OSLI 20 C 170/2024-36

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 88 799,44 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení 88 799,44 Kč s příslušenstvím se co do smluvního úroku ve výši 20 % ročně z částky 88 799,44 Kč od 15. 3. 2024 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 28 972,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 53 825,44 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 88 799,44 Kč od 15. 3. 2024 do zaplacení a s úrokem 30 % ročně z částky 88 799,44 Kč od 15. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 88 799,44 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené účastníky dne 25. 7. 2023. Žalobce souhlasil s tím, aby dlužnou částku žalovaný splatil ve splátkách po 5 003 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím serveru Anonymizováno (poskytující mimo jiné i platební služby malého rozsahu) provozovaného společností právnická osoba, IČO: IČO, jako inzertní server, na kterém se střetává poptávka po financování ze strany nepodnikajících fyzických osob s nabídkou jiných nepodnikajících fyzických osob ochotných poskytnout zápůjčku v podobě peněžitého plnění, přičemž finanční převody probíhají prostřednictvím tohoto serveru. Žalobce a společnost právnická osoba uzavřeli smlouvu o spolupráci. Žalovanému se vygeneroval unikátní kód na jím zadaný e-mail při registraci, který žalovaný elektronicky vepsal do klientské karty, a samotné znění smlouvy potvrdil a schválil vložením dalšího kódu. Pracovník společnosti právnická osoba ověřil telefonicky totožnost žalovaného. Rovněž žalobce zadal na webu unikátní vygenerovaný kód. Smlouvou o zápůjčce se žalobce žalovanému zavázal poskytnout peněžní prostředky ve výši 75 000 Kč v hotovosti, přičemž 5 % z této částky obdržela společnost právnická osoba za provedení identifikace stran, poskytnutí platformy pro uzavření smlouvy o zápůjčce a za provedení platebních převodů mezi věřitelem a dlužníkem. Žalovaný proto obdržel částku 68 996,40 Kč (finanční prostředky žalobce odeslal na účet společnosti právnická osoba, která je po odečtení odměny odeslala na účet žalovaného). Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve splátkách po 5 003 Kč k 24. dni v měsíci. Vzhledem k tomu, že žalovaný na svůj dluh neplnil řádně a včas, došlo ke dni 26. 2. 2024 k zesplatnění zápůjčky. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky 88 799,44 Kč (tj. jistiny včetně kapitalizovaného příslušenství), úroku ve výši 50 % ročně z dlužné částky od 15. 3. 2024 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od 15. 3. 2024 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného marně vyzývala k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou.

2. Před poskytnutím zápůjčky v součinnosti se společností právnická osoba provedl žalobce posouzení úvěruschopnosti žalovaného, i když neposkytoval spotřebitelský úvěr, a to pomocí databáze insolvenčního rejstříku, dotazem na centrální evidenci exekucí a skrz tři výpisy z bankovního účtu žalovaného za měsíce březen až květen 2023, z nichž zjistil, že žalovaný má stabilní příjem v průměrné výši cca 71 322 Kč za měsíc, a to vedle dalších příjmů od fyzických a právnických osob v průměrné výši cca 100 366 Kč za měsíc (např. od právnická osoba, jméno FO, právnická osoba, jméno FO), závazky plní, výdaje má plně regulovatelné (měl dostatek finančních prostředků na úhradu svých zájmů např. platby ve prospěch právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba název, apod. a neměl výdaje ve prospěch sázkových kanceláří) a konečné zůstatky na bankovním účtu žalovaného byly vždy v plusových hodnotách, až do částky 2 800 Kč. Dále vzal v potaz i skutečnosti uvedené žalovaným při registraci (měsíční příjem, měsíční splátka všech závazků celkem). Dále žalobkyně k tomu dodává, že s ohledem na skutečnost, že výše poskytnutých finančních prostředku činila 75 000 Kč s měsíční splátkou 5 003 Kč, tak došlo k navýšení pravidelných výdajů dlužníka o 5 003 Kč, což s ohledem na příjmy žalovaného a jeho výdaje je dle žalobce nepatrné a únosné navýšení pravidelných plateb ze strany žalovaného, který je zcela bez problému schopen pokrýt ze svých příjmů. Navíc např. z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 plyne, že nelze očekávat nějaké hlubší systematické (detektivní) prověřování pravosti a pravdivosti všech spotřebitelem poskytnutých informací, včetně předložených dokladů. Žalobce dále doplnil, že žalovaný zaplatil celkem hodnota splátke před zesplatněním a 2 po zesplatnění, avšak dále již ničeho dalšího nezaplatil.

3. Předmětná smlouva je smlouva uzavřená mezi dvěma fyzickými osobami – spotřebiteli a nespadá pod zákon o spotřebitelském úvěru, když na serveru www.julu.cz se střetává pouze poptávka o financování ze strany nepodnikajících fyzických osob s nabídkou jiných nepodnikajících fyzických osob ochotných poskytnout peněžité plnění, jde tedy pouze o inzertní místo. Finanční převody probíhají z důvodu bezpečnosti a transparentnosti právě přes tento server a společnost právnická osoba poskytuje pouze podpůrné činnosti kryté licencí České národní banky (dále jen „ČNB“), za což si účtuje poplatek. Jelikož jsou smlouvy o zápůjčce finančních prostředků mezi fyzickými osobami značně rizikové, pak je logické, že úhrada za poskytnutí podpůrných činností je odečítána rovnou z finančních prostředků poskytnutých věřitelem pro dlužníka a nelze z toho dovozovat naplnění znaků zákona o spotřebitelském úvěru. Současně je v takovém rizikovém stavu možné, aby věřitel po dlužníkovi požadoval vyšší úroky, než běžně poskytují bankovní instituce (viz rozsudek Vrchního soudu v Olomouci). Úroková míra ve výši 50 % tak není v rozporu s dobrými mravy a nezpůsobuje neplatnost smlouvy.

4. Žalobkyně následně podáním doručeným soudu dne 16. 8. 2024 vzala svoji žalobu zpět co do úroku ve výši 20 % ročně z částky 88 799,44 Kč od 15. 3. 2024 do zaplacení. Dle § 96 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s odst. 2 věty prvé téhož ustanovení, je žalobce oprávněn vzít zpět návrh na zahájení řízení zčásti nebo zcela, v důsledku čehož soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to aniž by ve věci již bylo soudem jednáno. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, aniž by v souladu s ustanovením § 96 odst. 3,4 o. s. ř. k zastavení řízení vyžadoval souhlas žalovaného.

5. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil a souhlasil, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednáno a rozhodováno v jejich nepřítomnosti.

6. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav. Žalobce a žalovaný uzavřeli elektronicky dálkovým způsobem zadáním unikátního kódu dne 25. 7. 2023 smlouvu o zápůjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 75 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se smluvním úrokem ve výši 50 % (tedy celkem 120 072 Kč) v 24 měsíčních splátkách po 5 003 Kč splatných do každého 24. dne v měsíci. Současně žalobci náležela jednorázová platba za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 % z celkové dlužné částky, nejméně však 1 000 Kč, o kterou byla výše poskytnuté zápůjčky při jejím čerpání snížena. Podle bodu 3.2 smlouvy při překročení prodlení v délce jednoho kalendářního měsíce se celkové dlužná částka včetně příslušenství stane následující den splatnou. Podle bodu 3.3 smlouvy byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % za každý započatý den prodlení z celkové dlužné částky (smlouva o zápůjčce, e-mail s akceptačním kódem pro žalovaného, výpis z registrační karty žalovaného – profil žalovaného na Anonymizováno).

7. Mezi žalobcem a společností právnická osoba byla dne 20. 8. 2020 uzavřena smlouva o spolupráci, kterou se společnost právnická osoba zavázala mj. prověřit zájemce o financování v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí a tyto informace zpřístupnit žalobci, vyhotovit smluvní dokumentaci ke smlouvě o zápůjčce a v případě shodného projevu vůle zajistit její uzavření, v případě uzavření smlouvy o zápůjčce a následného poukázání částky zápůjčky žalobcem na účet společnosti právnická osoba poukázat částku zápůjčky na účet dlužníka, sníženou o částku odměny, zajistit správu této zápůjčky, především přijímání splátek, mimořádných splátek, splátek v prodlení a následné poukazování těchto splátek na účet žalobce, zasílat upomínky v elektronické formě v případě prodlení dlužníka. Žalobce se pak zavázal zejm. při poskytnutí každé zápůjčky přenechat sjednanou odměnu z částky zápůjčky společnosti právnická osoba Výše odměny za uvedené činnosti společnosti činila 5 % z celkové dlužné částky za každou jednotlivou uzavřenou smlouvu o zápůjčce, nejméně však 1 000 Kč. Dále pak za správu zápůjčky 1 % z celkové zbývající dlužné částky za každou jednotlivou uzavřenou smlouvu o zápůjčce a za každých i započatých 12 měsíců trvání takové smlouvy; v případě společností zaslané předžalobní výzvy dlužníkovi 7 % z každého plnění na zesplatněnou zápůjčku; v případě společností zaslané předžalobní výzvy dlužníkovi a současném podání žaloby advokátem 14 % z každého plnění na zesplatněnou zápůjčku; v případě insolvenčního řízení dlužníka 14 % z každého plnění (smlouva o spolupráci ze dne 21. 7. 2023).

8. Dne 25. 7. 2023 byla z účtu žalobce poskytnuta částka 75 000 Kč na účet pro splátky č. č. účtu (uvedený rovněž ve smlouvě o zápůjčce), z nějž byla dne 25. 7. 2023 částka 68 996,40 Kč převedena na účet žalovaného č. č. účtu vedený u právnická osoba. (smlouva o zápůjčce, výpis z registrační karty žalovaného – profil žalovaného na Anonymizováno, detail pohybu z účtu žalobce a detail pohybu na účet žalovaného).

9. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu (občanský průkaz žalovaného).

10. Při registraci žalovaný uvedl, že je rozvedený, má 2 vyživovací povinnosti, (informace zadané žalovaným při registraci).

11. Ke dni uzavření smlouvy žalovaný nebyl v exekuci (výpis z centrální evidence exekucí na žalovaného).

12. Na poskytnutou částku žalovaný uhradil 6 splátek do zesplatnění a 2 po zesplatnění, (splátkový kalendář půjčky).

13. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobce ze dne 29. 2. 2024 odeslaným 29. 2. 2024 (předžalobní upomínka včetně podacího lístku ze dne 29. 2. 2024).

14. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Smlouvu o zápůjčce uzavřel žalobce s žalovaným prostřednictvím společnosti právnická osoba, která zprostředkuje možnost uzavírání půjček mezi fyzickými osobami v rámci své podnikatelské činnosti. Těmto subjektům pak poskytuje služby blížící se bankovním službám, a sice platby jsou přijímány z obou stran na účet právnická osoba, jsou vypláceny oběma stranám z účtu právnická osoba, právnická osoba vzniká odměna za tyto služby při uzavření smlouvy a vznikají i další případné nároky na odměny, pokud dojde k prodlení s hrazením zápůjčky řádně a včas. Žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v částce 75 000 Kč, z nichž však částka 6 003,60 Kč zůstala jako odměna společnosti právnická osoba Celkem měl žalovaný uhradit 120 072 v pravidelných 24 měsíčních splátkách. Žalobce neprověřil řádně možnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný svůj závazek řádně a včas neplnil. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy [právnická osoba], zároveň navazuje na přímo použitelný předpis [právnická osoba] a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

17. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 3 odst. 1 ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí

a) poskytováním spotřebitelského úvěru 1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr vlastním jménem a na vlastní účet, 2. předkládání návrhu na sjednání spotřebitelského úvěru vlastním jménem a na vlastní účet, 3. provádění přípravných prací směřujících vlastním jménem a na vlastní účet ke sjednání spotřebitelského úvěru, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru, 4. sjednávání spotřebitelského úvěru vlastním jménem a na vlastní účet, nebo 5. výkon práv a plnění povinností ze smlouvy o spotřebitelském úvěru osobou, která spotřebitelský úvěr se spotřebitelem sjednala,

b) zprostředkováním spotřebitelského úvěru 1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 2. předkládání návrhů na sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 3. provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele nebo jménem a na účet spotřebitele, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru, 4. sjednávání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, nebo 5. výkon práv a plnění povinností ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru osobou, která smlouvu o zprostředkování spotřebitelského úvěru se spotřebitelem uzavřela,

c) posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr,

d) poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr,

e) zprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel zprostředkovává spotřebitelský úvěr, (…)

19. Podle § 7 ZoSÚ poskytovat spotřebitelský úvěr jako podnikatel je oprávněna pouze a) banka, zahraniční banka a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank, b) spořitelní a úvěrní družstvo za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev, c) platební instituce a zahraniční platební instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk, d) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk, e) instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk, f) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk a g) nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru (§ 9) za podmínek stanovených tímto zákonem.

20. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

21. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

22. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

23. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému

25. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

26. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Mezi žalobcem a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., a to za účasti zprostředkovatele, s nímž žalobce uzavřel smlouvu o zprostředkování podle § 2445 a násl. o. z. Uvedená smlouva o zápůjčce spadá pod pojem spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 ZoSÚ), žalovaný je v pozici spotřebitele (§ 419 o. z.) a v procesu poskytnutí úvěru žalovanému vystupoval jako prostředník zprostředkovatel dle § 3 odst. 1 písm. e) ZoSÚ. Za těchto podmínek pak žalobce nemusí být poskytovatelem ve smyslu § 7 ZoSÚ, a přesto se v posuzovaném případě bude postupovat podle ZoSÚ (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu). Žalobce tak měl povinnost před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 ZoSÚ).

29. Žalobce se z nařízeného ústního jednání omluvil, čímž se připravil o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. o povinnosti tvrzení (doplnění tvrzení ohledně procesu ověření úvěruschopnosti žalovaného) a především s ní související povinnosti důkazní a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Žalobce v řízení sice tvrdil, že úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumal, ale z žalobcem předložených listinných důkazů vyplývá, že se zaměřil pouze na ověření příjmů žalovaného, výdaje žalovaného však řádně nezkoumal. Z předložených výpisů z účtu žalovaného za tři měsíce předcházející uzavření smlouvy plyne, že příjmy a výdaje žalovaného byly stejné (zůstatek na účtu byl každý měsíc v podstatě totožný). Pokud žalobce tvrdí, že žalovaný má další příjmy kromě příjmu ze zaměstnání od fyzických a právnických osob, neprokazuje jejich pravidelnost, když se může jednat o zápůjčky či dary od jeho přátel či rodinných příslušníků (např. žalovaný sice dostává peníze od jiné společnosti, ale současně jí také peníze posílá). Pokud žalobce dále poukazuje na hrazení zájmů žalovaného, je třeba vzít v potaz, že se jedná o pravidelné výdaje žalovaného, kterých se žalovaný zřejmě nevzdá jen, aby mohl splácet spotřebitelský úvěr, když je spíše předpoklad opaku, tedy že úvěr si bere proto, aby se jich vzdát nemusel, když jejich vzdáním se by si mohl finance naspořit i sám. Žalovaný při registraci uváděl, že měsíční splátka všech jeho závazků činí určitou částku, nicméně žalobce vůbec nezkoumal, o jaké závazky a v jaké výši se má jednat. Rovněž žalobce nezkoumal, jaké náklady vznikají žalovanému s bydlením. Jak informace o splácení závazků, tak i o výši nákladů spojených s bydlením z předložených výpisů z účtů nevyplývají a žalobce neprokázal, že by se těmito věcmi vůbec při posouzení úvěruschopnosti zabýval. Samotným žalobcem poukazované zůstatky na účtu, které mu zůstávaly k dispozici, činily částku max. 3 000 Kč. Nelze se tak ztotožnit s jeho názorem, že částka 5 003 Kč na splátku by pro žalovaného byla nepatrným výdajem, který je bez problémů schopen pokrýt. K tvrzení o lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku soud nepřihlížel, když žalobce o lustraci žádný důkaz soudu nepředložil (navíc skutečnost, že žalovaný aktuálně žádný záznam v insolvenčním rejstříku nemá, nesvědčí o tom, že lustrace byla při uzavření smlouvy skutečně provedena). Jelikož žalobce nezkoumal výdaje žalovaného a neověřil je, nemohl znát finanční situaci žalovaného a nebyly tak náležitě zkoumány majetkové poměry žalovaného. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 4129/18). Ze všech výše uvedených důvodů tak má soud za to, že žalobce neprokázal, že řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného.

30. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobce, nezasáhl pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ve věci C679/18: společnost OPR. proti GK či rozsudek Nevyššího soudu České republiky).

31. O spotřebitelský úvěr se však jedná nejen v případě, že věřitelem ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je poskytovatel (ten, kdo jako podnikatel spotřebitelský úvěr poskytuje), jímž je zpravidla osoba uvedená v § 7 z.s.ú., ale stejně tak se jedná o spotřebitelský úvěr, pokud v procesu úvěrování spotřebitele vystupuje jako prostředník zprostředkovatel (ten, kdo jako podnikatel spotřebitelský úvěr zprostředkovává), i když věřitelem ze smlouvy, v níž se tento úvěr sjednává, není poskytovatel ve výše uvedeném smyslu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2919/2022 ze dne 28. 3. 2023). V projednávané věci jako zprostředkovatel ve smyslu § 3 odst. 1 písm. e) z.s.ú. vystupovala společnost právnická osoba, (zpracovala znění smlouvy, která měla být aplikována, obchodní podmínky této smlouvy, prostřednictvím zprostředkovatele měly probíhat veškeré transakce plynoucí ze smlouvy, ze prostředkovatelské činnosti jí plynul zisk (měla nárok na provizi a smluvní pokutu), společnost provozuje inzertní server Anonymizováno, přes který proběhlo uzavření projednávané smlouvy.) a činnost tohoto zprostředkovatele byla povolena ČNB v rámci licence poskytovatele platebních služeb.

32. S ohledem na výše uvedené, přestože v dané věci vystupují žalobce i žalovaný jako nepodnikající fyzické osoby, za situace, kdy jim půjčku zprostředkovala právnická osoba podnikající v oblasti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, závazek z předmětné smlouvy režimu zákona o spotřebitelském úvěru podléhá. Žalobce, jakožto úvěrujícího, tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným, jakožto spotřebitelem (§ 419 o.z.), povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú.

33. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobce po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytl, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 28 972,40 Kč, tj. částka, kterou žalobce žalovanému poskytl, a kterou žalovaný žalobci nevrátil tj. 68 996,40 Kč ponížené o již zaplacené splátky 40 024 Kč (8 x 5 003 Kč).

34. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobcem a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení peněžních prostředků – žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovena soudem až v tomto rozhodnutí. Proto soud žalobci úroky z prodlení nepřiznal (srov. § 87 odst. 1 ZoSÚ a rozsudek Nejvyššího soudu). Ve smlouvě uvedený smluvní úrok ve výši 50 % je více jak pětinásobkem obvyklého úroku požadovaného poskytovateli úvěrů v době uzavření smlouvy (v červenci 2023 činil dle databáze ARAD 9,51 % ročně), což odporuje dobrým mravům a způsobuje neplatnost celé smlouvy, když dle judikatury hranice mravnosti úroku se pohybuje kolem trojnásobku úrokové míry obvyklé u banky a ujednání o výši smluvních úroků nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Ve smlouvě dále není uvedena výše RPSN, ač by tam být dle § 106 odst. 1 písm. g) zákona o spotřebitelském úvěru měla, což má za následek, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná ČNB platná v den uzavření smlouvy. Pokud tedy žalovanému byla poskytnuta částka 68 996,40 Kč, pak při zohlednění všech parametrů smlouvy a jednorázové platby 5 003 Kč věřiteli představuje RPSN 79,67 %, což je osminásobek výše RPSN úvěrů pro domácnost stanovených ČNB (v červenci 2023 činila RPSN dle ČNB 10,06 %). Takto vysoká odměna je v rozporu s dobrými mravy. Funkcí jednorázové platby 5 003 Kč je navýšit zisk generovaný zápůjční úrokovou sazbou, a proto je třeba při posuzování podmínek smlouvy a jejich rozporu s dobrými mravy vycházet z RPSN a nikoli ze zápůjční úrokové sazby.

35. S ohledem na výše uvedená zjištění soud žalobu zamítl co do částky 59 827,04 Kč spolu úrokem ve výši 30 % ročně z částky 88 799,44 Kč od 15. 3. 2024 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 88 799,44 Kč od 15. 3. 2024 do zaplacení.

36. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnému žalovanému, žádné náklady v řízení nevznikly.

37. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.