OSKT 5 C 137/2026-51

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 20 775 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 13 850 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 850 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 6 925 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 983,24 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 207 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 13 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 19. 11. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 6 925 Kč. Konstatovala, že uzavřela s žalovanou dne datum formou elektronické komunikace prostřednictvím internetových stránek Anonymizováno smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo hodnota, na základě které byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 13 850 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíčně 14. dne v měsíci. Žalovaná však splátky úvěru nehradila v termínu splatnosti, žalobkyně proto informovala žalovanou o předčasné splatnosti. Žalovaná ke dni podání žaloby dluží 13 850 Kč. S ohledem na obsah smlouvy o úvěru, kdy byla sjednána smluvní pokuta za každý den prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 0,1 %, náleží žalobkyni za období od 19. 11. 2024 do 5. 5. 2026 z částky 13 850 Kč smluvní pokuta ve výši 6 925 Kč. Žalovaná uvedené částky neuhradila i přes písemnou upomínku před podáním žaloby.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním k jednání jí byla doručena dle § 49 odst. 4 o. s. ř. dne datum. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalované, když u jmenované byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.

3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota vzal soud za prokázané, že tato měla být uzavřena dne datum mezi žalobkyní a žalovanou coby klientem. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr na dobu neurčitou ve výši úvěrového limitu 13 850 Kč, když trvání smlouvy bylo uzavřeno na dobu neurčitou, při sjednané roční úrokové sazbě 457,50 %. Celková výše úroků činila 50 936,57 Kč za situace, že úroky byly splaceny ve 12 stejných měsíčních splátkách. Celková částka splatná klientem činila 64 786,57 Kč, termín splatnosti měsíčně, 14. den v měsíci nebo následující pracovní den. V čl. 15 úvěrové smlouvy byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % za každý den prodlení. Z obsahu čestného prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že dosahuje čistého měsíčního příjmu ve výši 27 900 Kč, je zaměstnána, měsíční výdaje na domácnost činí 4 000 Kč, je vdaná. Z přiloženého potvrzení o provedené platbě vystaveného datum bylo prokázáno, že částka 13 850 Kč odešla dne datum pod variabilním symbolem var. symbol na účet č. hodnota - č. účtu. Ze zprávy Anonymizováno datované 23. 7. 2026 vzal soud za prokázané, že majitelem uvedeného účtu byla žalovaná, když z výpisu z tohoto účtu bylo prokázáno, že na uvedený účet dne datum byla poukázána částka 13 850 Kč.

4. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatné právní jednání, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaná byla v pozici spotřebitele, tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutné ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné použít vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. jsou ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy účastnice ve smlouvě úrok sjednaly, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Zápůjční úroková sazba sjednaná v dané úvěrové smlouvě ve výši 457,50 % ročně bezesporu mnohonásobně převyšuje úrokové sazby obvyklé. Jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, tak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci úrok činil 457,50 % ročně, a právě takto sjednaný úrok soud hodnotí jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu § 1796 o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou, když nelze odhlédnout od té skutečnosti, že žalovaná ve smlouvě vystupovala jako spotřebitel, tak jak jej vymezuje § 419 o. z.

5. Vzhledem k výše uvedenému právnímu názoru, kdy smlouva o úvěru byla shledána jako neplatné právní jednání, soud vztah účastnic posoudil podle předpisů upravujících bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a § 2993 o. z. Jak bylo již výše uvedeno a prokázáno, na účet žalované dne datum žalobkyně poukázala částku 13 850 Kč. K výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 10. 7. 2026 č. j. 5 C 137/2026 - 38, aby žalobkyně uvedla, jakou celkovou částku žalovaná z titulu uzavřené úvěrové smlouvy již uhradila, žalobkyně plně odkázala na tabulku „Balance“. Z uvedené listiny vzal soud za zjištěné, že žalovaná dosud na částce 13 850 Kč ničeho neuhradila. Žalovaná netvrdila, nedoložila jediný důkaz o tom, že by na poskytnuté částce žalobkyni cokoli uhradila. Za tohoto stavu věci soud uzavřel, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 13 850 Kč, a proto je povinna z titulu bezdůvodného obohacení vrátit, oč se obohatila. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení, bylo třeba výzvy k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., které se dostalo žalované e-mailem ze dne 18. 11. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaná dle uvedené výzvy neplnila, ocitla se v prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. a stíhá ji povinnost též k úhradě úroků z prodlení, jejichž výše požadovaná žalobkyní odpovídá § 2 vládního nařízení č. 371/2013 Sb. a ke dni prodlení činila 12,75 % ročně.

6. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku I. tohoto rozsudku, když co do zbývající části předmětu sporu, to je co do částky 6 925 Kč představující smluvní pokutu žalobu zamítl. Ujednání o smluvních pokutách jsou i nadále existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu, to je dluhu, který je prostřednictvím smluvní pokuty utvrzen, tento však byl soudem shledán absolutně neplatným. Dohoda o smluvní pokutě proto nebyla soudem shledána platnou, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh. V této souvislosti lze zmínit ustanovení § 2048 a následující o. z., které smluvní pokutu upravuje, a to jako institut utvrzení dluhu.

7. Soud sice k důkazu provedl všeobecné obchodní podmínky, standardní informace, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění.

8. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně měla úspěch ve věci co do 71 % předmětu sporu, neúspěch co do 29 % předmětu sporu, má proto právo na 42 % svých účelně vynaložených nákladů, to vše za situace, že před podáním žaloby dopisem svého právního zástupce ze dne 2. 3. 2026 vyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněných částek, jak podloženo výzvou i potvrzením o odeslání dané zásilky. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 832 Kč, odměnou za zastupování advokátem ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), a to za tři úkony právní služby - příprava převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podaná žaloba, třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT, jedním úkonem právní služby ve výši 1 940 Kč za doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu dle § 7 bod 5 AT, jedním režijním paušálem ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Součet výše uvedených položek činí 4 722 Kč, když 42 % představuje částku 1 983,24 Kč.

9. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalovanou jako stranu ve sporu převážně neúspěšnou stíhá povinnost doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek z návrhu ve výši 207 Kč podle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 832 Kč, doměřený poplatek do výše položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků činí 1 039 Kč, doplatek proto představuje 207 Kč. Soud při svém rozhodování vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

10. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

Pokud soudní poplatek nebude zaplacen ve stanovené lhůtě, bude po marném uplynutí lhůty 30 dnů od splatnosti vymáhán celním úřadem.