OSPH02 18 C 109/2024-90

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Milanem Edelmannem sídlem Petržílkova 2707/38, 150 00 Praha 5 ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. Janem Tulisem sídlem Purkyňova 2740/45, 612 00 Brno ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 2 053 072 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_007⟫ rozsudkem o základu věci

Základ nároku projednávané věci je dán.

1. Žalobkyně se v řízení domáhá po žalované úhrady pojistného plnění z titulu Pojistné smlouvy o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla Anonymizováno, RZ SPZ, ze dne 3. 6. 2015. Dne 13.11.2021 byla výše uvedeným vozidlem způsobena škoda, když řidič pan jméno FO, nar. 10.4.1964 při jízdě s uvedeným vozidlem poškodil vedení VVN. V souvislosti s tímto poškozením VVN byla vůči žalobkyni uplatněna škoda společností právnická osoba., IČ: Anonymizováno, se sídlem adresa. Ohledně poškození VVN pak proběhlo i trestní řízení a byl vůči řidiči p. jméno FO vydán Okresním soudem v Pelhřimově pod č.j. č. j. Anonymizováno ze dne 17.1.2022 trestní příkaz. Žalobkyně nahlásila u žalované pojistnou událost, která byla zaevidována pod č. Anonymizováno a očekávala, že škoda vzniklá společnosti právnická osoba. bude kryta pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Společnost právnická osoba. však vystavila žalobkyni proforma fakturu č. hodnota na částku 2,053.072,- Kč ze dne 20. 12. 2023, jelikož žalovaná odmítla z pojištění odpovědnosti nárok uhradit s tím, že se na daný případ pojištění nevztahuje. Jelikož žalobkyně škodu společnosti právnická osoba. nezaplatila, domáhá se společnost právnická osoba. nároku u Okresního soudu v Kutné Hoře, věc je vedena pod sp. zn. Anonymizováno, žalovaná v řízení vystupuje jako vedlejší účastník na straně žalované. Žalobkyně nesouhlasí se stanoviskem žalované ze dne 19. 12. 2023, kterým neuznala předmětnou škodní událost, protože se v daném případě nejedná o odpovědnost z provozu vozidla, kdy pojištěný kombajn neměl v době vzniku pojistné škodní události povahu motorového vozidla. Žalobkyně svůj opačný právní názor opírá mj. o rozsudek Soudního dvora ze dne 4.9.2014 v „Řízení o předběžné otázce – Povinné pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel –Směrnice 72/166/EHS – Článek 3 odstavec 1 – Pojem, provoz vozidel‘ – Nehoda způsobená traktorem s valníkem na dvoře statku“ ve věci C 162/13, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Vrhovno sodišče (Slovinsko) ze dne 11. března 2013, došlým Soudnímu dvoru dne 29. března 2013, v řízení Damijan Vnuk proti Zavarovalnica Triglav d.d.,ze dne 4.9.2014 Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že: „...podle části A přílohy směrnice 73/239, ve znění směrnice 84/641, pojistné odvětví týkající se „[o]dpovědnosti za škody z provozu motorových vozidel“ zahrnuje „[v]eškerou odpovědnost za škody vyplývající z použití pozemních motorových vozidel (včetně odpovědnosti dopravce za škodu)“.

„Za těchto okolností je třeba s ohledem na všechny výše uvedené úvahy na položenou předběžnou otázku odpovědět tak, že čl. 3 odst. 1 první směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že se pojem „provoz vozidel“ obsažený v tomto ustanovení vztahuje na jakékoliv použití vozidla, které odpovídá jeho obvyklé funkci. Uvedený pojem by se tak mohl vztahovat na takový pohyb traktoru na dvoře statku za účelem zavezení valníku, který je k tomuto traktoru připojen, do stodoly, o jaký se jedná ve věci v původním řízení, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.“ Soudní dvůr při řešení otázky výkladu pojmu „provoz vozidel“ rozhodl takto: Článek 3 odst. 1 směrnice Rady 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění musí být vykládán v tom smyslu, že se pojem „provoz vozidel“ obsažený v tomto ustanovení vztahuje na jakékoliv použití vozidla, které odpovídá jeho obvyklé funkci. Uvedený pojem by se tak mohl vztahovat na takový pohyb traktoru na dvoře statku za účelem zavezení valníku, který je k tomuto traktoru připojen, do stodoly, o jaký se jedná ve věci v původním řízení, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. Na základě uvedeného žalobkyně uzavírá, že pojem „provoz vozidel“ se vztahuje na jakékoliv použití vozidla, které odpovídá jeho obvyklé funkci. Odkazuje dále na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017, č.j. 25 CDo 3485/2016-465, který dodal, že elektroinstalace vozidla je jeho vnitřní součástí, má technickou povahu, slouží k provozu vozidla a vyznačuje se potenciální nebezpečností v případě selhání jak při pohybu vozidla, tak v jeho klidovém stavu. Žalobkyně s ohledem na shora uvedené má za to, že vozidlo Anonymizováno, které řídil pan jméno FO, měla povahu motorového vozidla, škoda, za kterou je objektivně odpovědný provozovatel podle § 427 odst. 2 obč. zák., se vztahuje i na škodu vzniklou provozem pracovního stroje, pokud v danou chvíli převažuje jeho povaha motorového vozidla. Žalobkyně dále odkazuje na aktuální právní úpravu zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinnou od 1. 4. 2024, jejímž cílem bylo zpřesnit a nikoliv zcela změnit dosavadní právní úpravu. Konkrétně § 2 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb., uvádí, že „Provozem vozidla se pro účely pojištění odpovědnosti rozumí jakékoli použití vozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je vozidlo použito, a na to, zda vozidlo stojí nebo je v pohybu. Není-li zřejmé, v jaké funkci bylo vozidlo v době vzniku škodné události použito, má se za to, že bylo použito jako dopravní prostředek.“ Žalobkyně s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (např. sp. zn. 23 Cdo 5969/2017) navrhuje v situaci, kdy dosud sama poškozené neplnila, aby soud uložil žalované nahradit vzniklou škodu za žalobkyni k rukám poškozené společnosti právnická osoba.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. Učinila nesporným uzavření pojistné smlouvy, evidenci předmětné pojistné události, nesouhlasí však se závěrem, že v době škody mělo pojištěné vozidlo – kombajn tovární značky Anonymizováno, RZ SPZ, povahu motorového vozidla. Žalovaná má za to, že ke škodě došlo při provádění zemědělských prací, tj. při speciální činnosti, proto nemělo vozidlo povahu motorového vozidla. Žalovaná poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu (sp. zn. 25 Cdo 3125/2005 ze dne 27. září 2006), ze které plyne, že pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se uplatní jen za situace, kdy je škoda způsobena motorickou silou vozidla (případně pracovního stroje), nikoliv jestliže škoda byla způsobena vozidlem (případně pracovním strojem) při činnosti, k níž slouží. Na základě uvedeného má žalovaná za to, že aplikace § 2927 obč. zák. není přiléhavá, neboť předmětný kombajn neměl povahu dopravního prostředku, kdy ke škodě došlo při činnosti, ke které je kombajn určen. Z těchto důvodů žalovaná odmítla plnit a navrhuje, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta.

3. Na vyjádření žalované reagovala žalobkyně v podání ze dne 20. 1. 2025, v němž zdůraznila, že z předmětného trestního řízení vyplynulo, že škoda byla způsobena při couvání, tedy motorickou silou vozidla při provozu dopravního prostředku, a nikoliv při činnosti, k níž pracovní stroj slouží, v daném případě při sekání kukuřice, a znovu odkázala na znění směrnice Rady 84/5/EHS.

4. Soud zjistil ve věci z nesporných skutečností a důkazů následující skutečnosti. Mezi účastníky řízení je nesporné pojištění předmětného motorového vozidla, kombajnu tovární značky Anonymizováno, RZ SPZ, VIN Anonymizováno, jehož vlastníkem je žalobkyně, podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, u žalované na základě pojistné smlouvy ze dne 3. 6. 2015. Pojistná událost v souvislosti se způsobenou škodou ze strany pana jméno FO jakožto řidiče pojištěného vozidla byla evidována u žalované pod č. Anonymizováno. Žalovaná byla vyzvána k plnění výzvou k úhradě ze dne 3. 4. 2024, reagovala podáním nazvaným vrácení proforma faktury – odmítnutí plnění ze dne 15. 1. 2024.

5. Ze spisu Okresního soudu v Pelhřimově, sp. zn. Anonymizováno, soud zjistil následující. Trestním příkazem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 17. 1. 2022, byl obviněný jméno FO uznán vinným z toho, že jako osoba pracující na základě dohody o provedení práce pro společnost právnická osoba, tedy pro žalobkyni, prováděl zemědělské práce pro společnost právnická osoba jako řidič a obsluha kombajnu, předmětného vozidla, na zemědělské ploše sklízel kukuřici, přičemž dne 13. 11. 2021 v době mezi 14:15 a 14:20 hod. se při couvání s uvedeným kombajnem řádně nepřesvědčil o volném prostoru za kombajnem, přestože věděl, že v místě jeho otáčení se nachází dva stožáry VVN a musí dbát zvýšené opatrnosti při jízdě, přesto započal couvání, v důsledku čehož zadní částí kombajnu narazil do sloupu VVN 110 kV s označením Anonymizováno b. č. hodnota, který se po nárazu vyvrátil, a následně se opřel o vedlejší stožár VVN 110 kV s označením V 1359/1390 b. č. hodnota, kdy při vyvrácení stožáru došlo k přetržení fázového vodiče vedoucího elektrický proud a následně došlo k přerušení dodávek elektrického proudu, čímž způsobil škodu na samotných stožárech společnosti právnická osoba., IČO IČO, ve výši nejméně 5 000 000 Kč, přičemž společnosti právnická osoba, tedy žalobkyni, žádná škoda nevznikla.

6. Pro nadbytečnost soud zamítl další důkazní návrhy účastníků (výslech p. jméno FO a spis vedený právnická osoba), neboť z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud výše podává, plně postačující, skutkový děj má soud za prokázán ze spisu Okresního soudu v Pelhřimově sp. zn. adresa jméno FO vypovídal ohledně skutkového děje v rámci předmětného řízení.

7. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení má soud prokázán skutkový stav dle odst. 4 a 5 tohoto rozsudku.

8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících zákonných ustanovení. Podle ust. § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Dle odst. 2 tamtéž povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

9. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle § 6 odst. 2 písm. b) tamtéž nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

10. Podle § 152 odst. 2 o.s.ř. rozsudkem má být rozhodnuto o celé projednávané věci. Jestliže to však je účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o její části nebo jen o jejím základu.

11. Jak je uvedeno, žalobkyně se v řízení domáhá pojistného plnění podle § 6 zákona č. 168/1999 Sb., v dosud přesně nevyčíslené výši za škodu způsobenou jméno FO jako osobou pracující na základě dohody o provedení práce pro společnost právnická osoba, tedy pro žalobkyni, který prováděl zemědělské práce pro společnost právnická osoba jako řidič a obsluha kombajnu, předmětného vozidla, na zemědělské ploše sklízel kukuřici, přičemž dne 13. 11. při couvání s uvedeným kombajnem zadní částí kombajnu narazil do sloupu VVN 110 kV s označením Anonymizováno b. č. hodnota, který se po nárazu vyvrátil, a následně se opřel o vedlejší stožár VVN 110 kV s označením V Anonymizováno b. č. hodnota, kdy při vyvrácení stožáru došlo k přetržení fázového vodiče vedoucího elektrický proud a následně došlo k přerušení dodávek elektrického proudu, čímž způsobil škodu na samotných stožárech společnosti právnická osoba. Klíčovou otázkou pro posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně v tomto řízení je, zda předmětný kombajn měl v okamžiku způsobení škody povahu dopravního prostředku a škoda byla způsobena zvláštní povahou provozu tohoto vozidla, či zda ke škodě došlo při činnosti, ke které je kombajn určen. Zvláštní povaha provozu, která není zákonem nikterak definována, je použita jako východisko z toho důvodu, že provoz dopravních prostředků je zdrojem zvýšené možnosti vzniku škod na lidském zdraví a majetku, neboť jde o činnost technickou, spojenou s působením zpravidla motorické síly, s rychlým pohybem, s využitím stále sofistikovanějších metod a technik řízení či ovládání provozu, u nichž není vyloučeno selhání. Proto na rozdíl od povinnosti k náhradě škody založené na porušení zákona je provozovatel podle komentovaného ustanovení povinen nahradit škodu nejen tehdy, bylo-li nepříznivé působení dopravního prostředku spojeno s porušením zákona (nejčastěji zákon č. 361/2001 Sb., o provozu na pozemních komunikacích), nýbrž tehdy, projevila-li se zvláštní povaha provozu, tj. došlo-li k nežádoucímu projevu takových vlastností vozidla, které jsou pro jeho provoz typické a vyplývají z jeho povahy coby dopravního prostředku. Ten se zpravidla motorickou silou pohybuje zvýšenou rychlostí, má vysokou hmotnost a kinetickou energii a může již jen samotným svým pohybem či prudkým brzděním, případně dalšími s tím spojenými projevy (např. selhání řízení, technická závada, oddělení části vozu, najetí na kámen a jeho vymrštění, vliv technické konstrukce či charakteru vozu, tj. např. pevnost či tvrdost použitých materiálů, působení automatizovaných prvků či asistentů řízení, apod.) vyvolat nepříznivý dopad na osoby uvnitř dopravního prostředku nebo vně na osoby či věci (majetek), s nimiž přijde do kontaktu. Provozem se rozumí nejen pohyb dopravního prostředku, ale i příprava k jízdě a bezprostřední úkony po skončení jízdy, včetně vystupování z něj, bez ohledu na místo, kde k tomu dochází. (ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-3-28]. ASPI_ID KO89_f2012CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X. Odkaz: https://www.aspi.cz/products/lawText/13/11398/1/2). Dále se v komentáři uvádí následující: Pracovní stroj (např. bagr, buldozer, nakladač), byl-li použit k činnostem, ke kterým slouží, aniž plnil přepravní funkci, není dopravním prostředkem ve smyslu tohoto ustanovení, a projevy těchto jeho činností nepředstavují projevy povahy dopravního prostředku; tu mají pouze v případě, že se stroj vlastní motorickou silou přemisťuje z jednoho místa na druhé. Rozlišení těchto činností někdy není jednoduché, neboť se mohou prolínat; pak je namístě na vozidlo spíše nahlížet podle § 2927 a násl., jestliže se k výkonu pracovní činnosti vyžaduje pohyb obvyklý při přepravě. Česká judikatura klade důraz na charakter bezprostřední příčiny vzniku újmy, nikoliv na místo, kde došlo ke škodlivému účinku, jako například u traktoru (zemědělského nebo lesnického), který je podle definice obsažené v zákoně č. 56/2001 Sb. tzv. zvláštním vozidlem, vyrobeným k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích, avšak může být při splnění podmínek stanovených tímto zákonem k provozu na pozemních komunikacích schváleno. Z hlediska objektivní povinnosti jeho provozovatele podle § 2927 a násl. je rozhodující povaha činnosti, při níž k újmě došlo. Bylo-li například jiné vozidlo zapadlé na poli poškozeno tím, že je traktor s využitím své motorické síly vyprošťoval tahem, tak i když měl tento úkon souvislost s výkonem polních prací, byla bezprostřední příčinou kolize právě motorická síla traktoru, který v tu chvíli nebyl využíván ke speciální pracovní činnosti, nýbrž k jízdě, byť pomalé a silové, motivované snahou o vytažení jiného stroje, tedy šlo z hlediska mechanismu použití traktoru o situaci srovnatelnou s vyprošťováním vozidla v běžném silničním provozu (např. vytažení auta z příkopu).

12. Skutkový děj, při němž ke škodě došlo, má soud za prokázaný z listin obsažených ve spise Okresního soudu v Pelhřimově sp. zn. Anonymizováno Z něj je nepochybné, že škoda byla způsobena v okamžiku couvání předmětného kombajnu kontaktem vozidla a sloupu elektrického vedení, tedy při pohybu vozidla motorickou silou, a byla způsobena vlastnostmi typickými pro motorová vozidla, tedy jeho značnou silou, kterou byl kombajn schopen vyvrátit sloup elektrického vedení, který se následně opřel o vedlejší stožár. Právě z důvodu možnosti způsobení takto závažných kolizí velkou hmotností či motorickou silou zákon ukládá povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V konkrétním případě lze dle názoru soudu na podkladě zjištěných skutkových okolností uzavřít, že škoda byla způsobena zvláštní povahou provozu, je pak už pro věc nepodstatné, zda ke kolizi kombajnu a stožáru došlo při couvání během sečení kukuřice, či až po sečení kukuřice, podstatné je, že kolize byla vyvolána a bezprostředně způsobena právě motorickou silou a velkou hmotností předmětného vozidla, a nikoliv například žací lištou při vykonávání sečení. Takový případ (způsobení škody např. žací lištou), by pak korespondoval se závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3125/2005, na který odkazuje žalovaná, kde bylo uvedeno následující: „Především je třeba říci, že v daném případě nepřichází v úvahu odpovědnost provozovatele stavebního stroje podle ustanovení § 427 obč. zák., neboť - jak vyplývá z jednoznačných skutkových zjištění - k poškození palet, za něž je požadována náhrada, nedošlo při provozu dopravního prostředku, nýbrž při nakládání a manipulaci s paletou dlažby na stavbě. Pracovní stroj (rypadlo - nakládač) byl tedy použit k činnostem, ke kterým slouží, a neplnil tak funkci dopravního prostředku. Pracovní stroj má totiž povahu motorového vozidla pouze v případě, že je vlastní motorickou silou přemisťován z jednoho místa na druhé.“ V žalovanou uváděném případě došlo ke škodě při nakládání a manipulaci s paletou a nikoliv působením vlastní motorické síly, proto není žalovanou uváděné rozhodnutí v posuzované věci přiléhavé.

13. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že škoda byla způsobena zvláštní povahou provozu, v daném případě velkou hmotností a motorickou silou vozidla, kdy z úmyslu zákonodárce plyne, aby pod případy náhrady škody z provozu vozidla byly zahrnuty právě takové případy s ohledem na potenciál způsobení značných škod. Jelikož dosud není vyčíslena přesná výše škody, soud shledal účelným návrh žalobkyně a vydal rozhodnutí pouze o základu věci, kterým shledal žalobu důvodnou. Jelikož se nejedná o konečné rozhodnutí ve věci, nebylo rozhodováno o náhradě nákladů řízení (§ 151 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).

Odvolání proti tomuto rozsudku lze podat k Městskému soudu v Praze do patnácti dnů od jeho doručení prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co je jí uloženo tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuci.