OSPH01 27 C 251/2022-112

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ 27 C 251/2022-112 ⟪LB:lb_003⟫ Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci ⟪LB:lb_004⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou tituly před jménem Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem tituly před jménem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení částky 18 150 Kč s příslušenstvím a částky 89 298 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 150 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 89 298 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 89 298 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 35 173 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem Jméno advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 150 Kč s příslušenstvím a částky 89 298 Kč s příslušenstvím z titulu Rámcové dohody č. hodnota, kterou spolu dne datum uzavřeli žalobkyně a žalovaný (dále jen „Rámcová dohoda“). Smlouva byla mezi stranami uzavřena na základě zadávacího řízení k nadlimitní veřejné zakázce s názvem „Poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro OSI“ a byla uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Anonymizováno s Jméno žalovaného. Žalobkyně na základě podmínek Rámcové dohody uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu č. hodnota (Anonymizováno, kontrolní číslo Anonymizováno a č. j. číslo jednací) (dále jako „Realizační smlouva“), a to na výkon zadavatelských činností při zadávání veřejné zakázky s názvem „Stavba č. hodnota Anonymizováno a č. hodnota Anonymizováno; projektová a inženýrská činnost“. Žalobkyně tvrdí, že článek IV. Realizační smlouvy stanoví, že odměna za poskytování plnění bude (žalobkyní) fakturována čtvrtletně, a to vždy k poslednímu pracovnímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí. K faktuře bude připojen originál protokolu, který bude obsahovat soupis provedených úkonů s výčtem hodin potvrzených zástupcem (žalované) ve věcech technických. K tomuto žalobkyně uvádí, že potvrzení soupisu zástupcem žalované dochází podle § 1963 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) k ověření, zda bylo řádně splněno, a doba ověření nemůže podle § 1965 o. z. překročit 30 dnů. Realizační smlouva v čl. I. stanoví, že zástupcem žalované je jméno FO, pověřený vedením oddělení právního odboru investičního Anonymizováno žalované. Žalobkyně ve III. kalendářním čtvrtletí roku 2019 provedla podle Realizační smlouvy výkon zadavatelských činností při zadávání veřejné závazky „Stavba č. hodnota Anonymizováno a č. hodnota Anonymizováno; projektová a inženýrská činnost“, a to vypořádání připomínek k návrhu tisku Anonymizováno o výběru dodavatele veřejné zakázky v rozsahu 1,5 hodiny, zpracování čistopisu oznámení o výběru dodavatele a zajištění jeho odeslání dotčeným účastníkům v rozsahu 4 hodin, ověření skutečného majitele vybraného dodavatele v ISSM v rozsahu 0,5 hodiny a zpracování výzvy k poskytnutí součinnosti a zajištění jeho odeslání vybranému dodavateli v rozsahu 1,5 hodiny, podle čl. IV. Realizační smlouvy vyhotovila a předložila žalovanému soupis provedených úkonů s výčtem hodin v daném čtvrtletí k ověření plnění a ten jej potvrdil soupisem (v Realizační smlouvě určený jméno FO), kterým došlo žalovaným k ověření řádného splnění provedení plnění žalobkyní ve III. kalendářním čtvrtletí roku 2019. Žalobkyně vyúčtovala dílčí odměnu za dané období III. čtvrtletí roku 2019 ve výši 18 150 Kč včetně daně z přidané hodnoty prostřednictvím faktury č. hodnota ze dne datum, která nebyla konečnou fakturou, tudíž se neaplikoval poslední odstavec č. IV. Realizační smlouvy a předmět Realizační smlouvy nebyl ve III. čtvrtletí roku 2019 vyčerpán. Faktura č. hodnota byla doručena žalované dne datum pod ID „hodnota“ a její součástí byl originál potvrzeného soupisu provedených úkonů ve III. čtvrtletí roku 2019. Článek IV. Realizační smlouvy stanoví, že splatnost faktury marně uplynula dne datum, když podle sjednaných platebních podmínek mělo nejpozději dojít k odepsání výše uvedené odměny z účtu žalovaného a připsáním nejpozději dne datum na účet žalobkyně. K úhradě dlužné částky do dne podání žaloby však nedošlo. Dle čl. IX. bodu 9.3 Rámcové dohody, cit. „Nezaplatí-li (žalovaný žalobkyni) včas a řádně fakturu, je (žalobkyně) oprávněna účtovat pokutu ve výši 0,5% z fakturované částky za každý započatý den prodlení“. Na prodlení se zaplacením se použije článek IX. Bod 9.3. Rámcové dohody a ke dni doručení výzvy k úhradě smluvní pokuty (datum) byl žalovaný v prodlení se zaplacením částky 18 150 Kč včetně DPH v délce 984 kalendářních dnů, tudíž výše smluvní pokuty k uvedenému dni činí 89 298 Kč (984 x 90,75 Kč denně).

2. Žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout s odůvodněním, že žalobkyně dovozuje žalovanou částku z nároku na úhradu faktury č. hodnota ze dne datum na částku 18 150 Kč a úhradu smluvní pokuty vyplývající z prodlení s úhradou předmětné faktury, kterou žalobkyně vystavila za výkon zadavatelských činností při zadávání veřejné zakázky „Stavby Anonymizováno, Anonymizováno“ ve III. čtvrtletí roku 2019. K tomuto žalovaný uvádí, že uvedená faktura s dalšími fakturami nebyla žalobkyni uhrazena a byla dne datum vrácena z důvodu nekompletně předaných podkladů a v důsledku toho nemožnosti kontroly vykazovaného plnění. Uvedený stav trvá doposud. Žalobkyně potřebné podklady žalovanému neposkytla. Žalovaný sporoval údajné odsouhlasení soupisu provedených úkonů s výčtem hodin provedených za žalovaného jméno FO, které mělo být podkladem pro vystavení předmětné faktury, proto žalovaný navrhl jeho výslech.

3. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul jednak z Rámcové dohody ze dne datum, kterou strany uzavřely, tj. žalobkyně jako příkazník, a žalovaný, jako příkazce, na poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro odbor strategických investic Anonymizováno (dále jen „Rámcová smlouva“).

4. Jak soud zjistil z Realizační smlouvy - výzva k plnění - objednávka č. hodnota, žalovaný jako příkazce vyzval na základě Rámcové dohody žalobkyni, jakožto příkazníka, k poskytnutí plnění, jehož předmětem byly služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy spočívající ve službách při výkonu zadavatelských činností (dále jen „Realizační smlouva“). Čl. IV Realizační smlouvy uvádí, že odměnu za poskytování plnění bude příkazník fakturovat čtvrtletně, vždy k poslednímu pracovnímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí. K faktuře bude připojen originál protokolu, který bude obsahovat soupis provedených úkonů s výčtem hodin potvrzených zástupcem příkazce ve věcech technických. Podle čl. I. Realizační smlouvy zástupce Anonymizováno pro věci technické je jméno FO.

5. Jak soud zjistil z akceptace realizační smlouvy (potvrzení) ze dne datum, žalobkyně akceptovala výzvu k plnění/objednávku výše uvedenou.

6. Jak soud zjistil z faktury ze dne datum, č. hodnota, ve spojení se soupisem provedených úkonů potvrzených žalovaným, žalobkyně vyfakturovala žalovanému na základě předmětné Realizační smlouvy za služby zajištění přípravy a administrace výše uvedené veřejné zakázky a souvisejícího poradenství v průběhu realizace zadávacího řízení v rozsahu 7,5 hodin (á 2 000 Kč bez DPH) za III. čtvrtletí roku 2019 ve výši 18 150 Kč. Soupis provedených úkonů s výčtem hodin byl vlastnoručně podepsán jméno FO.

7. Jak soud zjistil ze Soupisu provedených úkonů s výčtem hodin za 3. čtvrtletí roku 2019 k faktuře ze dne datum, č. hodnota, žalobkyně vykázala celkem 7,5 hodin práce. Uvedený soupis je podepsán příkazníkem, tj. svědkem jméno FO, pověřeným vedením oddělení právního INV žalovaného. Z uvedeného soupisu dále vyplývá, že žalobkyně ve III. kalendářním čtvrtletí roku 2019 provedla podle shora citované Realizační smlouvy výkon zadavatelských činností při zadání veřejné zakázky „Stavba č. hodnota Anonymizováno“, a to vypořádání připomínek k návrhu tisku Anonymizováno o výběru dodavatele veřejné zakázky v rozsahu 1,5 hodiny, zpracování čistopisu oznámení o výběru dodavatele a zajištění jeho odeslání dotčeným účastníkům v rozsahu 4 hodin, ověření skutečného majitele vybraného dodavatele v ISSM v rozsahu 0,5 hodiny a zpracování výzvy k poskytnutí součinnosti a zajištění jeho odeslání vybranému dodavateli v rozsahu 1,5 hodiny, tedy 7, 5 hodiny celkem (á 2 000 Kč bez DPH) za III. čtvrtletí roku 2019. Soupis provedených úkonů s výčtem hodin, jež se týkal shora uvedené faktury, byl řádně podepsán svědkem jméno FO, pověřenou osobou za žalovaného spolu s razítkem žalovaného.

8. Jak soud zjistil z usnesení Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota, k návrhu na rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele na veřejnou zakázku „Stavby č. hodnota Anonymizováno a č. hodnota Anonymizováno; projektová a inženýrská činnost“, že pokud šlo o položku 1 Soupisu provedených úkonů s výčtem hodin ze dne datum a příslušnou fakturu č. hodnota týkající se vypořádání připomínek k návrhu tisku Anonymizováno o výběru dodavatele veřejné zakázky, že činnost žalobkyně jasně vyplývá mimo jiné ze skutečnosti, že Anonymizováno vzala na vědomí informace o veřejné zakázce s názvem „Stavby č. hodnota Anonymizováno a č. hodnota Anonymizováno; projektová a inženýrská činnost“ a schválila závěry komise a pořadí účastníků v souladu s přílohami č. 1 a č. 2 tohoto usnesení a důvodovou zprávu a rozhodla o výběru dodavatele právnická osoba.

9. Pokud šlo o položku 2 Soupisu provedených úkonů s výčtem hodin, a to zpracování čistopisu oznámení o výběru dodavatele a zjištění jeho odeslání dotčeným účastníkům, pak žalobkyně předložila uvedené zpracované oznámení o výběru dodavatele právnická osoba č. j. číslo jednací, ze kterého vyplynul obsah, rozsah činnosti žalobkyně při plnění daného úkolu.

10. Jak soud zjistil ze žádosti žalobkyně o informaci ze dne datum, že se žalobkyně dotazovala žalovaného, zda žalovaný má dokumentaci o zadávacím řízení k veřejné zakázce s názvem „Stavby č. hodnota Anonymizováno a č. hodnota Anonymizováno; projektová a inženýrská činnost“.

11. Žalovaný odpověděl na dotaz žalobkyně ze dne datum č. j. číslo jednací, že žalovaný v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek uchovává jako zadavatel dokumentaci o zadávacím řízení „Stavby č. hodnota Anonymizováno a č. hodnota Anonymizováno; projektová a inženýrská činnost“ po dobu 10 let.

12. Jak soud zjistil z předžalobní upomínky žalobkyně adresované žalovanému ze dne datum, žalovanému předžalobní upomínka došla datum, avšak pokud šlo o výzvu k plnění č. hodnota ze dne datum týkající se „Stavby č. hodnota Anonymizováno a č. hodnota Anonymizováno; projektová a inženýrská činnost“ a faktury č. hodnota, tuto dosud neuhradila, ačkoliv byla opakovaně vyzývána žalobkyní.

13. Jak soud zjistil z dopisu žalovaného žalobkyni ze dne datum, č. j. číslo jednací, žalovaný odpověděl žalobkyni, že intenzivně řeší možnosti nastavení postupu k projednání, odsouhlasení a následné úhradě dosud sporovaných a žalobkyní uplatňovaných nároků, že již došlo ze strany žalovaného k úhradě faktury žalobkyně č. hodnota na částku 60 500 Kč včetně DPH. V průběhu následujícího týdne jí bude zaslán písemný návrh vypořádání ostatních finančních nároků.

14. Jak soud zjistil ze žádosti žalovaného o odročení jednání u zdejšího soudu ze dne datum, sděloval žalovaný soudu, že probíhá schvalování úhrady žalované částky v souvislosti se řízení vedeným zdejším soudem pod sp. zn. 65 C 91/2020 a s vysokou mírou pravděpodobnosti bude žalobkyně uspokojena, a to v řádech jednotek dnů.

15. Jak soud zjistil z podání žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne datum, kde sděluje právní zástupce žalobkyně právnímu zástupci žalovaného, že jsou vedena mimosoudní jednání ohledně vypořádání finančních nároků vyplývajících z Rámcové dohody o poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro odbor strategických investic Anonymizováno čhodnota č. účtu ze dne datum.

16. Jak soud zjistil z dopisu adresovaného žalovaným zástupci žalobkyně ze dne datum, že obsahoval návrh smírného řešení, pokud se jednalo i o fakturu č. hodnota a částku 18 150 Kč, která je předmětem tohoto řízení. Tímto dopisem spolu s přílohou spočívající v tabulce uznaných nároků žalobkyně vyplynulo, že žalovaný uznal 7,5 hodin činnosti žalobkyně v souvislosti s uvedenou veřejnou zakázkou „Stavby č. hodnota Anonymizováno a č. hodnota Anonymizováno“.

17. Jak vyplynulo z usnesení Anonymizováno ze dne datum, č. hodnota, že veřejná zakázka žalobkyně jí udělená žalovaným byla v souladu se zákonem, jak vyplynulo z adhezní smlouvy a se zřetelem ke skutečnosti, že se zněním souhlasila Anonymizováno, a to k návrhu na rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatelů na veřejnou zakázku „Poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro OSI“ Anonymizováno vzala na vědomí informace o veřejné zakázce s názvem „Poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro OSI“ zadávané podle ustanovení § 58 zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, uvedené v důvodové zprávě a jejích přílohách. Schválila závěry hodnotící komise a pořadí účastníků v souladu s přílohou č. 5b důvodové zprávy. Rozhodla o výběru dodavatelů, mimo jiné ad. 1 o žalobkyni. Uložila uzavřít smlouvu se žalobkyní jako vybraným dodavatelem do datum. Součástí usnesení byl i návrh Rámcové dohody na poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy spolu s důvodovou zprávou k užšímu řízení podle zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. V přílohách byla i Zadávací dokumentace, ze které vyplynulo v bodě 5 Obchodních a platebních podmínek, bod 5. 1., že dodavatel, resp. účastník je povinen podat návrh smlouvy dle přílohy č. 1 zadávací dokumentace „Návrh rámcové dohody – závazné obchodní podmínky“, přičemž není oprávněn činit jiné změny či doplnění návrhu smlouvy, s výjimkou údajů, které jsou výslovně vyhrazeny pro doplnění ze strany dodavatele. V bodě 8 zadávací dokumentace je uvedeno, že požadavky je dodavatel povinen plně a bezvýhradně respektovat při zpracování své nabídky. Neakceptování požadavků zadavatele uvedených v této zadávací dokumentaci může být považováno za nesplnění zadávacích podmínek s následkem vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Součástí by tudíž Návrh rámcové dohody a závazné obchodní podmínky.

18. Jak soud zjistil z dopisu žalovaného ze dne datum s názvem „Vrácení faktur“, žalovaný vrátil žalobkyni předmětnou fakturu č. hodnota s odůvodněním, že mu předala nekompletní podklady, a v důsledku nemožnosti kontroly vykazovaného časového rozsahu.

19. Jak soud zjistil z Výzvy k úhradě smluvní pokuty za neuhrazení faktury ze dne datum, č. hodnota, která byla doručena žalovanému dne datum podle podacího razítka žalovaného na uvedeném dokumentu. Žalobkyně uplatnila u žalovaného smluvní pokutu ve výši 89 298 Kč, tj. za 984 dnů prodlení x 90,75 Kč denně, když žalovaný neuhradil žalobkyni částku 18 150 Kč za provedení zadavatelských činností v rozsahu uvedeném shora při zadávání veřejné zakázky Stavba č. hodnota Anonymizováno a č. hodnota Anonymizováno. Uplatnila v souladu s čl. IX. Rámcové smlouvy citované shora smluvní sankci spočívající ve smluvní pokutě ve výši 0,5 % z fakturované částky za každý i započatý den prodlení.

20. Jak soud zjistil z komunikace žalovaného s jeho dalšími dodavateli, pokud šlo o žalovaným používané smluvní pokuty a jejich výši, kterou žalovaný měl za obvyklou, a to konkrétně z Objednávky ze dne datum, č. hodnota, z Objednávky ze dne datum, č. hodnota, z Objednávky ze dne datum, č. hodnota, z Objednávky č. hodnota, z Objednávky č. hodnota ze dne datum, z Objednávky č. hodnota ze dne datum, z Objednávky ze dne datum, hodnota, ze smlouvy o dílo mezi žalovaným a spolčeností právnická osoba ze dne datum, vycházel soud z prokázané skutečnosti, že smluvní pokuta, jíž byli vázáni účastníci tohoto řízení v případě nedodržení jejich vzájemných povinností, činila 0,5% ze základní ceny služeb za každý započatý den prodlení, přičemž byla zcela v souladu s pokutami, které ukládal žalovaný jiným subjektům ve vzájemné spolupráci, a to v rozsahu od 0,5% přes 1% až ke 2% ze základní ceny služeb za každý započatý den prodlení.

21. Jak soud zjistil z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne datum, že žalovaný zastavil průběh veřejných zakázek, a to na základě ústního pokynu a odmítl uhradit odměnu za již provedenou část zakázek s tím, že je potřeba pro pokračování obdržet přímý písemný pokyn od způsobilé osoby.

22. Jak vyplynulo z dopisů žalovaného žalobkyni ze dne datum podepsaného tituly před jménem jméno FO, bylo jí sděleno, že probíhá interní audit a že bude kontaktována žalovaným k řešení věci včetně požadované úhrady jejích nároků s tím, že pokyn k zastavení všech činností v souvislosti s veřejnými zakázkami trvá. Totéž vyplynulo z dopisů ze dne datum podepsaného jméno FO, tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO, dopisem ze dne datum podepsaného tituly před jménem jméno FO.

23. Jak vyplynulo z dopisu žalovaného žalobkyni ze dne datum, č. j. číslo jednací ve spojení s výpisy z účtu právnická osoba ze dne datum a datum, z Potvrzení o platbě u právnická osoba ze dne datum, datum, a z usnesení o zastavení řízení ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 14 C 34/2020, že žalovaná žalobkyni dobrovolně plnila jak dohodnutou odměnu, tak smluvní pokuty za opožděné hrazení odměny.

24. Jak soud zjistil z poskytnuté informace žalovaného žalobkyni na základě žádosti žalobkyně ze dne datum, č.j. číslo jednací ve spojení s fakturou č. hodnota ze dne datum a z přílohy faktury č. hodnota, a s fakturou č. hodnota ze dne datum a přílohy faktury č. hodnota, že žalovaný najal dvě advokátní kanceláře na řešení právního rozboru a kontroly podkladů souvisejících s administrací veřejných zakázek společnosti žalobkyně, přičemž fakturované úkony potvrdila vedoucí právního oddělení žalovaného tituly před jménem jméno FO.

25. Jak soud zjistil z výpovědi svědka jméno FO, která byla učiněna ve věci vedené pod sp. zn. 65 C 218/2022, a to v protokolu z jednání ze dne datum, z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO, a to v téže věci, v protokolu z jednání ze dne datum, a dále z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO učiněné ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 65 C 91/2020 dne datum, a dále z faktury č. hodnota ze dne datum vystavené žalobkyní pro žalovaného ve věci veřejné zakázky na základě Rámcové dohody, ze Soupisu provedených úkonů s výčtem hodin ze dne datum k uvedené faktuře, z potvrzení o platbě právnická osoba ze dne datum, z faktury č. hodnota ze dne datum spolu se Soupisem provedených úkonů s výčtem hodin ze dne datum a s potvrzením právnická osoba ze dne datum, z faktury č. hodnota ze dne datum ve spojení se Soupisem provedených úkonů s výčtem hodin ze dne datum a s potvrzením právnická osoba ze dne datum, že obvyklým způsobem vyřízení nároku žalobkyně bylo, že žalobkyně předložila žalované Soupis provedených úkonů s výčtem hodin, který potvrdil svým podpisem pověřený zástupce žalovaného, jméno FO a předložil fakturu spolu se soupisem tituly před jménem jméno FO, který vše odsouhlasil a dal proplatit, jak vyplynulo z dokladů o zaplacení za žalobkyní odvedenou práci. Shora uvedené důkazy svědčí o obvyklé praxi zavedené v daném případě mezi účastníky řízení.

26. Jak soud zjistil z předžalobní upomínky ze dne datum a z dodejky, žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, která mu byla odeslána.

27. Jak soud zjistil ze dvou dokumentů Orgán veřejné moci o registru smluv podle § 5 odst. 4 zák. č. 340/2015 Sb., o registru smluv, že byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena dohoda o poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro OSI MHMP dne datum a datum. Potvrzení o uveřejnění smlouvy v registru smluv bylo k uvedené smlouvě automaticky vygenerováno informačním systémem registru smluv a slouží k potvrzení skutečnosti, že uvedená smlouva byla v registru smluv v daný okamžik uveřejněna.

28. Pokud šlo o uznání zavedené praxe mezi stranami sporu, vycházel soud z rámcové dohody na poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy ze dne datum, která byla uzavřena mezi žalovaným jako příkazcem, žalobkyní jako příkazníkem č. 1, a společností právnická osoba jako příkazníkem č. 2, když předmětem byly podmínky týkající se úplatného výkonu služeb příkazníků při výkonu zadavatelských činností pro zadávání vybraných veřejných zakázek zadávaných příkazcem po dobu trvání rámcové dohody. Rámcová dohoda byla uzavřena na 4 roky ode dne její účinnosti. V čl. IX. Bod 9.3. Smluvní sankce je uvedeno, že nezaplatí-li příkazce příkazníkovi včas a řádně fakturu, je příkazník oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 0,5% z fakturované částky za každý i započatý den prodlení. Smluvní sankce uzavřená mezi stranami sporu byla akceptována ve výši 0,5 % denně všemi smluvními stranami.

29. Jak soud zjistil z Usnesení Anonymizováno č. hodnota ze dne datum k návrhu na rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatelů na veřejnou zakázku „Poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro OSI“, že Anonymizováno vzala na vědomí informace o veřejné zakázce s názvem „Poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy po OSI“ zadávané podle ustanovení § 58 zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, uvedené v důvodové zprávě a jejích přílohách. Anonymizováno rozhodla o výběru dodavatelů, mimo jiné v prvé řadě o výběru žalobkyně a uložila Anonymizováno uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem podle bodu III. uvedeného usnesení a v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v příloze č. hodnota tohoto usnesení. V daném případě žalovaný znal obsah smlouvy, který schvalovala Anonymizováno a připomínkové řízení proběhlo a byla předložena žalovanému celá dokumentace. Návrh smlouvy byl předložen žalovaným žalobkyni v adhezním řízení a žalobkyně mohla návrh smlouvy pouze připomínkovat.

30. Jak soud zjistil z Rámcové dohody na poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy, tato byla Přílohou č. 1 k usnesení Anonymizováno č. hodnota ze dne datum ve spojení s důvodovou zprávou k zakázce č. hodnota, která v příloze obsahovala mimo jiné zadávací dokumentaci podle zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění. Ze zadávací dokumentace v bodě 5. Obchodní a platební podmínky, konkrétně z bodu 5.1. vyplynulo, že dodavatel, resp. účastník je povinen podat návrh smlouvy dle přílohy č. 1 této zadávací dokumentace „Návrh rámcové dohody – závazné obchodní podmínky“, přičemž není oprávněn činit jiné změny či doplnění návrhu smlouvy, s výjimkou údajů, které jsou výslovně vyhrazeny pro doplnění ze strany dodavatele. Podle bodu 5.2. návrh smlouvy musí být ze strany dodavatele podepsán statutárním orgánem nebo osobou prokazatelně oprávněnou zastupovat účastníka; v takovém případě doloží účastník toto oprávnění (např. plnou moc) v nabídce. Podle bodu 5.3. je dodavatel povinen upravit návrh smlouvy v části identifikující smluvní strany na straně dodavatele, a to v souladu se skutečným stavem, aby bylo vymezení dodavatele dostatečně určité. Přílohou č. 1 zadávací dokumentace byl mimo jiné Návrh rámcové dohody – závazné obchodní podmínky. Z uvedených listin vyplývá obvyklost zpracování dokladů projektové dokumentace, které nevybočuje z obvyklých mezí realizovaných i jinými smluvními partnery.

31. Jak soud zjistil z výpovědi svědkyně jméno FO, je zaměstnankyní odboru právní podpory, vede oddělení právních služeb. V roce 2019 se sloučily odbory a byla na odboru investičním, kde se nepřímo setkávala s panem jméno FO za žalobkyni. Byla referentkou právního oddělení. Zažila pověření vedoucího pana jméno FO a vedoucí právního oddělení tituly před jménem jméno FO a ředitele tituly před jménem jméno FO a kolegyni jméno FO. Zažila i vracení faktur kolegyní jméno FO žalobkyni v roce 2019. jméno FO tyto rozporovala datum, a to výši nákladů a nedostatek podkladů, kdy neměla k dispozici doklady od pana jméno FO, přičemž s ním jednala o uvedených dokladech. Nebyla přítomna schůzek s panem jméno FO, avšak mluvila s oběma jejími účastníky, panem jméno FO a paní jméno FO, kteří shodně uváděli, že se dohodli na ponížení finální částky požadované žalobkyní a pokračují tudíž ve spolupráci. Následně byl však pan jméno FO nekontaktní, nereagoval na výzvy žalované, došlo tudíž ze strany paní jméno FO k vrácení faktur, protože nebyly splněny žalobkyní podmínky, které si se žalovanou dohodly, což vyplývá z e-mailů paní jméno FO adresovaných panu jméno FO, ve kterých požadovala soupisy prací k fakturám, což se opakovalo. Obsah smluv mezi stranami nezná, pouze se seznámila s rámcovou smlouvou mezi nimi uzavřenou. Svědkyni byly předestřeny dokumenty, a to soupis prací a faktura č. hodnota, ke kterým uvedla, že na Soupis prací k uvedené faktuře je vlastnoruční podpis pana jméno FO. Žalobkyně se se žalovanou dohodla krátce po nástupu paní jméno FO, tj. datum nastoupila a do čtrnácti dnů se dohodla se žalobkyní o ponížení částek za služby žalobkyně, že si předají podklady a budou pokračovat ve spolupráci. Kontaktní osoba ve smlouvě může být změněna bez dodatku smlouvy. jméno FO byla nadřízená a zároveň kamarádka svědkyně. jméno FO hospodařila s veřejnými prostředky, nesouhlasila s výší vyúčtování žalobkyní, rozporovala jej a krátila, když v té době měla již k dispozici faktury a soupisy prací, které v té době podepisoval ještě pan jméno FO, který v práci skončil k datu 4. až 7. 10. jméno FO přišla ze právnická osoba, kde se věnovala veřejným zakázkám, tudíž s nimi měla zkušenosti. Šlo o desítky faktur, které sporovala. Šlo např. o 70 hodin prací, které podle jejích zkušeností bylo možné zvládnout za 10 hodin, namítala, že uvedený objem prací žalobkyní neodpovídá realitě. Když přišla faktura, příslušný vedoucí oddělení ji převzal a schválil a parafoval a poslal ji ekonomickému oddělení, pak řediteli odboru dal pokyn k proplacení výkazu práce žalobkyně k faktuře č. hodnota, že po provedení personální změny na pozici vedoucího právního oddělení odboru investičního ze jméno FO na tituly před jménem jméno FO začala mít žalovaná pochybnosti o správnosti žalobkyní fakturovaném počtu hodin, když tyto se jevily neopodstatněně vysoké. Dle žalované tak žalobkyně fakturovala za své služby odměnu ve výši, která byla nepřiměřená a neoprávněná. Dle žalované žalobkyně vykazovala činnost v rozsahu, který ve skutečnosti neprovedla. Vzhledem k tomu, že fakturovaná odměna měla být žalobkyni proplacena z veřejných prostředků, musela žalovaná tyto nesrovnalosti prověřit a objasnit. Nová vedoucí právního oddělení tudíž začala komunikovat se zástupcem žalobkyně, jméno FO, mimo jiné v tom smyslu, nechť doloží výkazy práce k jednotlivým zakázkám tak, jak je žalobkyně pro účely fakturace eviduje. K tomu byly požadovány další listiny, které žalované z činnosti žalobkyně chyběly. Byť částečně se podařilo chybějící doklady od žalobkyně shromáždit, zejména výkazy práce ke kontrole doloženy nebyly. Výkazy práce ale nebyly žalobkyní předloženy ani jméno FO, žádné nebyly dohledány. Za tohoto stavu věci nebylo možné fakturu č. hodnota proplatit. tituly před jménem jméno FO zdědila po panu jméno FO prázdnou kancelář bez podkladů. V kanceláři pana jméno FO pobýval současně jméno FO, který výlučně administroval zakázky žalobkyně, přičemž měl nadstandardní vztah s panem jméno FO, když pan jméno FO byl pro jmenovaného jako syn, znal otce pana jméno FO a přebíral práci od pana jméno FO.

32. Jak soud zjistil z výpovědi svědka jméno FO, firma pana jméno FO byla dodavatelem služeb žalované, byla řádně vysoutěžena. Svědek jméno FO byl v rozhodném období pověřený vedením právního oddělení, které se zabývalo mimo jiné veřejnými zakázkami, měl na starosti i jiné agendy, např. zastupování žalované před soudy, vyvádění majetku. Po vysoutěžení dodavatelských služeb panem jméno FO, byl osloven žalovanou jako zadavatelem elektronicky. Byly u něho objednány služby. První v pořadí byla vždy fima pana jméno FO jako administrátora stavebních zakázek, tudíž mu byl předložen projekt, komunikoval s ním technický dozor stavebníka, byla mu příslušným odborem předána stavební dokumentace a na základě uvedených podkladů jméno FO zařídil na danou stavební činnost výběrové řízení, které bylo vyhlášeno ve veřejném systému veřejných zakázek, o veškerých úkonech jméno FO informoval vedoucího odboru právního, ekonomického, dále městské stavební inženýry, kteří měli stavbu na starosti. Za shora uvedenou činnost měl dodavatel právo čtvrtletně účtovat fakturou za jednotlivé provedené úkony, přičemž uvedené potvrzoval vždy poslední pracovní den v měsíci svědek jméno FO na základě požadavku paní jméno FO. Shora uvedená činnost byla zaznamenávána rovněž elektronicky, tudíž byla kontrolována i elektronicky, nebo na profilu zadavatele nebo ve spisovce. Svědek vždy zhodnotil osobně rozsah prací a úkonů, vycházel z praxe advokátů jak u žalované, tak ze své pracovní zkušenosti na Anonymizováno, u Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, kde pracoval jako právník, co stránka to úkon a hodina práce i s odkazem na běžnou fakturaci advokátů najímaných zcela zbytečně žalovanou. Kvalita prací pana jméno FO odpovídala zakázce dodané žalobkyní a jejímu soupisu prací. Na Soupisu provedených úkonů s výčtem hodin k objednávce č. hodnota za III. čtvrtletí 2019 k faktuře č. hodnota, kontrolní číslo hodnota, je uveden vlastnoruční podpis svědka jméno FO, což sám potvrdil s tím, že jej podepsal datum jako pověřená osoba žalovanou a vše ještě stvrdil razítkem žalované, které měl v té době k dispozici. Jednalo se tudíž o standardní postup žalovaného při schvalování odvedené činnosti žalobkyní, tj. o zavedenou praxi mezi účastníky. Uvedený soupis byl předestřen i svědkyni jméno FO, která potvrdila, že uvedený soupis prací k faktuře č. hodnota, je vlastnoručním podpisem pana jméno FO. Svědek jméno FO potvrdil, že jeho pracovní poměr u žalované skončil až datum a předmětný soupis jím byl podepsán dne datum, přičemž ve funkci vedoucího právního odboru byl až do datum. Pokud šlo o bod 1 předmětného soupisu, poté, co bylo odsoutěženo a vybrán zhotovitel komisí, zadavatel měl seřadit veškerý materiál, převést jej do elektronické podoby, měl připravit návrh usnesení a poslat do připomínkového řízení s tím, že žalovaná mu řekla, kdo se k uvedenému vyjádří. Vyjadřovala se řada osob, ředitel odboru, sekční šéf, účetní, odbor zadávání veřejných zakázek, ředitel Anonymizováno, pak se postupovalo ke členům Anonymizováno. Jednalo se o složitý proces a každá jedna osoba se k tomu vyjadřovala, což musel zařídit jméno FO, jednalo se o 10 až 15 připomínkových míst, což zabralo čas, byly tam tlaky. Pokud šlo o bod 2 soupisu, pak vyúčtovaných žalobkyní pět hodin bylo adekvátní, neboť pan jméno FO musel vypracovat oznámení o výběru dodavatele, dát ho do elektronické podoby a přiřadit k němu všechny podstatné dokumenty a hodnocení dodavatele, což bylo následně odesláno účastníkům výběrového řízení, kteří byli nebo nebyli vybráni, doručení muselo být řádně vykázáno, neboť od uvedené doby běžela lhůta k podání námitek. Bod 3 všem dodavatelům služeb zadavatel umožnil přístup do systému, aby se zabránilo v rámci přehledu případnému nebezpečí praní špinavých peněz. I činnost žalobkyně v rámci bodu 3 odpovídala množství žalobkyní uvedených hodin. Bod 4, žalobkyně musela zpracovat výzvu, aby soutěžící poskytli součinnost, některé skutečnosti se dávaly na vědomí prohlášením, někdy živnostenským listem, překontroloval se spis a tři hodiny práce tomu odpovídaly. Bod 5, jednalo se o kontrolní výstup před podpisem ředitele, kdy se vnitřním připomínkovým řízením právního, ekonomického a stavebního odboru došlo ke kontrole, zda text smlouvy odpovídá textu smlouvy z výběrového řízení, uvedené podepsal na oběžném listu svědek jméno FO, paní jméno FO a vedoucí stavebního oddělení, pak vše bylo třeba předložit řediteli odboru. Rozsah prací vykázaných žalobkyní byl odpovídající. Kontrolovali se citované položky průběžně. Svědek u všech úkonů byl přítomen, vše kontroloval i v elektronické podobě a vše se tudíž dá i dnes v systému žalované dohledat. Dne datum shora uvedený soupis podepsal, když se dostavil do práce i v době své dovolené, neboť byl konec čtvrtletí, kdy se musel na pokyn paní jméno FO soupis podepsat. Kolik připomínek se v dané době vyřizovalo, již s odstupem času nevěděl. Za žalobkyni jednal s panem jméno FO jako s kontaktní osobou na základě smlouvy. Žalobkyně vykonávala objednané služby v bezprostředním kontaktu s pracovníky odboru u svědka v kanceláři Anonymizováno, když zaměstnancům svědek zakazoval, aby docházeli do jednotlivých firem, nýbrž aby zůstali na Magistrátu pro lepší kontrolu. Dokumenty po skončení pracovního poměru předal elektronicky Anonymizováno, protože vše bylo vedeno elektronicky v systému Anonymizováno. Svědek se zná s otcem pana jméno FO, avšak viděl jej naposledy před 15 až 20 lety, za dobu působení žalobkyně u žalované se s ním nesetkal a nemluvil s ním.

33. Jak soud zjistil z přehledu docházky zaměstnance jméno FO za rok 2019, z převedení zaměstnance ze dne datum, z neplatnosti právního jednání ze dne datum a datum - odpověď ze dne datum a datum, z oznámení ze dne datum, z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum ve spojení s pracovním řádem Anonymizováno a kontrolním hlášení k DPH žalobce za měsíc září 2019, byť měla být vystavena již datum, se zdanitelným plněním ke dni datum, byla žalované doručena až dne datum, tedy až po dvou měsících. Vystávají tedy další pochybnosti, zda byla tato faktura skutečně vystavena dne datum, a zda samotný soupis úkonů s výčtem hodin ze dne datum byl v tento den skutečně podepsán, nadto k tomu příslušnou osobou. Jak totiž vyplývá z pracovní docházky jméno FO, dne datum měl dovolenou a tedy nebyl v pracovním procesu. Článek 7 Pracovního řádu Anonymizováno totiž nařizuje vedoucímu zaměstnanci, kterým jméno FO v dané době byl, písemně určit zaměstnance, který jej bude zastupovat v plném či omezeném rozsahu. V době nepřítomnosti tedy není takový vedoucí zaměstnanec oprávněn činit pracovní úkony, v daném případě odsouhlasovat výčet úkonů a počet hodin jako podklad pro fakturaci, ale je k tomu oprávněn výhradně vedoucím zaměstnancem pověřený zaměstnanec. Následně byl jméno FO ke dni datum převeden na jiné pracovní místo v rámci žalované, a to na pozici právníka v odboru stavebního řádu Anonymizováno. Na toto místo ale nikdy nenastoupil a pro dlouhodobou neomluvenou absenci na pracovišti s ním byl dne datum okamžitě rozvázán pracovní poměr. Převedení na jinou pracovní pozici bylo jméno FO doručeno až dne datum, kdy se nacházel na pracovišti. Ve dnech datum (pátek) a datum (pondělí) totiž čerpal řádnou dovolenou a na pracovišti se nenacházel.

34. Jak soud zjistil z e-mailů jméno FO ze dne datum, datum, datum, datum, 2x datum, a z výpovědí svědků tituly před jménem jméno FO a jméno FO, komunikace mezi žalobkyní a žalovanou byla nastavena na ústní bázi, a to včetně požadavků na doplnění podkladů k zadávacímu řízení či fakturaci za administraci jednotlivých veřejných zakázek. tituly před jménem jméno FO opakovaně se zástupcem žalobkyně jednala, a to i prostřednictvím e-mailu, avšak ani po výzvách žalované se žalobkyně neřídila zcela legitimními pokyny, neposkytla žalované součinnost a nedoložila dokumentaci prokazující, zda skutečně a v jakém rozsahu provedla služby ve smyslu Rámcové dohody, za které požaduje (mimo jiné) uhradit odměnu na základě daňového dokladu. Jak totiž vyplývá z článku III. výzvy k plnění k administraci konkrétní veřejné zakázky, která provádí Rámcovou dohodu, odměna má být účtována podle skutečně provedeného rozsahu plnění, míněno skutečně odpracovaného počtu hodin. Bohužel tituly před jménem jméno FO zemřela, proto ji nelze ke svědecké výpovědi povolat, nicméně o komplikacích se žalobkyní věděla další pracovnice právního odboru tituly před jménem jméno FO a jméno FO působící na pozici zakázkářka specialistka. Obě pracovnice mohou k věci odpovědně vypovědět okolnosti neproplacení nejen předmětné, ale i ostatních faktur vyjmenovaných v písemnosti ze dne datum.

35. Jak soud zjistil z faktury žalobkyně na žalovanou za 3. čtvrtletí 2019 a z výpovědi tituly před jménem jméno FO, že žalobkyně žádným důkazem nedoložila fakturou č. hodnota ze dne datum účtované a Soupisem provedených úkonů s výčtem hodin ze dne datum vykázané úkony a zejména jejich časovou náročnost. Přitom hlavní důvod pro vrácení faktur žalobkyni ze strany žalované přípisem ze dne datum byla právě skutečnost, že žalobkyně nepředala kompletní podklady a tím znemožnila kontrolu vykazovaného časového rozsahu před provedením platby. Nejednalo se o žádnou svévoli, ale o výsledek marné snahy zaměstnanců žalované před úhradou fakturované částky zkontrolovat její oprávněnost. U žalované je totiž možné provést úhradu doručených faktur až poté, co bude realizován celý schvalovací proces. Vzhledem k tomu, že žalovaná reprezentovaná ředitelem investičního odboru tituly před jménem jméno FO měla pochybnosti mj. o správnosti předloženého výkazu hodin, a tedy o oprávněnosti vykazovaného časového rozsahu, tato pochybnost byla podporována informacemi od nové vedoucí právního oddělení tituly před jménem jméno FO, fakturu odmítla proplatit a vrátila zpět žalobkyni. V této souvislosti žalovaná podotýká, že samotné odsouhlasení Soupisu provedených úkonů s výčtem hodin Rámcová smlouva nespojuje s povinností žalované fakturu uhradit, ale je jen povinnou přílohou faktury. Z Rámcové smlouvy nevyplývá, že po odsouhlasení soupisu úkonů a výčtu hodin dojde bez dalšího k úhradě fakturované částky bez toho, aby správce příslušného rozpočtu měl možnost toto „odsouhlasení“ překontrolovat. Faktury žalobkyně, a nejen ta, která je předmětem tohoto soudního sporu, měly být hrazeny z rozpočtu investičního odboru žalované, který je tvořen veřejnými prostředky. Správcem příslušného rozpočtu zde byl tituly před jménem jméno FO, který musí se svěřenými finančními prostředky nakládat jako řádný hospodář. Pokud tedy mu tedy byly známy pochybnosti o oprávněnosti žalobkyní účtované částce, oprávněně odmítl fakturu uhradit.

36. Z listiny Vrácení faktur, která byla vyhotovena dne datum, tedy ještě před splatností faktur, vyplývá, že společně s fakturou č. hodnota, bylo žalobkyni ze stejného důvodu vráceno dalších 17 faktur. Tyto faktury, resp. částky na nich uvedené, pak žalobkyně zažalovala u Obvodního soudu pro Prahu 1, avšak nikoli jednou žalobou, ale celkem 18 žalobami, čímž celkový účtovaný počet hodin žalobkyně pro soud záměrně rozmělnila, aby tak o každé žalobě bylo rozhodováno izolovaně. Izolované rozhodování však zejména k vykazovanému počtu hodin může vést k nesprávným závěrům rozhodováním bez souvislostí. Tyto souvislosti ale znala žalovaná při rozhodování, zda faktury žalobkyni vrátit nebo proplatit. Jak je uvedeno výše, faktura č. hodnota byla žalobkyní žalované předložena až datum, kdy jméno FO již nezastával funkci vedoucího oddělení právního a nová vedoucí právního oddělení jako zaměstnanec schvalující věcnou správnost faktury požadovala oprávněně její podložení provedenými úkony a zejména časovou dotací. Tento požadavek nabývá na významu i s ohledem na to, že za žalobkyni vykonával sjednané činnosti vždy jen jméno FO, o žádných dalších osobách, které se měly podílet na činnostech pro žalovanou žalovaná neví. Pak je podezřelé, že žalobkyně požadovala proplatit po žalované jen za měsíc září 2019 celkem 531 hodin (v tomto měsíci přitom fond pracovní doby činil 168 hodin), společně s měsíci červenec a srpen 2019 pak více celkem hodnota hodin, které údajně pro žalovanou žalobkyně odvedla. Rovněž ani žalobkyně v rámci tohoto soudního sporu neuvedla, kdo a kdy konkrétní činnosti, jejichž proplacení požaduje, provedl. Nadto žalovaná uvádí, že žalobkyní uplatněná smluvní pokuta neodpovídá zásadám pro stanovení výše smluvní pokuty přijatým aktuální judikaturou prezentovanou usnesením Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp.zn. 31 Cdo 2273/2022. Žalovaná, i přes nesouhlas se samotným základem pro stanovení smluvní pokuty, proto navrhuje z opatrnosti moderaci této smluvní pokuty soudem, to zejména za situace, kdy smluvní pokuty násobně převyšuje samotnou jistinu uplatněného nároku. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu „je možné v pochybnostech vycházet z toho, že smluvní pokuta slouží k paušalizaci náhrady škody. Tento závěr se však nemůže prosadit tehdy, je-li utvrzená smluvní povinnost takové povahy, že škoda, kterou mohly strany v době ujednání smluvní pokuty předvídat (posuzováno optikou poměrů v době ujednání, neboť jde o výklad právního jednání), se v podstatné míře odchyluje od sjednané (částkou či sazbou) smluvní pokuty. Bude-li sjednaná výše smluvní pokuty významně nižší než škoda, kterou strany mohly očekávat, pak měla smluvní pokuta spíše funkci sankční. Naproti tomu přesahuje-li sjednaná výše smluvní pokuty významně očekávanou výši škody, pak smluvní pokuta měla jak funkci paušalizační, tak funkci sankční. Na sankční smluvní pokutu lze usuzovat zejména tehdy, je-li utvrzena povinnost, při jejímž porušení nehrozí věřiteli žádná škoda, kterou by byl dlužník jinak povinen nahradit za podmínek § 2913 o. z. O tom, zda strany sjednaly sankční smluvní pokutu, může svědčit i ujednání, jímž se odchýlily od ustanovení § 2050 o. z.“. Nejvyšší soud v rozhodnutí dále konstatuje: „Má-li moderace zabránit tomu, aby byl dlužník nucen zaplatit nepřiměřenou (nespravedlivou) smluvní pokutu, a zmiňuje-li ustanovení § 2051 věty první o. z. škodu jako spodní hranici pro její snížení a věta druhá výslovně počítá s možností věřitele uplatnit u soudu nárok na (později vzniklou) škodu v rozsahu částky, o niž byla smluvní pokuta snížena, je nabíledni, že u paušalizační (alespoň zčásti) smluvní pokuty musí patřit mezi rozhodující okolnosti pro úvahu o nepřiměřenosti výše vzniklé škody.“ Žalobkyně ale žádnou škodu nedeklaruje ani neprokazuje.

37. Jak soud zjistil z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO, že v rozhodné době byl ředitelem odboru strategického plánování a investic na Anonymizováno. Měl na starosti správu veřejných zakázek za prostředky Anonymizováno. Předmětné zakázky vysoutěžili tři administrátoři, mimo jiné i žalobkyně, která byla jednou z nejlépe hodnocených administrátorů. Spolupráce se žalobkyní byla příkladná, byla za svou práci chválena i politiky, díky ní se rozpohybovala správa veřejných zakázek, zvýšil se tlak na personál, resp. zaměstnance investičního odboru, a to až do odchodu svědka spolu se svědkem jméno FO a ekonomické ředitelky magistrátu. Do jejich odchodu komunikovali s panem jméno FO, jednatelem žalobkyně bez problémů. Úhrady příslušných faktur vystavených žalobkyní, které vždy řádně doložila příslušnými doklady k proplacení, jež ukládal zákon o zadávání veřejných zakázek a nařízení Anonymizováno, které předepisovaly zadávání interního auditu. K pozastavení plateb panu jméno FO, resp. žalobkyni došlo poté, co mu svědkovi podřízení podali informaci, že nemají veškeré podklady k proplacení faktur, navíc příslušný referent se nemohl s panem jméno FO spojit telefonicky, tudíž mu poslal přípis, avšak na něj pan jméno FO neodpověděl, komunikace se přetrhla, ačkoliv pan jméno FO věděl, že pokud nepředloží příslušné podklady, resp. protokol o provedených úkonech, pak mu nemůže být faktura proplacena. Podklady k zamítnutým fakturám svědek neviděl, nevěděl, co dodal či nedodal pan jméno FO podřízeným svědka. Změnu situace přisuzoval personálním změnám, zejména paní jméno FO, která se vyznačovala tím, že neuměla komunikovat, a zdravotní indispozici pana jméno FO. Nebylo zvykem, aby svědkovi, když někomu ze své pozice volal, volaný nezvedl telefon, nebo nezavolal zpět. Věděl, že před koncem roku 2019 vrátili žalobkyni neproplacené faktury, aby nedošlo na obou stranách k problémům s nesprávným vykázáním daně z přidané hodnoty. Následně svědek odešel z pozice v příslušném odboru Anonymizováno. Na konkrétní případy si již nepamatoval. jméno FO předložil svědkovi konečnou fakturu k proplacení vždy až poté, co obdržel od pana jméno FO veškeré podklady a poté, co byla faktura odsouhlasena všemi zainteresovanými, tj. i odborem investičním. Každá faktura měla krycí list i s podpisy odpovědných zaměstnanců příslušných odborů. Jako poslední dostal k odsouhlasení a podpisu konečnou fakturu vždy svědek, který ji následně předal ekonomickému odboru k fakturaci a k proplacení. Jednalo se o zavedený systém. Realizační smlouvu v danou dobu znal. Neproplacené faktury byly vráceny žalobkyni, aby nedošlo k vadnému vyměření DPH na obou stranách, a to dopisem se seznamem faktur, ke kterému vždy byly přiloženy předmětné faktury i s příslušnými soupisy prací k té které faktuře. V daném případě šlo o faktury č. hodnota, hodnota, hodnota, hodnota. V daném případě uvedené faktury na sobě mají obě razítka spolu s příslušnými podpisy a soupisy prací s jednotlivými úkony a součtem hodin na nich strávených. Při práci na fakturaci si svědek byl vědom existence smluvní pokuty v případě včasného nezaplacení faktur. Pokud by dal pokyn k proplacení faktury, která neměla dostatečné podklady, poškodil by veřejné prostředky. Byl zaveden úzus, že žalobkyně doručí fakturu se soupisem prací na adresu oficiální podatelny Anonymizováno, která následně předložila fakturu podatelně příslušného investičního odboru, tudíž na faktuře byly dvě razítka Anonymizováno o převzetí faktury a soupisu prací. Protože v případě předmětných faktur, jež byly vráceny panu jméno FO, jmenovaný nepředložil zaměstnancům svědka veškeré potřebné podklady, tudíž jmenovaní zaměstnanci nepředložili svědkovi faktury k podpisu. Pokud šlo o jméno FO, nenašla s panem jméno FO společnou řeč, nebyli schopni spolu komunikovat. Svědek nevěděl, zda byla na paní jméno FO podána stížnost a kdo ji vyřizoval, pravděpodobně ano, avšak svědek si na danou záležitost nepamatoval. Nepamatoval si ani, zda požadoval pan jméno FO jinou kontaktní osobu. K dopisu o vrácení faktur ze dne datum uvedl, že jej viděl a vlastnoručně podepsal poté, co ho připravila vedoucí ekonomického oddělení. Faktury byly s uvedeným dopisem vráceny před koncem roku 2019, aby nemusela žalobkyně a Anonymizováno dělat opravné faktury, pokud šlo o vykazování DPH. Pod soupisem vrácených faktur byla věta, že s ním svědek souhlasí. Uvedeným dopisem chtěli říci žalobkyni, že nekomunikuje s Magistrátem, tudíž jí nemohou být proplaceny, proto je vrací, neboť je nemohou zavést do svého účetnictví. Nechtěli dělat dodatečná daňová přiznání o odvodu DPH, aby nedošlo ke zmatkům v účetnictví obou zúčastněných stran. Uvedené faktury sic byly řádně převzaty podatelnou, avšak nemohly být zaúčtovány a proplaceny, jako ředitel odboru urovnával spory, tudíž napsal podnět, že se nedaří komunikovat s panem jméno FO. Uvedený dopis je v systému Anonymizováno. Pokud šlo o paní jméno FO, tato znala procesování úkonů, které měly být provedeny a předloženy spolu s příslušnými doklady pro kontrolu. jméno FO a jméno FO, která nastoupila v měsíci 10. či 11. roku 2019, byla v pozici, kdy přebírala faktury a vyhodnocovala je. V září byly vystaveny faktury a předloženy až v listopadu žalovanému, ačkoliv tak mělo být učiněno vždy v daném měsíci za dané zdanitelné období. Zda-li svědek jméno FO faktury podepsal, když přišel v době své dovolené do práce, svědek nevěděl. Vyjadřovat se k fakturám bylo v kompetenci svědka jméno FO, musel se s nimi seznamovat, byl vedoucím právního oddělení, do jehož kompetence spadalo řešení veřejných zakázek. Pozdní doručení faktur nebylo standardem. Faktura č. hodnota byla proplacena, i když byla vystavena datum za práci za červen 2019, proplacena byla datum, došla Jméno žalovaného do podatelny Anonymizováno dne datum, stejný postup se týkal faktury č. hodnota. Zásadní rozdíl byl v tom, že plnění dle shora posledně uvedených dvou faktur bylo v pořádku. U uvedených faktur nebyl žádný problém. Referenti se u posledních dvou jmenovaných faktur shodli, že je vše v pořádku.

38. Jak soud zjistil z doplňující výpovědi svědka jméno FO, že přebírání faktur od žalobkyně bylo jeho úlohou podle rámcové smlouvy. Prověřoval u každé faktury rozsah provedených prací, znal s osobní zkušenosti rozsah díla předaného administrátorovi a práce, které provedl administrátor. Dne datum potvrdil soupis prací žalobkyně, orazítkoval a podepsal a předal administrátorovi k dalšímu postupu podle rámcové smlouvy. Administrátor poslal Anonymizováno na centrální podatelnu přijaté faktury s potvrzenými soupisy prací, ty byly zasílány jednotlivým odborům, aby se k nim vyjádřily. Pokud šlo o svědkovi předestřený dopis adresovaný žalobkyni svědkem tituly před jménem jméno FO ze dne datum, považoval jej svědek jméno FO za nepochopitelný, neboť ohledně faktur v něm uvedených, administrátor postupoval řádně a všechny potřebné doklady doložil, tak jako v přechozích případech s odkazem na obsah rámcové smlouvy. V dané době svědek tituly před jménem jméno FO na své pozici u Anonymizováno končil, protože si jej tam nadřízený nepřál. Nestačí napsat papír, nýbrž zdůvodnit řádně větu uvedenou v dopisu o vrácení faktur, což svědek tituly před jménem jméno FO neučinil. Žalovaný nedoložil řádně, proč došlo k vrácení faktur. Pokud šlo o fakturu č. hodnota, týkala se terminálu Anonymizováno, pak bylo řádně uvedeno administrátorem, jaké práce fakturoval, tudíž splnil, co bylo rámcovou smlouvou uloženo, když na hlavní podatelnu Anonymizováno se dostala dne datum, druhé razítko bylo z datum, jednalo se o razítko investičního odboru, který si fakturu převzal od hlavní podatelny, tudíž uvedenou fakturu měl svědek tituly před jménem jméno FO k dispozici. Takto tomu bylo na všech svědkovi jméno FO předložených fakturách, u všech objednávek byl zaveden stejný jednotný postup. Svědek měl za to, že příslušné osoby byly pod tlakem, aby byla spolupráce s žalobkyní ukončena uvedeným způsobem. Fakturovalo se po čtvrtletích, některé vyúčtování se nestihlo provést v daném čtvrtletí, ale práce byla vykonána, tudíž měla být proplacena. Dne datum soupis podepsal vlastnoručně svědek jméno FO, práce byla vykonána, vyfakturována, proplacena. S fakturami neměl svědek jméno FO nic společného, pouze podepisoval soupis prací na veřejné zakázce, který byl podkladem pro fakturaci. Dokumentace k dané zakázce byla rozsáhlá, tudíž 75 hodin prací vykázaných žalobkyní na zakázce bylo odpovídajících práci administrátora na zakázce, mohl dokonce vykázat více hodin, což však neučinil. Podpis na soupisu prací je svědka vlastnoruční a razítko správné. Aby se vše zúřadovalo během čtvrtletí, bylo požadavkem vedoucí ekonomického oddělení. V době podpisu soupisu prací byl v Praze, měl sic dovolenou, avšak se zřetelem k požadavku vedoucí ekonomického oddělení se dostavil na pracoviště a soupis vlastnoručně podepsal i v době své dovolené. Pokud šlo o fakturu č. hodnota, splňuje náležitosti, činnost administrátora byla odvedena, týkala se Anonymizováno. Administrátor vykázal 7,5 hodin práce, předložil řádný soupis prací s výčtem hodin. Bylo to v polovině zadávacího řízení. Vše bylo řádně provedeno, spis kompletně posílán přes jednotlivá připomínková řízení, tj. 1,5 hod. práce odpovídalo. Jednotlivé stupně měly připomínky, avšak administrátor uvedené zpracoval za přiměřenou dobu. Odesílalo se všem účastníkům řízení, tudíž čtyři hodiny práce na této činnosti odpovídaly, mohlo být vykázáno více. Účastníci prohlášením dokládali příslušné doklady, čemuž odpovídalo 1,5 hod. práce. Bylo vše řádně podepsáno a vyhotoveno, tudíž byl soupis vlastnoručně podepsán svědkem jméno FO u všech shora uvedených faktur. Svědek vždy dodržoval zákony a potvrzoval pravost soupisů. Pokud šlo o fakturu č. hodnota týkající se Anonymizováno, jednalo se o inženýrskou činnost, technický dozor stavebníka, podpisy na soupisu byly v pořádku. Soupis provedených úkonů byl v pořádku. Soutěžící byl speciálně pojištěn, což kontroloval administrátor, 15 hodin plněn odpovídalo dané zakázce, když dodavatel musel doložit svým prohlášením, čemuž odpovídalo 2 hod. práce administrátora, který prováděl kontrolu, zda obsah smluv odpovídá zadávací dokumentaci, tudíž 5 hod. byl odpovídající čas, jednalo se o náročné úkony, tudíž sedm hodin odpovídal přípravě a uveřejnění na profilu zadavatele, když všechny náležitosti musely být uvedeny, podepsány a datum podpisu vlastnoručně provedl svědek jméno FO. Na soupisu uvedených prací je jeho originální podpis z data datum, kdy byl přítomen na pracovišti, ačkoliv měl dovolenou, jak uvedl již shora. Pokud šlo o fakturu č. hodnota, byl soupis k této faktuře vlastnoručně podepsán svědkem jméno FO, týkal se Anonymizováno, a to v polovině stavebního řízení, tudíž 5 hodin odpovídalo administraci, kdy věc musela projít přes sekčního šéfa, pokud šlo o vytvoření čistopisu k uvedené zakázce, bylo odpovídající, že práce trvala 9 hodin. Vykázané hodiny odpovídaly odvedeným pracím, což pan jméno FO konzultoval se svědkem jméno FO, když svědek byl u řady jednání týkajících se uvedených zakázek s panem jméno FO, probíhaly kontroly za přítomnosti i ředitele odboru se spisovými dokumenty. Know how zavedené panem jméno FO v případě administrace veřejných zakázek používá Anonymizováno dodnes. Veřejnými zakázkami se svědek zabýval od roku 1994, prošel řadu ministerstev a státních institucí. Svědek tituly před jménem jméno FO svědka jméno FO za jeho práci dokonce pravidelně čtvrtletně odměňoval, což svědčilo o spokojenosti s prací svědka. Pokud šlo o fakturu č. hodnota, opět na soupisu prací k této faktuře je originální vlastnoruční podpis svědka jméno FO ze dne datum spolu s příslušným razítkem. Podpisy na dokumentech patřily v dané době lidem, kteří již nyní na Anonymizováno nepracují. Dne datum přišel svědek jméno FO do práce, dostavil se tam i administrátor jméno FO. Projednávali věci a na základě přezkumu odvedených prací podepsal svědek jméno FO soupis prací, podepsal všechny čtyři soupisy týkající se všech čtyř shora uvedených předmětných faktur. Trvalo mu to 1,5 až 2 hod. Udělal vše řádně a svědomitě. Konzultoval s panem jméno FO, procházel jednotlivé doklady a měl podklady v počítači ke každé zakázce, a to celkovou dokumentaci zakázky od jejího přijetí až do dokončení, tudíž mohl zhodnotit odvedenou práci. Vše bylo v pořádku. Nepamatoval si s odstupem pěti let, kolik odvedl hodin u žalobkyně, kdo vykonával činnost za žalobkyni, když podle rámcové smlouvy byl kontaktní osobou výlučně pan jméno FO. Pokud měl pan jméno FO spolupracovníky, tyto svědek jméno FO neviděl, jednal pouze s panem jméno FO, jenž je inženýr, právník, ekonom. Do styku s fakturami se svědek nedostal. Schvalování a proplácení faktur nebyl jeho úkol. Byl to úkol ekonomického oddělení, tudíž svědek již celé účetnictví nesledoval, protože všichni byli spokojeni.

39. Jak soud zjistil z Rámcové dohody na poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro odbor strategických investic Anonymizováno č. hodnota ze dne datum, ze záznamu z výslechu svědka jméno FO ze dne datum provedeného k tvrzení žalovaného ad a), že, cit. „žádným důkazem nedoložil fakturou č. hodnota ze dne datum účtované a Soupisem provedených úkonů s výčtem hodin ze dne datum vykázané úkony a zejména jejich časovou náročnost“, že žalobce splnil svou hmotněprávní povinnost sjednanou v Rámcové dohodě na poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro odbor strategických investic Anonymizováno uzavřené s žalovaným při potvrzení soupisu provedených úkonů s výčtem hodin oprávněnou osobou žalovaného, jméno FO, jak stanovila uvedená Rámcová dohoda a jak potvrdil svou výpovědí svědek jméno FO, tudíž platí právní domněnka založená ustanovením § 565 o. z., podle kterého je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. Podle § 565 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, správnost soupisu provedených úkonů s výčtem hodin byla žalovaným potvrzena a břemeno tvrzení i důkazní ohledně jeho konkrétní nesprávnosti tíží výlučně žalovaného a on je tím, kdo má konktrétně tvrdit nesprávnost obsahu této písemnosti, a nikoliv žalobkyně.

40. Jak soud zjistil z Protokolu s výpovědí svědka jméno FO ze dne datum ke sp. zn. 77 C 219/2022, z obsahu zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění platném a účinném ke dni zahájení předmětného zadávacího řízení k veřejné zakázce, z obsahu Pravidel pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách Anonymizováno schválená usnesením Anonymizováno ve znění platném a účinném ke dni zahájení předmětného zadávacího řízení k veřejné zakázce, z Dokumentace o zadávacím řízení k veřejné zakázce „Stavby č. hodnota Anonymizováno a č. hodnota Anonymizováno; projektová a inženýrská činnost“ vč. interní evidence v informačních systémech žalovaného v dispozici žalovaného, z Odpovědi na žádost o poskytnutí informace č. j. číslo jednací ze dne datum o dispozici žalovaného s celou dokumentací k veřejné zakázce, že soud má za prokázaná tvrzení žalobkyně a závěry výpovědí svědků jméno FO a jméno FO v tom smyslu, že veškerá plnění předmětné Rámcové dohody a administrace dotčené veřejné zakázky žalobkyní probíhalo pod přímým dohledem žalovaného, když on přímo řídil konkrétní kroky žalovaného, uděloval mu pokyny, on průběžně byl přítomen veškerým jednáním ohledně plnění prováděného žalobkyní, on předával podklady k nastudování, on průběžně kontroloval a schvaloval jednotlivé výstupy, jak vyplývá z čl. II. odst. 2.6. Rámcové dohody „Návrhy příkazníka pro výkon zadavatelských činností se příkazce zavazuje předem odsouhlasit a v případě pochybností se má za to, že odsouhlaseny byly.“ Přímý dohled žalovaného dále akcentuje i permanentní přítomnost zástupce žalobkyně přímo na pracovištích žalovaného. Z toho je třeba uzavřít, že povšechné účelové „obranné“ tvrzení žalovaného, že žalovaný neměl žádné informace pro potvrzení soupisu provedených úkonů s výčtem hodin a nemá je zcela nesprávné. Pokud šlo o tvrzení žalovaného že, cit. „hlavní důvod pro vrácení faktur žalobkyni ze strany žalovaného přípisem ze dne datum byla právě skutečnost, že žalobkyně nepředala kompletní podklady a tím znemožnila kontrolu vykazovaného časového rozsahu před provedením platby“, že interpretovat uvedené tvrzení je třeba podle výpovědí svědka jméno FO, který byl autorem předmětného přípisu z datum a jednal za žalovaného, utvářel vůli a projevoval vůli navenek, když mělo „nepředání kompletních podkladů“ spočívat v tom, že žalovanému údajně schází dokumenty vyžadované zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění platném a účinném ke dni zahájení předmětného zadávacího řízení, a nebo Pravidly pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách Anonymizováno schválených usnesením Anonymizováno. Žalovaný dosud, ač mu v tom nebránila žádná skutečnost, konkrétně netvrdil, jaké písemnosti nebo dokumenty stanovené zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek žalobkyně nepředložila, když ve své výpovědi svědek jméno FO, jehož výpověď soud hodnotil jako zcela věrohodnou, když byla v souladu s obsahem písemných důkazů provedených v řízení, potvrdil, že všechny podklady měl v době potvrzení soupisu úkonu s výčtem hodin k dispozici a byl o všech úkonech podrobně informován, tudíž byla vyvrácena pravdivost tvrzení a úkonu žalovaného, že mu měly a stále mají nějaké podklady scházet. Z vyjádření k výpovědi svědka jméno FO při výsleších u senátu 27 C právě k důvodu vrácení faktur žalobkyně dne datum i z výslechu ze dne datum ke sp. zn. 77 C 219/2022, cit. „žalobkyně: zaznělo plnění není úplné, to, co je uvedeno v soupisech, plnění není úplné, podle čeho to lze zjistit, že je, nebo není úplné, ať si v tom udělám pořádek, je to vůči tomu zákonu a vůči manuálu, rozumím tomu správně. Svědek jméno FO dále uvedl: tyto dvě složky byly pro vás určující, které jste měl naplnit. Žalobkyně uvedla: takže, když říkáte, není úplné, tak pravděpodobně něco chybí, buď podle zákona nebo podle toho manuálu v těch dokumentech, které jsou vykázány a říká se, někdo, vedoucí, jméno FO vám říká, není úplné, tak, nebo ještě něco jiného může chybět, než z těchto dvou. Na což svědek jméno FO reagoval: Nevybavuji si nic jiného, ani nic jiného jsme po vás nechtěli. Žalobkyně uvedla: Manuálem, můžete nám trochu, adresa byla vyzvána již na minulém jednání, aby právě řekla. Žalobkyně uvedla: Manuál, co si pod tím manuálem mám představit, jsou to pravidla pro zadávání veřejných zakázek, podmínka Jméno žalovaného, schválena Anonymizováno. Svědek jméno FO uvedl: Ano. Žalobkyně uvedla: Čili ještě jednou, dle vašeho názoru důvodem k vrácení faktury bylo to, že vykázané činnosti a jejich hmotné výstupy, které byly, protože, když je tam konzultace, tak nevím, ale tak postrádaly něco buď ze zákona, čili dokážeme to dneska dohledat, anebo dle manuálu dle těch pravidel, najdu tam, co nám tam chybí, je to tak. Svědek (jméno FO): Ano.“ Pravidly pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách Anonymizováno schválených usnesením Anonymizováno v plnění žalobkyně absentují. Pakliže je námitka žalovaného postavena na tom, že žalobkyní nebylo provedeno plnění úplné, neboť neobsahuje, že nebyly předány kompletní podklady, dokumenty stanovené zákonem nebo Pravidly, je povinností žalovaného zatíženého povinností tvrzení uvést, které konkrétní písemnosti mu nemají být dostupné. Soud pak na základě uvedených konkrétních tvrzení může zkoumat, zda jsou tvrzení vůbec relevantní, tj. zda takové písemnosti a doklady vypracovat zákon nebo Pravidla vůbec ukládají, zda měl jejich vypracování provést žalobkyně a až pak následně vyzvat žalobkyni k vyjádření. Soud zjistil z provedeného dokazování, že celý výsledek činnosti žalobkyně, jakožto příkazníka, jímž je dokumentace o zadávacím řízení k veřejné zakázce, byla žalovanému již dávno před přípisem ze dne datum předána. Tvrzení žalovaného hodnotil soud jako účelová směřující k odůvodnění odmítnutí úhrady odměny žalobkyni, aniž k tomu byl dán legitimní důvod. Žalobkyně i přes kvalifikovanou výzvu s poučením nedostál své povinnosti tvrzení.

41. Jak soud zjistil z Přepisu výpovědi svědka jméno FO ze dne datum v řízení pod sp. zn. 77 C 219/2022 a jeho výpovědi ze dne datum, z Protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne datum v řízení pod sp. zn. 26 C 154/2022 a jeho výpovědi ze dne datum, z Protokolu o jednání ze dne datum v řízení pod sp. zn. 75 C 204/2022 a jeho výpovědi ze dne datum, z Protokol o jednání ze dne datum v řízení pod sp. zn. 65 C 218/2022 a jeho výpovědi ze dne datum, z výpovědi svědka jméno FO, z Rámcové dohody na poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro odbor strategických investic Anonymizováno č. hodnota ze dne datum, z plánovacího pracovního kalendáře za III. čtvrtletí roku 2019, z obsahu soudního spisu zdejšího soudu sp. zn. 65 C 91/2020, sp. zn. 75 C 205/2022, že pokud šlo o tvrzení žalovaného ad c), že cit. „pochybnosti o správnosti, a tedy oprávněnosti účtovaných hodinových dotací nabyl ze zjištění, že žalobkyně vykázala žalovanému za činnosti spojené s administracemi různých veřejných zakázek jen za měsíc září 2019 celkem 531 hodin, společně s měsíci červenec a srpen 2019 pak více celkem 773 hodin. To vše při vědomí žalovaného, že administraci zakázek pro žalovaného za žalobkyni realizoval výhradně její jednatel jméno FO“ V daném případě se jedná o žalovaným dodatečně konstruovaný důvod, jenž měl legitimizovat protiprávní jednání žalovaného spočívající v neoprávněném odmítnutí úhrady odměny žalobkyni. Dané lze zjevně vyvodit z toho, že svědek jméno FO i písemnost ze dne datum uvádějí, že důvodem má být „nepředání kompletních podkladů“, nikoliv podezření, problém s počtem hodin nebo s vědomím žalovaného ohledně osob, které za žalobkyni provádějí předmět plnění Rámcové dohody. Pochybnosti žalovaného jsou v příkrém rozporu s tím, kolik administrací veřejných zakázek u žalobkyně objednal a vyžadoval provádět současně, přičemž jak může být žalovanému podezřelý počet faktur, když přesně odpovídají jemu objednanému a požadovanému plnění. Žalovaný žalobkyni žádným způsoben nepožádal o vysvětlení domnělého rozporu počtu hodin a počtu pracovníků žalobkyně, které zná (se kterými přichází do styku. Svědci jméno FO i jméno FO shodně uvádějí, že každý příkazník, tj. dodavatel, z Rámcové dohody měl určenu jednu konkrétní fyzickou osobu pro kontakt s žalovaným, takže není dost dobře vysvětlitelné, pro má jít k tíži žalobkyně, že jiní pracovníci v kontaktu s žalovaným nebyli, a k tomu lze uvést výpověď svědka jméno FO ze dne datum v řízení pod sp. zn. 77 C 219/2022, cit. „Za firmu žalobkyně, ze smlouvy vyplynulo, že kontaktní osobou je zde sedící pan jméno FO“ a cit. „Už jsem to sdělil na dotaz paní předsedkyně, že jedinou kontaktní osobou firmy Jméno žalobkyně byla osoba, která byla určena ve smlouvě, a to byl pan jméno FO, ale už jsem to soudu jednou sdělil“, nebo výpověď svědka jméno FO ze dne datum v řízení pod sp. zn. 26 C 154/2022, cit. „Pro upřesnění dodává, že z rámcové smlouvy vyplynulo, že za jednotlivé firmy, které jim dodávaly, a to i v případě žalobkyně, jednal pouze s tím, kdo byl napsán v rámcové smlouvě. V rámcové smlouvě bylo uvedeno, že za firmou vystupuje pan jméno FO, s nikým jiným nejednal“, nebo výpověď svědka jméno FO ze dne datum v řízení pod sp. zn. spisová značka, cit. „Dále k dotazu právního zástupce žalovaného, kdo dle jeho názoru za žalobce vykonával úkony podle jednotlivých objednávek sděluje, že toto jemu není známo, neboť vždy byla určena konkrétní firma a jedna kontaktní osoba, přičemž svědek se stýkal pouze s touto kontaktní osobou, což za žalobce byl pan jméno FO“ nebo výpověď svědka jméno FO ze dne datum v řízení pod sp. zn. 65 C 218/2022, cit. „Svědek: Na Anonymizováno na ten investiční odbor se vždy dostavoval pan jméno FO, který byl jako kontaktní osoba pro tuto firmu zapsán v rámcové dohodě, vždy se jednalo s těmi lidmi, kteří tam byli zastoupeni“. Pro plnění Rámcové dohody bylo mezi žalobkyní a žalovaným z iniciativy žalovaného smluveno, že každý příkazník z Rámcové dohody určí jednu kontaktní osobu, která bude ve styku s žalovaným, a to proto, aby nedocházelo ke ztrátě informací, kdyby se komunikace vedla s více osobami příkazníků. S jednou osobou by bylo něco projednáno a dohodnuto, a druhá by v návaznosti na to jednání o daném nemusela vědět nebo nemusela vědět všechny relevantní projednané skutečnosti. Proto byl za žalobkyni, obdobně jako s ostatními příkazníky z dané rámcové dohodě, určen kontaktem s žalovaným tituly před jménem jméno FO, a proto vyslechnutí svědkové uváděli, že se s jinými pracovníky žalobkyně při provádění Rámcové dohody nesetkali. Obdobně tomu bylo u ostatních příkazníků z Rámcové dohody – spol. právnická osoba se sídlem adresa, IČO IČO, a právnická osoba se sídlem adresa, IČO IČO, kteří také určili pro kontakt s žalovaným jedinou fyzickou osobu. Pracovníci, které měla žalobkyně ve III. kalendářním čtvrtletí roku 2019 k dispozici pro provádění plnění, byli jednak tituly před jménem jméno FO, nar. datum, bytem adresa, tituly před jménem jméno FO, nar. datum, bytem adresa, tituly před jménem Jméno advokátky, nar. datum, bytem adresa a tituly před jménem jméno FO, nar. datum, bytem adresa, kteří odpovídají i osobám uvedeným v čl. VII. odst. 7.4. Rámcové dohody uzavřené s žalovaným a označeným jako členové realizačního týmu cit. „VII. Provádění předmětu rámcové dohody 7.4. Členové realizačního týmu jsou následující: 7.4.1. za příkazníka č. 1 vedoucí pracovník: tituly před jménem jméno FO, první pracovník (zástupce vedoucího pracovníka): tituly před jménem jméno FO, druhý pracovník: tituly před jménem Jméno advokátky. Celkové kapacitní možnosti osob bez případných přesčasů žalobkyně byly ve III. kalendářním čtvrtletí roku 2019 následující: v měsíci červenci 2019 ve 27. týdnu 128 pracovních hodin (tj. 4 pracovní dny x 8 hodin x 4 pracovníci), v 28. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), v 29. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), ve 30. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), v 31. týdnu 96 pracovních hodin (tj. 3 pracovní dny x 8 hodin x 4 pracovníci), v měsíci srpnu 2019 v 31. týdnu 64 pracovních hodin (tj. 2 pracovní dny x 8 hodin x 4 pracovníci), v 32. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), v 33. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), v v 34. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci) a v 35. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), v měsíci září 2019 v 36. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), v 37. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), v 38. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), v 39. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci) a ve 40. týdnu 32 pracovních hodin (tj. 1 pracovní den x 8 hodin x 4 pracovníci). Žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin“. Celkové žalobkyní provedené a fakturované počty hodin ve III. kalendářním čtvrtletí roku 2019 a v porovnání s celkovou disponibilní kapacitou žalobkyně činily v 27. týdnu provedených 76,50 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 128 pracovních hodin (tj. 4 pracovní dny x 8 hodin x 4 pracovníci), 28. týden zahrnoval provedených 76,50 hodin, přičemž žalobkyně disponoval kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 29. týden zahrnoval provedených 89 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 30. týden zahrnoval provedených 62 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci) a 31. týden zahrnoval provedených 38 hodin, přičemž žalobkyně disponovala kapacitou 96 pracovních hodin (tj. 3 pracovní dny x 8 hodin x 4 pracovníci), 31. týden zahrnoval provedených 21 hodin, přičemž žalobkyně disponovala kapacitou 64 pracovních hodin, tj. 2 pracovní dny x 8 hodin x 4 pracovníci, 32. týden zahrnoval provedených 47 hodin, přičemž žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 33. týden zahrnoval provedených 19 hodin, přičemž žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 34. týden zahrnoval provedených 21,5 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci) a za měsíc červenec 2019, 35. týden zahrnoval provedených 95,5 hodin, přičemž však Žalobce disponoval kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 36. týden zahrnoval provedených 154 hodin, přičemž však Žalobce disponoval kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 37. týden zahrnoval provedených 157 hodin, přičemž však Žalobce disponoval kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 38. týden zahrnoval provedených 159 hodin, přičemž žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 39. týden zahrnoval provedených 151,5 hodin, přičemž žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci) a 40. týden zahrnoval provedených 29,5 hodiny, přičemž žalobkyně disponovala kapacitou 32 pracovních hodin (tj. 1 pracovní den x 8 hodin x 4 pracovníci). Soud má z uvedeného za prokázané, že žalobkyně disponovala vyšší pracovní kapacitou, nežli tvoří celkový součet fakturovaného rozsahu hodin za III. kalendářní čtvrtletí roku 2019. Celkem tudíž provedených 651 hodin oproti disponibilní kapacitě 672 pracovních hodin.

42. Jak soud zjistil ze soudních spisů vedených zdejším soudem pod sp. zn. 65 C 120/2022, sp. zn. 26 C 155/2022, sp. zn. 39 C 41/2022, sp. zn. 77 C 219/2022, sp. zn. 75 C 204/2022, sp. zn. 27 C 220/2022, sp. zn. 22 C 174/2022, sp. zn. 15 C 217/2022, sp. zn. 65 C 218/2022, sp. zn. 64 C 160/2022, sp. zn. 26 C 154/2022, sp. zn. 65 C 217/2022, sp. zn. 64 C 159/2022, sp. zn. 27 C 219/2022, sp. zn. 26 C 155/2022, sp. zn. 14 C 220/2022, sp. zn. 14 C 34/2020, sp. zn. 26 C 110/2022, z mailu tituly před jménem jméno FO z datum, z mailu tituly před jménem jméno FO ze dne datum, z mailu tituly před jménem Jméno advokátky ze dne datum, že vyjádření jednatele žalobkyně tituly před jménem jméno FO k tvrzení žalovaného ad d), že, cit. „ nová vedoucí právního oddělení jako zaměstnanec schvalující věcnou správnost faktury požadovala oprávněně její podložení provedenými úkony a zejména časovou dotací“, pak uvedené tvrzení soud shledal nepravdivým, když v řízení nebylo prokázáno, že vedoucí právního oddělení, a to ani bývalý ani „nový“ schvalovali věcnou správnost faktury. Vedoucí právního oddělení se žádným způsobem neúčastnil a neúčastní kontroly faktury z Rámcové dohody před její úhradou. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalované, že „nová“ vedoucí právního oddělení vyžadovala opakované „podložení provedenými úkony a zejména časovou dotací“, když žalovaný nenavrhl provedení žádného důkazu, tudíž je žalobkyně v prokázání negativního tvrzení, tj. že nepožadovala, omezen. Ačkoliv žalovaný žádným způsobem neprovedl písemnou změnu realizační smlouvy, tj. nijak neoznámil změnu kontaktní osoby pro žalobkyni, uvedená osoba tituly před jménem jméno FO neprováděla žádnou kontrolu plnění žalobkyně provedeného ve III. čtvrtletí roku 2019, ale požadovala předložit přehled probíhajících veřejných zakázek a jejich aktuálního stavu, aby mohla další provádění činnosti žalobkyně dále řídit. Požadavky této osoby byly šikanózního charakteru a naplňovaly znaky vydírání, a žalobkyně podala dne datum na tuto osobu stížnost k ředitelce Anonymizováno pod ID „hodnota“, která nebyla doposud vyřízena. O charakteru žalovaného a jeho přístupu k věci svědčí i to, tedy že žádným způsobem nereagoval na stížnost proti chování jeho pracovníka. Jak soud zjistil ze Stížnosti žalobkyně ze dne datum, pokud by dotčená osoba opětovně požadovala řešit plnění ze III. čtvrtletí roku 2019, ohradila by se vůči tomu z pozice již jednou provedeného a požadovala by upuštění od takového opakování nebo jeho dodatečnou úhradu, resp. úhradu víceprací, neboť uvedenou činnost již vykonala s předchozím vedoucím právního oddělení. O opětovném požadování žádné záznamy nejsou, tudíž uvedený požadavek vztahující se k dotčené faktuře, nebyl žalovaným žádným způsobem formulován.

43. Jak soud zjistil z Rámcové dohody na poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro odbor strategických investic Anonymizováno č. hodnota ze dne datum, z Dokumentace o zadávacím řízení k veřejné zakázce „Stavby č. hodnota Anonymizováno a č. hodnota Anonymizováno; projektová a inženýrská činnost“ vč. interní evidence v informačních systémech žalovaného, z Přílohy návrhu smírného řešení – doplnění žalovaného ze dne datum, k tvrzení žalovaného ad e), že, cit. „žalobkyně v rámci tohoto soudního sporu neuvedla, kdo a kdy konkrétní činnosti, jejichž proplacení požaduje, provedl“ má soud za to, že žalobkyně nenese břemeno tvrdit a prokazovat, která osoba a kdy účtované činnosti provedla. Je věcí žalobkyně, jakým způsobem smluvený závazek zajistí. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně zajistila dostatečnou kapacitu. Pokud šlo o tvrzení žalovaného ad f), že, cit. „rozsah žalobkyní vykázaných úkonů v rámci administrace předmětné veřejné zakázky neodpovídá jejich náročnosti a obsahu“, pak má soud za prokázané, že žalovaný žádný konkrétní rozpor netvrdí, a rovněž netvrdí, v čem konkrétně rozpor spočívá, v čem spočívá nesprávnost obsahu soupisu, který je žalovaným potvrzen. Žalovaný tvrdí, že by měla žalobkyně prokazovat uskutečnění jednotlivých účtovaných úkonů uvedených v Soupisu provedených úkonů s výčtem hodin, cit. „žalovanému dosud neprokázal“, a pro případ prokázání má za to, že skutečná časová náročnost jednotlivých úkonů je 1 hodina, 1 hodina, 10 minut a 0,5 hodiny. U uvedeného žalovaný opět pouze uvádí nějaké hodnoty, ale tyto žádným způsobem neodůvodňuje. Soud má za to, že se jedná o nekonkrétní tvrzení žalovaného, přestože byl kvalifikovaně vyzván ke konkretizaci důvodů nesprávnosti žalovaným potvrzeného soupisu provedených úkonů s výčtem hodin žalobkyně, ačkoliv žalovaný rozporuje správnost soupisu, správnost byla žalovaným již uznána podpisem svědka jméno FO, a tudíž tíží břemeno žalovaného, nikoliv žalobkyni, když žalovaný je tím, kdo uvedl jím odhadované rozsahy náročnost úkonů zcela nepodloženě, neboť kupř. přestože žalovaný tvrdí, že mu nebyly předány výstupy činnosti žalobkyně, netvrdí, které mu předány být měly a nebyly, a je s podivem, že je schopen „skutečnou“ časovou náročnost přesně uvést, vedle toho mu ale byl celý výsledek činnosti žalobkyně předán před písemností ze dne datum, a disponuje tak celou dobu dokumentací o zadávacím řízení´. U jednotlivých položek neakceptuje sjednaný mechanismus účtování každé započaté hodiny a navrhuje „10 minut“ nebo „0,5 hodiny“, ač je to v rozporu se sjednanou úpravou. Čl. V. odst. 5.1. Rámcové dohody stanoví, cit. „Odměna za plnění předmětu rámcové dohody je stanovena jednotkově, a to ve výši 2 000 Kč bez daně z přidané hodnoty (DPH) za každou započatou hodinu provádění služeb při výkonu zadavatelských činností pro zadávání veřejných zakázek“ v rámci návrhu smíru ze dne datum žalovaný akceptoval všechny žalobkyní vykázané hodiny, tedy celkem 7,5 hodin. Žalovaný navrhnul provést k důkazům „výkaz práce žalobce k faktuře č. hodnota“, ačkoliv žalovaný vůbec neuvedl, o jaký konkrétní dokument (obsahovou náplň, odkaz na Rámcovou dohodu, zákon apod.) se má jednat, a především co konkrétně má prokazovat, tudíž podle soudu nejde o kvalifikovaný důkazní návrh, proto jej soud odmítl, když žalovaný netvrdí žádnou skutečnost, kterou by takový neurčitý důkaz měl prokazovat, tudíž není žádným způsobem možné posoudit, zda je taková skutečnost vůbec pro soudní řízení relevantní.

44. Jak soud zjistil z rozhodnutí odvolacího Městského soudu v Praze sp. zn. 28 Co 159/2024 ze dne 21. 8. 2024, že důvodem je to, že Žalobce netvrdí, ale chce nahradit svou povinnost tvrzení výslechem svědka, což je zásadně nepřípustné, viz kupř. bod 23. rozhodnutí odvolacího Městského soudu v Praze sp. zn. 28 Co 159/2024 ze dne 21. 8. 2024, jímž byl potvrzen rozsudek v obdobné věci jako nyní rozhodované sp. zn. 65 C 91/2020, cit. „Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný neunesl své břemeno tvrzení a důkazní ohledně jím namítaných nedostatků plnění ze strany žalobkyně a že jej nebylo dále ani znovu poučovat ve smyslu § 118a o. s. ř. V tomto ohledu je třeba dodat, že dle odvolacího soudu žalovaný nepřípustně svou povinnost tvrzení nahrazoval svědeckou výpovědí jméno FO, jež se v rámci své výpovědi mimo jiné vyjadřovala k rozsahu počtu hodin uvedených v příloze faktury č. hodnota ze dne datum, tedy v Soupisu provedených úkonů s výčtem hodin“ eventuálně znaleckým posudkem. Podstatný je předmět sporu spočívající v nedůvodném odmítnutí úhrady nároku žalobkyně, ačkoliv splnila všechny hmotně právní podmínky pro ni, a nikoliv žaloba o nahrazení projevu vůle žalovaného pro odmítnutí potvrzení soupisu provedených úkonů s výčtem hodin. Břemeno tvrzení i důkazní tíží žalovaného. Žalovaný, ačkoliv byl kvalifikovaně vyzván a ač je zastoupen advokátem, ničeho konkrétního netvrdí. Provádět svědeckou výpověď s cílem nahrazení tvrzení žalovaného nebo pořizovat znalecký posudek v situaci nekonkrétnosti tvrzení a pouze účelových tvrzení žalovaného, jež se všechna ukázala jako lichá, směřujících k rodlužování soudního řízení pouze zatěžují nadbytečně soud i žalobce.

45. Pokud šlo o moderaci smluvní pokuty k námitce žalovaného, který je nositelem povinnosti tvrzení a důkazní v tomto ohledu, a měl tvrdit a označit důkazy k prokázání tvrzení, které by vedly k objasnění okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty, tedy v čem konkrétně spočívá nepřiměřenost žalobkyní požadované smluvní pokuty právě s ohledem na posuzovanou věc a konkrétní okolnosti případu, jaké byly okolnosti známé v době sjednání smluvní pokuty, jaké okolnosti byly dány při porušení smluvní povinnosti, jaké byly případně okolnosti nastalé později, mají-li v porušení smluvní povinnosti původ, pak soud přihlédl k okamžiku uplatnění námitky moderace, ke kterému došlo až při závěrečné řeči, a tak by měl žalovaný v případě odkazu na nové, v řízení do té doby netvrzení skutečnosti a nenavržené důkazy s ohledem na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 9. 2023 ve věci sp. zn. I. ÚS 990/23, bod 24, cit. „Návrh na moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z., je především hmotněprávní námitkou, na kterou se zásadně nevztahuje princip koncentrace řízení, vychází-li, jako v tomto případě, ze skutkového stavu, který byl včas do okamžiku koncentrace vylíčen, a nejsou-li s ním spojeny žádné „skutkové novoty“, uvést, jakou výjimku z koncentrace řízení představují nově uplatněné skutečnosti a nové důkazní návrhy. Žalobním nárokem II. se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalovanému uhradit smluvní pokutu, přičemž uvedený nárok opírá o smluvní ujednání mezi účastníky řízení Rámcovou dohodou na poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro odbor strategických investic Anonymizováno č. hodnota ze dne datum, konkrétně čl. IX. „Smluvní sankce“, odst. 9. 3., cit., když je třeba vzít v potaz, že znění Rámcové dohody bylo dáno jednostranně žalovaným, žalobkyně neměla vůbec žádným způsobem možnost ovlivnit její znění, neboť se jednalo o jednostranně daný návrh smlouvy na plnění veřejné zakázky žalovaným, pročež se jednalo o adhezní smlouvu a žalobkyně vystupovala v pozici slabší strany. Ke sjednání Rámcové dohody (zejm. adheze, slabší strana, zadávací řízení k veřejné zakázce) viz dále v této písemnosti. Žalobkyně měla podle čl. II. odst. 2.1. Rámcové dohody poskytovat žalovanému služby při výkonu zadavatelských činností, a to úplatně, tedy za úplatu. Rámcová dohoda vychází z ustanovení § 2430an o. z., tedy závazku žalobkyně obstarat záležitosti žalovaného. Právní úprava příkazu jakožto závazku ze smluv příkazního typu daná občanským zákoníkem a potažmo Rámcová dohoda obsahuje tato oprávnění, na které má smluvní strana v roli příkazníka nárok: na poskytnutí odměny (§ 2438 o. z.), požadovat vystavení plné moci (§ 2439 o. z.), vypovězení smlouvy (§ 2440 o. z.) a požadovat náhradu nákladů, škody a části odměny v případě libovolného (předčasného) odvolání příkazu příkazcem (§ 2443 o. z.). „Nezaplatí-li příkazce příkazníkovi včas a řádně fakturu, je příkazník oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 0,5 % z fakturované částky za každý i započatý den prodlení.“. „Rámcovou dohodou mezi sebou příkazce a příkazníci uzavírají podmínky týkající se úplatného výkonu služeb příkazníků při výkonu zadavatelských činností pro zadávání vybraných veřejných zakázek zadávaných příkazcem po dobu trvání rámcové dohody.“ „Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.“ Na druhou stranu obsahuje právní úprava příkazu daná občanským zákoníkem a potažmo Rámcová dohoda tyto povinnosti, které musí smluvní strana v roli příkazníka plnit: Z výše uvedeného je patrno, že reálnými právy žalobkyně v postavení příkazníka jsou (a) právo na poskytnutí sjednané odměny za provádění příkazu, (b) právo požadovat vystavení plné moci k prokázání pověření plnění příkazem za žalovaného a (c) vypovědět Rámcovou dohodu. Na druhou stranu povinnosti žalobkyně jsou velmi robustní a z výše uvedeného výčtu je to zřejmé. Z pohledu závazku žalobkyně a žalovaného je závazek žalobkyni za obstarání příkazu zaplatit odměnu úplnou esenciální a nejvyšší hodnotou, jako příkaz obsahuje. Odhlédneme od plnění příkazu bezúplatně, neboť v dotčeném případě jde o standardní podnikání dle ustanovení § 420 a násl. občanského zákoníku, tedy samostatný výkon na vlastní účet a odpovědnost výdělečné činnosti živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. V opačném případě by se jednalo o ztrátovou činnost. Smluvní pokuta dle čl. IX. odst. 9. 1. zajištuje povinnost žalovaného zaplatit řádně a včas sjednanou odměnu za plnění příkazu. Jestliže smluvní pokuta zajišťuje řádné a včasné dostání povinnosti zaplatit sjednanou odměnu žalobkyni, podává se, že hodnota a význam této povinnosti je nejvyšší hodnotou i významem pro žalobkyni jako příkazníka. Bez úhrady odměny je zasažena jeho samotná podstata podnikání obstarat záležitost podle § 2430 o. z., dát najevo, že obstarání záležitosti bere na sebe podle § 2434 o. z., plnit příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností a použít přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce podle § 2432 odst. 1 o. z., přenechat příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti podle § 2432 odst. 2 o. z., upozornit na zřejmě nesprávný pokyn k plnění příkazu podle § 2433 o. z., podat zprávy o postupu plnění příkazu podle § 2435 o. z., převést užitek z prováděného příkazu podle § 2435 o. z., předložit vyúčtování příkazu podle § 2435 o. z., a zařídit vše, co nesnese odkladu při odvolání nebo výpovědi příkazu podle § 2442 o. z., a podřídit se libovolnému odvolání příkazu příkazcem podle § 2443 o. z., je narušena samotná výdělečnost činnosti, a o ziskovosti ani nemluvě s odkazem na ustanovení § 420an o. z. K tomu lze zmínit i vymezení dané ustanovení § 2 zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění. Bez úhrady odměny nedojde k úhradě nákladů, které žalobkyně s plněním příkazu má. Žalobkyně plní příkaz na dluh, neboť jej má napřed obstarávat, a až následně, v konkrétním případě po uplynutí kalendářního čtvrtletí, dojde k úhradě odměny, z níž se dluh vzniklý vyčerpáním zdrojů teprve ex post uhradí. Tedy zásah do právní jistoty úhrady odměny je zásahem nejzávažnějším, který poškozuje samotný závazek. Způsobuje závazné vychýlení ekonomické rovnováhy závazku na žalovaného, jenž disponuje obstaranou záležitostí a zároveň částkou určenou na odměnu. Žalobkyně přitom činnost provedla a neuhrazením odměny je zásadně zasažena její ekonomická podstata. Při hledání hodnoty a významu zajišťované povinnosti zaplatit odměnu za plnění příkazu lze též odkázat na postoj Evropského parlamentu a Rady EU vyjádřený v bodech (2), (3), (6), (12), (18), (23) a (33) úvodu směrnice o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (2011/7/EU), podle které„Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“ „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ (2) Většina zboží a služeb je v rámci vnitřního trhu dodávána hospodářskými subjekty jiným hospodářským subjektům a orgánům veřejné moci na základě odložených plateb, kdy dodavatel poskytne zákazníkovi čas na zaplacení faktury, jak bylo mezi stranami dohodnuto, jak je uvedeno na faktuře nebo jak je stanoveno zákonem. (3) Mnohé platby v obchodních transakcích mezi hospodářskými subjekty navzájem nebo mezi hospodářskými subjekty a orgány veřejné moci se uskutečňují později, než jak bylo dohodnuto ve smlouvě nebo stanoveno ve všeobecných obchodních podmínkách. Přestože zboží bylo dodáno nebo služby byly poskytnuty, mnohé příslušné faktury jsou placeny až dlouhou dobu po uplynutí lhůty. Tyto opožděné platby mají negativní dopad na likviditu a komplikují finanční řízení podniků. Postihují rovněž jejich konkurenceschopnost a ziskovost v případech, kdy věřitel potřebuje kvůli opožděné platbě získat vnější financování. Riziko takových negativních dopadů se výrazně zvyšuje v dobách hospodářského propadu, kdy je přístup k financování obtížnější. (6) Ve sdělení ze dne datum nazvaném „Zelenou malým a středním podnikům - Small Business Act pro Evropu“ zdůraznila Komise, že přístup malých a středních podniků k financování by měl být usnadněn a mělo by být rozvinuto právní a podnikatelské prostředí podporující včasné úhrady v obchodních transakcích. Je třeba poznamenat, že orgány veřejné moci mají v tomto ohledu zvláštní odpovědnost. Ten jednoznačně povinnost úhrady za poskytnuté služby staví jako zásadní. Na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (2011/7/EU) lze odkázat i proto, že jde o implementaci v dané právní věci aplikovaného ustanovení § 1963 občanského zákoníku o ochraně Žalobce před nedůvodně opožděnou úhradou odměny za poskytnuté služby, cit. ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby, není-li možné určit den doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, nebo byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy dříve, než mu bylo plněno, nebo ode dne převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, má-li být podle zákona nebo smlouvy provedeno, byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy před takovým převzetím nebo ověřením. (12) Opožděná platba představuje porušení smlouvy, které je v mnoha členských státech pro dlužníky finančně přitažlivé vzhledem k nízkým nebo žádným úrokům z prodlení nebo pomalému řízení k dosažení nápravy. Je nezbytné změnit tento trend a od opožděných plateb odrazovat, a proto je nezbytná rozhodná změna ve prospěch kultury včasné platby včetně ustanovení, že vyloučení nároku na účtování úroků by mělo být vždy považováno za hrubě nespravedlivou smluvní podmínku nebo praxi. (18) Faktury zakládají platební závazek a jsou důležitými doklady v hodnotovém řetězci transakcí pro poskytnutí služeb, mimo jiné pro určení dne splatnosti. (23) Orgány veřejné moci mají zpravidla výhodu jistějších, předvídatelnějších a trvalejších příjmů než podniky. Zároveň jsou orgány veřejné moci při dosahování svých cílů méně závislé na budování stálých obchodních vztahů než podniky. Dlouhé lhůty splatnosti a opožděné platby ze strany orgánů veřejné moci za zboží a služby znamenají pro podniky neopodstatněné náklady. (33) Důsledky opožděné platby mohou být odrazující pouze tehdy, jsou-li doprovázeny postupy pro dosažení nápravy, které je z pohledu věřitele rychlé a účinné. „(1) Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, je cena splatná do třiceti dnů (2) Doba splatnosti může překročit šedesát dnů jen tehdy, je-li to výslovně ujednáno a není-li to pro věřitele zvláště nevýhodné. (3) Odstavec 1 se použije také na závazek mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona o zadávání veřejných zakázek, je-li obsahem závazku povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu veřejnému zadavateli. Smluvní strany se od určení času plnění podle odstavce 1 mohou odchýlit v neprospěch věřitele pouze výslovným ujednáním, pokud to odůvodňuje povaha závazku a doba splatnosti nepřekročí šedesát dnů.“ V konkrétním případě se jedná o zajištění hlavní smluvní povinnosti, kterou žalovaná má. Zákonný a Rámcovou dohodou nevyloučený úrok z prodlení je reparační platba, která náleží věřiteli, pokud dlužník nesplnil své povinnosti a včas nesplatil svůj peněžitý závazek (tzv. prodlení). Jedná se o náhradu ceny peněz (tedy náhrada za věřitelovu nemožnost jimi ke dni splatnosti disponovat). Tuto funkci tedy dotčená smluvní pokuta už jen proto zřejmě nemá.

46. Soud má za to, když vycházel z Oznámení o zahájení řízení k veřejné zakázce na Rámcovou dohodu z Věstníku a z Oznámení o zahájení řízení k veřejné zakázce na Rámcovou dohodu z Úředního věstníku, že na místě není moderace smluvní pokuty, když Rámcová dohoda byla uzavřena na základě zadávacího řízení k nadlimitní veřejné zakázce s názvem „Poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro OSI“ podle právní úpravy stanovené zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, přičemž veřejná zakázka byla uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. zakázky Z2016-007706, a v Úředním věstníku Evropské unie pod číslem 460907-2016. Uzavření i plnění Rámcové dohody tak podléhalo zvláštní právní úpravě hospodářské soutěže, do něhož soudy mohou zasahovat pouze velmi omezeně a jen ve zvlášť odůvodněných případech. Nemožnost moderace smluvní pokuty sjednané ve smlouvě na plnění veřejné zakázky formuloval odvolací Městský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 58 Co 152/2018 ze dne 17. 5. 2018, když v bodech 12., 15. a 16. uvedl, cit. ve spojení s ustanovením § 1965 o. z., cit. „Doba převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, může ve vztazích podle § 1963 překročit třicet dnů ode dne poskytnutí plnění, je-li to výslovně ujednáno a není-li to pro věřitele zvláště nevýhodné.“ III. „12. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně uzavřel, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu jako nadlimitní veřejnou zakázku. V čl. 7.1. byla mezi účastníky smlouvy platně sjednána smluvní pokuta dle ust. § 2048 o. z. Smluvní pokuta byla sjednána dostatečně určitě, pokud jde o její výši a porušení povinnosti, na kterou byla vázána. Smluvní pokuta je smluvní pokutou přiměřenou., v této souvislosti je nutno zohlednit, že smlouva byla uzavřena jako nadlimitní veřejná zakázka v otevřeném řízení, žalovaná byla s výší smluvní pokuty seznámena, po dobu dvou let, kdy probíhalo výběrové řízení, měla možnost zvážit svoji účast na veřejné zakázce. Soud má za to, že se použije i u řešeného případu, neboť vylučuje soudní ingerenci na základě vyššího principu, nežli prostý případ uzavření smlouvy. Dále je třeba upozornit i na to, že v tomto případě soud řešil smluvní pokutu danou zadavatelem veřejné zakázky žalovaným a nutnost její úhrady dodavatelem žalobkyní, v našem případě jde ale o ještě zcela opačný případ, kdy sám zadavatel, žalovaný, který danou smluvní pokutu jednostranně do smlouvy inkorporoval, tuto odmítá zaplatit a popírá ji. V tomto duchu lze i uvést, že chce sám těžit ze svého nepoctivého jednání. Stejně tak formuloval předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0178/2020/VZ ze dne 12. 11. 2020 v bodech 32. a 35, cit. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně uzavřel, že nejsou splněny zákonné podmínky pro snížení sjednané smluvní pokuty (§ 2051 o. z.), neboť jak výše uvedeno, dospěl k závěru o její přiměřenosti s ohledem na hodnotu a význam zajišťované povinnosti, charakter a okolnosti uzavření smlouvy, která byla uzavřena nejen v souladu s ust. § 2079 a násl. o. z., ale také v souladu s ust. § 27 zák. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů jako nadlimitní veřejná zakázka v otevřeném řízení. Takto koncipovaná smluvní pokuta byla i součástí zadávací dokumentace veřejné zakázky, odpovídá ust. § 6 zák. č. 137/2006 Sb., žalovaná tuto smluvní pokutu akceptovala, žalobkyni zaslala krycí list včetně nabídky uzavření kupní smlouvy obsahující totožné znění smluvní pokuty. Žalovaná měla možnost zvážit svoji účast na veřejné zakázce, jestliže podala svou nabídku, projevila zájem o účast na veřejné zakázce a potvrdila tím, že stanovené podmínky akceptuje. (…) Rovněž nelze přehlédnout, že žalovaná uzavírala s žalobkyní i jiné smlouvy obsahující ujednání o stejné výši smluvní pokuty. S přihlédnutím k charakteru smlouvy uzavřené dle zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, kdy bylo na žalovaném, zda se bude účastnit na veřejné zakázce, sama uzavření smlouvy i přes délku výběrového řízení urgovala, žalobkyně dodržela zásady postupu zadavatele dle ust. § 6 cit. zák. (transparentnost, rovného zacházení a zákazu diskriminace), nelze dospět k závěru, že by byly naplněny zákonné podmínky pro aplikaci ust. § 1798 odst. 1 a násl. či § 1800 o. z. S ohledem na okolnosti uzavření smlouvy (viz výše) a výběrové řízení, které uzavření (…) smlouvy předcházelo, nelze nahlížet na prodávající jako slabší smluvní stranu, ani součástí smlouvy není doložka, kterou by bylo možno posuzovat dle ust. § 1800 o. z. Rovněž tak s ohledem na výše uvedené nelze dovodit, že by byly naplněny zákonné podmínky ust. § 580 o. z., že by smlouva či ujednání o smluvní pokutě bylo v rozporu s dobrý mravy či odporovalo zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“. „32. Kromě rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 97/2018-65 ze dne 16. 6. 2020, na který Úřad odkázal v bodě 63 odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle něhož „potenciál rozšíření okruhu dodavatelů je dán tehdy, pokud dojde ke zmírnění požadavků zadavatele“, lze dále odkázat na rozsudek stejného soudu č. j. 62 Af 17/2017-739 ze dne 12. 12. 2019, podle něhož „ze strany dodavatelů (potenciálních uchazečů) dochází při rozhodování o tom, zda podat či nepodat nabídku do zadávacího řízení, ke zvažování širokého spektra otázek, jež jsou pochopitelně součástí hlediska ekonomického; ekonomické zhodnocení zahrnuje i úvahu o rizicích prodlení s dodáním. Úvahy jednotlivých uchazečů promítající se v nabídkách tedy nepochybně mohly být ovlivněny smluvními podmínkami týkajícími se smluvní pokuty za prodlení s dodávkou motorových jednotek. Tvrdí-li žalobce, že ujednání o smluvní pokutě má charakter (v pojetí žalobce ‚pouhé‘) obchodní podmínky, kterou si dodavatelé vyhodnocují z hlediska míry rizik s ní spojených, tato rizika jsou vyčíslitelná a racionálně uvažující dodavatel si je ‚umí‘ promítnout do nabídkové ceny, s tím zdejší soud souhlasí, ani žalovaný však své závěry nevystavěl v napadeném rozhodnutí na názoru opačném. Právě vyhodnocení obchodních podmínek však probíhá před podáním nabídek a rizika jsou vyhodnocována a promítána do nabídek ve vztahu k takové konstrukci obchodních podmínek, jež je patrna ze zadávacích podmínek, jichž jsou obchodní podmínky součástí. Vůbec tedy není namístě striktně odlišovat vyhodnocení ve vztahu k těm zadávacím podmínkám, jež se promítly do požadavků zadavatele na kvalifikaci (nebo do jiných podmínek účasti v zadávacím řízení), a ve vztahu k těm zadávacím podmínkám, jež se sice nepromítají do míry splnění požadavků zadavatele na samotnou účast dodavatele v zadávacím řízení, nýbrž se mají promítat až pro případ úspěchu dodavatele v zadávacím řízení, tj. po uzavření smlouvy; obojí totiž může z pohledu racionálně uvažujícího dodavatele hrát významnou roli při úvahách o tom, zda nabídka bude podána (což je v nyní posuzované věci podstatné), popř. jaká nabídka bude podána“. Posledně citovaný rozsudek se týkal smluvní pokuty za prodlení s dodáním, jeho závěry jsou však dle mého názoru aplikovatelné i na právě posuzovaný případ, tj. na smluvní pokutu za porušení povinnosti vést řádným způsobem stavební deník či jednoduchý záznam o stavbě. K námitce obviněného, že původní smluvní pokuta ve výši 3 % z nabídkové ceny za každý případ porušení povinnosti byla bez jakýchkoli pochybností nepřiměřeně vysoká (v rozporu s § 2051 občanského zákoníku) a kterýkoli z potenciálních dodavatelů by se tak snadno u soudu domohl její moderace, uvádím, že podle § 36 odst. 3 ZZVZ nesmí zadavatel přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, a proto obviněný nemohl v posuzované případě očekávat, že dodavatelé nebudou k zadávací podmínce, která byla součástí zadávací dokumentace, přihlížet, protože byla nepřiměřená. Z pohledu dodavatelů se jednalo o zadávací podmínku, která byla součástí zadávacích podmínek veřejné zakázky, a proto ji museli při svých úvahách o tom, zda nabídku podají, popř. jakou nabídku podají, zohlednit, a to do doby, než byla obviněným prostřednictvím vysvětlení ZD č. 2 změněna. Moderační právo soudu je navíc složitá právní otázka s nejistým výsledkem, což by bylo ještě významně umocněno tím, že smluvní pokuta byla součástí obchodních podmínek veřejné zakázky, které nemohou být po jejím zadání libovolně měněny – srov. § 222 odst. 1 ZZVZ, podle něhož není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení, a navazující § 222 odst. 3 písm. a) a b) ZZVZ, podle něhož podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, nebo měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele. V této souvislosti lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 436/2011 ze dne 25. 9. 2012, podle kterého „dodatečná moderace výše smluvní pokuty, která byla jako jedno z kritérií zahrnuta do návrhu uchazeče o veřejnou zakázku žalobce, jako zadavatele, by nepochybně protiprávně zpětně zasáhla do již ukončeného výběrového řízení“. Soud má za to, že platí závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 436/2011 ze dne 25. 9. 2012, podle kterého by moderace výše smluvní pokuty, která byla jako jedno z kritérií zahrnuta do návrhu uchazeče o veřejnou zakázku žalobce, jako zadavatele, by nepochybně protiprávně zpětně zasáhla do již ukončeného výběrového řízení. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 436/2011 ze dne 25. 9. 2012. V předmětné věci má žalobkyně za to, že se závěry tohoto rozhodnutí uplatní i v této věci, neboť ustanovení o zajištění povinnosti uhradit odměnu příkazníkovi je bezesporu jedním ze zásadních ujednání Rámcové dohody, podle které se potenciální dodavatelé rozhodují o své účasti v zadávacím řízení k veřejné zakázce. Závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2921/2022 ze dne 28. 6. 2023 potvrzují, že je přinejmenším uzavření smlouvy v režimu veřejné zakázky jednou z podstatných okolností ke zohlednění. Žalobce má za to, že v daném případě může být i rozhodujícím. Zde se totiž nejedná o uplatnění moderačního nároku ze strany toho, který se zakázky účastnil (a způsob určení pokuty mohl jen akceptovat), ale toho, kdo dané ustanovení do Rámcové dohody jednostranně vložil a nyní se domáhá jeho neaplikace. „Pokud žalovaná namítala nepřiměřenost smluvní pokuty a navrhovala její moderaci, odvolací soud se ztotožnil s závěrem soudu prvního stupně, který k moderaci smluvní pokuty nepřistoupil z důvodu, že by snížením smluvní pokuty zasáhl do podmínek veřejné soutěže, na jejímž základě získala žalovaná objednávku od žalobce. Pokud jde o první námitku dovolatelky, je nutno zdůraznit, že je jen věcí smluvních stran, jak budou postupovat při formování svých závazkových povinností. Nejvyšší soud se v posuzovaném případě ztotožňuje s argumenty, kterými soudy nižších stupňů zdůvodňují, proč nepoužily moderační právo. Skutečnost, že konstrukci smluvní pokuty navrhla sama dovolatelka a i s její pomocí uspěla ve veřejné soutěži na dílo, které je předmětem tohoto sporu, vypovídá o tom, že dovolatelka sama si musela být výše smluvní pokuty vědoma a musela vědět i to, že jde o jedno z kriterií pro posuzování její nabídky. Dodatečná moderace výše smluvní pokuty, která byla jako jedno z kriterii zahrnuta do návrhu uchazeče o veřejnou zakázku žalobce, jako zadavatele, by nepochybně protiprávně zpětně zasáhla do již ukončeného výběrového řízení.“

47. Rámcová dohoda, jakožto smlouva na plnění veřejné zakázky (viz výše), byla uzavřena adhezním způsobem ve smyslu ustanovení § 1798 odst. 1 a 2 o. z., kdy její obsah (kromě identifikace smluvní strany a členů realizačního týmu) byl určen jednostranně žalovaným a žalobkyně neměla žádnou možnost její obsah (zejm. obsah ujednání o smluvní pokutě) ovlivnit. Zadávací dokumentace ve smyslu ustanovení § 28 odst. 1 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek, tedy písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu o zadávání veřejných zakázek, v zadávacím řízení k veřejné zakázce s názvem „Poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro OSI“, a která byla postupem uzavření Rámcové dohody obsahovala jako přílohu závazný návrh Rámcové dohody. Zadávací dokumentace k tomu v čl. 5 a 8 obsahovala následující pravidla, která adhezní způsob uzavření smlouvy dokládají, cit. IV. „5. Obchodní a platební podmínky 5.1. Dodavatel, resp. účastník je povinen podat návrh smlouvy dle přílohy č. 1 této zadávací dokumentace „Návrh rámcové dohody – závazné obchodní podmínky“, přičemž není oprávněn činit jiné změny či doplnění návrhu smlouvy, s výjimkou údajů, které jsou výslovně vyhrazeny pro doplnění ze strany dodavatele. Návrh smlouvy musí být ze strany dodavatele podepsán statutárním orgánem nebo osobou prokazatelně oprávněnou zastupovat účastníka; v takovém případě doloží účastník toto oprávnění (např. plnou moc) v nabídce. Dodavatel je povinen upravit návrh smlouvy v části identifikující smluvní strany na straně dodavatele, a to v souladu se skutečným stavem, aby bylo vymezení dodavatele dostatečně určité. Dodavatel je oprávněn zajišťovat plnění předmětu veřejné zakázky prostřednictvím poddodavatele/ů, avšak zadavatel si v souladu s ustanovením § 105 odst. 2 ZZVZ vyhrazuje, že část plnění předmětu veřejné zakázky, spočívající v poskytování služeb při výkonu zadavatelských činností pro zadávání vybraných veřejných zakázek, a to vyjma zpracování odborných studií a posudků k veřejným zakázkám a jejich plnění, nesmí být plněna poddodavatelem.

48. Pokud šlo o závaznost požadavků zadavatele, vyšel soud ze smluv žalovaného č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum, jež v čl. V. uvádějí, cit. Informace a údaje uvedené v jednotlivých částech této zadávací dokumentace a v přílohách zadávací dokumentace vymezují závazné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky. Tyto požadavky je dodavatel povinen plně a bezvýhradně respektovat při zpracování své nabídky. Neakceptování požadavků zadavatele uvedených v této zadávací dokumentaci může být považováno za nesplnění zadávacích podmínek s následkem vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení.“

49. Jak vyplývá ze zadávací dokumentace k veřejné zakázce na Rámcovou dohodu a smluv žalovaného č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum, Smlouvy o dílo na zhotovení projektové dokumentace a výkon autorského dozoru Žalovaného č. hodnota z datum, Smlouvy o dílo na zhotovení projektové dokumentace a výkon autorského dozoru Žalovaného č. hodnota z datum, že žalobkyně je slabší stranou, pročež možnost moderace smluvní pokuty v takovém případě je ještě přísnější. Rozhodnutí o zajištění úhrady odměny smluvní pokutou i způsob jejího určení formuloval žalovaný, tudíž má soud za to, že pro tuto skutečnost není na místě moderace smluvní pokuty, když žalovaný uzavírá smlouvy na plnění veřejných zakázek se shodným nebo dokonce kvantitativně nevýhodnějším způsobem určení smluvní pokuty, jako u Rámcové dohody. Navíc žalovaný do dalších smluv, paušálně sám vkládá obdobná ustanovení, která znamenají po druhé smluvní strany úhradu smluvní pokuty shodné nebo vyšší jako v souzeném případě, když navíc soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny“ podle § 3 odst. 2 písm. d) o. z., „Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.“ Podle § 6 odst. 1 o. z. a „Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.“ Podle § 6 odst. 2 o. z. Podle čl. V. příp. VII. shora citovaných smluv „Neodevzdá-li dodavatel řádně provedené plnění, zavazuje se uhradit objednateli smluvní pokutu dohodnutou na 1 % ze základní ceny služby (pozn. 384 000 Kč bez DPH) za každý započatý den prodlení.“ „Neodevzdá-li dodavatel řádně provedené plnění v termínu, zavazuje se uhradit objednateli smluvní pokutu dohodnutou na 2 % ze základní ceny služeb (pozn. 481 000 Kč bez DPH) za každý započatý den prodlení.“ „Neodevzdá-li dodavatel řádně provedené plnění, zavazuje se uhradit objednateli smluvní pokutu dohodnutou na 1 % ze základní ceny služeb (pozn. 460 000 Kč bez DPH) za každý započatý den prodlení.“ „Neodevzdá-li dodavatel řádně provedené plnění v termínu, zavazuje se uhradit objednateli smluvní pokutu dohodnutou na 2 % ze základní ceny služeb (pozn. 459 100,00 Kč bez DPH) za každý započatý den prodlení.“ Soud má za to, že žalovaný ujednání o smluvní pokutě standardně používá, a to je k jeho tíži v to smyslu, že je s daným srozuměn a nemá mu svědčit právo na moderaci předmětné smluvní pokuty. „Neodevzdá-li dodavatel řádně provedené plnění v termínu, zavazuje se uhradit objednateli smluvní pokutu dohodnutou na 1 % ze základní ceny služeb (pozn. 490 000 Kč bez DPH) za každý započatý den prodlení.“ „Neodevzdá-li dodavatel řádně provedené plnění v termínu, zavazuje se uhradit objednateli smluvní pokutu dohodnutou na 1 % ze základní ceny služeb (pozn. 480 000 Kč bez DPH) za každý započatý den prodlení.“

50. Jak soud zjistil ze smluv žalovaného č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum a č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum, ze Smlouvy o dílo na zhotovení projektové dokumentace a výkon autorského dozoru Žalovaného č. hodnota z datum, ze Smlouvy o dílo na zhotovení projektové dokumentace a výkon autorského dozoru Žalovaného č. hodnota z datum, že „Za nedodržení termínu dokončení a předání díla bez vad a nedodělků se dodavatel zavazuje uhradit objednateli smluvní pokutu dohodnutou na 1 % ze základní ceny díla (pozn. 275 043,00 Kč bez DPH) za každý započatý den prodlení.“ „Neodevzdá-li příkazník řádně provedené plnění, zavazuje se uhradit příkazci smluvní pokutu dohodnutou na 1 % ze základní ceny služeb (pozn. 157 000 Kč bez DPH) za každý započatý den prodlení.“ „Za prokazatelné nesplnění výkonu činnosti autorského dozoru je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,5 % z ceny autorského dozoru a autorského dohledu, a to za každý započatý den“ „Za prokazatelné nesplnění výkonu činnosti autorského dozoru je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,5 % z ceny autorského dozoru a autorského dohledu, a to za každý započatý den“. Žalovaný z Rámcové dohody, a to za porušení stejné zajištěné povinnosti, tedy neřádné a nevčasné zaplacení odměny za provádění příkazu, již, a to dokonce opakovaně, smluvní pokutu uhradil. Spolu s úhradou sporných faktur č. hodnota a hodnota, které žalobkyně uhradila nedůvodně až po splatnosti, na částky 295 240 Kč a 36 300 Kč, v prodlení 50, resp. 46 dnů uhradil i smluvní pokuty dle čl. IX. odst. 9.1. Rámcové dohody. Žalobkyně uvedené prokázala přípisem žalovaného č. j. číslo jednací ze dne datum, přičemž poté bylo zastaveno řízení vedené u výše nadepsaného soudu pod sp. zn. 14 C 34/2020 rozhodnutím ze dne datum. „Příslušenství k uplatněným částkám pak tvoří zákonný úrok z prodlení ze smluvních pokut a náklady řízení, konktrétně se jedná o: Faktura hodnota na částku 295 240 Kč, smluvní pokuta 73 810 Kč, Splatnost datum, úhrada datum, počet dnů prodlení 269, sazba úroku z prodlení 10% p. a., tj. 20,17 Kč/1 den, celkem zákonný úrok z prodlení 5 424,83 Kč, Faktura hodnota na částku 36 300 Kč, Smluvní pokuta 8 349 Kč, Splatnost datum, úhrada datum, počet dnů prodlení 269, sazba úroku z prodlení 10% p. a., tj. 2,28 Kč/1 den, celkem zákonný úrok z prodlení 613,63 Kč“ „S ohledem na skutečnost, že žaloba byla podána důvodně, zavinění ve vztahu k nákladům řízení, je třeba shledat na straně žalovaného a žalobkyně by měla právo na náhradu nákladů řízení.

51. Z protokolu zdejšího soudu sp. zn. 65 C 91/2020 a sp. zn. 65 C 217/2022 a z Přípisu žalovaného č. j. číslo jednací ze dne datum vč. rozhodnutí sp. zn. 14 C 34/2020 ze dne 4. 5. 2021 lze vyjít při rozhodování soudu o nemoderaci smluvní pokuty, když o důvodnosti žaloby svědčí skutečnost, že pohledávka žalobkyně byla z převážné částky žalovaným zaplacena před jednáním konaným dne datum. Soud má tudíž za to, že se zřetelem na shora uvedené je na místě nemoderovat smluvní pokutu. Smluvní zástupce žalovaného, t. č. ředitel odboru strategických investic a později odboru investičního tituly před jménem jméno FO před soudem ve své výpovědi dne datum ve věcech sp. zn. 65 C 91/2020 a 65 C 217/2022 uvedl, že při vracení faktur, tudíž odmítnutí úhrady odměny žalobkyni. Soud má za to, že jednání žalovaného bylo protiprávní, když chce těžit z výjimečného prostředku zásahu do zásady pacta sunt servanda, kdy si byl moc dobře vědom i možných negativních následků odmítnutí úhrady odměny žalobkyni, přičemž se bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že se tak nestane. Uvedené činil jako „páku na žalobkyni“, aby si něco (blíže ale nikde nespecifikovaného) vymohl/vynutil, a byl si ujednání o smluvní pokutě i rizika jejího zaplacení plně vědom. Jak svědek tituly před jménem jméno FO vypověděl „A jedinou páku, kterou jsme měli obecně na dodavatele těchto služeb, bylo, že dostaneš zaplaceno, až nám všechno dáš, on už to byl takový, dáma promine, závěrečný administrativní „voser“. Neskutečný, protože to byla jenom papírová válka už na konci. Soud: Rozumím tomu, pokud bych to tedy měl shrnout, byť už jste to uvedl, zadání pro veřejnou zakázku bylo ze strany žalobce předáno, veřejná zakázka proběhla, měla všechny zákonité náležitosti a postup při přebírání plnění veřejných zakázek byl rutinní a byl k němu oprávněn pan tituly před jménem jméno FO.“ „Soud: Prosím, než dám slovo žalobci, jak ve věci 65C 91/2020, tak i v té další, jste uvedl, že jste nezaplatili faktury s tím, že plnění bylo poskytnuto, ale dospěli jste k závěru, že tam jsou nějaké nedostatky a neuhradili jste fakturu proto, že jste chtěli donutit žalobce k tomu, aby ty nedostatky odstranil, je to tak. Svědek: Ano. Soud: byli jste si vědomi ustanovení článku 9 bodu 9. 3. rámcové dohody, podle které, nezaplatí-li žalovaný žalobci včas a řádně fakturu, je žalobce oprávněn účtovat pokutu ve výši 0,5% z fakturované částky za každý i započatý den prodlení. Svědek: pravděpodobně ano, ale vnímali jsme to, že to plnění nebylo poskytnuto, tím pádem, že ta faktura není oprávněně podána, a proto jsme je vrátili.“

52. Jak soud zjistil z protokolu zdejšího soudu ve spisu sp. zn. 65 C 91/2020 ze dne datum a ve spisu sp. zn. 65 C 217/2022 ze dne datum a článku „Anonymizováno“, že předmětná smluvní pokuta se žádným způsobem nedotýká majetkové podstaty žalovaného, neboť ten hospodaří pravidelně s rozpočtem ve výši cca 100 miliard Kč (viz URL webová stránka). Dále je ochoten platit náhrady/pokuty ve významné výši, viz článek „Anonymizováno“ dostupný na URL: <webová stránka>. Smluvní pokuta neohrožuje majetkovou podstatu žalovaného. K donucovací funkci smluvní pokuty je třeba uvést, že žalovaný preferuje, aby bylo o povinnosti uhradit smluvní pokutu raději rozhodnuto rozsudkem soudu, nežli aby konkrétní osoba v organizační struktuře Anonymizováno na sebe vzala odpovědnost schválení její úhrady. Proto pro žalovaného nehraje temporální otázka, tedy délka, jakou dluží, žádnou roli. Odmítnutí úhrady žalovaným bylo písemně odůvodněno písemností č. j. číslo jednací ze dne datum, pouze a jen jedinou větou, cit. žalobkyně následně žalovaného vyzval dne datum prostřednictvím právního zástupce k úhradě dlužných částek, a ač by se dalo standardně očekávat, že na takovou výzvu bude dlužník řádně reagovat ve smyslu podrobného vylíčení důvodů odmítnutí platby, resp. sdělí, co konkrétně požaduje doplnit, když tvrdí nějaký nedostatek, ale nestalo se tak, a to i když se jedná o veřejnoprávní korporaci hospodařící s veřejnými prostředky, hmotně i personálně zabezpečenou odpovídajícím způsobem. Na předžalobní výzvu z datum žalobkyně nereagovala, ani na další před podáním žaloby. „V příloze odbor investiční Anonymizováno vrací: Z důvodu nekompletně předaných podkladů, a v důsledku toho nemožnosti kontroly vykazovaného časového rozsahu.“ Zmínit by se dal i návrh smíru ve věci sp. zn. 65 C 91/2020 předložený právním zástupcem žalovaného, na kterém je vidět, že byť jsou ze stejné smlouvy likvidovány 2 faktury, a k jejich pozdní úhradě se vztahují jak zákonný úrok z prodlení, tak smluvní pokuta, i náklady soudního řízení, smír je zcela (i druhou fakturu) eliminuje, a žalovaný se k reakci žalobkyně vůbec nevyjádřil, byť byla uctivá, a tázala se na důvody právě takového přístupu žalovaného. Strany vedly mimosoudní jednání v právní věci pohledávky ve výši 401.720,- Kč (sp. zn. 65 C 91/2020) z Rámcové dohody na poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy č. hodnota ze dne datum a výzvy k plnění (realizační smlouvy) č. hodnota ze dne datum (ve vztahu k jistině 401.720,- Kč), když řízení bylo s příslibem úhrady za strany Žalovaného přerušeno, avšak k úhradě nedošlo a soudní řízení pod sp. zn. 65 C 91/2020 bylo rozhodnuto žalobkyni vyhovujícím rozsudkem.

53. Jak soud zjistil z písemnosti č. j. číslo jednací ze dne datum, z předžalobní výzvy z datum, z rozsudku ke sp. zn. 65 C 91/2020 ze dne datum, ze sdělení č. j. číslo jednací ze dne datum, z návrhu smíru ze dne datum, z reakce žalobkyně na návrh smíru, z návrhu ze dne datum včetně rozpadu hodin, vedou mimosoudní jednání v právní věci vypořádání odměny ve výši 91 960 Kč včetně DPH za provedené činnosti k veřejné zakázce č. hodnota s názvem „Stavba č. hodnota Anonymizováno.; stavební práce“ a ve výši 304 920,00 Kč včetně DPH k veřejné zakázce č. hodnota s názvem „Stavba č. hodnota Anonymizováno.; stavební práce“, kdy podle sdělení žalovaného č. j. číslo jednací ze dne datum, z dopisu žalobkyně radnímu tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem ze dne datum, z dopisu žalobkyně 1. náměstkovi primátora tituly před jménem jméno FO ze dne datum a jeho odpověď ze dne datum, z dopisu žalobkyně náměstkovi primátora tituly před jménem jméno FO ze dne datum a jeho odpověď ze dne datum, z dopisu žalobkyně náměstkovi primátora tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem ze dne datum a jeho odpověď ze dne datum, z dopisu žalobkyně radní tituly před jménem jméno FO ze dne datum a její odpověď ze dne datum a z dopisu žalobkyně radní tituly před jménem jméno FO ze dne datum a její odpověď ze dne datum, že žalobkyně adresovala prostřednictvím svého právního zástupce Žalovanému dne z datum i písemnou výzvu k úhradě, ten intenzivně řeší projednání, odsouhlasení a úhradu těchto pohledávek; od datum nebylo ze strany žalovaného činěno ničeho. Žalobkyně a žalovaný vedou mimosoudní jednání ohledně vypořádání, jak je žalovaným uváděno, ostatních finančních nároků, ač jakkoliv blíže nespecifikovaných, kdy podle sdělení žalovaného č. j. číslo jednací ze dne datum, ten připravuje písemný návrh jejich vypořádání a zajišťuje jeho schválení u orgánů Jméno žalovaného; od datum nebylo ze strany žalovaného činěno ničehož „Intenzivně řešíme možnosti nastavení postupu k projednání, odsouhlasení a následné úhradě, dosud sporovaných Vámi uplatňovaných nároků“ „V průběhu příštího týdne Vám bude zaslán písemný návrh vypořádání ostatních finančních nároků“ Splněním povinností jsou veškeré vzájemné nároky vypořádány a žalobkyně a žalovaný vůči sobě nebudou v budoucnu žádné další nároky uplatňovat a těchto se výslovně vzdávají.“, přičemž odpověď žalobkyně, na níž neobdržela žádnou odpověď „ Tímto si Vás dovolujeme požádat o vyjádření a) k částce 191 180 Kč jako dlužné částce vyúčtovaná fakturou č. hodnota ze dne datum a b) ke smluvním pokutám za prodlení. Navíc žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce navrhnul dne datum uhradit z celkové dlužné částky za jistiny ve výši 2 272 380,00 Kč pouze 532 130,00 Kč, tedy ani ne 23,42 %. Takový návrh nebyl míněn vážně a jeho motivem bylo ze strany právě odcházejícího ředitele odboru investičního tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem vyvinout konkrétní aktivitu, neboť po celou dobu svého 2letého působení na odboru s daným dluhem prokazatelně nic konkrétního nečinil. Chtěl si tedy vytvořit „alibi“, že konal. Dokládá to kupř. odůvodnění položek v tabulce, cit. „0 hodin - kompletace dokumentace je samozřejmost“. Ani chování Žalovaného neodůvodňují moderaci smluvní pokuty. Stran výše uvedeného též nezůstává to, že žalobkyně měla a vedl iniciativu k odstranění zřejmě nesprávného jednání žalované, to se potvrzuje při závěru soudu ohledně nároku I. žaloby, když soud má za prokázané, že hmotněprávní podmínky pro úhradu byly naplněny a žalovaný odmítnul uhradit nárok žalobkyně neoprávněně, když na písemnosti žalobkyně směřující na žalovaného, ředitele odboru investičního jméno FO, ohledně stížnosti na chování a jednání vedoucí odboru, žádosti o nahrazení úřední osoby či návrh na společné jednání nebyl žádným způsobem reagováno, a obrátil se tak na všechny věcně příslušné členy Anonymizováno, do jejichž gescí spadaly probíhající a Žalobcem administrované veřejné zakázky. Radní Jméno žalovaného žalobkyni dne datum informoval o nastalém stavu. Od radních Jméno žalovaného obdržel zcela obsahově shodné písemnosti (odpovědi), což je znak koordinace postupu (skupina), ve kterém Žalobci potvrzují, že ředitel jméno FO vykonává jejich vůli a žalobkyně má setrvat a počkat na návrhy na uzavření sporu, které předloží žalovaný. Žalobkyně adresovala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému dne datum i písemnou výzvu k úhradě a dalo by se z hlediska péče řádného hospodáře očekávat, že pokud dlužník, veřejnoprávní korporace odmítá provést úhradu řádně doloženého úroku, bude na takovou výzvu kvalifikovaně reagovat s tím, že uvede vady plnění věřitele. Na předžalobní výzvu žalobkyně nebylo ze strany žalované žádným způsobem reagováno. Byla zde i možnost dobrovolné úhrady částek za práce dle příslušných smluv a faktur, které jsou písemně odsouhlasené a potvrzené Jméno žalovaného, čímž by došlo k zastavení růstu výše smluvních pokut, jejichž výši si ve smlouvě stanovilo samo Jméno žalovaného, a která každým dnem ze zavinění Jméno žalovaného významným způsobem narůstá. Sám žalovaný konstatoval, že zaplacení jistin u nás otevírá cestu k jednání o ponížení výše smluvních pokut. Dalo by se z hlediska péče řádného hospodáře očekávat, že pokud dlužník (veřejnoprávní korporace) odmítá provést úhradu řádně doloženého nároku, bude na takovou výzvu kvalifikovaně reagovat s tím, že uvede vady plnění věřitele. Na předžalobní výzvu žalobkyně nebylo ze žalovaného žádným způsobem reagováno. Z bodu 62. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 ze dne 11. 1. 2023 se podává, že břemeno tvrzení a důkazní ohledně okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty leží na Žalovaném (tj. dlužníkovi). Dále pak lze upozornit na pro žalobkyně díky výzvě výše nadepsaného soudu nepříznivé účinky sebeobviňování (nahrazení břemena tvrzení žalobkyni uloženou povinností), když musí tvrdit, povinností věřitele ze smluvní pokuty (jakékoli) je pouze tvrdit a prokázat, že smluvní povinnost byla utvrzena smluvní pokutou v určité výši a následně porušena. Je to naopak dlužník, jehož tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně objasnění okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty (tj. i okolností týkajících se výše škody, zavinění, či případného naplnění liberačních důvodů).“ by nemusel a spíše vůbec neměl dle bodu 66. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 ze dne 11. 1. 2023, když, cit. „Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit.“

54. Jak soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne datum, žalobkyně je společností s ručením omezeným s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jednatelem žalobkyně je jméno FO a jméno FO, přičemž každý jednatel společnosti je oprávněn jednat za společnost samostatně.

55. Jak soud zjistil z Rámcové dohody na poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro odbor strategických investic Anonymizováno č. hodnota ze dne datum a ze záznamu výpovědi svědka jméno FO ze dne datum k tvrzení žalovaného, že, cit. „(...) žádným důkazem nedoložil fakturou č. hodnota ze dne datum účtované a Soupisem provedených úkonů s výčtem hodin ze dne datum vykázané úkony a zejména jejich časovou náročnost“, že žalobkyně splnila svou hmotněprávní povinnost sjednanou v Rámcové dohodě na poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro odbor strategických investic Anonymizováno uzavřené s žalovaným při potvrzení soupisu provedených úkonů s výčtem hodin oprávněnou osobou žalovaného, konkrétně jméno FO, jak stanovila uvedená Rámcová dohoda a jak potvrdil svědek jméno FO ve své výpovědi, tudíž platí právní domněnka v ustanovení § 565 o. z., podle kterého, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. Správnost soupisu provedených úkonů s výčtem hodin byla žalovaným potvrzena a břemeno tvrzení i důkazní ohledně jeho konkrétní nesprávnosti tíží výlučně žalovaného a on je tím, kdo má konktrétně tvrdit nesprávnost obsahu uvedené písemnosti, nikoliv žalobkyně. Z výpovědí svědků jméno FO a jméno FO vyplynulo, že veškerá plnění předmětné Rámcové dohody a administrace dotčené veřejné zakázky žalobkyní probíhalo pod přímým dohledem žalovaného, jenž přímo řídil konkrétní kroky žalovaného, uděloval mu pokyny, průběžně byl přítomen veškerým jednáním ohledně plnění prováděného žalobkyní, předával podklady k nastudování, průběžně kontroloval a schvaloval jednotlivé výstupy v souladu s čl. II. odst. 2.6. Rámcové dohody „Návrhy příkazníka pro výkon zadavatelských činností se příkazce zavazuje předem odsouhlasit a v případě pochybností se má za to, že odsouhlaseny byly.“ Přímý dohled žalovaného akcentovala i permanentní přítomnost zástupce žalobkyně přímo na pracovištích žalovaného. Tvrzení žalovaného, že neměl žádné informace pro potvrzení soupisu provedených úkonů s výčtem hodin, soud hodnotil jako zcela nepravdivá a účelová.

56. Jak vyplynulo z výpovědi svědka jméno FO při výsleších v senátu 27 C k důvodu vrácení faktur žalobkyně dne datum i z jeho výpovědi ze dne datum ve sp. zn. 77 C 219/2022, cit. „Žalobkyně: zaznělo, že plnění není úplné, to, co je uvedeno v soupisech, plnění není úplné, podle čeho to lze zjistit, že je, nebo není úplné, ať si v tom udělám pořádek, je to vůči tomu zákonu a vůči manuálu, rozumím tomu správně. K tvrzení žalovaného ad b), že, cit. „hlavní důvod pro vrácení faktur žalobkyni ze strany žalovaného přípisem ze dne datum byla právě skutečnost, že žalobkyně nepředala kompletní podklady a tím znemožnila kontrolu vykazovaného časového rozsahu před provedením platby“ Svědek jméno FO: „tyto dvě složky byly pro vás určující, které jste měl naplnit. Žalobkyně: „Takže, když říkáte, není úplné, tak pravděpodobně něco chybí, buď podle zákona, nebo podle toho manuálu v těch dokumentech, které jsou vykázány a říká se, někdo, vedoucí, jméno FO vám říká, není úplné, tak, nebo ještě něco jiného může chybět, než z těchto dvou…. „Svědek jméno FO: „Nevybavuji si nic jiného, ani nic jiného jsme po vás nechtěli.“ Žalobkyně: „Manuálem, můžete nám trochu, Anonymizováno byla vyzvána již na minulém jednání, aby právě řekla…“ Žalobkyně: „manuál, co si pod tím manuálem mám představit, jsou to pravidla pro zadávání veřejných zakázek, podmínka Jméno žalovaného, schválena Anonymizováno. Svědek jméno FO: „Ano.“ Žalobkyně: „Čili ještě jednou, podle vašeho názoru důvodem k vrácení faktury bylo to, že vykázané činnosti a jejich hmotné výstupy, které byly, protože, když je tam konzultace, tak nevím, ale tak postrádaly něco buď ze zákona, čili dokážeme to dneska dohledat, anebo dle manuálu dle těch pravidel, najdu tam, co nám tam chybí, je to tak.“ Svědek jméno FO: Ano.“ Shora uvedené soud vykládal ve spojení s výpovědí svědka jméno FO, jenž byl autorem předmětného přípisu z datum a jednal za žalovaného, tj. utvářel vůli a projevoval vůli navenek, kdy mělo „nepředání kompletních podkladů“ spočívat v tom, že žalovanému údajně scházely dokumenty vyžadované zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění a účinném ke dni zahájení předmětného zadávacího řízení, a/nebo Pravidly pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách Jméno žalovaného schválených usnesením Anonymizováno. Žalovaný doposud, ač mu v tom nebrání vůbec žádná skutečnost, konkrétně netvrdil, jaké písemnosti nebo dokumenty stanovené zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných. Soud vycházel rovněž ze skutečnosti, že svědek jméno FO potvrdil, že všechny podklady měl v době potvrzení soupisu úkonu s výčtem hodin k dispozici a byl o všech úkonech podrobně informován, tudíž bylo vyvráceno tvrzení žalovaného, že mu měly a doposud mají nějaké podklady scházet.

57. Jak soud zjistil z protokolu s výpovědí svědka jméno FO ze dne datum ve sp. zn. 77 C 219/2022, z obsahu zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění platném a účinném ke dni zahájení předmětného zadávacího řízení k veřejné zakázce, dále z Pravidel pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách Jméno žalovaného schválená usnesením Anonymizováno ve znění platném a účinném ke dni zahájení předmětného zadávacího řízení k veřejné zakázce, z Dokumentace o zadávacím řízení k veřejné zakázce „Stavby č. hodnota Anonymizováno a č. hodnota Anonymizováno; projektová a inženýrská činnost“ vč. interní evidence v informačních systémech žalovaného, z Odpovědi na žádost o poskytnutí informace č. j. číslo jednací ze dne datum o dispozici žalovaného s celou dokumentací k veřejné zakázce, že pravidla pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách Jméno žalovanéhoJméno žalovanéhoschválených usnesením Anonymizováno v plnění žalobkyně absentují. Pakliže je námitka žalovaného postavena na tom, že žalobkyní nebylo provedeno plnění úplné, neboť neobsahuje kompletní dokumenty stanovené zákonem nebo pravidly, pak je povinností žalovaného zatíženého povinností tvrzení uvést, které konkrétní písemnosti mu nebyly předány. V řízení bylo příslušnými důkazy uvedenými shora prokázáno, že celý výsledek činnosti žalobkyně jako příkazníka, jímž je dokumentace o zadávacím řízení k veřejné zakázce, byl žalovanému před přípisem ze dne datum předán.

58. Jak soud zjistil z výpovědi svědka jméno FO ze dne datum v řízení ve sp. zn. 77 C 219/2022 a z výpovědi svědka jméno FO ze dne datum, z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne datum v řízení pod sp. zn. 26 C 154/2022, z výpovědi svědka Zdeňka Šudáka ze dne datum, z protokolu z jednání ze dne datum v řízení pod sp. zn. 75 C 204/2022 a z výpovědi svědka jméno FO ze dne datum, z protokolu z jednání ze dne datum v řízení ve sp. zn. 65 C 218/2022 a z výpovědi svědka jméno FO ze dne datum, z výpovědi svědka jméno FO, z Rámcové dohody na poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro odbor strategických investic Anonymizováno č. hodnota ze dne datum, z plánovacího kalendáře za III. čtvrtletí roku 2019, z protokolu ze soudního spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 65 C 91/2020, z protokolu ze soudního spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 75 C 205/2022, pokud šlo o tvrzení žalovaného, že cit. „(p)ochybnosti o správnosti, a tedy oprávněnosti účtovaných hodinových dotací nabyl ze zjištění, že žalobkyně vykázala žalovanému za činnosti spojené s administracemi různých veřejných zakázek jen za měsíc září 2019 celkem 531 hodin, společně s měsíci červenec a srpen 2019 pak více celkem 773 hodin. To vše při vědomí žalovaného, že administraci zakázek pro žalovaného za žalobkyni realizoval výhradně její jednatel jméno FO“, když podle výpovědi svědka jméno FO a písemnosti ze dne datum mělo být důvodem „nepředání kompletních podkladů“, nikoliv podezření, problém s počtem hodin nebo s vědomím žalovaného ohledně osob, které za žalobkyni provádějí předmět plnění Rámcové dohody. Pochybnosti žalovaného byly v rozporu s tím, kolik administrací veřejných zakázek u žalobkyně objednal a vyžadoval provádět současně, když jak může být žalovanému podezřelý počet faktur, když přesně odpovídaly jemu objednanému a požadovanému plnění. Žalovaný žalobkyni žádným způsoben nepožádal o vysvětlení jím uváděného rozporu počtu hodin a počtu pracovníků žalobkyně, jež znal a se kterými přicházel běžně do styku, což vyplynulo z výpovědí svědků jméno FO i jméno FO, že každý příkazník z Rámcové dohody měl určenu jednu konkrétní fyzickou osobu pro kontakt s žalovaným, takže není dost dobře vysvětlitelné, pro má jít k tíži žalobkyně, že jiní pracovníci v kontaktu s žalovaným nebyli, a jak vyplynulo z výpovědi svědka jméno FO ze dne datum v řízení pod sp. zn. 77 C 219/2022, cit. „Za firmu žalobkyně, ze smlouvy vyplynulo, že kontaktní osobou je zde sedící pan jméno FO“ a cit. „Už jsem to sdělil na dotaz paní předsedkyně, že jedinou kontaktní osobou firmy Justitia byla osoba, která byla určena ve smlouvě, a to byl pan jméno FO, ale už jsem to soudu jednou sdělil“, nebo výpověď svědka jméno FO ze dne datum v řízení pod sp. zn. 26 C 154/2022, cit. „Pro upřesnění dodává, že z rámcové smlouvy vyplynulo, že za jednotlivé firmy, které jim dodávaly, a to i v případě žalobkyně, jednal pouze s tím, kdo byl napsán v rámcové smlouvě. V rámcové smlouvě bylo uvedeno, že za firmou vystupuje pan jméno FO, s nikým jiným nejednal“, nebo výpověď svědka jméno FO ze dne datum v řízení pod sp. zn. 75 C 204/2022, cit. „Dále k dotazu právního zástupce žalovaného, kdo dle jeho názoru za žalobce vykonával úkony podle jednotlivých objednávek, sděluje, že toto jemu není známo, neboť vždy byla určena konkrétní firma a jedna kontaktní osoba, přičemž svědek se stýkal pouze s touto kontaktní osobou, což za žalobce byl pan jméno FO“ nebo výpověď svědka jméno FO ze dne datum v řízení pod sp. zn. 65 C 218/2022, cit. „Svědek: Na Anonymizováno na ten investiční odbor se vždy dostavoval pan jméno FO, který byl jako kontaktní osoba pro tuto firmu zapsán v rámcové dohodě, vždy se jednalo s těmi lidmi, kteří tam byli zastoupeni“. Pro plnění Rámcové dohody bylo mezi žalobkyní a žalovaným z iniciativy žalovaného smluveno, že každý příkazník z Rámcové dohody určí jednu kontaktní osobu, která bude ve styku s žalovaným, a to proto, aby nedocházelo ke ztrátě informací, kdyby se komunikace vedla s více osobami příkazníků. S jednou osobou by bylo něco projednáno a dohodnuto, a druhá by v návaznosti na to jednání o daném nemusela vědět nebo nemusela vědět všechny relevantní projednané skutečnosti. Proto byl za žalobkyni, obdobně jako s ostatními příkazníky z dané Rámcové dohody, určen kontaktem s žalovaným, tituly před jménem jméno FO, a proto vyslechnutí svědkové uváděli, že se s jinými pracovníky žalobkyně při provádění Rámcové dohody nesetkali. Obdobně tomu bylo u ostatních příkazníků z Rámcové dohody, tj. spol. právnická osoba sídlem adresa, IČO IČO, a právnická osoba. sídlem adresa, IČO IČO, kteří také určili pro kontakt s žalovaným jedinou fyzickou osobu. Pracovníci, které měla žalobkyně ve III. kalendářním čtvrtletí roku 2019 k dispozici pro provádění plnění, byli tituly před jménem jméno FO, nar. datum, bytem adresa, tituly před jménem jméno FO, nar. datum, bytem adresa, tituly před jménem Jméno advokátky, nar. datum, bytem adresa a tituly před jménem jméno FO, nar. datum, bytem adresa. Přičemž osoby tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem Jméno advokátky odpovídaly osobám uvedeným i v čl. VII. odst. 7.4. Rámcové dohody uzavřené s žalovaným, které byly uvedeny jako členové realizačního týmu viz. VII. Provádění předmětu rámcové dohody, bod 7.4. Členové realizačního týmu jsou následující: 7.4.1. za příkazníka č. 1 vedoucí pracovník: tituly před jménem jméno FO, první pracovník (zástupce vedoucího pracovníka): tituly před jménem jméno FO, druhý pracovník: tituly před jménem Jméno advokátky“ Celkové kapacitní možnosti osob bez případných přesčasů žalobkyně byly ve III. kalendářním čtvrtletí roku 2019 následující: v měsíci červenci 2019 ve 27. týdnu 128 pracovních hodin (tj. 4 pracovní dny x 8 hodin x 4 pracovníci), v 28. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), v 29. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), ve 30. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 31. týdnu 96 pracovních hodin (tj. 3 pracovní dny x 8 hodin x 4 pracovníci), v měsíci srpnu 2019 v 31. týdnu 64 pracovních hodin (tj. 2 pracovní dny x 8 hodin x 4 pracovníci), v 32. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), v 33. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), v 34. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci) a v 35. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), v měsíci září 2019 v 36. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), v 37. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), v 38. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), v 39. týdnu 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci) a ve 40. týdnu 32 pracovních hodin (tj. 1 pracovní den x 8 hodin x 4 pracovníci). Celkové žalobkyní provedené a fakturované počty hodin ve III. kalendářním čtvrtletí roku 2019 a v porovnání s celkovou disponibilní kapacitou žalobkyně činily následující rozsahy: 27. týden zahrnoval provedených 76,50 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 128 pracovních hodin (tj. 4 pracovní dny x 8 hodin x 4 pracovníci), 28. týden zahrnoval provedených 76,50 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 29. týden zahrnoval provedených 89 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 30. týden zahrnoval provedených 62 hodin, přičemž však Žalobce disponoval kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci) a 31. týden zahrnoval provedených 38 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 96 pracovních hodin (tj. 3 pracovní dny x 8 hodin x 4 pracovníci), 31. týden zahrnoval provedených 21 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 64 pracovních hodin (tj. 2 pracovní dny x 8 hodin x 4 pracovníci), 32. týden zahrnoval provedených 47 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 33. týden zahrnoval provedených 19 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 34. týden zahrnoval provedených 21,5 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci) a za měsíc červenec 2019, tj. celkem provedených 342 hodin oproti disponibilní kapacitě 704 pracovních hodin. Za měsíc srpen 2019, 35. týden zahrnoval provedených 95,5 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 36. týden zahrnoval provedených 154 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 37. týden zahrnoval provedených 157 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 38. týden zahrnoval provedených 159 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci), 39. týden zahrnoval provedených 151,5 hodin, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 160 pracovních hodin (tj. 5 pracovních dnů x 8 hodin x 4 pracovníci) a 40. týden zahrnoval provedených 29,5 hodiny, přičemž však žalobkyně disponovala kapacitou 32 pracovních hodin (tj.1 pracovní den x 8 hodin x 4 pracovníci). Celkem provedených 204 hodin oproti disponibilní kapacitě 704 pracovních hodin. Za měsíc září 2019 tudíž žalobkyně disponovala vyšší pracovní kapacitou, nežli tvořil celkový součet fakturovaného rozsahu hodin za III. kalendářní čtvrtletí roku 2019. Celkem provedených 651 hodin oproti disponibilní kapacitě 672 pracovních hodin.

59. Jak soud zjistil ze soudního systému ke spisu zdejšího soudu sp. zn. 65 C 120/2022, sp. zn. 26 C 155/2022, sp. zn. 39 C 41/2022, sp. zn. 77 C 219/2022, sp. zn. 75 C 204/2022, sp. zn. 27 C 220/2022, sp. zn. 22 C 174/2022, sp. zn. 15 C 217/2022, sp. zn. 65 C 218/2022, sp. zn. 64 C 160/2022, sp. zn. 26 C 154/2022, sp. zn. 65 C 217/2022, sp. zn. 64 C 159/2022, sp. zn. 27 C 219/2022, sp. zn. 26 C 155/2022, sp. zn. 14 C 220/2022, sp.Anonymizovánozn. 14 C 34/2020, sp. zn. 26 C 110/2022, z e-mailu tituly před jménem jméno FO z datum, z e-mailu tituly před jménem jméno FO ze dne datum, z e-mailu tituly před jménem Jméno advokátky ze dne datum, z vyjádření jednatele žalobkyně tituly před jménem jméno FO, a to k tvrzení žalovaného že, cit. „(...) nová vedoucí právního oddělení jako zaměstnanec schvalující věcnou správnost faktury požadovala oprávněně její podložení provedenými úkony a zejména časovou dotací“ V řízení nevyplynulo z dokazování, že vedoucí právního oddělení, a to ani bývalý ani „nový“ schvalovali věcnou správnost faktury. Vedoucí právního oddělení se žádným způsobem neúčastnili kontroly faktury z Rámcové dohody před její úhradou, jak vyplynulo z likvidačního listu faktury žalobkyně č. hodnota ze dne datum, jímž disponuje žalovaný z důvodu archivace v rámci zákona o finanční kontrole. Z provedení uvedeného důkazu vyplynulo, že vedoucí právního oddělení odbodu investičního neschvaloval věcnou správnost faktury, jak tvrdí žalovaný. Žalovaný neprovedl písemnou změnu realizační smlouvy, tudíž neoznámil změnu kontaktní osoby pro žalobkyni, kterou byla tituly před jménem jméno FO, jež neprováděla žádnou kontrolu plnění žalobkyně provedeného ve III. čtvrtletí roku 2019, nýbrž požadovala předložit přehled probíhajících veřejných zakázek a jejich aktuálního stavu, aby mohla další provádění činnosti žalobkyně dále řídit. Požadavky jmenované osoby byly šikanózního charakteru a naplňovaly znaky vydírání, a žalobkyně podala dne datum na jmenovanou osobu stížnost k ředitelce Anonymizováno pod ID „hodnota“, která nebyla doposud vyřízena. O charakteru žalovaného a jeho přístupu k věci svědčí i to, tedy že žádným způsobem nereagoval na stížnost proti chování jeho pracovníka.

60. Jak soud zjistil z Rámcové dohody na poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro odbor strategických investic Anonymizováno č. hodnota ze dne datum, z dokumentace o zadávacím řízení k veřejné zakázce „Stavby č. hodnota Anonymizováno a č. hodnota Anonymizováno; projektová a inženýrská činnost“ vč. interní evidence v informačních systémech žalovaného, z Přílohy návrhu smírného řešení – doplnění Žalovaného ze dne datum, z Likvidačního listu faktury č. hodnota ze dne datum a ke stížnosti žalobkyně ze dne datum, že pokud by dotčená osoba opětovně (tj. ZNOVU) požadovala řešit plnění ze III. čtvrtletí roku 2019, ohradila by se vůči tomu z pozice již jednou provedeného a požadovala by buď upuštění od takového opakování nebo jeho dodatečnou úhradu (úhradu víceprací), neboť uvedenou činnost již vykonala s předchozím vedoucím právního oddělení. O opětovném požadování žádné záznamy nejsou, tudíž žalobkyně tvrdila, že uvedený požadavek vztahující se k dotčené faktuře, nebyl žalovaným žádným způsobem formulován, a nyní žalovaný tvrdí nepravdu. K tvrzení žalovaného že, cit. „žalobkyně v rámci tohoto soudního sporu neuvedla, kdo a kdy konkrétní činnosti, jejichž proplacení požaduje, provedl“, soud dospěl k závěru, že žalobkyni netíží břemeno tvrzení a důkazní, která osoba a kdy účtované činnosti provedla, když bylo věcí žalobkyně, jakým způsobem smluvený závazek zajistila. Žalobkyně shrnula své kapacitní možnosti pro dané období, ze kterých jednoznačně vyplynulo zajištění dostatečné kapacity z její strany. Soud má za to, že skutečnost dostatečné pracovní kapacity ze strany žalobkyně výše uvedená tvrzení s návrhy žalobkyně prokazuje. K tvrzení žalovaného že, cit. „rozsah žalobkyní vykázaných úkonů v rámci administrace předmětné veřejné zakázky neodpovídá jejich náročnosti a obsahu“, že žalovaný žádný konkrétní rozpor netvrdí, v čem konkrétně rozpor spočívá, v čem spočívá nesprávnost obsahu soupisu, který je žalovaným potvrzen. Žalovaný tvrdí, že by měla žalobkyně prokazovat uskutečnění jednotlivých účtovaných úkonů uvedených v soupisu provedených úkonů s výčtem hodin, cit. „žalovanému dosud neprokázal“, a pro případ prokázání má za to, že skutečná časová náročnost jednotlivých úkonů je 1 hodina, 1 hodina, 10 minut a 0,5 hodiny. U tohoto žalovaný opět pouze uvádí nějaké hodnoty, ale tyto žádným způsobem neodůvodňuje. Soud má za to, že se jedná o nekonkrétní tvrzení žalovaného, přestože byl kvalifikovaně vyzván ke konkretizaci důvodů nesprávnosti žalovaným potvrzeného soupisu provedených úkonů s výčtem hodin žalobkyně. Žalovaný sporuje správnost soupisu, ačkoliv jím byla správnost již uznána, jak vyplynulo z podpisu oprávněné osoby, svědka jméno FO, tudíž tíží břemeno žalovaného, nikoliv žalobkyni. Ačkoliv žalovaný tvrdí, že mu nebyly předány výstupy činnosti žalobkyně, netvrdí, které mu tedy předány být měly a nebyly, a je s podivem, že je schopen „skutečnou“ časovou náročnost přesně uvést, vedle toho mu ale byl celý výsledek činnosti žalobkyně předán před písemností ze dne datum, a disponuje celou dobu dokumentací o zadávacím řízení, u položek neakceptuje sjednaný mechanismus účtování každé započaté hodiny a navrhuje „10 minut“ nebo „0,5 hodiny“, ač je to v rozporu se sjednanou úpravou; a VII. čl. V. odst. 5.1. Rámcové dohody stanoví, cit. „Odměna za plnění předmětu rámcové dohody je stanovena jednotkově, a to ve výši 2 000 Kč bez daně z přidané hodnoty (DPH) za každou započatou hodinu provádění služeb při výkonu zadavatelských činností pro zadávání veřejných zakázek“ A dokonce v rámci návrhu smíru ze dne datum žalovaný akceptoval všechny žalobkyní vykázané hodiny, tedy celkem 7,5 hodin.

61. Svůj nárok žalobkyně opřela o smluvní ujednání mezi žalovaným a žalobkyní dané Rámcovou dohodou na poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro odbor strategických investic Anonymizováno č. hodnota ze dne datum, konkrétně čl. IX. „Smluvní sankce“, odst. 9. 3., cit., když znění Rámcové dohody bylo dáno jednostranně žalovaným, žalobce neměla žádným způsobem možnost ovlivnit její znění, neboť se jednalo o jednostranně daný návrh smlouvy na plnění veřejné zakázky žalovaným, pročež se jednalo o adhezní smlouvu a žalobkyně vystupovala v pozici slabší strany. Ke sjednání Rámcové dohody (zejm. adheze, slabší strana, zadávací řízení k veřejné zakázce) viz dále v této písemnosti. Žalobkyně má podle čl. II. odst. 2.1. Rámcové dohody poskytovat žalovanému služby při výkonu zadavatelských činností, a to úplatně, tedy za úplatu. Rámcová dohoda vychází z ustanovení § 2430an zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), tedy závazku žalobkyně obstarat záležitosti žalované. Právní úprava příkazu jakožto závazku ze smluv příkazního typu daná občanským zákoníkem a Rámcová dohoda obsahuje tato oprávnění, na které má smluvní strana v roli příkazníka nárok, a to jednak na poskytnutí odměny § 2438 o. z., jednak požadovat vystavení plné moci § 2439 o. z., jednak vypovězení smlouvy § 2440 o. z., jednak požadovat náhradu nákladů, škody a části odměny v případě libovolného (předčasného) odvolání příkazu příkazcem § 2443 o. z. „Nezaplatí-li příkazce příkazníkovi včas a řádně fakturu, je příkazník oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 0,5 % z fakturované částky za každý i započatý den prodlení.“. „Rámcovou dohodou mezi sebou příkazce a příkazníci uzavírají podmínky týkající se úplatného výkonu služeb příkazníků při výkonu zadavatelských činností pro zadávání vybraných veřejných zakázek zadávaných příkazcem po dobu trvání rámcové dohody.“ „Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.“ Na druhou stranu obsahuje právní úprava příkazu daná občanským zákoníkem a potažmo Rámcová dohoda tyto povinnosti, které musí smluvní strana v roli příkazníka plnit: Z výše uvedeného je patrno, že reálnými právy žalobkyně v postavení příkazníka jsou (a) právo na poskytnutí sjednané odměny za provádění příkazu, (b) právo požadovat vystavení plné moci k prokázání pověření plnění příkazem za žalovanou a (c) vypovědět Rámcovou dohodu. Na druhou stranu povinnosti žalobkyně jsou velmi robustní a z výše uvedeného výčtu je to zřejmé. Z pohledu závazku žalobkyně a žalovaného je závazek žalobkyni za obstarání příkazu zaplatit odměnu úplnou esenciální a nejvyšší hodnotou, jako příkaz obsahuje. Samostatný výkon na vlastní účet a odpovědnost výdělečné činnosti živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. V opačném případě by se jednalo o ztrátovou činnost. Smluvní pokuta dle čl. IX. odst. 9. 1. zajištuje povinnost žalovaného zaplatit řádně a včas sjednanou odměnu za plnění příkazu. Jestliže smluvní pokuta zajišťuje řádné a včasné dostání povinnosti zaplatit sjednanou odměnu žalobkyni, podává se, že hodnota a význam této povinnosti je nejvyšší hodnotou i významem pro žalobkyni jako příkazníka. Bez úhrady odměny je zasažena jeho samotná podstata podnikání obstarat záležitost § 2430 o. z., dát najevo, že obstarání záležitosti bere na sebe § 2434 o. z., plnit příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností a použít přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce § 2432 odst. 1 o. z., přenechat příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti § 2432 odst. 2 o. z., upozornit na zřejmě nesprávný pokyn k plnění příkazu § 2433 o. z., podat zprávy o postupu plnění příkazu § 2435 o. z., převést užitek z prováděného příkazu § 2435 o. z., předložit vyúčtování příkazu § 2435 o. z., a zařídit vše, co nesnese odkladu při odvolání nebo výpovědi příkazu § 2442 o. z. a podřídit se libovolnému odvolání příkazu příkazcem § 2443 o. z. je narušena samotná výdělečnost činnosti, a o ziskovosti ani nemluvě viz. § 420an o. z. Podle § 2 zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění, že bez úhrady odměny nedojde k úhradě nákladů, které žalobkyně s plněním příkazu má. Žalobkyně plní příkaz na dluh, neboť jej má napřed obstarávat, a až následně po uplynutí kalendářního čtvrtletí dojde k úhradě odměny, z níž se dluh vzniklý vyčerpáním zdrojů teprve ex post uhradí. Tedy zásah do právní jistoty úhrady odměny je zásahem nejzávažnějším, který poškozuje samotný závazek. Způsobuje závazné vychýlení ekonomické rovnováhy závazku na žalovaného, disponuje obstaranou záležitostí a zároveň částkou určenou na odměnu. Žalobkyně činnost provedla a neuhrazením odměny je zásadně zasažena její ekonomická podstata. Při hledání hodnoty a významu zajišťované povinnosti zaplatit odměnu za plnění příkazu lze též odkázat na postoj Evropského parlamentu a Rady EU vyjádřený v bodech (2), (3), (6), (12), (18), (23) a (33) úvodu směrnice o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (2011/7/EU), „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“ „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ (2) Většina zboží a služeb je v rámci vnitřního trhu dodávána hospodářskými subjekty jiným hospodářským subjektům a orgánům veřejné moci na základě odložených plateb, kdy dodavatel poskytne zákazníkovi čas na zaplacení faktury, jak bylo mezi stranami dohodnuto, jak je uvedeno na faktuře nebo jak je stanoveno zákonem. (3) Mnohé platby v obchodních transakcích mezi hospodářskými subjekty navzájem nebo mezi hospodářskými subjekty a orgány veřejné moci se uskutečňují později, než jak bylo dohodnuto ve smlouvě nebo stanoveno ve všeobecných obchodních podmínkách. Přestože zboží bylo dodáno nebo služby byly poskytnuty, mnohé příslušné faktury jsou placeny až dlouhou dobu po uplynutí lhůty. Tyto opožděné platby mají negativní dopad na likviditu a komplikují finanční řízení podniků. Postihují rovněž jejich konkurenceschopnost a ziskovost v případech, kdy věřitel potřebuje kvůli opožděné platbě získat vnější financování. Riziko takových negativních dopadů se výrazně zvyšuje v dobách hospodářského propadu, kdy je přístup k financování obtížnější. Ve sdělení ze dne 25. 6. 2008 nazvaném „Zelenou malým a středním podnikům – Small Business Act pro Evropu“ zdůraznila Komise, že přístup malých a středních podniků k financování by měl být usnadněn a mělo by být rozvinuto právní a podnikatelské prostředí podporující včasné úhrady v obchodních transakcích. Je třeba poznamenat, že orgány veřejné moci mají v tomto ohledu zvláštní odpovědnost. Ten jednoznačně povinnost úhrady za poskytnuté služby staví jako zásadní. Na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (2011/7/EU) lze odkázat i proto, že jde o implementaci v dané právní věci aplikovaného ustanovení § 1963 občanského zákoníku o ochraně Žalobce před nedůvodně opožděnou úhradou odměny za poskytnuté služby, ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby, není-li možné určit den doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, nebo byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy dříve, než mu bylo plněno, nebo ode dne převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, má-li být podle zákona nebo smlouvy provedeno, byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy před takovým převzetím nebo ověřením. (12) Opožděná platba představuje porušení smlouvy, které je v mnoha členských státech pro dlužníky finančně přitažlivé vzhledem k nízkým nebo žádným úrokům z prodlení nebo pomalému řízení k dosažení nápravy. Je nezbytné změnit tento trend a od opožděných plateb odrazovat, a proto je nezbytná rozhodná změna ve prospěch kultury včasné platby včetně ustanovení, že vyloučení nároku na účtování úroků by mělo být vždy považováno za hrubě nespravedlivou smluvní podmínku nebo praxi. (18) Faktury zakládají platební závazek a jsou důležitými doklady v hodnotovém řetězci transakcí pro poskytnutí služeb, mimo jiné pro určení dne splatnosti. (23) Orgány veřejné moci mají zpravidla výhodu jistějších, předvídatelnějších a trvalejších příjmů než podniky. Zároveň jsou orgány veřejné moci při dosahování svých cílů méně závislé na budování stálých obchodních vztahů než podniky. Dlouhé lhůty splatnosti a opožděné platby ze strany orgánů veřejné moci za zboží a služby znamenají pro podniky neopodstatněné náklady. (33) Důsledky opožděné platby mohou být odrazující pouze tehdy, jsou-li doprovázeny postupy pro dosažení nápravy, které je z pohledu věřitele rychlé a účinné. „(1) Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, je cena splatná do třiceti dnů (2) Doba splatnosti může překročit šedesát dnů jen tehdy, je-li to výslovně ujednáno a není-li to pro věřitele zvláště nevýhodné. (3) Odstavec 1 se použije také na závazek mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona o zadávání veřejných zakázek, je-li obsahem závazku povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu veřejnému zadavateli. Smluvní strany se od určení času plnění podle odstavce 1 mohou odchýlit v neprospěch věřitele pouze výslovným ujednáním, pokud to odůvodňuje povaha závazku a doba splatnosti nepřekročí šedesát dnů.“ Dle mínění Žalobce se jedná o zajištění hlavní smluvní povinnosti, kterou vůbec Žalovaná má. Zákonný (a Rámcovou dohodou nevyloučený) úrok z prodlení je reparační platba, která náleží věřiteli, pokud dlužník nesplnil své povinnosti a včas nesplatil svůj peněžitý závazek (tzv. prodlení). Jedná se o náhradu ceny peněz (tedy náhrada za věřitelovu nemožnost jimi ke dni splatnosti disponovat). Tuto funkci tedy dotčená smluvní pokuta už jen proto zřejmě nemá. Žalobce stran problematiky funkce dotčené smluvní pokuty, neboť výše uvedené je pouze právním názorem Žalobce, se kterým se výše nadepsaný soud může nebo nemusí úplně nebo částečně ztotožnit, dále podává dle jeho mínění významné okolnosti, které mají hrát roli v tom, že závěr o neužití institutu moderace smluvní pokuty bude správný. Tedy dále uvádí v jednotlivosti i souhrnu (dle jeho mínění relevantní) věcné důvody, proč by k moderaci nemělo dojít. Rámcová dohoda byla uzavřena na základě zadávacího řízení k nadlimitní veřejné zakázce s názvem „Poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro OSI“ podle právní úpravy stanovené zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění platném a účinném ke dni zahájení zadávacího řízení (dále jen jako „zákon o zadávání veřejných zakázek“). Veřejná zakázka byla uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. zakázky Z2016-007706, a v Úředním věstníku Evropské unie pod číslem 460907-2016. Uzavření i plnění Rámcové dohody tak podléhalo zvláštní právní úpravě hospodářské soutěže, do něhož soudy mohou zasahovat pouze velmi omezeně a jen ve zvlášť odůvodněných případech. Nemožnost moderace smluvní pokuty sjednané ve smlouvě na plnění veřejné zakázky formuloval odvolací Městský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 58 Co 152/2018 ze dne 17. 5. 2018, když v bodech 12., 15. a 16. uvedl, cit. ve spojení s ustanovením § 1965 občanského zákoníku, cit. „Doba převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, může ve vztazích podle § 1963 překročit třicet dnů ode dne poskytnutí plnění, je-li to výslovně ujednáno a není-li to pro věřitele zvláště nevýhodné.“ „12. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně uzavřel, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu jako nadlimitní veřejnou zakázku. V čl. 7.1. byla mezi účastníky smlouvy platně sjednána smluvní pokuta dle ust. § 2048 o. z. Smluvní pokuta byla sjednána dostatečně určitě, pokud jde o její výši a porušení povinnosti, na kterou byla vázána. Smluvní pokuta je smluvní pokutou přiměřenou., v této souvislosti je nutno zohlednit, že smlouva byla uzavřena jako nadlimitní veřejná zakázka v otevřeném řízení, žalovaná byla s výší smluvní pokuty seznámena, po dobu dvou let, kdy probíhalo výběrové řízení, měla možnost zvážit svoji účast na veřejné zakázce. (…) Žalobce má za to, že se použije i u řešeného případu, neboť vylučuje soudní ingerenci na základě vyššího principu, nežli prostý případ uzavření smlouvy. Dále je třeba upozornit i na to, že v tomto případě soud řešil smluvní pokutu danou zadavatelem veřejné zakázky (rozuměj Žalovaným) a nutnost její úhrady dodavatelem (rozuměj Žalobcem), v našem případě jde ale o ještě zcela opačný případ, kdy sám zadavatel (rozuměj Žalovaný), který danou smluvní pokutu jednostranně (viz dále) do smlouvy inkorporoval, tuto odmítá zaplatit a popírá ji. V tomto duchu lze i uvést, že chce sám těžit ze svého nepoctivého jednání. Stejně tak formuloval předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0178/2020/VZ ze dne 12. 11. 2020 v bodech 32. a 35, cit. 15. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně uzavřel, že nejsou splněny zákonné podmínky pro snížení sjednané smluvní pokuty (§ 2051 o. z.), neboť jak výše uvedeno, dospěl k závěru o její přiměřenosti s ohledem na hodnotu a význam zajišťované povinnosti (…), charakter a okolnosti uzavření (…) smlouvy, která byla uzavřena nejen v souladu s ust. § 2079 a násl. o. z., ale také v souladu s ust. § 27 zák. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů jako nadlimitní veřejná zakázka v otevřeném řízení. Takto koncipovaná smluvní pokuta byla i součástí zadávací dokumentace veřejné zakázky, odpovídá ust. § 6 zák. č. 137/2006 Sb., žalovaná tuto smluvní pokutu akceptovala, žalobkyni zaslala krycí list včetně nabídky uzavření kupní smlouvy obsahující totožné znění smluvní pokuty. Žalovaná měla možnost zvážit svoji účast na veřejné zakázce, jestliže podala svou nabídku, projevila zájem o účast na veřejné zakázce a potvrdila tím, že stanovené podmínky akceptuje. (…) Rovněž nelze přehlédnout, že žalovaná uzavírala s žalobkyní i jiné smlouvy obsahující ujednání o stejné výši smluvní pokuty. 16. S přihlédnutím k charakteru smlouvy uzavřené dle zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, kdy bylo na žalované, zda se bude účastnit na veřejné zakázce, sama uzavření smlouvy i přes délku výběrového řízení urgovala, žalobkyně dodržela zásady postupu zadavatele dle ust. § 6 cit. zák. (transparentnost, rovného zacházení a zákazu diskriminace), nelze dospět k závěru, že by byly naplněny zákonné podmínky pro aplikaci ust. § 1798 odst. 1 a násl. či § 1800 o. z. S ohledem na okolnosti uzavření smlouvy (viz výše) a výběrové řízení, které uzavření (…) smlouvy předcházelo, nelze nahlížet na prodávající jako slabší smluvní stranu, ani součástí smlouvy není doložka, kterou by bylo možno posuzovat dle ust. § 1800 o. z. Rovněž tak s ohledem na výše uvedené nelze dovodit, že by byly naplněny zákonné podmínky ust. § 580 o. z., že by smlouva či ujednání o smluvní pokutě bylo v rozporu s dobrý mravy či odporovalo zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. (…)“. „32. Kromě rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „KS v Brně“) č. j. 31 Af 97/2018-65 ze dne 16. 6. 2020, na který Úřad odkázal v bodě 63 odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle něhož „potenciál rozšíření okruhu dodavatelů je dán tehdy, pokud dojde ke zmírnění požadavků zadavatele“, lze dále odkázat na rozsudek stejného soudu č. j. 62 Af 17/2017-739 ze dne 12. 12. 2019, podle něhož „ze strany dodavatelů (potenciálních uchazečů) dochází při rozhodování o tom, zda podat či nepodat nabídku do zadávacího řízení, ke zvažování širokého spektra otázek, jež jsou pochopitelně součástí hlediska ekonomického; ekonomické zhodnocení zahrnuje i úvahu o rizicích prodlení s dodáním. […] Úvahy jednotlivých uchazečů promítající se v nabídkách tedy nepochybně mohly být ovlivněny smluvními podmínkami týkajícími se smluvní pokuty za prodlení s dodávkou motorových jednotek. Tvrdí-li žalobce […], že ujednání o smluvní pokutě má charakter (v pojetí žalobce ‚pouhé‘) obchodní podmínky, kterou si dodavatelé vyhodnocují z hlediska míry rizik s ní spojených, tato rizika jsou vyčíslitelná a racionálně uvažující dodavatel si je ‚umí‘ promítnout do nabídkové ceny, s tím zdejší soud souhlasí, ani žalovaný však své závěry nevystavěl v napadeném rozhodnutí na názoru opačném. Právě vyhodnocení obchodních podmínek však probíhá před podáním nabídek a rizika jsou vyhodnocována a promítána do nabídek ve vztahu k takové konstrukci obchodních podmínek, jež je patrna ze zadávacích podmínek, jichž jsou obchodní podmínky součástí. Vůbec tedy není namístě striktně odlišovat vyhodnocení ve vztahu k těm zadávacím podmínkám, jež se promítly do požadavků zadavatele na kvalifikaci (nebo do jiných podmínek účasti v zadávacím řízení), a ve vztahu k těm zadávacím podmínkám, jež se sice nepromítají do míry splnění požadavků zadavatele na samotnou účast dodavatele v zadávacím řízení, nýbrž se mají promítat až pro případ úspěchu dodavatele v zadávacím řízení, tj. po uzavření smlouvy; obojí totiž může z pohledu racionálně uvažujícího dodavatele hrát významnou roli při úvahách o tom, zda nabídka bude podána (což je v nyní posuzované věci podstatné), popř. jaká nabídka bude podána“. Posledně citovaný rozsudek se týkal smluvní pokuty za prodlení s dodáním, jeho závěry jsou však dle mého názoru aplikovatelné i na právě posuzovaný případ, tj. na smluvní pokutu za porušení povinnosti vést řádným způsobem stavební deník či jednoduchý záznam o stavbě. 35. K námitce obviněného, že původní smluvní pokuta ve výši 3 % z nabídkové ceny za každý případ porušení povinnosti byla bez jakýchkoli pochybností nepřiměřeně vysoká (v rozporu s § 2051 občanského zákoníku) a kterýkoli z potenciálních dodavatelů by se tak snadno u soudu domohl její moderace, uvádím, že podle § 36 odst. 3 ZZVZ nesmí zadavatel přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, a proto obviněný nemohl v posuzované případě očekávat, že dodavatelé nebudou k zadávací podmínce, která byla součástí zadávací dokumentace, přihlížet, protože byla nepřiměřená. Z pohledu dodavatelů se jednalo o zadávací podmínku, která byla součástí zadávacích podmínek veřejné zakázky, a proto ji museli při svých úvahách o tom, zda nabídku podají, popř. jakou nabídku podají, zohlednit, a to do doby, než byla obviněným prostřednictvím vysvětlení ZD č. 2 změněna. Moderační právo soudu je navíc složitá právní otázka s nejistým výsledkem, což by bylo ještě významně umocněno tím, že smluvní pokuta byla součástí obchodních podmínek veřejné zakázky, které nemohou být po jejím zadání libovolně měněny – srov. § 222 odst. 1 ZZVZ, podle něhož není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení, a navazující § 222 odst. 3 písm. a) a b) ZZVZ, podle něhož podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, nebo měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele. V této souvislosti lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 436/2011 ze dne 25. 9. 2012, podle kterého „[d]odatečná moderace výše smluvní pokuty, která byla jako jedno z kritérií zahrnuta do návrhu uchazeče o veřejnou zakázku žalobce, jako zadavatele, by nepochybně protiprávně zpětně zasáhla do již ukončeného výběrového řízení“.“

62. Soud má za to, že platí závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 436/2011 ze dne 25. 9. 2012, podle kterého by moderace výše smluvní pokuty, která byla jako jedno z kritérií zahrnuta do návrhu uchazeče o veřejnou zakázku žalobce, jako zadavatele, by nepochybně protiprávně zpětně zasáhla do již ukončeného výběrového řízení. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 436/2011 ze dne 25. 9. 2012, podle něhož, v předmětné věci má žalobkyně za to, že se závěry tohoto rozhodnutí uplatní i v této věci, neboť ustanovení o zajištění povinnosti uhradit odměnu příkazníkovi je bezesporu jedním ze zásadních ujednání Rámcové dohody, podle které se potenciální dodavatelé rozhodují o své účasti v zadávacím řízení k veřejné zakázce. Závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2921/2022 ze dne 28. 6. 2023 potvrzují, že je přinejmenším uzavření smlouvy v režimu veřejné zakázky jednou z podstatných okolností ke zohlednění. Žalobce má za to, že v daném případě může být i rozhodujícím. Zde se totiž nejedná o uplatnění moderačního nároku ze strany toho, který se zakázky účastnil (a způsob určení pokuty mohl jen akceptovat), ale toho, kdo dané ustanovení do Rámcové dohody jednostranně vložil a nyní se domáhá jeho neaplikace.

63. Jak soud zjistil z Oznámení o zahájení řízení k veřejné zakázce na Rámcovou dohodu z Věstníku dále z Oznámení o zahájení řízení k veřejné zakázce na Rámcovou dohodu z Úředního věstníku, že „Pokud žalovaná namítala nepřiměřenost smluvní pokuty a navrhovala její moderaci, odvolací soud se ztotožnil s závěrem soudu prvního stupně, který k moderaci smluvní pokuty nepřistoupil z důvodu, že by snížením smluvní pokuty zasáhl do podmínek veřejné soutěže, na jejímž základě získala žalovaná objednávku od žalobce. (…) Pokud jde o první námitku dovolatelky, je nutno zdůraznit, že je jen věcí smluvních stran, jak budou postupovat při formování svých závazkových povinností. (…) (…) Nejvyšší soud se v posuzovaném případě ztotožňuje s argumenty, kterými soudy nižších stupňů zdůvodňují proč nepoužily moderační právo. Skutečnost, že konstrukci smluvní pokuty navrhla sama dovolatelka a i s její pomocí uspěla ve veřejné soutěži na dílo, které je předmětem tohoto sporu, vypovídá o tom, že dovolatelka sama si musela být výše smluvní pokuty vědoma a musela vědět i to, že jde o jedno z kriterií pro posuzování její nabídky. Dodatečná moderace výše smluvní pokuty, která byla jako jedno z kriterii zahrnuta do návrhu uchazeče o veřejnou zakázku žalobce, jako zadavatele, by nepochybně protiprávně zpětně zasáhla do již ukončeného výběrového řízení.“

64. Jak soud zjistil v průběhu dokazování, Rámcová dohoda, jakožto smlouva na plnění veřejné zakázky (viz výše), byla uzavřena adhezním způsobem podle § 1798 odst. 1 a 2 o. z., když její obsah (kromě identifikace smluvní strany a členů realizačního týmu) byl určen jednostranně žalovaným a žalobkyně neměla žádnou možnost její obsah (zejm. obsah ujednání o smluvní pokutě) ovlivnit. Zadávací dokumentace ve smyslu ustanovení § 28 odst. 1 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek, tedy písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu o zadávání veřejných zakázek, v zadávacím řízení k veřejné zakázce s názvem „Poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy pro OSI“, a která byla postupem uzavření Rámcové dohody obsahovala jako přílohu závazný návrh Rámcové dohody. Zadávací dokumentace k tomu v čl. 5 a 8 obsahovala následující pravidla, která adhezní způsob uzavření smlouvy dokládají, cit. IV. „5. Obchodní a platební podmínky 5.1. Dodavatel, resp. účastník je povinen podat návrh smlouvy dle přílohy č. 1 této zadávací dokumentace „Návrh rámcové dohody – závazné obchodní podmínky“, přičemž není oprávněn činit jiné změny či doplnění návrhu smlouvy, s výjimkou údajů, které jsou výslovně vyhrazeny pro doplnění ze strany dodavatele. 5.2. Návrh smlouvy musí být ze strany dodavatele podepsán statutárním orgánem nebo osobou prokazatelně oprávněnou zastupovat účastníka; v takovém případě doloží účastník toto oprávnění (např. plnou moc) v nabídce. 5.3. Dodavatel je povinen upravit návrh smlouvy v části identifikující smluvní strany na straně dodavatele, a to v souladu se skutečným stavem, aby bylo vymezení dodavatele dostatečně určité. 5.4. Dodavatel je oprávněn zajišťovat plnění předmětu veřejné zakázky prostřednictvím poddodavatele/ů, avšak zadavatel si v souladu s ustanovením § 105 odst. 2 ZZVZ vyhrazuje, že část plnění předmětu veřejné zakázky, spočívající v poskytování služeb při výkonu zadavatelských činností pro zadávání vybraných veřejných zakázek, a to vyjma zpracování odborných studií a posudků k veřejným zakázkám a jejich plnění, nesmí být plněna poddodavatelem. 8. Závaznost požadavků zadavatele Informace a údaje uvedené v jednotlivých částech této zadávací dokumentace a v přílohách zadávací dokumentace vymezují závazné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky. Tyto požadavky je dodavatel povinen plně a bezvýhradně respektovat při zpracování své nabídky. Neakceptování požadavků zadavatele uvedených v této zadávací dokumentaci může být považováno za nesplnění zadávacích podmínek s následkem vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení.“

65. Jak soud zjistil ze Smlouvy žalovaného č. hodnota ze dne datum v čl. V. uvádí, cit. Smlouvy žalovaného č. hodnota ze dne datum v čl. V. uvádí, cit. Smlouvy žalovaného č. hodnota ze dne datum v čl. V. uvádí, cit. Smlouva žalovaného č. hodnota ze dne datum v čl. V. uvádí, cit., Smlouva žalovaného č. hodnota ze dne datum v čl. IV. uvádí, cit. Smlouva Žalovaného č. hodnota ze dne datum v čl. V. uvádí, cit. Smlouva Žalovaného č. hodnota ze dne datum v čl. V. uvádí, cit. Smlouva Žalovaného č. hodnota ze dne datum v čl. VI. uvádí, cit. Smlouva o dílo na zhotovení projektové dokumentace a výkon autorského dozoru Žalovaného č. hodnota z datum v čl. VII. odst. 3 uvádí, cit. Smlouva o dílo na zhotovení projektové dokumentace a výkon autorského dozoru Žalovaného č. hodnota z datum v čl. VII. odst. 3 uvádí, cit. Smlouva žalovaného č. hodnota ze dne datum, Smlouva žalovaného č. hodnota ze dne datum, Smlouva žalované č. hodnota ze dne datum, Smlouva žalovaného č. hodnota ze dne datum, Smlouvy žalovaného č. hodnota ze dne datum, Smlouvy žalovaného č. hodnota ze dne datum, Smlouvy žalovaného č. hodnota ze dne datum, Smlouvy žalovaného č. hodnota ze dne datum, Smlouvy o dílo na zhotovení projektové dokumentace a výkon autorského dozoru žalovaného č. hodnota z datum, Smlouva o dílo na zhotovení projektové dokumentace a výkon autorského dozoru žalovaného č. hodnota z datum, že žalovaný ujednání o smluvní pokutě standardně používá, a to je k jeho tíži v to smyslu, že je s daným srozuměn a nemá mu svědčit právo na moderaci předmětné smluvní pokuty, že s ohledem na to je strana žalobkyně slabší stranou, pročež možnost moderace smluvní pokuty v takovém případě je ještě přísnější. Rozhodnutí o zajištění úhrady odměny smluvní pokutou i způsob jejího určení formuloval Žalovaný, a tak má Žalobce za to, že pro tuto skutečnost nemá dojít k moderaci smluvní pokuty a mají převážit základní zásady občanského práva, cit. žalovaná uzavírá smlouvy na plnění veřejných zakázek se shodným nebo dokonce kvantitativně nevýhodnějším způsobem určení smluvní pokuty, jako u Rámcové dohody. Žalovaná do dalších smluv, lze říci až paušálně, sama vkládá obdobná ustanovení, která znamenají po druhé smluvní strany úhradu smluvní pokuty shodné nebo vyšší jako v souzeném případě. „Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že (…) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny (…)“ (§ 3 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku), „Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.“ (§ 6 odst. 1 občanského zákoníku) a „Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.“ (§ 6 odst. 2 občanského zákoníku). „Neodevzdá-li dodavatel řádně provedené plnění, zavazuje se uhradit objednateli smluvní pokutu dohodnutou na 1 % ze základní ceny služby (pozn. 384 000,00 Kč bez DPH) za každý započatý den prodlení.“ „Neodevzdá-li dodavatel řádně provedené plnění v termínu, zavazuje se uhradit objednateli smluvní pokutu dohodnutou na 2 % ze základní ceny služeb (pozn. 481 000,00 Kč bez DPH) za každý započatý den prodlení.“ „Neodevzdá-li dodavatel řádně provedené plnění, zavazuje se uhradit objednateli smluvní pokutu dohodnutou na 1 % ze základní ceny služeb (pozn. 460 000,00 Kč bez DPH) za každý započatý den prodlení.“ „Neodevzdá-li dodavatel řádně provedené plnění v termínu, zavazuje se uhradit objednateli smluvní pokutu dohodnutou na 2 % ze základní ceny služeb (pozn. 459 100,00 Kč bez DPH) za každý započatý den prodlení.“ „Neodevzdá-li dodavatel řádně provedené plnění v termínu, zavazuje se uhradit objednateli smluvní pokutu dohodnutou na 1 % ze základní ceny služeb (pozn. 490 000,00 Kč bez DPH) za každý započatý den prodlení.“ „Neodevzdá-li dodavatel řádně provedené plnění v termínu, zavazuje se uhradit objednateli smluvní pokutu dohodnutou na 1 % ze základní ceny služeb (pozn. 480 000,00 Kč bez DPH) za každý započatý den prodlení.“ „Za nedodržení termínu dokončení a předání díla bez vad a nedodělků se dodavatel zavazuje uhradit objednateli smluvní pokutu dohodnutou na 1 % ze základní ceny díla (pozn. 275 043,00 Kč bez DPH) za každý započatý den prodlení.“ „Neodevzdá-li příkazník řádně provedené plnění, zavazuje se uhradit příkazci smluvní pokutu dohodnutou na 1 % ze základní ceny služeb (pozn. 157 000,00 Kč bez DPH) za každý započatý den prodlení.“ „Za prokazatelné nesplnění výkonu činnosti autorského dozoru je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,5 % z ceny autorského dozoru a autorského dohledu, a to za každý započatý den (…)“ „Za prokazatelné nesplnění výkonu činnosti autorského dozoru je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,5 % z ceny autorského dozoru a autorského dohledu, a to za každý započatý den (…)“ Žalovaná z Rámcové dohody, a to za porušení stejné zajištěné povinnosti, tedy neřádné a nevčasné zaplacení odměny za provádění příkazu, již, a to dokonce opakovaně, smluvní pokutu uhradila. Spolu s úhradou sporných faktur č. hodnota a 19020, které Žalobce uhradil nedůvodně až po splatnosti, na částky 295 240,00 Kč a 36 300,00 Kč, v prodlení 50, resp. 46 dnů uhradil i smluvní pokuty dle čl. IX. odst. 9.1. Rámcové dohody, což vyplynulo z přípisu žalovaného č. j. číslo jednací ze dne datum, cit.Na konto uhrazení smluvních pokut bylo zastaveno řízení vedené u výše nadepsaného soudu pod sp. zn. 14 C 34/2020 rozhodnutím ze dne 4. 5. 2021, cit. „Příslušenství k uplatněným částkám pak tvoří zákonný úrok z prodlení ze smluvních pokut a náklady řízení, konktrétně se jedná o: Faktura 19019 na částku 295 240 Kč Smluvní pokuta 73 810 Kč Splatnost datum, úhrada datum, počet dnů prodlení 269, sazba úroku z prodlení 10 % p. a., tj. 20,17 Kč/1 den, celkem zákonný úrok z prodlení 5 424,83 Kč Faktura 19020 na částku 36 300 Kč, Smluvní pokuta 8 349 Kč, Splatnost datum, úhrada datum, počet dnů prodlení 269, sazba úroku z prodlení 10 % p. a., tj. 2,28 Kč/1 den, celkem zákonný úrok z prodlení 613,63 Kč“ „S ohledem na skutečnost, že žaloba byla podána důvodně, zavinění ve vztahu k nákladům řízení, je třeba shledat na straně žalovaného a žalobkyně by měla právo na náhradu nákladů řízení. O důvodnosti žaloby svědčí skutečnost, že pohledávka žalobkyně byla z převážné částky žalovaným zaplacena před jednáním konaným dne datum. (…)“

66. Jak soud zjistil z přípisu žalovaného č. j. číslo jednací ze dne datum včetně rozhodnutí sp. zn. 14 C 34/2020 ze dne 4. 5. 2021, z protokolu ve sp. zn. 65 C 91/2020 dne datum, z protokolu ve sp. zn. 65 C 217/2022 dne datum, z článku „Anonymizováno“ „V příloze odbor investiční Anonymizováno vrací: Z důvodu nekompletně předaných podkladů, a v důsledku toho nemožnosti kontroly vykazovaného časového rozsahu.“, z písemnosti č. j. číslo jednací ze dne datum, z předžalobní výzvy z datum, z rozsudku ke sp. zn. 65 C 91/2020 ze dne datum, ze sdělení č. j. číslo jednací ze dne datum, z návrhu smíru ze dne datum, z reakce Žalobkyně na návrh smíru, z návrhu ze dne datum včetně rozpadu hodin, z předžalobní výzvy z datum, z dopisu žalobkyně radnímu tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem ze dne datum, dopisu žalobkyně 1. náměstkovi primátora tituly před jménem jméno FO ze dne datum a jeho odpověď ze dne datum, z dopisu žalobkyně náměstkovi primátora tituly před jménem jméno FO ze dne datum a jeho odpověď ze dne datum, z dopisu žalobkyně náměstkovi primátora tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem ze dne datum a jeho odpověď ze dne datum, z dopisu žalobkyně radní tituly před jménem jméno FO ze dne datum a její odpověď ze dne datum, z dopisu žalobkyně radní tituly před jménem jméno FO ze dne datum a její odpověď ze dne datum, že v daném případě je na místě nemoderace smluvní pokuty, když smluvní zástupce žalovaného, t. č. ředitel odboru strategických investic a později odboru investičního tituly před jménem jméno FO před soudem při výslechu dne datum ve věcech sp. zn. 65 C 91/2020 a 65 C 217/2022 uvedl, že při vracení faktur, tj. odmítnutí úhrady odměny žalobkyni z protokolu sp. zn. 65 C 91/2020 a z protokolu sp. zn. 65 C 217/2022, má soud za to, že jednání žalovaného bylo protiprávní, pročež dokonce chce těžit z výjimečného prostředku zásahu do zásady pacta sunt servanda, kdy si byl moc dobře vědom i možných negativních následků odmítnutí úhrady odměny Žalobkyni, přičemž se bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že se tak nestane. Když podle citace z protokolů „toto činil jako „páku na žalobkyni“, aby si něco (blíže ale nikde nespecifikovaného) vymohl/vynutil, a byl si ujednání o smluvní pokutě i rizika jejího zaplacení plně vědom. „Svědek: (…) A jedinou páku, kterou jsme měli obecně na dodavatele těchto služeb, bylo, že dostaneš zaplaceno, až nám všechno dáš, on už to byl takový, dáma promine, závěrečný administrativní „voser“. Neskutečný, protože to byla jenom papírová válka už na konci. Soud: Rozumím tomu, pokud bych to tedy měl shrnout, byť už jste to uvedl, zadání pro veřejnou zakázku bylo ze strany žalobce předáno, veřejná zakázka proběhla, měla všechny zákonité náležitosti a postup při přebírání plnění veřejných zakázek byl rutinní a byl k němu oprávněn pan tituly před jménem jméno FO.“ „Soud: Prosím, než dám slovo žalobci, jak ve věci 65C 91/2020, tak i v té další, jste uvedl, že jste nezaplatili faktury s tím, že plnění bylo poskytnuto, ale dospěli jste k závěru, že tam jsou nějaké nedostatky a neuhradili jste fakturu proto, že jste chtěli donutit žalobce k tomu, aby ty nedostatky odstranil, je to tak. Svědek: Ano. Soud: byli jste si vědomi ustanovení článku 9 bodu 9. 3. rámcové dohody, podle které, nezaplatí-li žalovaný žalobci včas a řádně fakturu, je žalobce oprávněn účtovat pokutu ve výši 0,5% z fakturované částky za každý i započatý den prodlení. Svědek (:) pravděpodobně ano, ale vnímali jsme to, že to plnění nebylo poskytnuto, tím pádem, že ta faktura není oprávněně podána, a proto jsme je vrátili.“ Soud má za to, že předmětná smluvní pokuta se žádným způsobem nedotýká majetkové podstaty žalovaného, neboť ten hospodaří pravidelně s rozpočtem ve výši cca 100 miliard Kč (viz URL webová stránka). Dále je ochoten platit náhrady/pokuty ve významné výši, viz článek „Anonymizováno“ dostupný na URL: <webová stránka>. Smluvní pokuta neohrožuje majetkovou podstatu žalovaného. K donucovací funkci smluvní pokuty je třeba uvést, že žalovaný preferuje, aby bylo o povinnosti uhradit smluvní pokutu raději rozhodnuto rozsudkem soudu, nežli aby konkrétní osoba v organizační struktuře Anonymizováno na sebe vzala odpovědnost schválení její úhrady. Proto pro žalovaného nehraje temporální otázka, tedy délka, jakou dluží, žádnou roli. Odmítnutí úhrady ze strany žalované bylo písemně odůvodněno písemností č. j. číslo jednací ze dne datum, pouze a jen jedinou větou, cit. žalobkyně následně žalovaného vyzvala dne datum prostřednictvím právního zástupce k úhradě dlužných částek, a ač by se dalo standardně očekávat, že na takovou výzvu bude dlužník řádně reagovat ve smyslu podrobného vylíčení důvodů odmítnutí platby, resp. sdělí, co konkrétně požaduje doplnit, když tvrdí nějaký nedostatek, ale nestalo se tak, a to i když se jedná o veřejnoprávní korporaci hospodařící s veřejnými prostředky, hmotně i personálně zabezpečenou odpovídajícím způsobem. Na předžalobní výzvu z datum žalobkyně vůbec nereagoval. Nereagoval ani pak na další před podáním žaloby. Navíc soud vzal zřetel na návrh smíru ve věci sp. zn. 65 C 91/2020 předložený právním zástupcem žalovaného, na kterém je vidět, že byť jsou ze stejné smlouvy likvidovány 2 faktury, a k jejich pozdní úhradě se vztahují jak zákonný úrok z prodlení, tak smluvní pokuta, i náklady soudního řízení, smír je zcela (i druhou fakturu) eliminuje, a Žalovaný se k reakci Žalobce vůbec nevyjádřil, byť byla uctivá, a tázala se na důvody právě takového přístupu Žalovaného. Cit. návrh smírů vedli mimosoudní jednání v právní věci pohledávky ve výši 401.720,- Kč (sp. zn. 65 C 91/2020) z Rámcové dohody na poskytování služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy č. hodnota ze dne datum a výzvy k plnění (realizační smlouvy) č. hodnota ze dne datum (ve vztahu k jistině 401 720 Kč), když řízení bylo s příslibem úhrady za strany žalovaného přerušeno, avšak k úhradě nedošlo a soudní řízení pod sp. zn. 65 C 91/2020 bylo rozhodnuto žalobkyni vyhovujícím rozsudkem, vedou mimosoudní jednání v právní věci vypořádání odměny ve výši 91 960 Kč vč. DPH za provedené činnosti k veřejné zakázce č. hodnota s názvem „Stavba č. hodnota Anonymizováno.; stavební práce“ a ve výši 304 920 Kč vč. DPH k veřejné zakázce č. hodnota s názvem „Stavba č. hodnota Anonymizováno.; stavební práce“, kdy podle sdělení Žalovaného č. j. číslo jednací ze dne datum, ten intenzivně řeší projednání, odsouhlasení a úhradu těchto pohledávek; od datum nebylo ze strany žalovaného činěno ničehož; Cit. vedou mimosoudní jednání ohledně vypořádání ostatních finančních nároků, kdy podle sdělení Žalovaného č. j. číslo jednací ze dne datum, ten připravuje písemný návrh jejich vypořádání a zajišťuje jeho schválení u orgánů Jméno žalovaného; od datum nebylo ze strany žalovaného činěno ničehož. Cit. „Intenzivně řešíme možnosti nastavení postupu k projednání, odsouhlasení a následné úhradě, dosud sporovaných Vámi uplatňovaných nároků“ „V průběhu příštího týdne Vám bude zaslán písemný návrh vypořádání ostatních finančních nároků“ „IV. Splněním povinností (…) jsou veškeré vzájemné nároky (…) vypořádány a žalobce a žalovaný vůči sobě nebudou v budoucnu žádné další nároky uplatňovat a těchto se výslovně vzdávají.“ Cit. odpověď Žalobce, na niž neobdržel žádnou odpověď „(…) Tímto si Vás dovolujeme požádat o vyjádření a) k částce 191 180 Kč jako dlužné částce vyúčtovaná fakturou č. hodnota ze dne datum; a b) ke smluvním pokutám za prodlení. Žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce navrhnul dne datum uhradit z celkové dlužné částky za jistiny ve výši 2 272 380,00 Kč pouze 532 130,00 Kč, tedy ani ne 23,42 %. Takový návrh nebyl míněn vážně a jeho motivem bylo ze strany právě odcházejícího ředitele odboru investičního tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem vyvinout konkrétní aktivitu, neboť po celou dobu svého 2letého působení na odboru s daným dluhem prokazatelně nic konkrétního nečinil. Chtěl si tedy vytvořil „alibi“, že konal. Dokládá to kupř. odůvodnění položek v tabulce, cit. „0 hodin – kompletace dokumentace je samozřejmost“. Ani chování Žalovaného neodůvodňují moderaci smluvní pokuty. Stran výše uvedeného též nezůstává to, že Žalobce měl a vedl iniciativu k odstranění zřejmě nesprávného jednání Žalovaného (to se potvrzuje při závěru soudu ohledně nároku I. žaloby, když soud má za prokázané, že hmotněprávní podmínky pro úhradu byly naplněny a Žalovaný odmítnul uhradit nárok Žalobce neoprávněně), když na písemnosti Žalobce směřující na Žalovaného (ředitele odboru investičního jméno FO) ohledně stížnosti na chování a jednání vedoucí odboru, žádosti o nahrazení úřední osoby či návrh na společné jednání nebyl žádným způsobem reagováno, a obrátil se tak na všechny věcně příslušné členy Anonymizováno, do jejichž gescí spadaly probíhající a Žalobcem administrované veřejné zakázky. Radní Jméno žalovaného Žalobce dne datum informoval o nastalém stavu. Od radních Jméno žalovaného obdržel zcela obsahově shodné písemnosti (odpovědi), což je znak koordinace postupu (skupina), ve kterém Žalobci potvrzují, že ředitel jméno FO Závěrem lze ještě doplnit, že je zde i možnost dobrovolné úhrady částek za práce dle příslušných smluv a faktur, které jsou písemně odsouhlasené a potvrzené Jméno žalovaného. Tím dojde k zastavení růstu výše smluvních pokut, jejichž výši si ve smlouvě stanovilo samo hlavní město adresa, a která každým dnem ze zavinění Jméno žalovaného významným způsobem narůstá. Zaplacení jistin u nás otevírá cestu k jednání o ponížení výše smluvních pokut.“ Žalobkyně adresovala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému dne z datum i písemnou výzvu k úhradě, a dalo by se z hlediska péče řádného hospodáře očekávat, že pokud dlužník (veřejnoprávní korporace) odmítá provést úhradu řádně doloženého nároku, bude na takovou výzvu kvalifikovaně reagovat s tím, že uvede vady plnění věřitele. Na předžalobní výzvu žalobkyně nebylo ze strany žalovaného žádným způsobem reagováno. Z bodu 62. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 ze dne 11. 1. 2023 se podává, že břemeno tvrzení a důkazní ohledně okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty leží na žalovaném (tj. dlužníkovi). Žalobkyně díky výzvě výše nadepsaného soudu nepříznivé účinky sebeobviňování, když musí tvrdit, „(…) povinností věřitele ze smluvní pokuty (jakékoli) je pouze tvrdit a prokázat, že smluvní povinnost byla utvrzena smluvní pokutou v určité výši a následně porušena. Je to naopak dlužník, jehož tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně objasnění okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty (tj. i okolností týkajících se výše škody, zavinění, či případného naplnění liberačních důvodů). (…)“ by nemusel a spíše vůbec neměl dle bodu 66. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 ze dne 11. 1. 2023, když, cit. „(…) Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit.“

67. Soud z důvodu ekonomie sporu zamítl jako nadbytečné provedení důkazů uvedených dole, když výslechem svědka jméno FO, pověřeného zástupce žalovaného, odstranil pochybnosti o pravosti jeho podpisu na předmětném soupisu provedených úkonů s výčtem hodin, který včetně razítka odpovídal podpisu a razítku na soupisu provedených úkonů, který se týkal jiné věci, avšak obdobné. Ze soupisů provedených úkonů s výčtem hodin, které má soud k dispozici, jasně vyplynulo, že odpovědný zástupce žalovaného řádně svým podpisem odsouhlasil soupis provedených prací, tudíž soud nemá důvod pochybovat o hodnověrnosti uvedeného důkazu a jeho obsahu, když celý řetězec důkazů do sebe zapadá. Soudu se jevilo nadbytečné se zřetelem ke shora uvedenému vyžádat důkaz originálem soupisu provedených úkonů týkajícího se této věci a rovněž z časových důvodů hodnotil jako nadbytečné provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví k posouzení pravosti podpisu svědka jméno FO na Soupisu provedených úkonů s výčtem hodin, neboť podpis na obou listinách byl vlastnoručním podpisem svědka, jak potvrdil ve své svědecké výpovědi. Rovněž se soudu jevilo jako nadbytečné žádat vypracování znaleckého posudku k posouzení, zda a kdy byl výkaz hodin jméno FO podepsán a zda jeho obsah odpovídal skutečnosti, když sám svědek potvrdil, že takový výkaz hodin vlastnoručně podepsal. Pokud šlo o seznam všech jejích zaměstnanců, kteří u žalobkyně pracovali v rozhodné době, tj. v září 2019, resp. seznam jejích spolupracujících osob, které vykonávaly práce na uvedené zakázce a ostatních zakázkách žalobkyně v rozhodném období kvůli přesahu hodin, tyto žalující strana předložila a jsou v souladu s obsahem výpovědi svědka jméno FO, pokud šlo o jím uváděné osoby, se kterými měl tu čest spolupracovat a komunikovat u žalobkyně, když okruh osob pracující pro žalobkyni vyplynul i z e-mailové komunikace žalobkyně a odpovídá i soupisům provedených úkonů s výčtem hodin, ze kterým jasně vyplynulo, jaká doba byla třeba na provedení toho kterého úkonu, jež byl součástí soupisu a žalovaný jej prostřednictvím svědka jméno FO odsouhlasil s tím, že bylo potvrzeno, že práce byly provedeny. Žalobkyně tudíž předložila seznam zaměstnanců žalobkyně, kteří u ní pracovali v září 2019, a to kvůli rozsahu práce odváděné pracovníky žalované v září 2019. Soud rovněž provedl důkaz originálem výkazu hodin odvedených žalobkyní na předmětném díle dodaným žalobkyní k žádosti žalované, ačkoliv měl k dispozici kopii předloženou soudu s podpisem svědka jméno FO, byť o skutečnostech, které tyto důkazy prokazují, nemá soud žádné pochybnosti. Soud rovněž zamítl z důvodu nadbytečnosti výslech svědkyně jméno FO, bývalé zakázkářky investičního odboru, která prováděla stejnou činnost jako žalobkyně, když tato byla vyslechnuta v jiných obdobných sporech zdejším soudem k procesu zpracování požadavků žalované žalobkyní, což hodnotil soud jako dostatečný důkaz, přičemž považoval za nadbytečné opakovaně provádět její výslech za situace, kdy je tato dlouhodobě v pracovní neschopnosti, tudíž by byla narušena hospodárnost uvedeného řízení. Navíc má soud za to, že žalovaný řádně netvrdil konkrétní skutečnosti svědčící o tom, že by nebyl soupis provedených úkonů s výčtem hodin správným, a proto má být konstatován neúspěch obrany žalovaného a nikoliv obrácení břemene tvrzení a důkazního tížícího žalovaného z důvodu sporování správnosti soupisu úkonů s výčtem hodin. Pokud šlo o výkaz práce žalobkyně k faktuře č. hodnota, pak soud neměl pochybnost o jeho obsahu jako obsahu prováděného důkazu v tomto řízení. Soud hodnotil rovněž jako nadbytečný z důvodu hospodárnosti sporu požadavek žalobkyně na provedení důkazu znaleckým posudkem týkajícím se časové náročnosti úkonů v rámci administrace konkrétní veřejné zakázky, když soud opět si vytvořil představu o náročnosti z obsahu listinných důkazů předložených žalobkyní, které se týkaly zpracování jednotlivých zakázek a ze zcela věrohodné výpovědi svědka jméno FO. Soud zamítl i důkaz Likvidačním listem faktury č. hodnota ze dne datum, a to z důvodu hospodárnosti řízení, když uvedený list má ve svém archivu k dispozici pouze žalovaný, jenž je znám svým opakovaným obstrukčním přístupem ve věci samé a soud vzal v řízení za prokázané tvrzení žalobkyně jinými důkazy provedenými v řízení.

68. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobkyně vzniklý na základě příkazní smlouvy, kterou spolu strany sporu uzavřely. Podle § 2430 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), podle kterého se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Podle § 2438 o. z., příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.

69. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z., zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2051 o. z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

70. Soud se zřetelem k rozhodnutí Nejvyššího soudu vedeného pod sp. zn. 31 Cdo 2273/2022-162, neshledal důvod pro moderaci výše smluvní pokuty, když si tuto ujednaly strany, které jsou právnickými osobami, které disponují dostatkem osob s právnickým vzděláním, tudíž žalovaný měl dostatek informací a možností projednat výši smluvní pokuty před uzavřením rámcové smlouvy se žalobkyní a vznášet námitky týkající se výše smluvní pokuty před samotným uzavřením citované smlouvy. Nic takového se nestalo. Smlouvu se žalobkyní uzavřel i se shora uvedenými ujednáními týkajícími se smluvní pokuty. Oprávněnosti výše smluvní pokuty přisvědčuje fakt, že žalovaný je v prodlení s úhradou předmětné částky za provedené dílo ve výši 18 150 Kč. Smluvní pokuta činí částku 89 298 Kč za dobu prodlení více než 984 kalendářních dnů, což je dva a tři čtvrtě roku, což je velice dlouhá doba, po kterou žalovaný není ochoten zaplatit za dílo, které bylo řádně provedeno, předáno, předání řádně potvrzeno odpovědným zástupcem žalovaného, svědkem jméno FO, a řádně vyfakturováno. V konkrétním případě se tudíž soudu jevila výše smluvní pokuty zcela přiměřenou se zřetelem ke skutečnosti, že žalovaný nebyl ochoten plnit po dobu téměř tří let, ačkoliv věděl, že mu hrozí smluvní pokuta, která i přes její výši nebyl pro žalovaného dostatečně odstrašující, aby řádně a včas plnil na základě výzvy žalobkyně k plnění. Soud tudíž hodnotil výši smluvní pokuty se zřetelem k provedenému dokazování dokonce jako nedostatečnou, neboť nepřiměla žalovaného po dlouhou dobu k plnění.

71. Na základě shora uvedeného skutkového a právního stavu soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni tak přiznal jí nárokované částky s požadovaným příslušenstvím, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně splnila povinnosti jí uložené v Rámcové dohodě a ve Výzvě k plnění/Objednávce, když k předmětné faktuře dodala vykázané hodiny podepsané odpovědným zástupcem žalovaného. Ačkoliv měli účastníci řízení zavedenou praxi při úhradách odměny žalobkyně, žalovaný neprávem odmítl uhrazení předmětné faktury, kterou žalobkyně vyfakturovala žalovanému plnění na základě příkazní smlouvy, kterou mezi sebou uzavřeli. Předmětnou fakturu doplnila jako obvykle soupisem provedených úkonů s výčtem hodin, který byl vlastnoručně podepsán oprávněným zástupcem žalovaného, jméno FO, tudíž přesně podle pokynů předmětné příkazní smlouvy. Žalovaný sice uvedl, že z důvodu nekompletně předaných podkladů a v důsledku toho nemožnosti kontroly vykazovaného plnění, fakturu odmítl, avšak faktura byla vyhotovena žalobkyní zcela v souladu s příkazní smlouvou, která uváděla, že faktura musí obsahovat soupis provedených úkonů s výčtem hodin podepsaný zástupcem žalovaného. Žalobkyně splnila vše, co po ní bylo smlouvou požadováno a uvedenou skutečnost rovněž řádně zdůvodnila. Naopak z komunikace žalovaného směřující vůči žalobkyni nevyplynulo, jaké konkrétní podklady žalobkyně žalovanému nedodala. Uvedené nevyplynulo ani z výpovědí svědků jméno FO a tituly před jménem jméno FO, kteří byli slyšeni v paralelně probíhajících sporech vedených u zdejšího soudu v obdobných věcech. Tito uváděli vždy pouze obecně, že nebyla odměna žalobkyni zaplacena z důvodu nekompletně předaných podkladů, avšak nikdy nebylo uvedeno, jaké konkrétní podklady chyběly. Soud má za to, že se tak žalovaný snažil účelově vyhnout řádnému a včasnému plnění svého závazku vůči žalobkyni, tudíž smluvní pokutu hodnotil soud se zřetelem ke skutkovým okolnostem případu a shora provedenému dokazování jako přiměřenou a v souladu s dobrými mravy, přičemž neshledal žádného důvodu pro její moderaci.

72. O příslušenství pohledávky rozhodl soud podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) a pokud šlo o výši úroku z prodlení podle nař. vl. č. 351/2013 Sb., v platném znění.

73. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 173 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 373 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 107 448 Kč sestávající z částky 5 420 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, 2x vyjádření ve věci), tj. 27 100 Kč a pěti paušálních náhrad po 300 Kč, tj. 1 500 Kč podle § 13 a. t., když právní zástupkyně žalobkyně není plátcem DPH. Dále soud přiznal žalobkyni částku 1 200 Kč za účast jednatele žalobkyně na 3 jednání soudu 1. stupně a 1x jednání odvolacího soudu dne datum podle vyhl. č. 245/2015 Sb., když ústních jednání se neúčastnila právní zástupce žalobkyně, nýbrž osobně pouze její jednatel. Soud hodnotil pozitivně přístup strany žalující, která ve snaze nenavyšovat náklady řízení nebyla při jednání soudu zastoupena advokátem, nýbrž pouze jednatelem žalobkyně, jenž měl o předmětu sporu dostatečnou vědomost, kterou mohl při jednání náležitě uplatnit.

74. Soud hodnotil jako zcela nelogický přístup právního zástupce žalovaného, kterému sdělil při jednání soudu konaném dne datum, že bude projednávat všechny věci mu přidělené a týkající se stejných účastníků jako v řízení tomto, v jednom dni a to koncentrovaně za sebou dne datum, stejně tak, jak tomu bylo právě dne datum, tak aby všechny věci mohly být projednány a rozhodnuty v jednom dni z důvodu hospodárnosti řízení, avšak zástupce žalovaného se nedostavil řádně k jednání dne datum dopoledne, tudíž soud jednal v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc rozhodl. Soud je neustále konfrontován s obstrukčním jednáním žalovaného ve snaze vyhnout se rozhodnutí ve věci samé.

75. Lhůta k plnění byla ve výrocích I., II. a III. stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.