OSPH03 19 C 402/2024-37

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 18 055 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 055 Kč ⟪LB:lb_001⟫ - s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 546 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení, ⟪LB:lb_002⟫ - s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 392 Kč od 14. 9. 2022 do zaplacení, ⟪LB:lb_003⟫ - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 217 Kč od 7. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

a) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala: a. uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 5 846 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako provozovatel neměl sjednáno pojištění odpovědnosti vozidla reg. zn. SPZ, a to v době od 5. 8. 2021 do 30. 11. 2021, čímž porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném příspěvek ve výši 5 846 Kč skládající se ze základu příspěvku ve výši 5 546 Kč a z poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč, který nebyl i přes výzvy dosud žalovaným zaplacen. b. uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 6 692 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako provozovatel neměl sjednáno pojištění odpovědnosti vozidla reg. zn. SPZ, a to v době od 1. 12. 2021 do 15. 4. 2022, čímž porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném příspěvek ve výši 6 692 Kč skládající se ze základu příspěvku ve výši 6 392 Kč a z poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč, který nebyl i přes výzvy dosud žalovaným zaplacen.

c. uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 5 517 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako provozovatel neměl sjednáno pojištění odpovědnosti vozidla reg. zn. SPZ, a to v době od 16. 4. 2021 do 4. 8. 2021, čímž porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném příspěvek ve výši 5 517 Kč skládající se ze základu příspěvku ve výši 5 217 Kč a z poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč, který nebyl i přes výzvy dosud žalovaným zaplacen.

Vedle žalovaných částek požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

Z Informace z registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaný byl v období od 16. 4. 2021 do 15. 4. 2022 vlastníkem a provozovatelem vozidla reg. zn. SPZ.

Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 23. 9. 2021 včetně výpisu Sledování zásilek bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník vozidla reg. zn. SPZ, tj. vozidla v kategorii osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, neměl ohledně uvedeného vozidla, vedeného v příslušném registru vozidel, v období od 16. 4. 2021 do 4. 8. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za nepojištěné období, tj. celkem za 111 zjištěných dní nároku na příspěvek po 47 Kč za den, ve výši 5 217 Kč a zároveň částky 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Ve výzvě byla zároveň stanovena šedesátidenní lhůta k zaplacení.

Z potvrzení o povolení splátek příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 29. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému pro účely zaplacení dlužného příspěvku poskytla splátkový kalendář, v němž bylo stanoveno 12 měsíčních splátek po 480 Kč (resp. poslední splátka činila 237 Kč). Žalobkyně žalovaného zároveň upozornila, že v případě nezaplacení jakékoliv splátky dojde ke ztrátě výhody splátek a žalobkyně bude oprávněna požadovat po žalovaném jednorázovou úhradu celého zůstatku pohledávky.

Z výzvy k jednorázové úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 3. 11. 2022 a následně z výzvy k jednorázové úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 26. 6. 2024 bylo zjištěno, že s ohledem na uplynutí doby, na kterou byl sjednán splátkový kalendář, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zůstatku dlužné částky, v první výzvě částky 5 557 Kč do 13. 11. 2022, ve druhé výzvě částky 5 568 Kč do 6. 7. 2024.

Z předžalobní upomínky ze dne 19. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky za období od 16. 4. 2021 do 4. 8. 2021 prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně. Upomínka byla žalovanému odeslána dne 19. 8. 2024, jak vyplývá z podacího archu.

Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 17. 3. 2022 včetně výpisu Sledování zásilek bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník vozidla reg. zn. SPZ, tj. vozidla v kategorii osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, neměl ohledně uvedeného vozidla, vedeného v příslušném registru vozidel, v období od 5. 8. 2021 do 30. 11. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za nepojištěné období, tj. celkem za 118 zjištěných dní nároku na příspěvek po 47 Kč za den, ve výši 5 546 Kč a zároveň částky 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Ve výzvě byla zároveň stanovena šedesátidenní lhůta k zaplacení.

Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 6. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě základu příspěvku ve výši 5 546 Kč a nákladů na uplatnění nároku.

Z předžalobní upomínky ze dne 19. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky za období od 5. 8. 2021 do 30. 11. 2021 prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně. Upomínka byla žalovanému odeslána dne 19. 8. 2024, jak vyplývá z podacího archu.

Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 6. 2022 včetně výpisu Sledování zásilek bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník vozidla reg. zn. SPZ, tj. vozidla v kategorii osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, neměl ohledně uvedeného vozidla, vedeného v příslušném registru vozidel, v období od 1. 12. 2021 do 15. 4. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za nepojištěné období, tj. celkem za 136 zjištěných dní nároku na příspěvek po 47 Kč za den, ve výši 6 392 Kč. Ve výzvě byla zároveň stanovena šedesátidenní lhůta k zaplacení.

Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 4. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě základu příspěvku ve výši 6 392 Kč a nákladů na uplatnění nároku.

Z předžalobní upomínky ze dne 19. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky za období od 1. 12. 2021 do 15. 4. 2022 prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně. Upomínka byla žalovanému odeslána dne 19. 8. 2024, jak vyplývá z podacího archu.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný byl v období od 16. 4. 2021 do 15. 4. 2022 registrovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla reg. zn. SPZ. Protože k danému vozidlu nebylo v obdobích od 16. 4. 2021 do 4. 8. 2021, od 5. 8. 2021 do 30. 11. 2021 a od 1. 12. 2021 do 15. 4. 2022 uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, žalobkyně vyzvala žalovaného výzvami z 23. 9. 2021, 17. 3. 2022 a 30. 6. 2022 k uhrazení příspěvků, což žalovaný ani přes výzvy neučinil.

6. Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla“), který byl v dané době platný a účinný. Dle ustanovení § 4 odst. 1 cit. zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle ustanovení § 4 odst. 3 cit. zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 cit. zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku dále povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, přičemž tehdy účinnou vyhláškou byla vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla - dále jen „vyhláška“).

7. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k tomuto závěru. Žalobkyně prokázala, že žalovaný byl v období od 16. 4. 2021 do 15. 4. 2022 vlastníkem a provozovatelem vozidla reg. zn. SPZ. Dále žalobkyně prokázala, že jako vlastník neměl k danému vozidlu v období od 16. 4. 2021 do 4. 8. 2021, od 5. 8. 2021 do 30. 11. 2021 a od 1. 12. 2021 do 15. 4. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vzniklo právo na uhrazení zákonného příspěvku dle shora cit. ustanovení zák. č. 168/1999 Sb. Výše příspěvku za všechna tři žalovaná období činí 17 155 Kč (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky – 365 dní po 47 Kč), výše nákladů je pak dána ust. § 2a vyhlášky v částce 300 Kč za každé období (3 x 300 Kč). Žalobkyně žalovaného k uhrazení daného příspěvku řádně vyzvala dne 23. 9. 2021, 17. 3. 2022 a 30. 6. 2022, žalovaný ho však ani přes opakované výzvy neuhradil, proto žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne splatnosti stanovené ve výzvách.

8. Protože tedy žalobkyně svůj nárok řádně tvrdila a prokázala, naopak žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na svoji obranu nic netvrdil (že by nárok nevznikl, neexistoval či že by žalovaný daný příspěvek uhradil), natož dokazoval, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 055 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.