OSKM 12 C 115/2025-57

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 18 565,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 565,20 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 423,98 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 17 519,20 Kč od 16. 12. 2024 do 13. 1. 2025, s úrokem 12,75 % ročně z částky 17 519,20 Kč od 14. 1. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 519,20 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 000 Kč k rukám žalobkyně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 17. 1. 2025, domáhala na žalované zaplacení částky 17 519,20 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 17 519,20 Kč od 16. 12. 2024 do 13. 1. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 519,20 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení, s úrokem 12,75 % ročně z částky 17 519,20 Kč od 14. 1. 2025 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 423,98 Kč, dále zaplacení částky 1 046 Kč a konečně zaplacení náhrady nákladů řízení.

2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 15. 6. 2018 Rámcovou smlouvu č. hodnota (dále jen „Rámcová smlouva“), na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. č. účtu. Následně žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši 21 000 Kč, a jelikož splnila všechny smluvní předpoklady, byl dne 15. 10. 2023 s žalovanou uzavřen dodatek č. hodnota k Rámcové smlouvě, kterým bylo poskytnutí kontokorentu schváleno, a žalované bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. č. účtu. Vyhodnocení úvěruschopnosti žalované žalobkyně provedla v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná však neplnila podmínky kontokorentu, proto jí byl kontokorent zablokován a žalovaná jej nemohla dál čerpat. Žalobkyně dne 16. 12. 2024 přistoupila k zesplatnění kontokorentu, o kterém informovala žalovanou prostřednictvím zesplatňujícího dopisu – předžalobní výzvy ze dne 16. 12. 2024, kterým současně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 17 519,20 Kč s příslušenstvím, k čemuž jí žalobkyně poskytla dodatečnou lhůtu. Ani na tuto výzvu však žalovaná nereagovala a ničeho neuhradila. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně dle interních pravidel požaduje až od 10. dne následujícího po zesplatnění v zákonné výši, smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně žalobkyně požaduje v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle Rámcové smlouvy bylo dále sjednáno, že žalovaná může disponovat s finančními prostředky pouze do výše dostupného zůstatku a že bude udržovat na účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby. Žalovaná se však dostala do nepovoleného debetu ve výši 1 046 Kč, proto se žalobkyně domáhala zaplacení i této částky.

3. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 20. 5. 2025 žalobu doplnila o zkoumání úvěruschopnosti žalované. Posouzení žalobkyně provedla na základě informací poskytnutých žalovanou, dále žalobkyně dne 15. 10. 2023 vznesla dotaz do Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací, provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku, interní posouzení případné exekuční minulosti žalované a informace uváděné žalovanou si ověřovala i na základě pohybů na jejím běžném účtu. Žalovaná uvedla, že dosahuje příjmu ve výši 24 000 Kč, přičemž tato informace byla pro žalobkyni dostačující, ke svým výdajům neuvedla ničeho, žalobkyně tak při posuzování výdajů vycházela z částky 4 860 Kč, kterou interně vyhodnotila dle expertní analýzy jako potřebnou částkou na výdaje žalované. K těmto výdajům přičetla splátku kreditní karty, o které zjistila, že ji žalovaná rovněž splácí. Kontokorent je navíc vnímán jako úvěr sloužící k překlenutí momentální nepříznivé situace klienta, důraz je kladen na rychlost sjednání a poskytnutí, nadto jej žalobkyně poskytuje pouze do výše 50 000 Kč.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jejího trvalého pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu.

5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, s tím, že byla upozorněna, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Na tuto výzvu žalovaná nijak nereagovala, proto soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky.

6. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

7. Dne 15. 6. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Rámcová smlouva číslo hodnota o našich službách včetně platebních, na jejímž základě se žalobkyně zavázala vést pro žalovanou běžný účet č. č. účtu a k němu platební kartu (Rámcová smlouva ze dne 15. 6. 2018 číslo hodnota). Dne 15. 10. 2023 byl mezi žalobkyní a žalovanou uzavřen Dodatek číslo hodnota k Rámcové smlouvě číslo hodnota, na základě kterého byl žalované poskytnut úvěr s možností přečerpání (kontokorent) v částce 21 000 Kč tak, že žalované bylo umožněno přečerpat běžný účet číslo č. účtu. Doba trvání úvěru byla sjednána na dobu neurčitou, žalovaná se jej zavázala splácet průběžně, a to každým připsáním peněz na její běžný účet. Současně bylo sjednáno, že kontokorent bude úročen úrokovou sazbou 18,90 % ročně, RPSN činilo 20,69 %. Úroky byly počítány denně z aktuálně vyčerpané části kontokorentu a součet těchto úroků byl za daný měsíc účtován k prvnímu dni následujícího měsíce. Současně bylo sjednáno, že při porušení podmínek je žalobkyně oprávněna zablokovat nevyčerpanou část kontokorentu a požadovat předčasné splacení kontokorentu, tzv. zesplatnění (Dodatek číslo hodnota k Rámcové smlouvě číslo hodnota ze dne 15. 10. 2023, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky, ceník).

8. Od 15. 10. 2023 žalovaná průběžně čerpala kontokorent, maximální výši kontokorentu v částce 21 000 Kč vyčerpala dne 30. 11. 2023, kdy se současně dostala do debetu na běžném účtu v částce 78,06 Kč. K 6. 12. 2023 byl však debet na běžném účtu dorovnán, k poslednímu čerpání kontokorentu došlo dne 27. 12. 2023 a kontokorent byl v částce 20 851,35 Kč převeden dne 29. 12. 2023. Ke dni 16. 12. 2023 i dni 16. 1. 2025 činil neuhrazený zůstatek kontokorentu 17 519,20 Kč. V průběhu měsíců ledna 2023 a února 2023 se žalovaná dostala do nepovoleného debetu 1 046 Kč. Úroky z kontokorentu žalovaná naposledy uhradila dne 19. 11. 2024, kdy se jednalo o úrok za období od 1. 10. 2024 do 31. 10. 2024; úroky z kontokorentu za období od 1. 11. 2024 do 30. 11. 2024 ve výši 287,91 Kč a za období od 1. 12. do 15. 12. 2024 ve výši 136,07 Kč již žalovaná neuhradila (přehled čerpání a splácení kontokorentu, výpis z běžného účtu).

9. Přípisem ze dne 16. 12. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k předčasné úhradě všech dluhů, a to kontokorentu ve výši 17 943,18 Kč a běžného účtu ve výši 1 046 Kč, přičemž k úhradě celkové částky žalobkyně poskytla žalované lhůtu do 25. 12. 2024. Žalovaná byla upozorněna, že její účet je blokován a dluh tedy není možné uhradit přes její účet (předžalobní výzva ze dne 16. 12. 2024).

10. Žalovaná dne 23. 4. 2015 požádala o půjčku, v dané době byla vyučená, rozvedená, bez vyživovací povinnosti, bydlela v nájmu a byla zaměstnána u jméno FO s příjmem 16 000 Kč; žádost jí byla zamítnut. Dne 10. 7. 2018 požádala o kontokorent v částce 20 000 Kč. Měla středoškolské vzdělání, byla rozvedená, neměla vyživovací povinnost. Byla zaměstnána ve společnosti právnická osoba s příjmem 42 000 Kč, k bydlení bylo uvedeno „jinde“, hradila splátku v částce 1 500 Kč, výdaje na bydlení činily 2 000 Kč a výdaje na léky, jídlo a dopravu 5 000 Kč; žádost jí byla zamítnuta. Dne 15. 10. 2023 požádala o výše uvedený kontokorent, k příjmům uvedla částku 24 000 Kč bez uvedení zaměstnavatele, k výdajům neuvedla ničeho (přehled žádostí o úvěr – aplikační data). V roce 2022 žalovaná čerpala osobní úvěr, maximální dlužná částka činila 1 119 Kč, tento úvěr zcela splatila Dne 25. 5. 2023 podala další žádost o úvěr, tato žádost byla odvolána. V březnu 2022 požádala o povolený debet na běžném účtu, maximální přečerpání činilo 1 099 Kč, dluh byl uhrazen a ukončen 30. 6. 2022. Dne 20. 8. 2018 byla žalované schválena kreditní karta splátková, k 31. 8. 2023 nebyly evidovány žádné platby po splatnosti, maximální dlužná částka činila 0 Kč (úvěrová zpráva ze dne 15. 10. 2023).

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném ke dni uzavření Dodatku číslo hodnota k Rámcové smlouvě, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze

a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,

b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo

c) smluvní pokutu.

14. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

15. Podle § 122 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru se odstavce 1, 2 a 4 použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.

16. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., přičemž ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se jedná o úvěr spotřebitelský. Ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované, s přihlédnutím k maximální částce kontokorentu a příjmů žalované přistoupila k uzavření Dodatku číslo hodnota k Rámcové smlouvě, na jejímž základě byl žalované poskytnut kontokorent s limitem 21 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 18,90 % ročně a žalovaná se zavázala tento úvěr průběžně splácet, a to připsáním peněz na běžný účet, k němuž byl kontokorent sjednán. Žalovaná kontokorent v proměnlivých částkách čerpala, své závazky si však neplnila, načež žalobkyně přistoupila 16. 12. 2024 k zesplatnění kontokorentu a žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky kontokorentu včetně dosud neuhrazeného úroku a dále přečerpané debetní částky běžného účtu, nicméně žalovaná na tento dluh (dle tvrzení žalobkyně) již ničeho neuhradila. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, jakou částku žalovaná uhradila, nese žalovaná, která však byla v tomto řízení zcela pasivní a netvrdila, že by snad uhradila vyšší částku, než uvádí žalobkyně.

17. Jelikož úvěr dosud nebyl v plné výši uhrazen, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení dlužné jistiny úvěru, resp. vyčerpaného kontokorentu v žalobkyní požadované částce 17 519,20 Kč. Současně má žalobkyně nárok na úhradu úroků z úvěru, a to na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 18,9 % ročně za období od 1. 11. 2024 do 15. 12. 2024 (tedy do dne před zesplatněním) v částce 423,98 Kč, který žalovaná neuhradila, současně jí v souladu s § 2395 o. z. a smluvními ujednáními vznikl nárok na zaplacení úroku ve výši 18,90 % ročně z částky 17 519,20 Kč od 16. 12. 2024 do 13. 1. 2025 a ve smyslu § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru jí vznikl nárok na zaplacení úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 17 519,20 Kč od 14. 1. 2025 do zaplacení. Dále má žalobkyně nárok na zaplacení přečerpané částky povoleného debetu, a to ve výši 1 046 Kč, tedy v té částce, ve které žalovaná šla tzv. do mínusu v rámci běžného účtu.

18. Dále má žalobkyně dle § 1970 o. z. nárok na úroky z prodlení. K zesplatnění úvěru došlo k 16. 12. 2024, žalobkyně však poskytla žalované lhůtu k zaplacení až do 25. 12. 2024. Následujícím dnem, tedy od 26. 12. 2024, se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyně tak má nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ke dni prodlení, tedy v zákonné výši 12,75 % z dlužné částky 17 519,20 Kč, a to od 26. 12. 2024 do zaplacení. Jiné úroky z prodlení žalobkyně nepožadovala, proto jí soudem nebyly přiznány.

19. S ohledem na výše uvedené tedy soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., žalobě tedy zcela vyhověl, přičemž žalované uložil zaplatit dlužné částky s příslušenstvím ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, tedy dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.

20. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a částkou 200 Kč (2 x 100 Kč) coby paušální náhradu nezastoupeného účastníka za dva úkony spočívající v předžalobní výzvě k plnění ze dne 16. 12. 2024 a v podání žaloby dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tuto náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit rovněž do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku přímo k rukám žalobkyně.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.