OSPH02 22 C 29/2022-52

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupen JUDr. jméno příjmení, Ph.D. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení 222 824 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 69 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6 563 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 15 % ročně do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci zbývající částku ve výši 149 261 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 18 456 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou po žalované domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 222 824 Kč s příslušenstvím za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u název soudu sp. zn. spisová značka („ dále též posuzované řízení“) za období od datum do datum. Předmětem posuzovaného řízení bylo určení, že žalobce je dědicem po zůstaviteli příjmení příjmení, datum narození. Od doby vydání stanoviska Cpjn 206/2010 došlo k vzrůstu průměrné mzdy v České republice o 55,5 %. Řízení nebylo složité. První jednání bylo nařízeno téměř po roce, spis byl předložen odvolacímu soudu po více než dvou letech, takže postup orgánů veřejné moci značně přispěl k nepřiměřené délce řízení. Žalobce se nepodílel na délce řízení. Řízení mělo zásadní význam, protože navazovalo na dědické řízení a byl opakovaně konfrontován se smrtí blízkého člena rodiny. Žalobci bylo při skončení řízení 63 let.

2. Žalobce vzal žalobu zpět pro částku 69 000 Kč s příslušenstvím pro plnění žalované dle jejího stanoviska ze dne datum. Žalobce namítl, že žalovaná dostatečně nevysvětlila, proč zadostiučinění pro složitost řízení razantně snížila a nezohlednila nesprávný úřední postup orgánů veřejné moci. Nejvyšší soud nerozhodoval o meritu věci, proto podaná dovolání nejsou důvodem pro prodloužení řízení a snížení zadostiučinění.

3. Žalovaná žalobu neuznala. Žalovaná připustila, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky. Za dostatečné zadostiučinění považovala 69 000 Kč. Žalovaná měla za složité po skutkové (výslechy svědků a znalecké zkoumání), právní stránce (určení dědictví a platnost závěti) a pro četné rozhodování soudů. Žalobci nemajetkovou újmu jako příbuzní sdíleli, jinak byl význam řízení běžný.

4. Mezi účastníky bylo nesporné předběžné uplatnění nároku žalobce dne datum u žalované a skutečnost, že žalobci byli v posuzovaném řízení blízcí příbuzní.

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalobci náleží další peněžité zadostiučinění za délku posuzovaného řízení, zda bylo řízení stiženo žalobcem vytčenými průtahy (první jednání bylo nařízeno téměř po roce a spis byl předložen odvolacímu soudu u druhého rozsudku po více než dvou letech), zda se jednalo o řízení složité, zda se žalobce podílel na délce jednání, zda má být zohledněno v zadostiučinění, že se zvýšila hrubá průměrná mzda od doby vydání Stanoviska Cpjn 206/2010, zda mělo řízení zvýšený význam pro žalobce, protože navazovalo na dědické řízení a byl opakovaně konfrontován se smrtí blízkého člena rodiny a protože žalobci bylo v době skončení řízení 63 let.

6. Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že dne datum byla podána žaloba žalobci: příjmení příjmení, jméno příjmení, celé jméno žalobkyně proti žalovaným: jméno příjmení, jméno příjmení. Jednalo se o žalobu na určení, že žalobci jsou dědici a účastníci dědického řízení ze zákona po zemřelém jméno příjmení. Soud vyzval žalobce k úhradě soudního poplatku pokynem datum, poplatek byl zaplacen dne datum. Soud vyzváni žalované k vyjádření dne datum. Žalobci byli k podání žaloby vyzváni usnesením název soudu ze datum. Dne datum se žalovaní vyjádřili. Dne datum byli žalobci vyzváni k povinnosti sdělit data navržených svědků tak, aby tito mohli být předvoláni. Dne datum žalobci sdělují kontaktní údaje svědků, což doplují datum. Jednání je poté nařízeno dne datum na datum. Soud žádal připojení dědického spisu. Toto možné není, neboť věc není dokončena. Soud žádá datum o připojení dokumentace do dědického řízení. Jednání se konalo datum, strany se vyjádřili k předmětu sporu a bylo slyšeno 7 svědků. Odročeno na datum. Soud žádal zapůjčení spisů Úřadu práce České republiky. Tento tyto zasílá datum. Soud k jednání volal svědky. Jedna ze svědkyň se omlouvá z důvodu pracovní neschopnosti. Jednání je odročeno z datum pro omluvu svědků. Soud poté komunikuje se svědky ohledně dalšího termínu možného jednání vzhledem ke zdravotním indispozicím svědků, ve spise jsou k tomuto založeny lékařské zprávy. Jednání soud nařizuje na datum. Žalobci žádají o přerušení řízení podáním z datum z důvodu toho, že opomenutý dědic podal žalobu pro zmatečnost proti rozhodnutí vydanému v rámci dědického řízení. Usnesením ze dne datum soud zamítá návrh na přerušení řízení a jednání se konalo dne datum. Na tomto jsou slyšeni svědci a účastníci, celkem 7 osob. Jednání odročeno za účelem přednesu závěrečných návrhů na datum, závěrečné návrhy jsou ve věci založeny i v písemné podobě. Jednání se poté koná datum, je přistoupeno k závěrečným návrhům a jednání je odročeno za účelem přípravy a vyhlášení rozsudku na datum, kdy soud vyhlásil rozsudek, kterým žalobu zamítl. Soudce požádal o prodloužení lhůty k písemnému vyhotovení rozsudku, písemné znění rozsudku založeno dne datum. Žalobce a) podává odvolání, doručené datum, soud ho usnesením z datum vyzývá k odstranění vad podaného odvolání. Žalobce c) podává rovněž odvolání datum a žalobce b) podává odvolání datum. Soud vyzývá žalobce c) k odstranění vad podaného odvolání datum, rovněž tak usnesením z téhož dne vyzývá k témuž žalobce b). Žalobce c) předkládá odůvodnění odvolání datum, 17. 9. se žalobce a) připojuje k odvolání žalobce c) a žalobce b) doplňuje odvolání dne datum. Soud vyzývá odvolatele datum k zaplacení soudního poplatku za podaná odvolání. Věc je předložena odvolacímu soudu datum název soudu poté usnesením z datum odmítá odvolání žalobce a) jméno příjmení jako opožděné a výrokem II. rozhoduje tak, že rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení. Odvolací soud zrušení rozsudku soudu prvé instance odůvodnil tím, že bude nutno se blíže zabývat způsobilostí jméno příjmení pořídit závěť, když jeho zdravotní stav ke dni jejího sepsání nebyl řádně prokázán a bude v tomto směru třeba ustanovit znalce z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie, případně gerontopsychiatrie. Zároveň bude třeba předložit kompletní zdravotní dokumentaci zesnulého. Dne datum žalovaní avizují, že bude podáno dovolání a žalovaný 1 a 2 poté podávají dovolání datum proti rozsudku soudu odvolacího. Žalovaný 1 a 2 žádají o osvobození od soudních poplatků za dovolací řízení, soud těmto zasílá datum příslušné formuláře k dotvrzení a doložení majetkových poměrů. Žalovaní toto dokládají datum. Žalovaní poté datum sdělují, že nežádají osvobození od soudního poplatku a svoji žádost berou zpět. Řízení o osvobození od soudního poplatku za dovolání je zastaveno usnesením z datum datum vyzývá soud žalované k úhradě soudního poplatku za dovolání. Žalobci jsou vyzváni k vyjádření k dovolání datum, žalobce c) tak činí datum, věc je předložena dovolacímu soudu datum Nejvyšší soud rozhoduje ve věci usnesením z datum, kterým dovolání žalovaných odmítá. Věc je vrácena tedy prvoinstančnímu soudu, tento usnesením z datum ukládá žalobci a), aby sdělil jména ošetřujících lékařů zesnulého a označil zdravotnická zařízení, kde byl zesnulý hospitalizován. A tutéž povinnost ukládá soud usnesením žalobci b) dne datum a rovněž žalobci c) téhož dne. Dále usnesením z téhož dne ukládá soud žalovanému 1 i žalovanému 2 splnění stejných povinností. Žalobce c) reaguje datum, žalovaní reagují datum, soud poté usnesením ukládá datum povinnost MUDr. příjmení, aby předložila lékařskou dokumentaci zesnulého a usneseními z datum je stejná povinnost uložena ještě dalším dvěma zdravotnickým zařízením, respektive lékařům. Soud poté usnesením z datum ustanovil ve věci znalce příjmení příjmení znalkyni z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace na gerontopsychiatrii. Tato se má vyjádřit zejména k tomu, jakým zdravotním postižením trpěl zůstavitel jméno příjmení ke dni sepsání závětí a jaká byla jeho způsobilost k právním jednáním. Spis je zaslán znalkyni datum, znalkyně žádá datum o prodloužení lhůty ke zpracování znaleckého posudku a posudek poté předkládá datum. Jednání je nařízeno na datum. Soud rozhoduje o znalečném datum. Zástupkyně žalovaných žádá o odročení jednání z důvodu čerpání dovolené. Soud zamítá usnesením z datum návrh na odročení jednání nařízeného na datum. Žalovaní navrhují výslech znalce datum. Jednání se koná datum, na tomto je slyšena znalkyně příjmení příjmení. Poté je přistoupeno k závěrečným návrhům a jednání je odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na datum. Soud rozhoduje o znalečném datum, jednání se koná datum a na tomto soud vyhlásil rozsudek, na kterém je vyznačena doložka právní moc datum. Tímto rozsudkem soud první instance zamítl žalobu žalobců na určení, že jsou dědici a účastníci dědického řízení po zemřelém jméno příjmení. Rovněž soud rozhodl nákladovými výroky o nákladech účastníků řízení i státu. Žalobce b) podává odvolání datum, žalobce c) podává odvolání datum, žalobce b) doplňuje odvolání datum. Soud vyzývá odvolatele k zaplacení soudního poplatku datum. Soud poté rozesílá datum podaná odvolání k vyjádření ostatním účastníkům a řeší následně reklamaci doručení těchto písemností. Písemnosti se nedaří doručit žalobci a), neboť tomuto je nutno v mezidobí doručovat do země. Žalobci a) se tak stále nedaří doručit rozsudek, a to ještě v říjnu rok, soud proto kontaktuje v říjnu rok zbývající žalobce za účelem sdělení, zda nemají kontaktní adresu na žalobce a) jméno příjmení, rovněž s tímto dotazem kontaktuje soud žalované. Žalovaní sdělují datum, že adresou na žalobce a) nedisponují. Žalobkyně c) sděluje adresu žalobce a) v země dne datum. Soud poté kontaktuje žalobce c), aby byl ochoten vykonávat funkci opatrovníka žalobce a), který je neznámého pobytu v zahraničí, respektive se mu nedaří doručit neznámou adresu v cizině. Tento dotaz je činěn datum, žalobce c) souhlasí s ustanoveným opatrovníkem datum a usnesením z datum pak soud ustanovuje žalobci a) opatrovník, neboť se mu nepodařilo doručit soudní písemnosti na známou adresu v cizině s tím, že opatrovníkem je ustanoven žalobce b) jméno příjmení. Žalobkyně c) podává poté ještě odvolání datum, soud prvé instance poté usnesením z datum ruší ustanovení opatrovníka z datum a ustanovuje opatrovníkem jméno příjmení, tj. žalobce b). Soud tak rozhodl, protože proti původnímu ustanovení opatrovníka bylo podáno odvolání, které poukazovalo na to, že účastníci jsou nesprávně označeni v tomto usnesení. Soud tak tímto napravil tuto chybu a ustanovil opatrovníka řádně. Soud poté vyzývá žalobce c) k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání datum a doručuje opatrovníkovi žalobce a) usnesení o znalečném znalkyni, a to datum. Soud poté vyzývá opatrovníka žalobce a), aby se vyjádřil k podanému odvolání, a to datum. Opatrovník se vyjadřuje datum, název soudu poté odmítá odvolání žalobce a) jako opožděné usnesením z datum. Žalobce a) podává proti tomuto odvolání. Věc je předložena odvolacímu soudu, včetně odvolání do rozsudku ve věci samé dne datum. Jednání před odvolacím soudem se koná datum a na tomto je vyhlášen rozsudek. Tento je založen pod číslem listu 479, je na něm doložka právní moci datum. Odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvého stupně, kterým bylo odmítnuto jakožto opožděné odvolání žalobce a) a rozsudek soudu prvé instance z datum, byl potvrzen s výjimkou nákladového výroku, který byl změněn, to vše ve vztahu žalobců b) a c) a žalovaných 1 a 2. Žalobkyně c) celé jméno žalobkyně poté podává dovolání datum, soud vyzývá žalobkyni c) k úhradě poplatků za dovolání datum a soud poté rozesílá dovolání k vyjádření ostatním účastníkům datum. Soud poté opakovaně kontaktuje účastníky ohledně toho, zda neznají aktuální adresu pana jméno příjmení Tito uvádí, že nikoliv. Soud poté dotazuje účastníky, zda jsou ochotni vykonávat funkci opatrovníka a v návaznosti na to soud prvé instance poté usnesením z datum rozhoduje tak, že ruší ustanovení opatrovníka jméno příjmení žalobci a) a žalobci a) se ustanovuje opatrovník žalobce c) celé jméno žalobkyně. Soud rovněž řeší otázku toho, zda žalobce a) nezemřel, nikdo o tomto nemá relevantní informace. Věc je předložena Nejvyššímu soudu datum a Nejvyšší soud poté rozhoduje datum tak, že dovolání žalobkyně c) odmítá a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Řízení pravomocně skončilo dne datum. Ve vztahu k žalobci trvalo od datum do datum, tedy zhruba 8 let a 10 měsíců.

7. Z údaje o průměrné hrubé mzdě a průměrném počtu zaměstnanců soud zjistil, že od doby vydání stanoviska Cpjn 206/2010 došlo k vzrůstu průměrné mzdy v České republice o 55,5 %.

8. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároku (předběžné uplatnění nároku, akceptační dopis žalované a stanovisko žalované).

9. Za hlavní důkaz lze označit spis posuzovaného řízení, ze kterého jsou zřejmé veškeré rozhodné okolnosti vytýkaného nesprávného úředního postupu.

10. Další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené je dostačující pro rozhodnutí o podané žalobě.

11. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení, kterou lze nahradit pouze peněžitým zadostiučiněním. Posuzované řízení nebylo právně složité, bylo složité skutkově a procesně. Probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Nekoncentrovaný postup soudu při předložení druhého rozsudku odvolacímu soudu se dostatečně odrazil v závěru o nepřiměřené délce soudního řízení, žalobce se na délce řízení nepodílel, řízení mělo pro žalobce standardní význam. Žalobce svou újmu sdílel s dalšími žalobci jako blízkými příbuznými.

12. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (srov. NS Cpjn 206/2010).

15. Při posuzování přiměřenosti délky řízení mohou být zohledněna i delší období nečinnosti, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Nelze předpokládat, že v řízení bude činěn jeden procesní úkon za druhým, je třeba zohlednit i skutečnost, že i příprava a zvažování dalších procesních kroků, stejně jako rozbor věci po hmotněprávní stránce mohou být časově náročné a vyžádají si určité časové prodlevy. Nepřesáhnou-li tyto prostoje určitou rozumně očekávatelnou míru, pak není důvodů považovat postup příslušných orgánů za nesprávný (spisová značka).

16. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 13 odst. 1 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V řízení bylo nesporné, že žalobce nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

17. Posuzované řízení trvalo ve vztahu k žalobci od datum (podání žaloby) do datum (právní moc usnesení dovolacího soudu). Řízení trvalo zhruba 8 let a 10 (započatých) měsíců, což je doba s ohledem na veškeré dále uvedené okolnosti případu nepřiměřená. Žalobce žádal odškodnit řízení od datum do datum, do dne vyhlášení usnesení dovolacího soudu (8 let a 9 měsíců).

18. K závěru o nepřiměřené délce vede soud vyhodnocení zejména kritéria postupu soudu během řízení. V řízení došlo k průtahu v období od vydání druhého rozhodnutí soudu prvé instance, než bylo rozhodnutí ve věci samé s podaným odvoláním předloženo k rozhodnutí odvolacímu soudu. Soud sice v mezidobí musel řešit komplikace spojené zejména s tím, že žalobce příjmení příjmení přestal být právně zastoupen a pobýval na adrese v cizině, konkrétně v země, kam se mu nedařilo doručovat, a kdy soud řešil otázku mezinárodního doručování a následně ustanovení opatrovníka, konkrétně jednoho ze žalobců. Jakkoli však tato komplikace v tomto období nastala, je nutno období více jak 2 let a 4 měsíců k vyřešení tohoto problému považovat již za nepřiměřenou a soud z tohoto důvodu dospívá k závěru o tom, že celkovou dobu řízení je nutno rovněž považovat za nepřiměřenou. Soud neshledal období průtahu v době zahájení řízení, tedy ve skutečnosti, že jednání bylo nařízeno až jeden rok po podání žaloby, když soud v mezidobí plynule řešil standardní procesní úkony (úhrada soudního poplatku, vyjádření stran k podáním ostatních účastníků, označení adres svědků tak aby mohli být vyslechnuti při prvním jednání). Ani vyhodnocení zbývajících kritérií § 31a odst. 3 OdpŠk pak soud nevede k závěru, že by celkovou dobu řízení bylo ještě možno akceptovat jako přiměřenou ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk za přiměřeně dlouhou, i když se jednalo o řízení složité. Morální satisfakce není v daném případě dostačující (viz IV. ÚS 2058/20).

19. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu (viz např. spisová značka, spisová značka či Stanovisko NS Cpjn 206/2010) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši. Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky částka poloviční). ulice než základní částka se užije u extrémně dlouhých soudních řízení, za které lze zpravidla považovat ta, která překročí délku trvání 10 let, což v daném případě nenastalo. Soud má rovněž za to, že s ohledem na složitost řízení rozebranou níže nešlo očekávat, že by délka řízení byla několikanásobně delší, než by bylo možno očekávat.

20. Při základní částce 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky částka poloviční) činí základní orientační částka 116 250 Kč. Tuto orientační částku pak je nutno dále upravit, a to v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k: b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1433/2020, k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval např. v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud k této otázce vyjádřil též v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2184/2020. Při vydání Stanoviska Nejvyšší soud vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (viz NS sp. zn. 30 Cdo 3171/2018). Zvýšení hrubé průměrné mzdy proto neodůvodňuje navýšení základní částky, která je pouze orientačním vodítkem pro úvahy soudu o adekvátním zadostiučiněním.

22. Řízení bylo složité. Řízení bylo složité po procesní stránce, zejména tím, že věc byla projednána na třech stupních soudní soustavy (minus 15 %). Vyřízení opravných prostředků vždy vyžádá další časový prostor. Již samotné projednání věci na všech třech stupních soudní soustavy zdůvodňuje snížení zadostiučinění. Opakovanost rozhodování soud nezohledňoval, neboť jde k tíži soudů. Při rozhodování Nejvyššího soudu vzhledem k jeho specifickému postavení nelze ani vyžadovat, aby rozhodoval ve lhůtách určených pro obecné soudy. Na tom nic nemění ani skutečnost, že Nejvyšší soud nerozhodoval ve věci rozsudkem. Procesně složitější činilo řízení i odročování jednání pro zdravotní komplikace svědků, vyžádání zdravotnické dokumentace, rozhodování o žádostech o osvobození od soudních poplatků, a zejména ztížené doručování do ciziny a s tím spojená nutnost ustanovit opatrovníka pro doručování (minus 5 %). Soud má za to, že řízení bylo složitější i po skutkové stránce pro výslechy svědků a znalecké dokazování k zdravotnímu stavu zůstavitele (minus 5 %). Soud neshledal řízení obtížné po právní stránce. Za složitost proto soud snížil zadostiučinění celkem o minus 25 % (§ 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk).

23. Žalobce se na délce řízení chováním nepodílel. Soud proto za chování žalobce zadostiučinění neupravoval (§ 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk).

24. Postup orgánů veřejné moci se dostatečně odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky soudního řízení (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1240/2013). Nekoncentrovaný postup vytčený shora se dostatečně projevil v závěru o nepřiměřenosti délky řízení. Za postup soudů soud zadostiučinění proto neupravoval (31a odst. 3 písm. d) OdpŠk).

25. Význam řízení pro žalobce soud zhodnotil tak, že posuzované řízení mělo standardní význam. Posuzované řízení nepatří typově mezi ta, kterým je přisuzován zvýšený význam pro účastníky. Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206 / 2010). Pokud jde o argumentaci o vyšším významu pro konfrontaci se smrtí zůstavitele, lze k tomu podotknout, že každé dědické řízení začíná smrtí zůstavitele, a jen pro tuto skutečnost nelze dovozovat zvýšený význam řízení pro dědice. Soud nepřihlédl, že žalobce byl již osobou pokročilého věku, za kterou jsou v zásadě považovány osoby starší minimálně 75 let, kdy ani v průběhu řízení žalobce tuto hranici ještě nepřekročil (NS sp. zn. 30 Cdo 3015/2021). Správná je námitka žalované, že žalobci v posuzovaném řízení jako blízcí příbuzní po zůstaviteli újmu sdíleli (minus 10 %). Soud zadostiučinění za sdílení újmy snížil o 10 % (hledisko § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk).

26. Základní zadostiučinění 116 250 Kč soud dle výše uvedených kritérií snížil o 25 % za složitost a snížil o minus 10 % za sdílení újmy. Soud proto dospěl k částce přiměřeného zadostiučinění ve výši 75 563 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci již vyplatila částku 69 000 Kč, pro kterou vzal žalobu zpět, zbývá žalobci ještě přiznat zadostiučinění ve výši 6 563 Kč.

27. Prodlení žalované nastalo dne datum po uplynutí 6 měsíční lhůty k projednání nároku – datum (§ 15 odst. 2 OdŠk). Žalobci tak náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 563 Kč od datum, to vše posouzeno dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

28. Soud podle § 96 odst. 2,3 o. s. ř. v rozsahu částečného zpětvzetí řízení zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

29. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl jen částečně, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

30. Žalobu na zaplacení zbývajícího zadostiučinění včetně příslušenství jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

Náklady řízení

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu částečně úspěšný. Náklady žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení. Odměnu advokáta soud určil dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč, neboť se jedná o spor o náhradu nemajetkové újmy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), čemuž odpovídá dle § 7 odst. 5 AT odměna za následující úkony: příprava a převzetí zastoupení, žaloba, částečné zpětvzetí ze dne datum a účast na jednání soudu, to vše dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT. Advokátovi náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát je plátcem DPH. Celkem náklady žalobce činí 18 456 Kč (číslo + 1,21 x (4 x 3 100 + 4 x 300)), jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.

32. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu a žalobce nijak nepoškozuje.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).