OSNJ 6 C 180/2025-67

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 139 264,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 76 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 8. 1. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen žalobkyni zaplatit částku 46 611 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 8. 1. 2025 do zaplacení, částku 16 653,59 Kč smluvní pokutu a úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 76 000 Kč od 8. 1. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 8. 1. 2025 dosáhne částky 299 347 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 297 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám Jméno advokátky A, advokátky se sídlem adresa - Jméno advokátky B.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 122 611 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 122 611 Kč ve výši 12 % ročně od 8. 1. 2025 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 16 653,59 Kč a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 76 000 Kč od 8. 1. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 8. 1. 2025 dosáhne částky 299 347 Kč, a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi ní a žalovaným byla prostřednictvím emailové komunikace dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně na účet žalovaného uvedený ve smlouvě částku ve výši 76 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 7. 3. 2024. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 78,08 % p. a. splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 5 197 Kč, splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v NRKI. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru neuhradil žalobkyni ničeho. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 1 splatné dne 14. 4. 2024. K datu 6. 1. 2025 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 119 813,52 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V důsledku shora uvedeného prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. a 6.5. smlouvy. Konkrétně žalobkyně takto v souladu se smlouvou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1. za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 1, 2, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 499 Kč. Žalobkyně dále v souladu se smlouvou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5., podle kterého je oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně tak požaduje smluvní pokutu od 8. 1. 2025 ve výši 16 653,59 Kč. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku odpovídající aktuálně nové jistině ve výši 119 813,52 Kč s příslušenstvím, náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy ve výši 1 800 Kč a neuhrazených smluvních pokut ve výši 998 Kč a 16 653,59 Kč. Žalovaný tyto částky neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy.

3. Žalobkyně byla vyzvána usnesením č. j. spisová značka ze dne 27. 6. 2025, aby ve lhůtě 15 dnů doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení.

4. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 2. 7. 2025 uvedla, že schopnost žadatele hradit úvěr byla ze strany věřitele prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z databáze NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech vyplynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného činí 33 153 Kč, jeho celkové měsíční náklady činí 17 793 Kč a volné zdroje ke splácení činí 14 360 Kč. Dále bylo zjištěno, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, obchodník jednající s žadatelem doporučil úvěr ke schválení. Žalobkyně doložila soudu formulář hodnocení klienta, kde byla zejména provedena analýzy bonity žalovaného a bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou 14 360 Kč. Dále byly doloženy informativní výpisy z bankovního účtu dokládající, že žalovaný je majitelem účtu, na který měl být úvěr vyplacen a na základě kterých bylo ověřeno, že žalovaný má pracovní poměr a má tak zajištěn stálý příjem, který byl tímto rovněž ověřen. K posouzení výdajů žalovaného žalobkyně uvádí, že při hodnocení úvěruschopnosti vychází zejména z údajů uvedených žalovaným, které žalovaný svým podpisem potvrdil v kartě hodnocení klienta, kdy uvedl, že jeho náklady na bydlení činí 5 537 Kč (nájemné + inkaso). Žalobkyně nemá objektivní možnost ověřit si údaje sdělené žalovaným. Žalovaný měl v době vzniku předmětné úvěrové smlouvy č. hodnota s žalobkyní uzavřenou další souběžnou úvěrovou smlouvu, kdy měsíční splátka činila 7 396 Kč. Žalobkyně uvádí, že základ pro určení úvěruschopnosti vytváří žadatel o úvěru (klient – žalovaný) při své žádosti a že vedení pravdivých údajů tvoří základ pro zkoumání úvěruschopnosti. Žalobkyně tímto považuje uvedené zkoumání úvěruschopnosti za zcela dostačující.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. Ve věci bylo nařízeno jednání na den datum. Žalovaný se k jednání nedostavil, svou neúčast neomluvil. Právní zástupce žalobkyně byl dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), poučen, že s předloženými důkazy nebyla dosud prokázána úvěruschopnost žalovaného a byl vyzván, aby navrhl další potřebné důkazy k prokázání svých tvrzení, tj. zkoumání úvěruschopnosti, a k tomu označil bez zbytečného dokladu důkazy, kterými mohou být např. nájemní smlouva, SIPO, další skutečné výdaje vyplývající z výpisu z účtu apod. Současně byl poučen, že nesplněním této své povinnosti nebude moci být se svými tvrzeními úspěšný. Právní zástupce žalobkyně uvedl, že žalobkyně dostatečným způsobem tvrdila rozhodné skutečnosti a doložila svá tvrzení příslušnými důkazy mj. tak učinila formou písemného podání ze dne 2. 7. 2025. Nad rámec těchto tvrzení další tvrzení ani důkazy nemá.

7. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že mezi účastníky došlo prostřednictvím komunikace na dálku dne datum k uzavření smlouvy o úvěru ve výši 76 000 Kč na dobu 48 měsíců s tím, že měsíční splátka byla dohodnuta ve výši 5 197 Kč. Celková částka, kterou má klient zaplatit, činí 249 456 Kč, pevná zápůjční úroková sazba činí 78,08 % ročně na celou dobu splácení úvěru. Z oznámení o schválení úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalovanému bylo sděleno, že došlo k uzavření Smlouvy o úvěru ve znění Dodatku č. hodnota, jejíž přílohu tvořil i splátkový kalendář. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 7. 3. 2024 (z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru ze dne datum a Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě č. hodnota ze dne datum, z Dodatku č. hodnota k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. hodnota, ze splátkového kalendáře, z dokladu o vyplacení úvěru ze dne). Z karty klienta bylo zjištěno, že na úvěr nebylo uhrazeno ničeho. Žalovanému byla žalobkyní zaslána výzva k úhradě dlužné částky s upozorněním, že ke dni 6. 1. 2025 došlo k zesplatnění celého úvěru (z Předžalobní výzvy ze dne 7. 5. 2025, podacího archu). Žalobkyně provedla dne datum hodnocení klienta, dle kterého byl žalovaný svobodný, zaměstnán u společnosti právnická osoba., adresa, a to na dobu neurčitou s pravidelným čistým měsíčním příjmem 33 153 Kč. Jeho výdaje měly činit 17 793 Kč, tj. 7 396 Kč splátky úvěr, 5 537 Kč bydlení a 4 860 Kč životní minimum (z hodnocení klienta). Tyto údaje se jeví jako nedostatečné, neboť nebyly zkoumány další výdaje, jako např. náklady na obživu, energie. Z historie pohybů na běžném účtu bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil v září 2023 částku 35 641 Kč, v říjnu 2023 částku 34 942 Kč, v listopadu 2023 částku 33 947 Kč, v prosinci 2023 částku 30 394 Kč a v lednu 2024 částku 35 120 Kč (z historie pohybů na běžném účtu za období 12. 10. 2023 do 15. 2. 2024).

8. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalovaný řádně nesplácel úvěr, který mu byl poskytnut na základě smlouvy ze dne datum ve výši 100 000 Kč a který měl splatit v 48 splátkách po 7 396 Kč.

9. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Žalobkyně poskytla žalovanému dne datum částku 76 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s dohodnutým úrokem v celkem hodnota měsíčních splátkách po 5 197 Kč tak, aby zaplatil celkovou částku ve výši 249 456 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2025 žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně při poskytování úvěru žalovanému nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala jeho úvěruschopnost tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, když nezkoumala jeho skutečné výdaje. Nezjišťovala skutečnou částku na obživu, bydlení, náklady na energie, nedoložila doklady – nájemní smlouvu apod., nezjišťovala další půjčky a jejich řádné splácení.

10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalovaném nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně soudu předložila pouze výtah z výpisů z účtu, kterým prokázala příjmy žalovaného. Skutečné výdaje žalovaného (např. nájemní smlouvou, dokladem SIPO, řádnými výpisy z účtu, doklady za energie, bydlení, stravu, dopravu, léky aj.) však nikterak doloženy nebyly, a to ani poté, kdy byla žalobkyně k tomuto podle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvána u jednání prostřednictvím svého právního zástupce. Žalobkyně vycházela toliko z údajů uvedených žalovaným, ovšem již žádným způsobem tyto nezkoumala, přičemž výše příjmů a skutečných výdajů je rozhodující pro posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Navíc je soudu z úřední činnosti známo, že žalovaný žalobkyni řádně nesplácel již dříve poskytnutý úvěr ve výši 100 000 Kč. Ze shora uvedených důvodů soud v souladu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne datum jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018)

17. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění 76 000 Kč žalovaný neuhradil ničeho. Soud tak v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 76 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 8. 1. 2025 do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jejich výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 297 Kč, přičemž tato částka představuje 10 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 964 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 139 264,59 Kč sestávající z částky 6 700 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast u jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 9. 2025 náhrada 1 159,56 Kč za 58 ujetých km v částce 559,56 Kč (40,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,5 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 759,56 Kč ve výši 6 249,51 Kč. Za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby ze dne 2. 7. 2025 nebyla přiznána odměna, jelikož skutečnosti uvedené v tomto doplnění, které bylo učiněno na výzvu soudu, měly být již součástí podané žaloby.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.