OSKI 28 C 381/2024-38

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro 55 167,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 924 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu výrokem I. tohoto rozsudku řádně a včas, je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, a to od prvého dne prodlení do úplného zaplacení dlužné částky.

II. Žaloba se zamítá co do částky40 243,36 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 067,07 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 537,34 Kč, úroku z prodlení z částky 12 867,48 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, úroku ve výši 8 % ročně z částky 12 299,85 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 960,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 488,56 Kč, úroku z prodlení z částky 10 507,94 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a úroku ve výši 8 % ročně z částky 10 105,93 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem I. stupně ve výši 542 Kč, na bankovní účet č. 3703-220791/0710, variabilní symbol var. symbol.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 843,61 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 067,07 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 537,34 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12 867,48 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, úroku ve výši 8 % ročně z částky 12 299,85 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení, částky 25 323,75 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 960,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 488,56 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 507,94 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a úroku ve výši 8 % ročně z částky 10 105,93 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení., s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba., IČ: IČO, se sídlem adresa, a žalovaným došlo dne 13. 1. 2023 k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 761 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Poslední splátku tak byla povinen uhradit nejpozději do 13. 3. 2024. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 29. 6. 2023. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 12 299,85 Kč; na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 567,63 Kč; na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 5 775 Kč; na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 632,09 Kč a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 2 121,43 Kč. Dále mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba., IČ: IČO, se sídlem adresa, a žalovaným došlo dne 22. 11. 2022 k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky rovněž ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 761 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Poslední splátku tak byla povinen uhradit nejpozději do 13. 3. 2024. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 29. 6. 2023. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 10 105,93 Kč; na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 402,01 Kč; na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 4 725 Kč; na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 335,35 Kč a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 1 735,71 Kč. Pohledávky za žalovaným byly společností právnická osoba. postoupeny žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 s účinností ke dni 29. 5. 2024, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, na kterou však žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti žalovaného, který, ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal.

4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.

5. Ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 se společnost právnická osoba., IČO: IČO, jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodly, že postupitel postupuje postupníkovi pohledávky uvedené v Příloze č. 1, seznamu pohledávek, a to zaplacením úplaty sjednané ve smlouvě. Dle potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 3. 6. 2024 byla úplata uhrazena dne 29. 5. 2024. V příloze smlouvy je specifikována pohledávka za žalovaným (označeným jménem, příjmením, rodným číslem) uvedením čísla smlouvy. V dopisech „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 14. 6. 2024 oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému postoupení pohledávek ze smlouvy č. hodnota a hodnota.

6. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 22. 1. 2022 mezi právnická osoba., právní předchůdkyní žalobkyně, a žalovaným, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému 15 000 Kč, a žalovaný se zavazuje uhradit souhrnnou částku 27 888 Kč, skládající se z jistiny, úroku ve výši 761 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč, a poplatku za inkasu plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 2 700 Kč, to vše ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, když první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že přijal v hotovosti celou výše uvedenou částku spotřebitelského úvěru.

7. Z přehledu transakcí ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem 9 584 Kč.

8. Před uzavřením smlouvy o úvěru měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici údaje uvedené ve vyplněném formuláři „Žádost o úvěr“, který byl žalovaným a osobou jednající za právní předchůdkyni žalobkyně podepsán dne 22. 11. 2022. Ve formuláři je uvedeno, že žalovaný je zaměstnaný, zaměstnání bylo ověřeno dle pracovní smlouvy a potvrzení od zaměstnavatele. Pro výpočet disponibilní částky pro splácení úvěru bylo kalkulováno s těmito položkami: příjem žalovaného ve výši 21 920 Kč, náklady na bydlení, energie 5 300 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 6 900 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 2 656 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaný je svobodný.

9. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 13. 1. 2023 mezi právnická osoba., právní předchůdkyní žalobkyně, a žalovaným, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému 15 000 Kč, a žalovaný se zavazuje uhradit souhrnnou částku 27 888 Kč, skládající se z jistiny, úroku ve výši 761 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč, a poplatku za inkasu plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 2 700 Kč, to vše ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, když první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že přijal v hotovosti celou výše uvedenou částku spotřebitelského úvěru.

10. Z přehledu transakcí ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem 5 492 Kč.

11. Před uzavřením smlouvy o úvěru měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici údaje uvedené ve vyplněném formuláři „Žádost o úvěr“, který byl žalovaným a osobou jednající za právní předchůdkyni žalobkyně podepsán dne 13. 1. 2023. Ve formuláři je uvedeno, že žalovaný je zaměstnaný, zaměstnání bylo ověřeno dle pracovní smlouvy a výplatních pásek. Pro výpočet disponibilní částky pro splácení úvěru bylo kalkulováno s těmito položkami: příjem žalovaného ve výši 20 604 Kč, náklady na bydlení, energie 4 000 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 7 960 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 1 992 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaný bydlí v nájmu, je svobodný.

12. Žalobkyně dále předložila listiny, uvedené v žádosti o úvěr, Dodatek č. 3 k pracovní smlouvě ze dne 17. 5. 2021, kterým se mění pracovní smlouva ze dne 7. 12. 2017 tak, že pracovní poměr se sjednává na dobu neurčitou, výplatní pásky za měsíce srpen, září, říjen, listopad, prosinec 2022.

13. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podání žaloby prostřednictvím advokáta výzvou ze dne 20. 9. 2024, ve lhůtě do 27. 9. 2024. Dle poštovního podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému dne 23. 9. 2024.

14. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.

15. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Nárok žalobkyně se zakládá na dvou smlouvách, které soud po právní stránce posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) vydlužiteli (žalované) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Na smlouvy v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaný uzavíral tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

16. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud přihlédne k neplatnosti i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Soud má za to, že předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by došlo k dostatečnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, předložená „žádost o úvěr“ plní (navíc jen částečně) tuto povinnost neúplně a toliko formálně, nepostačuje k naplnění účelu zákona, jak jí vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

18. Žalobkyně uvedla, že posouzení úvěruschopnosti v případě obou smluv bylo provedeno na základě údajů uvedených v žádosti o úvěr vážící se k té které smlouvě. Z žádostí o úvěr má soud za prokázané, že byl ověřován toliko příjem žalovaného, nikoli jeho výdaje. Soud vychází z právního názoru, že je nutno trvat na tom, aby poskytovatel úvěru alespoň výdaje na bydlení a další závazky žalovaného ze spotřebitelských úvěrů ověřil. Soud vychází z právního názoru, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je zjištění skutečných nákladů na bydlení spotřebitele, což obvykle není spojeno s nepřiměřenými obtížemi (např. předložením nájemní smlouvy, či výpisu z účtu z nějž platby za bydlení odcházejí). Dále pak je jistě součástí odborné péče zjištění celkového splátkového zatížení spotřebitele, a to objektivním způsobem, výstupem z příslušných registrů. Uvedené závěry soud činní i v kontextu toho, že ve smlouvě byl sjednán poplatek za vyhodnocení úvěru. Nadto v obou žádostech, ač časově velmi blízkých jsou uváděny rozdílné výše nákladů na bydlení a o výši splátkového zatížení, což tedy u pozdější smlouvy mělo vést poskytovatelku spotřebitelského úvěru k větší obezřetnosti. Soud proto uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila a nezjistila správně výdaje žalovaného a tedy při určení částky, se kterou žalovaný disponuje po uhrazení měsíčních nákladů a ze které může hradit splátky, vyšla z nedostatečně zjištěných a ověřených údajů. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, tedy poskytla žalovanému jako spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou což je dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. K této neplatnosti soud dle ZoSÚ ve znění účinném od 29. 5. 2022, tedy ve znění účinném v době uzavření obou smluv, přihlíží i bez návrhu.

19. Jsou – li smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným absolutně neplatné ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, pro porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, avšak současně bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla podle žalovanému celkem 30 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, jiné povinnosti mu z neplatné smlouvy nevznikly. Na tuto jistinu je pak nutno započíst to, co žalovaný již na závazky dle smluv uhradil. Soud tak došel k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 14 924 Kč jako neuhrazeného zůstatku na jistině, a proto žalovaného zavázal k úhradě této částky. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, a soud v souladu s výkladem podaným Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, s ohledem na to, že mezi žalovaným a žalobkyní nedošlo k dohodě o době k uhrazení jistiny, musel určit lhůtu pro vrácení jistiny. K tomu soud uvádí, že v řízení nevyšly najevo skutečnosti ani nebylo žalovaným tvrzeno, že by nebylo v jeho možnostech vrátit jistinu úvěru v obecné zákonné lhůtě pro splnění povinnosti, přičemž soud přihlédl též k tomu, že žalovaný byl vyzván k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne 20. 9. 2024, a došel proto k závěru, že po žalovaném lze spravedlivě požadovat, aby dluh splnil ve lhůtě analogicky odvozené od lhůty dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a uložil proto žalovanému splnění povinnosti vrátit zůstatek poskytnuté jistiny ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Z uvedeného pak plyne, že žalovaný se dosud nedostal do prodlení se splněním povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, a tedy žalobkyni nevznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobu zamítl též do co požadovaného úroku z prodlení, rovněž jako i co do nároků vyplývajících z neplatné smlouvy (poplatky, smluvní pokuta), resp. co do částky převyšující částku, k jejímuž uhrazení je žalovaný povinen dle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Současně však soud reflektoval též to, že v případě, že se žalovaný neuhradí povinnost uloženou mu tímto rozsudkem řádně a včas, dostane se ve smyslu § 1968 o. z. do prodlení, s čímž je spojeno právo žalobkyně jako věřitele na zaplacení úroku z prodlení, proto současně s uložením povinnosti k zaplacení zůstatku na jistině rozhodl o povinnosti žalovaného v případě, že se dostane do prodlení se splněním uložené povinnosti, tedy dluh řádně a včas nesplní, zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb..

20. Výrokem IV. rozsudku soud uložil žalobkyni zaplatit na nedoplatku soudního poplatku za zahájené řízení částku 542 Kč. Žalobkyně uhradila za zahájené řízení soudní poplatek ve výši 2 168 Kč určené dle položky 2 bodu 1. Sazebníku, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V dané věci však elektronický platební rozkaz nebyl vydán, a proto dle položky 2 bodu 2 Sazebníku je žalobkyně povinna uhradit soudní poplatek ve výši 2 710 Kč dle položky 1 Sazebníku, a soud tak v souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích doměřil nedoplatek soudního poplatku a zavázal žalobkyni k jeho úhradě.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.