OSNB 5 C 78/2021-49

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 85.676 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 38.686 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 9% od 1. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 75.397,06 Kč spolu s úroky ve výši 29 % jdoucími z částky 47.121,18 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši 8,5 % jdoucími z částky 3.319,44 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši 9 % jdoucími z částky 47.121,18 Kč od 21. 1. 2020 do 30. 4. 2020 a dále jen z částky 8.435,18 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 11. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba, IČO číslo, se sídlem adresa, uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě žalovanému poskytla částku ve výši 9.000 Kč, a to v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zápůjčku zavázal vrátit v 60 týdenních pravidelných splátkách po 285 Kč spolu s částkou ve výši 8.075 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.610 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování doručení a flexibilní splácení ve výši 2.498 Kč a odměny za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3.967 Kč Poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný zaplatit nejpozději dne datum, přičemž po tomto datu bylo ze strany žalovaného na pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 21. 3. 2018. Ke dni 23. 7. 2018 činila dlužná jistina částku 3.319,44 Kč a dlužný poplatek částku 2.270,56 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně rovněž vzniklo v souladu s čl. 16 smluvních podmínek právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 3.319,44 Kč ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru úrokem ve výši 29 % ročně do zaplacení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným částku 12.520,53 Kč s příslušenstvím, které je tvořeno úroky a zákonnými úroky z prodlení. Ode dne postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 5.590 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 3.319,44 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 2.270,56 Kč, dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1.810,29 Kč (tj. úrok ve výši 29 % ročně z částky 3.319,44 Kč od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 519,63 Kč (tj. úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 3.319,44 Kč od datum do datum), úroků ve výši 29 % ročně z částky 3.319,44 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny 3.319,44 Kč od datum do zaplacení. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dále uzavřena dne datum smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 38.000 Kč, a to v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zápůjčku zavázal vrátit v 60 týdenních pravidelných splátkách po 1.175 Kč spolu s částkou ve výši 32.483 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6.797 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování doručení a flexibilní splácení ve výši 8.936 Kč a odměny za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 16.750 Kč Poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný zaplatit nejpozději dne datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky plynoucí ze smlouvy. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 35.292,31 Kč a dlužný poplatek částku 29.241,69 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně rovněž vzniklo v souladu s čl. 16 smluvních podmínek právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 35.292,31 Kč ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru úrokem ve výši 29 % ročně do zaplacení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným částku 83.834 Kč s příslušenstvím, které je tvořeno úroky a zákonnými úroky z prodlení. Ode dne postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 64.534 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 35.292,31 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 29.241,69 Kč, dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 16.148,19 Kč (tj. úrok ve výši 29 % ročně z částky 35.292,31 Kč od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4.949,75 Kč (tj. úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 35.292,31 Kč od datum do datum), úroků ve výši 29 % ročně z částky 35.292,31 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny 35.292,31 Kč od datum do zaplacení. Konečně byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 10.000 Kč, a to v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zápůjčku zavázal vrátit v 60 týdenních pravidelných splátkách po 316 Kč spolu s částkou ve výši 8.917 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.789 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování doručení a flexibilní splácení ve výši 2.720 Kč a odměny za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4.408 Kč Poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný zaplatit nejpozději dne datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky plynoucí ze smlouvy. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 8.509,43 Kč a dlužný poplatek částku 7.042,57 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně rovněž vzniklo v souladu s čl. 16 smluvních podmínek právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8.509,43 Kč ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru úrokem ve výši 29 % ročně do zaplacení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným částku 20.852 Kč s příslušenstvím, které je tvořeno úroky a zákonnými úroky z prodlení. Ode dne postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 15.552 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 8.509,43 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 7.042,57 Kč, dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 3.811,28 Kč (tj. úrok ve výši 29 % ročně z částky 8.509,43 Kč od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.167,92 Kč (tj. úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8.509,43 Kč od datum do datum), úroků ve výši 29 % ročně z částky 8.509,43 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny 8.509,43 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně žalovaného vyzvala před podáním žaloby k úhradě pohledávek plynoucích z předmětných smluv o zápůjčce. Žalovaný na své dluhy ke dni podání žaloby ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání se pak žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 9.000 Kč, a to v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 8.075 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1.610 Kč, poplatku za zpracování a doručení ve výši 2.498 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 3.967 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 285 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře jsou součástí smlouvy. Ve smyslu čl. 18 smluvních podmínek činila v daném případě výše výpůjční úrokové sazby 29 %.

4. Ze zákaznické karty ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z občanského průkazu s platností do datum. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky pracovní smlouva, 3 výpisy z bankovního účtu (s poznámkou elektronicky) a výplatní pásky specifikovány jako„ 10,11,12“. Žalovaný uvedl, že je svobodný a žije se spolubydlící osobou. Z údajů o zaměstnání vyplývá, že žalovaný pracoval na plný pracovní úvazek jako skladník u společnosti právnická osoba se sídlem obec. Ve finančních informacích je uvedeno, že čistý měsíční příjem žalovaného činil částku 11.561 Kč, ostatní příjmy žalovaného měly činit částku 5.000 Kč. Dále byla uvedena částka číslo jako další čistý příjem domácnosti. Celkem tedy příjmy domácnosti žalovaného měly činit 27.252 Kč. Žalovaný uvedl u svých odhadovaných měsíčních výdajů částku 4.000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že na své závazky u právnická osoba měsíčně splácí částku 4.000 Kč. Žalovaný uvedl, že nemá další zápůjčky u jiných společností a vlastní bankovní účet. Správnost těchto údajů žalovaný potvrdil čestným prohlášením a podpisem.

5. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 38.000 Kč, a to v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 32.483 Kč sestávajícím z úroku ve výši 6.797 Kč, poplatku za zpracování a doručení ve výši 8.936 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 16.750 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 1.175Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře jsou součástí smlouvy. Ve smyslu čl. 18 smluvních podmínek činila v daném případě výše výpůjční úrokové sazby 29 %.

6. Ze zákaznické karty ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z občanského průkazu s platností do datum. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky pracovní smlouva datum a výplatní pásky specifikovány jako„ 2,3,4“. Žalovaný uvedl, že je svobodný a žije se spolubydlícím. Z údajů o zaměstnání vyplývá, že žalovaný pracoval na plný pracovní úvazek jako skladník u společnosti právnická osoba se sídlem obec. Ve finančních informacích je uvedeno, že čistý měsíční příjem žalovaného činil částku 12.672 Kč. Dále byla uvedena částka číslo jako další čistý příjem domácnosti. Celkem tedy příjmy domácnosti žalovaného měly činit 23.172 Kč. Žalovaný uvedl u svých odhadovaných měsíčních výdajů pouze částku 1.500 Kč. Kolonky pro uvedení výše měsíční splátky dalších závazků žalovaného byly proškrtnuty. Žalovaný dále uvedl, že nemá zápůjčky u jiné společnosti a nevlastní bankovní účet. Správnost těchto údajů žalovaný potvrdil čestným prohlášením a podpisem.

7. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 10.000 Kč, a to v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 8.917 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1.789 Kč, poplatku za zpracování a doručení ve výši 2.720 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 4.408 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře jsou součástí smlouvy. Ve smyslu čl. 18 smluvních podmínek činila v daném případě výše výpůjční úrokové sazby 29 %.

8. Ze zákaznické karty ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z občanského průkazu s platností do datum. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky pracovní smlouva datum a výplatní pásky specifikovány jako„ 2,3,4“. Žalovaný uvedl, že je svobodný a žije se spolubydlícím. Z údajů o zaměstnání vyplývá, že žalovaný pracoval na plný pracovní úvazek jako skladník u společnosti právnická osoba se sídlem obec. Ve finančních informacích je uvedeno, že čistý měsíční příjem žalovaného činil částku 13.201 Kč. Dále byla uvedena částka číslo jako další čistý příjem domácnosti. Celkem tedy příjmy domácnosti žalovaného měly činit 24.101 Kč. Žalovaný uvedl u svých odhadovaných měsíčních výdajů pouze částku 1.500 Kč. Kolonky pro uvedení výše měsíční splátky dalších závazků žalovaného nebyly vyplněny. Žalovaný dále uvedl, že nemá zápůjčky u jiné společnosti a nevlastní bankovní účet. Správnost těchto údajů žalovaný potvrdil čestným prohlášením a podpisem.

9. Z tabulky umoření ze dne datum má soud prokázáno, že na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne žalovaný zaplatil celkem 11.485 Kč.

10. Z tabulky umoření ze dne datum má soud prokázáno, že na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne žalovaný zaplatil celkem 5.949 Kč.

11. Z tabulky umoření ze dne datum má soud prokázáno, že na dluh ze smlouvy o zápůjčce č. číslo ze dne žalovaný zaplatil celkem 3.365 Kč.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společnosti právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovaným.

13. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovanému byla dne datum na adresu adresa žalovaného, zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně vyrozumění o postoupení pohledávky.

14. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaný byl výzvou zaslanou dne datum na adresu adresa žalovaného, upozorněn na prodlení s úhradou závazků ze smluv o zápůjčce a byl vyzván ke splacení zbývající částky zápůjček a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši 118.803,90 Kč, nejpozději do datum na účet žalobkyně.

15. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

16. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen z.s.ú.), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

20. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a společností právnická osoba byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum, současně se však jedná o spotřebitelské úvěry ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j. 1 Afs 94/2009 – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.

25. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti.

26. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že společnost právnická osoba při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, tj. na poskytnuté zápůjčky v celkové výši 57.000 Kč zaplatit celkem 106.475 Kč (číslo + číslo + číslo). Z předložených zákaznických karet je zřejmé, že společnost právnická osoba při prověřování úvěruschopnosti žalovaného postupovala zcela formálně a spokojila se s tím, že v zákaznických kartách uvedené informace žalovaný stvrdil svým čestným prohlášením a podpisem. O tom svědčí zejména to, že v zákaznických kartách je sice zaškrtnuto, že žalovaným měly být předloženy doklady jako pracovní smlouva a výplatní pásky, ovšem kopie těchto dokladů nejsou připojeny. Není tak prokázáno, zda měl žalovaný uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou či na dobu určitou, a zda se případně doba trvání pracovní smlouvy překrývala s dobou, po kterou se žalovaný zavázal splácet poskytnuté zápůjčky, aby bylo možné důvodně předpokládat, že bude žalovaný po stanovenou dobu disponovat pravidelným příjmem. Dále pak nelze přehlédnout, že zákaznické karty jsou svým obsahem v uváděných finančních informacích nesrozumitelné a vnitřně rozporné. Ze zákaznické karty ze dne datum (dále jen„ 1. zákaznická karta“) vyplývá, že žalovaný měl v tu dobu další závazky vůči právní předchůdkyni žalobkyně, přičemž výše měsíční splátky činila 4.000 Kč. V následujících zákaznických kartách ze dne datum (dále jen„ 2. zákaznická karta“) a ze dne datum (dále jen„ 3. zákaznická karta“) však nejsou vyplněny žádné údaje ohledně výše splácených zápůjček, které však žalovaný v té době prokazatelně u právní předchůdkyně žalobkyně měl – ostatně o tom svědčí právě samotná žaloba. Dále v 1. zákaznické kartě byla v kolonce„ ostatní příjmy žadatele“ vyplněna částka 5.000 Kč. Žalovaný však nikterak nespecifikoval, z jakých zdrojů tyto ostatní příjmy plynou a žalobkyně tudíž tyto tvrzené příjmy fakticky ani neověřovala. Žalovaný v 1. zákaznické kartě uvedl, že žije se spolubydlící osobou a jeho„ odhadované měsíční výdaje“ měly činit 4.000 Kč. Ve 2. a 3. zákaznické kartě však žalovaný uvedl, že výše jeho„ odhadovaných měsíčních výdajů“ činí pouhých 1.500 Kč (!). Tato skutečnost sama o sobě svědčí o tom, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného proběhlo víceméně formálně, bez náležitých dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána (s kladným výsledkem). Částka 1.500 Kč měsíčně na výdaje žalovaného je zcela mimo realitu, neboť i zákonem stanovená výše životního minima k zajištění základních potřeb (bez nákladů na bydlení) činila v té době pro jednotlivce 3.410 Kč měsíčně. právnická osoba si tedy vystačila jen s velmi nepravděpodobnými údaji ohledně rozpočtu žalovaného, navíc u osoby, jejíž finanční situace nebyla vůbec příznivá. O tom svědčí zjištěná skutečnost, že žalovaný měl vůči společnosti právnická osoba další splatné závazky. Nelze pak ani přehlédnout, že 2 zápůjčky byly žalovanému odsouhlaseny v rámci jediného měsíce, když v květnu 2017 si zapůjčil jednak 38.000 Kč (dne datum), jednak 10.000 Kč (datum). Pokud by tedy společnost právnická osoba řádně splnila svou povinnost a postupovala s péčí odborníka, musela by zákonitě výše uvedené nesrovnalosti a rozpory spočívající v tvrzení žalovaného a jí zjištěných skutečností ohledně zápůjček odhalit a vyvodit z toho důsledky. Postup věřitele, který i přes výše uvedené rozpory neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného splácet úvěr ve smyslu výše citovaných rozhodnutí. Uvedené skutečnosti přitom svědčí o tom, že zde jednoznačně existovaly pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet, neboť ten již měl řadu závazků, a to přímo u společnost právnická osoba, které evidentně nesplácel.

27. Majetkové poměry žalovaného tak nebyly zjišťovány dostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného sjednané úvěry splácet. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřené smlouvy o zápůjčce jsou dle § 87 odst. 1 z.s.ú. ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatné. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto jsou smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovanou ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatné. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.

28. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

29. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smluv poskytla žalovanému finanční částky 9.000 Kč, 38.000 Kč a 10.000 Kč, plnila dle § 2991 o.z. bez právního důvodu a vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. S ohledem na skutečnost, že na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum žalovaný zaplatil již celkem 11.485 Kč, tudíž v celém rozsahu zaplatil poskytnutou zápůjčku 9.000 Kč, není povinen již ničeho na uvedenou smlouvu plnit. Na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo žalovaný uhradil částku 5.949 Kč a k úhradě tudíž zbývá částka 32.051 Kč (38.000 Kč – 5.949 Kč). Stejně tak na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum bylo částečně hrazeno, když žalovaný zaplatil částku 3.365 Kč, tudíž zbývá uhradit částku 6.635 Kč (10.000 Kč – 3.365 Kč). Soud proto žalobě vyhověl co do částky 38.686 Kč (32.051 + 6.635). Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení se pak stal splatným dnem datum, neboť žalovaný byl v předžalobní výzvě vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do tohoto data. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od datum, neboť od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky (výrok I. tohoto rozsudku).

30. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouvy o zápůjčkách jsou neplatné, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků a poplatků zamítnout včetně příslušenství. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovanému, který měl ve věci převážný úspěch, však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.