OSMO 10 C 13/2023-39

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Heresovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro částka s příslušenstvím

I. Řízení se částečně – o zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky částka od datum – zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala zaplatit částka, kapitalizované úroky ve výši částka, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši částka, úroky ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroky ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky částka se smluvním úrokem a s úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce – společnost právnická osoba uzavřel s žalovaným tři smlouvy o zápůjčce - číslo (dále jen smlouva číslo), číslo (dále jen smlouva číslo) a číslo (dále jen smlouva číslo). Na základě smlouvy číslo předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, na základě smlouvy číslo peněžní prostředky ve výši částka a na základě smlouvy číslo peněžní prostředky ve výši částka. Před uzavřením smluv byla zkoumána schopnost žalovaného dluh splácet, byl dotázán na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny doklady uvedenými v kolonce„ Ověřené dokumenty.“ Po odborném posouzení situace žalovaného dospěl předchůdce žalobkyně k závěru, že o schopnosti žalovaného dluh splácet nejsou důvodné pochybnosti. Žalovaný se ve smlouvě číslo zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně navíc částka, ve smlouvě číslo navíc částku částka a ve smlouvě číslo navíc částku částka Tyto sumy představují součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka (smlouva číslo), částka (smlouva číslo), částka (smlouva číslo), vždy s úrokovou sazbou 29 % ročně, sjednanou na straně 1 smluv, odměny za zpracování a doručení a administrativní činnost ve výši částka (smlouva číslo), částka (smlouva číslo), částka (smlouva číslo) a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši částka (smlouva číslo), částka (smlouva číslo) a částka (smlouva číslo). Celkové částky odpovídající součtu poskytnutých zápůjček a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v rámci smlouvy číslo v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum, v rámci smlouvy číslo v 60 týdenních splátkách po částka s tím, že poslední splátka měla být zaplacena datum a v rámci smlouvy číslo v 24 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka měla být uhrazena datum. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Poslední splátky byly uhrazeny datum.

2. Podáním doručeným soudu dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v části týkající se nároků ze smlouvy číslo. Důvodem zpětvzetí byla skutečnost, že předmětná smlouva nebyla dohledána. Soud postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok I.).

3. Návrhem uplatněné pohledávky (v rozsahu, v němž nedošlo k zastavení řízení) dle žalobkyně tvoří: dlužné části jistin zápůjček – částka a částka, dlužné části poplatků – částka a částka.

Příslušenství uplatněných pohledávek tvoří: kapitalizované úroky z dlužných jistin za dobu od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky do datum – částka a částka, kapitalizované úroky z prodlení z dlužných jistin do datum – částka a částka, úrok ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

4. Žalobkyně dále uvedla, že její oprávnění domáhat se shora uvedených částek vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, když se stala novým věřitelem žalovaného, a tuto skutečnost mu písemně oznámila spolu s výzvou k zaplacení.

5. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků, neboť ani zástupce žalobkyně se k jednání nedostavil, svou nepřítomnost však omluvil.

6. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno následující:

7. Ze smluv o zápůjčkách bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo dne datum smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě smlouvy číslo mu byly poskytnuty finanční prostředky – částka a na základě smlouvy číslo finanční prostředky ve výši částka. V obou případech byly peníze vyplaceny v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se smlouvou číslo zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně v 60 týdenních splátkách po částka celkem částku částka, tedy jistinu ve výši částka a poplatek ve výši částka. Poplatek zahrnoval úrok ve výši částka, poplatek za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši částka a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení – částka. Ve smlouvě se nachází ujednání, že zápůjční úroková sazba vztahující se k zápůjčce činí 29 % ročně, sazba je pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy a není navázána na žádný index ani referenční úrokovou sazbu. Nachází se tu i prohlášení žalovaného, že před podpisem smlouvy poskytl anonymizováno úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet. Smlouvou číslo se žalovaný zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně v 24 měsíčních splátkách po částka celkem částku částka, tedy jistinu ve výši částka a poplatek ve výši částka. Poplatek zahrnoval úrok ve výši částka, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši částka a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení – částka. I ve smlouvě číslo je ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 29 % ročně a prohlášení žalovaného o poskytnutí údajů nezbytných pro posouzení jeho schopnosti dluh splácet.

8. Ze zákaznických karet vyplněných žalovaným před uzavřením smluv bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením smlouvy číslo uvedl, že pracuje u právnická osoba jako anonymizováno, měsíční čistý příjem činí částka, splácí jiné půjčky, přičemž externí splátky zápůjček činí částka a interní splátky dalších částka měsíčně. Do zákaznické karty označil další příjem domácnosti ve výši částka Částkou částka měsíčně odhadl své další měsíční výdaje. Do zákaznické karty před uzavřením smlouvy číslo (uzavírána 6 měsíců předtím) uvedl částku částka jako příjmy domácnosti, z toho jeho mzda činí částka. Uvedl, že na externí splátky hradí částka měsíčně. K žádostem předložil pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky.

9. Pohledávky za žalovaným byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum (smlouva o postoupení a seznam postoupených pohledávek). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena doporučeným dopisem.

10. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky částka (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalovanému doručována na adresu uvedenou ve smlouvě).

11. Z tabulek umoření –„ souhrnné informace“ - bylo zjištěno, že žalovaný v době od datum do datum uhradil na smlouvu číslo částku částka, na smlouvu číslo zaplatil celkem částku částka.

12. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

13. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

14. Z tvrzení žalobkyně a z listin jí předložených k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že původní věřitel (právní předchůdce žalobkyně) posuzoval úvěruschopnost žalovaného na základě zákaznické karty. Pokud jde o příjmy žalovaného, žalovaný doložil, že je zaměstnán, a že jeho příjem činí anonymizována dvě slova – částka čistého. Další tvrzené příjmy domácnosti částka anonymizováno – částka měsíčně nebyly upřesněny, ani ničím doloženy. Výdaje byly, dle názoru soudu silně podhodnoceny, když žalovaný označil jako odhadované měsíční výdaje částku částka, resp. částka měsíčně. Do těchto výdajů nemohly být zahrnuty náklady na bydlení. Náklady žalovaného nebyly blíže zkoumány, ani ničím doloženy. Věřitel se spolehl toliko na údaje tvrzené žalovaným. Ze zákaznických karet je rovněž zřejmé, že žalovaný splácel jak externí, tak interní zápůjčky, přičemž v druhém případě (září 2019) činily měsíční splátky již částka.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 věta první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.

19. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).

20. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. - podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 (číslo Sb. NSS).

21. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

22. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v. Fesih Kalhan (Právní rozhledy číslo s. 452)).

23. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Je zřejmé, že původní věřitel úvěruschopnost žalovaného zkoumal jen zcela formálně a nedostatečně, spokojil se pouze s údaji, které mu žalovaný sám sdělil. Z návrhu a z listin k němu připojených nevyplynulo, že by bylo provedeno šetření ve veřejných registrech a databázích dlužníků a že by informace žalovaného byly ověřeny. Věřitel se nedotázal a neověřil údajný„ další“ příjem domácnosti částka 000 – částka, neověřil zjevně podhodnocené měsíční výdaje žalovaného, které z logiky věci nemohly zahrnovat náklady na bydlení. Vůbec nebyla zohledněna skutečnost, že žalovaný již řadu půjček splácí, přičemž v září 2019 kdy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka částka, činily měsíční splátky již částka. Již takto zjištěné okolností samy o sobě měly vést věřitele k závěru, že žalovaný není schopen úvěr splácet.

24. Je zřejmé, že věřitel úvěruschopnost žalovaného řádně nezkoumal. Žalovaný další příjem domácnosti neupřesnil a nebyl k upřesnění ani vyzván. Vůbec nezohlednil výši splátek dosud nesplacených zápůjček poskytnutých jak jí samotnou, tak dalšími poskytovateli. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak, dle názoru soudu, nebylo provedeno v souladu se shora citovaným ustanovením ZSÚ, tedy s odbornou péčí.

25. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla na základě smlouvy číslo částku částka, na základě smlouvy číslo částku částka, celkem tedy částka. Žalovaný, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně a z tabulek umoření, splatil ze smlouvy číslo částku částka a ze smlouvy číslo částku částka. Žalovaný je tak povinen žalobkyni doplatit na smlouvu číslo částku částka (anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova) a na smlouvu číslo částku částka (anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova).

27. Soud ze shora uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze ohledně částky částka a částka, nikoliv však ohledně dalších nároků, když žalobkyní předložené smlouvy jsou s ohledem na nesprávně vyhodnocené skutečnosti týkající se úvěruschopnosti žalovaného ze strany právního předchůdce žalobkyně absolutně neplatné (rozsudek Soudního dvora ze dne datum; C číslo ve věci anonymizováno právnická osoba proti anonymizováno).

28. Dále se soud zabýval tím, zda, event. kdy se dluh žalovaného z bezdůvodného obohacení stal splatným. Přihlédl k rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti. Podle tohoto rozhodnutí lze ustanovení § 87 ZSÚ označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, upravující soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

29. Vzhledem k tomu, že poměry žalovaného se soudu zjistit nepodařilo, určil splatnost ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

30. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., s přihlédnutím k tomu, že žalovanému, který měl ve věci úspěch v převážné části, v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.