OSLI 22 C 194/2024-72

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 350 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 350 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 350 000 Kč od 23. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, a to k rukám advokáta žalobkyně, náhradu nákladů řízení v částce 105 589,74 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Rozdíl od rozvazovací podmínky

Ustanovením § 610 není samozřejmě vyloučena možnost vázat zánik závazkového právního vztahu z kupní smlouvy na rozvazovací podmínku podle § 36, jejímž splněním dochází k zániku právního vztahu rovněž ex nunc, avšak už samotným splněním podmínky, aniž by k tomu bylo třeba nějakého úkonu ze strany kupujícího či prodávajícího. Ustanovení § 610 má však na mysli takové výhrady či podmínky, jejichž uplatnění je v dispozici účastníků kupní smlouvy, a záleží na jejich vůli, zda se rozhodnou zánik právního vztahu svým úkonem vyvolat, či nikoliv. Naproti tomu rozvazovací podmínka činí účinnost právního úkonu závislou na určité skutečnosti, která když nastane, působí bez dalšího zánik již nastalých právních účinků smlouvy.

2. Soud zjistil, že žalobkyně jako prodávající uzavřela s žalovaným jako kupujícím dne datum Kupní smlouvu o převodu vlastnictví nemovitosti (dále jen „Kupní smlouva“). Podle Čl. I. Kupní smlouvy Předmět převodu vlastnictví ve vlastnictví žalobkyně byla pozemková parcela číslo Anonymizováno/Anonymizováno, zahrada, zapsaná na LV č. hodnota u právnická osoba pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro k. ú. Anonymizováno, obec adresa (dále jen „nemovitost“). Podle Čl. II. Kupní smlouvy Převod vlastnictví, kupní cena, prodávající toto smlouvou prodává nemovitost kupujícímu do jeho vlastnictví za celkovou dohodnutou kupní cenu 500 000 Kč a kupující nemovitost do svého vlastnictví za dohodnutou kupní cenu kupuje. Kupní cena měla být zaplacena do 3 dnů od podpisu Kupní smlouvy.

3. Soud zjistil, že žalobkyně jako prodávající uzavřela s žalovaným jako kupujícím dne datum Dodatek ke smlouvě o převodu vlastnictví nemovitosti (dále také jen „Dodatek“). Soud zjistil, že v jeho „preambuli“ je uvedeno, že: „Vzhledem ke skutečnosti vyplývající z navrhovaného územního plánu pro město adresa, se předmět výše uvedené smlouvy stává stavební parcelou, která by současně měla mít pouze a jen jednu společnou hranici s navrhovaným bioúzemím, které nepřímo ovlivňuje i potenciální možnost plnohodnotné prostorové využitelnosti k možné výstavbě a umístění samotné stavby. Účastníci sjednávají tuto dohodu, jejímž předmětem je samotné vypořádání smluvní ceny a na to navazující opatření ve prospěch kupujícího.“.

4. Soud dále zjistil, že v odstavcích 3. až 5. Dodatku byla dohodnuta úhrada „zbývající dohodnuté ceny“ (odstavec 3. Dodatku), „zbylé dohodnuté ceny“ (odstavec 4. Dodatku), „zbylé smluvní ceny“ (odstavec 5. Dodatku) za nemovitost ve výši 350.000,- Kč, a to následovně.

5. V odstavci 3. Dodatku byla sjednán závazek žalovaného uhradit částku ve výši 350.000,- Kč v případě, že „bude stanovena hranice ochranného pásma bioúzemí (též nazývaný jako „Anonymizováno“), pro možnou výstavbu RD (rodinného domu) s výměrou plochy do Anonymizováno, do Anonymizováno“. Žalobkyně k tomu uvedla, že podmínka č. hodnota byla stanovena z důvodu, že pokud by Anonymizováno zasahoval i za hranice pozemku (směrem do pozemku o Anonymizováno), pak by se snížila o těchto Anonymizováno funkční využitelnost pozemku, že však v daném případě pozemkem Anonymizováno nijak neprochází. Žalobkyně uvedla, že vzhledem k tomu, že již v době uzavření uvedeného Dodatku se jednalo o změně územního plánu v daném katastrálním území, která by významně navýšila hodnotu nemovitosti, tak byla sjednána tato úhrada zbývající kupní ceny (odpovídající zhodnocení nemovitosti) za splnění podmínek uvedených v odst. 3 a násl. Dodatku ze dne datum.

6. V odstavci 4. Dodatku se účastníci dohodli, že pokud by Anonymizováno zasahoval do nemovitosti více jak Anonymizováno a méně jak Anonymizováno metrů od hranice nemovitosti, pak by si strany vynaložily součinnost k tomu, aby bylo možné realizovat umístění rodinného domu. Žalobkyně k tomu uvedla, že strany si tento bod v Dodatku sjednaly z důvodu, že pokud by Anonymizováno v tomto rozsahu do nemovitosti zasahoval, pak by mohlo být obtížnější záměr na výstavbu rodinného domu realizovat. Toto však naplněno nebylo, neboť Anonymizováno do nemovitosti vůbec nezasahuje.

7. V odstavci 5. Dodatku se účastníci dohodli, že pokud by Anonymizováno zasahoval do nemovitosti o Anonymizováno, což by logicky snížilo reálnou možnost realizace stavby rodinného domu, pak by k doplatku částky 350.000,- Kč nedošlo. Žalobkyně uvedla, že Anonymizováno do nemovitosti vůbec nezasahuje, a proto lze aplikovat pouze a jen bod 3. Dodatku.

8. Žalobkyně vyložila smysl výše uvedených podmínek (ve stručnosti) tak, že za splnění podmínek podle odstavce 3. Dodatku by realizace výstavby RD byla jednoduchá, a proto by došlo k doplatku bez dalšího. V odstavci 4. Dodatku by byla situace již složitější, a proto by strany vyvinuly součinnost k možné výstavbě a následně by došlo k výplatě uvedené částky a podle odstavci 5. Dodatku by situace pro realizaci byla nejsložitější, a proto si strany sjednaly, že v takovém případě by žalobkyně na částku 350.000,- Kč neměla nárok. Žalobkyně navrhla k prokázání toho jaká byla vůle žalobkyně při sjednávání Dodatku svůj účastnický výslech a dále svědeckou výpověď pana právnická osoba, nar. datum (který by dle žalobkyně „mohl dosvědčit, že vůle stran byla, že za splnění podmínky dle bodu 3. Dodatku spočívající ve změně územního plánu v katastrálním území, kde se nemovitost nachází, má dojít k doplatku částky ve výši 350.000,- Kč.“). Soud vzhledem k tomu, jaký právní názor na posuzovanou věc zaujal, viz dále, považuje provedení obou těchto navrhovaných důkazů za nadbytečné.

9. Soud dále zjistil, že účastníci v závěru Dodatku uvedli, že: „svými podpisy účastníci této dohody stvrzují, že tato dohoda je projevem jejich pravé a svobodné vůle, s dohodou plně a bez výhrad souhlasí a jsou si vědomi práv a povinností z ní vyplývající“.

10. Soud provedl dokazování žalobkyní označenými důkazy k prokázání splnění podmínek pro zaplacení zbývající části kupní ceny uvedených v odstavci 3. Dodatku a zjistil následující. Soud zjistil z textu Vyjádření Magistrátu města adresa, odbor územního plánovaní, oddělení úřadu územního plánovaní, jako orgán územního plánovaní (Úřad územního plánovaní) pro Anonymizováno adresa, CJ MML Anonymizováno/Anonymizováno, ze dne datum, že podle územního plánu adresa, schváleného Zastupitelstvem města adresa dne datum usnesením č. Anonymizováno/Anonymizováno v platném znění, s účinností ke dni datum, došlo ke změně územního plánu (dále jen "územní plán"). V územním plánu bylo pro nemovitost, (resp. pro pozemek parc. Č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území Anonymizováno) stanoveno funkční využití „BO — bydlení všeobecné“. Podle žalobkyně tím došlo k naplnění dohodnutých podmínek v Dodatku ze dne datum. Žalobkyně uvedla, že žalovanému v souladu s odst. 3 Dodatku ze dne datum doložil dokumentaci prokazující splnění sjednaných podmínek, vč. LV č. hodnota u právnická osoba pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro k. ú. Anonymizováno, obec adresa. Žalobkyně pro toto své tvrzení jako důkaz předložila Výpis z katastru nemovitostí z datum, pro kat. území Anonymizováno, LV: Anonymizováno, týkající se parcely Anonymizováno/Anonymizováno, zahrada (čl. 36-37).. Soud má splnění podmínky pro úhradu zbývající části kupní ceny dále za prokázané listinami: Vyjádření Magistrátu města adresa o Anonymizováno z datum, Snímek z KN s územním plánem města adresa, Nákres územního plánu s vytyčeným Anonymizováno.

11. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem advokáta žalobkyně ze dne datum zástupce k úhradě zbývající dohodnuté kupní ceny, a to ve lhůtě nejpozději do datum. Žalovaný dle žalobkyně tuto pohledávku do dnešního dne neuhradil. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje rovněž zaplacení úroků z prodlení ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty k úhradě stanovené v předžalobní upomínce, tj. od datum.

12. Žalovaný uzavření Kupní smlouvy ani Dodatku nepopírá. Žalovaný s žalobou nesouhlasí, namítá, že byla sjednána kupní cena v Kupní smlouvě, a to ve výši 500 000 Kč, kterou řádně uhradil. V Dodatku je stanoveno, že zbývající část kupní ceny bude uhrazena po splnění stanovené podmínky uvedené v bodě 1. tohoto doplnění. Žalobce se žalobou domáhá doplatit kupní cenu, podle žalovaného Dodatkem ani jiným ujednáním nebyla sjednaná kupní cena v Kupní smlouvě změněna a proto není možné uhradit doplatek kupní ceny. Z tohoto pohledu je tedy Dodatek podle žalovaného neurčitý, nesrozumitelný, nevykonatelný. Žalovaný dále uvádí, že, vzhledem k tomu, že výše uvedené dokumenty byly uzavřeny dne datum, tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., „starého občanského zákoníku“ (dále také jen ObčZ“), tak by se právní poměry měly řídit zákonem č. 40/1964 Sb., v rozhodném znění. Žalovaný tvrdí, že na Dodatek se vztahují ustanovení § 36 (Podmínky), potažmo § 610 ObčZ (Jiná vedlejší ujednání). Žalovaný tvrdí, že s odkazem na výše uvedená ustanovení, kdy Kupní smlouva byla uzavřena datum, tedy zánik jeho povinností počal dnem datum. Podle žalovaného, pokud by podle názoru soudu nastala povinnost žalovaného až změnou územního plánu adresa, kdy účinnost tohoto plánu je dnem datum, roční lhůta uplynula datum, namítá žalovaný že žaloba byla podána až dnem datum, případný nárok žalobkyně je tedy promlčen. Žalovaný dále namítá, že Kupní smlouva i Dodatek jsou shodného data, ovšem Dodatek nebyl součástí Kupní smlouvy při podání návrhu na vklad vlastnického práva, podle jeho názoru z důvodu neplacení daňové povinnosti vůči příslušenému správci daně, proto tato listina nemůže požívat právní ochrany.

13. Soud při právním posouzení výše zjištěného skutkového stavu vyšel z toho, že mezi účastníky není sporu o tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne datum Kupní smlouva o převodu vlastnictví nemovitosti („ Kupní smlouva“) a Dodatek ke smlouvě o převodu vlastnictví nemovitosti („Dodatek“). Žalovaný činí sporným ujednání o kupní ceně obsažené v Dodatku.

14. Soud výše zjištěný skutkový stav po právní stránce posoudil následovně.

15. Podle § 3028/1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, dále jen o. z., se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Podle § 3028/3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

17. Jelikož posuzovaný právní poměry vznikl před nabytím účinnosti o. z., je s ohledem na výše citované ustanovení § 3028/3 o. z. namístě posuzovat ho podle zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“).

18. Podle § 588 ObčZ z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Podstatnými náležitostmi kupní smlouvy (tzv. essentialia negotii), bez nichž nemůže být kupní smlouva platně uzavřena, jsou: označení smluvních stran, označení předmětu kupní smlouvy a ujednání o kupní ceně. Dále lze v kupní smlouvě sjednat i další náležitosti, kterou jsou označovány jako vedlejší ujednání (accidentalia negotii), z nichž nejvýznamnější jsou doba plnění, místo plnění, ujednání o přechodu nebezpečí na věci, předkupní právo apod.

19. Podle § 35/1 ObčZ projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit.

20. Podle § 35/2 ObčZ právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. „Při výkladu projevu vůle podle § 35 odst. 2 lze na vůli smluvních stran usuzovat mimo jiné i z jejich následného chování, pokud to ovšem povaha věci připouští“ (ŠVESTKA, Jiří. § 35 [Výklad právního úkonu]. In: ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 325, marg. č. 3.).

21. Podle § 37/1 ObčZ právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

22. „19. Ustanovením § 35 odst. 2 zákon pro případ vzniku pochybností o obsahu právního úkonu formuluje výkladová pravidla, která ukládají soudu, aby tyto pochybnosti odstranil výkladem založeným na tom, že vedle jazykového vyjádření právního úkonu vyjádřeného slovně podrobí zkoumání i vůli jednajících osob. Výklad právního úkonu prostřednictvím interpretačních pravidel je indikován tehdy, jsou-li pochybnosti o obsahu právního úkonu, tj. o skutečné vůli v něm projevené (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2007, sp. zn. 25 Cdo 578/2005, ze dne 19. 7. 2012, sp. zn. 28 Cdo 2552/2011, ze dne 29. 7. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2640/2011, či ze dne 12. 6. 2018, sp. zn. 32 Cdo 2655/2016). Podle ustálených judikaturních závěrů Nejvyššího soudu jsou pochybnosti vyžadující výklad právního úkonu dány objektivně v případě jeho nikoliv zcela jednoznačného jazykového vyjádření a též v situaci, kdy výklad právního úkonu účastníky je v průběhu řízení vzájemně odlišný (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. 25 Cdo 1650/98, ze dne 6. 1. 2014, sp. zn. 32 Cdo 196/2012, ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 32 Cdo 2404/2015, ze dne 29. 7. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2640/2011, ze dne 30. 9. 2013, sp. zn. 32 Cdo 3586/2011, a ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3751/2014).

23. 20. Výkladem právních úkonů za použití pravidla zakotveného v § 35 odst. 2 obč. zák. se Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích zabýval opakovaně, přičemž vyslovil právní závěr, podle nějž může výklad právního úkonu směřovat jen k objasnění toho, co v něm bylo projeveno, a že vůle jednajícího se při výkladu právního úkonu vyjádřeného slovy uplatní jen tehdy, není-li v rozporu s jazykovým projevem, přičemž tato pravidla se použijí i při výkladu písemného právního úkonu. Jazykové vyjádření právního úkonu musí být vykládáno nejprve prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud posoudí na základě provedeného dokazování, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy. Podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků však je, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu. Interpretace obsahu právního úkonu soudem podle § 35 odst. 2 obč. zák. totiž nemůže nahrazovat či měnit již učiněné projevy vůle; použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního úkonu vyjádřeného slovy byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jejich smluvního ujednání (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2978/2010, a ze dne 22. 8. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1569/99, ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1421/2013, ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. 33 Cdo 603/2012, či ze dne 25. 2. 2022, sp. zn. 24 Cdo 3107/2021).

24. 21. Ústavní soud pak dále vyložil (v rovině ústavněprávní), že text smlouvy je toliko prvotním přiblížením se k významu smlouvy, který si chtěli její účastníci svým jednáním stanovit. Doslovný výklad textu smlouvy může, ale nemusí být v souladu s vůlí jednajících stran. Směřuje-li vůle smluvních stran k jinému významu a podaří-li se vůli účastníků procesem hodnocení skutkových a právních otázek ozřejmit, má shodná vůle účastníků smlouvy přednost před doslovným významem textu jimi formulované smlouvy (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03, uveřejněný pod číslem 84/2005 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).“(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2023, sp. zn. 23 Cdo 356/2022).

25. Podle § 36 ObčZ (Podmínky):

(1) Vznik, změnu nebo zánik práva či povinnosti lze vázat na splnění podmínky. K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebo povinnosti, se nepřihlíží.

(2) Podmínka je odkládací, jestliže na jejím splnění závisí, zda právní následky úkonu nastanou. Podmínka je rozvazovací, jestliže na jejím splnění závisí, zda následky již nastalé pominou.

(3) Jestliže účastník, jemuž je nesplnění podmínky na prospěch, její splnění záměrně zmaří, stane se právní úkon nepodmíněným.

(4) K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně účastník, který neměl právo tak učinit a jemuž je její splnění na prospěch.

(5) Nevyplývá-li z právního úkonu nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací.

26. Podle § 610 ObčZ (Jiná vedlejší ujednání):

(1) Účastníci mohou písemnou smlouvou dohodnout i jiná vedlejší ujednání mající povahu výhrad a podmínek připouštějících zánik právního vztahu založeného kupní smlouvou.

(2) Pokud se účastníci nedohodli jinak, zanikají tyto výhrady a podmínky nejpozději uplynutím jednoho roku od uzavření kupní smlouvy, jestliže je prodávající v této lhůtě neuplatnil.

27. Odborná komentářová literatura (ŠKÁROVÁ, Marta. § 610 [Jiná vedlejší ujednání]. In: ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1756–1757, marg. č. 1–5.) k výše uvedeným ustanovením §§ 36 a 610 ObčZ a k jejich vzájemnému vztahu uvádí následující:

„Občanský zákoník upravuje celkem tři typy vedlejších ujednání při kupní smlouvě: výhradu vlastnictví, předkupní právo a právo zpětné koupě. Ustanovení § 610 umožňuje účastníkům dohodnout se i na jiných vedlejších ujednáních, než jsou uvedena v § 601 až 609, která mají povahu výhrad nebo podmínek směřujících k zániku právního vztahu z kupní smlouvy (podmínek rozvazovacích).

Uvedeným způsobem může být zejména zřízeno:

a) Právo zpětného prodeje. Jedná se o dohodu, kterou si kupující vyhrazuje, že do určité doby může koupenou věc vrátit prodávajícímu zpět za stejných podmínek, za kterých ji koupil (popř. za jiných předem dohodnutých podmínek). Uzavřením smlouvy o právu zpětného prodeje, která má v těchto souvislostech povahu rozvazovací podmínky, kupující sleduje možnost vrácení věci v určité době, pokud nevyhovuje jeho potřebám nebo pokud ji potřebuje jen po přechodnou dobu.

b) Výhrada lepšího kupce. Jedná se o výhradu, kterou si prodávající vymiňuje právo do určité doby od smlouvy odstoupit, projeví-li třetí osoba o koupi věci zájem a je ochotna nabídnout lepší podmínky než kupující.

c) Koupě na zkoušku. Uzavření kupní smlouvy s podmínkou, že kupující do uplynutí určité doby (zkušební doby) zboží schválí, výslovně upravuje § 471 ObchZ. Koupě na zkoušku slouží především k ověření vlastností zboží, nikoliv ke zjištění případných vad (k tomu slouží záruční doba).

Existují možnosti i dalších ujednání, jako je např. koupě podle vzorku, koupě podle zkoušky aj.

28. Zásadní rozdíl oproti rozvazovací podmínce podle § 36 je tedy v tom, že dohodnutá výhrada či podmínka podle § 610 (jež má rovněž za následek zánik účinnosti smlouvy) musí být účastníkem kupní smlouvy uplatněna jednostranným právním úkonem adresovaným druhému účastníku smlouvy.“

29. Soud má za to, že jak Kupní Smlouva, tak Dodatek obsahují ujednání účastníků o kupní ceně, která jsou z pohledu § 37 ObčZ určitá a srozumitelná, jedná se o jednoznačné jazykové vyjádření obsahu právního úkonu. Na části kupní ceny ve výši 500 000 Kč se účastnící dohodli v Čl. II. Kupní smlouvy. Na zbývající části kupní ceny ve výši 350 000 Kč se účastníci dohodli v Dodatku, vůle účastníků této Dohody byla taková, že k zaplacení zbývající části kupní ceny ve výši 350 000 Kč má dojít za splnění podmínky vyjádřené v odstavci 3. Dodatku spočívající ve změně územního plánu v katastrálním území, kde se nemovitost nachází. Nejedná se o žádné utvrzení ujednání účastníků v Kupní smlouvě, jak Dodatek vykládá žalovaný. Účastníci Dodatku v jeho „preambuli“ výslovně uvedli, že „Účastníci sjednávají tuto dohodu, jejímž předmětem je samotné vypořádání smluvní ceny a na to navazující opatření ve prospěch kupujícího.“ Účastníci Kupní smlouvy i Dodatku tak dle názoru soudu dali jasně najevo svou vůli dohodnout se na úhradě zbývající části kupní ceny za nemovitost ve výši 350.000,- Kč za podmínky spočívající ve změně územního plánu v katastrálním území, kde se nemovitost nachází, za podmínky že dojde ke stanovení hranice ochranného pásma Anonymizováno do Anonymizováno m, přičemž na předmětném pozemku (nemovitosti) bude možné vystavět rodinný dům o výměře do Anonymizováno m2. Žalobce, dle názoru soudu, logicky argumentuje, že kupní cena pozemku je diametrálně odlišná u stavebních parcel a že proto jakýkoliv jiný výklad lze jen stěží konstruovat. Soud má za to, v souladu se vším, co je výše o výkladu právního úkonu uvedeno, že v projednávané věci pochybnosti o obsahu právního úkonu, o skutečné vůli v něm projevené, pokud jde o ujednání účastníků Kupní smlouvy a Dodatku týkající se podmínky úhrady kupní ceny nemovitosti nejsou, potřeba výkladu právního úkonu prostřednictvím interpretačních pravidel proto namístě ani není. Soud nad rámec toho uvádí, že má za to, že by dospěl ke stejnému závěru, že jak Kupní Smlouva, tak Dodatek obsahují ujednání účastníků o kupní ceně, která jsou z pohledu § 37 ObčZ určitá a srozumitelná, i pokud by se v souladu s metodou výkladu právního úkonu vyjádřeného slovy popsanou ve výše citované judikatuře Nejvyššího soudu (srov. například z výše uvedených rozhodnutí rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2978/2010) i Ústavního soudu (srov. shora uvedený nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03) při výkladu Kupní smlouvy a Dodatku zabýval možným významem jednotlivých použitých pojmů (v odstavcích 3. až 5. Dodatku byla dohodnuta úhrada „zbývající dohodnuté ceny“ (odstavec 3. Dodatku), „zbylé dohodnuté ceny“ (odstavec 4. Dodatku), „zbylé smluvní ceny“ (odstavec 5. Dodatku) za nemovitost ve výši 350.000,- Kč, je tedy zde jasně vyjádřen úmysl dobodnout se na doplatku zbývající části kupní ceny), logickými a systematickými vazbami jednotlivých pojmů a ustanovení navzájem (Dodatek v „preambuli výslovně zmiňuje stejného dne uzavřenou Kupní smlouvu, jednotlivé odstavce jasně definují podmínky úhrady té které části kupní ceny nemovitosti) a vzal v úvahu i skutečnou vůli účastníků v době uzavírání Kupní smlouvy i Dodatku (pokud by se na straně žalovaného nejednalo o svobodně a vážně učiněný projev vůle, tak si lze jen stěží vysvětlit, proč žalovaný jak na základě Kupní smlouvy, tak i Dodatku částečně plnil). Pokud žalovaný tvrdí, že měl za to, že Dodatek řeší platební podmínky k úhradě kupní ceny a že neměl v úmyslu měnit sjednanou kupní cenu, jak byla uvedena v Kupní smlouvě, pak soud poukazuje na skutečnost, že žalovaný po popisu Dodatku (viz čl. 30) na jeho základě uhradil dne datum částku 200 000 Kč, dne datum, celkem tedy 550 000 Kč, což je částka o 50 000 Kč vyšší nežli kupní cena sjednaná v Kupní smlouvě. I z toho je zřejmé, že se žalovaný cítil projevem vůle vyjádřeným v Dodatku vázán.

30. Soud, pokud jde o tvrzení žalovaného, že na Dodatek se vztahují ustanovení § 36 (Podmínky), potažmo § 610 ObčZ (Jiná vedlejší ujednání), a že nárok žalobkyně je podle § 610/2 ObčZ promlčen uvádí následující. Nárok žalobkyně promlčen není, protože předmětné ustanovení § 610 ObčZ na předmětnou věc nedopadá. Jak již bylo vyloženo výše, ObčZ upravuje celkem tři typy vedlejších ujednání při kupní smlouvě: výhradu vlastnictví, předkupní právo a právo zpětné koupě. Ustanovení § 610 umožňuje účastníkům dohodnout se i na jiných vedlejších ujednáních, než jsou uvedena v § 601 až 609, která mají povahu výhrad nebo podmínek směřujících k zániku právního vztahu z kupní smlouvy (podmínek rozvazovacích). Výhrada či podmínka podle § 610 ObčZ by tak měla vždy za následek rovněž zánik účinnosti kupní smlouvy. Žádné takové ujednání však účastníci v projednávané věci v Dodatku nesjednali, z textu Dodatku je zřejmé, že jeho účastníci se v něm dohodli na úhradě zbývající části kupní ceny za podmínky (jde tedy o odkládací podmínku) změny územního plánu v daném katastrálním území, úmyslem smluvních stran vyvolat zánik již platné a účinné Kupní smlouvy a Dodatku k ní jistě nebylo. Ke změně územního plánu došlo datum, jak vyplývá z Vyjádření Magistrátu města adresa, odbor územního plánovaní, oddělení úřadu územního plánovaní, jako orgán územního plánovaní (Úřad územního plánovaní) pro ORP adresa, CJ MML Anonymizováno/Anonymizováno, ze dne datum. Odkládací podmínka tedy byla splněna a žalobkyni proto vzniklo právo na úhradu zbývající části kupní ceny. Soud má splnění podmínky pro úhradu zbývající části kupní ceny dále za prokázané listinami: Vyjádření Magistrátu města adresa o Anonymizováno z datum, Snímek z KN s územním plánem města adresa, Nákres územního plánu s vytyčeným Anonymizováno.

31. Soud nepovažuje za relevantní tvrzení žalovaného, že Kupní smlouva i Dodatek jsou shodného data, ovšem Dodatek nebyl součástí Kupní smlouvy při podání návrhu na vklad vlastnického práva, podle jeho názoru z důvodu neplacení daňové povinnosti vůči příslušenému správci daně, proto tato listina nemůže požívat právní ochrany. Skutečnost, že Dodatek nebyl přiložen ke vkladu do katastru nemovitostí, je ve vztahu k předmětu toho řízení bez významu, žádným způsobem se to nedotýká sporného ujednání o kupní ceně sjednaného mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně logicky argumentuje tím, že v době, kdy byl činěn návrh na vklad do katastru nemovitostí, nemohly strany předvídat, zda se v budoucnu splní podmínky pro změnu kupní ceny, proto by ani nedávalo smyslu Dodatek do katastru nemovitostí vkládat. Soud rovněž, ve vztahu k předmětu toho řízení shledává bez významu tvrzení žalovaného o tvrzeném porušení daňové povinnosti žalovanou.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 105 589,74 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 350 000 Kč sestávající z částky 9 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 10. 1. 2024, z částky 9 700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 1. 2024, z částky 9 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepsání žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 3. 2024, z částky 9 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odporu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 8. 7. 2024, z částky 9 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 9 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění žalobkyně) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 3. 2025 a z částky 9 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 3 444 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 75 694 Kč ve výši 15 895,74 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.