OSNJ 22 C 348/2025-21

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 23 846,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 863 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 863 Kč od 11. 4. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení

 částky 15 652,01 Kč,

 částky 331,55 Kč,

 zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 617,67 Kč od 11. 4. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 9. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 23 515,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 480,67 Kč od 11. 4. 2025 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že s žalovanou dne 24. 10. 2025 uzavřel distančním způsobem na internetových stránkách www. Anonymizováno Smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 8 800 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách podle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek, když první splátka byla splatná dne 23. 11. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 17. 4. 2026. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.Anonymizováno. Žalobce před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost, a to zjišťováním informací od žalované a dotazy do příslušných registrů. Případně žalobce vycházel z předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila částku 20 393 Kč. Úvěr byl žalované vyplacen na účet č. č. účtu dne 24. 10. 2024 v částce 4 000 Kč, dne 24. 10. 2024 v částce 1 000 Kč, dne 11. 12. 2024 v částce 5 300 Kč a dne 10. 12. 2024 v částce 600 Kč. Žalovaná si dle čl. VII odst. 4 Smlouvy zvolila volitelnou službu „Klidné spaní” za poplatek ve výši 21,96 Kč a „Informační SMS servis” za poplatek 55,68 Kč. Žalovaná se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy zavázala zaplatit poplatek za vyplacení úvěru ve výši 1,99 %. Podle čl. VII. odst. 3 a čl. VI Smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 1,99 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek úvěru, proto žalobce úvěrovou smlouvu vypověděl, o čemž informoval žalovanou emailem dne 10. 4. 2025. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splácením celého úvěru dne 4. 11. 2025. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení požaduje dále žalobce po žalovaném podle čl. VIII odst. 1 Smlouvy smluvní pokutu za prvních 90 dnů prodlení, tj. smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru za dobu od 10. 1. 2025 do 10. 4. 2025, tedy smluvní pokutu kapitalizovanou v částce 331,55 Kč. Žalobce odeslal předžalobní výzvu žalovanému dne 5. 8. 2025.

2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 9. 10. 2025, č.j. 22 C 348/2025-8 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet úvěr včetně příslušenství.

3. Žalobce v podání ze dne 12. 11. 2025 doplnil svá tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti u žalované. Uvedl, že u žalované nejprve zjistil celkový počet členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje při žádosti o úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem a ověřené čisté příjmy. Výši čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 20 393 Kč ověřil výpisem z bankovního účtu. Dále žalobce ověřil žalovaného v dalších registrech (Centrální evidence obyvatel, insolvenční rejstřík atd.). Žalobce tak dospěl k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splatit.

4. V podání ze dne 12. 11. 2025 žalobce sdělil, že žalovaná čerpala na úvěr celkem částku 10 900 Kč a uhradila dne 12. 11. 2024 částku 1 635 Kč a dne 11. 12. 2024 částku 1 402 Kč. Celkem tedy žalovaná uhradila částku 3 037 Kč.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.

6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

7. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobce ověřil totožnost žalované prostřednictvím bankovní identity a následně žalovaná podepsala dne 24. 10. 2024 na internetových stránkách žalobce www.Anonymizováno smlouvu o úvěru s postupným čerpáním. Žalobce se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním až do částky 8 800 Kč za poplatek ve výši 1,99 % z čerpané částky. Úroková sazba byla sjednána jako pevná denní ve výši 1,066 %. Žalovaná si zvolila doplňkovou službu „Klidné spaní” a „Informační SMS servis”. Žalovaná se zavázal splatit první denní splátku dne 23. 11. 2024 a další denní splátky až do 22. 3. 2026 podle rozpisu (z Předpisu denních splátek). Datum splatnosti celého úvěru byl sjednán na den 17. 4. 2026. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota a z Autorizace ověření totožnosti). Žalobce poskytl žalované na účet č. č. účtu dne 24. 10. 2024 částku 4 000 Kč, dne 24. 10. 2024 částku 1 000 Kč, dne 10. 12. 2024 částku 600 Kč a dne 11. 12. 2024 částku 5 300 Kč (z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Pro případ prodlení se zaplacením jistiny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny až do zaplacení (z čl. VIII odst. 1 Smlouvy o úvěru). Žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky (z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 12. 7. 2025). Před uzavřením smlouvy žalobce posuzoval úvěruschopnost žalované (z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalovaného) podle určených podmínek (z Obecných principů posuzování-Jiné_creditworthiness.pdf). Žalobce měl k dispozici informace o příchozích a odchozích platbách žalované z automatizovaného systému Kontomatik za dobu od 27. 10. 2023 do 24. 10. 2024 (z výpisu z běžného účtu-Kontomatik).

8. Soud posoudil smlouvu o úvěru jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovanou jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

9. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy

11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.

17. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, III. ÚS 4129/18).

18. Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

19. Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalované, jeho osobních a majetkových poměrů, vyšel z údajů sdělených žalovanou (příjem 20 000 Kč, ověřený příjem 20 393 Kč, minimální výdaje 17 060 Kč, rezerva pro výdaje 600 Kč). Žalobce určil disponibilní příjem po ponechání rezervy 600 Kč na částku 2 900 Kč. Co je podstatné, z výpisu z účtu Kontomatik není zřejmé, kolik činil před poskytnutím úvěru zůstatek na účtu žalované. Žalobce tak pouze z výpisu z účtu neměl a nemohl mít ucelené informace o příjmové a výdajové stránce žalované. Žalobce tak měl dále zaměřit svou pozornost na skutečné příjmy a výdaje žalované, minimálně ověřit např. co představuje příjem žalované, když z výpisu je zřejmé, že pobírala rodičovský příspěvek, a dále náklady na bydlení např. z nájemní smlouvy. Soud má za to, že žalobce zjištěné údaje o příjmové a výdajové stránce žalované při prověřování úvěruschopnosti nevyhodnotil pečlivě a správně, neboť jen z příchozích a odchozích plateb není možné učinit odpovědný závěr o úvěruschopnosti žalované zvláště za situace neověření původu příjmu a dalších výdajů.

20. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Žalované byla poskytnuta částka 10 900 Kč a uhradila částku 3 037 Kč. Žalovaná se tudíž bezdůvodně obohatila o 7 863 Kč (10 900 Kč mínus 3 037 Kč). Z důvodu neplatné smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně dalších poplatků, smluvní pokuty, úroků a zákonných úroků nad rámec přiznané jistiny zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení představující jistinu ve výši 7 863 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 4. 2025 do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaná je právě od 11. 4. 2025 v prodlení se zaplacením dlužné částky. Žalovaná byla v řízení nečinná a netvrdila žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce, který se původně domáhal po žalované zaplacení částky 23 846,56 Kč s příslušenstvím nebyl ve věci úspěšný, protože přiznána mu byla pouze částka 7 863 Kč s příslušenstvím. Jelikož žalovaná uspěla ve větší míře, měla by právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu mezi jejím úspěchem a úspěchem žalobce. Z obsahu spisu však nevyplývá, že žalované vznikly náklady. Soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna v uvedených lhůtách dobrovolně, smí se věřitel domáhal jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.