OSKO 12 C 288/2022-53

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Bielovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 12 484,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci

a) částku 7 400,20 Kč s úrokem ve výši 1,59 % měsíčně z částky 7 115,97 Kč od 27. 5. 2022 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 7 115,97 Kč od 27. 5. 2022 do zaplacení,

b) částku 5 084,63 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5 084,63 Kč od 27. 5. 2022 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 5 084,63 Kč od 27. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 12 484,83 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 26. 8. 2009 smlouvu o úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalované úvěr prostřednictvím kreditní karty s obnovováním limitu až do výše 5 000 Kč Smlouvou bylo ujednáno, že žalovaná uhradí žalobci úrok z čerpané částky v sazbě 1,59 % p. m. jako cenu peněz. Dne 4. 10. 2007 žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejím ž základě poskytl žalované finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté plnění vrátit a zároveň zaplatit úrok sjednaný ve výši 18,9 % ročně a další ceny za případné služby dle aktuálního sazebníku. Žalovaná se zavázala splatit úvěr nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentního úvěru. V souvislosti s prohlášením úpadku dlužníka na základě usnesení č. j. insolvenční spisová značka ze dne datum prohlásil žalobce pohledávky za splatné, zároveň svoje pohledávky přihlásil dne 27. 12. 2019 do insolvenčního řízení. Pohledávka byla v insolvenčním řízení zjištěna a uznána. Na základě usnesení č. j. insolvenční spisová značka ze dne datum rozhodl Krajský soud v Praze o neschválení oddlužení a zastavení řízení. Žalobce proto následně dne 26. 4. 2022 zaslal žalované předžalobní výzvu, kterou žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky. Žalovaná však žalobci ničeho neuhradila.

2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 8. 2009 bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru prostřednictvím kreditní karty s obnovováním limitu až do výše 5 000 Kč, úrok z čerpané částky byl sjednán ve výši 1,59 % p. m.

4. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 4. 10. 2007 bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě se zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, žalovaná se zavázala splatit úvěr nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentního úvěru, úrok byl sjednán ve výši 18,9 % ročně.

5. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky.

6. Účastníci nenavrhovali žádné další důkazy a shora provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné a zcela postačující k rozhodnutí ve věci.

7. Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce poskytl žalované úvěry v souladu s o. z., které se žalovaná zavázala zaplatit spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalovaná neplnila svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, usnesením Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka byl prohlášen úpadek dlužníka, úvěry se tak stal splatnými. Protože insolvenční řízení bylo zastaveno a oddlužení nebylo povoleno, vyzval žalobce žalovanou před podáním žaloby k uhrazení dlužné částky, žalovaná však na výzvu nereagovala, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu se zákonnými úroky z prodlení v souladu s § 1968 a 1970 o. z. dle vl. nař. 351/2013 Sb.

9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: 3 režijní paušály po 300 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tedy celkem 1 700 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána v souladu s vyhláškou č. 256/2015 Sb.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.