OSLI 21 C 151/2025-37

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované, Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ o Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým soud uložil žalované zaplatit mu částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalovanpu a předchůdcem žalobce Anonymizováno., došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota, na základě které byl žalované poskytnut úvěr částka. Úvěr byl žalované vyplacen dne datum, a to převodem z bankovního účtu předchůdce žalobce na bankovní účet žalované č. č. účtu. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 4,40 % p.a. v 72 pravidelných měsíčních splátkách se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce ve výši dle smlouvy. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl řádně splácen, banka úvěr zesplatnila ke dni datum. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru byla ze strany banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu částka a smluvní úrok z úvěru do zesplatnění částka. Po nabytí pohledávky žalobce vyzval žalovanou dopisem odeslaným dne datum k tomu, aby svůj závazek uhradila.

2. Předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalované na základě zhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná vyplnila žádost o úvěr, kde uvedla údaje nutné k posouzení jeho úvěruschopnosti, zejména informace o jeho zaměstnání či podnikání a výši příjmů a výdajů, které byla povinna předchůdci žalobce doložit. Předchůdce žalobce dále získával informace o úvěruschopnosti žalované z registrů Sdružení SOLUS (Pozitivní registru a Registr FO), Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací. Předchůdce žalobce dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované je pro jí požadované parametry spotřebitelského úvěru dostatečná.

3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzvala soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

5. Soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností Anonymizováno Anonymizováno byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota-Anonymizováno. Nedílnou součástí smlouvy byly Obecné obchodní podmínky, Produktové podmínky pro úvěry a Sazebník poplatků. Žalovaná o úvěr požádala tím způsobem, že si vybrala parametry úvěru na webových stránkách předchůdce žalobce a následně vyplnila žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalobce posuzoval úvěruschopnost žalované tak, že v žádosti o úvěr byly vyplněny údaje o zaměstnání žalované, jejích příjmech a výdajích. Žalobce rovněž opatřil výpis z bankovního registru a registru SOLUS. Předchůdce žalobce vyplatil žalované úvěr ve výši částka, a to převodem na bankovní účet č. č. účtu. Poplatek za poskytnutí úvěru činil částka, úhrada pojištění částka. Úvěr, včetně úroku 4,40 % ročně měl být splácen a splacen celkem hodnota pravidelnými měsíčními splátkami po částka, které byly splatné každého 20. dne v měsíci, o čemž byla žalovaná informována v akceptačním dopise. Z výpisu úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaná řádně nehradila splátky úvěru. Žalované bylo proto předchůdcem žalobce dopisem ze dne datum oznámeno zesplatnění úvěru a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky částka do datum. Z výpisu úvěrového účtu je zřejmé, že žalovaná dluží ke dni zesplatnění na jistině úvěru částka. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, jejíž součástí byla příloha seznam pohledávek, postoupena na žalobce. Dopisem ze dne datum označeném jako „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ byla žalovaná žalobcem dodatečně vyzvána k úhradě dluhu. Současně jí byla oznámena změna v osobě věřitele. Dle podacího lístku byla výzva odeslána dne datum.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

7. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Dle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem.

13. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi předchůdcem žalobce jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou byla platně sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalovaná vystupovala v pozici spotřebitele dle § 419 o. z., neboť sjednávala úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z. S ohledem na spotřebitelský charakter dané smlouvy se na danou věc aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Před poskytnutím úvěru byla ze strany předchůdce žalobce dostatečně prověřována úvěruschopnost žalované dle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. Předchůdce žalobce jako úvěrující svoji povinnost ze smlouvy o úvěru řádně splnil, když poskytl žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná jej měla smluveným způsobem spolu se sjednaným úrokem a poplatky předchůdci žalobce vrátit. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátila, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Aktivní legitimace žalobce byla prokázána platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1895 odst. 1 o. z.). Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaná v řízení ničeho netvrdila, vrácení úvěru neprokázala, a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. Jelikož se žalovaná dostala s placením do prodlení, vznikl žalobci rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1958, § 1968, § 1970 o. z.).

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

16. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.

17. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.