OSNA 3 C 121/2026-63

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Náchodě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Špačkovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 18 387,64 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 387,64 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 534,13 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 366,64 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 4,8 % ročně z částky 16 366,64 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 610,10 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky v celkové výši 18 387,64 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplaceného úvěru dle Smlouvy o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření č. hodnota ze dne datum, na základě které byl žalovanému poskytnut meziúvěr ve výši 110 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, žalobce reagoval tak, že trvá na nařízení jednání. Soud tedy ve věci nařídil jednání, k němuž se žalovaný bez omluvy nedostavil.

4. Ze Smlouvy o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření č. hodnota ze dne datum, všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření, obecných úvěrových podmínek, sazebníku úhrad, žádosti o čerpání, oznámení o čerpání meziúvěru, má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytnutí meziúvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému bezhotovostním způsobem v rámci meziúvěru peněžní prostředky ve výši 110 000 Kč. Meziúvěr slouží k dřívější úhradě nákladů na řešení bytové potřeby v době, kdy žalovaný ještě nemá nárok na poskytnutí úvěru. V dubnu 2016 byly splněny podmínky pro překlopení meziúvěru v řádný úvěr ze stavebního spoření. Úvěr byl poskytnut v částce 64 594,10 Kč, jakožto rozdíl mezi vyčerpanou a naspořenou částkou. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal splatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 650 Kč, resp. 660 Kč, s první splátkou od měsíce dubna 2016. Byla ujednána pevná úroková sazba ve výši 4,80 % ročně.

5. Ze zesplatnění úvěru ze dne datum má soud za prokázané, že z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru byl prohlášen celý úvěr s příslušenstvím za splatný, a to k datu datum. Odstoupení od smlouvy předcházela poslední výzva k úhradě ze dne datum, v níž byla žalovanému poskytnuta náhradní lhůta k úhradě dlužných splátek nejpozději do datum. Transakční historie úvěru dokládá splácení úvěru, prodlení a výši dluhu.

6. Z Výzvy k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne datum má soud za prokázané, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky včetně narůstajícího příslušenství.

7. Ze sjetiny úvěrového případu, přílohy ke schválení meziúvěru (Kontrola příjmů) včetně potvrzení příjmů má soud za prokázané, že žalobce před poskytnutím úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného (a jeho tehdejší manželky jako spolužadatelky o úvěr).

8. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce uzavřel s žalovaným Smlouvu o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření č. hodnota ze dne datum, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému bezhotovostním způsobem v rámci meziúvěru účelově určené peněžní prostředky ve výši 110 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Meziúvěr sloužil k dřívější úhradě nákladů na řešení bytové potřeby v době, kdy žalovaný ještě nemá nárok na poskytnutí úvěru. V dubnu 2016 byly splněny podmínky pro překlopení meziúvěru v řádný úvěr ze stavebního spoření. Úvěr byl poskytnut v částce 64 594,10 Kč, jakožto rozdíl mezi vyčerpanou a naspořenou částkou. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal splatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 650 Kč, resp. 660 Kč, s první splátkou od měsíce dubna 2016. Byla ujednána pevná úroková sazba ve výši 4,80 % ročně. Z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru byl prohlášen celý úvěr s příslušenstvím za splatný, a to k datu datum. Žalovaný na dlužnou pohledávku již ničeho neuhradil, a to ani po opakovaných výzvách žalobce.

9. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Problematika úvěru ze stavebního spoření byla upravena zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. V době sjednání úvěru ze stavebního spoření byl účinný zákon č. 168/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který ukládal věřiteli povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka před poskytnutím úvěru.

10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

12. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření ve smyslu výše citovaných ustanovení. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků meziúvěru ve výši 110 000 Kč a žalovanému tak vznikla povinnost peněžní prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.

13. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. adresa: právnická osoba.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

14. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve výši 18 387,64 Kč s příslušenstvím. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč dle položky 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 1 200 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, za 1 úkon právní služby po 1 860 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – účast na jednání soudu dne datum, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 1 režijního paušálu za 1 úkon právní pomoci po 450 Kč a 21% DPH ve výši 800,10 Kč, celkem tedy hodnota Kč.

16. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.