OSKM 6 C 142/2026-60

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 64 730,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částka s úrokem z prodlení 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku za žalobu částka do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno uzavřené dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností Anonymizováno právnická osoba. (dříve právnická osoba), IČO IČO (dále jen „původní věřitelka“), na základě které vyplatila původní věřitelka na bankovní účet žalovaného č. č. účtu téhož dne částka a poskytla jej na dobu neurčitou. Smluvní strany sjednaly úrok úvěru 40 % měsíčně, který se žalovaná zavázala hradit měsíčně přirostlý vždy za uplynulé období; jistinu mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli za trvání smlouvy. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou úvěru, ačkoli byl opakovaně upomínán. Následně původní věřitelka oznámila žalovanému zesplatnění celého úvěru ke dni datum. Žalobkyně získala pohledávku dvojím postoupením, předžalobní upomínku odeslala žalované dne datum. Po zohlednění případných dílčích plateb v celkové výši částka činila pohledávka částka na jistině, částka na smluvním úroku a na smluvní pokutě 0,1 % denně za každý den prodlení, vyčíslená od datum ke dni předžalobní výzvy datum částkou částka (z původních částka). Ke zkoumání majetkových poměrů žalovaného před sjednáním úvěru žalobkyně k výzvě soudu nedoplnila nic konkrétního; sama v návrhu operovala s možností posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Na probíhající řízení byl nadto upozorněn e-mailem, telefonicky se s ním spojit nepodařilo.

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání podle § 115a o. s. ř. (žalobkyně souhlasila, souhlas žalovaného soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal).

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka vyhotovila nedatovaný dokument Smlouva o spotřebitelském úvěru s iniciálami žalovaného (k dispozici měla fotokopii jeho OP – č.l. 10), mezi nimi i dále uvedený bankovní účet, k výši úvěru částka a RPSN 3 419 % (č.l. 11-13, soudu předložila nikým nepodepsaný exemplář). Žalovaný poté obdržel na svůj bankovní účet č. č. účtu pod VS var. symbol ve dnech datum až datum řadou dílčích plateb postupně celkem částka (č.l. 14-39). Dopisem ze dne datum oznámila původní věřitelka žalovanému zesplatnění úvěru v celkové výši částka k témuž dni (č.l. 40). Smlouvou ze dne datum postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovanou společnosti De Vries právnická osoba., IČO IČO (č.l. 41), která ji smlouvou z téhož dne postoupila žalobkyni (č.l. 42), což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum (č.l. 43), odeslaným dne datum spolu s předžalobní výzvou žalobkyně (č.l. 43v-44). Žalovaný vrátil ze získaných prostředků zpět pouze částka.

5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo (patrně) uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum (dále jen „o. z.“).

6. Úvěrovou smlouvu však soud shledal absolutně neplatnou podle § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně přes písemnou výzvu soudu netvrdila a neprokazovala zkoumání úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelkou. Nadto by byla úvěrová smlouva s odkazem na § 547, § 580 a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, neplatná i pro nepřiměřenost sjednaného příslušenství, které tisícinásobně překračuje běžnou míru RPSN bankovních úvěrů pohybující se okolo 10 %.

7. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Je prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částka, což nevrátil (soud vyšel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný pro svou nečinnost nezpochybnil, že vrátil pouze částka). Bezdůvodně se tedy na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného dvojího postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.) obohatil přiznanou částkou, kterou je povinen vrátit. V této části soud žalobě vyhověl.

8. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství ani smluvní pokuta, ve zbytku proto soud žalobu zamítl, a to i pro požadovaný úrok z prodlení, neboť podle § 87 odst. 1 poslední věty zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (podpůrně podle § 160 o. s. ř.), kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vzhledem k tomu, že o skutečných současných poměrech žalovaného není soudu nic známo.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť (ne)úspěch účastníků řízení byl v zásadě totožný.

10. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem, může soud pohledávku státu po 30 dnech po jeho právní moci postoupit k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.