OSPH04 7 C 225/2025-70

Court:
Obvodní soud pro Prahu 4
Case number:
7 C 225/2025-70
Decision date:
1 Apr 2026
ECLI:
ECLI:CZ:OSPH04:2026:7.C.225.2025.1
Text language:
cs

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Mráčkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ pro určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru, založeného pracovní smlouvou ze dne datum uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou, datované datum, které žalobce odmítl převzít dne datum, je neplatné

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce tituly před jménem jméno FO, advokáta.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobce domáhá určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, které odmítl dne datum převzít. Žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne datum na pozici prodavač. Žalobce byl při směně napaden zákazníkem žalované, který na něj opakovaně agresivně doléhal, ačkoliv se telefonující žalobce, snažil od útočníka vzdálit. Zákazník žalobce neustále pronásleduje, máchá mu rukama před obličejem, a ve chvíli, kdy se k němu žalobce otočí zády ho zákazník udeří, na což reaguje žalobce tak, že ho odstrčí, otočí se a odchází, přičemž jej zákazník udeří několikrát pěstí do hlavy. Tomuto se žalobce bránil a zákazníka rovněž udeřil. Podle žalované mají zaměstnanci povinnost snášet ze strany zákazníků obtěžování fyzické násilí. Svoji obranu nepovažuje žalobce za nijak nepřiměřenou, naopak byla zcela nutní s ohledem na agresivitu zákazníka. Dne datum bylo žalované zasláno podrobné vyjádření včetně nesouhlasu žalobce s okamžitým zrušením pracovního poměru a trvání na dalším zaměstnávání.

2. Žalovaná zažalovaný nárok neuznala zcela a navrhla žalobu zamítnut s tím, že tvrzení o existenci pracovního poměru a o odmítnutí převzetí okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany žalobce dne datum jsou nesporná. Žalovaná je přesvědčena že okamžité zrušení pracovního poměru je platným právním jednáním, neboť při směně dne datum se žalobce dostal do ústní rozepře se zákazníkem. Tato vyústila do situace, kdy žalobce z důvodu lehkého plácnutí přes ruku ze strany zákazníka, tohoto agresivně odstrčil, přičemž tento narazil do prodávaného zboží. Následně zákazník udeřil žalobce dlaní dvakrát do obličeje, na což žalobce reagoval šesti údery pěstí do obličeje, resp. hlavy zákazníka. Chvíli žalobce držel zákazníka jednou rukou za krk a v rámci šarvátky s ním vrážel do regálů se zbožím. Žalobce v úderech pokračoval i přesto, že zákazník již nebyl nijak aktivní, tj. žalobce útočil na zákazníka žalované v provozovně žalované, což má velmi negativní dopad na žalovanou a její pověst. Jedna tak v rozporu s oprávněnými zájmy žalované.

3. Mezi stranami bylo ve smyslu §120 odst. 3 o.s.ř. nesporné, že žalobce odmítl převzít dne datum okamžité zrušení pracovního poměru datované datum, jehož neplatnosti se domáhá. Dále že na místě oba aktéři incidentu dostali blokovou pokutu od právnická osoba.

4. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění:

5. Dne datum uzavřel žalobce a žalovaná pracovní smlouvu, na základě které žalobce pracoval na pozici prodavač. Pracovní poměr byl dohodou stran uzavřen od datum na dobu neurčitou (zjištěno z pracovní smlouvy ze dne datum, z dohody o změně pracovní smlouvy číslo jedna ze dne datum, shodných tvrzení účastníků).

6. Žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr žalobce podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, když dne datum v 13:15 napadl žalobce zákazníka v prostorách prodejny Anonymizováno adresa. K události byla přivolána Policie ČR, která na místě sepsala protokol, k dispozici je rovněž kamerový záznam (zjištěno z okamžité zrušení pracovního poměru datované datum, včetně připojeného prohlášení vedoucí prodejny jméno FO a rezidenta právnická osoba).

7. Žalobce v modrých džínových tříčtvrtečních kalhotách, v černém tričku a černých botách přichází do záběru kamery zabírající regály 6, přičemž telefonuje. Vedle něj jde zákazník s dlouhými vlasy v culíku, modrém pruhovaném tričku, černých kraťasech a pantoflích. Zákazník žalobci neustále něco povídá, snaží se zaujmout jeho pozornost, ačkoliv tento se jej snaží nevšímat a dál telefonovat. Asi po dvaceti vteřinách přecházení před regály zákazník několikrát poklepe na ruku žalobce a trochu ji stiskne, čímž žalobce zastaví, zákazník se dostane čelně před něj a začne telefonujícímu žalobci něco naštvaně vysvětlovat. Žalobce stejně naštvaně odpovídá a stále s telefonem u ucha se obrací k zákazníkovi zády a odchází. To se zákazníkovi nelíbí, zvýšeně gestikuluje na žalobce rukama až ho záměrně plácne po zádech. V reakci na následné strčení žalobce větší silou strčí do zákazníka, který narazí do vystavené krabice Anonymizováno. V tu chvíli se do záběru dostává člen ostrahy jméno FO (celý v černém oblečení). Oslovuje oba aktéry, přičemž žalobce se otočí k oběma zády a odchází. Zákazník udělá dva kroky za ním a dvakrát uhodí žalobce do oblasti o krku a tváře zezadu, přičemž ho strčí na zboží umístěné v regále. Člen ostrahy pasivně přihlíží. Po těchto dvou úderech se žalobce otočí a napřáhne, že zákazníka rovněž udeří. Tento první ránu odvrátí a začne ustupovat, žalobce po něm šáhne a oba se do sebe zaklestí, navzájem se přiškrcují. Zde již silnější žalobce naráží se zákazníkem na zboží vystavené v regálech a ve chvíli, kdy jej od sebe odtáhne na délku paže mu uštědří ránu pěstí a znovu jej odtlačí na regál se zbožím. V tu chvíli přibíhá další muž v bílém, který se postaví mezi žalobce a zákazníka a ukončuje jejich fyzický kontakt. S ním přichází i tmavovlasá žena v černém, která však fyzicky do konfliktu nezasáhne (zjištěno z videa ze dne datum z prodejny žalované zachycující incident časový úsek 00:00 až 1:36).

8. Při kontrole prodejny datum byla zjištěna pochybění v podobě zaprášené expozice, zanedbaných vysokozdvižných vozíků ponechaných bez dozoru, chybí ceny hlavně v sekci nářadí, zanedbaný dohled na obchodem i sklady – nebezpečí požáru i úrazu. V rámci reportu páteční zahrada byly zaslány fotografie zachycující jen část provozovny bez pochybení, za což je odpovědný žalobce, jako zástupce vedoucího provozovny. Za ostatní pochybění odpovídá spolu s paní jméno FO a s panem jméno FO, všichni budou v důsledku zjištěných nedostatků bez prémií (zjištěno z protokolu o kontrole objektu).

9. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich souhrnu a považoval je za věrohodné. Pokud jde o obsah a pravost listinných důkazů a videa, pak soud nezaznamenal žádnou okolnost, která by je zpochybňovala, přičemž jejich autentičnost potvrzovaly shodně i strany v průběhu řízení.

10. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu:

11. Dne datum pracoval žalobce u žalované na pozici prodavač. Při směně tohoto dne se žalobce dostal do slovního konfliktu se zákazníkem. Když se ze situace snažil odejít, zákazník jej následoval, opakovaně se snažil získat pozornost žalobce a v konfliktu pokračovat. Když se mu to nepodařilo slovně, postupně stupňoval intenzitu fyzického kontaktu. Po poplácání ruky a lehkém stisku, do žalobce strčil, ten mu to větší silou opětoval. Poté co zákazník uhodil odcházejícího žalobce dvakrát zezadu do oblasti o krku a tváře, přičemž ho strčil na zboží umístěné v regále, se žalobce otočí a napřáhne, že zákazníka rovněž udeří. Tento první ránu odvrátí a začne ustupovat, žalobce po něm šáhne a oba se do sebe zaklestí, navzájem se přiškrcují. Zde již silnější žalobce naráží se zákazníkem na zboží vystavené v regálech a ve chvíli, kdy jej od sebe odtáhne na délku paže mu uštědří ránu pěstí a znovu jej odtlačí na regál se zbožím. V tu chvíli přibíhá další muž v bílém, který se postaví mezi žalobce a zákazníka a ukončuje jejich fyzický kontakt. Přivolaná Policie ČR uloží žalobci i zákazníkovi pokutu v blokovém řízení. Dne datum žalobce odmítá převzít okamžité zrušení pracovního poměru datované datum, kterým s ním žalovaná okamžitě ukončuje pracovní poměr podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, když dne datum v 13:15 napadl zákazníka v prostorách prodejny Anonymizováno adresa.

12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

13. Dle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do datum (dále jen ZP), neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

14. Dle § 55 odst. 1 písm. b) ZP může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

15. Dle § 58 odst. 1 ZP pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 3 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 15 měsíců ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

16. Dle § 60 ZP v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

17. Dle § 301 písm. d) ZP zaměstnanci jsou povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

18. Naléhavý právní zájem u žaloby na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru je dán ze zákona (§ 72 ZP), a není tak třeba naléhavý právní zájem tvrdit ani prokazovat. S ohledem na to, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce odmítl dne datum převzít, je v souladu s § 334a odst. 2 ZP od tohoto okamžiku považováno za doručené. Žaloba na určení neplatnosti byla soudu doručena dne datum, tj. včas.

19. Jelikož okamžité zrušení pracovního poměru je výjimečným způsobem jednostranného rozvázání pracovního poměru, klade zákonodárce na jeho textaci poměrně přísné nároky, zejména, musí dostatečně konkretizovat a skutkově vymezit důvod, pro který je pracovní poměr okamžitě ukončován, a to způsobem znemožňujícím jeho záměnu s jiným důvodem, přičemž jej nelze následně měnit ani doplňovat, musí být tedy vymezeno časově, věcně a místně. Tuto svoji povinnost žalovaná splnila, když dostatečně přesně identifikovala důvod v podobě fyzického napadení zákazníka dne datum v 13:15 hodin, který i s ohledem na označený videozáznam nelze zaměnit s jiným. Okamžité zrušení pracovního poměru tedy splnilo všechny formální náležitosti platnosti, včetně zachování tří měsíční lhůty podle § 58 odst. 1 ZP.

20. Dále se soud zabýval otázkou, zda v jednání žalobce na pozici prodavače, který byl v rámci konfliktu na pracovišti opakovaně fyzicky napaden zákazníkem, a který překročil meze nutné obrany, když na útok reagoval o dost agresivněji, než by stačilo k pouhému odvrácení, lze spatřovat porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, a dospěl k závěru, že ano. Zaměstnanec jedná i v době incidentu jménem společnosti a jeho nevhodné chování poškozuje dobré jméno firmy, což může vést k reputační krizi, tedy jedná v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

21. Soud se proto zabýval intenzitou daného porušení. Zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet při posouzení, zda zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů a pracovní smlouvy vztahujících se k jím vykonávané práci méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem. Ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) ZP patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k takovým právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy „méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“, „závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“ a „porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem“ definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení takové povinnosti. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní povinnosti zaměstnance k jeho osobě, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní povinnosti, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení uvedených povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval (srov. ve vztahu k obsahově shodné dřívější právní úpravě rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný v časopise Anonymizováno č. hodnota-Anonymizováno, roč. Anonymizováno, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod číslem 21/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Výsledné posouzení intenzity porušení pracovní povinnosti přitom není jen aritmetickým průměrem všech v konkrétním případě zvažovaných hledisek; k některým z nich je třeba přistupovat se zvýšenou pozorností tak, aby byla vystižena typová i speciální charakteristika porušení právních povinností v konkrétní věci. Zároveň je třeba mít na zřeteli, že ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance je nezbytná vzájemná důvěra, spolehlivost zaměstnance a jeho poctivost ve smyslu ustanovení § 301 písm. d) ZP, jež zároveň – jak bylo uvedeno výše - ukládá zaměstnanci, aby celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, ať už majetkovou, nebo morální (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

22. Posouzení této právní otázky dle výše zmíněného rozhodnutí vždy náleží soudu. Takto Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne datum sp. zn. spisová značka odmítl dovolání proti odvolacímu rozsudku, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, který určil neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru se zaměstnankyní, která v době, kdy byla dočasně uznána práce neschopnou, se dostavila na pracoviště, aby pomohla zastupující pracovnici dohledat doklad k reklamaci, fyzicky napadla jinou zaměstnankyni, poté, co od ní byla dotázána k doložení dokladů účetní uzávěrky a vyzvána k ukázání ukládaných movitých věcí z prostoru trezoru do osobní tašky, a to tak, že začala křičet, opakovaně udeřila druhou zaměstnankyni do hlavy, rvala jí vlasy. Očitá svědkyně se snažila žalobkyni odtrhnout, ta ale zaútočila i na ni a udeřila ji. Oba soudy náležitě přihlédli k okolnostem významným pro posouzení intenzity vytčeného porušení pracovních povinností žalobkyní, přičemž zejména přihlédli k okolnosti, že v blízké časové souvislosti napadená zaměstnankyně útočnici poskytovala nepravdivé informace, vyžadovala po ní činnost, ačkoliv nebyla její nadřízenou. Naopak rozsudkem ze dne datum sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu, který změnil rozhodnutí soudu prvního stupně o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru se zaměstnancem na pozici sanitář, který při výkonu práce dlouhodobě vykazoval významné nedostatky, zapomínal pracovní zadání, pracovní úkoly nedokončoval, a který na po verbálním konfliktu napadl kolegu, když i v tomto případě shledal že je nutno přihlédnout ke snaze agresora místo konfliktu opustit a k jeho, po předchozí zkušenosti, důvodné obavě z fyzického napadení. Obou případech tak soudy došly k závěru, že po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby takové zaměstnance vzhledem k okolnostem dále zaměstnával, alespoň po výpovědní dobu.

23. Tento závěr v daném případě soud shledává zcela přiléhavým. Žalobce v postavení prodavače musí zvýšeně dbát dobré pověsti svého zaměstnavatele obzvlášť přímo při jednání se zákazníky, když dobrá pověst v tomto ohledu má přímý vliv na hospodářský výsledek žalované. Všechny ať již verbální či fyzické konflikty se zákazníky, které zaměstnanci přímo jednající se zákazníky emočně neunesou jsou porušením povinností vztahujících se k vykonávané práci. V daném případě, kdy se žalobce slovními útoky, ale především opakovaným fyzickým provokováním ze strany zákazníka nechal emočně vytočit na tolik, že situaci nezvládl a překročil meze nutné obrany, lze charakterizovat jako závažné porušení. Intenzity zvlášť závažného porušení s ohledem na značný podíl zákazníka na vzniku incidentu nelze dospět. Navíc vyjma jednoho incidentu, kdy žalobci nebyly přiznány odměny z důvodu nedostatků a pochybení v době, kdy ještě působil jako zástupce vedoucího pobočky, žalovaná netvrdila a nedokazovala žádné okolnosti, ke kterým by soud mohl při rozhodování o intenzitě přihlídnout. Na opakované dotazy ohledně dalších tvrzení a důkazů k intenzitě žalovaná sdělila, že má zato, že tato vyplývá dostatečně z předloženého videa. Byl to naopak žalobce, který ve svůj prospěch uváděl celý průběh incidentu a označoval důkazy prokázání jeho snahy se z incidentu opakovaně vzdálit a tím jej ukončit. Tyto však soud neprováděl, neboť k závěru o nedosažení intenzity zvlášť hrubého porušení došel soud již zhodnocením samotného videa předloženého žalovanou. Takové dokazování by bylo nadbytečné, nehospodárné.

24. Lze tak uzavřít, že s přihlídnutím ke všem okolnostem případu, soud dospěl k závěru, že porušení povinností vztahujících se k žalobcem vykonávané práci dne datum, když fyzicky napadl zákazníka žalované, nedosáhlo intenzity vyžadované zákon pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne datum je neplatné.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ( příprava a převzetí, žaloba, replika a účast na jednání) a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t..

26. Lhůtu k plnění určil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. standardní třídenní od právní moci rozsudku, když neshledal důvody pro její prodloužení. Platebním místem v případě náhrady nákladů řízení zástupce žalobce v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.