OSKT 5 C 148/2026-64

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 30 251,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 9. 6. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 10 251,36 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 251,36 Kč od 1. 5. 2026 do 8. 6. 2026, co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 251,36 Kč od 9. 6. 2026 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 066 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky Jméno advokátky.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 302 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 30 251,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 1. 5. 2026 do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost Anonymizováno (dále jen banka), uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 30 251,36 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději do 30. 4. 2026. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena bankou výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, rovněž lustrací z veřejně dostupných databází. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného číslo č. účtu. Žalovaný uvedenou částku neuhradil i přes písemnou upomínku před podáním žaloby datovanou 29. 5. 2026.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dle § 49 odst. 4 o. s. ř. dne datum. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, když u jmenovaného byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.

3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího dodatku číslo 2. Z těchto listin vzal za prokázané, že původní věřitel, společnost Anonymizováno postoupila pohledávky specifikované v seznamu postoupených pohledávek na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovaným. Dopisem ze dne 27. 5. 2026 Anonymizováno byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzván k úhradě částky v celkové výši 30 251,36 Kč do tří dnů. Uvedené bylo podloženo obsahem oznámení.

4. Z předložené smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že v ní jako věřitel vystupoval právní předchůdce žalobkyně, Anonymizováno (dále jen banka), a žalovaný jako klient. Uvedenou smlouvou se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč při sjednané úrokové sazbě ve výši 146,95 % ročně z nesplaceného úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr hradit v pravidelných minimálních měsíčních splátkách po 500 Kč nebo 13,41 % z celkové dlužné částky, podle toho, která z těchto částek bude vyšší. Žalobkyně tvrdila, že úvěr byl čerpán žalovaným v celkové výši 30 251,36 Kč, avšak toto své tvrzení neprokázala. Z listiny označené jako Loun application info (listinný důkaz na č. l. 9 spisu) je zřejmé, že žalovanému měla být poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Tato částka rovněž koresponduje s fakturou vystavenou bankou, v níž je evidován výběr datum ve výši 20 000 Kč, když zbývající částky představují 3 x 250 Kč jako náhrada účelně vynaložených nákladů a částka 9 501,36 Kč úrok za období čerpání. Žalobkyně k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 15. 7. 2026 č. j. 5 C 148/2026 - 34 nespecifikovala, zda žalobou uplatněná částka je tvořena toliko jistinou či i úroky a dalšími poplatky, byť z faktury předložené žalobkyní k důkazu vyplývá, že poskytnutá jistina činila 20 000 Kč. Soud uzavřel, že na účet žalovaného číslo č. účtu byla poukázána částka ve výši 20 000 Kč, nikoliv žalobkyní tvrzených 30 251,36 Kč. To, že majitelem uvedeného účtu byl žalovaný bylo podloženo zprávou právnická osoba., datovanou 17. 7. 2026. Pro úplnost soud uvádí, že z listinného dokladu označeného jako doklad o platbě (na č. l. 18 spisu), který předložila k důkazu žalobkyně bylo rovněž prokázáno, že na účet žalovaného datum odešla částka 20 000 Kč z účtu banky jako původního věřitele.

5. Soud po právní stránce uzavřel, že k důkazů předložená smlouva o revolvingovém úvěru, v níž navíc absentuje podpis žalovaného, je neplatné právní jednání, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 580 o. z. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. jsou ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy ve smlouvě byl úrok sjednán, a tento činil 146, 95 % ročně a byl úrokem fixním, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Je obecně známo, že průměrná úroková sazba při daném typu úvěru nemůže představovat 146,95 % ročně. V úvěrové smlouvě takto sjednaná úroková sazba mnohonásobně převyšuje míru obvyklou. Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, tak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Takto sjednaný úrok soud hodnotí jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu § 1796 o. z. a smlouva s takto vysokým úrokem je smlouvou absolutně neplatnou.

6. Vzhledem ke shora vyslovenému právnímu závěru soud vztah účastníků hodnotil podle předpisů upravujících bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a § 2993 o. z. Soud dospěl po provedeném dokazování ke spolehlivému závěru, že žalovanému na jeho účet byla poskytnuta částka 20 000 Kč, žalobkyně netvrdila, že na této částce žalovaný cokoliv uhradil, žalovaný ve věci zůstal zcela pasivní. Soud proto uzavřel, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 20 000 Kč, proto je povinen vrátit žalobkyni oč se obohatil. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Takováto výzva byla učiněna dopisem ze dne 27. 5. 2026, který byl dán k poštovní přepravě 29. 5. 2026, jak podloženo potvrzením o podání. Ve světle § 573 o. z. se výzva dostala do dispoziční sféry adresáta - žalovaného třetí pracovní den, to znamená 3. 6. 2026. Dle obsahu výzvy měl žalovaný plnit do třech dnů, to znamená do 8. 6. 2026, pokud tak neučinil, dnem 9. 6. 2026 se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá jej povinnost též k úhradě úroků z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení k tomuto datu činila 11,5 % ročně v souladu s § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.

7. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku I. daného rozsudku, když co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.

8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. za užití § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy dopisem právní zástupkyně žalobkyně byl žalovaný vyzván k úhradě peněžitého plnění, jak podloženo výzvou a potvrzením o jejím podání. Žalobkyně měla úspěch ve věci co do 66 % předmětu sporu, neúspěch co do 34 % předmětu sporu, má proto právo na 32 % svých účelně vynaložených nákladů. V této souvislosti je vhodné zmínit, že při zjišťování úspěchu a neúspěchu ve věci soud vycházel z kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí, a to za užití nálezu Ústavního soudu I. ÚS 2717/08. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 211 Kč, odměnou za zastupování advokátem ve výši 2 340 Kč za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále jen AT), a to za tři úkony právní služby - příprava převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podaná žaloba, dále třemi režijními paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Součet výše uvedených položek činí 9 581 Kč, když 32 % představuje částku 3 066 Kč.

9. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.

10. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalovaného jako stranu ve sporu převážně neúspěšnou stíhá povinnost doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši 302 Kč. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 1 211 Kč, tento však za užití položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků činí 1 513 Kč. Zbývá proto doplatit na soudním poplatku částku 302 Kč. Soud při svém rozhodování vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).