OSPH02 45 C 117/2021-51

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ pro zaplacení 171 966,61 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 171.966,61 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 171.966,61 Kč od 4.6.2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované náhrady majetkové škody ve výši 171 966,61 Kč, způsobené mu v řízení před název soudu sp. zn.: spisová značka, v němž byl žalobce nezákonně trestně stíhán pro trestný čin podvodu dle ust. § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona č. 140/1961 Sb. ve formě spolupachatelství podle ust. § 9 odst. 2 trestního zákona. Žalobce stručně shrnul průběh řízení s tím, že dle jeho názoru bylo toto řízení nepřiměřeně dlouhé, když bylo zahájeno dne 29.7.2009 podáním trestního oznámení proti žalobci (usnesení o zahájení trestní stíhání žalobce bylo vydáno pod č.j.: KRPL číslo) a skončilo až usnesením název soudu – pobočka, č.j.: číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který potvrdil zprošťující rozsudek název soudu č.j.: číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Žalobce uvedl, že s ohledem na charakter trestného činu, z něhož byl obžalován, byl v průběhu trestního řízení nucen využít služeb kvalifikované právní pomoci, čímž vznikla žalobci škoda v podobě nákladů vynaložených na svoji obhajobu. V této souvislosti připomněl, že za škodu je třeba považovat i závazek (dluh). Během řízení byl žalobce postupně zastupován několika obhájci, přičemž byl nejprve zastoupen obhájcem Mgr. jméno příjmení, advokátem, č. ev. číslo advokáta, sídlem adresa, a to až do 18.10.2013, tento ve věci učinil žalobcem vyjmenované úkony v hodnotě celkem 18 876 Kč vč. DPH. Následně převzala obhajobu žalobce obhájkyně Mgr. jméno příjmení, advokátka, č. ev. číslo advokáta, tč. sídlem adresa, a to až do 18.03.2015, která ve věci učinila žalobcem vyjmenované úkony v hodnotě celkem 5.200 Kč. Poté žalobce zastupoval obhájce Mgr. jméno příjmení, advokát, č. ev. číslo advokáta, a to až do 18.03.2015, který ve věci učinil žalobcem vyjmenované úkony v hodnotě celkem 46.616,46 Kč vč. DPH (před soudem prvního stupně) a dále v hodnotě celkem 43.020 Kč vč. DPH (po vrácení věci název soudu). Poté zastupoval žalobce ode dne 09.08.2017 obhájce JUDr. jméno příjmení, advokát, č. ev. číslo advokáta, který ve věci učinil žalobcem vyjmenované úkony v hodnotě celkem 49.583,02 Kč vč. DPH (po vrácení věci název soudu) a dále v hodnotě celkem 8.671,13 Kč vč. DPH (po zproštění obžaloby soudem I.stupně). Celková majetková škoda vzniklá žalobci protiprávním trestním stíháním představuje minimálně částku 171.966,61 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 3.12.2020, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 3. 12. 2021 (podáním ze dne 2. 12. 2020) uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., ve výši 171.966,61 Kč, představující vynaložené náklady na obhajobu v řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná nárokům žalobce nevyhověla ani zčásti, což mu sdělila svým stanoviskem ze dne 21. 10. 2021. Rovněž žalovaná stručně shrnula průběh řízení a uzavřela, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení sdělení usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce. Přípisem žalované ze dne 22. 6. 2021 byl žalobce vyzván, nechť žalované předloží doklad, který by prokázal zaplacení právních služeb. Na tuto výzvu žalobce reagoval přípisem doručeným žalované dne 8. 7. 2021 tak, že dle zákona č. 89/2012 Sb., není třeba doklady o zaplacení právních služeb předkládat pro posouzení nároku na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná byla schopna bez součinnosti žalobce ověřit toliko existenci dvou z podmínek odpovědnosti státu za škodu, a to existenci odpovědnostního titulu – v tomto případě nezákonného rozhodnutí (usnesení o zahájení trestního stíhání) a vztah příčinné souvislosti. Další podmínku, a to zejména existenci dokladů prokazujících splnění druhé podmínky, a to vznik škody, však žalovaná bez součinnosti ze strany žalobce neměla jak ověřit a byla tak zcela závislá na součinnosti žalobce. Vzhledem k tomu, že žalobce odmítl doložit žalovanou požadované dokumenty, nezbývalo žalované než žádosti žalobce nevyhovět, neboť nebyla splněna jedna ze základních podmínek odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb., tedy nebylo prokázáno, že žalobci vznikla škoda, případně výše této škody. Žalovaná, ač byla připravena žalobci plně vyhovět a nahradit mu nárokovanou částku ve výši 171.966,61 Kč, nemohla objektivně přikročit k uhrazení vzniklé škody, neboť neměla z důvodů výlučně na straně žalobce postaveno najisto splnění jedné ze základních podmínek odpovědnosti státu za škodu, a to vznik tvrzené škody. Žalobce i přes opakovanou výzvu žalované žádný z dokladů nezbytných pro možnost věcného mimosoudního projednání a případného uspokojení nároku na náhradu škody nedoložil. S ohledem na výše uvedené a doložené žalovaná vyjádřila své přesvědčení, že žalobci nemůže jít k dobru jeho nečinnost, kterou sabotoval a ve své podstatě zmařil mimosoudní projednání nároku ze strany žalované, proto mu nemůže svědčit ani nárok na přiznání úroku z prodlení. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Žalobce se k prvnímu jednání omluvil a výslovně požádal, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

10. Nedatovanou plnou mocí zmocnil žalobce příjmení jméno příjmení k jeho zastupování v trestním řízení, vedeném před název soudu sp.zn. 5 T / číslo.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

21. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

22. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

23. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

24. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

25. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

26. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

27. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

28. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

29. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

30. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

31. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

32. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

33. Podle zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Zákonná úprava přitom stanoví, že stát odpovídá za škodu na principu objektivním, přičemž odpovědnost státu je založena na současném splnění tří podmínek:

a) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup,

b) vznik škody,

c) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody (viz usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn.: spisová značka, usnesení název soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí).

34. Zákon tedy rozeznává dva odpovědnostní tituly (nepočítaje rozhodnutí o vazbě, trestu nebo ochranném opatření), a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Nesprávným úředním postupem se obecně rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, ale neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Za nesprávný úřední postup nutno považovat i "jiné vady ve způsobu vedení řízení" (srov. definiční vymezení nesprávného úředního postupu provedené např. v odůvodnění rozhodnutí název soudu sp.zn. spisová značka). Nesprávnosti či vady úkonů úředního postupu, které se přímo projevily ve vydání rozhodnutí (např. typicky úkony činěné při shromažďování a provádění důkazů) mohou být zvažovány pouze z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou právě nezákonným rozhodnutím, nikoliv již jako nesprávný postup. V návaznosti na to pak judikatura považuje za nesprávné rozhodnutí takové rozhodnutí soudu či jiného orgánu, které bylo pro nezákonnost následně zrušeno nadřízeným orgánem, v případě soudních rozhodnutí tedy odvolacím či dovolacím soudem.

35. Na základě provedeného dokazování má soud prokázáno, že žalobce na základě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne datum č.j.: anonymizováno číslo, stíhán pro trestný čin podvodu dle ust. § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona č. 140/1961 Sb. ve formě spolupachatelství podle ust. § 9 odst. 2 trestního zákona. Řízení skončilo usnesením název soudu – pobočka, č.j.: číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který potvrdil zprošťující rozsudek název soudu č.j.: číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Lze tak konstatovat, že v daném případě je dán odpovědnostní titul, za který lze označit nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. Soud se proto dále zabýval zkoumáním, zda jsou naplněny i další podmínky odpovědnosti státu za škodu. Žalobce uváděl, že v souvislosti s nutnou obhajobou provedli jím zvolení obhájci vyjmenované úkony, čímž mu vznikl vůči nim dluh. Lze přisvědčit žalobci potud, pokud uvádí, že za škodu je třeba považovat i závazek (dluh). Na rozdíl od dřívější právní úpravy tak již není k prokázání vzniku škody zapotřebí doklad o skutečném zmenšení majetku poškozeného, samotný vznik dluhu postačuje. Žalobce však v tomto řízení na doložení této skutečnosti zcela rezignoval. Z jeho tvrzení v žalobě nevyplývá, že by mu tyto úkony byly kterýmkoli z jím zvolených zástupců řádně vyúčtovány a žalobci tak vznikla povinnost je uhradit. Žalobce tak neunesl své povinnosti, spojené nejen s břemenem důkazním, ale i břemenem tvrzení. Pro úplnost nutno dodat, že s ohledem na probíhající insolvenční řízení na majetek žalobce, je dokonce za splnění zákonných podmínek pravděpodobné, že bude žalobce od svých dluhů (včetně dluhu za právní zastoupení) osvobozen, když žádný z obhájců se do insolvenčního řízení nepřipojil se svou přihláškou. Nelze tak než uzavřít, že v daném případě žalobce neprokázal, že by byla splněna další ze zákonných podmínek, a to vznik škody. S ohledem na to soud žalobu zamítl, aniž by se dále zabýval hodnocením jednotlivých úkonů právní služby a naplněním poslední ze zákonných podmínek odpovědnosti státu za škodu, a to příčinnou souvislostí mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody.

36. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě a poté se připravovala na ústní jednání, kterého se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu tří úkonů v celkové výši 300 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.