OSPB 9 C 148/2024-168

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Příbrami rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Hrmovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyní: a) Jméno žalobkyně A, narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A ⟪LB:lb_004⟫ b) Anonymizováno datum narození bytem adresa ⟪LB:lb_005⟫ obě zastoupeny advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_006⟫ proti ⟪LB:lb_007⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_008⟫ o odstranění vodovodní přípojky ⟪LB:lb_009⟫ o určení existence služebnosti

I. Žaloba na odstranění vodovodní přípojky se zamítá.

II. Určuje se, že pozemek parc. č. st. Anonymizováno v katastrálním území adresa, zapsaný na LV č. hodnota, je zatížen služebností inženýrské sítě spočívající v právu vedení vodovodní přípojky, ve prospěch pozemku parc. č. st. Anonymizováno v katastrálním území adresa, zapsaného na LV č. hodnota, v rozsahu vymezeném geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno ze dne datum, který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně a), b) jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 71.429 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhaly odstranění vodovodní přípojky vedené přes jejich pozemek parc. č. st. Anonymizováno v katastrálním území adresa (dále i jen „nemovitost žalobkyň“), kterou užívá žalovaná ve prospěch svého pozemku parc. č. st. Anonymizováno v katastrálním území adresa jehož součástí nemovitost č. p. Anonymizováno (dále i jen „nemovitost žalované“), s tvrzením, že jde o neoprávněnou stavbu. Městským úřadem v adresa byla provedena kontrola zásobování nemovitosti žalované pitnou vodou a bylo zjištěno, že tato nemovitost nedisponuje vlastní vodovodní přípojkou, ale je připojena na vodovodní přípojku nacházející se na nemovitosti žalobkyň. Ke zbudování této vodovodní přípojky nebyl dán ze strany žalobkyň souhlas ani nebylo zřízeno věcné břemeno. Žalovaná se může napojit na vodovodní řád přímo, neboť se nachází v blízkosti nemovitostí žalované. Vodovodní přípojka tedy může být zřízená napřímo bez nutnosti zřizování věcného břemene ve prospěch žalované. Vedení přes přípojku žalobkyň je nelogické a nepotřebné. Odstranění vodovodní přípojky žalované nebude představovat žádný výrazný zásah do vlastnického práva žalované a nařízení odstranění přípojky nebude neúčelné a nepřiměřeně tvrdé. Žalobkyně mají za to, že odstraněním stavby dojde ke zlepšení jejich postavení, neboť služebnost inženýrské sítě může snižovat hodnotu jejich pozemku a v případě vodovodní havárie může na majetku žalobkyň vzniknout škoda. Navíc pokaždé, když žalovaná čerpá vodu skrz vodovodní přípojku žalobkyň, je v rodinném domě žalobkyň vytvářen nadměrný hluk ve vodovodním potrubí.

2. Žalovaná podala vzájemnou žalobu na určení, že nemovitost žalobkyň je zatížena služebností inženýrské sítě ve prospěch nemovitosti žalované, kterou nabyla řádným či mimořádným vydržením. Žalovaná vzájemnou žalobu odůvodnila tím, že vodovodní přípojka byla zrealizována v roce 1984, kdy předcházející vlastník nemovitosti žalované jméno FO obdržel od předcházejícího vlastníka nemovitosti žalobkyň jméno FO dne 12. 7. 1984 souhlas s tím, aby vodovodní přípojka pro domek č. p. Anonymizováno. adresa Anonymizováno (nyní adresa) majitele pana jméno FO byla vedena přes jeho pozemek. Ke stavbě vodovodní přípojky ve prospěch nemovitosti žalované bylo dne datum vydáno stavební povolení. Žalobkyně a) Jméno žalobkyně A, manželka jméno FO, tak musela o existenci přípojky vědět a nijak stavbu vodovodní přípojky ani její povolení nerozporovala po dobu více jak 40 let. Odběr podzemní vody a její využití pro zásobování obce adresa Anonymizováno byl povolen Okresním národním výborem adresa dne 6. 3. 1979. Vybudování vodovodu v obci adresa Anonymizováno bylo řádně zkolaudováno dne 20. 5. 1982. V tu dobu bylo běžné se souhlasem provozovatele vodovodu pro veřejnou potřebu zřídit jednu přípojku pro více nemovitostí, což je zachyceno v plánku, který žalovaná obdržela od právnická osoba adresa. V obci adresa byli a jsou i další majitelé, kteří mají tímto způsobem vedeny vodovodní přípojky, tedy přes vodovodní přípojku k sousední nemovitosti. Nejedná se tak o nějaké mimořádné řešení v případě žalované, nýbrž tímto způsobem byly v roce 1984 běžně řešeny i jiné přípojky. Vedení obecního vodovodu v obci adresa a připojení jednotlivých nemovitostí na vodovodní přípojky bylo budováno v obci hromadně, a to v rámci akce “Z“, do které se osobně zapojil rovněž právní předchůdce žalované jméno FO. Žalovaná, respektive i její právní předchůdci, využívali vodovodní přípojku od počátku jejího zapojení, to jest z od roku 1984. Žalovaná řádně hradí vodné i stočné na základě odečtu Obecnímu úřadu adresa, neboť obec je vlastníkem vodovodní sítě. Zároveň má s obcí adresa uzavřenou smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod s tím, že způsob zjišťování množství odpadních vod je podle množství dodané vody měřené vodoměrem na vodovodní přípojce. Není pravda, že by odstranění stávající vodovodní přípojky nepředstavovalo žádný výrazný zásah do vlastnictví žalované. Vodovodní řad vede ve vedlejší ulici na druhé straně silnice, nikoli na straně blíže k nemovitosti žalované a v případě budování nové přípojky přímo z vodovodního řadu by bylo nutné ze strany majitele obecního vodovodu uzavřít silnici a došlo by rovněž k destrukci asfaltu. Tento postup by byl rovněž finančně nákladný. Co se týče ničím nepodloženého tvrzení žalobkyň, že při čerpání vody vzniká nadměrný hluk ve vodovodním potrubí v domě žalobkyň, žalovaná k tomu uvádí, že šachta i vodovod jsou vybudovány v nezámrzné hloubce, a je tudíž nemožné, aby při čerpání vody žalovanou docházelo k nadměrnému hluku. Pokud se jedná o možnou vodovodní havárii, ta samozřejmě může vzniknout na kterémkoliv místě vodovodní přípojky či vedení vodovodního potrubí, i na přípojce žalobkyň.

3. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně a), b) jsou podílovými spoluvlastnicemi pozemku parc. č. st. Anonymizováno v k.ú. adresa, na kterém je umístěna předmětná vodovodní přípojka, která vede přes pozemek žalobkyň k nemovitostem ve vlastnictví žalované (pozemku parc. č. st. Anonymizováno v k.ú. adresa k domu č.p. Anonymizováno). Nesporné je i propojení nemovitosti žalované vodovodním potrubím vedoucím přes pozemek žalobkyň, ze kterého čerpá žalovaná pitnou vodu. Dále je nesporné, že vodovodní přípojka byla zřízena někdy v roce 1984 a že na vodovodní přípojce u žalované je umístěn měřič, na základě, kterého žalovaná hradí vodné a stočné obci adresa. Zásadně sporné bylo mezi účastníky to, zda vodovodní přípojka a její vedení je stavbou oprávněnou či neoprávněnou, tedy zda byla zřízena na pozemku žalobkyň bez právního důvodu. Dále je mezi účastníky sporné, zda došlo k vydržení (řádnému či mimořádnému) práva odpovídajícímu věcnému břemeni (služebnosti inženýrské sítě) ve prospěch nemovitosti žalované či nikoliv.

4. Z důkazů provedených při jednání soud zjistil následující skutečnosti.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. hodnota v k.ú. adresa bylo zjištěno, že žalobkyně a), b) jsou mimo jiné spoluvlastnicemi pozemku parc. č. st. Anonymizováno v k.ú. adresa, každá o velikosti ½, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno. Pozemek parc. č. st. Anonymizováno není zatížen žádným věcným břemenem ani jiným věcným právem. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně a) nabyla rodinný dům č.p. Anonymizováno na základě darovací smlouvy ze dne datum. Žalobkyně b) pak nabyla svůj spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na základě usnesení Okresního soudu v Anonymizováno o schválení dědické dohody ze dne datum, č.j. spisová značka.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. hodnota v k.ú. adresa na bylo zjištěno, že žalovaná je mimo jiné výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. Anonymizováno v katastrálním území adresa, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, a to na základě kupní smlouvy ze dne datum. Z kupní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi žalovanou na straně kupující a manželi Anonymizováno na straně prodávající vyplývá, že žalovaná nabyla úplatně předmětnou nemovitost se všemi součástmi, příslušenstvím, právy a povinnostmi, jak je prodávající doposud sami vlastnili a užívali (č.l. II. 2.1.).

7. Z notářského zápisu Anonymizováno – kupní smlouva ze dne datum vyplývá, že tato byla uzavřena mezi manželi Anonymizováno a jméno FO na straně prodávající. Prodávající jméno FO byl vlastníkem předmětné nemovitosti na základě rozhodnutí Anonymizováno v Anonymizováno ze dne datum, č.j. Anonymizováno Anonymizováno a ze dne datum, č.j. Anonymizováno a povolení změny užívání stavby ze dne datum stavebním úřadem právnická osoba, č.j. Anonymizováno č.l. II. Z kupní smlouvy ze dne datum pak vyplývá, že prodávající jméno FO zcizil předmětné nemovitosti se všemi součástmi, příslušenstvím, právy a povinnostmi, jak je doposud sám vlastnil a užíval.

8. Na fotografii části vodovodní přípojky v šachtici na nemovitosti žalobkyň je zachyceno připojení (odbočka) vodovodní přípojky vedoucí k nemovitosti žalované. Na fotografii šachtice s vodovodní přípojkou umístěné na nemovitosti žalované je zachyceno napojení vodovodní přípojky, která je osazena ventilem, měřičem a dvěma kohouty.

9. Geometrický plán č. hodnota-Anonymizováno ze dne datum zpracovaný tituly před jménem jméno FO zachycuje vedení vodovodní přípojky na nemovitosti žalobkyň parc. č. st. Anonymizováno k hranici nemovitosti žalované parc. č. Anonymizováno.

10. Z výroku odboru vodního a lesního hospodářství ONV adresa ze dne datum vyplývá, že ONV v Anonymizováno jako příslušný vodohospodářský orgán udělil Místnímu národnímu výboru v Anonymizováno Anonymizováno povolení k odběru podzemní vody v množství 1,6 litrů za sekundu a její využití pro zásobování obce adresa Anonymizováno pitnou vodou. Rovněž povolil vodohospodářskou stavbu podle předložené projektové dokumentace. V odůvodnění výroku je mimo jiné uvedeno, že Místní národní výbor adresa Anonymizováno jako investor předložil k vodohospodářskému projednání projektovou a rozpočtovou dokumentaci na vodovod - horní část pro obec adresa Anonymizováno. Proti tomuto rozhodnutí bylo možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství SKNV v Praze.

11. Z výroku odboru zemědělství vodního a lesního hospodářství ze dne datum vyplývá, že ONV v Anonymizováno jako příslušný vodohospodářský orgán 1. stupně zjistil, že podle § 9 zákona č. 138/73 Sb., o vodách, je stavba vodovodu pro obec adresa Anonymizováno - horní část povolena rozhodnutím zdejšího odboru ze dne datum, je dokončená, a proto se kolauduje. V odůvodnění je uvedeno, že stavba vodovodu pro obec adresa Anonymizováno - horní část byla povolená, podmínky byly ze strany investora splněny. Proti tomuto rozhodnutí bylo možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství SKNV v Praze.

12. Z podkladů pro vydání stavebního povolení na vodovodní přípojku k č.p. Anonymizováno vyplývá, že žadatel jméno FO podal dne 8. 7. 1984 žádost o vydání stavebního povolení na předmětnou vodovodní přípojku. V žádosti je mimo jiné uvedeno, že jméno FO do podání žádosti odpracoval zdarma 25 brigádnických hodin a dále se zde zavazuje, že dle potřeb MNV odpracuje dalších 25 brigádnických hodin zdarma a 50 hodin placených.

13. Z prohlášení jméno FO ze dne 12. 7. 1984 bylo zjištěno, že jméno FO, již zesnulý manžel žalobkyně a), učinil uvedeného dne následující prohlášení: „Souhlasím, aby vodovodní přípojka pro domek č. p. Anonymizováno adresa Anonymizováno majitele Anonymizováno. jméno FO, byla vedena přes můj pozemek.“ Prohlášení je jméno FO vlastnoručně podepsáno.

14. Ze stavebního povolení pro jméno FO ze dne datum vyplývá, že se povoluje zřízení vodovodní přípojky k č.p. Anonymizováno v k.ú. adresa Anonymizováno, přičemž stavba má být dokončena nejpozději do 15. 6. 1985. V odůvodnění stavebního povolení je uvedeno, že stavební úřad přezkoumal předloženou žádost podle stavebního zákona a zjistil, že umístěním a uskutečněním stavby nejsou ohroženy zájmy účastníků a přiložená dokumentace splňuje požadavky stanovené vyhláškou o obecných technických požadavcích na výstavbu č. 83/1976 Sb. Stavební úřad v průběhu řízení neshledal důvody, které by bránily povolení stavby. Proti tomuto rozhodnutí bylo možno se odvolat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, a to k odboru výstavby a územního plánování Stč KNV.

15. Ze stavebního povolení pro jméno FO ze dne datum vyplývá, že se povoluje stavba vodovodní přípojky k č.p. Anonymizováno v k.ú. adresa Anonymizováno, přičemž stavba má být dokončena nejpozději do 15. 6. 1985. V odůvodnění stavebního povolení stavební úřad uvedl, že přezkoumal předloženou žádost podle stavebního zákona a zjistil, že umístěním a uskutečněním stavby nejsou ohroženy zájmy účastníků a přiložená dokumentace splňuje požadavky stanovené vyhláškou o obecných technických požadavcích na výstavbu č. 83/1976 Sb. Stavební úřad v průběhu řízení neshledal důvody, které by bránily povolení stavby. Proti tomuto rozhodnutí bylo možno se odvolat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, a to k odboru výstavby a územního plánování Stč KNV.

16. Na plánku vodovodní přípojky je zobrazeno napojení nemovitosti žalobkyň na vodovodní řad a vedení vodovodní přípojky přes pozemek žalobkyň k nemovitosti žalované. Z dalších (nedatovaných) plánků vodovodních přípojek v obci adresa vyplývá, že do nich bylo též zakreslováno ručně.

17. Z plánku zakreslení vodovodu ve střední části obce adresa Anonymizováno z roku 11/1985 včetně legendy bylo zjištěno, že z ventilu označeného Anonymizováno vedla vodovodní přípojka s uzávěrem rovněž pro dva objekty přes sousední pozemek, a to pro objekt označený číslem hodnota a číslem hodnota.

18. Z oznámení o prošetření o zásobování pitnou vodou bylo zjištěno, že dne 22. 5. 2024 byla doručena právnická osoba adresa anonymní žádost o prošetření zásobování pitnou vodou objektu adresa č p. Anonymizováno na pozemku st. Anonymizováno k.ú. adresa. Žádost byla napsána velkým tiskacím písmem vlastním rukou a není podepsána ani datována.

19. Z vyjádření a námitek žalované ke kontrolnímu zjištění a z přípisů žalobkyním – zásobování pitnou vodou – vydržení ze dne datum a z pokusu o smír bylo zjištěno, že žalovaná nesouhlasí se závěry kontrolních zjištění, tedy zejména s neoprávněností stavby vodovodní přípojky s tím, že přípojka vznikla na základě domluvy vlastníků v roce 1984, přičemž žalovaná vydržela práva z věcného břemene (služebnosti) a navrhuje uzavření dohody o zřízení věcného břemene, tak aby mohlo být zapsáno do katastru nemovitostí.

20. Z reakce žalobkyň ze dne 15. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalované ohledně vydržení práv z věcného břemene. Udělený souhlas panem jméno FO není platný, neboť je v rozporu s § 145 odstavec 2 zákona číslo 40/19164 Sb., občanský zákoník, neboť jeho manželka Jméno žalobkyně A souhlas neudělila, a proto je takový právní úkon dle § 40a občanského zákoníku z roku 1964 neplatný. Žalovaná tak nemůže osvědčit poctivou držbu vzhledem k neplatnému užívacímu titulu. Žalovaná dále byla vyzvána, aby odstranila vodovodní přípojku, která je dle žalobkyň neoprávněnou stavbou.

21. Ze sdělení právnická osoba adresa ze dne 15. 8. 2024 bylo zjištěno, že se dne datum konal vodoprávní dozor na místě adresa, jehož se zúčastnila žalovaná s manželem, pracovnice vodoprávního úřadu a starostka obce adresa. Při kontrole bylo zjištěno, že nemovitost adresa je napojena na veřejný vodovodní řad přes přípojku vlastníka pozemku st. AnonymizovánoAnonymizovánov katastrálním území adresa ve vlastnictví žalobkyň. Veřejný vodovodní řad je veden v komunikaci na pozemku parcelní číslo Anonymizováno v katastrálním území adresa, ve vlastnictví Anonymizováno, odkud je provedena odbočka přípojky pro nemovitost žalobkyň č. p. Anonymizováno a dále je na pozemku žalobkyň st. Anonymizováno z přípojky provedena odbočka - přípojka pro č. p. Anonymizováno ve vlastnictví žalované, vedoucí do šachtice na pozemku st. Anonymizováno žalované, kde je umístěn vodoměr. Žalovaná předložila prohlášení souhlasu s napojením pro pozemek pro nemovitost č. p. Anonymizováno přes pozemek st. Anonymizováno v k.ú. adresa ze dne 12. 7. 1984. právnická osoba v adresa zde dále uvádí, že dle § 3 odstavec 1 zákona o vodovodech a kanalizacích je vodovodní přípojka samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru. právnická osoba netrvá na změně trasy vodovodní přípojky pro nemovitost žalované adresa, ale trvá na dodržení ustanovení zákona, a to § 3 odstavec 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, tzn. že vodovodní přípojka k nemovitosti adresa bude napojena přímo na veřejný vodovodní řad umístěný v komunikaci na pozemku parcelní číslo Anonymizováno v katastrálním území adresa. Termín uvedení do souladu se zákonem byl při vodoprávním dozoru stanoven do 31. 12 2024.

22. Ze sdělení údajů o vodovodních přípojkách ze dne 4. 9. 2024 bylo zjištěno, že právnická osoba adresa právnímu zástupci žalované sděluje, že je mu známo, že jeden další majitel nemovitosti v obci má vedenou vodovodní přípojku přes vodovodní přípojku k sousední nemovitosti.

23. Z přípisu právního zástupce žalované ohledně možnosti vrtané studny ze dne 11. 12. 2024 vyplývá, že se obrátil na právní zástupkyni žalobkyň ohledně sdělení možných termínů, kdy by mohl projektant vrtané studny žalované navštívit nemovitost žalobkyně za účelem úpravy projektové dokumentace dle požadavků právnická osoba adresa, tak aby tyto informace mohly být doplněny ve stanovené lhůtě.

24. Z vyjádření starostky obce adresa ze dne 13. 1. 2025 vyplývá, že se starostka k dotazu žalobkyň vyjádřila tak, že se nezakládá na pravdě, že by při místním šetření na nemovitosti žalované dne 27. 6. 2024 uvedla, že by při napojení žalované na obecní vodovod došlo k destrukci nově položeného asfaltu a tento postup by byl finančně náročný. Starostka uvedla, že se nejedná o nový asfaltový povrch, když tento byl položen koncem roku 2011, max. začátkem roku 2012. Pokud se jedná o náklady na uzavření komunikace, jedná se dle starostky o krajskou komunikaci, kterou obec není oprávněna uzavřít. Ke stejnému napojení další nemovitosti na vodovodní přípojku pak starostka uvedla, že se to také bude řešit, a že přípojka pro č.p. Anonymizováno nebyla projektována.

25. Ze smlouvy o dodávce vody včetně příloh je podáváno, že tato byla uzavřena dne datum mezi obcí adresa jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem. Jejím předmětem je úprava vzájemných vztahů, práv a povinností mezi odběratelem a dodavatelem při dodávkách pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu a při odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu.

26. Ze stvrzenek a faktur za platbu vodného a stočného žalovanou a přehledu faktur a plateb bylo zjištěno, že žalovaná hradí od roku 2011 do současnosti obci adresa vodné a stočné.

27. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do dne 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) a dále podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

28. Podle ustanovení § 3028 občanského zákoníku tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 2). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3).

29. Podle § 498 odst. 1 věta prvá o. z. nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon.

30. Podle § 509 o. z. liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

31. Podle § 1042 odst. 1 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

32. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu: vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.

33. Podle § 38 odst. 2 zákona č. 138/1973 Sb. o vodách, s účinností do 31. 12. 2011, se za vodohospodářská díla podle tohoto zákona nepovažují jednoduchá zařízení na jednotlivých nemovitostech k zachycení vody a k ochraně jednotlivých nemovitostí proti škodlivým účinkům povrchových vod, jakož i vodovodní a kanalizační přípojky s výjimkou těch, které určí vyhláškou ústřední vodohospodářský orgán republiky v dohodě s ústředním orgánem republiky pro výstavbu.

34. Podle § 10 odst. 3 vyhl. č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích, s účinností do 31. 12. 2011, platilo, že: nemovitosti se připojují na veřejný vodovod vodovodní přípojkou a na veřejnou kanalizaci kanalizační přípojkou. Pro každou připojovanou nemovitost se zásadně zřizuje samostatná vodovodní nebo kanalizační přípojka. Výjimečně se souhlasem správce lze zřídit jednu přípojku pro více nemovitostí, jsou-li pro to technické nebo ekonomické důvody.

35. Podle § 135c odst. 1 obč. zák. zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen „vlastník stavby“).

36. Podle § 135c odst. 2 obč. zák. pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí.

37. Podle § 135c odst. 3 obč. zák. soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

38. Podle § 130 odst. 1 obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

39. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

40. Podle § 145 odst. 2 obč. zák. obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný.

41. Podle § 40a obč. zák. jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 49a, § 140, § 145 odst. 2, § 479, § 589, § 701 odst. 1, § 775 a § 852b odst. 2 a 3 považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá

42. Podle § 987 o. z., je držitelem ten, kdo vykonává právo pro sebe.

43. Podle § 988 odst. 1 o. z. lze držet právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

44. Podle § 1091 odst. 2 o. z. je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

45. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

46. Podle § 1096 odst. 2 o. z. se při mimořádném vydržení nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

47. Podle § 1260 odst. 1. o. z. se služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

48. Podle § 3066 o. z. se do doby stanovené v § 1095 o. z. započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

49. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou právní kvalifikace stavby vodovodní přípojky a důvodností žaloby na její odstranění, tedy zda předmětná vodovodní přípojka naplňuje definiční znaky neoprávněné stavby. Vznik neoprávněné stavby (tedy to, zda byla zřízena bez práva) se dle přechodného ustanovení § 3028 o. z. posuzuje podle předpisů účinných v době jejího vzniku (v tomto případě obč. zák. č. 40/1964 Sb.). Pro posouzení této otázky je klíčová ustálená judikatura Nejvyššího soudu ČR, zejména rozsudek ze dne 4. 11. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1308/2003, z něhož vyplývá, že vodovodní a kanalizační přípojky nejsou součástí pozemku, v němž jsou uloženy, nýbrž jsou samostatnými věcmi v právním smyslu. Vlastnický režim přípojek zřízených před 1. 1. 2002 je primárně určen vlastnictvím připojené nemovitosti, neprokáže-li se opak. Soud dále konstatuje, že projednávaná přípojka představuje liniovou stavbu, kterou lze jako neoprávněnou ve smyslu § 135c obč. zák. č. 40/1964 Sb. posoudit pouze tehdy, pokud byla na cizím pozemku zřízena bez relevantního soukromoprávního titulu (právního důvodu). Soud po zhodnocení provedených důkazů (jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti) dospěl k jednoznačnému závěru, že stavba byla zřízena na základě platného právního titulu. Právní předchůdce žalobkyň, jméno FO, udělil dne 12. 7. 1984 výslovný písemný souhlas právnímu předchůdci žalované, jméno FO, k vedení přípojky pro nemovitost č. p. Anonymizováno přes svůj pozemek. Tímto úkonem došlo k založení oprávněnosti stavby v rovině soukromoprávní. Pokud žalobkyně namítaly absolutní neplatnost tohoto souhlasu s odkazem na § 145 odst. 2 obč. zák. č. 40/1964 Sb. (absence podpisu manželky zesnulého jméno FO – žalobkyně a), musí soud tuto námitku odmítnout jako právně irelevantní. Podle tehdejšího i současného právního nazírání se v případě nedostatku souhlasu druhého manžela v záležitostech přesahujících obvyklou správu majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví (nyní společné jmění manželů) jednalo o relativní neplatnost (§ 40a obč. zák. č. 40/1964 Sb.). V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 948/2006 platí, že relativně neplatný právní úkon se považuje za plně platný a vyvolává veškeré zamýšlené právní účinky, dokud se jej dotčená osoba (zde žalobkyně a) nedovolá, a to v obecné tříleté promlčecí lhůtě. Jelikož se žalobkyně a) neplatnosti tohoto úkonu po dobu více než 40 let nedovolala (ač o stavbě nepochybně věděla, jak je blíže rozvedeno níže), je tento souhlas z hlediska práva právním titulem, který zakládá oprávněnost předmětné stavby. Oprávněnost stavby je dále akcentována provedenými listinnými důkazy z oblasti veřejného práva. Ke stavbě bylo dne datum vydáno řádné stavební povolení, kterému předcházelo povolení vodohospodářského orgánu ze dne datum. Soud zdůrazňuje, že tehdejší právní úprava (§ 10 odst. 3 vyhl. č. 144/1978 Sb.) výslovně umožňovala zřízení jedné přípojky pro více nemovitostí, pokud pro to byly technické či ekonomické důvody, což koresponduje s předloženým plánkem trasy vodovodu. Skutečnost, že tato přípojka byla od roku 1984 právními předchůdci žalované a od roku 2005 samotnou žalovanou nerušeně užívána, svědčí o konsenzuálním a stabilizovaném právním stavu, který žalobkyně začaly zpochybňovat až po uplynutí čtyř desetiletí. Soud tedy shrnuje, že ochrana vlastnického práva žalobkyň formou odstranění stavby vodovodní přípojky náleží vlastníkovi pozemku pouze v případě, že stavba je neoprávněná. V posuzované věci však bylo postaveno najisto, že stavebník disponoval jak soukromoprávním souhlasem vlastníka, tak veřejnoprávním povolením. Tvrzení žalobkyň, že stávající stav je z technického hlediska „nevyhovující“, je pro posouzení neoprávněnosti stavby zcela nepřípadná. Soud nemůže nařídit odstranění stavby, která byla po právu zřízena a po právu užívána, pouze na základě subjektivní změny názoru vlastníků zatíženého pozemku. Tvrzení žalobkyň o nadměrném hluku a riziku havárií soud považuje za ryze účelová a ničím nepodložená. Protože stavba byla vyhodnocena jako stavba oprávněná, soud žalobu na její odstranění v plném rozsahu zamítl jako nedůvodnou.

50. Pokud se jedná o vzájemnou žalobu na určení, že pozemek žalobkyň parc. č. st. Anonymizováno v k.ú. adresa je zatížen služebností inženýrské sítě ve prospěch pozemku žalované parc. č. st. Anonymizováno v k. ú. adresa, soud nejprve zkoumal existenci naléhavého právního zájmu na takovém určení ve smyslu § 80 o. s. ř. Soud dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem je v dané věci dán. Žalovaná tvrdí existenci věcného práva k cizí věci (služebnosti), které však není zapsáno v katastru nemovitostí a jehož existence je žalobkyněmi popírána, což vyvolává stav právní nejistoty ohledně jejího oprávnění k užívání klíčové infrastruktury. Vzhledem k tomu, že určení existence služebnosti soudním rozhodnutím je nezbytným podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a pro stabilizaci právních vztahů mezi účastníky, je určovací žaloba přípustným a nezbytným procesním prostředkem.

51. Soud se po provedeném dokazování dále zabýval tím, zda nedošlo k nabytí práva odpovídajícímu věcnému břemeni řádným vydržením podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Byť bylo prokázáno, že právní předchůdci žalované (jméno FO a manželé Anonymizováno) vykonávali právo odpovídající služebnosti nepřetržitě od zřízení přípojky v roce 1984 (bod 14.), soud konstatuje, že podmínky pro řádné vydržení (oprávněnou držbu) nebyly naplněny. Písemný souhlas jméno FO z 12. 7. 1984 (bod 13.) sice představoval platný podklad pro vznik držby, avšak svou formou nevyhovoval tehdejším nárokům na zřízení věcného břemene (nedostatek vkladu do evidence nemovitostí). Soud nicméně zdůrazňuje historický kontext (bod 53.), kdy před vznikem katastru nemovitostí (od 1. 1. 1993) nebyla evidence věcných práv k nemovitostem zdaleka kompletní, což však samo o sobě řádné vydržení nezakládá.

52. Soud však dospěl k závěru, že žalovaná nabyla předmětné právo odpovídající služebnosti inženýrské sítě na základě mimořádného vydržení. Tento institut, zavedený s účinností od 1. 1. 2014, reflektuje potřebu právně zhojit dlouhodobé faktické stavy, u nichž nelze dohledat formálně bezvadný titul, avšak jsou vykonávány po mimořádně dlouhou dobu v dobré víře (v obecném slova smyslu). Pro mimořádné vydržení zákon vyžaduje splnění dvou kumulativních podmínek: uplynutí vydržecí doby v délce 20 let a absenci nepoctivého úmyslu držitele při uchopení se držby. Při interpretaci pojmu „nepoctivý úmysl“ soud vyšel z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021. Zde bylo judikováno, že mimořádné vydržení nevyžaduje poctivou držbu ve smyslu § 992 odst. 1 o. z. (tedy přesvědčení o platném právním důvodu), nýbrž postačuje, že držiteli není prokázán úmysl nečestný, podvodný či lstivý při chopení se držby. Nepoctivost musí být držiteli prokázána tím, kdo vydržení popírá. Jak vyplývá z výše citovaného rozsudku, držiteli se započte i doba „nikoli nepoctivého“ předchůdce (§ 1096 o. z.), což je v souladu s analogickou aplikací § 995 o. z. stěžejní pro kontinuitu držby v projednávané věci. S ohledem na § 3066 o. z. se do dvacetileté lhůty započítává i doba držby před 1. 1. 2014. Jelikož výkon práva započal v roce 1984 na základě souhlasu a stavebního povolení, byla dvacetiletá doba fakticky naplněna již v roce 2004. V souladu s přechodným ustanovením, které u nemovitých věcí odkládá účinky mimořádného vydržení na 5 let od účinnosti nového kodexu, dospěl soud k závěru, že žalovaná nabyla služebnost ex lege ke dni 1. 1. 2019. Soud neshledal žádné indicie svědčící o nepoctivém úmyslu žalované. Žalovaná nabyla nemovitost v roce 2005 kupní smlouvou (bod 6.), která výslovně obsahovala ujednání o převodu všech součástí, příslušenství, práv a povinností, jak je prodávající (manželé Anonymizováno) doposud užívali. Kontinuita držby práva je doložena od roku 1984, kdy právní předchůdce žalované jméno FO získal písemný souhlas od tehdejšího vlastníka jméno FO (bod 13.), absolvoval stavební řízení (bod 14.) a následnou kolaudaci (bod 11.). Veškeré tyto akty veřejné moci i soukromoprávní úkony vylučují jakoukoliv lstivost či podvodnost při uchopení držby. Naopak svědčí o legitimním přesvědčení držitelů, že jim právo vedení přípojky náleží na základě konsensu s vlastníkem pozemku.

53. Soud se podrobně zabýval argumentací žalobkyň, že udělený souhlas z roku 1984 představoval pouze tzv. výprosu (§ 2189 o. z.), kterou lze kdykoliv odvolat. Tento právní názor soud považuje za nesprávný a v rozporu s povahou věci. Výprosa předpokládá bezplatné přenechání věci k užívání bez určení účelu a doby, s možností vrácení „dle libosti“. V daném případě se však jednalo o souhlas se zřízením trvalé liniové stavby inženýrské sítě, která vyžadovala investice, stavebně-technické zásahy i lidskou práci (bod 58.). Z textu prohlášení jméno FO (bod 13.) jasně vyplývá určení účelu i vazba na konkrétní nemovitost (č. p. Anonymizováno). Vybudování takové vodovodní přípojky na základě výslovného souhlasu vlastníka tak dle soudu zakládá držbu věcného práva s trvalým charakterem, nikoliv dočasnou výprosu. Podle názoru soudu by bylo v příkrém rozporu s principem spravedlnosti a logiky, aby po 40 letech existence stavby vybudované v dobré víře bylo toto právo degradováno na pouhou odvolatelnou laskavost.

54. Soud vzal v úvahu také to, že přípojka byla zřizována v rámci hromadného budování obecního vodovodu v obci adresa Anonymizováno (tzv. akce „Z“), do které se aktivně zapojil i předchůdce žalované jméno FO brigádnickou činností (bod 12.). Tato okolnost podtrhuje veřejnou známost a transparentnost celého procesu. Existence přípojky byla žalobkyním i jejich předchůdcům známa, nebyla po čtyři desetiletí rozporována a byla ze strany žalované doprovázena řádným měřením a platbou vodného a stočného obci (body 25. a 26.).

55. Soud zdůrazňuje, že po dobu 40 let nebyla držba práva žalobkyněmi ani jejich předchůdci nijak zpochybněna. Žalobkyně a) jako manželka původního vlastníka musela být o existenci přípojky informována minimálně od okamžiku jejího budování v roce 1984. Pasivita žalobkyň po takto mimořádně dlouhou dobu utvrzuje závěr o poctivosti držby na straně žalované a naplňuje smysl mimořádného vydržení jako nástroje pro nastolení právního souladu se stavem faktickým.

56. Protože soud dospěl k závěru, že žalovaná právo služebnosti mimořádně vydržela, vyhověl jejímu vzájemnému návrhu. Rozsah služebnosti vedení vodovodní přípojky je vymezen geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno ze dne datum (bod 9.), který byl vypracován za účelem přesné identifikace zatížené části pozemku. Tento plán tvoří nedílnou součást výroku tohoto rozsudku.

57. Na základě všech shora uvedených skutečností soud uzavírá, že žalovaná splnila veškeré zákonné podmínky pro mimořádné vydržení služebnosti podle § 1095 o. z. Veřejnoprávní požadavky na případnou budoucí změnu napojení přípojky (bod 21.) nemají vliv na již existující a vydržené soukromoprávní věcné břemeno. Žalovaná vykonávala právo otevřeně, nikoliv v nepoctivém úmyslu a po dobu dvojnásobně přesahující standardní vydržecí dobu. Soud proto vzájemné žalobě v plném rozsahu vyhověl.

58. Vzhledem k plnému úspěchu žalované ve věci (zamítnutí žaloby na odstranění a vyhovění vzájemné žalobě na určení) soud přiznal žalované podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, které jsou tvořeny náklady za právní zastoupení. Vzhledem ke skutečnosti, že řízení bylo zahájeno v roce 2024, se odměna za úkony právní služby učiněné do 31. 12. 2024 počítá podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT”), ve znění účinném do 31. 12. 2024, a odměna za úkony učiněné po 1. 1. 2025 podle AT ve znění účinném od 1. 1. 2025.

59. Soud vycházel dle § 9 odst. 3 AT, ve znění účinném do 31. 12. 2024 z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč, a tedy sazby mimosoudní odměny za jeden úkon právní služby ve výši 2 500 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu. Právní zástupce žalované do konce roku 2024 vykonal 3 úkony právní služby, a to v podobě přípravy převzetí zastoupení, sepisu vzájemné žaloby dne 10. 10. 2024, sepisu písemného vyjádření dne 17. 12. 2024 (§ 11 odst. 1 písm. a), d) AT), celkem 7.500 Kč. Dále mu náleží 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, celkem 900 Kč, a náhrada za DPH ve výši 21 % z částky 8.400 Kč (ze součtu odměny a režijních paušálů) ve výši 1.764 Kč, tedy celkem 10.164 Kč.

60. Dále žalované náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek za vzájemnou žalobu ve výši 5 000 Kč.

61. Při úkonech právní služby učiněných po 1. 1. 2025 soud vycházel z ustanovení § 9 odst. 3 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025, z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč, a tedy sazby mimosoudní odměny za jeden úkon právní služby ve výši 3.700 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu. Právní zástupce žalované od 1. 1. 2025 vykonal 10 úkonů právní služby, a to v podobě sepisu písemných vyjádření a doplnění vzájemné žaloby dne 3. 3. 2025, 7. 10. 2025, 6. 11. 2025, 4. 12. 2025 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) a účasti na jednání soudu dne 14. 1. 2025, 18. 3. 2025, 14. 8. 2025, 23. 10. 2025 (2 úkony, přesáhlo dvě hodiny), 4. 12. 2025 (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), celkem 37.000 Kč. Dále mu náleží 10 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, celkem 4.500 Kč, a náhrada za DPH ve výši 21 % z částky 41.500 Kč (ze součtu odměny a režijních paušálů) ve výši 8.715 Kč, tedy celkem 50.215 Kč.

62. Dále žalované náleží náhrada jízdného právního zástupce za cesty k soudním jednáním a zpět za použití autobusové dopravy z adresa, neboť z adresa jel do Anonymizováno s žalovanou a žádné přímé výdaje mu s tím nevznikly. Žalované tedy byla přiznána náhrada hotových výdajů advokáta za jízdné hromadným dopravním prostředkem na trase adresa a zpět ve výši 100 Kč za jednu cestu, za 5 cest k soudnímu jednání (dne 14. 1. 2025, 18. 3. 2025, 14. 8. 2025, 23. 10. 2025 a dne 4. 12. 2025) tedy celkem 500 Kč. Dále žalované náleží náhrada promeškaného času advokáta dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 150 Kč za každou započatou půlhodinu cesty na soudní jednání (jedna cesta tam a zpět činí 3 započaté půlhodiny, což je za jednu cestu 6 započatých půlhodin, za 5 cest 30 započatých půlhodin), tedy ve výši 30 x 150, celkem 4 500 Kč. Dále náhrada za DPH ve výši 21 % z částky 5.000 Kč (ze součtu jízdného a náhrady za promeškaný čas) ve výši 1.050 Kč, tedy celkem 6.050 Kč.

63. Součet odměny za právní zastupování žalované (60.379 včetně režijních paušálů a DPH), cestovného a náhrady za promeškaný čas (6.050 Kč včetně DPH) a zaplaceného soudního poplatku (5.000 Kč), činí celkem 71.429 Kč. Celkem tak žalované náleží náhrada nákladů řízení ve výši 71.429 Kč, kterou jsou žalobkyně a), b) povinny uhradit společně a nerozdílně uhradit dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalované, a to dle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně ve dvojím vyhotovení.

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora (zák. č. 120/2001 Sb.).