OSOV 39 C 65/2025-37

Court:
Okresní soud v Ostravě
Case number:
39 C 65/2025-37
Decision date:
20 May 2025
ECLI:
ECLI:CZ:OSOV:2025:39.C.65.2025.1
Text language:
cs

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Dluhošovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 18 702 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 077 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 2 609,66 Kč od 22. 8. 2022 do 17. 10. 2024 a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 077 Kč od 18. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 625 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 625 Kč od 18. 10. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 446,72 Kč od 22. 8. 2022 do 17. 10. 2024.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 18 702 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky řízení došlo k uzavření smlouvy o úvěru dne 4. 6. 2021. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku ve výši 20 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované č. č. účtu a žalovaná se zavázala tuto částku společně s poplatky vrátit do 30 dnů od poskytnutí úvěru, přičemž tak v celém rozsahu neučinila (žalovaná uhradila toliko 11 923 Kč). Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splatit. Žalobkyně požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 14 977 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 693 Kč, poplatek za SMS servis 343 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem ve výši 980 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 600 Kč a smluvní pokuty 449 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou naposledy tzv. předžalobní výzvou, avšak žalovaná doposud ničeho na svůj dluh neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků.

4. Z listinných důkazů, které byly provedeny u jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti:

5. Z listiny označené jako Úvěrová smlouva opatřené datem 4. 6. 2021, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku včetně dalších plateb. Žalovaná je v listině označena svým jménem a příjmením, rodným číslem a adresou trvalého bydliště. Na konci listiny je u jména žalované uvedeno: „IP adresa zařízení, na kterém byla smlouva podepsána: Anonymizováno.AnonymizovánoAnonymizováno.Anonymizováno, podepsáno kódem: Anonymizováno, SMS zpráva s podpisovým kódem byla odeslána na telefonní číslo: hodnota, SMS zpráva s podpisovým kódem byla odeslána dne: 4. 6. 2021 v 9:23. Smlouva byla úspěšně podepsána podpisovým kódem dne: 4. 6. 2021 9:23.

6. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má 2 děti, je zaměstnancem s příjmem 35 000 Kč měsíčně, přičemž příjem ostatních členů domácnosti je 25 000 Kč měsíčně.

7. Z předložené úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaná žádala o splátkové úvěry, přičemž 7 žádostí bylo odmítnuto, 3 odvolány a 3 ukončeny v roce 2020 a 2021. Žádosti o kontokorentní úvěry jí byly v roce 2020 8x odmítnuty.

8. Z bankovního výpisu právnická osoba., soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet č. č. účtu ze dne 4. 6. 2021 částku ve výši 20 000 Kč s variabilním symbolem var. symbol, a že majitelkou tohoto bankovního účtu je žalovaná. Z výpisu k tomuto účtu za období duben, květen 2021 dále soud zjistil, že žalovaná pobírala mzdu 29 700 Kč (duben 2021), 25 995 Kč (květen 2021). V měsíci dubnu 2021 (dne 12. 4. 2021) došlo rovněž k poskytnutí půjčky ve výši 15 000 Kč od žalobkyně, stejně tak dne 7. 5. 2021 ve výši 20 000 Kč.

9. Z předloženého kalendáře Výpis čerpání, splátek a úhrad k předmětné smlouvě ze dne 4. 6. 2021 soud zjistil, že došlo k úhradě celkem 11 923 Kč za strany žalované.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 22. 7. 2024 včetně poštovního podacího archu z 25. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu vůči žalobkyni ve lhůtě nejpozději do 30 dnů a že tato výzva jí byla doručena.

11. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:

12. Žalovaná se dne 4. 6. 2021 dohodla s žalobkyní tak, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni spolu s dalšími úhradami vrátit; žalobkyně přitom nezjišťovala, jestli žalovaná bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky žalobkyni vrátit; žalovaná obdržela od žalobkyně právě částku 20 000 Kč a doposud uhradila 11 923 Kč.

13. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posuzoval podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření shora jmenované smlouvy (dále též „z. s. ú.“). Žalobkyně vystupovala v právním vztahu jako poskytovatelka úvěru – podnikatelka - a žalovaná jako spotřebitel.

14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ust. § 2 zákona z. s. ú.je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr [§ 3 písm. c) z. s. ú.].

17. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jímž se v této věci právní vztahy řídí, vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou slabší strany. Při jeho výkladu je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, a je tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy znevýhodněn. Nemá na rozdíl od poskytovatelů před uzavřením smlouvy znalost oboru, dostatek profesionálních zkušeností, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu, nemá možnost stanovovat si smluvní podmínky, když smlouvy bývají uzavírány jako adhezní, apod. Současně již z podstaty věci si peněžní prostředky ze spotřebitelského úvěru nejčastěji obstarávají takové osoby, které volných peněžních prostředků zpravidla nemají mnoho nazbyt, nebo je dokonce zcela postrádají, a jejich cílem je úvěr (někdy za každou cenu) získat. Svou schopnost úvěr splácet pak spotřebitelé subjektivně často přeceňují, a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Také proto je zákonem povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ukládána nikoli spotřebiteli samotnému, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou.

22. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované nepředložila žádné důkazy, pouze doplnila tvrzení tak, že si prověřila výši závazků a platební morálku žalované z databází (viz úvěrová zpráva) a odkázala na metodiku – posuzování úvěruschopnosti klienta, což je však pouze obecný návod (postup) žalobkyně netýkající se konkrétně žalované. Je tedy nepochybné, že žalobkyně nijak neověřovala či nevyžadovala doložení žádných důkazů prokazujících příjmy a výdaje žalované, na tyto skutečnosti zcela rezignovala. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.

23. Soud tak dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované nebyla dostatečně prověřována, a byl-li jí přesto úvěr poskytnut, je smlouva ze dne 4. 6. 2021 pro rozpor se zákonem absolutně neplatní (shora citované § 86 a § 87 odst. 1 z. s. ú., § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nejsou platná ani vedlejší ujednání o úroku a dalších poplatcích.

24. Na druhou stranu bylo však v řízení prokázáno, že žalobkyně poskytla na účet žalované dne 4. 6. 2021 částku 20 000 Kč, soud tak posoudil její nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Uhradila-li žalovaná částku 11 923 Kč, zbývá tak zaplatit žalobkyni částku 8 077 Kč. Zároveň žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., k jehož úhradě žalovanou soud rovněž zavázal.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníku právo na náhradu nákladů řízení, jelikož nebylo prokázáno, že by procesně úspěšnější žalované nějaké náklady v řízení vznikly.

26. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když pro stanovení lhůty odlišné soud neshledal žádného důvodu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozhodnutím splněny dobrovolně a v určené lhůtě, lze se jejich splnění domáhat po právní moci rozhodnutí návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekucí.