že stav žalobkyně se stabilizoval a příznaky PTSD od června 2023 díky zahájené léčbě odezněly.

2. Zhoršení psychického stavu žalobkyně trvalo nejméně 15 měsíců, přičemž skutečnost, že se její stav následně stabilizoval, má vliv pouze na výši jejího nároku, nikoliv na jeho základ. Žalobkyně v žalobě původně uvedla, že jí svědčí jednak nárok na bolestné, ale též nárok na další nemajetkovou újmu ve smyslu § 2958 občanského zákoníku. Odkázala na znalecký posudek MUDr. jméno FO z roku 2024, který stanovil 33 bodů, což při hodnotě bodu 433,41 Kč odpovídá částce 14.303 Kč. Poukázala na to, že Metodika Nejvyššího soudu má pouze doporučující charakter (odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1010/22, podle něhož Metodika slouží pouze jako vodítko a soudy musí individuálně posoudit konkrétní případ), s tím, že soud má být vázán zásadami slušnosti a principem plného odškodnění; částka stanovená znalcem není závazná.

3. Požadované bolestné ve výši původně 20 000 Kč žalobkyně odůvodnila mimo jiné též inflací a ekonomickou realitou. Druhým nárokem v podobě další nemajetkové újmy 30 000 Kč podle žalobkyně zahrnuje odškodnění omezení běžného způsobu jejího života v období rekonvalescence, zásahu do jejího zdraví, života a soukromí, kdy nevycházela z domu, trpěla úlekovými reakcemi, nespavostí, poruchou koncentrace, hypobulií, byla schopna pracovat jen v uzavřeném prostředí, zanedbávala péči o sebe, nakupovala omezeně a nechodila do společnosti. Zvláštní okolnosti posuzovaného případu spočívají v prokázaném úmyslu žalovaného žalobkyni ublížit – žalovaný si byl vědom nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, přesto jí předal vyděračský vzkaz, který v ní vyvolal intenzivní obavy o život a zdraví i o bezpečí jejích blízkých.

4. Žalobkyně tedy žalobou ze dne 18. 11. 2024 požadovala částku 20.000 Kč jako bolestné a 30.000 Kč jako náhradu další nemajetkové újmy, přičemž uplatnila též zákonný úrok z prodlení od 18. 2. 2023, kdy byl žalovaný s nárokem seznámen v trestním řízení. Výzva k mimosoudnímu plnění byla žalovanému zaslána dne 6. 11. 2024, avšak marně.

5. Dne 28. 4. 2025 navrhla žalobkyně změnu právního posouzení nároku, a to tak, že celkovou částku 50 000 Kč, kterou do té doby požadovala z titulu 2 různých nároků (bolestné 20 000 Kč + náhradu další nemajetkové újmy 30 000 Kč), nyní navrhla přiznat z jednoho jediného titulu – z titulu bolestného. Usnesením ze dne 26. 5. 2025 č. j. 17 C 36/2024–86 soud řízení co do částky 30 000 Kč jako odčinění další nemajetkové újmy podle § 96 o. s. ř. zastavil a současně připustil změnu žaloby, spočívající v rozšíření žaloby o 30 000 Kč, pokud jde o nárok na odčinění nemajetkové újmy v podobě bolestného, tak, že nadále již byl předmětem řízení pouze nárok žalobkyně na bolestné ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím. Usnesení s oběma výroky nabylo právní moci dne 20. 6. 2025.

6. Žalovaný nárok uplatněný žalobkyní se neuznal. Uvedl, že jeho jednání mohlo u žalobkyně vyvolat pouze tísnivý pocit, nikoli posttraumatickou stresovou poruchu či jinou duševní poruchu. Popřel příčinnou souvislost mezi zdravotním stavem žalobkyně od jara 2022 do června 2023 a svým jednáním ve vztahu k žalobkyni dne 11. 3. 2022. Předložené znalecké posudky dle žalovaného neprokazují objektivní vliv na duševní zdraví žalobkyně, neboť soudní znalec MUDr, jméno FO nemá potřebnou odbornost a posudek znalkyně MUDr. jméno FO vychází pouze z kvantifikace subjektivních stesků žalobkyně. Odmítl tvrzení žalobkyně, týkající se vlivu jednání žalovaného na kvalitu jejího života, s argumentací, že její duševní potíže lze přičítat dlouhodobě tíživé osobní a majetkové situaci, včetně dluhů, insolvence, konzumaci alkoholu a cigaret včetně dalších faktorů. Dle žalovaného není možné objektivně dovodit, že současný stav žalobkyně je zapříčiněn výlučně jeho výše popsaným jednáním. Žalovaný rovněž vznesl námitku promlčení nároku.

7. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení nároku žalobkyně, vznesenou žalovaným. Co se týká této námitky, nebyla shledána důvodnou, protože z obsahu znaleckých osudků MUDr. Anonymizováno, soudní znalkyně, vyplývá, že zdravotní stav žalobkyně se ustálil až v roce 2023 (konkrétně v 6/2023). Žaloba proti žalovanému byla ke zdejšímu soudu podána ke dni 18. 11. 2024. je tedy zřejmé, že promlčení ve smyslu § 609 – § 652 občanského zákoníku, se této kauzy netýká. Nárok žalobkyně tedy promlčen není.

8. Nespornou v projednávané věci zůstala skutečnost, podle níž se žalovaný dne 22. 3. 2022 vůči žalobkyni dopustil projevu, jak popsáno výše, za což byl také pravomocně odsouzen. Sporným zůstalo, zda v důsledku výše popsaného jednání žalovaného došlo ke zhoršení psychického stavu žalobkyně a v jakém rozsahu.

9. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem č. č. účtu ze dne 23. 10. 2024, vypracovaným soudním znalcem MUDr. jméno FO, znalcem z oboru zdravotnictví – odvětví různá se zvláštní specializací chirurgie a traumatologie a stanovení nemateriální újmy na zdraví, když tento znalecký posudek tvoří součást trestního spisu, vedeného u zdejšího soudu pod spisovou značkou, jak výše uvedeno. Znalec, vyslechnut jako svědek k obsahu citovaného znaleckého posudku, uvedl, že při vypracování znaleckého posudku ze dne 23. 10. 2024 postupoval v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 6 Tdo 1017/2018, které připouští vypracování posudku lékařem mimo odbornost za podmínky, že vychází ze závěrů odborníka v příslušném oboru. Znalec vycházel ze znaleckých posudků MUDr. jméno FO, Ph.D., č. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno ze dne 18. 12. 2022 a č. č. účtu ze dne 30. 9. 2024, kterými stanovila a zhodnotila narušení psychického zdraví žalobkyně v rozsahu jedné třetiny. V době vypracování svého znaleckého posudku neexistovala pro MUDr. jméno FO metodika pro oceňování psychické újmy, znalec proto použil položku „S 620“ (100 bodů) a hodnotu podělil třemi, čímž dospěl k 33 bodům. Ode dne 1. 1. 2025 je účinná metodika dle § 2958 občanského zákoníku, která obsahuje položku „F11“ pro psychické újmy, rovněž ohodnocenou 100 body; i podle této metodiky by znalec dospěl ke stejnému závěru. Znalec potvrdil, že podklady pro vypracování posudku byly dostatečné a že položka „F11“ se použije bez ohledu na délku trvání psychické bolesti, přičemž její délka se zohledňuje v rámci ztížení společenského uplatnění.

10. Výslechem soudní znalkyně MUDr. jméno FO Anonymizováno, Ph.D. (dále jen „znalkyně“) bylo vzato za prokázané, že znalkyně žalobkyni vyšetřila dvakrát, v prosinci 2022 a v září 2024. Při prvním vyšetření konstatovala přítomnost posttraumatické stresové poruchy (PTSD) s typickými projevy, zejména úzkostmi, poruchami spánku, flashbacky, hypervigilitou a vyhýbavým chováním. Při druhém vyšetření byl zdravotní stav žalobkyně podstatně stabilizován, přetrvávaly pouze mírné úzkostné příznaky a poruchy spánku, PTSD již nebyla diagnostikována. Od února 2023 žalobkyně dochází do psychiatrické ambulance a užívá antidepresiva. Znalkyně dále uvedla, že žalobkyně byla v minulosti hospitalizována v roce 2011 pro středně těžkou depresivní fázi v rámci periodické depresivní poruchy, přičemž podle jejích sdělení trpí depresivními stavy od mládí, což potvrzuje i pozitivní rodinná anamnéza. Za stresor zhoršení psychického stavu v roce 2022 označila znalkyně událost způsobenou žalovaným, která byla předmětem trestního řízení, a konstatovala, že žalobkyně byla dlouhodobě vystavena jeho nátlaku. Vyhýbavé chování žalobkyně se projevovalo omezením sociálních aktivit a přetrvávajícím strachem ze žalovaného. Znalkyně ohodnotila omezení běžného způsobu života žalobkyně na jednu třetinu, zejména s ohledem na přetrvávající strach a poruchy spánku. Uvedla, že bez užívání antidepresiv by byl psychický stav žalobkyně výrazně horší. PTSD vznikla zejména po březnu 2022, v menší míře byla přítomna již od roku 2015. Vedlejší účinky antidepresiv spočívají ve ztrátě libida a váhovém přírůstku.

11. Ze svědecké výpovědi dcery žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalobkyně se v roce 2011 pokusila o sebevraždu a byla hospitalizována v Psychiatrické léčebně Horní Beřkovice, přičemž důvodem tohoto jednání žalobkyně byla psychická vyčerpanost způsobená dlouhodobým nátlakem žalovaného, který vyžadoval splácení půjčky a vyhledával ji i na pracovišti. Po návratu domů se stav žalobkyně stabilizoval a toto „dobré“ období trvalo přibližně pět let, poté se začaly opakovaně projevovat depresivní stavy. V roce 2022, po incidentu mezi žalobkyní a žalovaným, který byl předmětem trestního řízení, došlo k výraznému zhoršení jejího psychického stavu, jež přetrvává dosud. Žalobkyně se stala apatickou, omezuje sociální kontakty, zanedbává hygienu, obtížně zvládá běžné činnosti a přetrvává u ní strach ze žalovaného. Takto výrazné zhoršení zdravotního stavu žalobkyně nastalo právě po vyhrožování žalovaného na jaře 2022. Po incidentu podala svědkyně na žalovaného trestní oznámení, neboť si uvědomila intenzitu obav matky o vlastní život i život rodiny. Potvrdila také, že žalobkyně měla v minulosti více exekucí, od roku 2021 je v insolvenci, ale tato skutečnost její chování neovlivnila. Žalobkyně žije s přítelem, vztah je spíše formální, bez otevřených konfliktů. Podle svědkyně je jediným stabilním prvkem v životě žalobkyně péče o psa.

12. Po zhodnocení shora provedených důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, podle něhož se u žalované minimálně od prosince 2022, kdy znalkyně žalobkyně poprvé odborně vyšetřila, vyskytla posttraumatická stresová porucha (PTSD) s typickými projevy, jako jsou úzkosti, poruchy spánku, flashbacky, hypervigilita a vyhýbavé chování. Až teprve při druhém vyšetření v září 2024 PTSD nebyla zjištěna, její zdravotní stav byl podstatně stabilizován (přetrvávaly již pouze mírné úzkostné příznaky a poruchy spánku). Tyto skutečnosti byly prokázány jak oběma znaleckými posudky, vypracovanými MUDr. jméno FO Závešickou (znalecké posudky jako listinné důkazy soud provedl a použil z trestního řízení, vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka), tak i výslechem znalkyně, provedeným v rámci předmětného řízení. V rámci trestního řízení došlo, jak bylo zjištěno z obsahu citovaného spisu, rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 13. 6. 2023 č. j. 2 T 49/2023–301 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2023 č. j. 9 To 254/2023–330 k uznání žalovaného vinným přečinem vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku, přičemž odvolací Krajský soud v Praze rozhodnutí ve výroku o náhradě škody zrušil a odkázal žalobkyni na občanskoprávní řízení. Z téhož spisu bylo zjištěno, že o vině žalovaného rozhodly soudy poté, co žalovaný dne 22. 3. 2022 dne 11. 3. 2022 před domem žalobkyně kopal do vrat a předal jí písemný vzkaz obsahující ultimátum k úhradě částky 180.000 Kč, hrozbu dražby její nemovitosti, nastěhování bezdomovců a slovní výhrůžku „jméno FO, několik let mi dlužíte peníze, cca 180 000 Kč. Dne 6. 4. 2022 proběhne dražba Vaší krásné chaloupky a jsou dvě možnosti: 1. do 16. 3. 2022 mi peníze vrátíte nebo 2. koupím vaši nemovitost za vyvolávací cenu a potom??????????? Kontaktujte mě na t. č. hodnota, jak jste se rozhodla.“ Následně žalobkyni řekl, že pokud mu peníze nevrátí, koupí v dražbě její podíl na nemovitosti, ve které bydlí, nastěhuje tam bezdomovce a se žalobkyní skončí, berle už nebude potřebovat.

13. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

14. Podle § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla – li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

15. Na základě shora citovaných rozsudků Okresního soudu v Kladně a Krajského soudu v Praze a dále po zhodnocení obsahu listin – obou znaleckých posudků soudní znalkyně MUDr. Závešické, jakož i po zhodnocení jejího výslechu k obsahu svých znaleckých posudků soud učinil jednoznačný závěr, že odpovědnost žalovaného za újmu žalobkyně je dána.

16. Soud po zhodnocení všech provedených důkazů učinil závěr, podle něhož bylo v řízení prokázáno zhoršení psychického stavu žalobkyně po slovním útoku žalovaného v 3/2022, nezpochybnitelně u ní byly v tomto období - od 20. 2. 2022 do června 2023 - diagnostikovány příznaky posttraumatické stresové poruchy a rovněž bylo prokázáno, že k uvedenému zhoršení zdravotního stavu žalobkyně došlo vinou jednání žalovaného, jak bylo popsáno ve výroku odsuzujícího rozsudku.

17. Bolest v podobě psychických potíží žalobkyně, vyvolaných jednáním žalovaného, byla soudním znalcem MUDr. jméno FO, jak výše uvedeno, ohodnocena celkem 33 body. Soud respektoval, že znalec vycházel z obou znaleckých posudků MUDr. jméno FO, Ph.D.,) (č. 443/109/2022 ze dne 18. 12. 2022 a č. č. účtu ze dne 30. 9. 2024). Vzal rovněž na vědomí, že v době vypracování znaleckého posudku znalcem MUDr. jméno FO ještě neexistovala metodika pro oceňování psychické újmy a znalec proto použil položku „S 620“ s hodnotou 100 bodů, kterou podělil třemi. Soud vzal z výpovědi MUDr. jméno FO za zjištěné, že ode dne 1. 1. 2025 je již účinná metodika dle § 2958 občanského zákoníku, která přímo obsahuje položku „F11“ pro psychické újmy, ale i podle této metodiky by znalec dospěl ke stejnému závěru, protože rovněž tato položka je ohodnocena 100 body. Znalec potvrdil, že položka „F11“ se používá bez ohledu na délku trvání psychické bolesti, délka trvání psychické bolesti se zohledňuje v rámci ztížení společenského uplatnění.

18. Podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 12.03.2014, sp. zn. Cpjn 14/2014, uveřejněné pod č. 6/2014 Sb. rozh. obč.) se hodnota 1 bodu dovozuje od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok/vznikla bolest (tj. kdy se ustálil zdravotní stav).V případě žalobkyně se její zdravotní stav ustálil, jak ostatně připouští sama žalobkyně, v roce 2023. Soud proto vycházel z hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství, která za rok 2022 činila 39 932 Kč. Z uvedeného faktu soud odvodil, že hodnota 1 bodu v případě žalobkyně činí 399,32 Kč. Za situace, kdy soudní znalec MUDr. jméno FO ohodnotil bolestné 33 body, činí náhrada nemajetkové újmy ve prospěch žalobkyně částku 13 177,56 Kč.

19. Žalobkyně navrhla přiznat částku 50 000 Kč, s tím, že závěry znaleckého posudku o výši bodového ohodnocení bolestného nejsou pro soud závazné a žalobkyně vzhledem ke svému celkovému zdravotnímu stavu i psychickému rozpoložené v inkriminované době utrpěla velmi intenzivní zásah do osobního i pracovního života. Soud se se žalobkyní ztotožňuje v tom, že závěrem znaleckého posudku soudního není striktně vázán a ve výjimečných případech může bodové ohodnocení bolestného navýšit, avšak pro tento postup v případě žalobkyně soud neshledal žádný důvod. K prožívání psychické nepohody a k celkovému zdravotnímu stavu žalobkyně nutno přistupovat z širšího úhlu pohledu, nelze přehlédnout, že psychickými problémy žalobkyně trpěla, jak uvedla soudní znalkyně MUDr. Anonymizováno při výslechu, již v mládí, psychické problémy se objevily též v širší rodině žalobkyně. Přestože soudní znalkyně MUDr. Anonymizováno tyto skutečnosti nepovažuje za příčinu potíží žalobkyně po 22. 3. 2022 až do června 2023 a soud z tohoto názoru rovněž vyšel, nelze pominout, že žalobkyně měla k psychickým problémům predispozici i bez vnějšího zásahu ze strany žalovaného. Pokud se žalovaný k žalobkyni, jak žalobkyně uváděla, dlouhodobě (v řádu řady let) choval způsobem, který u ní vyvolával nepohodu, pak nebylo zjištěno, že by se žalobkyně od žalovaného snažila jakkoliv odpoutat, naopak, z výpovědi dcery žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni navštěvoval i mimo pracovní čas, navštěvoval ji v místě jejího bydliště, takže lze s velkou pravděpodobností uzavřít, že vysloveně nepřátelské vazby mezi žalobkyní a žalovaným nepanovaly; v tomto směru soud tvrzení žalobkyně neuvěřil. Tvrdí – li žalobkyně, že byla žalovaným terorizována, pak je otázkou, proč nevyužila možnosti příslušnými orgány zakázat žalovanému zdržovat se v blízkosti jejího obydlí, naopak se se žalovaným i přes jeho nevhodné chování mimopracovně stýkala. Další otázkou zůstává, proč za situace, kdy byla, jak tvrdí, žalovaným dlouhodobě terorizována, souhlasila žalobkyně s tím, že se dostane do postavení jeho dlužnice a proč nevyhledala žádnou odbornou pomoc, díky které by se její nechtěná závislost na žalovaném mohla snížit. Soud s ohledem na výše uvedené neshledal důvod pro navýšení odškodnění, přestože se individuálními kritérii u žalobkyně zabýval.

20. S ohledem na výše uvedené soud ve výroku II. žalobu nad rámec částky 13 177,56 Kč s příslušenstvím zamítl.

21. Zákonný úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1969, § 1970 občanského zákoníku, když učinil závěr, že žalovaný se s planění v prodlení ocitl. Zákonný úrok z prodlení byl v souladu se žalobou žalobkyni přiznán od 18. 2. 2023, tedy ode dne následujícího

22. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalovaným a Českou republikou, související se zaplacením účasti soudních znalců u jednání ve výši celkem 6 984 Kč, bylo rozhodnuto ve výroku III. Podle § 148 o. s. ř. Znalci MUDr. jméno FO soud přiznal znalečné ve výši 3 400 Kč, znalkyni MUDr. Anonymizováno ve výši 3 584 Kč.

23. Ve výroku IV. tohoto rozsudku bylo soudem rozhodnuto za použití § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. o nákladech řízení mezi účastníky, kdy zčásti procesně neúspěšné žalobkyni soud přiznal 26 % nákladů řízení, představovaných náklady jejího zastupování ustanovenou zástupkyní z řad advokátů Jméno advokátky. V souladu s § 149 odst. 2 o.s.ř. byla tato povinnost k zaplacení ve prospěch státu: České republice – Okresnímu soudu v Kladně uložena žalovanému. Nebyly shledány důvody pro použití § 150 o.s.ř. Přisouzená poměrná část nákladů řízení, která v rozsahu 100 % činí 32 489 Kč, v rozsahu 26 % odpovídající částce 8 447 Kč, je odměnou ustanovené zástupkyně žalobkyně za 8 úkonů právní služby po 3 200 Kč dle § 7, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (1. sepsání žaloby + převzetí zastoupení na základě ustanovení, 2. žádost o osvobození od SOP, 3. doplnění skutkových tvrzení, 4. změna žaloby, 5. účast u jednání dne 3. 10. 2025, 6. účast u jednání dne 12. 11. 2025, 7. 1 závěrečné shrnutí a návrh na rozhodnutí, 8. ½ úkonu za účast u vyhlášení rozsudku a k tomu 8 režijních paušálů po 450 Kč, k nákladům řízení bylo nutno připočíst 21 % DPH, protože zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátkyni této daně. Jelikož byla zástupkyně žalobkyni ustanovena rozhodnutím soudu, bylo o této odměně rozhodnuto za použití § 140 odst. 2 o. s. ř. Při vyhlášení rozsudku došlo k početní chybě při výpočtu nákladů řízení, tuto zřejmou nesprávnost soud odstranil postupe, podle § 164 o. s. ř., vydáním opravného usnesení, které zapracoval do písemného odůvodnění rozsudku.

24. Ve výroku V. tohoto rozsudku bylo současně rozhodnuto o tom, že Česká republika nemá ve vztahu k žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve dvojím vyhotovení.

Nebude -li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze navrhnout výkon rozhodnutí či exekuci dle z. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.