OSOL 18 C 48/2021-1125
- Court:
- Okresní soud v Olomouci
- Case number:
- 18 C 48/2021-1125
- Decision date:
- 14 May 2026
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSOL:2026:18.C.48.2021.1
- Text language:
- cs
ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_006⟫ o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem
I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku parc. č. St. Anonymizováno/2, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 318 m2, jehož součástí je stavba: adresa, č.p. Anonymizováno, bytový dům, v kat. území adresa, obci adresa, zapsané na LV č. hodnota u právnická osoba pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa, se zrušuje.
II. Pozemek parc. č. St. Anonymizováno/2, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 318 m2, jehož součástí je stavba: adresa, č.p. Anonymizováno, bytový dům, v kat. území adresa, obci adresa, zapsané na LV č. hodnota u právnická osoba pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání podílového spoluvlastnictví částku 1 543 750 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Olomouci č. č. účtu, VS: var. symbol.
VI. Žalovaný je povinen zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Olomouci č. č. účtu, VS: var. symbol.
1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Olomouci dne datum domáhala proti žalovanému rozhodnutí soudu, kterým by bylo zrušeno podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitostem: pozemku parc. č. St. Anonymizováno/2, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 318 m2, jehož součástí je stavba: adresa, č.p. 708, bytový dům, v kat. území adresa, obci adresa, zapsané na LV č. hodnota u právnická osoba pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa, s odůvodněním, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti, přičemž žalobkyně vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ¾ a žalovaný spoluvlastnický podíl o velikosti ¼. Uvedla, že dům není v současné době užíván, s výjimkou části prvního nadzemního podlaží je ve špatném stavebně technickém stavu, trpí zatékáním a celkovou zchátralostí a vyžaduje celkovou rekonstrukci, přičemž vzhledem ke svému složitějšímu tvaru není reálně dělitelný. Žalobkyně uvedla, že se pokusila se žalovaným dohodnout na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví tak, aby nemovitost byla přikázána do jejího vlastnictví za náhradu 875 000 Kč za spoluvlastnický podíl žalovaného a současně s doplacením zbývající části úvěru, avšak žalovaný její návrh odmítl a požadoval za převod svého podílu částku 3 750 000 Kč, kterou žalobkyně považovala za zcela neadekvátní. Proto se domáhá soudního zrušení a vypořádání spoluvlastnictví přikázáním věci do svého výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu žalovanému.
2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že s podanou žalobou nesouhlasí, neboť ji považuje za předčasnou. Uvedl, že před podáním žaloby nebyly vyčerpány možnosti dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a že žalobkyní nabídnutá částka 875 000 Kč za jeho spoluvlastnický podíl neodpovídá tržní hodnotě předmětné nemovitosti. Namítal, že mezi účastníky byla v předžalobní komunikaci zvažována objektivizace ceny nemovitosti znaleckým posudkem, k jejímuž zajištění však nedošlo. Současně uvedl, že souhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví, bude-li předmětná nemovitost přikázána do vlastnictví žalobkyně za přiměřenou náhradu ve výši 3 750 000 Kč; případně navrhl, aby soud rozhodl o reálném rozdělení nemovitosti podle velikosti spoluvlastnických podílů.
3. Žalobkyně ve svém následném vyjádření uvedla, že předmětná nemovitost není reálně dělitelná, a proto nadále navrhuje zrušení spoluvlastnictví jejím přikázáním do svého vlastnictví. Namítla, že žalovaným požadovaná náhrada 3 750 000 Kč je zcela nepřiměřená, neboť neodpovídá skutečné hodnotě jeho podílu. Uvedla, že nemovitost byla delší dobu nabízena k prodeji za 3 500 000 Kč a z této částky vycházela i její nabídka 875 000 Kč za podíl žalovaného. Navrhla, aby obvyklou cenu nemovitosti určil znalec ustanovený soudem, a setrvala na podané žalobě.
4. Žalovaný ve svém dalším vyjádření namítl, že žalobkyní uváděná cena nemovitosti neodpovídá její skutečné obvyklé hodnotě, zejména s ohledem na růst cen nemovitostí a polohu domu v centru Litovle. Na rozdíl od žalobkyně tvrdil, že nemovitost je reálně dělitelná, neboť v ní lze vymezit jednotky a společné části odpovídající spoluvlastnickým podílům účastníků, a proto navrhoval přednostně její reálné rozdělení.
5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
6. – z výpisu z katastru nemovitostí a katastrální mapy, že ke dni datum byli účastníci podílovými spoluvlastníky k pozemku parc. č. St. Anonymizováno/2, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 318 m2, jehož součástí je stavba: adresa, č.p. Anonymizováno, bytový dům, v kat. území adresa, obci adresa, zapsané na LV č. hodnota u právnická osoba pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa, kdy žalobkyně byla spoluvlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ¾ a žalovaný ¼;
7. – z emailové komunikace účastníků z ledna a února 2021, že žalobkyně nabídla žalovanému na vypořádací podíl částku 875 000 Kč, žalovaný však požadoval částku 3 750 000 Kč;
8. – z výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne datum a dodejky, že vyzývá žalovaného k prodeji podílu id. ¼ na uvedené nemovitosti za částku 875 000 Kč žalobkyni s tím, že pokud s tímto žalovaný nesouhlasí, podá žalobkyně žalobu na zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání k soudu. Výzva byla žalovanému doručena dne datum;
9. – z odpovědi na výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne datum, že právní zástupce žalovaného sdělil, že žalovaný trvá na výši vypořádacího podílu v částce 3 750 000 Kč;
10. – z odhadu obvyklé ceny č. hodnota-20/2020 tituly před jménem jméno FO, realitní a stavební kancelář, že ke dni datum byla stanovena obvyklá cena předmětné nemovitosti v částce 2 000 000 Kč;
11. - ze znaleckého posudku č. hodnota-58/2021, že tento posudek vypracoval právnická osoba dne datum za účelem stanovení obvyklé ceny předmětné nemovitosti, kdy tuto stanovil v částce 10 000 000 Kč;
12. - ze sdělení právnická osoba adresa, odbor výstavby ze dne datum, spis. zn. VYS 325/2021/LŠm, č.j. LIT 8957/2021, že na základě dohledaných dokumentů v archivu stavebního úřadu, znalosti místních poměrů a podkladů předložených k žádosti, stavební úřad dospěl k závěru, že objekt č.p. 708 na pozemku p.č. 59/2 v k.ú. adresa není stavebně, konstrukčně ani dispozičně uspořádán a uzpůsoben tak, aby bylo možné objekt rozdělit na dva samostatné objekty a byly splněny požadavky dle stavebního zákona a prováděcích vyhlášek;
13. – z fotodokumentace na č.l. 99 – 108, že tato je součástí znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO adresa;
14. – ze znaleckého posudku č. hodnota-73/2021, že tento posudek vypracoval právnická osoba dne datum za účelem stanovení obvyklé ceny předmětné nemovitosti, kdy tuto stanovil v částce 10 200 000 Kč;
15. – z darovací smlouvy ze dne datum, že manželé Jméno žalovaného a jméno FO, jako dárci, a Jméno žalobkyně, jako obdarovaná, uzavřeli darovací smlouvu, na základě které dárci darují obdarované id. ½ předmětné nemovitosti;
16. - z revizního znaleckého posudku číslo hodnota-17/22 znalce tituly před jménem jméno FO ze dne datum, že znalecké posudky znalce tituly před jménem jméno FO prokazují zpracování posudku v rozporu se zákonem č. 254/2019 Sb. a č. 151/1997 Sb., jsou neúplné, nepravdivé, nepřezkoumatelné a nepřehledné. Odhad odhadce tituly před jménem jméno FO je zpracován v rozporu se zákonem č. 151/1997 Sb., je neúplný, nepravdivý, nepřehledný, nepřezkoumatelný a neaktuální pro budoucí vypořádání. Co se týče stavebně technického stavu nemovitosti, tak k datu ocenění nejsou žádné části stavby užívány, prostory v 1. PP - sklepy jsou ve vyhovujícím stavebně technickém stavu, který umožňuje jejich účelné užívání pro skladování, prostory v 1. NP - bar s diskotékou jsou ve vyhovujícím stavebně technickém stavu, který umožňuje jejich účelné užívání, prostory ve 2. NP - bývalé 2 bytové jednotky jsou ve špatném stavebně technickém stavu, který neumožňuje jejich užívání pro bytové účely. Reálné a účelné dělení nemovitosti dle spoluvlastnických podílů je neproveditelné. Obvyklá cena nemovitosti po zaokrouhlení činí částku 4 388 000 Kč;
17. - z odborného vyjádření k ceně nemovitosti ze dne datum zpracovaného jméno FO, že obvyklá cena nemovitosti činí částku 10 200 000 Kč;
18. – z potvrzení o zůstatku na účtu ze dne datum, že na účtu vedeném na jméno žalobkyně u právnická osoba. činí zůstatek na účtu včetně povoleného debetu (80 000 Kč) částku 1 185 026,58 Kč;
19. – z výpovědi znalce tituly před jménem jméno FO, že tento setrval na svých závěrech, že navýšení cen srovnávaných nemovitostí je zohledněno koeficientem 1,09. Výměr místností kontroloval vizuálně se znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO, nepřeměřoval je;
20. – z inzerce, za jakou cenu jsou prodávány a pronajímány nemovitosti (byty, domy) v Litovli;
21. – z modelace smlouvy o pojištění předmětné nemovitosti, že v této byla stanovena pojistná částka 20 000 000 Kč;
22. – ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne datum, že touto smlouvu byl pronajat nebytový prostor předmětné nemovitosti nacházející se v přízemí budovy, nájem byl na dobu určitou od datum do datum a sjednané nájemné činilo částku 18 000 Kč měsíčně;
23. – z oznámení zahájení řízení, že právnická osoba adresa, odbor výstavby zahájil řízení o vydání rozhodnutí k nařízení zkušebního provozu dne datum, téhož dne oznámil zahájení řízení o změně v užívání stavby z bar s hernou na bar s diskotékou;
24. – z dohody o ukončení smlouvy o nájmu nebytových prostor, že v předmětné nemovitosti byla provozována jméno FO podle smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne datum, kdy tato smlouva byla ukončena datum;
25. – z dodatku č. hodnota k nájemní smlouvě z datum, z nájemní smlouvy ze dne datum, z nájemní smlouvy z datum, z dohody o nájemném ze dne datum, z dodatku k nájemní smlouvě z datum, z výpovědi nájemní smlouvy z datum, že předmětná nemovitost byla v minulosti účastníky pronajímána;
26. – z fotodokumentace na č.l. 358 – 373, že na fotografiích je zachycen exteriér a interiér Disco club Nexxxt;
27. – ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne datum, že touto smlouvou pronajal žalovaný v předmětné nemovitosti nebytový prostor na dobu určitou od 15. 4. 222 do datum za částku 22 000 Kč měsíčně;
28. – ze znaleckého posudku č. hodnota-18/2023, že ho zpracoval právnická osoba dne datum ke stanovení obvyklé ceny předmětné nemovitosti. Porovnávací metodou dospěl k částce 8 000 000 Kč;
29. – ze znaleckého posudku č. č. účtu, že ho zpracoval právnická osoba, znalecká kancelář dne datum. V případě dělení nemovitosti by bylo možné v domě vymezit nově jednotky, ale rozdělení po jednotkách neodpovídá spoluvlastnickým podílům. Při takovémto vypořádání by bylo nutné dorovnání v penězích, pokud by žalovaný nabyl nebytovou jednotku, musel by doplatit žalobkyní částku ve výši 500 000 Kč. Ke znaleckému posudku tituly před jménem jméno FO ze dne datum se znalecká kancelář vyjádřila tak, že nález byl proveden nestandardně v části posudek při samotném ocenění cenou zjištěnou v nedostatečném rozsahu, nemovitost nebyla v porovnávacím způsobu ocenění správně posouzena a obvyklá cena není obhajitelná. U ceny určené dle cenového předpisu se nacházejí chyby. U určení obvyklé hodnoty ve výši 10 000 000 Kč se jedná o obvyklou cenu nad rozmezím, ve kterém se pravděpodobně v době ocenění obvyklá cena pohybovala. Ke stejnému závěru dospěla znalecká kancelář i u znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ze dne datum. Ke znaleckému posudku tituly před jménem jméno FO ze dne datum se znalecká kancelář vyjádřila tak, že nález byl proveden obdobně jako v případě znalecké kanceláře s odchylkami vzhledem k různým datum ocenění, výnosový způsob nemá dostatečnou vypovídací schopnost, pro srovnání byly použity 4 vzorky výhradně z nabídek v realitní inzerci. Tímto znaleckým posudkem není oceněna celá stavba a výsledná obvyklá cena je chybná. Ke znaleckému posudku tituly před jménem jméno FO ze dne datum se znalecká kancelář vyjádřila tak, že řazení jednotlivých částí posudku není v souladu s legislativou, nález byl proveden obdobně jako v případě znalecké kanceláře s odchylkami vzhledem k různým datům ocenění, bylo provedeno ocenění srovnávacím způsobem, i když se obecně doporučuje provést minimálně 2 způsoby ocenění. Ke znaleckému posudku tituly před jménem jméno FO ze dne datum se znalecká kancelář vyjádřila tak, že nález byl proveden nestandardně v části posudek při samotném ocenění cenou zjištěnou v nedostatečném rozsahu, posudek navíc neodpovídá členění dle stávajících předpisů, porovnávacím způsobu ocenění nebyla nemovitost správně posouzena. Obvyklá cena není obhajitelná, když je stanovena cena 8 000 000 Kč, která se pohybuje nad horní hranici rozmezí, ve kterém se pravděpodobně obvyklá cena pohybuje. Tržní hodnotu nemovitosti určila znalecká kancelář v částce 4 600 000 Kč;
30. – ze znaleckého posudku ev.č. hodnota-194/2023, že byl vypracován znaleckým ústavem právnická osoba dne datum, kdy na základě použitých postupů byla obvyklá cena nemovitosti stanovena na částku 8 600 000 Kč;
31. – z nabídek Sreality.cz, že byly nabízeny k prodeji byty a domy v Litovli, bez časového určení, v částce v rozmezí 3 050 000 Kč až 8 690 000 Kč;
32. – z potvrzení o zůstatku na účtu ze dne datum, že na účtu vedeném na jméno žalobkyně u právnická osoba. činí zůstatek na účtu včetně povoleného debetu (80 000 Kč) částku 1 153 746,90 Kč;
33. – z výpovědi zástupce právnická osoba, tituly před jménem Arch. jméno FO, že setrvává na závěrech podaného znaleckého posudku a nechce na něm ničeho doplnit ani změnit. Ve vztahu ke znaleckému posudku tituly před jménem jméno FO se jednalo o nevhodný výběr vzorků pro srovnávání, co se týče nabídkových cen, tak když to nedospěje do kupní ceny, nevíme, jestli nabídková cena zůstává, je-li vyšší nebo nižší;
34. – ze znaleckého posudku ev.č. č. účtu – aktualizace znaleckého posudku ev.č. hodnota-194/2023, že byl vypracován znaleckým ústavem právnická osoba dne datum, že obvyklá cena předmětné nemovitosti činí částku 8 600 000 Kč;
35. – z výpovědi zástupce právnická osoba, tituly před jménem Arch. jméno FO a právnická osoba, tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, že setrvali na závěrech znaleckých posudků zpracovaných jejich znaleckými ústavy a tyto si obhájili;
36. – z revizního znaleckého posudku č. č. účtu, že ho vypracoval Znalecký ústav: Ústav oceňování majetku při Ekonomické fakultě adresa školy báňské - Technické univerzity adresa podle stavu ke dni datum s datem vyhotovení datum. Znalecký ústav určil obvyklou cenu nemovitosti v částce 6 175 000 Kč. Budovu nelze rozdělit podle velikosti spoluvlastnických podílů za stávajících podmínek, v 1. NP se nachází nebytový prostor - herna. Jistým problémem, který by mohl komplikovat případné rozdělení, je přístup denního světla do tohoto prostoru. Ve 2. NP se nachází zcela neobyvatelné prostory bez napojení na základní infrastrukturní sítě. Je zde potřeba značných investic do modernizace a rekonstrukce. Zejména z těchto důvodů není možné jednoduše provést rozdělení na případné jednotky. Stav nemovitosti je popsán jako zanedbaný s tím, že je zřejmé, že dlouhodobě nebyly prováděny žádné rekonstrukce a opravy. Znalecký posudek včetně zprávy konzultanta pak rekapitulují stav jednotlivých konstrukcí nemovitosti, kdy nejzávažnější poruchy (na stupnic 1 – 5, kdy 1 = nejlepší a 5 = nejhorší) vykazují krov a střecha (5), instalace vody, plynu, kanalizace a elektra (5), zdivo PP (4), kleštinové věnce (4), okna a dveře (4).Co se týče revize posudku právnická osoba, znalecká kancelář, číslo č. účtu, tak závěrečnou cenu znalecký ústav nerozporuje, u posudku však není splněn zákonný požadavek na jeho formu, dále v něm absentuje cena zjištěná, což je povinná součást znaleckého posudku. Znalecký posudek Znalci a odhadci - znalecký ústav, spol. s r.o., číslo č. účtu včetně aktualizace číslo hodnota-194/2023, tak ve výnosového ocenění jsou zcela absentovány náklady na opravy a údržbu, v rámci použitého nákladového ocenění jsou neprůkazně použité životnosti a stáří některých konstrukcí, v porovnávacím ocenění nejsou definovány škály použitých redukčních koeficientů, nelze tedy zkontrolovat, zda výsledek je správně. V posudku absentuje cena zjištěná, což je povinná součást znaleckého posudku, výsledná obvyklá cena je nadhodnocena. Znalecký posudek tituly před jménem jméno FO adresa, u tohoto posudku není splněn zákonný požadavek na formu znaleckých posudků, v rámci administrativního ocenění je použita pouze nákladová metoda, přičemž cenový předpis udává kombinací nákladového a výnosového ocenění. Navýšení ceny není nikde podloženo výpočtem, výpočet zcela postrádá oporu ve znalecké rozvaze;
37. - z potvrzení o schválení úvěrového obchodu právnická osoba. ze dne datum, že žalobkyni byl schválen dlouhodobý neúčelový splátkový úvěr ve výši 3 930 000 Kč;
38. – z výpovědi zástupce Ústavu oceňování majetku při Ekonomické fakultě adresa školy báňské – Technické univerzity adresa, tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, že setrvala na závěrech znaleckého posudku. Uvedla, že ve znaleckém posudku je jak administrativní ocenění, tak obvyklá cena. U administrativního ocenění a u věcné hodnoty hlavně monitorovali stav konstrukcí, některé byly zdegradovány, takže na tom se podepisuje celkové opotřebení. Pokud by nemovitost zkoumali v současné době, vzali by si současnou vyhlášku, která reflektuje vývoj cen, který probíhá, ale proti tomu jde opotřebení konstrukcí, které může být lineární, nebo u některých konstrukcí může být opotřebení vyšší anebo nižší. U určení obvyklé ceny, tam vycházeli z tehdejších třech prodejů a jedné nabídky, kdy hledali, jaké byly prodeje uskutečněny konkrétně v městě adresa. Podařilo se najít tři prodeje v rámci centra města a jednu nabídku, nedívali se na širší okolí, vyhledávali to opravdu pouze z historické části města. Legislativa nebo zaběhnutá praxe říká, že když je to v rámci jednoho roku, tak se to bere jako daná cena. U třetího vzorku, který byl trošku starší, ale bylo to historické centrum, nezátopová oblast Litovle, tak proto to tam udávali, tak tam to navyšovali o inflaci, od doby prodeje do zpracovávání posudku. Jsou tam dva vlivy, degradace, pokud se tam neudělaly nějaké věci, které by zlepšily konstrukce, degradace to snižuje, a inflace by to navyšovala, ale to většinou bývá u obyvatelných nemovitých věcí. Není to úplně jednoznačné, u každé z nemovitých věcí se může projevovat trošičku jinak, je to dáno poptávkou, lokalitou, stavem. Nelze odpovědět, jestli by cenu ovlivnila možnost hypotečního úvěru, většinou hypotéky jdou po bytech. Degradace nemovitosti závisí na tom, že by měla být každé nemovité věci každý rok věnována potřebná údržba. Vyjadřuje se zhruba ve výši jednoho procenta z reprodukční ceny, takže každý vlastník by měl do své nemovitosti, dávat na obnovu asi zhruba 1 % tak, aby ta stavba zhruba po 100 letech byla ve stejné kondici, jak byla, když se vystavěla. Konkrétně na této nemovité věci byly určité věci asi rekonstruovány, ale ne všem konstrukcím byla věnována taková péče, jaká by měla být. Nemovitost není pravidelně vytápěná, působí tam vlhkost, která jde ze sklepů a ta v zimě nedělá v nemovité věci úplně příjemné klima. Míra opotřebení v horním patře byla velmi vysoká. tak v tom druhém nadzemním podlaží. Co se týče podlahových ploch, rozdělili to na bytové prostory a nebytové prostory nebo to, co by mohlo, je tam i poznámka, jestli je to obyvatelné, neobyvatelné atd., je tam první podzemní podlaží, to jsou sklepy, které měřili a zaměřovali, protože jim nebyla dána až tak podrobná stavební dokumentace, pouze jenom té části, která byla rekonstruována, potom tam je první nadzemní podlaží a druhé nadzemní podlaží. Do celkové užitné plochy oceňované nemovitosti nezapočítávali sklepy, protože když pronajímáte budovu, tak asi těžko někomu pronajmete jenom sklep. Sklepy tam nedávali jednak z toho důvodu, že v současné době jsou velmi vlhké a neměly tak velkou pochozí výšku pro pronájem. Pokud počítali věcnou hodnotu, tak tam je samozřejmě započítáno všechno. Připočetli k tomu stavební plochu, tam samozřejmě všechna ta kubatura celého toho domu je vypočtena. Všechny srovnávané domy, které ty sklepy mají, tak když se udává jejich užitná plocha, tak se udávala bez těch sklepů, zkoumali to hlavně u těch vzorků, které byly prodávány, dívali se i do katastru, a počítali si tu užitnou plochu i z katastru, ale nemají to tam napsané, to doplňuje nyní při výslechu. Pro vliv na konečnou cenu, zdali nemovitost, by byla pronajímaná, vypočítali výnosovou hodnotu nemovitých věcí. Našli si obdobné nájmy v té dané oblasti a ty určili zhruba ve výši 180 Kč a promítli to, že by se dala ta herna samozřejmě, kdyby tam šlo topení a trošičku se to tam zrekonstruovalo, kdyby se dala pronajímat, ale pouze ta část, protože zbytek je v současné době nepronajmutelný a nepronajímá se. Nesetkala se s tím, že by se pronajímaly jenom sklepy, kdyby se pronajímaly jako společné prostory, tak se cena redukuje na 10 % z jejich plochy, protože nejsou vytápěny, nejsou osvětleny, jsou, mají omezenou velikost atd. Kdyby byly sklepy sanovány, může tam být třeba masérna nebo sauna atd., kdyby to opravdu byly funkční prostory, speciální sauny, masérny, kino, tak by to tam zahrnuli. Ale v současné době jsou velmi vlhké, v některých prostorách se nemohli úplně narovnat. Ty zadní sklepy, protože tam jsou dva vchody, jeden vchod a druhý vchod, tak ten jeden vchod je zevnitř budovy, to se jde dolů uprostřed toho průjezdu, ale do toho zadního sklepa se musí jít přes cizí pozemky. V závěru posudku uvedli, že nemovitost vyžaduje investice do sanací hlavních nosných konstrukcí, krov, zdivo, protože na některých částech, hlavně v tom zadním traktu chybí malta na stěnách a tím, když na ně prší, svítí sluníčko, je tam mráz, tak degraduje mezi těmi cihlami, degraduje to pojivo, a může se stát, že už tam není plnohodnotná malta, ale že tam je jenom písek a že to drží vlastní váhou, ale to chce sondu, v jakém stavu, to je. Určitě spolu souvisí růst ceny stavebních prací a právnická osoba a obvyklá hodnota, spíš se může stát, že ceny stavebních prací můžou někdy trošku předbíhat ceny, růst nemovitých věcí.
39. Z protokolu o vydání věci ze dne 7. 10 2009 soud neučinil žádná ve věci relevantní skutková zjištění, když tento se netýká projednávané věci. Z poštovní poukázky ze dne 2. 5 2012 soud neučinil žádná ve věci relevantní skutková zjištění, když není zřejmé, čeho se tato týká. Z žádosti o prověření skutečností nasvědčujících spáchání podezřelý výraz činu ze dne datum a odpovědi OSZ ze dne datum soud neučinil žádná ve věci relevantní skutková zjištění, když žalovaný podal tuto žádost s ohledem na rozporné výsledky znaleckých posudků.
40. Z nahrávky na CD (přílohová obálka č.l. 441 spisu) soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková zjištění, když obsahem bylo místní šetření znalce tituly před jménem jméno FO a jeho namítaná podjatost.
41. Důkazní návrhy žalovaného, a to výslech tituly před jménem jméno FO a zpracování revizního znaleckého posudku byly pro nadbytečnost zamítnuty, následně však soud přistoupil k zadání revizního znaleckého posudku i přes toto rozhodnutí. Důkazní návrhy žalovaného, a to odborné vyjádření k ceně z datum a znalecký posudek č. hodnota-53/21 byly zamítnuty, neboť žalovaný je navrhl k důkazu až po nastalé koncentraci řízení. Důkazní návrh žalovaného ze dne datum na zpracování doplňujícího znaleckého posudku byl pro nadbytečnost zamítnut, když soud považoval za dostačující ve věci zpracovaný revizní znalecký posudek po jeho doplnění výslechem zástupce znaleckého ústavu.
42. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti: pozemku parc. č. St. 59/2, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 318 m2, jehož součástí je stavba: adresa, č.p. 708, bytový dům, v kat. území adresa, obci adresa, zapsané na LV č. hodnota u právnická osoba pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa, přičemž žalobkyně vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ¾ a žalovaný spoluvlastnický podíl o velikosti ¼. Obvyklá cena nemovitosti činí dle posledního revizního znaleckého posudku částku 6 175 000 Kč. Rozdělení nemovitosti není možné, dle sdělení právnická osoba adresa, odbor výstavy, ze dne datum, spis. zn. VYS 325/2021/LŠm, č.j. LIT 8957/2021, kdy nemovitost není stavebně, konstrukčně ani dispozičně uspořádána a uzpůsobena tak, aby bylo možné objekt rozdělit na dva samostatné objekty a byly splněny požadavky dle stavebního zákona a prováděcích vyhlášek. Budovu nelze rozdělit podle velikosti spoluvlastnických podílů za stávajících podmínek, v 1. NP se nachází nebytový prostor - herna. Jistým problémem, který by mohl komplikovat případné rozdělení, je přístup denního světla do tohoto prostoru. Ve 2. NP se nachází zcela neobyvatelné prostory bez napojení na základní infrastrukturní sítě. Je zde potřeba značných investic do modernizace a rekonstrukce. Zejména z těchto důvodů není možné jednoduše provést rozdělení na případné jednotky. Cena nemovitosti byla určena s ohledem na technický stav, opotřebení a vlhkost objektu. Obvyklá cena vycházela ze srovnání s prodeji v centru Litovle. Sklepy nebyly započteny do užitné plochy, protože jsou v nevyhovujícím stavu, a protože s nimi nebylo počítáno ani u srovnávaných nemovitostí a jejich prodejů. Nemovitost podle znaleckého ústavu vyžaduje další významné investice a jen část je pronajímatelná. Žalobkyni byl schválen dlouhodobý neúčelový splátkový úvěr ve výši 3 930 000 Kč. Účastníci se pokoušeli mimosoudně jednat, avšak jejich představy o ceně nemovitosti jsou diametrálně odlišné.
43. Podle ust. § 1140 odst. 1, 2 občanského zákoníku, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
44. Podle ust. § 1143 občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
45. Podle ust. § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.
46. Podle ust. § 1147 občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
47. Z výše citované zásady „nikdo nemůže být proti své vůli nucen, aby ve spoluvlastnictví setrval“ vyplývá dobrovolnost existence spoluvlastnictví (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka). Spoluvlastník může zpravidla kdykoliv po ostatních spoluvlastnicích (dohodou či žalobou) požadovat (i) zrušení spoluvlastnictví, čímž může docílit zániku spoluvlastnictví jako celku, nebo (ii) oddělení ze spoluvlastnictví, čímž může docílit zrušení své účasti ve spoluvlastnictví při současné změně společné věci; ta je zmenšena o oddělenou část. Právo spoluvlastníka domáhat se zrušení spoluvlastnictví může být omezeno ujednáním spoluvlastníků (§ 1154 o. z.), pořízením pro případ smrti (§ 1155 odst. 2 o. z.), rozhodnutím soudu (§ 1155 odst. 1 o. z.) nebo přímo zákonem (§ 1140 odst. 2 o. z.). Podle § 1140 odst. 2 o. z. je na překážku zrušení spoluvlastnictví nevhodnost doby či vznik újmy jen některému ze spoluvlastníků. Mimoto judikatura připustila, že lze zcela výjimečně zamítnout žalobu na zrušení spoluvlastnictví i pro zjevné zneužití práva podle § 8 o. z. (srov. opět rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka). Žalovaný, tedy spoluvlastník, který návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nepodal, v řízení nenamítl, že by byla ve věci dána některá z výše uvedených překážek pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků. Současně ani nebylo soudem zjištěno, že by návrh žalobkyně představoval zjevné zneužití práva. Soud tedy dospěl k závěru, že spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem lze zrušit a vypořádat.
48. Jestliže se soud měl zabývat způsobem vypořádání spoluvlastnictví účastníků, tak tak učinil s odkazem na Občanský zákoník, Komentář 2. vydání (3. aktualizace), adresa právnická osoba. Beck 2024, který uvedl následující: Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je sice řízením sporným, spadá však do kategorie řízení, v nichž z právní úpravy vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 občanského soudního řádu). V této souvislosti používaný termín „iudicium duplex“ vystihuje skutečnost, že každý ze spoluvlastníků může podat žalobu, všichni spoluvlastníci mají postavení žalobce i žalovaného bez ohledu na to, kdo žalobu podal. Soud není vázán návrhem, nýbrž zákonnou posloupností vypořádacích důvodů a rozsudek lze vykonat nejen na návrh žalobce proti žalovanému, ale i na návrh žalovaného proti žalobci. Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci, sekundárním způsobem je přikázáním společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu. Posledním možným způsobem je nařízení prodeje společné věci ve veřejné dražbě (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka).
49. Po zhodnocení všech provedených důkazů a skutkových zjištění v návaznosti na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Žalobkyně podala žalobu na zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti, kdy mezi účastníky nebylo sporu o tom, že nemovitost připadne do výlučného vlastnictví žalobkyně, kdy tato uhradí žalovanému vypořádací podíl. Účastníci neuzavřeli dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, neboť účastníci nebyli schopni se shodnout na obvyklé ceně nemovitosti a z ní vycházejícího vypořádacího podílu. Žalobkyně se, jako spoluvlastník ve výši ¾ podílu, tedy domáhala oprávněně svého práva na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudem, neboť nikdo nemůže být spravedlivě nucen, aby setrvával ve spoluvlastnickém vztahu.
50. Nejprve se soud zabýval primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví, a to rozdělením společné věci. Provedenými důkazy pak bylo prokázáno, že toto není možné. Je zřejmé, že spoluvlastníci se dlouhodobě nebyli schopni dohodnout na užívání a údržbě nemovitosti. Překážkou rozdělení nemovitosti na jednotky je kromě důvodů popsaných v revizním znaleckém posudku Znaleckého ústavu: Ústavu oceňování majetku při Ekonomické fakultě adresa školy báňské - Technické univerzity adresa potřeba značných investic do modernizace a rekonstrukce nemovitosti, a dále jsou to konfliktní vztahy mezi účastníky řízení.
51. Pokud se soud zabýval způsobem vypořádání spoluvlastnictví účastníků, tak uzavřel, že reálné rozdělní věcí není možné, neboť tato možnost byla vyloučena ve věci zpracovanými znaleckými posudky i sdělením právnická osoba adresa, odbor výstavby ze dne datum, spis. zn. VYS 325/2021/LŠm, č.j. LIT 8957/2021. Za daného stavu soud tedy rozhodoval ve smyslu ust. § 1143 a § 1147 občanského zákoníku a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků na návrh žalobkyně, která navrhovala vypořádání přikázáním vlastnictví jí, včetně zaplacení vypořádacího podílu dle závěrů znaleckého posudku.
52. Soud se proto dále zabýval sekundárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví, a to přikázáním společné věci jednomu spoluvlastníku za náhradu. O vlastnictví nemovitosti projevila zájem žalobkyně, žalovaný takový zájem neprojevil. Obvyklá cena nemovitosti byla naposledy určena znaleckým posudkem vyhotoveným ke dni datum, který určil obvyklou cenu nemovitosti ve výši 6 175 000 Kč, což odpovídá hodnotě podílu ve vlastnictví žalovaného ve výši 1 543 750 Kč. Žalobkyně pak prokázala, že je solventní, že má prostředky na vyplacení podílu žalovaného.
53. Soud se v projednávané věci nemohl spokojit s účastníky předložených odborných podkladů, neboť tyto vykazovaly zásadní rozpory jak ve výsledku ocenění, tak v metodice, rozsahu zohledněných skutečností i ve formálním zpracování. Žalobkyně předložila odhad obvyklé ceny č. hodnota-20/2020 tituly před jménem jméno FO, jímž byla ke dni datum stanovena obvyklá cena předmětné nemovitosti částkou 2 000 000 Kč. Oproti tomu žalovaný předložil znalecký posudek č. hodnota-58/2021 tituly před jménem jméno FO ze dne datum, který stanovil obvyklou cenu částkou 10 000 000 Kč, a následně jeho doplnění č. hodnota-73/2021 ze dne datum, podle něhož činila obvyklá cena 10 200 000 Kč. Již tento rozdíl v řádu několika milionů korun odůvodňoval potřebu, aby soud opatřil vlastní revizní znalecký podklad.
54. Revizním znaleckým posudkem č. hodnota-17/22 ze dne datum znalec tituly před jménem jméno FO shledal, že posudky tituly před jménem jméno FO byly zpracovány v rozporu se zákonem č. 254/2019 Sb. a zákonem č. 151/1997 Sb., jsou neúplné, nepravdivé, nepřezkoumatelné a nepřehledné. Současně však ani odhad tituly před jménem jméno FO nevyhodnotil jako způsobilý podklad pro rozhodnutí, neboť i ten označil za zpracovaný v rozporu se zákonem č. 151/1997 Sb., neúplný, nepravdivý, nepřehledný, nepřezkoumatelný a neaktuální pro budoucí vypořádání. Obvyklou cenu nemovitosti přitom určil částkou 4 388 000 Kč. Ani tímto posudkem však nebyly pochybnosti ve věci odstraněny, jelikož žalovaný následně předložil odborné vyjádření jméno FO ze dne datum, podle něhož činila obvyklá cena 10 200 000 Kč, a dále znalecký posudek č. hodnota-18/2023 tituly před jménem jméno FO ze dne datum, který stanovil obvyklou cenu částkou 8 000 000 Kč.
55. Za tohoto stavu soud přistoupil k zadání dalšího revizního znaleckého posudku Znaleckému a oceňovacímu institutu s.r.o., znalecká kancelář, posudek č. č. účtu ze dne datum. Tento posudek se podrobně vypořádal s dosavadními odbornými závěry. Ve vztahu ke znaleckým posudkům tituly před jménem jméno FO ze dne datum a datum uzavřel, že nález byl proveden nestandardně, ocenění cenou zjištěnou v nedostatečném rozsahu, nemovitost nebyla v porovnávacím způsobu správně posouzena a výsledná obvyklá cena není obhajitelná, neboť se pohybuje nad rozmezím pravděpodobné obvyklé ceny v době ocenění. Ve vztahu k odhadu tituly před jménem jméno FO ze dne datum uvedl, že výnosový způsob nemá dostatečnou vypovídací schopnost, pro srovnání byly použity toliko čtyři vzorky výhradně z realitní inzerce, nebyla oceněna celá stavba a výsledná obvyklá cena je chybná. Pokud jde o posudek tituly před jménem jméno FO ze dne datum, vytkl mu zejména nesoulad řazení jednotlivých částí s legislativními požadavky a skutečnost, že bylo provedeno toliko ocenění srovnávacím způsobem, ač se obecně doporučuje použití alespoň dvou oceňovacích metod. U posudku tituly před jménem jméno FO adresa pak konstatoval, že ani tento neodpovídá členění dle stávajících předpisů, nález byl opět proveden nestandardně, porovnávacím způsobem nebyla nemovitost správně posouzena a závěr o ceně 8 000 000 Kč není obhajitelný. Tržní hodnotu nemovitosti tento znalecký ústav stanovil částkou 4 600 000 Kč.
56. Ani tím však nebyl rozpor ve znaleckých závěrech odstraněn, neboť žalovaný proti tomuto reviznímu posudku předložil znalecký posudek znaleckého ústavu právnická osoba, ev. č. hodnota-194/2023 ze dne datum, podle něhož byla obvyklá cena určena částkou 8 600 000 Kč. Po výslechu zástupců obou znaleckých ústavů soud zjistil, že oba na svých závěrech setrvali a předchozí rozpory nebyly odstraněny ani jejich procesním objasněním při jednání. Za této situace soud uzavřel, že ke spolehlivému zjištění obvyklé ceny předmětné nemovitosti je nezbytné opatřit další revizní znalecký posudek od dalšího, na předchozích závěrech nezávislého znaleckého ústavu.
57. Proto soud ustanovil Znalecký ústav - Ústav oceňování majetku při Ekonomické fakultě adresa školy báňské - Technické univerzity adresa, který vypracoval posudek č. č. účtu s datem vyhotovení datum podle stavu ke dni datum. Tento znalecký ústav stanovil obvyklou cenu nemovitosti částkou 6 175 000 Kč. Současně se podrobně zabýval jak technickým stavem nemovitosti, tak revizí předchozích znaleckých posudků. Uzavřel, že budovu nelze za stávajících podmínek rozdělit podle velikosti spoluvlastnických podílů, poukázal na existenci nebytového prostoru v 1. NP, na komplikace s přístupem denního světla, na neobyvatelnost prostor ve 2. NP bez napojení na základní infrastrukturní sítě a na nutnost značných investic do modernizace a rekonstrukce. Celkový stav nemovitosti vyhodnotil jako zanedbaný, s dlouhodobě neprováděnými opravami a rekonstrukcemi, přičemž za nejzávažnější označil poruchy krovu a střechy, instalací vody, plynu, kanalizace a elektroinstalace, dále zdiva, kleštinových věnců, oken a dveří. Ve vztahu k předchozím posudkům pak uvedl, že u posudku právnická osoba sice nerozporuje jeho závěrečnou cenu, avšak posudek nesplňuje zákonné požadavky na formu a absentuje v něm cena zjištěná jako povinná součást znaleckého posudku. U posudku znaleckého ústavu právnická osoba shledal, že ve výnosovém ocenění absentují náklady na opravy a údržbu, v nákladovém ocenění byly neprůkazně použity životnosti a stáří některých konstrukcí, v porovnávacím ocenění nejsou definovány škály redukčních koeficientů, takže výsledek není přezkoumatelný, a výsledná obvyklá cena je nadhodnocena. Ve vztahu k posudku tituly před jménem jméno FO adresa konstatoval, že není splněn zákonný požadavek na formu znaleckého posudku, v rámci administrativního ocenění byla použita pouze nákladová metoda, ač cenový předpis předpokládá kombinaci nákladového a výnosového ocenění, a navýšení ceny není podloženo výpočtem ani znaleckou rozvahou.
58. Soud považoval právě tento poslední revizní znalecký posudek za rozhodný podklad pro své skutkové závěry. Oproti předchozím posudkům se totiž nejen vypořádal se všemi dosavadními rozpory, ale současně přesvědčivým, systematickým a přezkoumatelným způsobem vysvětlil, v čem spočívají nedostatky předchozích ocenění, a zohlednil všechny podstatné skutečnosti významné pro stanovení obvyklé ceny, zejména skutečný stavebně-technický stav nemovitosti, její omezenou využitelnost a potřebu významných investic. Závěry tohoto posudku byly navíc potvrzeny při výslechu zástupkyně znaleckého ústavu tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, která na nich setrvala a odborně je obhájila. Návrh žalovaného na doplnění tohoto znaleckého posudku soud zamítl pro nadbytečnost, neboť vznesené výhrady zůstaly toliko v obecné rovině, nebyly podloženy konkrétními skutkovými tvrzeními ani důkazy a nevyvolaly důvodné pochybnosti o správnosti posudkových závěrů. Soud současně přihlédl i k tomu, že tento znalecký posudek byl v době rozhodování časově dostatečně aktuální. Judikatura dovolacího soudu sice dovozuje, že nelze bez dalšího vycházet ze znaleckého posudku vypracovaného s výrazným časovým odstupem, přesahujícím zpravidla dva roky před rozhodnutím soudu, avšak v nyní posuzované věci byl rozhodný znalecký posudek vyhotoven dne datum a v době rozhodování soudu tak šlo o podklad přibližně půl roku starý. Za této situace soud neshledal důvod o jeho správnosti pochybovat a při stanovení obvyklé ceny předmětné nemovitosti z něj vyšel.
59. Soud provedl rozsáhlé dokazování týkající se určení obvyklé ceny nemovitosti, kdy znalecký posudek Znaleckého ústavu: Ústavu oceňování majetku při Ekonomické fakultě adresa školy báňské - Technické univerzity adresa ze dne datum je v pořadí třetím znaleckým posudek zadaným soudem po znaleckém posudku vyhotoveným Znaleckým a oceňovacím institutem s.r.o. ze dne datum, č. č. účtu, který určil obvyklou cenu nemovitosti na částku 4 600 000 Kč a znaleckém posudku vyhotoveným tituly před jménem jméno FO ze dne datum, č. hodnota – 17/22, který určil obvyklou cenu nemovitosti na částku 4 388 000 Kč. Dále byli vyslechnuti znalci, kteří posudky vypracovali. Žalovaný požadoval, aby soud doplnil znalecký posudek, když dle tvrzení žalovaného „může být cena obvyklá zcela jiná“ z důvodu stavu nemovitosti, růstu ceny nemovitostí a dalších proměnných a dále z důvodu nesouhlasu žalovaného s některými věcnými závěry znaleckého posudku (nezahrnutí výměry sklepa do užitné plochy). Tento důkazní návrh žalovaného byl soudem pro nadbytečnost zamítnut, když soud má za to, že se s námitkami žalovaného vypořádal jak poslední znalecký posudek, tak i zástupce znaleckého ústavu při svém výslechu dne datum. Jde-li o požadavek na doplnění znaleckého posudku, soud uzavírá, že k tomu nebyl shledán žádný důvod, když žalovaný ani nijak své námitky nedoložil. V obecné rovině platí, že judikatura připouští, že nelze řešit každý drobný časový rozdíl, nicméně pokud doba, která uplynula mezi pořízením znaleckého posudku ohledně ceny vypořádávaných věcí, především nemovitostí a podniku, a vyhlášením rozsudku, provádějícího vypořádání, přesahuje výrazně dva roky, pak rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
60. V dané věci má soud k dispozici Znalecký posudek vypracovaný dne datum, tj. vypracovaný před zhruba půl rokem. Žalovaný v obecné rovině namítal změnu obvyklé ceny předmětné nemovitosti od vypracování posledního znaleckého posudku, a to s ohledem na: stav nemovitosti, růst cen nemovitostí, inflaci, hypotéky, a dovozuje (bez konkrétních skutkových tvrzení) růst cen nemovitostí (v obecné rovině) o 10 až 18 %. Z výslechu zástupce Znaleckého ústavu tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem dne datum vyplynulo, že setrvala na závěrech znaleckého posudku a na těchto závěrech nechtěla ničeho doplnit ani změnit. Následné dotazy právního zástupce žalovaného a odpovědi zástupce znaleckého ústavu pak byly vedeny v obecné rovině, nevyplynuly z nich však žádné závěry ve vztahu k nemovitosti. Ze strany žalovaného zazněly ve vztahu k důvodům požadovaného doplnění znaleckého posudku jen obecné důvody, které se nevymykají běžnému chodu věcí. Pokud by i za tohoto stavu měl být důvodným požadavek na doplnění znaleckého posudku, od jehož vypracování uplynulo jen šest měsíců, pak by to fakticky vyloučilo možnost soudu rozhodovat, když takový důkazní návrh by bylo možné vznášet opakovaně.
61. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl, dle již ustálené judikatury týkající se nákladů řízení při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, ve výroku IV. v souladu se závazným stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, podle kterého v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicium duplex, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Z odůvodnění stanoviska lze uvést následující: Spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může být zahájen na základě žaloby kteréhokoli spoluvlastníka, který se cítí být ve spoluvlastnictví nespokojen a nechce v něm setrvat; jako takové je dané řízení nutno vnímat perspektivou základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny. Vlastnické právo zahrnuje i právo přestat být vlastníkem (věc opustit, zcizit); v případě spoluvlastnictví se specificky uplatňuje zásada, že nikdo nemůže být spravedlivě nucen setrvávat ve spoluvlastnictví (srov. usnesení sp. zn. I. ÚS 174/05 ze dne datum). Pro případ, že se sami spoluvlastníci nedohodnou na oddělení ze spoluvlastnictví či jeho zrušení a vypořádání, má každý z nich právo obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (srov. § 1140 a § 1143 o. z.). Rozhodnutí nesetrvávat nadále ve spoluvlastnickém vztahu je svobodným rozhodnutím spoluvlastníka, jehož vlastnické právo je chráněno čl. 11 odst. 1 Listiny, ovšem stejnou měrou jako vlastnické právo kohokoli jiného, tedy i ostatních spoluvlastníků. Z druhé strany proto kromě toho, že nikdo nesmí být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, platí rovněž, že nikoho nelze nutit k uzavření mimosoudní dohody (ať už se jí brání z objektivních, či subjektivních důvodů), ačkoliv smírné vyřešení věci, a zvláště ve věcech zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je více než vítané a vhodné. Soud tedy v souladu s uvedenou judikaturou rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
62. O nákladech řízení státu bylo soudem rozhodnuto ve výrocích V. a VI. v souladu s §148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Výsledek řízení znamená, že nákladová povinnost vůči státu se uloží tomu z účastníků, komu vznikne povinnost k náhradě nákladů řízení druhému účastníkovi. Jestliže povinnost nevznikla žádnému z účastníků s ohledem na výsledek (v projednávané věci pak s ohledem na povahu sporu), rozdělí se náklady státu mezi účastníky rovnoměrně, srov. Občanský soudní řád, Komentář, 3. vydání (1. aktualizace), adresa právnická osoba. Beck, 2022 – výklad k § 148 o. s. ř. V řízení vznikly státu náklady za přiznané a vyplacené znalečné, o kterém nebylo dosud rozhodnuto. O výši nákladů řízení státu pak bude rozhodnuto v samostatném usnesení.
63. Lhůta k plnění byla stanovena prodloužená soudcovská 15denní dle ust. § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.