OSPH01 27 C 152/2024-179

USNESENÍ ⟪LB:lb_001⟫ Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci ⟪LB:lb_002⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně, ⟪LB:lb_003⟫ sídlem Adresa žalobkyně, zastoupená advokátem tituly před jménem Jméno advokáta A, sídlem adresa ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovaným: 1. tituly před jménem Jméno žalované, IČO IČO žalované A, sídlem Adresa žalované A, ⟪LB:lb_006⟫ adresa ⟪LB:lb_007⟫ 2. tituly před jménem Jméno žalované B, IČO IČO žalované B, sídlem Adresa žalované B, zastoupená advokátkou tituly před jménem Jméno advokátky, sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ 3. tituly před jménem Jméno žalovaného, IČO IČO, sídlem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_009⟫ Adresa žalovaného, zastoupený advokátem tituly před jménem Jméno advokáta B, sídlem adresa, ⟪LB:lb_010⟫ adresa ⟪LB:lb_011⟫ 4. tituly před jménem Jméno žalovaného B, IČO IČO, sídlem Adresa žalovaného B, zastoupený advokátkou tituly před jménem Jméno advokátky B, sídlem adresa ⟪LB:lb_012⟫ za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba, IČO IČO, ⟪LB:lb_013⟫ sídlem adresa, zastoupená advokátem tituly před jménem Jméno advokáta C, sídlem adresa ⟪LB:lb_014⟫ o zaplacení částky 722 300,23 Kč s příslušenstvím, opravným usnesením,

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 6. 2025, č. j. 27 C 152/2024-179, se v jeho záhlaví opravuje, pokud jde o zřejmou nesprávnost v souladu s ustanovením § 164 o.s.ř. tak, že sídlo žalobkyně správně zní: „Adresa žalobkyně”

Podle § 169 odst. 2 o.s.ř. toto usnesení neobsahuje odůvodnění.

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 722 300,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 722 300,23 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na nákladech řízení částku 275 259 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám tituly před jménem Jméno advokáta A.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala na žalovaných zaplacení částky 722 300,23 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody s odůvodněním, že jí vznikla pochybením žalovaných při výkonu advokacie, když v rámci přípravy zadávací dokumentace podle zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v tehdy platném znění (dále jen „ZZVZ“) a administrace zadávacího řízení pro veřejnou zakázku „Materiál pro testovací sady“ (dále jen „zakázka č. hodnota“), nezpracovali zadávací dokumentaci s odbornou péčí a v souladu s právními předpisy, resp. pokyny poskytovatele dotace, když žalovaní nastavili zadávací podmínky zakázky č. hodnota v její zadávací dokumentaci v rozporu s § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ, když uvedli nerelevantní zdůvodnění, proč je po dodavateli požadováno předložení nabídky na všechny části zakázky č. hodnota, s čímž se pojí porušení čl. 19.2 písm. g) Pravidel pro žadatele a příjemce.

2. Žalovaní ve vyjádření k žalobě navrhli žalobu jako nedůvodnou zamítnout s odůvodněním, že pokud bylo odůvodnění nerozdělení předmětné veřejné zakázky shledáno nedostatečným, stalo se tak výlučně jednáním žalobkyně, když část finanční dotace byla žalobkyni upřena poskytovatelem dotace, nikoli soudem, když žalobkyně nevyčerpala veškeré své možnosti, jak právně napadnout příslušná rozhodnutí poskytovatelů dotace. Odkázali na platnou judikaturu, že veřejnoprávní odpovědnost zadavatele a smluvní odpovědnost administrátora veřejné zakázky jsou na sobě nezávislé a není pravdou, že každé uložení finanční sankce zadavateli anebo krácení dotace zadavatele je spojeno s odpovědností administrátora za škodu, když podle ustanovení § 2913 o. z., je ke vzniku odpovědnosti žalovaných za škodu, která měla vzniknout žalobkyni, nutné, aby na straně žalovaných došlo k porušení smluvních povinností a aby byla mezi tímto porušením a vznikem škody příčinná souvislost. Podle § 43 ZZVZ byla žalobkyně jako zadavatel oprávněna se nechat zastoupit smluvně jinou osobou, čímž není dotčena jeho povinnost dodržet stanovená pravidla. Podle rámcové a příkazní smlouvy předložené žalobkyní, bylo povinností žalovaných vypracování zadávací dokumentace a její projednání se žalobkyní, avšak finální znění zadávacích podmínek bylo na žalobkyni. Finální znění článku 4 zadávací dokumentace ve znění: Rozdělení předmětu plnění veřejné zakázky na části a předmět plnění této veřejné zakázky je rozdělen na části podle § 102 ZZVZ. Každý dodavatel může podat nabídku pouze na všechny části. Důvodem je skutečnost, že předmět plnění jednotlivých částí je fakticky vzájemně provázán a zadavatel požaduje spolupráci s jedním dodavatelem k celému předmětu plnění. Zakázka je hodnocena jako celek. V rámci hodnocení tak budou pro každého dodavatele sečteny nabídky za všechny části a předmětem hodnocení celková nabídková cena. Veřejná zakázka je rozdělena na tyto části: Část A zakázky: Anonymizováno Část B zakázky: Anonymizováno Část C zakázky: Anonymizováno Část D zakázky: Anonymizováno DM1Část E Anonymizováno Klasifikace předmětu veřejné zakázky: každá část se skládá z více různých druhů přístrojů, níže je uveden souhrn kódů ke všem přístrojům: 32500000-8 Telekomunikační přístroje na přenos dat, 33127000-6 Imunoanalytické přístroje, 33196000-0 Zdravotnické pomůcky, 33197000-7 Počítačové vybavení pro zdravotnictví, Předpokládaná cena pořízení předmětu veřejné zakázky je stanovena k okamžiku zahájení zadávacího řízení zahájení zadávacího řízení, a to podle cen obdobných dodávek zjištěných zadavatelem u jiných zadavatelů nebo z veřejně dostupných zdrojů vycházejících z informací získaných průzkumem trhu. Předpokládaná cena: Část A zakázky: 3 068 000 Kč bez DPH Část B zakázky: 4 294 000 Kč bez DPH Část C zakázky: 2 694 896 Kč bez DPH Část D zakázky: 2 025 000 Kč bez DPH Část E zakázky: 1 320 000 Kč bez DPH Celková předpokládaná cena zakázky je 13 401 896 Kč bez DPH Nabídková cena účastníka za předmět plnění nesmí překročit hodnotu výše uvedených předpokládaných cen. Část A a B zakázky budou plněny po ukončení zadávacího řízení po uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem. Na části C, D a E bude uzavřena smlouva, nicméně plnění těchto částí bude záležet na schválení projektové žádosti zadavatele. S vybraným dodavatelem budou uzavřeny 2 smlouvy, smlouva kupní a smlouva nájemní.; nebylo první verzí tohoto článku zadávacích podmínek předmětné veřejné zakázky. V souladu se zadáním, které vyplynulo z obnovené soutěže v souladu s rámcovou dohodou, na jejímž základě byla uzavřena příkazní smlouva, žalovaní vypracovali v souladu s pokyny a podklady obdrženými od žalobce první verzi zadávací dokumentace, kterou žalobci předložili. V rámci této verze zadávací dokumentace pak bylo navrženo znění článku 4 následovně: Rozdělení předmětu plnění veřejné zakázky na části Předmět plnění této veřejné zakázky je rozdělen na části ve smyslu § 102 ZZVZ. Každý dodavatel může podat nabídku na jednu, více nebo všechny části. Každá část zakázky je hodnocena zvlášť a na každou část zakázky bude uzavřena zvláštní smlouva. Veřejná zakázka je rozdělena na tyto části: Část 1 zakázky: Anonymizováno Část 2 zakázky: Anonymizováno Část 3 zakázky: Anonymizováno Část 4 zakázky: Anonymizováno Část 5 zakázky: Anonymizováno Klasifikace předmětu veřejné zakázky: každá část se skládá z více různých druhů přístrojů, níže je uveden souhrn kódů ke všem přístrojům: 32500000-8 Telekomunikační přístroje na přenos dat, 33127000-6 Imunoanalytické přístroje, 33196000-0 Zdravotnické pomůcky, 33197000-7 Počítačové vybavení pro zdravotnictví Předpokládaná cena pořízení předmětu veřejné zakázky je stanovena k okamžiku zahájení zadávacího řízení zahájení zadávacího řízení, a to podle cen obdobných dodávek zjištěných zadavatelem u jiných zadavatelů nebo z veřejně dostupných zdrojů vycházejících z informací získaných průzkumem trhu. Předpokládaná cena: Část 1 zakázky: 3 068 000 Kč bez DPH, Část 2 zakázky: 4 294 000 Kč bez DPH, Část 3 zakázky: 2 694 896 Kč bez DPH, Část 4 zakázky: 2 025 000 Kč bez DPH, Část 5 zakázky: 1 320 000 Kč bez DPH Celková předpokládaná cena zakázky je 13 401 896 Kč bez DPH. Nabídková cena účastníka za předmět plnění nesmí překročit hodnotu výše uvedených předpokládaných cen. Část 1 a 2 zakázky budou plněny po ukončení zadávacího řízení po uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem. Na části 3, 4 a 5 bude uzavřena smlouva, nicméně plnění těchto částí bude záležet na schválení projektové žádosti zadavatele. Následně došlo k projednání předložené verze zadávací dokumentace se žalobkyní, kde byl vznesen požadavek na její úpravu dotýkající se zejména článku 4. 2. a 4. 3. Již na tomto jednání bylo ze strany žalovaných upozorněno, že spojení do 1 zakázky je právně možné, avšak musí být řádně odůvodněné, shodně tak jako požadavek na podání nabídky do všech částí zakázek. Po tomto projednání bylo žalobkyni jako zadavateli, výslovně sděleno, že žalovaní nespatřují důvod k podávání nabídek pouze do některých částí samostatně tak, aby na každé plnění byla uzavřena samostatná smlouva podle emailu tituly před jménem Jméno žalovaného B, žalovaného č. 4 ze dne datum. Nicméně i po uvedených upozorněních žalobkyně uzavření výlučně jedné smlouvy na všechny části zakázky požadovala, což bylo potvrzeno emailovou komunikací s jméno FO. jméno FO a jméno FO ze dne 29. 7. a datum. Jelikož žalovaní byli podle smlouvy povinni rovněž postupovat v souladu s pokyny žalobkyně, zapracovali do zadávacích podmínek výslovný požadavek žalobkyně. Požadavek na podání nabídky pouze do všech částí a uzavření jedné smlouvy není zákonem vyloučen. V souladu s jejich povinností poskytovat řádně služby ještě žalovaní přímo doporučili prodiskutovat uvedené nastavení přímo s poskytovatelem dotace, kdy upozornili, že uvedená otázka by mohla být pro poskytovatele dotace důležitá podle emailu ze dne datum. Současně žalovaní opakovaně upozornili žalobkyni na potřebu zdůvodnění takového postupu, kdy by došlo k uzavření pouze jedné smlouvy, a to při osobních jednáních, telefonicky i emailem ze dne datum. V rámci zdůvodnění uvedeném v zadávací dokumentaci pak žalovaní vycházeli výlučně z informací a podkladů obdržených od žalobkyně, když požadavek potřeby uzavřít jednu smlouvu a případná provázanost nebyla ohledně posouzení v odbornosti žalovaných a současně již dříve žalovaní upozornili, že uvedenou nezbytnost bez dalšího nespatřují. Ve smyslu příkazní smlouvy, konkrétně článku VIII odst. 2 příkazník neodpovídá za věcnou správnost podkladů od příkazce. V souladu se zachováním odborné péče doporučili žalovaní doplnit argumentaci a požádali žalobkyni o doplnění argumentace e-mailem ze dne datum, když doplnění argumentace bylo otázkou odborně-technického charakteru. Jednání s poskytovatelem dotace nebylo předmětem poskytovaných služeb ze strany žalovaných. Uvedené si zajišťovala žalobkyně sama. Na straně žalovaných absentuje porušení smluvní povinnosti, tudíž není dána příčinná souvislost se vznikem škody, jíž se žalobkyně po žalovaných domáhá s odkazem na rozhodnutí NS ČR 25 Cdo 3486/2018, když pro vznik odpovědnosti administrátora za škodu musí být prokázáno, že nesplnění povinnosti administrátora bylo příčinnou vzniku škody, a tedy je vždy nutno posuzovat, zda by ke škodě nedošlo, pokud by ze strany administrátora byla jeho povinnost splněna. Žalovaní své povinnosti splnili a při vynaložení odborné péče doporučili žalobkyni doplnění argumentace k požadavku na uzavření jedné smlouvy pro všechny části zakázky, která je odborně-technického charakteru, jakož i doporučili projednání s poskytovatelem dotace, kdy upozornili, že by se mohlo jednat o otázku pro poskytovatele podstatnou. Nedostatečné odůvodnění ve vztahu k požadavku na podání nabídek pouze do všech částí současně a uzavírání jedné smlouvy a z tohoto dovozovaného nerozdělení zakázky je přičitatelné výlučně žalobkyni, jež uvedené neučinila i přes upozornění žalovaných. Ačkoliv je břemeno tvrzení a důkazní právě na žalobkyni, tvrzená škoda žalobkyně není a nemůže být nikterak přičitatelná k tíží žalovaných, a požadavek žalobkyně by měl být zamítnut v plném rozsahu. Nedostatečnost odůvodnění nerozdělení veřejné zakázky je přičitatelná výlučně jednání žalobkyně s odkazem na judikaturu, že veřejnoprávní odpovědnost zadavatele a smluvní odpovědnost administrátora veřejné zakázky jsou na sobě nezávislé. Nedostatečné odůvodnění ve vztahu k požadavku na podání nabídek pouze do všech částí současně a uzavírání jedné smlouvy a z tohoto dovozovaného nerozdělení zakázky je pak přičitatelné výlučně žalobci, který toto neučinil i přes upozornění žalovaného. Ze žaloby nevyplývá, jakou smluvní povinnost měli žalovaní porušit, neboť žalobkyně pouze uvedla, že žalovaní porušili povinnost poskytovat právní služby řádně, tj. zpracovat zadávací dokumentaci s odbornou péčí a v souladu s právními předpisy, resp. s pokyny poskytovatele dotace. Příčinnou souvislostí mezi tvrzeným porušením smluvní povinnosti žalovanými a vznikem tvrzené škody se žaloba nezabývá, byť jde o jednu z podmínek stanovených občanským zákoníkem ke vzniku odpovědnosti žalovaných s odkazem na nález Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3486/2018, že podmínkou vzniku nároku na náhradu škody zadavatele je k porušení smluvní povinnosti administrátora a aby mezi uvedeným porušením a vznikem škody byla příčinná souvislost. Tvrzení žalobkyně v žalobě neodůvodňují její nárok na náhradu škody vůči žalovaným, neboť není jasné, jakou konkrétní smluvní povinnost měli žalovaní porušit a jaká je příčinná souvislost mezi takovým porušením a vznikem tvrzené škody. Ač je břemeno tvrzení a důkazní právě na žalobci, je žalovaný přesvědčen, že z výše uvedeného je zcela zřejmé, že tvrzená škoda žalobce není a nemůže být nikterak přičitatelná k tíží žalovaných, a požadavek žalobce by měl být zamítnut. Žalobce nevyužil možnosti bránit se závěrům kontroly, kdy neosvětlil důvody zvoleného postupu a ani se nikterak závěrům kontrolního orgánu nebránil a nevyčerpal případné opravné prostředky a bez dalšího část dotace vrátil. Podle žalovaného není zřejmé, zda závěry kontroly byly správné a ke krácení dotace došlo oprávněně, a tedy zda ke vzniku škody došlo v souvislosti se zkrácením dotace z důvodu nedostatečného odůvodnění nerozdělení zakázky na jednotlivé části. Osoby jednající se žalovaným za žalobce, byly osoby, které měly se zadáváním veřejných zakázek zkušenosti, a na rozdíl od žalovaného měly i odborně technické znalosti ohledně předmětu plnění. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vedeného pod sp. zn. 23 Cdo 1061/2021, povinnosti jednat s odbornou péčí nevylučuje prevenční povinnost těchto osob, a to zejména za situace, kdy byly tyto osoby řádně upozorněny a požádány o doplnění odůvodnění, když toto odůvodnění bylo odborně technického charakteru.

3. Podáním ze dne datum přistoupila vedlejší účastnice do řízení na straně žalovaných, právnická osoba, neboť uvedení žalovaní č. 2 a č. 3 s ní mají uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem advokacie a v případě, že by byla prokázána jejich odpovědnost za škodu nárokovanou žalobkyní, pak by musela poskytnout pojistné plnění v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, tudíž vedlejší účastnice má proto zájem na výsledku soudního sporu.

4. Vedlejší účastnice na straně žalované ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobkyně v žalobě netvrdila skutečnosti rozhodné pro existenci tvrzeného nároku a nenavrhla důkazy, které by uvedený nárok jednoznačně prokazovaly. Rozhodnými skutečnostmi, které je třeba tvrdit, jsou v tomto případě skutečnosti skutkově a právně prokazující konkrétní pochybení advokáta. Žalobkyně by měla současně tvrdit a prokazovat, že uvedená pochybení odůvodňují závěr, že v případě, že pokud by žalovaní nepochybili, nedošlo by ke vzniku tvrzené škody. Je přitom zřejmé, že odborná péče sama o sobě nepředstavuje povinnost; naopak se jedná o míru péče, se kterou by měly být povinnosti vykonávány, z čehož teprve pramení povinnost s touto určenou mírou péče jednat. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaní údajně nepostupovali v souladu s odbornou péčí, musela by nejprve uvést, co je v daném případě vůbec standardem odborné péče, a dále uvést konkrétní povinnosti žalovaných, u kterých nebyl uvedený standard dodržen, stejně jako musí tvrdit a prokázat, jakými konkrétními jednáními, jakých konkrétních osob mělo k údajnému porušení tohoto standardu dojít. Z důkazů doložených žalovanými vyplývá, že tito prostřednictvím žalovaného č. 4 s odbornou péčí postupovali, jak vyplynulo z e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum adresovaného zástupci žalobkyně, v němž žalovaný č. 4 výslovně a jednoznačně upozornil na absenci zdůvodnění, proč by každá část dodávky, neměla být hodnocena samostatně a zdůrazňuje, že příslušnou argumentaci je třeba doplnit. Skutečnost, že se tak přes doporučení žalovaných nestalo, je pak přičitatelná pouze a výlučně žalobkyni jako zadavateli. Absence řádného odůvodnění nerozdělení zakázky č. 1 na části, byla přitom jediným pochybením identifikovaným ze strany poskytovatele dotace, a tedy důvodem vzniku škody. Na straně žalovaných absentuje porušení smluvní nebo zákonné povinnosti, nemůže být tudíž dána škoda a příčinná souvislost se vznikem škody, jíž se žalobkyně po žalovaných domáhá. Uplatněný nárok žalobkyně považovala vedlejší účastnice za zcela nedůvodný. Žalovaní prostřednictvím žalovaného č. 4 s odbornou péčí naopak postupovali viz. e-mail žalovaného č. 4 ze dne datum, adresovaný zástupci žalobce, v němž žalovaný č. 4 výslovně a jednoznačně upozornil na absenci zdůvodnění toho, proč by každá část dodávky, neměla být hodnocena samostatně a zdůrazňuje, že příslušnou argumentaci je třeba doplnit. Skutečnost, že se tak přes doporučení žalovaných nestalo je přičitatelná pouze a výlučně žalobkyni jako zadavateli. Absence řádného odůvodnění nerozdělení zakázky č. 1 na části, byla přitom jediným pochybením identifikovaným ze strany poskytovatele dotace, tedy důvodem vzniku škody. Na straně žalovaných absentuje porušení smluvní a zákonné povinnosti, tudíž není dána existence škody a příčinné souvislosti mezi porušením shora uvedených povinností a vznikem škody, jíž se žalobkyně po žalovaných domáhá.

5. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci konkrétně z printscreenů zápisů žalovaného č. 1, č. 2, č. 3, č. 4, a to v seznamu advokátů na https://vyhledavac.cak.cz/, že žalovaný č. 1 je samostatným advokátem evidovaným Českou advokátní komorou (dále jen „ČAK“) pod ev. č. hodnota, žalovaný č. 2 je advokátem evidovaným ČAK pod ev. č. hodnota, který advokacii vykonává ve sdružení se žalovaným č. 3 pod označením Anonymizováno. Žalovaný č. 3 je advokátem evidovaným ČAK pod ev. č. hodnota, který advokacii vykonává ve sdružení se žalovaným č. 2 pod označením Anonymizováno. Žalovaný č. 4 je samostatným advokátem evidovaným ČAK pod ev. č. hodnota aktuálně s pozastaveným výkonem činnosti.

6. Jak vyplývá přímo ze zákona a je soudu známo z úřední činnosti, že žalobkyně je veřejnou vysokou školou podle zák. č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), v platném znění, jednak je žalobkyně veřejným zadavatelem podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. e) ZZVZ.

7. Jak soud zjistil z rámcové dohody na právní služby ze dne datum ve spojení se smlouvou o společnosti ze dne datum a z příkazní smlouvy ze dne datum, že na základě veřejné zakázky „Anonymizováno - Rámcová dohoda“ byla mezi žalobkyní, konkrétně Fakultou Anonymizováno, a žalovanými pod označením společnost „Anonymizováno“ uzavřena dne datum Rámcová dohoda na právní služby, jejímž předmětem byl závazek žalovaných a dalších poskytovatelů právních služeb, kteří byli smluvními stranami Rámcové dohody, poskytovat žalobkyni právní služby za odměnu uhrazenou žalobkyní. V rámci nabídky do veřejné zakázky „Anonymizováno – Rámcová dohoda“ předložili žalovaní smlouvu o společnosti ze dne datum, kterou mezi žalovanými vznikla společnost podle § 2716an zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“). Dne datum byla mezi žalobkyní jako příkazcem a žalovanými jako příkazníky na straně druhé na základě Rámcové dohody uzavřena příkazní smlouva, jejímž předmětem byla podle jejího čl. II. odst. 1. příprava zadávacích podmínek (mimo vypracování technické specifikace předmětu plnění), obchodních a platebních podmínek atd., tj. zadávací dokumentace ve smyslu ZZVZ, a administrace zadávacího řízení pro veřejnou zakázku „Anonymizováno“. Veřejné zakázky byly dvě: veřejná zakázka na „Anonymizováno“ (dále jen „zakázka č. 1“) a veřejná zakázka na „Anonymizováno“ (dále jen „zakázka č. 2“). Předmětem této žaloby je nárok žalobce na náhradu škody, která žalobci vznikla jednáním žalovaných při plnění zakázky č. 1. Z Rámcové dohody mimo jiné vyplynulo, že veškeré vlastnosti žalovanými poskytovaného plnění musely odpovídat obecně platným právním předpisům ČR a příslušným právním normám podle čl. 1. odst. 3. písm. (d) Rámcové dohody. Žalovaní byli povinni vykonávat veškeré činnosti dle pokynů žalobkyně a v souladu s jejími zájmy, když byli vázáni právními předpisy a jejich mezích příkazy a pokyny žalobkyně. Žalovaní byli povinni oznámit žalobkyni všechny okolnosti, které zjistili při poskytování právních služeb a které mohly mít vliv na změnu pokynů žalobkyně (čl. 4. odst. 1. písm. (d) Rámcové dohody). Žalovaní byli povinni postupovat s odbornou péčí při poskytování plnění dle Rámcové dohody, podle svých nejlepších znalostí a schopností, sledovat a chránit oprávněné zájmy žalobkyně (čl. 4. odst. 1. písm. (o) Rámcové dohody). Žalovaní byli povinni počínat si tak, aby předcházeli vzniku škody (čl. 6. odst. 1. Rámcové dohody), když podle příkazní smlouvy základní zásadou byla snaha o minimalizaci nutné součinnosti žalobkyně a komplexnost plnění poskytovaného žalovanými tak, aby se činnost žalovaných přiblížila maximálně dodávce tzv. „na klíč“ s výjimkou vymezené nutné součinnosti žalobkyně (čl. I. odst. 2. Příkazní smlouvy). Žalovaní byli povinni zabezpečit pro žalobkyni servis v administrativní a právní oblasti ve sjednaném rozsahu, zejména kompletní zhotovení textu zadávací dokumentace tak, aby byla způsobilá k zahájení výběrového řízení, když musela být v souladu s podmínkami poskytovatele dotace a právními předpisy (čl. II. odst. 2. a 3. písm. (a) Příkazní smlouvy). Žalovaní byli povinni plnění poskytnout s odbornou péčí, v zájmu žalobkyně a v souladu s obecně závaznými právními předpisy (čl. VIII. odst. 1. Příkazní smlouvy). Z čl. II. odst. 3. Smlouvy o společnosti vyplývá, že žalovaní jako společníci jsou vůči žalobkyni jako zadavateli a třetím osobám z jakýchkoliv právních vztahů vzniklých v souvislosti se zakázkou (tedy Rámcovou dohodou a na ni navazující Příkazní smlouvou) zavázáni společně a nerozdílně, a to po celou dobu plnění zakázky i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících ze zakázky. Smlouva o společnosti zakládá solidární odpovědnost mezi žalovanými za porušení povinností ve vztahu k žalobkyni. Podle záhlaví Rámcové dohody a příkazní smlouvy, žalovaný č. 1, žalovaný č. 2 a žalovaný č. 3 vykonávali advokacii v průběhu plnění příkazní smlouvy ve sdružení podle § 14 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění a podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 33 Cdo 1367/2016, podle kterého platí, že pro solidární odpovědnost advokátů není nezbytné, aby právní služby poskytovali ve sdružení nebo jako společníci veřejné obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo jako účastníci sdružení.“ Na základě Rámcové dohody a Příkazní smlouvy byli žalovaní povinni poskytovat žalobkyni právní služby ve věci veřejných zakázek, zejména zpracovat zadávací dokumentaci s odbornou péčí a v souladu s právními předpisy, resp. pokyny poskytovatele dotace. Za plnění závazků z Rámcové dohody a Příkazní smlouvy přitom žalovaní odpovídali společně a nerozdílně.

8. Jak soud zjistil ze zadávací dokumentace k zakázce č. 1 ze dne datum, byla financována z Operačního programu Anonymizováno formou dotace na základě dvou projektů: Anonymizováno reg. č. Anonymizováno (dále jen „Projekt č. 1“) a Anonymizováno reg. č. Anonymizováno (dále jen „Projekt č. 2“), že žalovaní v rámci příkazní smlouvy zpracovali zadávací dokumentaci k veřejným zakázkám, tj. i k zakázce č. 1, když podle čl. 4. 1. až 4. 4. zadávací dokumentace na zakázku č. 1 platilo, že podle 4.1. Předmět plnění této veřejné zakázky je rozdělen na části podle § 102 ZZVZ. Podle bodu 4.2. Každý dodavatel může podat nabídku pouze na všechny části. Důvodem je skutečnost, že předmět plnění jednotlivých částí je fakticky vzájemně provázán a zadavatel požaduje spolupráci s jedním dodavatelem k celému předmětu plnění. Podle bodu 4.3. Zakázka je hodnocena jako celek. V rámci hodnocení budou pro každého dodavatele sečteny nabídky za všechny části a předmětem hodnocení celková nabídková cena. Podle bodu 4.4. veřejná zakázka byla rozdělena na části: 4.4.1. Část A zakázky: Anonymizováno; 4.4.2. Část B zakázky: Anonymizováno; 4.4.3. Část C zakázky: Anonymizováno; 4.4.4. Část D zakázky: Anonymizováno. Část E zakázky: Anonymizováno.

9. Jak soud zjistil z protokolu o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, z protokolu o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, z dodatku číslo 175 ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, k protokolu o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, z pravidel pro žadatele a příjemce Operačního programu Anonymizováno, verze 4.3, datum účinnosti datum, že zadávací řízení na zakázku č. 1 bylo v rámci obou výše uvedených projektů předmětem kontroly ze strany poskytovatele dotace v návaznosti na audit Evropské komise, v rámci které vznikly dva protokoly o kontrole k Projektu č. 1 protokol o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, a k Projektu č. 2 protokol o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, který byl ještě změněn dodatkem číslo 175 ze dne datum, č. j. číslo jednací, že v průběhu obou kontrol bylo ze strany poskytovatele dotace konstatováno, že žalobkyně sice rozdělila zakázku č. 1 do pěti částí, avšak vyžadovala, aby potenciální předkladatelé nabídek podali nabídku pro všechny části, neboť zakázka č. 1 měla být zadána pouze jednomu předkladateli nabídky. Důvodem byla podle čl. 4. 2. zadávací dokumentace k zakázce č. 1 skutečnost, že předmět této nabídky je vzájemně provázán, a proto žalobkyně chtěla uzavřít smlouvu pouze s jedním předkladatelem nabídky. Uvedené odůvodnění šlo podle poskytovatele dotace proti účelu rozdělení zakázky č. 1 na části za účelem zintenzivnění hospodářské soutěže. Vzhledem k uložení povinnosti potenciálním předkladatelům nabídek předložit nabídky pro všechny části zakázky č. 1, nebylo možné podle poskytovatele dotace považovat zakázku č. 1 za rozdělenou na části. Žalobkyně tudíž de facto zakázku č. 1 nerozdělila na části, neboť všechny části této zakázky měly být zadány pouze jednomu předkladateli nabídky. Uvedený postup byl poskytovatelem dotace shledán jako porušení čl. 46 odst. 1 směrnice 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek, podle kterého uvedou veřejní zadavatelé hlavní důvody pro rozhodnutí o zadání veřejné zakázky bez rozdělení na části. Uvedené odůvodnění je součástí zadávací dokumentace nebo samostatné zprávy podle článku 84. Podle poskytovatele dotace žalobkyně neuvedla platné odůvodnění svého rozhodnutí nerozdělit zakázku č. 1 na části, ačkoli jí uvedené zakázka umožňovala. Poskytovatel dotace dospěl k závěru o porušení základních zásad pro zadávání zakázek ze strany žalobkyně podle čl. 19.2 písm. g) Pravidel pro žadatele a příjemce a podle ustanovení § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ.

10. Jak soud zjistil z výzvy k vrácení finančních prostředků ze dne datum, č. j. číslo jednací, ve spojení se závěrečným vyúčtováním ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka, z dokladů o vrácení peněžních prostředků poskytovateli dotace (2x výpis z účtu), že ačkoliv byla žalovaná č. 1 žalobkyní požádána o zpracování námitek proti oběma protokolům o kontrole vztahujícím se k Projektu č. 1 a Projektu č. 2, žalovaná č. 1 první námitky podala sama bez pověření žalobkyně, nebylo k nim tudíž poskytovatelem dotace přihlédnuto, a druhé námitky sice byly podány včas, avšak rozhodnutí poskytovatele dotace nezvrátily, tj. byly zamítnuty. Výzvou k vrácení finančních prostředků ze dne datum, č. j. číslo jednací, byl v návaznosti na protokol o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, žalobkyně ve vztahu k Projektu č. 1 byla vyzvána poskytovatelem dotace k vrácení částky 397 875,69 Kč (dále jen „škoda č. 1“). Na základě závěrečného vyúčtování poskytovatele dotace ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka, byla v návaznosti na protokol o kontrole ze dne datum, č.j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, ve znění jeho dodatku číslo 175 ze dne datum, č. j. číslo jednací, žalobkyně ve vztahu k Projektu č. 2 povinna vrátit částku 324 424,54 Kč (dále jen „škoda č. 2“). Poskytovatelem dotace přitom byla žalobkyně poučena, že v případě, kdy škodu č. 1 a ani škodu č. 2 nevrátí, bude v souladu s rozpočtovými pravidly odeslán podnět na místně příslušný finanční úřad k zahájení řízení o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně. S ohledem na uvedené byla žalobkyně nucena vrátit požadované části dotace, tj. zaplatit škodu č. 1 a č. 2 poskytovateli dotace, jemuž tak vrátila celkem částku 722 300,23 Kč. Konkrétně byla škoda č. 1, tj. částka 397 875,69 Kč, ve vztahu k poskytovateli dotace řešena formou vratky, když žalobkyní byla vrácena dne datum, a škoda č. 2, tj. částka 324 424,54 Kč, jako nezpůsobilé výdaje projektu bez spolufinancování příjemce, tudíž formou ponížení dotace v rámci závěrečného finančního vypořádání projektu, když k vrácení ze strany žalobkyně došlo dne datum jako součást platby ve výši 601 611,28 Kč podle závěrečného vyúčtování poskytovatele dotace ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka).

11. Jak soud zjistil ze zadávací dokumentace k zakázce č. 1 ze dne datum, z protokolu o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, z protokolu o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, ze zprávy zadavatele k zakázce č. 1 ze dne datum, z protokolu o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, z protokolu o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, z pravidel pro žadatele a příjemce Operačního programu Anonymizováno, verze 4.3, datum účinnosti datum, že poskytovatel dotace dále v příslušných protokolech o kontrole odkázal na čl. 19.2 písm. g) pravidel, který obsahuje zásadu, že zadavatel, tj. žalobkyně musela ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Z rámcové dohody a příkazní smlouvy a z postavení žalovaných jako advokátů vyplynulo, že žalovaní byli povinni poskytovat žalobkyni právní služby ve věci zakázky č. 1, zejména zpracovat zadávací dokumentaci s odbornou péčí a v souladu s právními předpisy, resp. pokyny poskytovatele dotace. Poskytovatel dotace shledal pochybení žalobkyně v tom, že neuvedla platné odůvodnění svého rozhodnutí nerozdělit zakázku č. 1 na části, ačkoli jí uvedené předmět zakázky umožňoval, když podle § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ ve znění účinném ke dni vyhlášení zakázky č. 1 platilo, že písemná zpráva musí obsahovat, pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, odůvodnění uvedeného postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci. V zadávací dokumentaci k zakázce č. 1 bylo sice v čl. 4. 1. konstatováno, že je rozdělena na části, avšak s mylným odkazem na ustanovení § 102 ZZVZ, které dělení zakázky na části neupravovalo, tím bylo ustanovení § 101 ZZVZ, avšak v následujícím článku 4. 2. byl uvedený princip popřen tím, že každý dodavatel mohl podat nabídku pouze na všechny části. V zadávací dokumentaci k zakázce č. 1 byl přitom uveden jediný důvod pro uvedený požadavek v čl. 4. 2. druhá věta, že „předmět plnění jednotlivých částí je fakticky vzájemně provázán a zadavatel požaduje spolupráci s jedním dodavatelem k celému předmětu plnění.“ K tomu poskytovatel dotace v obou protokolech o kontrole zkonstatoval: „Podle požadovaného technického popisu testovacích sad uvedeného v příloze 1 zadávací dokumentace jsou jednotlivé části veřejné zakázky jasně odděleny. Každá z těchto částí tvoří samostatnou provozní jednotku a zadávací dokumentace neposkytuje žádné důkazy o tom, že některé části se s ostatními částmi navzájem doplňují. Konkrétně všechny části související s nákupem testovacích sad (tj. části A, B, D a E) sestávají z mobilní komunikační jednotky, části související s testovacími sadami zaměřenými na diabetes (části A a D) obsahují vlastní glukometr, chytré hodinky (smartwatch) a odpovídající software a zbývající části obsahují specifická zařízení potřebná k léčbě daných cílových skupin. Podle technického popisu jednotlivých částí byly testovací sady určeny k použití pro různé účely a neexistuje žádná vazba mezi jednotlivými zařízeními / částmi zakázky nebo cílovými skupinami. Skutečnost, že zadavatel měl v úmyslu uzavřít smlouvu pouze s jediným dodavatelem, je obecným prohlášením, nikoli relevantním odůvodněním, které by uvádělo důvody rozhodnutí nerozdělit zakázku na části.“ Poskytovatel dotace tudíž zdůvodnění zformulované žalovanými v zadávací dokumentaci ve vztahu k požadavku, že každý dodavatel mohl podat nabídku pouze na všechny části zakázky č. 1, shledal nedostatečným. Podle ustanovení § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ mohla důvody pro faktické nerozdělení zakázky č. 1 na části z pohledu dodavatele obsahovat vedle zadávací dokumentace i písemná zpráva žalobkyně jako zadavatele.

12. Jak vyplynulo z připojené písemné zprávy žalobkyně ze dne datum k zakázce č. 1, kterou připravili žalovaní, tato zpráva žádné odůvodnění v daném směru neuváděla, tj. žalovaní se při poskytování služeb žalobkyni dopustili porušení příkazní smlouvy, konkrétně povinnosti poskytovat řádně právní služby ve věci zakázky č. 1, konkrétně zpracovat zadávací dokumentaci s odbornou péčí a v souladu s právními předpisy, resp. pokyny poskytovatele dotace. Žalovaní zadávací podmínky zakázky č. 1 v její zadávací dokumentaci nastavili v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, konkrétně jeho ustanovením § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ, když uvedli nerelevantní zdůvodnění, proč je po dodavateli požadováno předložení nabídky na všechny části zakázky č. 1, s čímž se pojí také porušení čl. 19.2 písm. g) Pravidel, v důsledku čehož žalobkyni vznikla škoda ve výši 722 300,23 Kč. Pokud by žalovaní své povinnosti neporušili, škoda by nevznikla.

13. Jak soud zjistil ze smluvní dokumentace stran a jejich vzájemné e-mailové komunikace, že finální znění zadávacích podmínek bylo na žalovaných, když tito byli povinni zajistit žalobkyni servis v administrativní a právní oblasti ve sjednaném rozsahu, zejména kompletní zhotovení textu zadávací dokumentace tak, aby byla způsobilá k zahájení výběrového řízení, když musela být v souladu s podmínkami poskytovatele dotace a právními předpisy podle čl. II. odst. 2. a 3. písm. (a) příkazní smlouvy – připojena k žalobě. Základní zásadou příkazní smlouvy přitom byla snaha o minimalizaci nutné součinnosti žalobkyně a komplexnost plnění poskytovaného žalovanými tak, aby se činnost žalovaných přiblížila maximálně dodávce tzv. „na klíč“ s výjimkou vymezené nutné součinnosti žalobce v čl. I. odst. 2. příkazní smlouvy, což byly pro žalobkyni podstatné „vlastnosti“ plnění žalovaných, a proto s nimi uzavřela Rámcovou dohodu a Příkazní smlouvu, jelikož žalobkyně neměla právnické vzdělání a ani takové zkušenosti, aby zadávací dokumentaci dokázala „v požadované kvalitě“ připravit. Za souladnost jakékoliv verze zadávací dokumentace s právními předpisy, jakož i požadavky poskytovatele dotace, byli odpovědní žalovaní, kteří navrhli textaci předmětného čl. 4. 2. zadávací dokumentace k zakázce č. 1.

14. Jak soud zjistil z e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, že žalovaný č. 4 v něm uvedl, že je možné z hlediska ZZVZ požadovat po dodavateli předložit nabídku pouze pro všechny části, tudíž fakticky deklarovat, že bude uzavřena jen jedna smlouva pro celou zakázku. Konkrétně ve vztahu k zakázce č. 1 žalovaný č. 4 konstatoval, že pro zakázku na dodávky nepovažuje za problém umožnit podávat nabídku na jednu nebo více částí, neboť jde fakticky o dva různé druhy plnění. Nicméně že konečné rozhodnutí je na žalobkyni a že je možné oba druhy smluv sloučit do jedné. Z uvedeného vyplynulo, že žalovaný č. 4 dal žalobkyni na výběr, jaká varianta, tj. nabídka na jednu či více částí, bude zvolena.

15. Jak soud zjistil z e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, jehož součástí byla příloha představující upravenou verzi zadávací dokumentace k zakázce č. 1 ze dne datum, že následně žalovaný č. 4 zaslal žalobkyni dne datum upravenou verzi zadávací dokumentace k zakázce č. 1, ve které navrhl tuto úpravu čl. 4. 2. a 4. 3. zadávací dokumentace, což je uváděno bez revizí provedených žalovaným č. 4, které jsou čitelné z připojené zadávací dokumentace: „4. 2. Každý dodavatel může podat nabídku pouze na všechny části. Důvodem je skutečnost, že předmět plnění jednotlivých částí je fakticky vzájemně provázán a zadavatel požaduje spolupráci s jedním dodavatelem k celému předmětu plnění. 4. 3. Zakázka je hodnocena jako celek, v rámci hodnocení tak budou pro každého dodavatele sečteny nabídky za všechny části a předmětem hodnocení celková nabídková cena, což vyplynulo ze zadávací dokumentace jako přílohy e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum předloženého žalovanými a z metadat k zadávací dokumentaci jako přílohy e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum. Jestliže žalovaní v souvislosti s e-mailem žalovaného č. 4 ze dne datum uvádí, že bylo žalobkyni doporučeno, aby prodiskutovala „takovéto“ nastavení s poskytovatelem dotace, neberou zřetel na to, že z bodu 19.7.1. pravidel, jež sám žalovaný č. 4 k e-mailu ze dne datum připojil, pod nadpisem „Před vyhlášením zadávacího/výběrového řízení - kontrola zadávacích podmínek“ vyplývalo, že „Kontrola provedená poskytovatelem dotace nemění nic na skutečnosti, že odpovědným subjektem za řádné provedení zadávacího řízení je zadavatel.“ Jakékoliv sdělení poskytovatele dotace nevedlo ke zproštění odpovědnosti žalovaných za řádné plnění jejich závazků, tj. vyhotovení zadávací dokumentace v souladu s právními předpisy a pokyny poskytovatele dotace. Totožná textace čl. 4. 2. a 4. 3. zadávací dokumentace byla zachována také v její verzi, kterou zaslal žalobkyni e-mailem žalovaný č. 4 dne datum, jak soud zjistil z e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum spolu s přílohou v podobě zadávací dokumentace. Žalovaný č. 4 doprovodil tuto verzi zadávací dokumentace, jíž navrhl o 8 dnů dříve, slovy: „Přiznám se, že pro testovací sady (dodávky) rozumím Vašemu požadavku na to, aby byl jeden dodavatel, ale v tuto chvíli chybí zdůvodnění toho, proč by každá část neměla být hodnocena samostatně (navíc, když jednou z částí je nájem). Žádám Vás proto o kontrolu a určitě o doplnění argumentace.“

16. Jak soud zjistil z e-mailu tituly před jménem jméno FO ze dne datum a z e-mailu tituly před jménem jméno FO ze dne datum, že na e-mail žalovaného č. 4 ze dne datum reagoval za žalobkyni tituly před jménem jméno FO, jenž byl adresátem e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, a to e-mailem ze dne datum, ve kterém k „požadavku na jednoho dodavatele“ podrobně vyjádřil s dalším vysvětlením a dovětkem „Stačí takto?“. A dále na tento e-mail žalovaného č. 4 reagoval za žalobkyni tituly před jménem jméno FO e-mailem ze dne datum.

17. Jak soud zjistil z e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, na obě zprávy od žalobkyně odpověděl žalovaný č. 4 e-mailem ze dne datum, ve kterém se k e-mailu jméno FO nevyjádřil a připojil k němu zadávací dokumentaci s nezměněnou textací čl. 4. 2., z čehož žalobkyně důvodně dovozovala, že další „doplnění argumentace“, které se žalovaný č. 4 domáhal v e-mailu ze dne datum, není potřeba, jak soud zjistil z emailu žalobkyně, konkrétně tituly před jménem jméno FO ze dne datum, z emailu žalovaného č. 4 ze dne datum, jehož součástí je e-mail tituly před jménem jméno FO ze dne datum, ze zadávací dokumentace jako přílohy e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum. Sám žalovaný č. 4 v emailu ze dne datum považoval své zdůvodnění zahrnuté do čl. 4. 2. zadávací dokumentace, že „dodavatel může podat nabídku pouze na všechny části“, za nedostačující. Následně však již čl. 4. 2. zadávací dokumentaci nijak nedoplnil, ani neupravil, což bylo pro žalobkyni signálem, že uvedený článek zadávací dokumentace je v pořádku. Nakonec čl. 4. 2. a 4. 3. zadávací dokumentace zůstaly bez změny a v uvedené podobě byly také zveřejněny, jak vyplynulo z finální verze zadávací dokumentace, když není pravdou, že by předmětné zdůvodnění, které se nacházelo v čl. 4. 2. zadávací dokumentace, bylo „odborně-technického charakteru“ nebo že dostatečnost tohoto zdůvodnění je „otázkou, která může být posouzena různě“. Uvedené vyloučil e-mail žalovaného č. 4 ze dne datum, ze kterého vyplynulo, že žalovaný č. 4 si uvedenou otázku sám posoudil a žádné další výhrady žalobkyni neuvedl.

18. Jak soud zjistil z kopie veškeré předložené e-mailové komunikace stran, byla v ní zahrnuta žalovaná č. 1, jak vyplynulo z celého komunikačního vlákna e-mailů, jež předcházelo e-mailu ze dne datum, které ke svým vyjádřením připojili žalovaní, a dále emailovou zprávu, ke které žalovaný č. 4 připojil pro žalobkyni písemnou zprávu, jak vyplynulo z emailu žalobce ze dne datum, včetně vlákna e-mailové komunikace, z e-mail žalovaného č. 4 ze dne datum a z písemné zprávy jako přílohy emailové zprávy žalovaného č. 4 ze dne datum.

19. Jak soud zjistil z textu výzvy k vrácení finančních prostředků ze dne datum, č. j. číslo jednací, dále ze závěrečného vyúčtování poskytovatele dotace ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka, a z e-mailové komunikace se žalovaným č. 1 a žalovaným č. 2, zejména z e-mailové zprávy žalovaného č. 1 ze dne datum, že se žalobkyně nedopustila žádného pochybení, naopak to byli žalovaní, kteří nastavili zadávací podmínky zakázky č. 1 v její zadávací dokumentaci v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, konkrétně jeho ustanovením § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ, když uvedli nerelevantní zdůvodnění, proč je po dodavateli požadováno předložení nabídky na všechny části zakázky č. 1, s čímž se pojí také porušení čl. 19.2 písm. g) pravidel. Pokud šlo o příčinnou souvislost, pak závěry poskytovatele dotace ve vztahu k porušení ZZVZ a pravidel jsou zcela vypovídající. Podle § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ ve znění účinném ke dni vyhlášení zakázky č. 1 platilo, že písemná zpráva musí obsahovat, pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, odůvodnění tohoto postupu, pokud jej neuvedl v zadávací dokumentaci. Buď zadávací dokumentace/písemná zpráva platné odůvodnění obsahuje nebo nikoliv, tj. nic mezi tím neexistuje. Nelze se tudíž ztotožnit se závěrem žalovaných, že dostatečnost uvedeného zdůvodnění je „otázkou, která může být posouzena různě“. Tvrzení žalovaných o nevyužití obrany proti závěrům poskytovatele dotace se soudu jevily jako nevěrohodné, když žalovaný č. 1 byl žalobkyní požádán o zpracování námitek proti oběma protokolům o kontrole vztahujícím se k projektu č. 1 a projektu č. 2. Žalovaný č. 1 první námitky podal sám bez pověření žalobkyně, nebylo k nim tudíž poskytovatelem dotace přihlédnuto, a druhé námitky sice byly podány včas, avšak rozhodnutí poskytovatele dotace nezvrátily, tj. byly zamítnuty, což vyplynulo z textu výzvy k vrácení finančních prostředků ze dne datum, č. j. číslo jednací. Současně se žalobkyně obrátila na žalované v návaznosti na výzvu k vrácení finančních prostředků ze dne datum, č. j. číslo jednací, a závěrečné vyúčtování poskytovatele dotace ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka, jak vyplynulo z e-mailové komunikace se žalovaným č. 1 a žalovaným č. 2, z jejichž vlákna současně vyplývá, že žalobkyně oslovila žalované ohledně obrany proti protokolům o kontrole e-mailem žalobkyně ze dne datum, a to, že žalovaný č. 1 námitky vypracoval e-maily žalované č. 1 ze dne datum a ze dne datum. Z těchto e-mailových zpráv žalované č. 1 a žalovaného č. 2 ze dne datum nevyplývá, že by žalobkyni doporučovali další obranu proti závěrům poskytovatele dotace. Sami žalovaní jako profesionálové tudíž napadení uvedených závěrů neshledali jako důvodné, což následně neměli vytýkat žalobkyni, že „nevyčerpala případné opravné prostředky“, zvláště za situace, kdy žalovaný č. 1 výslovně v e-mailové zprávě ze dne datum žádala o zajištění dokladů k „vratkám“, což by bez akceptace postupu poskytovatele dotace ze strany žalobkyně, tj. vyhovění výzvě k vrácení dotace, nebylo reálně možné.

20. Soud má za to, že prevenční povinnosti žalobkyně splnila zejména v okamžiku, kdy uzavřela příslušné smlouvy se žalovanými, jako profesionály, kteří se zavázali zhotovit kompletní text zadávací dokumentace. Uvedeným krokem žalobkyně deklarovala potřebu odborné pomoci při přípravě zakázky č. 1 a byli to tak žalovaní, kteří za její soulad s právními předpisy a pokyny poskytovatele dotace odpovídali. Jestliže v této souvislosti žalovaní poukazují na své údajné „řádné“ upozornění vůči žalobkyni a žádost o doplnění odůvodnění, bylo výše doloženo, že žalovaní ponechali v zadávací dokumentaci jimi zpracovanou verzi čl. 4. 2., čímž byla žalobkyně utvrzena o jeho správnosti, když ostatně nebylo ve schopnostech ani možnostech žalobkyně domnívat se opak.

21. Jak soud zjistil z výzvy k náhradě vzniklé škody ze dne datum adresované žalovanému č. 1, z doručenky do datové schránky k výzvě ze dne datum adresované žalovanému č. 1, z výzvy k náhradě vzniklé škody ze dne datum adresovaná žalovanému č. 2, z doručenky do datové schránky k výzvě ze dne datum adresované žalovanému č. 2, z výzvy k náhradě vzniklé škody ze dne datum adresované žalovanému č. 3 a z doručenky do datové schránky k výzvě ze dne datum adresované žalovanému č. 3, a z výzvy k náhradě škody ze dne datum adresované žalované č. 4, z doručenky z datové schránky k výzvě ze dne datum adresované žalovanému č. 4, z předžalobní výzvy k zaplacení ze dne datum adresovaná žalovanému č. 1, z doručenky z datové schránky k předžalobní výzvě adresované žalovanému č. 1, z předžalobní výzvy k zaplacení ze dne datum adresované žalovanému č. 2, z doručenky z datové schránky k předžalobní výzvě adresované žalovanému č. 2, z předžalobní výzvy k zaplacení ze dne datum adresovaná žalovanému č. 3, z doručenky do datové schránky k předžalobní výzvě adresované žalovanému č. 3, z předžalobní výzvy k zaplacení ze dne datum adresované žalované č. 4, z doručenky do datové schránky k předžalobní výzvě adresované žalovanému č. 4, že dopisem ze dne datum se žalobkyně obrátila na žalované, a to na každého zvlášť, výzvou k náhradě vzniklé škody ve výši 722 300,23 Kč v souvislosti se zakázkou č. 1, že dopisem ze dne datum se žalobkyně obrátila na žalované, a to na každého zvlášť, předžalobní výzvou podle ustanovení § 142a o.s.ř. k zaplacení škody ve výši 722 300,23 Kč v souvislosti se zakázkou č. 1, avšak i přes komunikaci žalobkyně zejména se žalovaným č. 4 nedošlo k úhradě škody, tudíž se žalovaní dostali do prodlení jedenáctým dnem po odeslání výzvy ze dne datum, tj. dnem datum. Od uvedeného data žalobkyně po žalovaných požadovala uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ve výši zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z výše škody 722 300,23 Kč.

22. Jak soud zjistil z Rámcové dohody ze dne datum uzavřené mezi účastníky řízení, že veškeré povinnosti žalovanými poskytovaného plnění muselo odpovídat obecně platným právním předpisům ČR a příslušným právním normám podle čl. 1 odst. 3 písm. d) Rámcové dohody s tím, že žalovaní byli povinni vykonávat veškeré činnosti podle pokynů žalobkyně a v souladu s jeho zájmy, když byli vázáni právními předpisy a v jejich mezích příkazy a pokyny žalobkyně a seznámit žalobkyni se všemi okolnostmi, které zjistili při poskytování právních služeb a které mohly mít vliv na změnu pokynů žalobkyně podle čl. 4 odst. 1 písm. d) Rámcové smlouvy. Žalovaní byli povinni postupovat s odbornou péčí při poskytování plnění podle Rámcové dohody, podle svých nejlepších znalostí a schopností, sledovat a chránit oprávněné zájmy žalobkyně podle čl. 4 odst. 1 písm. o) Rámcové dohody. Žalovaní byli povinni počínat si tak, aby předcházeli vzniku škody podle čl. 6 odst. 1 Rámcové dohody.

23. Jak soud zjistil z příkazní smlouvy ze dne datum, že základní zásadou příkazní smlouvy byla snaha o minimalizaci nutné součinnosti žalobkyně a komplexnost plnění poskytovaného žalovanými tak, aby se činnost žalovaných přiblížila maximálně dodávce tzv. „na klíč“ s výjimkou vymezené nutné součinnosti žalobce podle čl. I. odst. 2 příkazní smlouvy. Žalovaní byli povinni zabezpečit pro žalobce servis v administrativní a právní oblasti ve sjednaném rozsahu, zejména kompletní zhotovení textu zadávací dokumentace tak, aby byla způsobilá k zahájení výběrového řízení, když musela být v souladu s podmínkami poskytovatele dotace a právními předpisy podle čl. II. odst. 2. a 3. písm. a) příkazní smlouvy. Žalovaní byli povinni poskytnout s odbornou péčí, v zájmu žalobkyně a v souladu s obecně závaznými právními předpisy podle čl. VIII. odst. 1 příkazní smlouvy.

24. Jak soud zjistil z e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, z e-mailu ze dne datum žalovaného č. 4 a ze zadávací dokumentace, jež byla přílohou uvedeného e-mailu a z 02_ metadata k zadávací dokumentaci, příloze č. 4 ze den datum, že žalobkyně na e-mail žalovaného č. 4 ze dne datum reagovala prostřednictvím tituly před jménem jméno FO e-mailem ze dne datum a tituly před jménem jméno FO e-mailem ze dne datum, avšak žalovaní již čl. 4. 2. zadávací dokumentace nijak nedoplnili, ani ji neupravili, tudíž žalobkyně neměla důvod pochybovat, že uvedený článek zadávací dokumentace je v souladu s právními předpisy a dotačními pravidly. Hlavním úkolem žalovaných bylo chránit zájmy žalobkyně při vynaložení náležité odborné péče, když jejich plnění muselo být v souladu s obecně závaznými právními předpisy, jakož i podmínkami stanovenými poskytovatelem dotace. Žalovaní je byli povinni dodržovat bez ohledu na uzavřené smlouvy se žalobkyní, když žalovaní byli v období poskytování služeb žalobci advokáti, jež musí chránit a prosazovat oprávněné zájmy klienta v souladu s § 16 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění, když na odpovědnost advokáta za škodu, resp. porušení jeho povinností je nutné nahlížet podle § 5 odst. 1 o. z., podle kterého platí, že kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži, tudíž finální znění zadávacích podmínek nebylo na žalobkyni, když žalovaní byli povinni zabezpečit pro žalobkyni servis v administrativní a právní oblasti ve sjednaném rozsahu, zejména kompletní zhotovení textu zadávací dokumentace tak, aby byla způsobilá k zahájení výběrového řízení, když musela být v souladu s podmínkami poskytovatele dotace a právními předpisy podle čl. II. odst. 2 a 3 písm. ) příkazní smlouvy, když podle příkazní smlouvy byla snaha o minimalizaci nutné součinnosti žalobkyně a komplexnost plnění poskytovaného žalovanými tak, aby se činnost žalovaných přiblížila maximální dodávce tzv. „na klíč“ s výjimkou vymezené nutné součinnosti žalobkyně podle čl. I. odst. 2 příkazní smlouvy, což byly pro žalobkyni podstatné vlastnosti plnění žalovaných, proto také s nimi uzavřela rámcovou dohodu a příkazní smlouvu. Za souladnost zadávací dokumentace s právními předpisy, jakož i požadavky poskytovatele dotace, tak byli odpovědní žalovaní, zvláště za situace, kdy to byli žalovaní, kteří navrhli textaci předmětného čl. 4. 2. zadávací dokumentace k zakázce č. 1. Žalovaní komentovali komunikaci žalovaného č. 4 se žalobkyní a jejími pověřenými pracovníky a předložili „první verzi zadávací dokumentace“. Žalovaní předložili e-mail žalovaného č. 4 ze den datum, ve kterém žalovaný č. 4 uvedl že „Je možné z hlediska ZZVZ požadovat po dodavateli předložit nabídku pouze pro všechny části – tedy fakticky deklarovat, že bude uzavřena jen jedna smlouva pro celou zakázku.“ Konkrétně ve vztahu k zakázce č. 1 žalovaný č. 4 konstatoval, že „Pro tu zakázku na dodávky nepovažuji za problém umožnit podávat nabídku na jednu nebo více části, neboť jde fakticky o dva různé druhy plnění. Nicméně rozhodnutí je na Vás a je samozřejmě možné oba druhy smluv sloučit do jedné.“ Žalovaný č. 4 dal žalobkyni na výběr, jaká varianta, tj. nabídka na jednu či více částí, bude zvolena. Následně žalovaný č. 4 zaslal žalobkyni dne datum upravenou verzi zadávací dokumentace k zakázce č. 1, ve které navrhl uvedenou úpravu čl. 4. 2. a 4. 3. zadávací dokumentace, což bylo uváděno bez revizí provedených žalovaným č. 4, které jsou čitelné z připojené zadávací dokumentace, kterou žalobce doložil k důkazu. Podle bodu 4. 2. Každý dodavatel může podat nabídku pouze na všechny části. Důvodem je skutečnost, že předmět plnění jednotlivých částí je fakticky vzájemně provázán a zadavatel požaduje spolupráci s jedním dodavatelem k celému předmětu plnění. 4. 3. Zakázka je hodnocena jako celek v rámci hodnocení tak budou pro každého dodavatele sečteny nabídky za všechny části a předmětem hodnocení celková nabídková cena.

25. Jak soud zjistil ze zadávací dokumentace, z přílohy e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, že jestliže žalovaní v souvislosti s e-mailem žalované č. 4 ze den datum, že bylo žalobkyni doporučeno, aby prodiskutovala „takovéto“ nastavení s poskytovatelem dotace, neberou zřetel na bod 19.7.1. Pravidel, jež sám žalovaný č. 4 připojil k e-mailu ze dne datum. Pod nadpisem „Před vyhlášením zadávacího/výběrového řízení-kontrola zadávacích podmínek“ vyplývalo, že „Kontrola provedená poskytovatelem dotace nemění nic na skutečnosti, že odpovědným subjektem za řádné provedení zadávacího řízení je zadavatele.“ Sdělení poskytovatele dotace nemohlo vést ke zproštění odpovědnosti žalovaných za řádné plnění jejich závazků, tj. vyhotovení zadávací dokumentace v souladu s právními předpisy a pokyny poskytovatele dotace. Stejná textace čl. 4. 2. a 4. 3. zadávací dokumentace byla zachována také v její verzi, kterou zaslal žalobkyni e-mailem žalovaný č. 4 dne datum.

26. Jak soud zjistil z e-mailu žalobkyně prostřednictvím jméno FO ze den datum, z e-mail žalovaného č. 4 ze dne datum, jehož součástí je e-mail tituly před jménem jméno FO ze dne datum a ze zadávací dokumentace jako příloha k e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, že žalovaný č. 4 doprovodil uvedenou verzi zadávací dokumentace slovy: „Přiznám se, že pro testovací sady (dodávky) rozumím Vašemu požadavku na to, aby byl jeden dodavatel, ale v tuto chvíli chybí zdůvodnění toho, proč by každá část neměla být hodnocena samostatně, navíc, když jednou z částí je nájem). Žádám Vás proto o kontrolu a určitě o doplnění argumentace.“ Na uvedený e-mail žalovaného č. 4 reagoval za žalobkyni tituly před jménem jméno FO, jenž byl adresátem e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, e-mailem ze dne datum, ve kterém k „požadavku na jednoho dodavatele“ podrobně vyjádřil s dalším vysvětlením a dovětkem „Stačí takto?“. A dále na tento e-mail žalovaného č. 4 reagoval za žalobce tituly před jménem jméno FO e-mailem ze dne datum. Na obě zprávy od žalobkyně odpověděl žalovaný č. 4 e-mailem ze dne datum, ve kterém se k e-mailu tituly před jménem jméno FO nevyjádřil a připojil k němu zadávací dokumentaci s nezměněnou textací čl. 4. 2., z čehož žalobkyně dovodila, že další „doplnění argumentace“, které žalovaný č. 4 se domáhal v e-mailu ze dne datum, není potřeba.

27. Jak soud zjistil z e-mailu žalobkyně ze dne datum včetně vlákna e-mailové komunikace, z e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, z písemné zprávy jako přílohy e-mailové zprávy žalovaného č. 4 ze dne datum, že sám žalovaný č. 4 v e-mailu ze dne datum považoval své zdůvodnění zahrnuté do čl. 4. 2. zadávací dokumentace, že „dodavatel může podat nabídku pouze na všechny části“, za nedostačující. Následně však již čl. 4. 2. zadávací dokumentace nijak nedoplnil, ani neupravil, což bylo pro žalobkyni signálem, že uvedený článek zadávací dokumentace je v pořádku. Nakonec čl. 4. 2. a 4. 3. zadávací dokumentace zůstaly bez změny a v této podobě byly také zveřejněny viz. finální verze zadávací dokumentace. Zdůvodnění v čl. 4. 2. zadávací dokumentace nebylo odborně technického charakteru a dostatečnost zdůvodnění nemůže být posouzeno odlišně, jak vyplynulo z e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, ze kterého vyplývá, že žalovaný č. 4 si uvedenou otázku sám posoudil a žádné další výhrady žalobkyni neuvedl. V kopii veškeré předložené e-mailové komunikace byl zahrnut také žalovaný č. 1.

28. Jak soud zjistil z 11_protokolu o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, z 12_protokolu o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, z 13_dodatku číslo 175 ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, k protokolu o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací a z 14_pravidel pro žadatele a příjemce Operačního programu Anonymizováno, verze 4.3, datum účinnosti datum, že zadávací řízení na zakázku č. 1 bylo v rámci obou výše uvedených projektů předmětem kontroly ze strany poskytovatele dotace, a to v návaznosti na audit Evropské komise, v rámci které vznikly dva protokoly o kontrole k Projektu č. 1 protokol o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, a k Projektu č. 2 protokol o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, který byl ještě změněn dodatkem číslo 175 ze dne datum, č. j. číslo jednací, přičemž v průběhu obou kontrol bylo ze strany poskytovatele dotace konstatováno, že žalobkyně rozdělila zakázku č. 1 do pěti částí, avšak vyžadovala, aby potenciální předkladatelé nabídek podali nabídku pro všechny části, neboť zakázka č. 1 měla být zadána pouze jednomu předkladateli nabídky. Důvodem byla dle čl. 4. 2. zadávací dokumentace k zakázce č. 1 skutečnost, že předmět této nabídky je vzájemně provázán, a proto žalobkyně chtěla uzavřít smlouvu pouze s jedním předkladatelem nabídky. Toto odůvodnění však šlo dle poskytovatele dotace proti účelu rozdělení zakázky č. 1 na části za účelem zintenzivnění hospodářské soutěže. Vzhledem k uložení povinnosti potenciálním předkladatelům nabídek předložit nabídky pro všechny části zakázky č. 1, nebylo možné dle poskytovatele dotace považovat zakázku č. 1 za rozdělenou na části. Žalobkyně zakázku č. 1 nerozdělila na části, neboť všechny části této zakázky měly být zadány pouze jednomu předkladateli nabídky. Tento postup byl dle poskytovatele dotace proto shledán jako porušení čl. 46 odst. 1 směrnice 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek, podle kterého uvedou veřejní zadavatelé hlavní důvody pro rozhodnutí o zadání veřejné zakázky bez rozdělení na části; toto odůvodnění je součástí zadávací dokumentace nebo samostatné zprávy podle článku 84. Dle poskytovatele dotace žalobkyně neuvedla platné odůvodnění svého rozhodnutí nerozdělit zakázku č. 1 na části, ačkoli jí to předmět zakázky umožňoval. Poskytovatel dotace proto dospěl k závěru o porušení základních zásad pro zadávání zakázek ze strany žalobkyně podle Pravidel pro žadatele a příjemce (konkrétně čl. 19.2 písm. g) těchto pravidel) a ustanovení § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ.

29. Jak soud zjistil z účastnické výpovědi žalovaného č. 4, tituly před jménem Jméno žalovaného B, pokud šlo o technickou propojenost zakázky, není odborníkem v daném technickém oboru, k dané problematice se měli vyjádřit zástupci žalobkyně, a to tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, kteří byli odpovědní za technickou stránku věci. Pokud šlo o výši žalobkyní uplatňované škody, pak z vyjádření dotačního orgánu vyplývá, že nebyla čerpána dotace v plné výši. Navíc krácení dotace není totožné s výší vzniklé škody, když zakázky jsou dlouhodobějšího charakteru. V konkrétním případě záleželo na přání zadavatele veřejné zakázky, který ji chtěl rozdělit na části, aby byla podána každá nabídka samostatně. Komunikoval ohledně uvedeného za žalobkyni s tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO na počátku léta dole na Albertově v budově lékařské fakulty ještě za přítomnosti kolegyně jméno FO. Zadávací dokumentaci zpracovali podle podkladů technické specifikace částí I. výzvy k administraci zakázky. Každá část byla hodnocena samostatně. Jeden dodavatel měl zpracovat na jednu a více částí nabídku. tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO uváděli, že půjde o jednu zakázku jednoho dodavatele. Že se nebude dělit. Podle žalobkyně měla být administrována zakázka na části. tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO trvali na jednom dodavateli, ačkoliv šlo o nadlimitní zakázku, která musela být rozdělena na části, aby se vytvořilo lepší konkurenční prostředí. Pokud se nerozdělí na části, musí být řádně zdůvodněno, proč k rozdělení nedošlo, a to v zadávací dokumentaci nebo v závěrečné zprávě. Zakázka na části rozdělena byla, avšak tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO trvali na tom, že je bude dodávat jeden dodavatel. Předmět zadávacího řízení pro výzkumný projekt z laického pohledu nikdy nezdůvodňoval. Nevěděl, proč by pronajímal věc někdo, kdo ji zároveň prodává. Dali do zadávací dokumentace větu obsahující zdůvodnění pro dodavatele, proč se omezuje soutěž. Přišla pouze jedna jediná nabídka. Došlo k dalším úpravám zadávací dokumentace. Byl dán požadavek na doložení kvalifikačních požadavků dodavatelů. Zakázka byla na 14 mil. Kč. Dodavatel by pro každou část zakázky měl doložit nabídku. tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO nešlo o 1. zadávací řízení obdobného charakteru, tj. uměli se vyznat v podávání žádostí o grant, tudíž vyjádření žalobkyně není pravdivé. U 9. verze zadávací dokumentace tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO vykazovali znaky nervozity a byli nepříjemní, když byla podána jedna nabídka, jež se vyhodnotila. Pokud šlo o výši škody, jež měla vzniknout žalobkyni, pak odkázal svědek na profil Jméno žalobkyně k uvedené konkrétní zakázce, když z profilu vyplývá, že byla zakázka zasmluvněna, avšak žalobkyně nevyčerpala celou zasmluvněnou částku. Rozdíl činí jinou výši, než jaká je předmětem tohoto řízení. Na schůzkách v červenci 2018, které byly telefonického rázu a osobní na Albertově a v lékařském domě. Svědek nikdy nebyl na fakultě v Kladně. Pokud šlo o dělení předmětné zakázky, tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO administrovali hodně zakázek, tudíž měli zkušenosti se zadáváním zakázek a jejich rozdělením na části. Věděli, o co se jedná. Pokud šlo o úpravu čl. 4. 2., bylo řečeno, že má podat nabídku jeden dodavatel na všechny části. A proč z technických důvodů na všechny části jednu nabídku, měli vysvětlit po technické stránce tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, když zadavatel musel být schopen doplnit technické důvody, avšak jmenovaní uvedené nebyli schopni doplnit a svědek neměl technické vzdělání pro doplnění konkrétního technického důvodu. Pokud šlo o technickou provázanost zakázky, na ni upozornil účastníka řízení sám tituly před jménem jméno FO. Žalovaný č. 4 není vědec, tudíž mu nepříslušelo hodnotit, zda-li je zakázka provázaná či nikoliv. tituly před jménem jméno FO a jméno FO měli zdůvodnit k zakázce její technickou provázanost. Proč chtějí, aby šlo o jednoho dodavatele, když se jedná o oddělené části. Žalovanému č. 4 tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO nesdělili nic k jeho požadavku ke zdůvodnění článku 4. 2. Navíc nepřišla ani žádná námitka proti uvedenému znění. Uvedenou věc chtěl vysvětlit poskytovatel dotace. Případně by mohl do věci ingerovat ÚOHS v rámci správního řízení. Byl rozpor mezi zaměstnanci kontrolního úřadu, kdy jeden považoval dokumentaci v pořádku a jiný shledal nedostatek, pokud šlo o zdůvodnění čl. 4. 2. U kontrolního úřadu panují nejednotná pravidla, jak postupovat. Nedozvěděl se ani podle jakého paragrafu či pravidel byla zadávací dokumentace v konkrétním případě špatně. Zakázka byla rozdělena na části, avšak nebylo řádně odůvodněno žalobkyní, proč má být na celou zakázku jeden dodavatel.

30. V daném případě má z obsahu zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a z obsahu pravidel pro poskytování dotací soud za prokázané, že je možné obojí a není zde dán rozpor se zákonem či uvedenými pravidly pro poskytování dotací, nicméně bylo třeba, aby postup zvolený v daném případě byl řádně odůvodněný, aby nedocházelo k diskriminaci některých z účastníků. Oprávněným požadavkem pro postup zvolený žalobkyní byla faktická vzájemná propojenost plnění, o které žalobkyně informovala žalované s požadavkem na zapracování změn jimi dříve zpracovaných zadávacích podmínek. Zákon o zadávání veřejných zakázek, ani dotační pravidla však nikterak neurčují, jakým způsobem a v jakém rozsahu má být zdůvodnění této propojenosti uvedeno v zadávacích podmínkách. Propojenost plnění je pak jednoznačně odbornou otázkou, a nikoliv otázkou právní. Odůvodnění postupu s odkazem právě na tuto faktickou propojenost plnění bylo uvedeno v zadávacích podmínkách, a tedy případní potenciální účastníci měli možnost žádat o vysvětlení zadávacích podmínek, pokud by jim nebyla zřejmá. Stejně tak dotační či jiné kontrolní orgány mohly dovyžadovat vysvětlení této propojenosti (opět z hlediska technického).

31. Jak soud zjistil z elektronické komunikace ze dne datum včetně předchozí elektronické komunikace, dále z e-mailové komunikace ze dne datum, datum, datum, že žalovaní na problematiku ohledně odborného zdůvodnění technické provázanosti plnění, a tedy proč je možnost podat nabídky pouze do všech částí, žalobkyni výslovně upozorňovali, když jim z žalobkyní původně předložených dokladů a požadavků nevyplynula. Žalovanými byla připravena zadávací dokumentace tak, že zakázka byla rozdělena na jednotlivé části s možností podávání nabídek pouze do některé z částí. Z elektronické komunikace vyplynulo, že o dané problematice mezi stranami proběhla ústní jednání a telefonická komunikace. Na výslovnou žádost a požadavek žalobkyně následně došlo k úpravě zadávacích podmínek tak, že rozdělení na dílčí části bylo zachováno, avšak s požadavkem, že je nezbytné podání nabídky do všech částí zakázky najednou, když podle informací od žalobkyně, resp. odborně způsobilých osob na straně žalobkyně, se mělo jednat o propojená plnění. Skutečnost, že se jednalo o požadavek žalobkyně, jednoznačně vyplynulo z elektronického přípisu ze dne datum jakož i z předchozí elektronické komunikace ze dne datum, datum, datum.

32. Jak tedy vyplývá z provedeného dokazování, byl postup žalovaných při přípravě zadávací dokumentace odůvodněný, kdy v čl. 4. 2. upraveného znění zadávací dokumentace bylo výslovně uvedeno, že důvodem je skutečnost, že předmět plnění je fakticky vzájemně provázán. Na nutnost odborného zdůvodnění propojenosti zakázky byla žalobkyně žalovanými 1. a 4. výslovně upozorněna, když jí bylo vysvětleno, že postup možný je, pokud existuje vzájemná provázanost. Elektronickým přípisem ze dne datum bylo žalobkyni uvedeno, že žalovaným z žalobkyní předložených podkladů propojenost plnění zatím nevyplývá, a že je tedy nezbytné propojenost argumentačně doplnit s tím, že tato otázka je již otázkou odborně technickou, kterou žalovaní nejsou schopni posoudit, když technické zdůvodnění není nezbytnou náležitostí zadávacích podmínek. Z důvodu opatrnosti byla žalobkyně žalovanými upozorněna na nezbytnost technického zdůvodnění zvoleného postupu, když jí bylo doporučeno předání zadávacích podmínek na kontrolu dotačnímu orgánu e-mailem ze dne datum a zároveň i doplnění argumentace. Dotační orgán neshledal žádné další výhrady k zadávací dokumentaci, tudíž postup spočívající v rozdělení na části s požadavkem podávat nabídku do všech částí byl v souladu se zákonem a dotačními podmínkami, včetně toho, že zadávací dokumentace byla v pořádku a obsahovala odůvodnění postupu spočívající ve faktické vzájemné propojenosti. Podrobnější zdůvodnění zvoleného postupu není nezbytnou součástí zadávacích podmínek, avšak zadavatel musí být schopen zdůvodnit odborně technicky vzájemnou provázanost jednotlivých plnění. Takové zdůvodnění je odbornou otázkou, nikoliv otázkou právní, a poskytuje ho sám zadavatel, tedy žalobkyně. Poskytnutí technické podpory a odborného poradenství v oblasti předmětu plnění, tedy v oblasti testování ve zdravotnictví a přenosu dat a poznatků, včetně přístrojového a IT vybavení podle zadávací dokumentace a uvedených CPV kódů, nebylo předmětem smlouvy se žalovanými, kteří nebyli kvalifikovaní k poskytování takových služeb. Žalovaní žalobkyni doporučili odůvodnění doplnit, avšak podrobnější technické zdůvodnění vzájemné propojenosti mohlo být uvedeno a vysvětleno v rámci kontrolních zjištění.

33. Jak soud zjistil z čestného prohlášení tituly před jménem Jméno žalovaného B k obsahu ústních a telefonických jednání a z čestného prohlášení tituly před jménem Jméno žalované k obsahu ústních a telefonických jednání a z výpovědi žalovaného č. 4 jako účastníka řízení, že zadávací podmínky byly mezi žalobkyní a žalovanými standardně projednávány i během ústních jednání a též v rámci telekonferencí, kdy na straně žalovaných se žalobkyní jednal zejména žalovaný č. 4 a v některých případech i žalovaná č. 1.

34. Jak soud zjistil z medailonku tituly před jménem jméno FO jako člena týmu operačních programů Anonymizováno ve spojení s výpisem ze stránky Anonymizováno, z výpisu pracovního zařazení tituly před jménem jméno FO na Jméno žalobkyně, z výpisu pracovního zařazení tituly před jménem právnická osoba na Jméno žalobkyně, z veřejné zakázky Jméno žalobkyně, kde jsou jako kontaktní osoby tituly před jménem jméno FO a/nebo tituly před jménem jméno FO - například Výzva k podání nabídek pro zakázku s názvem: Dodávka výpočetní techniky pro projekt S21 (zde oba uvedení jako kontaktní osoby), že na straně žalobce se žalovanými nespolupracovaly osoby bez znalostí a zkušeností z oblasti zadávání veřejných zakázek, jak bylo nesprávně dovozováno nalézacím soudem, a již vůbec ne v oblasti předmětu plnění. Za žalobce osobně jednali a udíleli pokyny, jak vyplynulo z provedeného dokazování, tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO. tituly před jménem jméno FO je osobou angažující se nejen u žalobce, ale dále i na Anonymizováno, kde se věnuje řízení projektů z Fondů evropské unie od roku 2008, jejichž součástí je nezbytné zadávání veřejných zakázek financovaných z dotací, a je tedy zcela jednoznačné, že je zkušeným odborníkem v dané oblasti. Současně je zřejmé, že je i technicky a odborně způsobilý ohledně předmětu plnění dotčené zakázky, jelikož je ředitelem Anonymizováno a v rámci Jméno žalobkyně působí na katedře Anonymizováno. Je tak nepochybné, že je osobou odborně způsobilou posoudit a stanovit požadavky na předmět plnění, jakož i posoudit, zda plnění je vzájemně fakticky technicky provázané. Rovněž tituly před jménem jméno FO na Jméno žalobkyně působí na katedře Anonymizováno. Oba dva se na zadávání veřejných zakázek z oblasti IT, včetně těch, které jsou financovány z dotací, podíleli opakovaně, a jednalo se o součást náplně jejich práce u žalobkyně.

35. Jak soud zjistil z kupní smlouvy ze dne datum (dostupné na webová stránka), z nájemní smlouvy ze dne datum dostupné na webová stránka, z cenové nabídky dostupné na webová stránka, že cena zakázky č. 1 včetně DPH byla ve výši 16 051 116 Kč, tj. 13 265 385 Kč bez DPH, jak vyplývá z čl. 4. odst. 4.1. připojené kupní smlouvy uzavřené dne datum na plnění zakázky č. 1. Na plnění Zakázky č. 2 byla v týž den uzavřena také nájemní smlouva, která v čl. 4. odst. 4.1. upravovala nájemné za jednotlivé testovací sady. Uvedená výše nájemného za dobu účinnosti nájemní smlouvy byla zahrnuta v ceně zakázky č. 1 v čl. 4. odst. 4.1. kupní smlouvy. Z cenové nabídky, která byla přílohou kupní smlouvy vyplynulo, že jednotlivá plnění, která byla součástí zakázky č. 1 a tvořila tak v souhrnu cenu zakázky č. 1, byla naceněna tak, že část A zakázky č. 1: Anonymizováno 3 032 175 Kč bez DPH, tj. 3 668 932 Kč včetně DPH, část B zakázky č. 1: Anonymizováno 4 275 000 Kč bez DPH, tj. 5 172 750 Kč včetně DPH, část C zakázky č. 1: Anonymizováno 2 660 960 Kč bez DPH, tj. 3 219 762 Kč včetně DPH, část D zakázky č. 1: Anonymizováno 1 983 250 Kč bez DPH, tj. 2 399 733 Kč včetně DPH, část E zakázky č. 1: Anonymizováno 1 314 000 Kč bez DPH, tj. 1 589 940 Kč včetně DPH.

36. Jak soud zjistil z faktur č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, včetně dokladů o úhradách faktur z výpisů z účtu, že cena zakázky č. 1, tj. částka 16 051 116 Kč, byla žalobkyní uhrazena dodavateli na základě faktur v následujících dnech, a to část A zakázky č. 1 + část B zakázky č. 1, tj. celkem částka 8 841 681,75 Kč včetně DPH, byla uhrazena žalobkyní dne datum, kdy došlo k odepsání úhrady z bankovního účtu žalobkyně na základě faktury dodavatele č. hodnota ze dne datum, část C zakázky č. 1, tj. celkem částka 3 219 762 Kč, byla uhrazena žalobkyní na základě faktury dodavatele č. hodnota ze dne datum na částku 201 235,10 Kč včetně DPH dne datum dnem odepsání úhrady z bankovního účtu žalobkyně, faktura č. hodnota ze dne datum na částku 201.235,10 Kč včetně DPH dnem datum odepsání úhrady z bankovního účtu žalobkyně, faktury č. hodnota ze dne datum na částku 201 235,10 Kč včetně DPH dnem datum odepsání úhrady z bankovního účtu žalobkyně, faktura č. 2019036 ze dne datum na částku 201 235,10 Kč včetně DPH dnem datum odepsáním úhrady z bankovního účtu žalobkyně, faktury č. hodnota ze dne datum na částku 201 235,10 Kč včetně DPH dnem datum odepsání úhrady z bankovního účtu žalobkyně, faktura č. hodnota ze dne datum na částku 201 235,10 Kč včetně DPH dnem datum odepsáním úhrady z bankovního účtu žalobkyně, faktura č. hodnota ze dne datum na částku 201 235,10 Kč včetně DPH dnem datum odepsáním úhrady z bankovního účtu žalobkyně, č. hodnota ze dne datum na částku 201.235,10 Kč včetně DPH dnem datum odepsání úhrady z bankovního účtu žalobkyně, faktura č. hodnota ze dne datum na částku 201 235,10 Kč včetně DPH dnem datum odepsání úhrady z bankovního účtu žalobkyně, faktura č. hodnota ze dne datum na částku 201 235,10 Kč včetně DPH dnem datum odepsání úhrady z bankovního účtu žalobkyně, faktury č. hodnota ze dne datum na částku 201 235,10 Kč včetně DPH dnem datum odepsání úhrady z bankovního účtu žalobkyně, faktura č. hodnota ze dne datum na částku 201 235,10 Kč včetně DPH dnem datum odepsání úhrady z bankovního účtu žalobkyně, faktura č. hodnota ze dne datum na částku 201 235,10 Kč včetně DPH dnem datum odepsání úhrady z bankovního účtu žalobkyně, faktura č. hodnota ze dne datum na částku 201 235,10 Kč včetně DPH dnem datum odepsání úhrady z bankovního účtu žalobkyně, faktura č. hodnota ze dne datum na částku 201 235,10 Kč včetně DPH dnem datum odepsání úhrady z bankovního účtu žalobkyně, faktura č. hodnota ze dne datum na částku 201 235,10 Kč včetně DPH dnem datum odepsání úhrady z bankovního účtu žalobkyně, část D zakázky č. 1, tj. celkem částka 2 399 732,50 Kč, byla uhrazena žalobkyní dne datum odepsáním úhrady z bankovního účtu žalobkyně na základě faktury dodavatele č. hodnota ze dne datum, část E zakázky č. 1, tj. celkem částka 1 589 940 Kč byla uhrazena žalobkyní dnem datum odepsání úhrady z bankovního účtu žalobkyně na základě faktury dodavatele č. hodnota ze dne datum.

37. Jak soud zjistil z podezřelý výraz reg. č. Anonymizováno (dále jen „Projekt č. 1“) a Anonymizováno reg. č. Anonymizováno (dále jen „Projekt č. 2“), že ze zadávací dokumentace zakázky č. 1 vyplývá, že byla financována z Operačního programu Anonymizováno formou dotace na základě dvou projektů.

38. Jak soud zjistil z kupní smlouvy ze dne datum dostupné na webová stránka, ze smlouvy o financování projektu v rámci operačního programu Anonymizováno reg. č. Anonymizováno, ze smlouvy o financování projektu v rámci operačního programu Anonymizováno reg. č. Anonymizováno, že součástí projektu č. 1 byla část A zakázky č. 1 a část B zakázky č. 1, tj. celkem částkou 8 841 682 Kč, a součástí Projektu č. 2 byla část C zakázky č. 1, část D zakázky č. 1 a část E zakázky č. 1, tj. celkem částkou 7 209 434 Kč podle čl. 1. odst. 1.2. kupní smlouvy. Z čl. IV. odst. 1 smlouvy o financování projektu č. 1 a projektu č. 2 přitom vyplývá, že žalobkyně byla povinna zajistit financování projektu č. 1 a projektu č. 2 z vlastních prostředků v rozsahu 10 %.

39. Jak soud zjistil z výzvy k vrácení finančních prostředků ze dne datum, č.j. číslo jednací a z Protokolu o kontrole ze dne datum, č.j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, že z výzvy k vrácení finančních prostředků ze dne datum, č.j. číslo jednací, jež se vztahuje k projektu č. 1, v kombinaci s protokolem o kontrole ze dne datum, č.j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, plyne, že žalobkyni byla udělena pokuta ve výši 5 % z hodnoty zakázky, tj. z částky 8 841 682 Kč celkem ve výši 442 084,10 Kč, z níž 90 % financovaná část z dotace tvoří suma 397 875,69 Kč.

40. Jak soud zjistil ze Závěrečného vyúčtování ze dne datum, č.j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka, Protokolu o kontrole ze dne datum, č.j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, Dodatku číslo 175 ze dne datum, č.j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, k protokolu o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, že ze závěrečného vyúčtování ze dne datum, č.j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka, které se vztahuje k Projektu č. 2, v kombinaci s protokolem o kontrole ze dne datum, č.j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno ve znění dodatku číslo 175 ze dne datum, č.j. číslo jednací, plyne, že žalobci byla udělena pokuta ve výši 5 % z hodnoty zakázky (tj. částky 7 209 434 Kč, tj. celkem o částku 360 471,70 Kč, z níž 90 % financovaná část z dotace činí 324 424,54 Kč. Žalovaná náhrada škody ve výši 722 300,23 Kč je tak tvořena součtem částek 397 875,69 Kč a 324 424,54 Kč, které musely být žalobkyní poskytovateli dotace vráceny/zaplaceny a které vychází z plnění uhrazeného žalobkyní za plnění zakázky č. 1.

41. Jak soud zjistil z náhledu na webové stránky webová stránka k zakázce č. 1, popř. také dostupné kde je již doplněna část C Zakázky č. 1 splněná v roce 2020, že ve vztahu k otisku obrazovky profilu zadavatele (tj. žalobce) na webových stránkách webová stránka k Zakázce č. 1, kterou do spisu při posledním jednání založil žalovaný č. 4, žalobce uvádí, že u části C Zakázky č. 1 (Anonymizováno) je uvedeno plnění uhrazené žalobcem jen za rok 2019 (tj. 1.609.880,80 Kč včetně DPH). Na webových stránkách tenderarena.cz Zakázky č. 1 tak chyběl záznam o plnění uhrazeného žalobcem za část C zakázky č. 1 dodanou (fakticky se jednalo o nájem) v roce 2020 v souhrnné ceně 1 609 880,80 Kč včetně DPH. Toto plnění přitom žalobce řádně uhradil, jak vyplývá ze shora uvedeného. Výše škody (722.300,23 Kč) nárokovaná z jeho strany v tomto řízení, vychází z plnění, které bylo uhrazeno dodavateli za plnění Zakázky č. 1 v celkové výši 16 051 116 Kč, tj. z ceny zakázky č. 1, při zohlednění toho, že spoluúčast žalobce byla v rozsahu 10 % z ceny zakázky č. 1 a žalobkyni byla uložena poskytovatelem dotace sankce ve výši 5 % z ceny zakázky č. 1. Při účastnickém výslechu na jednání konaném dne datum žalovaný č. 4 uvedl, že Zakázka č. 1 byla rozdělena na části, a proto jakékoliv zdůvodnění požadavku na to, že nabídku mohou uchazeči podat na všechny její části, nemuselo nezbytně být uvedeno jen v zadávací dokumentaci, resp. písemné zprávě zadavatele. Ačkoliv tento právní názor žalovaného č. 4 nemůže mít jakýkoliv vliv na odpovědnost žalovaných za škodu způsobenou žalobci, jak bude vysvětleno níže. Právní úpravu ZZVZ je třeba vykládat v kontextu zásad zadávání veřejných zakázek, jakož i evropské legislativy, ze které vychází. Z poznámky pod čarou č. 1 ZZVZ vyplývá, že tento zákon implementuje také směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. Podle čl. 18 odst. 1 druhého pododstavce této směrnice EU platí, že „Zadávací řízení na veřejné zakázky nelze koncipovat se záměrem vyloučit je z oblasti působnosti této směrnice nebo uměle zúžit hospodářskou soutěž. Hospodářská soutěž se považuje za uměle zúženou, pokud je zadávací řízení na veřejnou zakázku koncipováno se záměrem bezdůvodně zvýhodňovat nebo znevýhodňovat určité hospodářské subjekty.“ Uvedená zásada má svůj odraz v ZZVZ, konkrétně zejména v jeho ustanovení § 36 odst. 1, podle kterého „Zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.“ Limitace hospodářské soutěže ze strany zadavatele lze dosáhnout rovněž prostřednictvím dělení zakázek na části, resp. jejich spojením do jednoho celku, čímž může dojít k narušení konkurenčního prostředí mezi soutěžiteli (uchazeči o plnění veřejné zakázky). Již důvodová zpráva k § 35 ZZVZ uváděla, že „Zadavatel je oprávněn rozdělit veřejnou zakázku na části. Vhodné dělení se považuje za nástroj umožňující přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám. Zájem na usnadnění účasti malých a středních podniků bylo ostatně jedním z důvodů, proč byly evropské předpisy o veřejných zakázkách revidovány. Dělení velkých veřejných zakázek se považuje za posilující hospodářskou soutěž.“ Jak přitom judikuje Nejvyšší správní soud ČR „V oblasti práva veřejných zakázek je třeba si navíc počínat tak, aby interpretace byla ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 2 Afs 64/2009).

42. Jak soud zjistil z kopie zadávací dokumentace k zakázce č. 1 ze dne datum, že v zadávací dokumentaci k zakázce č. 1Anonymizovánobylo v jejím čl. 4.1. konstatováno, že je rozdělena na části, byť s mylným odkazem na ustanovení § 102 ZZVZ, které dělení zakázky na části neupravovalo – tím bylo ustanovení § 101 ZZVZ. V následujícím článku 4.2. byl uvedený princip popřen, jelikož každý dodavatel mohl podat nabídku pouze na všechny části.

43. Jak soud zjistil z e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum a ze zadávací dokumentace k Zakázce č. 1 v příloze e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum připojené k replice žalobce ze dne datum k vyjádření žalovaných k žalobě, že jestliže nyní žalovaný č. 4 tvrdí, že Zakázka č. 1 byla rozdělena na části, a tudíž se na ni neuplatnil požadavek upravený v ustanovení § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ, jedná se dle žalobce o zcela účelové tvrzení motivované snahou vyhnout se aplikaci zmíněného ustanovení § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ na Zakázku č. 1. Jinak nemůže žalobce tento výklad žalovaného č. 4 hodnotit, zvláště pokud žalovaný č. 4 doprovodil jím zasílanou verzi zadávací dokumentace k Zakázce č. 1 v e-mailu ze dne datum slovy (podtrženo dodatečně): „Přiznám se, že pro testovací sady (dodávky) rozumím Vašemu požadavku na to, aby byl jeden dodavatel, ale v tuto chvíli chybí zdůvodnění toho, proč by každá část neměla být hodnocena samostatně (navíc, když jednou z částí je nájem). Žádám Vás proto o kontrolu a určitě o doplnění argumentace.“ Pokud by žalovaný č. 4 neměl v tomto e-mailu na mysli ustanovení § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ, proč by jinak vyzýval žalobce k „doplnění argumentace“, kdyby mohla být ze strany žalobce uplatněna kdykoliv později, jak aktuálně tvrdí žalovaný č. hodnota (ačkoliv žalobce v předmětné době na to neupozornil)? Proč by byl vůbec v zadávací dokumentaci k Zakázce č. 1 zahrnut čl. 4.2. (jeho znění přitom navrhli žalovaní, jak vyplývá z verze zadávací dokumentace, kterou žalovaný č. 4 zaslal žalobci dne datum), kdyby zdůvodnění požadavku na to, že nabídku mohou uchazeči podat na všechny její části, mohlo být doplněno dodatečně? 8

44. Jak soud zjistil z protokolu o kontrole ze dne datum, č.j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, a z protokolu o kontrole ze dne datum, č.j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, že vedle přímého porušení ZZVZ (tj. jednání contra legem) je nepřípustným také jednání zadavatele in fraudem legis, tedy „(…) vyloučení závazného pravidla záměrným použitím prostředku, který sám o sobě není zákonem zakázaný, v důsledku čehož se uvedený stav stane z hlediska pozitivního práva nenapadnutelným. Jednání in fraudem legis představuje postup, kdy se někdo chová podle práva, ale tak, aby záměrně dosáhl výsledku právní normou nepředvídaného a nežádoucího.“ (nález Ústavního soudu ČR ze dne 1. 4. 2003, sp. zn. II. ÚS 119/01). „Obcházení zákona, tedy jednání in fraudem legis, je obecně nežádoucí počínání (jak zadavatelů, tak dodavatelů), které sice zákon neporušuje (není jednáním contra legem), avšak směřuje ke zmaření účelu a smyslu právní normy. Obcházením účelu zákona se rozumí stav, kdy právně dovoleným jednáním osoba dosáhne výsledku, který je se smyslem právní normy v rozporu. Obcházení účelu zákona v souladu s § 580 odst. 1 ObčZ zakládá neplatnost právního jednání. Obcházení zákona je právně postižitelné stejně jako jednání v přímém rozporu se zákonem.“ (Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, str. 244 – citováno z beck-online.cz). Obcházení zákona se věnuje ve své rozhodovací praxi také Nejvyšší správní soud ČR. Například v souvislosti s obcházením ZZVZ tzv. postupnými kroky lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 19. 10. 2010, sp. zn. 8 Afs 57/2009. Kdyby byl jako správný shledán závěr žalovaného č. 4, že Zakázka č. 1 byla rozdělena na části a poté nepřicházela v úvahu aplikace ustanovení § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ, jednal by in fraudem legis. Každý zadavatel by se totiž mohl vyhnout požadavkům ZZVZ na uvedení důvodů nerozdělení zakázky na části, pokud by ji sice na části formálně rozdělil, ale současně stanovil, že všichni uchazeči musí podat nabídku jen na všechny její části (jako tomu bylo u Zakázky č. 1). Obdobně viz příslušné protokoly o kontrole plnění Zakázky č. 1, ve kterých se uvádí: „Vzhledem k uložení povinnosti potenciálních předkladatelů nabídek předložit nabídky pro všechny části zakázky, nelze považovat veřejnou zakázku za rozdělenou na části. Veřejný zadavatel tudíž de facto veřejnou zakázku nerozdělil na části, neboť všechny části zakázky měly být zadány pouze jednomu předkladateli nabídky.“ Zakázka č. 1 nebyla rozdělena na části, a důvody pro požadavek na uchazeče podat nabídku na všechny její části nebyly uvedeny jinde než v zadávací dokumentaci nebo v písemné zprávě zadavatele, tudíž nebylo možné vyloučit aplikaci ustanovení § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ, když účelem právní úpravy zadávaní veřejných zakázek je ochrana hospodářské soutěže. Pro žalobkyni bylo podstatné, aby zadávací dokumentace k zakázce byla v souladu s příslušnými právními předpisy, tj. ZZVZ a dotačními pravidly, a proto využila služeb žalovaných, čehož si tito museli být vědomi, když žalovaní byli povinni podle Rámcové dohody a Příkazní smlouvy připravit zadávací dokumentaci v souladu s podmínkami poskytovatele dotace a právními předpisy.

45. Jak soud zjistil z kopie zadávací dokumentace k zakázce č. 1, že ze strany žalovaného č. 4 při jednání konaném dne datum zaznělo, že čl. 4.2. zadávací dokumentace k zakázce č. 1 obsahoval „technické“ důvody, že dodavatel může podat jen jednu nabídku na celou zakázku č. 1. Jak soud zjistil z kopie zadávací dokumentace k zakázce č. 1, každý dodavatel může podat nabídku pouze na všechny části z důvodu, že předmět plnění jednotlivých částí je fakticky vzájemně provázán a zadavatel požaduje spolupráci s jedním dodavatelem k celému předmětu plnění. z citace v zadávací dokumentaci k zakázce č. 1 je patrné, že obsahovala dva důvody nerozdělení zakázky č. 1 na části, a to faktickou vzájemnou provázanost jednotlivých částí předmětu plnění a požadavek na spolupráci s jedním dodavatelem k celému předmětu plnění. Vzájemná provázanost deklarovaná v předmětném článku je faktická a nikoliv jen technická, jak uvádí žalovaný č. 4.

46. Jak soud zjistil z e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, žalovaní nemuseli být odborníky na předmět plnění zakázky č. 1, aby dokázali zhodnotit legálnost a legitimnost faktického nerozdělení zakázky č. 1 na části, resp. požadavku na to, že nabídku museli uchazeči podat na všechny části zakázky č. 1, což vyplývá z jednání samotného žalovaného č. 4, který v e-mailu ze dne datum vyjádřil pochybnosti o dostatečnosti odůvodnění uvedeném v čl. 4.2. zadávací dokumentace. Neobstojí proto tvrzení žalovaného č. 4, který při svém účastnickém výslechu uvedl, že nevěděl, jestli spolu části plnění zakázky č. 1 souvisí nebo nikoliv.

47. Jak soud zjistil z protokolu o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, a dále z protokolu o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, že obsah čl. 4.2. zadávací dokumentace není „technicky-odborného charakteru, což vyplynulo ze závěru samotné. V obou doložených protokolech o kontrole je zdůvodněno, proč poskytovatel dotace nepovažoval zakázku č. 1 za rozdělenou na části. Přičemž sám dotační orgán, ačkoliv není odborníkem na předmět plnění zakázky č. 1, dokázal uvedenou skutečnost zhodnotit.

48. Jak soud zjistil ze zadávací dokumentace, z metadat k zadávací dokumentaci, z e-mailu žalobkyně tituly před jménem jméno FO ze dne datum, z e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, jehož součástí je e-mail tituly před jménem jméno FO ze dne datum, čl. 4.2. zadávací dokumentace k zakázce č. 1 neobsahoval technické důvody. Uvedené nevyplývá ani z faktické vzájemné provázanosti jednotlivých částí předmětu plnění. Podstatné je, že žalovaní navrhli znění čl. 4.2. zadávací dokumentace k zakázce č. 1 a nijak ji nezměnili.

49. Jak soud zjistil z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO, že byla vyhlášena soutěž na výběr profesionála podle potřeby žalobkyně. Administrátora veřejné soutěže si vysoutěžila sama Jméno žalobkyně a žalobkyně dostala advokátní kancelář k ruce od Jméno žalobkyně. Technickou specifikaci podmínek měli na starosti svědek ve spolupráci s tituly před jménem jméno FO. Svědek měl na starosti technickou část veřejné soutěže a tituly před jménem jméno FO část finanční. Technikou specifikaci zaslala svědek advokátní kanceláři, která měla na starosti právní stránku. Běžně se vymění dva až tři maily s advokátní kanceláří a jde se soutěžit veřejná zakázka. V konkrétním případě se situace komplikovala. Technikou specifikaci a odbornou stránku dostali od Jméno žalobkyně. Byla špatná zadávací dokumentace, tudíž se přeposílaly dokumenty i laici z Jméno žalobkyně našli chybovost ve spolupráci s advokátní kanceláří. Dostali se mimo prostor pro zveřejnění projektu. Nedostatky prolínaly od zahájení soutěže, od zadávací dokumentace a technického plnění. Jméno žalovaného B z advokátní kanceláře byl přetížený a nestíhal reagovat na požadavky svědka a tituly před jménem jméno FO, komunikace s ním byla zdlouhavá, pozdní, nedokonalá a chybová. Advokátní kancelář byla vysoutěžena Jméno žalobkyně. Na projekt potřebovali právníka na vysoutěžení zakázky. Tajemník fakulty je od počátku upozornil na skutečnost, že se advokátní kancelář přihlásila do spousty zakázek Jméno žalobkyně a že zkušenost s nimi na fakultě byla špatná. Technickou specifikaci zakázky zpracoval po odborné stránce s tituly před jménem jméno FO. Popsali dostatečně zakázku po technické stránce a tituly před jménem jméno FO ji zpracoval po finanční stránce, aby bylo zajištěno financování projektu. Doplnil do technických detailů cenu a časování a předali vše advokátovi, aby vypracoval zadávací dokumentaci. Od advokátů se jim následně vrátila zadávací dokumentace na nákup kuchyně, tudíž zadávací dokumentaci připomínkovali u advokátní kanceláře. Následně přišla zadávací dokumentace, jež se týkala medicínské oblasti. Vše se několikrát zopakovalo. Svědek s tituly před jménem jméno FO namítali chyby v zadávací dokumentaci a nejasnosti v komunikaci s advokátní kanceláří. Proběhla mezi svědkem, tituly před jménem jméno FO a advokátní kanceláří několik e-mailů, přičemž se všem krátil čas, telefonovali si, byly i osobní schůzky. Než došlo ke zveřejnění soutěže na profilu, musela se doplnit zadávací dokumentace před podpisem smlouvy. Poté, co přišly nabídky od firem, komunikovali s advokátní kanceláří již nikoliv s panem Jméno žalovaného B, nýbrž s paní Jméno žalované, která převzala jejich dosavadní komunikaci. Proběhlo plnění, audity od poskytovatele dotace, řešily se administrativní otázky a připomínky z auditů. Obraceli se na paní Jméno žalované, aby se vše dotáhlo do konce. Vše dodávala advokátní kancelář na klíč. Nedodržela lhůty, nekomunikovala, vše připravila na poslední chvíli, celý proces provázely problémy. Nebyli schopni včas zajistit děkana a rektora, aby se vše včas odevzdalo. Technická specifikace v zadávací dokumentaci byla v příloze a některé globální údaje se zapisovaly na více místech zadávací dokumentace. Svědek odpovídal za technické parametry, dále za to, co se má koupit. Zadávací dokumentace nebyla svědkova parketa. Rozuměl náplni po technické stránce, avšak proč je v zadávací dokumentaci to či ono, nevěděl, když nemá právní vzdělání a nešlo o jeho povinnost. Pokud šlo o rozdělení zakázky na části, pak v projektu bylo více aktivit, jež bylo třeba realizovat v různých časech. Přišel jim návrh řešení od pana Jméno žalovaného B. Technicky dávalo smysl, aby jednala Jméno žalobkyně s jedním dodavatelem. Přál si preferenci, aby to bylo technicky v pořádku. Po právní stránce věci nerozuměl. jméno FO od nich chtěl technické zdůvodnění. Poslal tedy technické zdůvodnění k volbě, kterou svědek preferoval. Byla kolem toho široká e-mailová komunikace s panem Jméno žalovaného B. Jednalo se o administraci projektu. Technicky byl schopen jej popsat, avšak ne po právní stránce. Předmětem plnění bylo, že budou soutěžit materiál v takové hodnotě, a vůči advokátní kanceláři, že by měl být jeden dodavatel. Komunikace s advokátní kanceláří byla široká. Nevěděl, zda technické zdůvodnění bylo předloženo kontrolnímu orgánu, kterému dali další technické podklady a poskytli je i panu Jméno žalovaného B. Zaslali mu je do zdůvodnění. Kontrolní orgán jim vytknul rozčlenění zakázky na části. K zakázce přišly nabídky, jedna až dvě. Bylo malé spektrum možných dodavatelů, neboť zakázka se týkala medicínské a IT oblasti. Jednou ze společností, která soutěžila, byl právnická osoba, kde je společníkem a jednatelem tituly před jménem jméno FO a společnost obchoduje v obdobném duchu, avšak sám si nemůže dávat zakázky. Svědek je schopen posoudit technicky propojenost komponentů. Plnění bylo provázáno z technickým řešením, jedná se o telemedicínu, monitoring pacientů z domácího prostředí, kdy se jedná o senzor, který je nutno umístit na jedno místo z technického důvodu a řešili technické parametry a řešení. Senzory od jednoho dodavatele, aby byli schopni vyhodnocovat nasbírané informace ze senzorů. Provázanost je dána a je výhodnější spolupracovat s jedním dodavatelem. Tudíž svědek a tituly před jménem jméno FO preferovali, aby byl jeden dodavatel. Pokud šlo o kontrolní orgány, pak s nimi svědek komunikoval o věci po technické stránce.

50. Jak soud zjistil z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO, projektového manažera, že podal projektovou žádost, aby byla poskytnuta dotace. Projekt se měl zrealizovat po přidělení dotace. Byly dvě až tři výzvy v rámci veřejné zakázky. Jeden projekt byl v dané době již v realizaci a další měl být realizován, aby byla zadána veřejná zakázka. Vysoutěžili mandatáře, probíhal minitender. Jednalo se o předmětu veřejné soutěže. Byl jim přidělen advokát, pan Jméno žalovaného B a paní Jméno žalované, se kterými začali komunikovat. Dali jim informace za projektovou stranu, název projektu. Měli povinnost spočívající ve stanovení doby a předmětu provedení a doby dodání. tituly před jménem jméno FO prováděl technickou specifikaci projektu, co se má pořídit. Sepsal, co má být v zadávací dokumentaci veřejné soutěže a vše předali panu Jméno žalované B a paní Jméno žalované. Zadávací dokumentaci si přečetl jako projektový manažer. Při prvním čtení byla projektová dokumentace zpracovaná advokátní kanceláří zmatečná, chyběly v ní požadavky svědka a pana tituly před jménem jméno FO. Vyměnili si ohledně zadávací dokumentace 6x až 10x názory s advokátní kanceláří a dospěli do verze vyhlášení zadávací dokumentace, následoval proces hodnocení, uzavření smlouvy s vysoutěženým dodavatelem. Celou zadávací dokumentaci předložili Magistrátu v rámci průběžné zprávy. Prefinální verzi dali na magistrát. Získání zadávací dokumentace doprovázely problémy, než ji mohli poslat na magistrát.

51. Jak soud zjistil ze zadávací dokumentace k zakázce č. 1, že zakázka č. 1 nebyla rozdělena na části před jejím vyhlášením, resp. před uzavřením smlouvy se žalovanými na její administraci, když zakázka č. 1 byla nadlimitní veřejnou zakázkou zadávanou v otevřeném zadávacím řízení, přičemž podle § 56 odst. 1 ZZVZ zadavatel zahajuje otevřené řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky. Na uvedené ustanovení navazuje § 96 odst. 1 ZZVZ, podle kterého zadavatel uveřejní zadávací dokumentaci na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.

52. Jak soud zjistil ze zadávací dokumentace, jež byla přílohou e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum a jež byla současně připojena k replice žalobkyně ze dne datum k vyjádření žalovaných k žalobě, z metadat k zadávací dokumentaci, jež byly přílohou e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, připojeného k replice žalobkyně ze dne datum k vyjádření žalovaných k žalobě, z e-mailu žalobkyně, konkrétně jméno FO, ze dne datum, jež byl připojen k replice žalobkyně ze dne datum k vyjádření žalovaných k žalobě, z e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, jehož součástí je e-mail tituly před jménem jméno FO ze dne datum, ze zadávací dokumentace, jež je přílohou e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, že dokud není oznámení o zahájení zadávacího řízení zveřejněno, zadávací řízení není zahájeno, tudíž je do uvedené doby třeba zadávací podmínky v zadávací dokumentaci nastavit v souladu s účinnými právními předpisy a jejich výkladem. Příkazní smlouva byla uzavřena dne datum. Oznámení o zahájení zadávacího řízení k zakázce č. 1 bylo odesláno ke zveřejnění dne datum (viz webová stránka). Do uvedené doby mohly být nastaveny podmínky zadání zakázky č. 1 a tudíž i její případné nerozdělení na části. Otázka rozdělení zakázky č. 1 patřila do kompetence žalovaných, jež měli nerozdělení zakázky č. 1 zhodnotit v souladu s platnou právní úpravou a dotačními podmínkami, proto žalobkyně se žalovanými uzavřela příkazní smlouvu na úplatné poskytování právních služeb. Před uzavřením příkazní smlouvy nemohla být zakázka č. 1 rozdělena na části. Zakázka č. 1 byla zveřejněna až téměř tři měsíce po podpisu příkazní smlouvy, přičemž zdůvodnění potřeby jednoho dodavatele byla otázkou, kterou žalovaní měli posoudit. Dělení zakázky č. 1 na části, jakož i zdůvodnění principu „jeden dodavatel podá jednu nabídku na všechny její části“, byly otázkami právními a vycházely ze ZZVZ a výkladové praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Žalovaní navrhli znění čl. 4.2. zadávací dokumentace k zakázce č. 1 a svoji formulaci zpochybnili, resp. učinili úvahu o jeho dostatečnosti, čímž dali najevo, že této problematice rozumí, tedy, že zhodnotili legálnost a legitimnost faktického nerozdělení zakázky č. 1 na části, resp. požadavku na to, že nabídku museli uchazeči podat na všechny části zakázky č. 1 a i přes doplňující komunikaci se žalobkyní jej ponechali bez jakékoliv změny.

53. Jak soud zjistil z e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, e-mailu jméno FO ze dne datum a e-mailu jméno FO ze dne datum, žalobkyně poskytla žalovaným maximální součinnost na jejich případné dotazy, avšak žalovaní uvedenou součinnost žalobkyně, resp. jejích zaměstnanců do obsahu zadávací dokumentace nijak nepromítli a zadávací dokumentaci nedoplnili, což nemůže jít k tíži žalobkyně. Nerozdělení zakázky č. 1 nemohlo být zvoleno žalobkyní bez spolupráce se žalovanými, když textace čl. 4.1. a 4.2. zadávací dokumentace měla původ ve „volbě“, resp. „požadavku“ žalobkyně. Jednalo se o volbu vycházející z variant předestřených žalovaným č. 4 v e-mailu ze dne datum.

54. Jak soud zjistil z e-mailu žalobkyně ze dne datum včetně příloh a z e-mailu žalobkyně ze dne datum a protokolu o kontrole č. 1 a z e-mailu žalobkyně ze dne datum a protokolu o kontrole č. 2, že pokud žalovaní považovali sdělení žalobkyně za jeho pokyn, měli postupovat podle § 16 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, podle kterého není advokát pokyny klienta vázán, „jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit“. Rovněž byli žalovaní oprávněni v souladu s § 20 odst. 2 věta druhá zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, Příkazní smlouvu vypovědět. K ničemu takovému však žalovaní nepřistoupili, což žalobkyni utvrdilo v tom, že faktické nerozdělení zakázky č. 1 na části je v souladu se ZZVZ a dotačními pravidly. Žalovaní měli vliv na kontrolu prováděnou dotačním orgánem, neboť žalobkyně se na žalované obrátila v případě, kdy byla dotačním orgánem oslovena, resp. obeslána, dotazy či jinými dokumenty vázajícími se k nastavení zadávacích podmínek zakázky č. 1, konkrétně dne datum se žalobkyně obrátila na žalovaného č. 1 se žádostí o odpověď na připomínky poskytovatele dotace, jejichž součástí byl také dotaz na rozdělení zakázky č. 1 na části v příloze e-mailu ze dne datum vztahující se k zakázce č. 1, dále dne datum se žalobkyně obrátila na žalovaného č. 1 v souvislosti s protokolem o kontrole ze dne datum, č.j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, se žádostí o přípravu reakce na předmětná zjištění, dále dne datum se žalobkyně obrátila na žalovaného č. 1 v souvislosti s protokolem o kontrole ze dne datum, č.j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, rovněž se žádostí o přípravu reakce na předmětná zjištění.

55. Jak soud zjistil z e-mailu žalovaného č. 1 ze dne datum včetně přílohy s odpovědí žalovaného, z e-mailu žalovaného č. 1 ze dne datum včetně přílohy, z e-mailu žalovaného č. 1 ze dne datum včetně přílohy, z e-mailu žalovaného č. 1 ze dne datum včetně dvou příloh, že ve výše uvedených případech žalovaní připravili příslušné odpovědi, resp. námitky proti protokolům o kontrole, aniž by žalobkyni vyzvali k doplnění jakékoliv doprovodné argumentace.

56. Jak soud zjistil z e-mailové komunikace mezi žalovaným č. 1 a tituly před jménem jméno FO ze dne datum až datum včetně přílohy, že žalovaný č. 1 neuvedl nic o potřebě doplňujícího zdůvodnění v e-mailové komunikaci. E-mailovou komunikaci žalobkyně přiložil k uvedenému podání v kompletní podobě včetně přílohy, kterou zaslal žalovaný č. 1 tituly před jménem jméno FO dne datum.

57. Jak soud zjistil z e-mailu žalovaného č. 1 ze dne datum, z e-mailu žalovaného č. 1 ze dne datum, auditní zprávy jako přílohy e-mailu tituly před jménem jméno FO ze dne datum, jež byla součástí vlákna komunikace v e-mailu žalovaného č. 1 ze dne datum, že žalobkyně doložila stanovisko žalovaných, konkrétně žalovaného č. 1, k auditní zprávě Evropské komise ze dne datum, které zpracovali bez požadavku na součinnost ze strany žalobkyně. Žalovaní připravili odpovědi na dotazy dotačního orgánu a námitky proti protokolům o kontrolních zjištění. Žádnou součinnost přitom žalovaní od žalobkyně nepožadovali.

58. Z e-mailové zprávy žalovaného č. 1 ze dne datum (viz výše) vyplývá, že argumentuje § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ, na který žalobce poukazuje od počátku tohoto řízení a žalovaní jeho aplikaci zpochybňují s tím, že zdůvodnění nerozdělení zakázky č. 1 na části mohlo být doloženo kdykoliv později na výzvu dotačního orgánu. Je tedy zřejmé, že tento výklad ZZVZ a zadávací dokumentace v této věci zaujali žalovaní opět až ex post. Žalovaní uznali závěry dotačního orgánu.

59. Jak soud zjistil z e-mailu žalovaného č. 1 ze dne datum včetně vlákna e-mailové komunikace a z e-mailu žalovaného č. 2 ze dne datum včetně vlákna e-mailové komunikace, že žalovaní připravili námitky proti protokolům o kontrole. Současně se žalobkyně obrátila na žalované v návaznosti na výzvu k vrácení finančních prostředků ze dne datum, č.j. číslo jednací, a závěrečné vyúčtování poskytovatele dotace ze dne datum, č.j. číslo jednací, sp. zn. číslo jednací, což vyplynulo z e-mailové komunikace se žalovaným č. 1 a žalovaným č. 2. Z uvedených e-mailových zpráv žalovaného č. 1 a žalovaného č. 2 ze dne datum nevyplývá, že by žalobkyni doporučovali další obranu proti závěrům poskytovatele dotace. Sami žalovaní, jako profesionálové, tudíž napadení těchto závěrů neshledali jako důvodné. Žalovaný č. 1 výslovně v e-mailové zprávě ze dne datum žádá o zajištění dokladů k „vratkám“, což by bez akceptace postupu poskytovatele dotace ze strany žalobkyně, tj. vyhovění výzvě k vrácení dotace, nebylo reálně možné. Jinými slovy, žalovaný č. 1 požadoval po žalobkyni předložení dokumentů prokazující vrácení peněžních prostředků dotačnímu orgánu – pokud by se žalobkyně závěrům poskytovatele dotace bránila, nemusela by jakékoliv plnění vracet.

60. Po právní stránce soud hodnotil věc jako odpovědnost advokáta podle ustanovení § 24 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění (dále jen jako „zákon o advokacii“), podle kterého odpovídá advokát klientovi za škodu, kterou mu způsobil výkonem advokacie. Tato odpovědnost advokáta je tzv. objektivní odpovědností a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, resp. porušení povinnosti při výkonu advokacie (jako příčina), vznik škody (jako následek) a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti při výkonu advokacie a vznikem škody (kauzální nexus). Důkazní břemeno pro prokázání všech tří znaků nese žalobce. (Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 1862/2001). Podle § 2894an zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“). Podle § 2894 odst. 1 o. z., povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle § 2913 odst. 1 o. z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle odst. 2 cit. ust. se povinnosti k náhradě škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí. Podle § 2915 odst. 1 o. z., je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila. Podle odst. 2 cit. ust., jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi. Podle § 2916 o. z., kdo je povinen k náhradě škody společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody.

61. Soud přihlédl k platné judikatuře rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. 25 Cdo 562/1999, v němž se dovolací soud vyjádřil tak, že „O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou. Je-li příčin více, působí z časového hlediska buď souběžně anebo následně, aniž se časově překrývají; v takovém případě je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta postupně případně příčinu další), že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku.“ Z uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR je tedy zřejmé, že v případě posuzování příčinné souvislosti je třeba respektovat fakt, že (i) se musí jednat o příčinu podstatnou, (ii) řetězec postupně nastupujících příčin je natolik propojen, že lze důvodně dovozovat věcnou souvislost, a (iii) do děje nevstupuje žádná, na jednání škůdce nezávislá skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující, přičemž trestněprávně relevantní příčina, tj. příčina způsobující trestněprávní následek, nemusí být bez dalšího shodná, s relevantní příčinou následku z pohledu občanskoprávního. Dále soud rovněž vyšel z rozhodnutí Nevyššího soudu ČR ze dne 26. května 2010, sp.zn. 25 Cdo 3585/2007, v němž dovolací soud mimo jiné vyjádřil, že „...řetězec příčin nezakládá příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou tehdy, vstupuje-li do děje jiná, na jednání škůdce nezávislá, skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující. Příčinná souvislost je přerušena např. v těch případech, kdy bezprostřední příčinou škody je skutečnost, která je již sama následkem, za nějž škůdce odpovídá z jiného právního důvodu, nebo tehdy, je-li vznik újmy vyvolán bezprostředně okolností, která nemá věcný vztah k počínání škůdce.“

62. Pokud šlo o vznik odpovědnosti za škodu podle § 2913 o. z., soud vzal na zřetel nález Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3486/2018, ze kterého vyplývá, že je nezbytné, aby došlo k porušení smluvní povinnosti administrátora a dále, aby mezi tímto porušením a vznikem škody byla dána příčinná souvislost.

63. Dále soud přihlédl rovněž k rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 23 Cdo 1061/2021, podle kterého povinnost jednat s odbornou péčí nevylučuje prevenční povinnost těchto osob.

64. Soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když přiznal ve věci zcela úspěšné žalobkyni nárok na zaplacení částky 722 300,23 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, která vznikla žalobkyni v důsledku pochybení žalovaných při výkonu advokacie tím, že žalovaní v rámci přípravy zadávací dokumentace podle zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v tehdy platném znění a administrace zadávacího řízení pro veřejnou zakázku „Materiál pro testovací sady“, nezpracovali zadávací dokumentaci s odbornou péčí a v souladu s právními předpisy, resp. pokyny poskytovatele dotace. Žalovaní vystupovali ve vztahu k žalobkyni jako odborníci na právo (veřejných zakázek), a proto s nimi také žalobkyně příkazní smlouvu uzavřela a zavázala se za to žalovaným uhradit jimi požadovanou odměnu za jejich služby. Uvedenou odměnu žalobkyně žalovaným zaplatila. Žalovaní nastavili zadávací podmínky zakázky č. 1 v zadávací dokumentaci v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, konkrétně jeho ustanovením § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ, když uvedli nerelevantní zdůvodnění, proč je po dodavateli požadováno předložení nabídky na všechny části zakázky č. 1, s čímž souvisí porušení čl. 19.2 písm. g) Pravidel pro žadatele a příjemce. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní se při poskytování služeb žalobkyni dopustili porušení příkazní smlouvy, a to povinnosti poskytovat řádně právní služby ve věci zakázky č. 1, konkrétně zpracovat zadávací dokumentaci s odbornou péčí a v souladu s právními předpisy, resp. pokyny poskytovatele dotace. Žalovaní zadávací podmínky zakázky č. 1 v její zadávací dokumentaci nastavili v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, konkrétně jeho ustanovením § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ, když uvedli nerelevantní zdůvodnění, proč je po dodavateli požadováno předložení nabídky na všechny části zakázky č. 1, s čímž se pojí také porušení čl. 19.2 písm. g) Pravidel, v důsledku čehož žalobkyni vznikla škoda ve výši 722 300,23 Kč. Pokud by žalovaní své povinnosti neporušili, škoda by nevznikla. Žalovaní byli povinni dodržovat sjednané povinnosti, konkrétně chránit zájmy žalobkyně při vynaložení náležité odborné péče, když jejich plnění muselo být v souladu s obecně závaznými právními předpisy, jakož i podmínkami stanovenými poskytovatelem dotace. Uvedené povinnosti byli žalovaní povinni dodržovat bez ohledu na uzavřené smlouvy se žalobkyní. Žalovaní byli v období poskytování služeb žalobkyni advokáti, jež byli povinni ex lege chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta podle § 16 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění. Žalovaní sic odkazovali na smluvní odpovědnost administrátora veřejné zakázky, ačkoliv administrátorem veřejné zakázky nemusí být osoba s právnickým vzděláním a už vůbec ne advokát. Na odpovědnost advokáta za škodu, resp. porušení jeho povinností, je třeba hledět se zřetelem k ustanovení § 5 odst. 1 o. z. podle kterého platí, že „Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.“ Soud má za to, že „finální znění zadávacích podmínek bylo na žalovaných, když tito byli povinni zajistit žalobkyni servis v administrativní a právní oblasti ve sjednaném rozsahu, zejména kompletní zhotovení textu zadávací dokumentace tak, aby byla způsobilá k zahájení výběrového řízení, když musela být v souladu s podmínkami poskytovatele dotace a právními předpisy podle čl. II. odst. 2. a 3. písm. (a) příkazní smlouvy. Základní zásadou příkazní smlouvy přitom byla snaha o minimalizaci nutné součinnosti žalobkyně a komplexnost plnění poskytovaného žalovanými tak, aby se činnost žalovaných přiblížila maximálně dodávce tzv. „na klíč“ s výjimkou vymezené nutné součinnosti žalobce v čl. I. odst. 2. příkazní smlouvy, což byly pro žalobkyni podstatné „vlastnosti“ plnění žalovaných, proto s nimi uzavřela rámcovou dohodu a příkazní smlouvu, jelikož žalobkyně neměla právnické vzdělání a ani takové zkušenosti, aby zadávací dokumentaci dokázala „v požadované kvalitě“ připravit. Za souladnost jakékoliv verze zadávací dokumentace s právními předpisy, jakož i požadavky poskytovatele dotace, tak byli odpovědní vždy žalovaní, zvláště za situace, kdy to byli žalovaní, kteří navrhli textaci předmětného čl. 4. 2. zadávací dokumentace k zakázce č. 1. Pokud šlo o e-mail žalovaného č. 4 ze dne datum, jmenovaný v něm uvedl, že „Je možné z hlediska zákona o veřejných zakázkách požadovat po dodavateli předložit nabídku pouze pro všechny části, tedy fakticky deklarovat, že bude uzavřena jen jedna smlouva pro celou zakázku.“ Konkrétně ve vztahu k zakázce č. 1 žalovaný č. 4 konstatoval, že „Pro tu zakázku na dodávky nepovažuji za problém umožnit podávat nabídku na jednu nebo více částí, neboť jde fakticky o 2 různé druhy plnění. Nicméně rozhodnutí je na Vás a je samozřejmě možné oba druhy smluv sloučit do jedné.“, tudíž sám žalovaný č. hodnota dal žalobkyni na výběr, jaká varianta, tj. nabídka na jednu či více částí, bude zvolena. Následně žalovaný č. 4 zaslal žalobkyni dne datum upravenou verzi zadávací dokumentace k zakázce č. 1, ve které navrhl tuto úpravu čl. 4. 2. a 4. 3. zadávací dokumentace, což je uváděno bez revizí provedených žalovaným č. 4, které jsou čitelné z připojené zadávací dokumentace: 4. 2. Každý dodavatel může podat nabídku pouze na všechny části. Důvodem je skutečnost, že předmět plnění jednotlivých částí je fakticky vzájemně provázán a zadavatel požaduje spolupráci s jedním dodavatelem k celému předmětu plnění. 4. 3. Zakázka je hodnocena jako celek, v rámci hodnocení tak budou pro každého dodavatele sečteny nabídky za všechny části a předmětem hodnocení celková nabídková cena, což vyplynulo ze zadávací dokumentace jako přílohy e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum předloženého žalovanými a z metadat k zadávací dokumentaci jako přílohy e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum. Jestliže žalovaní v souvislosti s e-mailem žalovaného č. 4 ze dne datum uvádí, že bylo žalobkyni doporučeno, aby prodiskutoval „takovéto“ nastavení s poskytovatelem dotace, neberou zřetel na to, že z bodu 19.7.1. pravidel, jež sám žalovaný č. 4 k e-mailu ze dne datum připojil, pod nadpisem „Před vyhlášením zadávacího/výběrového řízení - kontrola zadávacích podmínek“ vyplývalo, že „Kontrola provedená poskytovatelem dotace nemění nic na skutečnosti, že odpovědným subjektem za řádné provedení zadávacího řízení je zadavatel.“ Jakékoliv sdělení poskytovatele dotace nemohlo vést ke zproštění odpovědnosti žalovaných za řádné plnění jejich závazků, tedy v tomto případě vyhotovení zadávací dokumentace v souladu s právními předpisy a pokyny poskytovatele dotace. Totožná textace čl. 4. 2. a 4. 3. zadávací dokumentace byla zachována také v její verzi, kterou zaslal žalobkyni e-mailem žalovaný č. 4 dne datum. Žalovaný č. 4 doprovodil tuto verzi zadávací dokumentace, jíž navrhl o 8 dnů dříve, slovy: „Přiznám se, že pro testovací sady (dodávky) rozumím Vašemu požadavku na to, aby byl jeden dodavatel, ale v tuto chvíli chybí zdůvodnění toho, proč by každá část neměla být hodnocena samostatně (navíc, když jednou z částí je nájem). Žádám Vás proto o kontrolu a určitě o doplnění argumentace.“ Na uvedený e-mail žalovaného č. 4 reagoval za žalobkyni jméno FO, jenž byl adresátem e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, a to e-mailem ze dne datum, ve kterém k „požadavku na jednoho dodavatele“ podrobně vyjádřil s dalším vysvětlením a dovětkem „Stačí takto?“. A dále na uvedený e-mail žalovaného č. 4 reagoval za žalobkyni tituly před jménem jméno FO e-mailem ze dne datum. Na obě tyto zprávy od žalobkyně odpověděl žalovaný č. 4 e-mailem ze dne datum, ve kterém se k e-mailu jméno FO nevyjádřil a připojil k němu zadávací dokumentaci s nezměněnou textací čl. 4. 2., z čehož žalobkyně důvodně dovozovala, že další „doplnění argumentace“, které se žalovaný č. 4 domáhal v e-mailu ze dne datum, není potřeba, jak soud zjistil z emailu žalobkyně, konkrétně jméno FO ze dne datum, z emailu žalovaného č. 4 ze dne datum, jehož součástí je e-mail tituly před jménem jméno FO ze dne datum, ze zadávací dokumentace jako přílohy e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum. Sám žalovaný č. 4 v emailu ze dne datum považoval své zdůvodnění zahrnuté do čl. 4. 2. zadávací dokumentace, že „dodavatel může podat nabídku pouze na všechny části“, za nedostačující. Následně však již čl. 4. 2. zadávací dokumentace nijak nedoplnil, ani neupravil, což bylo pro žalobkyni signálem, že tento článek zadávací dokumentace je v pořádku. Nakonec čl. 4. 2. a 4. 3. zadávací dokumentace zůstaly bez změny a v této podobě byly také zveřejněny, jak vyplynulo z finální verze zadávací dokumentace, když není pravdou, že by předmětné zdůvodnění, které se nacházelo v čl. 4. 2. zadávací dokumentace, bylo „odborně-technického charakteru“ nebo že dostatečnost tohoto zdůvodnění je „otázkou, která může být posouzena různě“, jak tvrdí žalovaní ve svých vyjádřeních, což vyloučil email žalovaného č. 4 ze dne datum, ze kterého vyplývá, že žalovaný č. 4 si tuto otázku sám posoudil a žádné další výhrady žalobkyni neuvedl. V kopii veškeré předložené emailové komunikace byla zahrnuta žalovaná č. 1, jak vyplynulo z celého komunikačního vlákna emailů, jež předcházelo emailu ze dne datum, které ke svým vyjádřením připojili žalovaní, a dále emailovou zprávu, ke které žalovaný č. 4 připojil pro žalobkyni písemnou zprávu, jak vyplynulo z emailu žalobce ze dne datum, včetně vlákna emailové komunikace, z email žalovaného č. 4 ze dne datum a z písemné zprávy jako přílohy emailové zprávy žalovaného č. 4 ze dne datum. Soud má za prokázané, že se žalobkyně nedopustila žádného pochybení, naopak žalovaní nastavili zadávací podmínky zakázky č. 1 v její zadávací dokumentaci v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, konkrétně jeho ustanovením § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ, když uvedli nerelevantní zdůvodnění, proč je po dodavateli požadováno předložení nabídky na všechny části zakázky č. 1, čímž došlo k porušení čl. 19.2 písm. g) pravidel. Pokud šlo o příčinnou souvislost, pak závěry poskytovatele dotace ve vztahu k porušení zákona o zadávání veřejných zakázek a pravidel jsou zcela vypovídající. Podle § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ ve znění účinném ke dni vyhlášení zakázky č. 1 platilo, že písemná zpráva musí obsahovat, pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, odůvodnění tohoto postupu, pokud jej neuvedl v zadávací dokumentaci. Buď zadávací dokumentace/písemná zpráva platné odůvodnění obsahuje nebo nikoliv, tj. nic mezi tím neexistuje. Nelze se tudíž ztotožnit se závěrem žalovaných, že dostatečnost zdůvodnění je „otázkou, která může být posouzena různě“. Tvrzení žalovaných o nevyužití obrany proti závěrům poskytovatele dotace soud shledal za překvapivé, jelikož žalovaný č. 1 byl žalobkyní požádán o zpracování námitek proti oběma protokolům o kontrole vztahujícím se k projektu č. 1 a projektu č. 2. Žalovaný č. 1 první námitky podal sám bez pověření žalobkyně, nebylo k nim tudíž poskytovatelem dotace přihlédnuto, a druhé námitky sice byly podány včas, avšak rozhodnutí poskytovatele dotace nezvrátily, tj. byly zamítnuty, což vyplynulo z textu výzvy k vrácení finančních prostředků ze dne datum, č. j. číslo jednací. Současně se žalobkyně obrátila na žalované v návaznosti na výzvu k vrácení finančních prostředků ze dne datum, č. j. číslo jednací, a závěrečné vyúčtování poskytovatele dotace ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka, jak vyplynulo z emailové komunikace se žalovaným č. 1 a žalovaným č. 2, z jejichž vlákna současně vyplývá, že žalobkyně oslovila žalované ohledně obrany proti protokolům o kontrole emailem žalobkyně ze dne datum s tím, že žalovaný č. 1 námitky vypracoval emaily žalované č. 1 ze dne datum a ze dne datum, přičemž z uvedených e-mailových zpráv žalované č. 1 a žalovaného č. 2 ze dne datum nevyplývá, že by žalobkyni doporučovali další obranu proti závěrům poskytovatele dotace. Sami žalovaní, jako profesionálové, tudíž napadení těchto závěrů neshledali jako důvodné, tudíž neměli žalobkyni vytýkat, že „nevyčerpala případné opravné prostředky“, zvláště za situace, kdy žalovaná č. 1 výslovně v emailové zprávě ze dne datum žádala o zajištění dokladů k „vratkám“, což by bez akceptace postupu poskytovatele dotace ze strany žalobkyně, tj. vyhovění výzvě k vrácení dotace, nebylo reálně možné.

65. Soud má za to, že prevenční povinnosti žalobkyně splnila zejména v okamžiku, kdy uzavřela příslušné smlouvy se žalovanými, jako profesionály, kteří se zavázali zhotovit kompletní text zadávací dokumentace. Uvedeným krokem žalobkyně deklarovala potřebu odborné pomoci při přípravě zakázky č. 1 a žalovaní za její soulad s právními předpisy a pokyny poskytovatele dotace odpovídali. Jestliže žalovaní poukazují na „řádné“ upozornění žalobkyně s tím, že ji žádali o doplnění odůvodnění, bylo v řízení prokázáno, že žalovaní ponechali v zadávací dokumentaci jimi zpracovanou verzi čl. 4. 2., čímž žalobkyni utvrdili o její správnosti, když ostatně nebylo ve schopnostech ani možnostech žalobkyně domnívat se opak, tudíž má soud za to, že není přiléhavý odkaz žalovaných na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 4. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1061/2021, protože podle něho je spoluodpovědnost mandanta založena jen za situace, „Pokud si mandant musel být vědom pochybení mandatáře a jeho důsledků a mohl vzniku škody, která z daného pochybení vzešla, vlastním přičiněním zamezit (…).“ Žalobkyně žádnou prevenční povinnost neporušila, což současně vylučuje její spoluodpovědnost, kterou dovozovali žalovaní. Pokud šlo o tvrzení žalovaných o nemožnosti přenosu odpovědnosti žalobkyně jako zadavatele veřejné zakázky za soulad zadávací dokumentace s právními předpisy na žalované, když je třeba rozlišovat mezi veřejnoprávní odpovědností zadavatele veřejné zakázky a soukromoprávní odpovědností za škodu způsobenou osobou, která pro zadavatele vytvářela zadávací dokumentaci a popřípadě zadání veřejné zakázky administrovala. Soud odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne 31. 8. 2018, sp. zn. III. ÚS 3181/17, podle kterého Ústavnímu soudu není známo jediné rozhodnutí obecného soudu (opak přitom nedokládá ani Nejvyšší soud), které by (v rozhodné době) takto řešilo otázku předestřenou v dovolání stěžovatele, navíc za situace, kdy zde existuje právní závěr správních soudů, že pokud se zadavatel veřejné zakázky domnívá, že byl zatížen veřejnoprávní odpovědností za protiprávní jednání jiné osoby, pak vůči této osobě nepochybně mohl uplatnit (soukromoprávní) nárok na náhradu škody (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18. 2. 2016 č. j. 30 Af 10/2014-65, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2016 č. j. 4 As 68/2016-48, přičemž ústavní stížnost proti tomuto rozsudku byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 3. 2017 sp. zn. IV. ÚS 2772/16). Obecné soudy se spokojily s problematicky formulovaným odkazem na veřejnoprávní úpravu odpovědnosti za porušení předpisů o zadávání veřejných zakázek, ačkoli stěžovatel po nich požadoval vyřešení smluvně zakotveného nároku na náhradu škody (v podobě snížené dotace) způsobené porušením soukromoprávního ujednání, což je nepochybně právě v jejich kompetenci jako civilních soudů (čl. 90 a 92 Ústavy).“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3486/2018, jenž následoval po citovaném nálezu Ústavního soudu, že „jsou tak splněny všechny předpoklady odpovědnosti za škodu ve smyslu § 420 zák. č. 40/1964 Sb., neboť zadavateli vznikla škoda v příčinné souvislosti s porušením smluvní povinnosti administrátora. Na tom nic nemění skutečnost, že odpovědnost za dodržování zákona o veřejných zakázkách nese zadavatel i v případě, když se nechá při výkonu práv a povinností při zadávacím řízení zastoupit jinou osobou (§ 151 odst. 1 a 3 z. v. z.). I když má veřejnoprávní odpovědnost za porušení zákona o veřejných zakázkách, jejímž důsledkem je uložení sankce státním orgánem, vždy zadavatel, odpovídá, v případě, že se pochybení dopustil administrátor a porušil tím smlouvu uzavřenou se zadavatelem, zadavateli za škodu na základě soukromoprávního (smluvního) závazku právě on.“ Shodně i zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, počítá ve svém § 36 odst. 4 s tím, že zadávací dokumentaci může vypracovat osoba odlišná od zadavatele. Advokát je dokonce oprávněn vytvořit celou zadávací dokumentaci – viz Krč, R., Vaněček, J. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, str. 201: „Výjimkou jsou advokáti či daňoví poradci, kteří mohou vypracovat pro zadavatele i celou zadávací dokumentaci (nebo jen část), a tuto skutečnost zadavatel v zadávací dokumentaci neuvádí.“ čímž tento zákon implicitně připouští smluvní vztah mezi zadavatelem a „tvůrcem“ zadávací dokumentace. Vzhledem ke znění Rámcové dohody a Příkazní smlouvy je proto zjevné, že žalovaní jsou odpovědní za škodu, která žalobkyni vznikne v souvislosti s plněním těchto smluv, tj. při poskytování právních služeb ve věci zakázky č. 1. Nic na tom nemůže změnit ani veřejnoprávní odpovědnost žalobkyně jako zadavatele zakázky č. 1. Údajný vliv „odbornosti“ žalobkyně na odpovědnost žalovaných za škodu, když žalovaní při jednání soudu dne datum tvrdili, že pracovníci žalobkyně, se kterými žalovaní komunikovali ve věci zakázky č. 1, měli zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek, což modifikovalo jejich povinnosti jako advokátů. Soud má za to, že je třeba poukázat na nedostatečné zdůvodnění nerozdělení zakázky č. 1 na části, což si žalovaní dokázali posoudit se zřetelem k obsahu e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, jenž považoval své zdůvodnění zahrnuté do čl. 4. 2. zadávací dokumentace, že „dodavatel může podat nabídku pouze na všechny části“, za nedostačující. Soud má za to, že obrana žalovaných, že předmětné zdůvodnění, které se nacházelo v čl. 4. 2. zadávací dokumentace, bylo „odborně-technického charakteru“, je zcela účelová, když se žalobkyně obrátila na žalované jako na profesionály, odborníky na zadávaní veřejných zakázek. Spoléhala se proto na to, že jimi poskytnuté plnění bude zcela v souladu s příslušnými právními předpisy a dotačními pravidly podle obsahu rámcové dohody a příkazní smlouvy. Podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR, že ani určitá „angažovanost ve věci“ či orientace v problematice nevylučuje odpovědnost advokáta za škodu, resp. řádně svého klienta poučit o nesprávnosti jeho pokynů viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 8. 2024, sp. zn. 25 Cdo 3770/2023, podle kterého platí, že „Neobstojí ani argumentace odvolacího soudu týkající se jeho angažovanosti ve věci. Je zcela pochopitelné, že se žalobce o vedení sporu zajímal, v problematice nároku podle § 669 obch. zák. se proto částečně orientoval, s žalovanou komunikoval a připomínkoval jí různá podání. Aktivita zastoupeného klienta ale rozhodně nezbavuje jeho advokáta (není-li zmocněn pouze k některým konkrétním úkonům) povinnosti postupovat v souladu s § 16 zákona o advokacii ve smyslu výkladu provedeného ustálenou judikaturou, a v případě, že by jeho pokyny byly nesprávné, jej po odborné stránce poučit.“ Soud má za to, že není pro věc samu rozhodující, jaké případné zkušenosti mohli mít jeho pracovníci. Bylo prokázáno, že žalobkyně na e-mail žalovaného č. hodnota ze dne datum reagovala, a to prostřednictvím jméno FO e-mailem ze dne datum a tituly před jménem jméno FO e-mailem ze dne datum, avšak žalovaní již čl. 4. 2. zadávací dokumentace nijak nedoplnili, ani ji neupravili, tudíž žalobkyně neměla důvod pochybovat, že uvedený článek zadávací dokumentace je v souladu s právními předpisy a dotačními pravidly. Hlavním úkolem žalovaných bylo chránit zájmy žalobkyně při vynaložení náležité odborné péče, když jejich plnění muselo být v souladu s obecně závaznými právními předpisy, jakož i podmínkami stanovenými poskytovatelem dotace. Žalovaní je byli povinni dodržovat bez ohledu na uzavřené smlouvy se žalobkyní, když žalovaní byli v období poskytování služeb žalobkyni advokáty, jež musí chránit a prosazovat oprávněné zájmy klienta podle § 16 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění, když na odpovědnost advokáta za škodu, resp. porušení jeho povinností je nutné nahlížet podle § 5 odst. 1 o. z., podle kterého platí, že kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži, tudíž finální znění zadávacích podmínek nebylo na žalobkyni, když žalovaní byli povinni zabezpečit pro žalobkyni servis v administrativní a právní oblasti ve sjednaném rozsahu, zejména kompletní zhotovení textu zadávací dokumentace tak, aby byla způsobilá k zahájení výběrového řízení, když musela být v souladu s podmínkami poskytovatele dotace a právními předpisy podle čl. II. odst. 2 a 3 písm. a) příkazní smlouvy, když podle příkazní smlouvy byla snaha o minimalizaci nutné součinnosti žalobkyně a komplexnost plnění poskytovaného žalovanými tak, aby se činnost žalovaných přiblížila maximální dodávce tzv. „na klíč“ s výjimkou vymezené nutné součinnosti žalobkyně podle čl. I. odst. 2 příkazní smlouvy, což byly pro žalobkyni podstatné vlastnosti plnění žalovaných, proto také s nimi uzavřela rámcovou dohodu a příkazní smlouvu. Za souladnost zadávací dokumentace s právními předpisy, jakož i požadavky poskytovatele dotace, tak byli odpovědní žalovaní, zvláště za situace, kdy to byli žalovaní, kteří navrhli textaci předmětného čl. 4. 2. zadávací dokumentace k zakázce č. 1. Žalovaní komentovali komunikaci žalovaného č. 4 se žalobkyní a jejími pověřenými pracovníky a předložili „první verzi zadávací dokumentace“. Žalovaní předložili e-mail žalovaného č. 4 ze den datum, ve kterém žalovaný č. 4 uvedl že „Je možné z hlediska zákona o zadávání veřejných zakázek požadovat po dodavateli předložit nabídku pouze pro všechny části - tedy fakticky deklarovat, že bude uzavřena jen jedna smlouva pro celou zakázku.“ Konkrétně ve vztahu k zakázce č. 1 žalovaný č. 4 konstatoval, že „Pro tu zakázku na dodávky nepovažuji za problém umožnit podávat nabídku na jednu nebo více části, neboť jde fakticky o dva různé druhy plnění. Nicméně rozhodnutí je na Vás a je samozřejmě možné oba druhy smluv sloučit do jedné.“ Žalovaný č. 4 dal žalobkyni na výběr, jaká varianta, tj. nabídka na jednu či více částí, bude zvolena. Následně žalovaný č. 4 zaslal žalobkyni dne datum upravenou verzi zadávací dokumentace k zakázce č. 1, ve které navrhl uvedenou úpravu čl. 4. 2. a 4. 3. zadávací dokumentace, což bylo uváděno bez revizí provedených žalovaným č. 4, které jsou čitelné z připojené zadávací dokumentace. Podle bodu 4. 2. Každý dodavatel může podat nabídku pouze na všechny části. Důvodem je skutečnost, že předmět plnění jednotlivých částí je fakticky vzájemně provázán a zadavatel požaduje spolupráci s jedním dodavatelem k celému předmětu plnění. 4. 3. Zakázka je hodnocena jako celek v rámci hodnocení tak budou pro každého dodavatele sečteny nabídky za všechny části a předmětem hodnocení celková nabídková cena. Soud má za to, že se žalobkyně nedopustila pochybení, které dovozují žalovaní, naopak to byli žalovaní, kteří nastavili zadávací podmínky zakázky č. 1 v její zadávací dokumentaci v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, konkrétně jeho ustanovením § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ, když uvedli nerelevantní zdůvodnění, proč je po dodavateli požadováno předložení nabídky na všechny části zakázky č. 1, s čímž se pojí také porušení čl. 19. 2. písm. g) Pravidel. Závěry poskytovatele dotace ve vztahu k porušení zákona o zadávání veřejných zakázek a Pravidel soud hodnotil jako výstižné, když podle poskytovatele dotace v obou protokolech o kontrole tento zkonstatoval, že podle požadovaného technického popisu testovacích sad uvedeného v příloze 1 zadávací dokumentace jsou jednotlivé části veřejné zakázky jasně odděleny. Každá z těchto částí tvoří samostatnou provozní jednotku a zadávací dokumentace neposkytuje žádné důkazy o tom, že některé části se s ostatním částmi navzájem doplňují. Konkrétně všechny části související s nákupem testovacích sad, tj. části A, B, D a E, sestávají z mobilní komunikační jednotky, části související s testovacími sadami zaměřenými na diabetes (části A a D) obsahují vlastní glukometr, chytré hodinky (smartwatch) a odpovídající software a zbývající části obsahují specifická zařízení potřebná k léčbě daných cílových skupin. V této souvislosti lze konstatovat, že podle technického popisu jednotlivých částí, byly testovací sady určeny k použití pro různé účely a neexistuje žádná vazba mezi jednotlivými zařízeními/ částmi zakázky nebo cílovými skupinami. To, že zadavatel měl v úmyslu uzavřít smlouvu pouze s jediným dodavatelem, je obecným prohlášením, nikoli relevantním odůvodněním, které by uvádělo důvody rozhodnutí nerozdělit zakázku na části.“ Podle § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ ve znění účinném ke dni vyhlášení zakázky č. 1 platilo, že písemná zpráva musí obsahovat, pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, odůvodnění tohoto postupu, pokud jej neuvedl v zadávací dokumentaci. Buď zadávací dokumentace/písemná zpráva platné odůvodnění obsahuje nebo nikoliv, nic mezi tím neexistuje. Nelze se tudíž ztotožnit se závěrem žalovaných, že dostatečnost zdůvodnění je otázkou, která může být posouzena různě. Pokud šlo o nevyužití obrany proti závěrům kontroly a nesplnění prevenční povinnosti ze strany žalobkyně, vycházel soud z e-mailů ze dne datum od žalovaného č. 1 včetně komunikačního e-mailového vlákna a z e-mailu žalovaného č. 2 ze dne datum včetně komunikačního e-mailového vláka, že žalovaný č. hodnota byl žalobkyní požádán o zpracování námitek proti oběma protokolům o kontrole vztahujícím s k projektu č. 1 a projektu č. hodnota, když žalovaný č. 1 první námitky podal sám bez pověření žalobkyně a druhé námitky sice byly podány včas, avšak rozhodnutí poskytovatele dotace nezvrátily a byly zamítnuty, jak vyplynulo z výzvy k vrácení finančních prostředků ze dne datum, č. j. číslo jednací. Žalobkyně se obrátila na žalované v návaznosti na výzvu k vrácení finančních prostředků ze dne datum, č. j. číslo jednací, a závěrečné vyúčtování poskytovatele dotace ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka, což žalobkyně prokázala e-mailovou komunikací se žalovaným č. 1 a žalovaným č. 2, z jejichž vlákna současně vyplývá, že žalobkyně oslovila žalované ohledně obrany proti protokolům o kontrole viz. e-mail žalobkyně ze dne datum, a to že žalovaný č. 1 námitky vypracoval vyplynulo z e-mailů žalovaného č. 1 ze dne datum a datum. Ze shora uvedených e-mailových zpráv žalovaného č. 1 a žalovaného č. 2 ze dne datum nevyplynulo, že žalobkyni doporučil další obranu proti závěrům poskytovatele dotace. Sami žalovaní jako profesionálové napadení uvedených závěrů neshledali jako důvodné, navíc žalovaný č. 1 v e-mailu ze dne datum žádal o zajištění dokladů k vratkám, což by bez akceptace postupu poskytovatele dotace ze strany žalobkyně nebylo možné. Soud má za to, že žalobkyně splnila prevenční povinnost v okamžiku, kdy uzavřela příslušné smlouvy se žalovanými jako profesionály, jež se zavázali zhotovit kompletní text zadávací dokumentace, čímž žalobkyně deklarovala potřebu odborné pomoci při přípravě zakázky č. 1 a byli to tak žalovaní, kteří za její soulad s právními předpisy a pokyny poskytovatele dotace odpovídali. Sami žalovaní ponechali v zadávací dokumentaci jimi zpracovanou verzi čl. 4. 2., čímž byla žalobkyně utvrzena o její správnosti a nebylo ve schopnostech ani jejích možnostech domnívat se opak, tudíž žalobkyně prevenční povinnost neporušila, což vylučuje její spoluodpovědnost.

66. Pokud šlo o „technicko-odborný“ charakter odůvodnění nerozdělení zakázky č. 1 na části, žalovaní ve svém vyjádření uznali, že formulace předmětného čl. 4. 2. zadávací dokumentace k zakázce č. 1, kterou sami navrhli, nebyla dostačující, když řádně neodůvodňovala faktické nerozdělení zakázky č. 1 na části. Shodnou úvahu učinil i žalovaný č. 4 v e-mailu ze dne datum, ve kterém uvedl, že „pro testovací sady (dodávky) rozumím Vašemu požadavku na to, aby byl jeden dodavatel, ale v tuto chvíli chybí zdůvodnění toho, proč by každá část neměla být hodnocena samostatně (navíc, když jednou z částí je nájem).“ Soud má za to, že bylo zcela nadbytečné zabývat se otázkou, zda odůvodnění nerozdělení zakázky č. 1 na části bylo nebo nebylo technického charakteru a zda k tomu žalovaní měli příslušnou odbornost. Žalovaný č. 4 jasně při tvorbě zadávací dokumentace k zakázce č. 1 deklaroval, že této problematice rozumí, když si ji sám zhodnotil, avšak i přes reakci ze strany žalobkyně, která vyplynula z e-mailu jméno FO ze dne datum a tituly před jménem jméno FO ze dne datum, ponechal žalovaný č. 4 znění čl. 4. 2. zadávací dokumentace k zakázce č. 1 v totožné podobě, jakou navrhl již pro účely svého e-mailu ze dne datum a jaká nakonec byla žalobcem zveřejněna. Soud má za to, že otázka rozdělení či nerozdělení zakázky č. 1 na části a tím pojící se zdůvodnění spadá do oblasti práva a ze své povahy se nemůže jednat o technickou záležitost, jak tvrdí žalovaní. Jedná se vždy o ryze právní hodnocení, což dokládá již jen ta skutečnost, že původ tohoto požadavku vychází v § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ. Žalovanými zformulovaný čl. 4. 2. zadávací dokumentace k zakázce č. hodnota neobsahoval pouze odkaz na to, že „předmět plnění jednotlivých částí je fakticky vzájemně provázán“, nýbrž důvod, že žalobce jako zadavatel požadoval „spolupráci s jedním dodavatelem k celému předmětu plnění“. Ani jeden z těchto důvodů přitom nebyl poskytovatelem dotace shledán jako relevantní, tj. aby zakázku č. 1 jako celek plnil pouze jeden dodavatel, a to podle protokolu o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, a protokolu o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, ve znění dodatku číslo 175 ze dne datum, č. j. číslo jednací. Žalovaný č. 4 v e-mailu ze dne datum uvedl, že „Je možné z hlediska ZZVZ požadovat po dodavateli předložit nabídku pouze pro všechny části, tj. fakticky deklarovat, že bude uzavřena jen jedna smlouva pro celou zakázku.“ Konkrétně ve vztahu k zakázce č. 1 žalovaný č. 4 konstatoval, že „Pro tu zakázku na dodávky nepovažuji za problém umožnit podávat nabídku na jednu nebo více částí, neboť jde fakticky o 2 různé druhy plnění. Nicméně rozhodnutí je na Vás a je samozřejmě možné oba druhy smluv sloučit do jedné.“, tj. žalovaný č. dal žalobci na výběr, jaká varianta, tj. nabídka na jednu či více částí, bude zvolena. jméno FO na tuto volbu předloženou žalovaným č. 4 reagoval e-mailem ze dne datum, který zněl tak, že prosí „o variantu, kdy ve VR na materiál i ve VR na služby testováni, budeme cele povazovat za jedno plnění, které budeme objednávat po částech.“ Shodné potvrdil i tituly před jménem jméno FO v e-mailu ze dne datum. Soud má za to, že žalobkyně nevznesla na žalované v otázce nerozdělení zakázky č. 1 na části nepřekročitelný požadavek, když se jednalo o volbu vycházející z variant předestřených žalovaným č. 4, pokud žalovaní považovali uvedené sdělení žalobkyně za jeho požadavek, měli postupovat podle § 16 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, podle kterého není advokát pokyny klienta vázán, „jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit“. Rovněž byli žalovaní oprávněni v souladu s § 20 odst. 2 věta druhá zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, příkazní smlouvu vypovědět. K ničemu takovému však žalovaní nepřistoupili, což žalobkyni utvrdilo v tom, že nerozdělení zakázky č. 1 na části je v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a dotačními pravidly. Jakýkoliv názor poskytovatele dotace na nastavení zadávacích podmínek, a tím i nerozdělení zakázky č. 1 na části, nemohl zprostit žalobkyně odpovědnosti za soulad zadávací dokumentace s právními předpisy a dotačními pravidly. Podle bodu 19.7.1. Pravidel pod nadpisem „Před vyhlášením zadávacího/výběrového řízení - kontrola zadávacích podmínek“, kde se uvádí, že „Kontrola provedená poskytovatelem dotace nemění nic na skutečnosti, že odpovědným subjektem za řádné provedení zadávacího řízení je zadavatel.“ Jakákoliv kontrola zadávací dokumentace ze strany dotačního orgánu byla proto zcela irelevantní. Soud má za prokázané, že žalovaní vyzývali žalobkyni k doplnění argumentace k nerozdělení zakázky č. 1 na části, čímž odkazovali na e-mail žalovaného č. 4 ze dne datum, na který žalobkyně odpověděla e-mailem jméno FO ze dne datum a tituly před jménem jméno FO ze dne datum. Žalovaní zadávací dokumentaci nedoplnili, jak vyšlo najevo z e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum. Žalovaní, konkrétně žalovaný č. 4, v době tvorby zadávací dokumentace k zakázce č. 1 zhodnotili nedostatečnost zdůvodnění nerozdělení zakázky č. 1 na části, tudíž důvody nerozdělení zakázky č. 1 na části, zda byly nebo nebyly technického charakteru a zda k tomu žalovaní měli příslušnou odbornost, jsou irelevantní, když to byli žalovaní, kdo navrhli znění čl. 4. 2. zadávací dokumentace k zakázce č. 1 a i přes doplňující komunikaci se žalobkyní, když uvedený článek 4. 2. nechali bez jakékoliv změny. Pokud šlo o žalovanými tvrzenou nemožnost ovlivnit kontrolu dotačním orgánem, resp. že nemohli ovlivnit postup žalobkyně při kontrole ze strany dotačního orgánu, jelikož „podrobnější technické zdůvodnění vzájemné propojenosti mohlo být uvedeno a vysvětleno v rámci kontrolního zjištění“, vyšel soud z e-mailu žalobkyně ze dne datum včetně příloh, z e-mailu žalobkyně ze dne datum včetně příloh a z e-mailu žalobkyně ze dne datum včetně příloh, když z uvedeného komunikačního vlákna vyplynulo, že žalovaní opomněli, že jimi zformulovaný čl. 4. 2. zadávací dokumentace k zakázce č. hodnota obsahoval dva důvody nerozdělení zakázky č. hodnota na části, tj. nejen „faktickou vzájemnou provázanost“, kterou žalovaní ve svém vyjádření komentují. K námitce žalovaných, že nemohli ovlivnit výsledek kontroly, soud vzal na zřetel, že se žalobkyně na žalované opakovaně obrátila se žádostí o vypořádání připomínek poskytovatele dotace, a to dne datum se žalobkyně obrátila na žalovaného č. 1 se žádostí o odpověď na připomínky poskytovatele dotace, jejichž součástí byl také dotaz na rozdělení zakázky č. 1 na části v příloze e-mailu ze dne datum vztahující se k zakázce č. 1, dne datum se žalobkyně obrátila na žalovaného č. 1 v souvislosti s protokolem o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, se žádostí o přípravu reakce na předmětná zjištění, dne datum se žalobkyně obrátila na žalovaného č. 1 v souvislosti s protokolem o kontrole ze dne datum, č. j. číslo jednací, číslo kontroly Anonymizováno, rovněž se žádostí o přípravu reakce na předmětná zjištění. Žalovaný č. 1 první námitky proti protokolu o kontrole podal sám bez pověření žalobkyně po lhůtě na podání námitek, tudíž k nim nebylo poskytovatelem dotace přihlédnuto, a druhé námitky sice byly podány včas, avšak rozhodnutí poskytovatele dotace nezvrátily, tj. byly zamítnuty viz. text výzvy k vrácení finančních prostředků ze dne datum, č. j. číslo jednací. Současně žalobkyně prokázala, že se obrátila na žalované v návaznosti na výzvu k vrácení finančních prostředků ze dne datum, č. j. číslo jednací, a na závěrečné vyúčtování poskytovatele dotace ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka, na což žalovaný č. 1 reagoval e-mailem ze dne datum a žalovaný č.Anonymizováno2 reagoval e-mailem ze dne datum, přičemž z uvedených zpráv žalovaných nevyplynulo, že by žalobkyni doporučovali další obranu proti závěrům poskytovatele dotace. Sami žalovaní, jako profesionálové, tudíž napadení závěrů poskytovatele dotace k nerozdělení zakázky č. 1 na části neshledali jako důvodné. Žalovaní mohli ovlivnit kontrolu prováděnou dotačním orgánem, když měli několikerou příležitost dotační orgán přesvědčit o oprávněnosti nerozdělení zakázky č. 1 na části, což však neučinili. Pokud šlo o odbornost žalobkyně, resp. tvrzení žalovaných, že pracovníci žalobkyně, se kterými žalovaní komunikovali ve věci zakázky č. 1, měli zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek, pak soud vycházel z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR, že ani určitá „angažovanost ve věci“ či orientace v problematice nevylučuje odpovědnost advokáta za škodu, resp. řádně svého klienta poučit o nesprávnosti jeho pokynů viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 8. 2024, sp. zn. 25 Cdo 3770/2023, podle kterého platí, že „Neobstojí ani argumentace odvolacího soudu týkající se jeho angažovanosti ve věci. Je pochopitelné, že se žalobkyně o vedení sporu zajímala, v problematice nároku podle § 669 obch. zák. se proto částečně orientovala, s žalovanými komunikovala a připomínkovala jí různá podání. Aktivita zastoupeného klienta nezbavuje jeho advokáta (není-li zmocněn pouze k některým konkrétním úkonům) povinnosti postupovat v souladu s § 16 zákona o advokacii ve smyslu výkladu provedeného ustálenou judikaturou, a v případě, že by jeho pokyny byly nesprávné, jej po odborné stránce poučit.“). Soud má za to, že případné zkušenosti pracovníků žalobkyně s jinými veřejnými zakázkami nemají vliv na rozsah odpovědnosti žalovaných za škodu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný č. 4 považoval zdůvodnění nerozdělení zakázky č. 1 za dostačující podle e-mailu žalovaného č. 4 ze dne datum, a zadávací dokumentaci k zakázce č. 1 podle navazující komunikace se žalobkyní uvedenou v e-mailu jméno FO ze dne datum a tituly před jménem jméno FO ze dne datum, nijak nedoplnil, když navíc má soud za to, že zapojení pracovníků žalobkyně do zadávání jiných veřejných zakázek nedokládá žádnou jejich zkušenost s problematikou dělení veřejných zakázek na části, resp. nároky kladené na odůvodnění nerozdělení zakázky na části, když se jedná o právní otázky, za jejichž řešení, resp. soulad s příslušnými právními předpisy a dotačními pravidly, byli z titulu příkazní smlouvy odpovědní žalovaní jako profesionálové na zadávání veřejných zakázek. Žalovaným žalobkyně důvěřovala, že zadávací dokumentaci k zakázce č. 1 zpracují řádně podle požadavků zákona o zadávání veřejných zakázek a dotačních pravidel.

67. Soud tudíž výrokem I. tohoto rozsudku žalobě jako zcela důvodné vyhověl, když žalobkyně uzavřela rámcovou dohodu a příkazní smlouvu se žalovanými jako profesionály v oblasti práva v souvislosti s financováním předmětu zakázky č. 1 z dotačních prostředků tak, aby výběr dodavatele předmětu zakázky č. 1 proběhl v souladu s právní úpravou a podmínkami poskytovatele dotace, jinak by žalobkyně byla povinna vrátit dotační prostředky a hrozila by jí sankce. Žalovaní byli povinni zajistit žalobkyni administrativní a právní servis v souvislosti s předmětem rámcové smlouvy, měli zhotovit zadávací dokumentaci, aby byla způsobilá zahájení výběrového řízení v souladu s podmínkami poskytovatele dotace a v souladu s právními předpisy podle čl. II. odst. 2 a 3 písm. a) příkazní smlouvy, aby se minimalizovala součinnost žalobkyně, když šlo o dodávku na klíč. V daném případě bylo nerozhodné, jaké zkušenosti a znalosti měli v dané oblasti zaměstnanci žalobkyně, tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO se kterými vedli žalovaní komunikaci ohledně kompletace zadávací dokumentace k zakázce č. 1, když podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 8. 2024, sp. zn. 25 Cdo 3770/2023, ani určitá angažovanost ve věci či orientace v problematice nevylučuje odpovědnost advokáta za škodu, resp. řádně svého klienta poučit o nesprávnosti jeho pokynů. V konkrétním případě svědci tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO neměli právnické vzdělání a pro účely výběru dodavatele předmětu zakázky č. 1 měli zcela jinou roli, když zpracovávali technickou část zadávací dokumentace, byli projektovou podporou a zpracovávali rozpočet, komunikovali s dotačním orgánem. Byli to žalovaní, kteří odpovídali za soulad zadávací dokumentace s právními předpisy a dotačními pravidly. Odpovědnost žalovaných za škodu vyplývá z rámcové smlouvy i příkazní smlouvy, když škoda vzniklá žalobkyni představuje prostředky, jež musela vrátit na základě výzvy dotačního orgánu, jenž dospěl k závěru, že čl. 4.2 zadávací dokumentace k zakázce č. 1 i další části zadávací dokumentace a písemná zpráva zadavatele neobsahovaly relevantní zdůvodnění, pro je po dodavateli požadováno předložení nabídky na všechny části zakázky č. 1, čímž byl porušen § 217 odst. 2 pím. M) ZZVZ spolu s čl. 19.2 písm. g) Pravidel, tudíž dotační orgán dovodil, že zakázka č. 1 nebyla i přes znění čl. 4.1 zadávací dokumentace rozdělena na části a v zadávací dokumentaci a v písemné zprávě zadavatele nebylo uvedeno řádné odůvodnění uvedeného požadavku. Součástí řádného poskytování právních služeb je poučovací povinnost klienta advokátem. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 25 Cdo 121/2010, je předpokládán iniciativní a samostatný přístup advokáta, poskytnutí potřebných informací klientovi, vysvětlení řešené problematiky, předestření možných variant postupu, vyhodnocení jejich výhod a rizika a vyžádání si pokynů (informovaného souhlasu) klienta v případě, že je to potřebné. Nelze se omezit na pouhé informování klienta o provedených úkonech a spokojit se s tím, že klient nevznání žádné výhrady či pochybnosti. Podle § 16 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, platí, že advokát není pokyny klienta vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem, o čemž je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. V tomto řízení bylo prokázáno, že žalovaní neposkytli žalobkyni v průběhu tvorby zadávací dokumentace řádné poučení a upozornění, že formulace čl. 4.2 zadávací dokumentace je v rozporu se ZZVZ a dotačními pravidly, z čehož by pro žalobkyni plynulo riziko krácení či ztráty nároku na dotační prostředky. I přes součinnost žalobkyně byla žalovanými zachována navržená textace čl. 4.2 zadávací dokumentace, což nijak neupozornilo žalobkyni, že by byly zadávací podmínky v rozporu s právními či dotačními předpisy. Pokud by žalobkyně věděla o rizicích porušení ZZVZ a dotačních pravidel, nesouhlasila by se zveřejněním zadávací dokumentace k zakázce č. 1. Zakázka č. 1 byla totiž nadlimitní v otevřeném zadávacím řízení a podle § 56 odst. 1 ZZVZ a § 96 odst. 1 ZZVZ, dokud není oznámení o zahájení zadávacího řízení zveřejněno, zadávací řízení není zahájeno, tudíž do uvedené doby je nutné zadávací podmínky nastavit v souladu s účinnými právními předpisy. Příkazní smlouva byla se žalovanými uzavřena dne datum a oznámení o zahájení zadávacího řízení k zakázce č. 1 bylo odesláno ke zveřejnění až dne datum, tudíž do uvedené doby mohly být nastaveny podmínky zadání zakázky č. 1 a její případné nerozdělení na části, když otázka rozdělení zakázky č. 1 na části je otázkou právní spadající do kompetence žalovaných, kteří měli nerozdělení zakázky č. 1 zhodnotit optikou platné právní úpravy a dotačních podmínek, proto s nimi žalobkyně uzavřela příkazní smlouvu. Před uzavřením příkazní smlouvy nemohla být zakázka č. 1 rozdělena na části, když byla zveřejněna až tři měsíce po uzavření příkazní smlouvy se žalovanými, na jejímž základě měli žalovaní zadávací podmínky zakázky č. 1 nastavit v souladu s právními předpisy a dotačními pravidly. Žalobkyně si přála na základě variant předestřených žalovaným č. 4 v e-mailu ze dne datum vznesla na žalované dotazy týkající se možnosti nerozdělení zakázky č. 1 na části, nešlo z její strany však o nepřekročitelný požadavek. Žalovaný č. 4 při tvorbě zadávací dokumentace k zakázce č. 1 jasně deklaroval, že této problematice rozumí, že si ji sám zhodnotil, což vyplynulo z jeho e-mailové komunikace ze dne datum, ve které uvedl, že pro testovací sady (dodávky) rozumí požadavku žalobkyně, aby byl jeden dodavatel, avšak chybí zdůvodnění, proč by každá část neměla být hodnocena samostatně, navíc, když jednou částí je nájem. Avšak i přes reakci žalobkyně v e-mailech tituly před jménem jméno FO ze dne datum a tituly před jménem jméno FO ze dne datum ponechal žalovaný č. 4 znění čl. 4.2 zadávací dokumentace k zakázce č. 1 v totožné podobě, jakou navrhl pro účely svého e-mailu ze dne datum a jaká byla nakonec žalobkyní zveřejněna. Žalovanými formulovaný článek 4.2 zadávací dokumentace k zakázce č. 1 neobsahoval pouze odkaz na to, že předmět plnění jednotlivých částí je fakticky vzájemně provázán, avšak také důvod, že žalobkyně požadovala spolupráci s jedním dodavatelem k celému předmětu plnění. Ani jeden z uvedených důvodů nebyl poskytovatelem dotace shledán relevantním, aby zakázku č. 1 jako celek plnil pouze jeden dodavatel podle jeho protokolů o kontrole ze dne datum a datum ve znění dodatku ze dne datum. Navíc v zadávací dokumentaci k zakázce č. 1 bylo v jejím čl. 4.1. konstatováno, že je rozdělena na části s mylným odkazem na § 102 ZZVZ, jež dělení zakázky na části neupravovalo, tím bylo ustanovení § 101 ZZVZ. V následujícím článku 4.2 byl uvedený princip popřen, když každý dodavatel mohl podat nabídku pouze na všechny části. Důvody pro faktické nerozdělení zakázky č. 1 na části musela obsahovat zadávací dokumentace nebo písemná zpráva zadavatele, o čemž žalovaný č. 4 věděl, jak vyplynulo z jeho e-mailu ze dne datum. Za tvorbu zadávací dokumentace byli odpovědní žalovaní, tudíž měli do ní uvést důvody vedoucí k tomu, že jeden dodavatel mohl podat pouze jednu nabídku na všechny části zakázky č. 1. Protože tak neučinili, porušili závazek souladu zadávací dokumentace s právními předpisy a dotačními pravidly, když žalobkyně byla součinná, pokud by tak byla žalovanými vyzvána, když v průběhu kontroly dotačními orgány byly na žalobkyni vzneseny dotazy týkající se čl. 4.2 zadávací dokumentace v souvislosti s nerozdělením zakázky č. 1 na části. Žalovaní připravili příslušné reakce pro žalobkyni, avšak nikdy ji nevyzvali k doplnění technické a jiné argumentace a nedoporučili jí bránit se závěrům dotačního orgánu, naopak požadovali po žalobkyni doložení podkladů k uplatnění náhrady škody u jejich pojišťovny, čímž akceptovali postup dotačního orgánu, když sami žalovaní jako profesionálové napadení závěrů dotačního orgánu nepovažovali za důvodné. Škoda byla tvořena součtem částek 397 875,69 a 324 424,54, jež musela žalobkyně vrátit poskytovateli dotace a souhrnná částka 722 300,23 Kč vyplývala z plnění uhrazeného dodavateli za plnění zakázky č. 1 v celkové výši 16 051 116 Kč, když spoluúčast žalobkyně byla v rozsahu 10 % z ceny zakázky č. 1 a žalobkyni byla uložena sankce poskytovatelem dotace ve výši 5 % z ceny zakázky č. 1. Soud má v řízení za prokázanou i příčinnou souvislost mezi porušením povinností žalovanými a vzniklou škodou, když žalovaní při poskytování služeb žalobkyni porušili příkazní smlouvu poskytovat řádně právní služby ve věci zakázky č. 1. Porušení smlouvy spočívalo v povinnosti zpracovat řádně zadávací dokumentaci s odbornou péčí a v souladu s právními předpisy a pokyny poskytovatele dotace, přičemž žalovaní zadávací podmínky zakázky č. 1 nastavili v zadávací dokumentaci v rozporu s § 217 odst. 2 písm. m) ZZVZ, neboť uvedli nerelevantní zdůvodnění, proč je po dodavateli požadováno předložení nabídky na všechny části zakázky č. 1, v důsledku čehož vznikla žalobkyni škoda ve výši 722 300,23 Kč. Žalovaní byli povinni na klíč zajistit administraci zakázky č. 1, zhotovit kompletní text zadávací dokumentace k zakázce č. 1 v souladu s podmínkami poskytovatele dotace a právními předpisy. Byli to žalovaní, kteří navrhli znění čl. 4.2 zadávací dokumentace a vyhotovili písemnou zprávu zadavatele. Dotační orgán shledal zdůvodnění zformulované žalovanými v čl. 4.2 zadávací dokumentace ve vztahu k požadavku, že každý dodavatel mohl podat nabídku pouze na všechny části zakázky č. 1, nedostatečným, proto žalobkyni uložil povinnost vrátit peněžní prostředky ve výši 722 300,23 Kč, přičemž žalovaní žalobkyni neupozornili, že jimi zformulovaný čl. 4.2 zadávací dokumentace může vést dotační orgán k závěru o porušení ZZVZ a dotačních pravidel.

68. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci úspěšné žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 275 259 Kč, jež sestává ze soudního poplatku ve výši 36 115 Kč, jednak z odměny podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, a to za sedmnáct právních úkonů podle ustanovení § 11 odst. 1 a. t. po 11 220 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění se základním skutkovým shrnutím ze dne datum včetně výzvy k náhradě škody ze dne datum dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za návrh ve věci samé ze dne datum podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za nahlížení do spisu dne datum podle § 11 odst. 1 písm. f) ve spojení s § 11 odst. 3 advokátního tarifu, sepis repliky k vyjádření žalovaných k žalobě ze dne datum podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, nahlížení do spisu dne datum podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu ve spojení s § 11 odst. 3 advokátního tarifu, za účast u ústního jednání dne datum podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, sepis vyjádření žalobce ze dne datum podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, nahlížení do spisu dne datum podle § 11 odst. 1 písm. f) ve spojení s § 11 odst. 3 advokátního tarifu, nahlížení do spisu dne datum, sepis repliky k vyjádření žalovaných k žalobě ze dne datum, za účast na jednání soudu dne datum, sepis vyjádření k výzvě soudu, nahlížení do spisu ze dne datum, účast u ústního jednání dne datum, sepis vyjádření k replice a duplice žalovaných č. 1 a č. 4 ze dne datum, účast u jednání soudu dne datum, tj. celkem 190 740 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. za 17 režijních paušálů, a to za 5 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 1 500 Kč do datum, a za 12 režijních paušálů po 450 Kč, 5 400 Kč, v neposlední řadě 21 % DPH z odměny a režijních paušálů ve výši 197 640 Kč, tj. ve výši 41 504 Kč.

Poučení:

Proti tomuto usnesení n e n í odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 písm. k o.s.ř.).