OSOP 11 C 105/2024-39

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:právnická osoba., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 11 307,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 7 800 Kč a pro případ prodlení se zaplacením této částky je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, a to od 1. dne po uplynutí lhůty k plnění až do úplného zaplacení této částky.

II. Pokud se žalobkyně proti žalovanému dále domáhala zaplacení částky 3 507,30 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 574 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení a z částky 7 800 Kč od 13. 10. 2023 do splatnosti této částky, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 856 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 25. 6. 2024 domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení částky 11 307,30 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 374 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 12. 9. 2023 smlouvu o úvěru č. hodnota distančním způsobem na adrese Anonymizováno. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 7 800 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. IV. a IX. smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX. smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou mimo jiné všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby, to vše za podmínek uvedených v čl. II., odst. 5 smlouvy a čl. 2. sazebníku. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky Anonymizováno vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti zjistila u žalovaného celkový počet členů domácnosti, měsíční příjmy, měsíční výdaje. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů atd. Posouzení úvěruschopnosti žalobkyně provedla podle interní metodiky schválené ČNB. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 21 000 Kč, tato výše umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobkyně doložila výpisem o posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně dále provedla lustraci dokladu předloženého žalovaným v databázi neplatných dokladů MV ČR. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet č. č. účtu prostřednictvím bankovního převodu z účtu žalobkyně takto: dne 12. 9. 2023 částka 7 800 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil v souladu s čl. II. smlouvy a čl. 2. sazebníku volitelnou službu „Klidné spaní“ za poplatek ve výši 110 Kč, volitelnou službu „Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč, informační SMS servis za poplatek ve výši 29 Kč. Jedná se o služby, které jsou volitelné, je na uvážení zájemce o úvěr, zda je bude chtít využít. Úvěr byl splatný dne 12. 10. 2023. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyni dále v důsledku prodlení žalovaného se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty v souladu s čl. 6.4 všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Ke dni podání žaloby dlužil žalovaný žalobkyni na jistině částku 7 800 Kč. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala částku 2 270 Kč, která představuje poplatek za poskytnutí úvěru, částku 110 Kč, která představuje poplatek za službu „Klidné spaní“, částku 165 Kč, která představuje poplatek za službu „Presto“, částku 29 Kč, která představuje poplatek za službu „Informační SMS servis“. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala částku 933,30 Kč na smluvní pokutě, kterou je žalobkyně po žalovaném oprávněna požadovat v souladu s čl. 6.4 všeobecných obchodních podmínek a čl. 3. sazebníku v případě prodlení žalovaného (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu). Žalobkyně požadovala smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení následující den po dni splatnosti, který nastal 12. 10. 2023. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, kterou počítá ze zůstatku na úvěru v každém kalendářním dni v určeném období od 13. 10. 2023 do 11. 1. 2024. Žalovaný přes zaslání předžalobní výzvy žalovanou částku neuhradil.

2. Ve věci byl dne 1. 8. 2024 pod č. j. číslo jednací vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne 2. 9. 2024, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání nedostavili, ačkoliv byli řádně předvoláni, o odročení nežádali (zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil), vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Soud provedl důkaz listinami (smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 12. 9. 2023, sdělením právnická osoba., ze dne 16. 10. 2024, které si vyžádal soud, sazebníkem, všeobecnými obchodními podmínkami, výpisem o posouzení úvěruschopnosti, autorizací ověření totožnosti, fotokopií občanského průkazu, přehledem bankovních transakcí, předžalobní výzvou, podacím lístkem) a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně se dne 12. 9. 2023 prostřednictvím internetu zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 7 800 Kč převodem na bankovní účet č. účtu. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 12. 10. 2023, a to společně s poplatkem ze sjednání úvěru ve výši 2 270 Kč. Na výše uvedený běžný účet žalovaného žalobkyně dne 12. 9. 2023 částku 7 800 Kč odeslala pod VS var. symbol (v souladu se smlouvou o spotřebitelském úvěru). Žalovaný sdělil žalobkyni v souvislosti s uzavřením smlouvy své rodné číslo, adresu trvalého pobytu, e-mailovou adresu, telefonní číslo tel. číslo výše uvedené číslo bankovního účtu. Žalobkyně provedla autorizaci ověření totožnosti prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet žalovaného č. účtu č. účtu. Dle údajů z žalobkyní předloženého výpisu o posouzení úvěruschopnosti žil žalovaný sám, měsíčně splácel 1 000 Kč na půjčky, měl měsíční výdaje na bydlení 8 000 Kč, další nezbytné měsíční výdaje 2 000 Kč, další zbytné měsíční výdaje 6 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného 21 000 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným 32 000 Kč, regionální koeficient 1, rezerva pro výdaje 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 10 610 Kč, disponibilní příjem 9 500 Kč, počet doporučených prodloužení 1, posouzení úvěruschopnosti úspěšné. Dále žalobkyně předložila listinu „Identifikované příjmy“, dle této listiny byl příjem žalovaným spotřebitelem doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce, je zde uvedeno číslo účtu IBAN a vypsány příjmové transakce od 13. 1. 2021 do 3. 1. 2022, dle údajů v této listině příjmy za leden 2021 celkem 19 463 Kč, za únor 2021 celkem 9 080 Kč, za březen 2021 celkem 14 516 Kč, za duben 2021 celkem 15 784 Kč, za květen 2021 celkem 15 982 Kč, za červen 2021 celkem 16 048 Kč, za červenec 2021 celkem 15 793 Kč, za srpen 2021 celkem 16 611 Kč, za září 2021 celkem 63 920 Kč, za říjen 2021 celkem 130 Kč, za listopad 2021 celkem 25 000 Kč, za prosinec 2021 celkem 21 000 Kč, za leden 2022 celkem 10 Kč. Doporučeně zaslanou předžalobní výzvou ze dne 31. 5. 2024 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě celkového dluhu ze smlouvy ve výši 12 705,90 Kč a dosud vzniklých nákladů právního zastoupení ve výši 6 969 Kč do 3 dnů na bankovní účet ve výzvě uvedený.

4. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

5. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně neprokázala, že by řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného dlužníka poskytnutý úvěr splácet. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaný obdržel od žalobkyně částku 7 800 Kč. V době sjednání smlouvy v září 2023 vycházela žalobkyně z listiny „Identifikované příjmy“, kterou soudu předložila a která obsahovala příjmové transakce na účtu žalovaného za období 13. 1. 2021 až 3. 1. 2022, jak je podrobně rozepsáno v bodě 3. odůvodnění tohoto rozsudku. Jedná se tedy o přehled příjmových transakcí na účtu žalovaného za dobu před více než rokem ode dne uzavření předmětné smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru (12. 9. 2023). Nejsou vůbec zohledněny výdaje žalovaného za uvedené období. V žalobě žalobkyně uvedla, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy provedla podle interní metodiky schválené ČNB, nahlédla do databází NRKI, BRKI, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, vycházela z informací získaných od žalovaného dlužníka a z informací o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtu žalovaného. Uvedla, že vycházela z ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 21 000 Kč, což však prokázáno nebylo. K důkazu předložená listina „Identifikované příjmy“ zahrnuje příjmy od ledna 2021 do ledna 2022, což je pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného v souvislosti se smlouvou o úvěru uzavřenou dne 12. 9. 2023 zcela neaktuální. Co se týká údajů zaznamenaných na listině „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba.“, kterou žalobkyně rovněž předložila k důkazu, pak z této listiny není patrno, odkud údaje tam uvedené žalobkyně čerpala, zda a jak je ověřovala. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání, zbavila se možnosti poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou z důvodu nesplnění zákonné povinnosti žalobkyně zkoumat před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet. Z důvodu neplatnosti předmětné smlouvy jsou účastníci povinni vrátit to, co plnili. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 7 800 Kč, přičemž nebylo ničím zpochybněno, že tuto částku žalovaný žalobkyni dosud dluží. Žalobkyně se důvodně domáhá vrácení částky 7 800 Kč, a proto soud v této části žalobě vyhověl. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2024, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, přijal a odůvodnil závěr, že v případě neplatné smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka, nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Mezi stranami nebyl spor o určení okamžiku splatnosti dlužné jistiny, jak má na mysli § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný zůstal v řízení naprosto nečinný, takže nebylo možno ohledně jeho poměrů a možností splatit jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za situace, kdy žalovaný netvrdil a následně ani neprokázal, že jeho možnosti mu umožňují splácet jistinu pouze v konkrétní výši splátek, je nutno dovodit, že v možnostech žalovaného je splatit celou jistinu najednou ve splatnosti určené do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně má nárok na úroky z prodlení z přiznané jistiny až v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s vrácením dlužné jistiny spotřebitelského úvěru, a to v době podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jestliže dohodou stran nebyla určena splatnost spotřebitelského úvěru, pak tuto splatnost stanovil soud, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Pokud žalovaný do 3 dnů od právní moci rozsudku přiznanou částku žalobkyni neuhradí, pak se teprve dostane do prodlení se splacením této částky a žalobkyni náleží úrok z prodlení, ovšem až za dobu, kdy se žalovaný dostane do prodlení. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, že zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu 7 800 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku a pro případ prodlení se zaplacením této částky se zákonnými úroky z prodlení, přičemž 1. den prodlení nastává po uplynutí lhůty k plnění (v tomto směru srovnej například se závěry vyslovenými v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 199/2024-74 ze dne 24. 10. 2024, v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 201/2024-87 ze dne 20. 1. 2025 nebo v rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc č. j. 75 Co 188/2024-366 ze dne 12. 9. 2024), až do úplného zaplacení dluhu (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

8. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Vycházel z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch pouze co do nároku na zaplacení dlužné jistiny 7 800 Kč a neúspěch co do nároku na zaplacení částky 3 507,30 Kč. Žalobkyně tak měla úspěch co do 69 % z uplatněného nároku a neúspěch co do 31 % z uplatněného nároku. Po odečtení procesního neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 38 %. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 1 452 Kč. Odměna advokáta za 3 úkony právní služby, a to převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, po 300 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč, což je v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024, s přihlédnutím k čl. II Přechodná ustanovení vyhlášky č. 258/2024 Sb., když právní služby byly poskytnuty přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb., řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (jak vyplývá z informačního systému ISAS). Dále částka 252 Kč jako daň z přidané hodnoty (21% DPH) z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů, což je v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř., když advokát osvědčil, že je plátcem DPH. Náklady řízení celkem 2 252 Kč, z této částky náleží žalobkyni 38 %, to je 856 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení advokátovi (zástupci žalobkyně).

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.