OSOV 156 C 19/2024-66

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Česká republika - Ministerstvo obrany, IČO 60162694 sídlem Tychonova 221/1, 160 01 Praha 6 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ o 3 378 333 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s ročním úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky částka od datum do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V řízení se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení smluvní pokuty kapitalizované v částce částka s příslušenstvím z titulu a sjednané v kupní smlouvě č. hodnota ze dne datum, jejímž předmětem byl nákup dvou nákladních automobilů Iveco Eurocargo pro výuku a výcvik řidičů Armády ČR za kupní cenu částka včetně DPH. Žalovaná nedodržela smluvní termín dodání zboží nejpozději do datum a plnění předala až dne datum, tedy s prodlením v délce 133 dnů, čímž vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,4 % z kupní ceny za každý den prodlení dle čl. VIII odst. 1 Smlouvy. Smluvní pokuta byla přitom sjednána jako sankční a motivační, bez ohledu na vznik škody, když současně ujednáním v čl. VIII. odst. 8 Smlouvy byla vyloučena aplikace § 2050 o. z. Výše smluvní pokuty odpovídá hodnotě a významu zajišťované povinnosti, neboť vozidla byla pořizována pro zajištění odborných schopností příslušníků ozbrojených sil, jako důležitá součást obměny a modernizace techniky Armády ČR a ve svém důsledku pro zajištění obranyschopnosti státu. Žalovaná dosud ničeho nezaplatila, ačkoliv k tomu byla vyzvána oznámením o uplatnění smluvní pokuty ze dne datum, doručeného žalované téhož dne s tím, nechť tak učiní do 30 dnů od doručení a následně pak upomínkou ze dne datum doručenou žalované dne 27. 3 2024. K návrhu žalované na moderaci smluvní pokuty namítala, že Smlouva byla se žalovanou uzavřena jako s vítězem veřejné zakázky. Předmětem veřejné zakázky byly minimální technické parametry a nikoliv konkrétní tovární značka vozidel. Volbu tovární značky Iveco a svého poddodavatele učinila žalovaná ve své nabídce a tudíž i konkrétní technické parametry pak byly až následně překlopeny do Smlouvy; odpovědnost žalované za tuto volbu se všemi jejími důsledky jde plně za žalovanou. Pokud žalovaná argumentovala, že společnost Iveco byla postižena rozsáhlými a neočekávanými výpadky v dodavatelském řetězci klíčových komponentů, pak Smlouva byla uzavírána koncem června 2022, tedy až po skončení pandemie Covid-19, kdy již byl všeobecně znám nedostatek komponentů i problémy v logistice; tato situace nebyla při uzavření Smlouvy pro žalovanou ani nová ani neočekávaná a žalované byla známa, když se ještě před uzavřením Smlouvy s odkazem na možné problémy s nedostatkem např. čipů dotazovala na možnost uzavření dodatku zohledňujícího i tzv. vyšší moc. Žalobkyně učinila nesporným, že vozidla po jejich převzetí od žalované byla po určitou dobu odstavena a nebyla ihned užívána k výuce a výcviku řidičů, neboť následně probíhaly činnosti směřující k registraci vozidel a vystavení Technických průkazů tak, aby se mohly pohybovat na pozemních komunikacích.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Nesporným učinila jak obsah, tak předmět i termíny Smlouvy, včetně kupní ceny, jakož i samotnou délku prodlení s dodáním vozidel, nesporným učinila i ujednání o smluvní pokutě a nerozporovala platnost jejího ujednání. Namítala však nepřiměřenost konečné výše smluvní pokuty částka, která představuje de facto likvidační sankci ve výši 53 % hodnoty plnění, když prodlení bylo způsobeno výhradně okolnostmi vyšší moci na straně poddodavatele vozidel, který čelil globální krizi v dodavatelském řetězci a nedostatku komponentů, což sama žalovaná nemohla ovlivnit ani při vynaložení veškeré odborné péče. Žalovaná přitom vozidla objednala v den uzavření Smlouvy, zvolila renomovaného poddodavatele, který je stálým partnerem Armády ČR a také jej následně opakovaně urgovala a po jejich dodání provedla montáž nástaveb v mimořádně krátkém čase přes vánoční svátky. Samotné prodlení mezi prvním pokusem o předání dne datum a faktickým předáním dne datum v délce 5 dnů bylo k celkové délce prodlení 133 dnů pouze marginálním. Kompenzační funkci této smluvní pokuty navíc oslabuje to, že žalobkyně dodaná vozidla po převzetí několik měsíců nevyužívala. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka navrhovala moderaci smluvní pokuty dle § 2051 o. z., a to až do výše její celkem žalované částky.

3. Po provedeném dokazování nespornými skutkovými tvrzeními účastníků ve spojení s listinami účastníky označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Nesporným bylo, že žalovaná se jako vítěz v rámci veřejné zakázky, jejímž předmětem mimo jiné byly toliko minimální technické parametry poptávaných vozidel, nikoliv jejich konkrétní tovární značka a tedy ani jejich distributor, jak plyne též z Přílohy zadávací dokumentace s technickými parametry v minimálních technických parametrech, ještě před uzavřením samotné smlouvy e-mailem ze dne datum dotazovala žalobkyně na možnost doplnění klauzule „o vyšší moci“, která by zohlednila opožděný „termín dodání“ pro případ situace, kterou „jako dodavatel“ nebude moci „předvídat a ovlivnit (válka na Ukrajině, Covid …)“. E-mailem bylo téhož dne bylo žalované sděleno, že návrh Smlouvy již nelze s ohledem na podmínky veřejné zakázky měnit. Kupní smlouvou č. hodnota uzavřenou dne datum vč. přílohy č. hodnota k ní obsahující technickou specifikaci vozidel, uveřejněnou v registru smluv dle potvrzení právnická osoba dne datum, ve znění Dodatku č. hodnota k ní ze dne datum uveřejněným v registru smluv dle potvrzení právnická osoba dne datum, („Smlouva“), se žalovaná (k právní subjektivitě, předmětu podnikání a oprávnění jednatele k jednání za společnost viz Výpis z Obchodního rejstříku žalované) zavázala jako prodávající dodat žalobkyni jako kupující za účelem výuky a výcviku řidičů pro skupinu „právnická osoba+E“ a získání příslušného oprávnění k řízení vozidel ozbrojených sil a zachování schopností vlastní přípravy vojenských zkušebních komisařů řidičů, a to 2 kusy nákladního automobilu pro výcvik řidičů, Iveco Eurocargo ML140E25D EVI_E – S140, splňující technické parametry a kritéria uvedené ve Příloze č. hodnota Smlouvy, včetně provozní a technické dokumentace, zejména „Osvědčení o registraci vozidla, jméno FO. (Technický průkaz)“ (čl. I, odst. 1. písm. b) Smlouvy) a „Záruční list s veškerými ustanoveními o poskytovaných záručních podmínkách (ustanovení této smlouvy mají přednost před podmínkami vyplývajícími ze záruční listiny či jiných podmínek)“ (čl. I, odst. 1. písm. d) Smlouvy) a dle čl. I, odst. 2. Smlouvy, se žalovaná zavázala „provést při přejímce zboží“ mimo jiné též „zkušební jízdu s každým vozidlem minimálně v délce 10 km“. Kupní cena byla ujednána v celkové výši částka vč. DPH a Dodatkem č. hodnota ze dne datum ke Smlouvě došlo zejména k upřesnění, že původní technické rozměry vozidel jsou toliko minimální, a v čl. jméno FO. odst. 1. pak, že „ujednání smlouvy neupravená tímto dodatkem zůstávají v platnosti beze změny, včetně práva kupujícího na uplatnění smluvní pokuty za prodlení“. V čl. VIII odst. 1 Smlouvy byla sjednána smluvní pokuta „ve výši 0,4 % z kupní ceny každého neodevzdaného (resp. opožděně odevzdaného) vozidla včetně DPH (zaokrouhleno na celé koruny nahoru), a to za každý i započatý den prodlení“. Dle čl. IX. odst. 7. Smlouvy „zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo na náhradu škody, a to i ve výši přesahující vyúčtovanou, resp. uhrazenou smluvní pokutu, a rovněž není dotčeno plnit řádně povinnosti vyplývající z této smlouvy“. Dle čl. XI. Odst. 4. Smlouva „nabývá účinnosti dnem jejího uveřejnění v Registru smluv“. Dle čl. III. odst. 1 Smlouvy byl ujednán termín dodání „do 14 měsíců od účinnosti smlouvy“, tj. do datum. Žalovaná se dle Zápisu o nepřevzetí zboží pokusila o dodání vozidel dne datum, avšak k jejich převzetí nedošlo z důvodu 13 nedostatků tam vyjmenovaných. Teprve dne datum byla vozidla dle Předávacích protokolů předána a žalobkyní převzata, avšak nadále zejména s chybějícím „Záručními listy“ k oběma vozidlům a „Servisní knížkou“ ke druhému z nich. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení smluvní pokuty za 133 dnů prodlení od datum do datum ve výši částka vypočtené jako součin 0,4 %, částka a 133 dnů, a to Oznámením o uplatnění smluvní pokuty ze dne datum s připojenou Fakturou s jejím vyčíslením a označeným datem splatnosti dne datum a doručeným dne datum dle Doručenky do datové schránky žalované. Žalovaná tuto částku žalobkyni dosud nezaplatila ani přes následnou Výzvu k úhradě ze dne datum, doručenou dne datum dle Doručenky do datové schránky žalované.

4. Žalovaná (dle Protokolu o vyzvednutí vozidla) vyzvedla první z vozidel objednaných u poddodavatele právnická osoba, IČO IČO, dle Objednávky ze dne datum s tam uvedeným „Datumem dodání: datum“, a po předchozí urgenci e-mailem ze dne datum s důležitostí „adresa“, až dne datum, avšak zejména bez „Záručního listu vozidla“, „Servisní knížky vozu“ a „Kódové karty klíče“ k vozidlu. K výzvě soudu společnost právnická osoba, IČO IČO, sdělila dne datum, že v letech 2018 až 2019 činily obvyklé termíny dodání vozidel tři až čtyři měsíce, v roce 2020 byla situace odlišná podle předzásobení, v roce 2021 se začaly projevovat výpadky v dodavatelských řetězcích, které v kombinaci s opětovně rostoucí poptávkou vedly k enormnímu prodloužení dodacích termínů „až na osmnáct měsíců i více“ a tyto projevy se kompenzovaly až v průběhu roku 2024, kdy se na trh dostaly vozy objednané v roce 2023. Dále tak bylo sděleno, že tento poddodavatel prodal v kategorii středních užitkových vozidel od 7,5 do 15,99 tun (předmětná vozidla mají dle Technických parametrů deklarovanou provozní hmotnost 14 tun) v roce 2019 celkem hodnota ks, v roce 2020 87 ks a v roce 2021 101 ks s tím, že v důsledku pandemie Covid-19 došlo mezi lety 2019 a 2020 k poklesu ve všech kategoriích užitkových vozidel. právnická osoba nadbytečnost soud neprovedl důkaz výslechem svědka tituly před jménem jméno FO, logistického zaměstnance žalované, navrhovaný žalovanou k prokázání „nenaléhavosti“ termínu dodání ujednaného ve Smlouvě, když vozidla i po jejich opožděném dodání měla žalobkyně několik měsíců pouze uskladněna a neužívala je k výcviku řidičů, když uvedené bylo žalobkyní učiněno nesporným. Důvodem bylo mimo jiné vyčkání na opatření registračních značek a Technických průkazů vozidel, když vozidla byla dle Předávacích protokolů předána a žalobkyní převzata dne datum, avšak nadále zejména s chybějícím „Záručními listy“ k oběma vozidlům a „Servisní knížkou“ ke druhému z nich; je pak logické, že nemohla být obratem využívána k účelu, ke kterému byla pořizována. Samotná skutečnost, že vozidla nebyla ihned užívána, však není relevantní za situace, kdy smluvní pokuta byla od počátku sjednávána nikoliv jako kompenzační, nýbrž jako sankční a motivační. Pro nadbytečnost rovněž nebyly provedeny výslechy zaměstnanců poddodavatele společnosti právnická osoba, IČO IČO, jméno FO a právnická osoba, navržené žalovanou k prokázání „prodlení poddodavatele“ a jeho důvodům, když skutečnost, že se na prodlení 133 dnů v převážné míře podílelo právě opožděné dodání vozidel žalované, která tato objednala v den uzavření samotné Smlouvy a očekávala jejich dodání nejpozději do datum, k čemuž však po urgenci ze dne datum došlo toliko u prvního z vozidel až dne datum již bylo prokázáno listinami shora, nadto však opět s ohledem na primárně sankční povahu smluvní pokuty jde o zjištění irelevantní, a to za situace, kdy Smlouva byla s vědomostí především na straně žalované jako odborníka v úpravách vozidel a zkušeného dodavatele Armádě ČR, uzavírána již za situace, kdy se důsledky předchozích protipandemických opatření Covid-19 v dodavatelských řetězcích a nedostatku komponentů nepočaly projevovat, ale již se plně projevovaly a žalovaná přesto přistoupila k uzavření Smlouvy obsahující i ujednání o smluvní pokutě za prodlení s dodáním vozidel a že si toho byla žalovaná dobře vědomě ještě v předsmluvní fázi, bylo prokázáno vzájemnou e-mailovou korespondencí shora ze dne datum.

6. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud v řízení, jehož předmětem byl de facto nárok na moderaci smluvní pokuty a míra této moderace a ve kterém tak jeho výsledek závisel na úvaze soudu, žalobě vyhověl v rozsahu 38 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování. Sporu mezi účastníky jako stranami Smlouvy nebylo o základu nároku na smluvní pokutu ujednanou ve Smlouvě v souladu s § 2048 a násl. o. z., ani ohledně její ujednané výši, ale o jejím charakteru a výši dle smluvního ujednání následně kapitalizované v důsledku nepředpokládaného zpoždění a žalovanou ovlivnitelného termínu dodání toliko v předsmluvní fázi volbou spolehlivého subdodavatele. V takovém případě se soud zaměřil v souladu s rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 76/2023, především na posouzení přiměřenosti tohoto konkrétního nároku na smluvní pokutu za 133 dní prodlení ve výši odpovídající ujednání ve Smlouvě a uplatněného žalobkyní v žalobě; nikoliv na přiměřenost smluvního ujednání o smluvní pokutě obsaženého ve Smlouvě „ve výši 0,4 % z kupní ceny každého neodevzdaného (resp. opožděně odevzdaného) vozidla včetně DPH (zaokrouhleno na celé koruny nahoru), a to za každý i započatý den prodlení“; samotné ujednání výše smluvní pokuty ve Smlouvě s ohledem na zajišťované řádné a včasné dodání předmětu Smlouvy nelze v takto vyjádřené podobě klasifikovat za nemravné a tudíž je třeba je považovat za platné, což ostatně nenamítali ani samotní účastníci řízení. K právnímu názoru žalované, že ujednaná smluvní pokuta plnila kompenzační funkci je třeba uvést, že naopak byla soudem shledána jako sankční a motivační, když smluvní strany vyloučily aplikaci § 2050 o. z. mimo jiné tím, že v čl. VIII. odst. 7 Smlouvy de facto ujednaly, že se smluvní pokuta se hradí bez ohledu na to, zda a v jaké výši vznikla v této souvislosti škoda, která je tak vymahatelná samostatně vedle smluvní pokuty a v plné výši; smluvní pokuta tak zjevně neslouží ke „kompenzaci“ příp. vzniklé škody, ale jedná se o „motivaci“ prodávajícího ke včasnému plnění a nastalo-li prodlení, pak především o „sankci“ za porušení této smluvní povinnosti. Pokud žalovaná argumentovala tím, že jakkoliv ex post nemohla zvrátit prodlení způsobené poddodavatelem, je třeba konstatovat, že vyšší moc na straně poddodavatele prodávajícího (např. pandemie, přírodní katastrofa, válka) může být relevantní okolností toliko při následné moderaci výše smluvní pokuty, ale není automatickým důvodem pro její snížení. Prodlení subdodavatele sice mělo přímý a převážný vliv na porušení povinnosti dodat vozidla včas, ale v dané věci nešlo o ex ante o nepředvídatelnou a neovlivnitelnou událost, která by nebyla předvídatelná v době uzavření Smlouvy.

7. Je notorietou i v souvislosti s tzv. „Covidovou“ legislativou, že za krizové období je třeba považovat již období počínaje jarem roku 2020, kdy byl (nejen) na území České republiky vyhlášen nouzový stav a přijímána řada restriktivních opatření co do omezení pohybu osob s výraznými dopady na fungování celé společnosti a tedy i průmyslu (srov. zejména mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. b) nebo § 69 odst. 1 písm. i), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví a podle § 2 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii podezřelý výraz COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření podezřelý výraz COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2, dále také mimořádné opatření vydané v roce 2020 krajskou hygienickou stanicí na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2, § 82 odst. 1 a § 82 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví k zamezení dalšího šíření podezřelý výraz COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2). V době uzavírání Smlouvy v červnu 2022 již po dobu celého roku existovaly zákony o opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie daného podezřelý výraz, tzv. Lex Covid (srovnej zejména zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, který nabyl účinnosti dne datum a ve kterém bylo mimo jiné upraveno i zvláštní opatření ve vztahu k prodlení dlužníka za daného stavu). Ostatně soudu je z úřední činnosti známo, jakož i účastníkům, kteří se tamních řízení před zdejším soudem účastnili, a to zejména řízení pod sp. zn. spisová značka o nárocích mezi týmiž účastníky v témže procesním postavení z kupní smlouvy č. hodnota ze dne datum, či pod sp. zn. spisová značka o nárocích mezi týmiž účastníky v témže procesním postavení z kupní smlouvy č. hodnota ze dne datum, že ke dni uzavření Smlouvy dne datum, o níž jde v nyní projednávané věci, si již obě strany Smlouvy, především pak strana žalovaná, musely být vědomy globálního stavu po pandemii COVID-19, jakož i rozsáhlých dopadů do celého spektra výroby a dodávek „klíčových komponentů nezbytných pro výrobu předmětných vozidel, způsobenými globální krizí v logistice a výrobě specifických elektronických součástek“. Na rozdíl od situací v řízeních shora zmíněných však již v nyní projednávané věci nejde o tzv. vis maior, když tamní smlouvy byly uzavírány ještě před vypuknutím pandemie COVID-19, zatímco v nyní projednávané věci již pandemie nejenže skončila, ale byly již obecně známy její dopady v dodavatelských řetězcích v délkách dodacích lhůt a nemohlo se tak jednat o situaci, kdy by ke dni uzavření Smlouvy nebylo lze předvídat doběh těchto dopadů a žalovaná přesto, přes předchozí „dlouholeté“ obchodování se žalobkyní a vědoma si již prodlení i z předchozích smluv, přistoupila nejen na kontrakt spočívající v dodání dvou nákladních automobilů, ale uzavřením kupní smlouvy ve smyslu § 2079 a násl. o. z. též akceptovala pro případ prodlení ujednanou sankci dle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. ve formě smluvní pokuty a s vědomím shora objektivně již známého přistoupila i na výši takové smluvní pokuty. Nelze tedy pohledem ex ante již hovořit o mimořádné a neočekávatelné situaci, která poté nastala v podobě prodlení poddodavatele s dodáním vozidel žalované, kdy namísto datum, bylo první z vozidel subdodavatelem dodáno žalované až dne datum a tedy o téměř 8 měsíců později. S tím spojený následek v podobě dodávky vozidel žalobkyni opožděné o 133 dnů pak nelze pokládat za „okolnosti vyšší moci“, které by byly „mimořádné a nepředvídatelné“ a které by „nemohly být kladeny k tíži žalované“. Jak již bylo shora opakovaně uvedeno, je třeba považovat za notorietu mediálně široké veřejnosti známou, že krize v automobilovém průmyslu spojená s omezením produkce klíčových komponentů, především polovodičových čipů, která vedla k narušení dodavatelských řetězců, omezení výroby a nárůstu cen (tzv. „čipová krize“), počala v důsledku pandemie COVID-19, tedy již od jara roku 2020 a vrcholu v automobilovém průmyslu dosahovala v roce 2021 (viz Zpráva společnosti právnická osoba, IČO IČO, ze dne datum o situaci v autoprůmyslu všem známé již od roku 2021 a tedy již ke dni uzavření Smlouvy v červnu 2022, která se stabilizovala až v roce 2024, situace byla známa i samotné žalované – viz její snaha v předsmluvní fázi na eliminaci následků příp. vis maior). Uvedená situace tak musela, měla a také byla stranám Smlouvy známa již ke dni jejího uzavření (včetně globální krize v dodavatelských řetězcích a u výrobců elektronických součástek). Především tak žalovaná jako prodávající a přebírající odpovědnost za včasné plnění pod sankcí smluvní pokuty (navíc za současného vyloučení aplikace § 2050 o. z., a tím tak jasně deklarující výlučně „sankční“ povahu ujednané smluvní pokuty) ujednané ve Smlouvě tak v rámci odpovědného (navíc i odborného a letitými zkušenostmi s dodávkami armádě – viz sdělení v urgujícím e-mailu poddodavateli ze dne datum „ministerstvo obrany, což je náš dlouholetý zákazník“) jednání mohla a měla předvídat situaci v automobilovém průmyslu, projevující se již v přecházejících letech celoročními poklesy výroby a s tím spojené ziskovosti automobilek (viz k tomu rovněž Zpráva subdodavatel ze dne datum, zejména pak v kategorii vozidel do 15,99 tun). Pokud i v takové „globální“ situaci („krizi v logistice a výrobě specifických elektronických součástek“) přesto Smlouvu uzavřela, zjevně tak vědomě podstoupila podnikatelské riziko spojené mj. se sankcí smluvní pokuty za prodlení s dodáním vozidel a nelze je následně přenášet na poddodavatele a už vůbec ne na kupujícího a jakkoliv oslabovat sankční funkci smluvní pokuty a usilovat tak o její (navrhovanou 100 %) moderaci.

8. Bylo prokázáno, že k porušení povinnosti včasného dodání vozidel došlo především prodlením subdodavatele, že žalovaná u subdodavatele včasnost dodání urgovala, prodlení v délce 5 dnů mezi neúspěšným pokusem o předání vozidel žalobkyni již dne datum a faktickým předáním dne datum, byť opět s nedostatky, bylo k celkové délce prodlení 133 dnů pouze marginálním a žalovaná po převzetí prvního z vozidel od subdodavatele až po urgenci ze dne datum převzala až dne datum a vyvinula maximální možnou snahu o nápravu, když oproti původně plánované době následné montáže nástavby na dodané podvozky vozidel v délce 5 měsíců (tj. doba mezi ujednaným „Datumem dodání: datum“ s poddodavatelem a termínem dodání vozidel s příslušnou nástavbou žalobkyni původně ujednaným dne datum) tak učinila po měsíci a cca 10 dnech, tedy po 42 dnech (tj. doba mezi faktickým dodáním vozidel žalované datum a faktickým předáním již mj. s nástavbami žalobkyni dne datum), z toho 27 dnech pracovních a to ještě přes vánoční svátky a tedy v mimořádně krátkém čase. Tyto okolnosti shora uvedené, tedy funkci smluvní pokuty sankční a motivační, okolnosti porušení povinnosti dodat vozidla řádně a včas, míru zavinění prodlení na straně žalované v poměru k míře neovlivnitelnosti ex post prodlení subdodavatele, aktivitu žalované v podobě urgencí vůči prodlévajícímu subdodavateli, aktivitu následně vynaloženou ve snaze co nejvíce omezit (zkrátit) dobu montáže nástavby na každé z Vozidel a získat potřebnou (ve Smlouvě ujednanou) technickou dokumentaci, jakož i okolnosti nastalé po porušení termínu dodání v podobě neužívání Vozidel bezprostředně po jejich opožděném dodání k deklarovaným účelům výcviku řidičů, byť tuto skutečnost nelze považovat za relevantní za situace, kdy smluvní pokuta byla od počátku sjednávána nikoliv jako kompenzační, nýbrž jako sankční a motivační, soud aplikoval na svou následnou úvahu o výši (míře) přiměřenosti konečné výše smluvní pokuty k zajišťovanému závazku. Jak již shora uvedeno za situace, kdy nárok žalobkyně na smluvní pokutu byl shledán v souladu s ustanovením § 2048 odst. 1 o. z., včetně její předem ujednané výše, nelze však její konečnou výši, tedy výši která je předmětem této žaloby, s ohledem kritéria uvedená v předchozí větě, považovat za přiměřenou, nýbrž naopak za nepřiměřeně vysokou ve smyslu § 2051 o. z. a je třeba přistoupit k moderaci její nepřiměřené konečné výše, kdy se s přihlédnutím ke shora uvedeným kritériím jeví být její výše odpovídající částce částka. Takto vysoká smluvní pokuta odpovídá sankci nedodržení termínu s dodáním vozidel o hodnotě částka určených pro výuku a výcvik řidičů skupin „právnická osoba+E“ za situace, kdy prodlení trvalo 133 dnů, žalobkyně prodlení subdodavatele vyjma urgence, jíž učinila, ex post nemohla dále ovlivnit, vyvinula následnou dostatečnou aktivitu ve snaze maximální možné eliminace montáže nástaveb namísto v řádu měsíců, tak v řádu dnů, navíc v průběhu vánočních svátků, při ujednávání výše smluvní pokuty 0,4 % denně z kupní ceny bylo zajisté předpokládáno za okolností v autoprůmyslu v době následné „čipové krize“ veřejně a především pak stranám Smlouvy známých, že předvídatelné prodlení, pokud k němu dojde, se bude pohybovat v řádu dnů či desítek dnů a nikoliv měsíců. Konečná výše smluvní pokuty po její moderaci tak odpovídá téměř 20 % celkové kupní ceny Vozidel, tedy zhruba 50 dnům prodlení, vycházeje pro porovnání z výše ujednané ve Smlouvě 0,4 % denně; nadto je nutno také přihlédnout k tomu, že předmět dodávky se týkal, byť nepřímo, zabezpečení obranyschopnosti země, tedy Armády ČR, která stojí významně též na své mobilitě, a další snižování konečné sankce za překročení termínu dodání Vozidel určených pro výuku a výcvik jejích řidičů, by se již jevilo být nepřiměřeným navíc za situace, kdy Vozidla po řádném předání a převzetí po určitou dobu ke svým predikovaným účelům užívána nebyla. Uvedenou moderací výše smluvní pokuty tak nenastane de facto likvidační a tudíž i paradoxní situace, která by fakticky znamenala, že žalovaná by měla státu dodat jedno ze dvou Vozidel zcela zdarma a na druhém tratit, a to za situace nemožnosti ex post ovlivnit významnou část délky prodlení a vyvinutí enormní snahy o eliminaci délky dalšího prodlení v době, kdy již měla žalovaná Vozidla ve své moci a kdy se tak nejednalo o úmyslné či hrubě nedbalé jednání žalované.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř. a žalobkyni, jejíž procesní úspěch ve sporu závisel na úvaze soudu, byla přiznána plná paušální náhrada po částka za každý ze čtyř úkonů sepisu žaloby, vyjádření k odporu žalované, přípravy účasti na jednání soudu a účast u něj dle § 151 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Dále též náhrada jízdného z adresa a zpět vlakem částka, z toho do adresa dle jízdenky s místenkou dne 3 12. částka a zpět do Prahy dle jízdenky s místenkou dne 3 12. částka, a jízdného po adresa městskou hromadnou dopravou dle Dokladů o SMS jízdence 2x částka dne datum. Současně žalobkyni náleží též stravné pověřeného zaměstnanec státu účastnícího se jednání před soudem, když cesta trvala 5 až 12 hodin, a to v částce částka dle § 176 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. ve spojení s § 3 vyhlášky Ministerstva obrany č. 213/2025 Sb. a Sdělením sekce státního tajemníka Ministerstva obrany ze dne datum o stanovení sazby stravného a základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad vojákům z povolání, státním a občanským zaměstnancům Ministerstva obrany od datum.

10. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě, ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.