OSPH03 19 C 109/2026-20

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 35 078 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 078 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 35 078 Kč od 11. 1. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 604 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 35 078 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se dne 1. 7. 2025 plně nevěnoval řízení vozidla Volkswagen, reg. zn. SPZ, a při couvání narazil do vozidla HONDA, reg. zn. SPZ, čímž způsobil dopravní nehodu a věcnou škodu ve výši 32 053 Kč. K datu nehody nebyla k vozidlu Volkswagen, reg. zn. SPZ, uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně pověřila třetí osobu – společnost právnická osoba. (dále jen „pověřený partner“), aby jejím jménem vyřídila škodní událost, a v návaznosti na šetření žalobkyně uhradila poškozenému částku 32 053 Kč jako náhradu nákladů vynaložených na opravu poškozeného vozidla a pověřenému partnerovi uhradila částku 3 025 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu. Žalobkyni vznikl nárok na náhradu toho, co plnila z garančního fondu, včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu, a to vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, tedy ve smyslu § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vůči žalovanému jako řidiči vozidla Volkswagen, reg. zn. SPZ. Ani přes opakované výzvy nebyla dlužná částka žalovaným uhrazena. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti, kterou žalobkyně stanovila ve výzvě žalovanému ke dni 10. 1. 2026.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním (důkazy jsou v textu uvedeny kurzívou).

5. Ze záznamu o dopravní nehodě ze dne 1. 7. 2025 soud zjistil, že dne 1. 7. 2025 způsobil žalovaný vozidlem Volkswagen, reg. zn. SPZ, rok výroby 2012, škodu na vozidle Honda, reg. zn. SPZ, rok výroby 2013. Z nákresu dopravní nehody vyplývá, že vozidlo Volkswagen, reg. zn. SPZ, řízené žalovaným, nacouvalo do stojícího vozidla Honda, reg. zn. SPZ způsobilo tak nehodu.

6. Z dokumentu označeného jako zápis o prohlídce škody na majetku ze dne 9. 4. 2024 soud zjistil rozsah poškození na automobilu HONDA, reg. zn. SPZ. K poškození došlo nacouváním do stojícího vozidla, přičemž došlo k poškození předního nárazníku, lp mlhovky a dalších částí automobilu HONDA, reg. zn. SPZ. Poškození automobilu je rovněž patrné z fotografie poškozeného vozidla.

7. Z kalkulace nákladů na opravu společností právnická osoba. ze dne 17. 9. 2025 soud zjistil, že společnost právnická osoba. vyúčtovala za opravu poškozeného vozidla po zaokrouhlení 32 053 včetně DPH.

8. Společnost právnická osoba. stanovila pojistné plnění v celkové výši 32 053 Kč (viz stanovení výše skutečné škody vozidla HONDA, reg. zn. SPZ datem vzniku pojistné události 1. 7. 2025).

9. Z uplatnění práva na náhradu plnění ze dne 11. 2. 2025 je patrné, že žalobkyně vůči žalovanému požadovala částku 35 078 Kč jakožto náhradu toho, co za něj uhradila v souvislostí se způsobenou dopravní nehodou dne 1. 7. 2025.

10. Z potvrzení Anonymizováno o provedení transakce ze dne 27. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně uhradila dne 23. 9. 2025 bezhotovostním převodem na účet vlastníka poškozeného vozidla částku 32 053 Kč.

11. Z podkladů pro fakturaci – právnická osoba. za období 01.09.2025 do 30.09.2025 ze dne 1. 10. 2025 soud zjistil, že společnost právnická osoba. vyčíslila odměnu za šetření škodní události, která je předmětem tohoto řízení, na částku 3 025 Kč (v souhrnu činila částka za všechny škodní události šetřené v daném měsíci 423 500 Kč).

12. Z faktury č. hodnota ze dne 1. 10. 2025 soud zjistil, že společnost právnická osoba. vyfakturovala žalobkyni náklady na zpracování pojistných událostí za září 2025 částkou 423 500 Kč.

13. Z potvrzení Anonymizováno o provedení transakce ze dne 15. 12. 2025 soud zjistil, že žalobkyně uhradila společnosti právnická osoba. 2. 10. 2025 celkem částku 423 500 Kč coby náklady za zpracování pojistných událostí za měsíc září 2025.

14. Z potvrzení Anonymizováno o provedení transakce ze dne 27. 3. 2026 soud zjistil, že žalobkyně uhradila vlastníkovi poškozeného vozidla HONDA (panu jméno FO) částku 32 053 Kč dne 23. 9. 2026.

15. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 15. 1. 2026 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě žalované částky.

16. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne 1. 7. 2025 způsobil žalovaný v postavení řidiče vozidlem Volkswagen, reg. zn. SPZ, škodu na vozidle HONDA, reg. zn. SPZ. K datu nehody nebyla k předmětnému vozidlu uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně pověřila třetí osobu – společnost právnická osoba., aby jejím jménem vyřídila škodní událost, společnost právnická osoba. vyčíslila škodu způsobenou na poškozeném vozidle HONDA, reg. zn. SPZ, částkou 32 053 Kč a vyfakturovala žalobkyni odměnu za šetření škodní události ve výši 3 025 Kč. Žalobkyně následně dne 23. 9. 2025 uhradila vlastníku poškozeného vozidla částku 32 053 Kč a společnosti právnická osoba. částku 3 025 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného jako řidiče vozidla Volkswagen, reg. zn. SPZ, k úhradě částky 32 053 Kč, žalovaný dlužnou částku neuhradil.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

18. Dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel.

19. Dle § 62 písm. b) bod 1. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Kancelář poskytuje z garančního fondu plnění za újmu vzniklou provozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti, jde-li o vozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost pojištění odpovědnosti.

20. Dle § 71 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu, má právo na náhradu toho, co plnila, vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu.

21. Dle § 2927 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou (odst. 1). Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat (odst. 2).

22. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

23. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k tomuto závěru. Žalobkyně prokázala, že dne 1. 7. 2025 byla vozidlem Volkswagen, reg. zn. SPZ, jehož řidičem byl žalovaný a ke kterému nebyla k danému dni uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, způsobena škoda na vozidle HONDA, reg. zn. SPZ. Dále žalobkyně prokázala, že ve smyslu § 62 písm. b) bodu 1. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poskytla vlastníku poškozeného vozidla plnění za vzniklou škodu ve výši 32 053 Kč a dále uhradila společnosti právnická osoba. pověřené vyřízením škodní události odměnu ve výši 3 025 Kč. V souladu s § 71 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jí tak vzniklo právo požadovat vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, náhradu toho, co poškozenému na náhradě škody plnila, a nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu. Za újmu vzniklou v důsledku provozu vozidla přitom odpovídají společně a nerozdílně jak provozovatel vozidla (§ 2927 o. z.), tak osoba, která škodu způsobila při téže škodné události poškozenému porušením právní povinnosti (§ 2910 o. z.) (srov. také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2011, sp. zn. 23 Cdo 4373/2010). Z předložených listinných důkazů vyplývá, že škoda na vozidle HONDA, reg. zn. SPZ, vznikla v důsledku porušení povinnosti žalovaného jako řidiče věnovat se plně řízení vozidla a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích ve smyslu § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, a ponechat bezpečnou vzdálenost za jiným vozidlem tak, aby mohl zastavit vozidlo v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním, dle § 19 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb.. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat náhradu toho, co poškozenému na náhradě škody plnila, a nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu, vůči žalovanému, a to dle § 71 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2910 o. z. Žalovaný tuto svoji povinnost ani přes výzvy žalobkyně nesplnil a žalobkyni neuhradil poskytnuté plnění za vzniklou škodu ve výši 32 053 Kč a náklady spojené s pověřením jiné osoby vyřízením případu ve výši 3 025 Kč.

24. Protože tedy žalobkyně svůj nárok řádně tvrdila a prokázala, naopak žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na svoji obranu nic netvrdil (že by nárok nevznikl, neexistoval či že by žalovaný dlužnou částku uhradil), natož prokázal, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, kterou žalobkyně ve výzvě k uhrazení stanovila na 10. 1. 2026.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 604 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 404 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč za dva úkony (předžalobní výzva a písemné podání ve věci) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 a 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touže žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a požadované peněžité plnění nepřevyšovalo 50 000 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.