OSMB 9 C 399/2025-94

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku: částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení; dále částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení; částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení; částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Ve zbývajících částí žalobního návrhu s žaloba zamítá, tj. co do těchto částek s příslušenstvím: částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, rozdílu mezi zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení; částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka; zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum; zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení; rozdílu mezi zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení; částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, rozdílu mezi zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v adresa (dále jen soud) domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky částka s příslušenstvím, a to s poukazem zejména na následující skutečnosti: Žalobkyně má vůči žalovanému čtyři pohledávky, a to z těchto titulů (dále jen nároky č.hodnota - 4): k nároku č. hodnota: žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností Equa Bank, a.s., následně po sloučení společnosti právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně Equa Bank; banka“), Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních platebních služeb, na jejímž základě mu byl zřízen běžný účet č. č. účtu. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který neuhradil, v důsledku čehož banka od smlouvy odstoupila. Z tohoto titulu žalobkyně požadovala zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení; k nároku č. hodnota: žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně Equa Bank a.s., následně po sloučení společnosti právnická osoba. (i dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně Equa Bank; banka“) smlouvu o kontokorentu č. hodnota, na jejímž základě mu byl poskytnut kontokorentní úvěr do výše částka. Žalovaný porušil povinnost zajistit sjednaný kreditní obrat a současně překročit sjednaný limit, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně celý závazek dne datum zesplatnila. Z tohoto titulu žalobkyně požaduje zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení; k nároku č. hodnota: žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně Equa Bank a.s., následně po sloučení společnosti právnická osoba. (i dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně Equa Bank; banka“) smlouvu o půjčce na konsolidaci č. hodnota, na jejímž základě mu byla poskytnuta půjčka ve výši částka, kterou se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách, což však nečinil. Z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně dne datum celý dluh zesplatnila. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. k nároku č. hodnota: žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba. (i dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně, banka), smlouvu o vydání kreditní karty č. hodnota, na jejímž základě mu byl bankou poskytnut revolvingový úvěr do výše částka. Žalovaný tento úvěr čerpal, avšak nehradil sjednané splátky, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně dne datum prohlásila celý dluh za okamžitě splatný. Z tohoto titulu žalobkyně požaduje zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

Žalobkyně dále zdůraznila, že je ve věci aktivně legitimována, neboť všechny výše uvedené pohledávky na ni byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností od datum, postoupení bylo žalovanému oznámeno; žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni i náklady řízení, protože byl před podáním žaloby vyzván k úhradě předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. v případě žalovaného soud jeho souhlas zákonným způsobem předpokládal (absence nesouhlasu žalovaného k výzvě soudu). Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž rozhodoval z obsahu spisu a v řízení provedených důkazů. právnická osoba prvé řadě se soud zabýval otázkou své pravomoci a příslušnosti. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání této věci je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis). Žalovaný, který je občanem členského státu Evropské unie, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. V případě smlouvy o úvěru se za takové místo považuje místo sídla věřitele. V dané věci tak žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru rovněž u soudů České republiky, neboť závazek měl být plněn na území České republiky. Mezinárodní příslušnost českých soudů je proto dána.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav, přičemž soud hodnotil každý z provedených důkazů jednotlivě a současně všechny provedené důkazy v jejich vzájemných souvislostech.

6. K nároku č. hodnota: žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně Equa Bank Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb, na jejímž základě mu byl zřízen běžný účet č. č. účtu. Součástí smluvního vztahu byly též všeobecné obchodní podmínky banky. (Důkaz: Rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne datum, Všeobecné obchodní podmínky Equa Bank a.s.). Právní předchůdkyně žalobkyně od uvedené smlouvy odstoupila podáním ze dne datum pro podstatné porušení smluvních povinností spočívající ve vzniku a neuhrazení nepovoleného záporného zůstatku, přičemž účinnost smlouvy ukončila ke dni datum. Z listin dále vyplývá, že ke dni ukončení smluvního vztahu evidovala banka vůči žalovanému z tohoto titulu dlužnou částku ve výši částka. (Důkaz: Odstoupení od smlouvy ze dne datum). Dne datum oznámila banka žalovanému, že pohledávka ze smlouvy č. hodnota byla postoupena na společnost Jméno žalobkyně., která se tak stala novým věřitelem, zároveň vyzvala žalovaného k plnění již tomuto subjektu (důkaz: Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum).

7. K nároku č. hodnota: žalovaný dne datum požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí kontokorentu č. hodnota s úvěrovým rámcem ve výši částka, úrokovou sazbou 19,90 % p. a. a RPSN 21,82 % p. a., čerpaného k běžnému účtu č. hodnota. (Důkaz: Návrh na uzavření smlouvy o kontokorentu ze dne datum). Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně Equa Bank žalovaného v rámci posuzování jeho úvěruschopnosti dotazovala na jeho osobní, majetkové, příjmové a výdajové poměry. Žalovaný v žádosti uvedl příjem částka a výdaje ve výši částka. V listině je zaznamenáno nahlédnutí do registrů BRKI, NRKI a SOLUS, do insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů a interního blacklistu. Listina uvádí zařazení úvěruschopnosti žalovaného do třídy E. (Důkaz: protokol o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne datum). Z předloženého výpisu z bankovního účtu soud zjistil, že žalovaný měl za období od datum do datum byl na účtu evidován kreditní obrat ve výši částka a debetní obrat ve výši částka, kdy počáteční zůstatek činil částka a konečný zůstatek částka. Na účet žalovaného byla připsána dne datum mzda ve výši částka (důkaz: výpis z bankovního účtu za období červen 2020). Akceptace návrhu ze dne datum obsahuje prohlášení právní předchůdkyně žalobkyně Equa Bank, že obdržela návrh na uzavření smlouvy o kontokorentu č. hodnota a tento akceptovala, čímž došlo k uzavření smlouvy o úvěru, přičemž sjednané číslo běžného účtu je 1030814616, celková výše kontokorentu činí částka a RPSN 21,82 % p. a. (důkaz: Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu ze dne datum). Právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila dne datum okamžitou splatnost závazku z úvěrové smlouvy č. hodnota z důvodu neplnění splátkových povinností, kdy banka prohlásila celý dluh ve výši částka za splatný a vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě (důkaz: Prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne datum). Žalobkyně předložila výpis nesplacených poplatků povoleného debetu. (důkaz: Přehled zůstatků). Dne datum oznámila banka žalovanému, že pohledávka ze smlouvy č. hodnota byla postoupena na společnost Jméno žalobkyně., která se tak stala novým věřitelem, a vyzvala žalovaného k plnění již tomuto subjektu (důkaz: Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum).

8. K nároku č. hodnota: žalovaný dne datum požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí půjčky č. hodnota, žádal o částku částka s úrokovou sazbou 16,50 % ročně, RPSN 17,80 % ročně, splatnou ve 120 měsíčních splátkách ve výši částka včetně pojištění, přičemž celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila částka. (Důkaz: Návrh na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci ze dne datum). Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného v rámci posuzování jeho úvěruschopnosti dotazovala na jeho osobní, majetkové, příjmové a výdajové poměry. Žalovaný v žádosti uvedl údaje o svých příjmech a výdajích a prohlásil, že tyto údaje jsou pravdivé a úplné, a současně udělil souhlas k jejich ověření v úvěrových registrech. V listině je zaznamenán příjem žalovaného ve výši částka, výdaje ve výši částka, splátka refinancovaného úvěru ve výši částka a částka částka po jejich zohlednění, je dále zaznamenáno nahlédnutí do registrů BRKI, NRKI a SOLUS, do insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů a interního blacklistu, jakož i provedení rizikových a antifraud kontrol, náklady na bydlení ve výši částka, životní náklady ve výši částka, rodinné a ostatní výdaje ve výši částka a splátky konsolidovaných úvěrů ve výši částka, zařazení úvěruschopnosti žalovaného do třídy D. (Důkaz: Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne datum). Akceptace návrhu ze dne datum obsahuje prohlášení právní předchůdkyně žalobkyně, že obdržela návrh na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci půjčky č. hodnota a tento akceptovala, čímž došlo k uzavření smlouvy o půjčce, celková výše půjčky činí částka, splatnost stanovena na 120 měsíců s pravidelnou měsíční splátkou částka včetně pojištění, RPSN činí 17,80 % ročně, úroková sazba 16,50 % ročně, první splátka byla sjednána na datum a poslední na datum. (Důkaz: Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci půjčky č. hodnota ze dne datum). Právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila dne datum okamžitou splatnost závazku z úvěrové smlouvy č. hodnota z důvodu neplnění splátkových povinností, kdy banka prohlásila celý dluh ve výši částka za splatný a vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě (Důkaz: Prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne datum). Dne datum oznámila banka žalovanému, že pohledávka ze smlouvy č. hodnota byla postoupena na společnost Jméno žalobkyně., která se tak stala novým věřitelem, a vyzvala žalovaného k plnění již tomuto subjektu (důkaz: Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum).

9. K nároku č. hodnota: žalovaný dne datum požádal u právní předchůdkyně žalobkyně o vydání kreditní karty č. hodnota s úvěrovým limitem ve výši částka, úrokovou sazbou 23,99 % ročně a RPSN 40,39 % ročně (Důkaz: Návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty č. hodnota ze dne datum, Souhrn žádosti o kreditní kartu). Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně Raiffeisenbank žalovaného v rámci posuzování jeho úvěruschopnosti dotazovala na jeho osobní, majetkové, příjmové a výdajové poměry. Žalovaný v žádosti uvedl měsíční příjem ve výši částka a prohlásil, že jím uvedené údaje jsou pravdivé a úplné. V listině je zaznamenáno nahlédnutí do registrů BRKI, NRKI a SOLUS, do insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů a interního blacklistu, jakož i provedení antifraud kontrol. (Důkaz: Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta)

10. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období únor až duben 2023 soud zjistil, že mzda žalovaného činila v únoru 2023 částku částka, v březnu 2023 částku částka a v dubnu 2023 částku částka. Z těchto výpisů jsou současně patrné četné převody mezi jednotlivými účty žalovaného, dále platby ve prospěch společnosti právnická osoba a společnosti TIPSPORT.SK, jakož i příchozí platby od společnosti právnická osoba (Důkaz: Výpisy z běžného účtu žalovaného za období únor až duben 2023, Výpis z kartového účtu za jednotlivá období, Souhrnný výpis z účtu kreditní karty)

11. Právní předchůdkyně žalobkyně Raiffeisenbank dne datum akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty č. hodnota, čímž došlo k uzavření smlouvy o vydání kreditní karty. (Důkaz: Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty ze dne datum)

12. Právní předchůdkyně žalobkyně Raiffeisenbank prohlásila dne datum okamžitou splatnost závazku z kreditní karty č. hodnota ke dni datum, přičemž v této listině uvedla dluh ve výši částka a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. (Důkaz: Oznámení o okamžité splatnosti kreditní karty ze dne datum)

13. Z předloženého výpisu z účtu ke kreditní kartě soud zjistil bilanci až do prosince 2024, a že k období datum do datum byla na účtu žalovaného evidována celková dlužná částka ve výši částka (důkaz: Výpis z kartového účtu za jednotlivá období, Souhrnný výpis z účtu kreditní karty).

14. Právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila dne datum okamžitou splatnost závazku z kreditní karty č. hodnota ke dni datum z důvodu neplnění splátkové povinnosti, s uvedením výše dluhu částka a výzvou k jeho okamžité úhradě (důkaz: Oznámení o okamžité splatnosti kreditní karty ze dne datum).

15. Dne datum oznámila společnost právnická osoba. žalovanému, že pohledávka ze smlouvy č. hodnota byla postoupena na společnost Jméno žalobkyně., která se tak stala novým věřitelem, a vyzvala žalovaného k plnění již tomuto subjektu (důkaz: Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum);

16. žalovaný měl evidováno celkem hodnota úvěrových kontraktů u 3 finančních institucí. Z toho se jednalo o 4 splátkové úvěry s celkovou měsíční splátkou ve výši částka a o 1 nesplátkový úvěr (kontokorent) s úvěrovým rámcem částka, přičemž dlužná částka činila částka. Ze záznamu dále vyplynulo, že žalovaný měl vysoký podíl zbývající částky k financované částce a krátkou úvěrovou historii. (Důkaz: Výpis z konsolidovaného blacklistu – BRKI score ze dne datum v 9:10 hod.);

17. žalovaný neměl evidovány žádné existující úvěrové kontrakty ani jiné úvěrové závazky. (Důkaz: Výpis z konsolidovaného blacklistu – BRKI score ze dne datum v 11:26 hod.);

18. žalovaný měl evidovány celkem hodnota úvěrové kontrakty u 1 finanční instituce. Z toho se jednalo o 2 splátkové úvěry s celkovou měsíční splátkou ve výši částka a o 1 nesplátkový úvěr (kontokorent) s úvěrovým rámcem částka, přičemž dlužná částka činila částka. Současně nebyly zjištěny žádné negativní informace o žalovaném. (Důkaz: Výpis z konsolidovaného blacklistu – BRKI score ze dne datum v 11:27 hod.)

19. žalovaný byl klientem právní předchůdkyně žalobkyně Equa Bank a právní předchůdkyně žalobkyně Raiffeisenbank, a tyto tak měly k dispozici výpisy z jeho účtů. Žalobkyně předložila výpisy z účtu vedeného u Equa Bank č. č. účtu za období od datum do datum, dále výpisy z úvěru vedeného u Raiffeisenbank za období od datum do datum, jakož i výpisy z kartového účtu za zúčtovací období od datum do datum. (Důkaz: Výpisy z účtu vedeného u Equa Bank č. č. účtu za období od datum do datum; výpisy z úvěru vedeného u Raiffeisenbank za období od datum do datum; výpisy z kartového účtu za zúčtovací období od datum do datum);

20. K postoupení pohledávek a aktivní legitimaci žalobkyně:

21. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že společnost Equa Bank, a.s. zanikla ke dni datum fúzí sloučením s nástupnickou společností právnická osoba. (Důkaz: Výpis z obchodního rejstříku);

22. dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně Raiffeisenbank se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek č. 12/2022/30, jejímž předmětem bylo postoupení souboru pohledávek včetně jejich příslušenství; na žalobkyni byly postoupeny i pohledávky za žalovaným z výše uvedených smluv. Dne datum byla právní předchůdkyni žalobkyně Raiffeisenbank žalobkyní uhrazena cena za postoupené pohledávky. (Důkaz: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, Potvrzení přijetí úplaty ze dne datum);

23. žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně Raiffeisenbank písemně informován o postoupení pohledávek z jednotlivých výše uvedených smluv na žalobkyni, a to oznámeními ze dne datum. Z přehledu podacích čísel a z oznámení o odeslání vyplývá, že tato oznámení byla žalovanému odeslána. Žalobkyně dále žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, která byla téhož dne odeslána. (Důkaz: Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, Přehled podacích čísel ze dne datum, Oznámení o odeslání a přehled podacích čísel ze dne datum, Předžalobní výzva ze dne datum, Podací lístek - DopisOnline ze dne datum)

24. Soud učinil následující závěry o skutkovém stavu:

25. žalovaný uzavřel dne datum rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb, dne datum smlouvu o kontokorentu č. hodnota a dne datum smlouvu o půjčce na konsolidaci č. hodnota s právní předchůdkyní žalobkyně Equa Bank. Dne datum uzavřel žalovaný smlouvu o vydání kreditní karty č. hodnota s právní předchůdkyní žalobkyně Raiffeisenbank. Žalovaný své závazky z těchto smluv řádně neplnil, právní předchůdkyně žalobkyně Raiffeisenbank proto přistoupila u jednotlivých nároků k ukončení smluvního vztahu, resp. k zesplatnění dluhů. Pohledávky byly následně platně postoupeny na žalobkyni. Současně soud z předložených listin označených jako protokoly o ověření úvěruschopnosti a z dalších listin předložených žalobkyní zjistil toliko to, jaké údaje žalovaný do formulářů uvedl, jaké údaje byly zaznamenány v interních systémech banky a jaké listiny žalobkyně soudu předložila. Z těchto listin však bez dalšího nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně Equa Bank, popřípadě právní předchůdkyně žalobkyně Raiffeisenbank, před poskytnutím jednotlivých úvěrových produktů řádně a s odbornou péčí zjistily a posoudily úvěruschopnost žalovaného.

26. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

27. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

28. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

29. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

30. Dle § 87 odst. 1 Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

32. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

34. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

35. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

36. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od datum, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

37. Podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě jako postupníkovi.

38. Podle ust. § 1880 odst. 1 občanského zákoníku nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

39. Podle ust. § 1882 odst. 1 občanského zákoníku pak dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli.

40. Podle ust. § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, fúzí sloučením dochází k zániku společnosti a přechodu jmění zanikající společnosti na nástupnickou společnost; nástupnická společnost vstupuje do právního postavení zanikající společnosti, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.

41. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-právnická osoba. vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

42. V rozsudku č. j. spisová značka ze dne datum Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

43. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

44. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. Soud z výpisu z obchodního rejstříku zjistil, že společnost Equa Bank, a.s. zanikla ke dni datum v důsledku fúze sloučením se společností právnická osoba., která se stala její právní nástupkyní. Pohledávky z nároků č. hodnota, 2 a 3 původně vznikly společnosti Equa Bank, a.s. a v důsledku uvedené fúze přešly na společnost právnická osoba. Nárok č. hodnota vznikl již přímo společnosti právnická osoba. Společnost právnická osoba. pak smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila všechny tyto pohledávky žalobkyni. Žalobkyně je proto aktivně legitimována u všech čtyř uplatněných nároků.

45. Ve vztahu k nároku č. hodnota soud uvádí, že tento nárok žalobkyně se týká nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu žalovaného, tedy překročení ve smyslu § 3 odst. 2 písm. i) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na spotřebitelský úvěr ve formě překročení se podle § 6 odst. 3 citovaného zákona použijí pouze taxativně vyjmenovaná ustanovení, mezi nimiž nejsou § 86 ani § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. U tohoto nároku proto soud neposuzoval, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb, že na účtu vedeném pro žalovaného vznikl nepovolený záporný zůstatek a že ke dni ukončení smluvního vztahu evidovala banka vůči žalovanému z tohoto titulu dlužnou částku ve výši částka, přičemž žalobkyně v řízení uplatnila částku částka a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka. V tomto rozsahu soud shledal žalobu důvodnou. Pokud jde o příslušenství, žalobkyně má vedle kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení nárok též na úrok ve výši 12 % ročně z téže částky od datum do zaplacení a od téhož data i na zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož výše činí 12 % ročně.

46. Ve vztahu k nárokům č. hodnota, 3 a 4 soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet poskytnuté spotřebitelské úvěry nepostupovala s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil toliko to, jaké údaje žalovaný uvedl do formulářů, že právní předchůdkyně žalobkyně nahlížela do registrů a že v jejích interních systémech bylo zaznamenáno určité výsledné hodnocení žalovaného. Tyto listiny však samy o sobě neprokazují, že by právní předchůdkyně žalobkyně skutečně a s odbornou péčí kriticky hodnotila příjmy žalovaného, strukturu jeho pravidelných výdajů, jeho další závazky a celkovou ekonomickou situaci, tedy že by důkladně posoudila jeho schopnost úvěry splácet. Soud akcentuje společně ve vztahu k nárokům č. hodnota, 3 a 4 absenci ověřování nákladů na bydlení, energie a dalších pravidelných výdajů. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní přitom v civilním řízení tíží žalobkyni.

47. U nároku č. hodnota žalobkyně doložila protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, výpis z běžného účtu za období červen 2020, dále výpisy z účtu vedeného u Equa Bank za období od prosince 2020 do listopadu 2022 a následně výpisy z úvěru vedeného již u Raiffeisenbank za období od datum do datum. Ani z těchto listin však nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o kontokorentu dne datum vycházela z úplných, spolehlivých a dostatečných údajů o skutečných výdajích žalovaného, jeho dalších závazcích a jeho celkové platební zátěži. Předložené výpisy navíc z převážné části zachycují až následný průběh smluvního vztahu, nikoli podklady, které měl poskytovatel k dispozici v době sjednávání úvěru. Na spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve formě možnosti přečerpání splatný na požádání nebo do 3 měsíců ode dne poskytnutí se přitom podle § 6 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ustanovení § 86 a § 87 použijí. Soud proto uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně u nároku č. hodnota nedostála povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru, a uplatní se tudíž důsledky předvídané v § 87 tohoto zákona.

48. U nároku č. hodnota žalobkyně doložila protokol o ověření úvěruschopnosti klienta a rovněž výpis z účtu vedeného u Equa Bank za období od datum do datum. Ani tím však žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření smlouvy o půjčce dne datum vycházela z dostatečně ověřených a kriticky zhodnocených údajů o skutečných příjmech, výdajích a závazcích žalovaného. Z předložených listin není patrné, z jakých konkrétních podkladů poskytovatel vycházel, zda si tvrzené údaje žalovaného skutečně ověřil způsobem přiměřeným dané situaci a jakým způsobem je vyhodnotil.

49. U nároku č. hodnota žalobkyně doložila protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, výpisy z běžného účtu žalovaného za období únor až duben 2023 a dále výpisy z kartového účtu od zúčtovacího období od datum do datum až do období od datum do datum. Ani tyto listiny však neprokazují řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy dne datum, neboť výpisy z kartového účtu zachycují převážně až následné čerpání a splácení úvěru, nikoli stav známý poskytovateli v době rozhodování o poskytnutí úvěru.

50. K listinám označeným jako výpis z konsolidovaného blacklistu – BRKI score soud dále uvádí, že z jejich obsahu není patrné, ke kterému z jednotlivých úvěrových produktů se vztahují a zda zachycují stav existující v době posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením příslušné smlouvy. Všechny tři listiny jsou opatřeny datem datum, tedy datem následujícím po uzavření všech posuzovaných smluv, a jejich obsah je vzájemně rozporný, neboť jedna listina eviduje 11 úvěrových kontraktů, druhá žádné a třetí 3 úvěrové kontrakty. Žalobkyně nijak nevysvětlila, z jakého důvodu byly tyto výstupy pořízeny, k jakému konkrétnímu úvěru se vztahují, zda jde o archivované záznamy pořízené již při sjednávání jednotlivých smluv, ani jakým způsobem z nich právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti skutečně vycházela. Takové listiny proto samy o sobě nemohou prokázat řádné a odborné posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

51. Z nahlédnutí do registrů, interního scoringu či zaznamenání údajů sdělených žalovaným nelze bez dalšího dovodit splnění zákonné povinnosti poskytovatele úvěr důkladně posoudit. Soud nemohl pominout ani § 78 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož je poskytovatel povinen pořizovat a uchovávat dokumenty a jiné záznamy v rozsahu nezbytném pro hodnověrné osvědčení řádného plnění svých povinností, včetně dokumentů týkajících se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně u nároků č. hodnota a 4 nedostála povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., a proto se i zde uplatní důsledky předvídané v § 87 tohoto zákona.

52. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni u nároků č. hodnota, 3 a 4 přiznal pouze částky odpovídající bezdůvodnému obohacení, tedy rozdílu mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytly a kolik žalovaný právním předchůdkyním uhradil. U nároku č. hodnota byla žalovanému poskytnuta částka částka, přičemž na jistinu uhradil pouze částka, žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni částku částka. U nároku č. hodnota byla žalovanému poskytnuta částka částka, přičemž žalovaný na tento úvěr uhradil celkem částka, žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni částku částka. U nároku č. hodnota žalovaný na základě smlouvy o kreditní kartě vyčerpal částku částka a uhradil celkem částka, žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni částku částka.

53. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě předžalobní výzvou ze dne datum a stanovila mu lhůtu k plnění do datum. Marným uplynutím této lhůty se žalovaný dostal s vrácením nesplacených jistin u nároků č. hodnota, 3 a 4 do prodlení, a žalobkyni tak od datum vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku.

54. Ohledně druhého nároku soud žalobu zamítl co do částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, rozdílu mezi zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně a přiznaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva je tak absolutně neplatná. Žalobkyni proto náleží toliko vrácení nesplacené jistiny. V rozsahu přesahujícím takto přiznanou jistinu (bezdůvodné obohacení na straně žalovaného) a úrok z prodlení proto soud žalobu zamítl.

55. Ohledně třetího nároku soud žalobu zamítl co do částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, rozdílu mezi zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně a přiznaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva je tak absolutně neplatná. Žalobkyni proto náleží toliko vrácení nesplacené jistiny. V rozsahu přesahujícím takto přiznanou jistinu (bezdůvodné obohacení na straně žalovaného) a úrok z prodlení proto soud žalobu zamítl.

56. Ohledně čtvrtého nároku soud žalobu zamítl co do částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, rozdílu mezi zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně a přiznaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva je tak absolutně neplatná. Žalobkyni proto náleží toliko vrácení nesplacené jistiny. V rozsahu přesahujícím takto přiznanou jistinu (bezdůvodné obohacení na straně žalovaného) a úrok z prodlení proto soud žalobu zamítl.

57. Soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně s odkazem na rozsudek Krajského soudu v adresa, č. j. spisová značka ani odkazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne datum č.j. spisová značka, neboť tento řeší situaci za účinnost zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do datum. Soud tedy nemohl opomenout ustanovení § 86 a zejména § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od datum, ve kterém je zakotvena povinnost evidovat doklady k prokázání úvěruschopnosti.

58. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud vycházel z poměru úspěchu účastníků ve věci podle uplatněných peněžitých nároků včetně kapitalizovaného příslušenství. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky celkem částka, přičemž jí byla přiznána částka částka. Úspěch žalobkyně tak činí 26,57 %, neúspěch žalobkyně činí 73,43 %. Úspěšnější byl žalovaný, a to v rozsahu 46,86 %. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

59. Co do lhůty k plnění soud uvádí, že při zohlednění procesní neaktivity žalovaného, a s ohledem na předložené listinné důkazy, stanovil jako dobu přiměřenou možnostem žalovaného vrátit zbytek obohacení do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, neboť shledal důvod pro její prodloužení. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku). Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností a schopností žalovaného. Protože ovšem žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v možnostech soudu nebylo zjistit aktuální majetkové poměry žalovaného, jeho možnosti a schopnosti, soud stanovil k plnění lhůtu 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou vzhledem k výši přiznané částky a dalším okolnostem případu (zejména podmínky neplatné smlouvy, osobnosti účastníků – zejména skutečnost, že na rozdíl od žalovaného nebude mít poskytnutí delší lhůty k plnění vážný dopad do majetkových práv žalobkyně), a proto soud rozhodl takto.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.